14. září 2017

Všimli jste si někdy, jak úžasně jsou sladěná hejna ptáků? Třeba vlaštovky či špačkové jsou doslova mistry obratů a výkrutů. Navíc tyto jejich dechberoucí kreace, které mají zmást nepřátele, vypadají, jako by je někdo režíroval. A když třeba jeden člen skupiny změní směr, ostatní ho okamžitě následují. Manévr se hejnem šíří jako mexická vlna. Podobně na nebi působí pánové, které vám za chvíli představíme. I pro ně je důležitá naprosto přesná koordinace. Jsou to členové skupiny The Flying Bulls a triky, které předvádějí, jen tak někdo na světě neumí. I proto se už dlouho drží na absolutním vrcholu oboru. Do oblak se s nimi vznesla Lucie Sehnalová.

K symbolům socialistického Československa patřila bezpochyby i takzvaná šestsettrojka. Tedy Tatra 603. Auto, které se vyrábělo dlouhých dvacet let, ale naprostá většina obyvatel naší země se v něm nikdy nesvezla. Málokdo ovšem ví, že vznikalo v podstatě na černo, i když se nakonec, paradoxně, stalo vládním vozem. Sériově se začalo vyrábět přesně před 60 lety. Pozornost ovšem poutá i dnes a jeho nákup by vám pořádně provětral peněženku. Po stopách této legendy se vydal Petr Bělík.

Na počátku našeho dalšího příběhu stála bakalářská práce, která Martina Mikeše, studenta přírodovědecké fakulty Karlovy univerzity zavedla až do Kamerunu. Sbíral tam informace o životě ptáků a při té příležitosti objevil ráj. Neboli horský mlžný les. Taky s hrůzou zjistil, že vlivem člověka rychle a nenávratně mizí. A protože, jak sám říká, vždycky toužil páchat dobro, aby si na konci své pozemské pouti mohl říct, že stála za to, rozhodl se bojovat o jeho budoucnost. V zemi se usadil a za pomoci místních sází stromy. Jak se mu to daří, zjišťoval Tomáš Polák.

Je to jedna z nejstarších cíleně pěstovaných bylin na světě. Jako první ji zřejmě používali Číňané. Dali jí jméno „Ma“. Pro nás je to ovšem konopí, ze kterého už Keltové dělali provazy a vikingské ženy odvarem z jeho listů tlumily porodní bolesti. S Kryštofem Kolumbem pak obeplulo svět. Právě z něj byly totiž utkány plachty na jeho lodích. V našich končinách sloužilo především k šití oděvů. Díky konopí a lnu jsme v tomhle směru byli naprosto soběstační. Tedy až do konce 19. století, kdy šatníky ovládla bavlna. Vrátit téhle multifunkční rostlině její zašlou slávu a dostat ji zpět do každodenního života se snaží Tomáš Rohal. Co všechno z ní už dokáže vyrobit, vám prozradí Lucie Klímová.

Když řekneme, že bude řeč o nejslavnějším páru naší sportovní historie, určitě si okamžitě vybavíte Danu a Emila Zátopkovy. Do zlaté knihy světové atletiky se nesmazatelným písmem zapsali už v roce 1952. Tehdy na olympijských hrách v Helsinkách Emil vybojoval tři zlaté medaile – v běhu na 5 a 10 kilometrů a ještě v maratónu. A paní Dana přidala do rodinné sbírky další v hodu oštěpem. Za pár dnů by manželé oslavili 95. narozeniny. Oba totiž přišli na svět 19. září roku 1922. Společně se teď ohlédneme za jejich zářnou kariérou.