iVysílání

stránky pořadu
Premiéra:
24. 1. 2016
19:00 na ČT1

1 2 3 4 5

141 hlasů
406039
zhlédnutí

Případ pro lyžaře

David Matásek a Viktor Preiss jako malíř Horác a kapitán Vašátko v premiéře detektivního filmu podle knižního bestselleru Hany Proškové.

69 min | další Filmy »

upozorňovat

do playlistu

Přehrávač videa

Načítám přehrávač...
odkaz na video zhasnout pomoc zvukový popis

Případ pro lyžaře

  • 00:01:08 -U Suchánků?
    -Já jsem sobec.
  • 00:01:12 -Tak. Oči! -Na moje vítězství!
    -Na vaše vítězství!
  • 00:01:18 -Vy byste to jednou měla zkusit
    v Monte Carlu. -Fakt? -No jistě.
  • 00:01:23 Baf!
  • 00:01:26 -Pane Brož!
    -Vy jste se nelekl, Vášo?
  • 00:01:34 Nevadí vám, že vám tak říkám i po
    tolika letech, co jsme se neviděli?
  • 00:01:38 To víte, že ne.
  • 00:01:39 My jsme s Tonkou měli strach,
    že už se sem nevydrápete.
  • 00:01:42 -Boží dopuštění je tam.
    -Je to tam pěkný.
  • 00:01:46 -Vaše je jednička. Je to tak?
    -Jo, jo.
  • 00:01:50 -To je pro vás.
    -Jé, děkuju.
  • 00:01:54 Kolik to vlastně už je let,
    co jste tu byli naposledy?
  • 00:01:57 -Osm. -Už osm?
    -Ale vy vypadáte pořád stejně.
  • 00:02:00 -Starou belu!
    -Barák taky.
  • 00:02:02 Domácí prostředí tady najdete furt.
    Žádný ty novoty.
  • 00:02:05 Až ochutnáte Tončinýho kapra
    načerno, Vánoce jak od Lady.
  • 00:02:09 -Proto jsem tady. -A stavte se
    v kuchyni na štamprličku.
  • 00:02:13 -Děkuju. -Držím vám ten stolek
    u okna jako vždycky.
  • 00:02:16 Jste hodnej.
  • 00:02:25 Tak hezký Vánoce, Marie!
  • 00:02:33 KLEPÁNÍ NA DVEŘE
    Ano.
  • 00:02:35 -Tonka posílá tady...
    -Jé, děkuju.
  • 00:02:39 -Pane Brož, co je to tam za lidi?
    -Nějakej chytrák z televize
  • 00:02:42 se svojí společností.
    Ale to se vás netýká.
  • 00:02:45 Jsou trošku hluční, ale když
    budete chtít, tak já je srovnám.
  • 00:02:47 -Děkuju.-Tak ať se vám tu líbí.
    -Díky, díky.
  • 00:03:06 Karle, k noze!
  • 00:03:09 -Blbá rasa a zprasená výchova.
    -Jmenuje se Rolf.
  • 00:03:12 Pro mě je to Karel. Přeškolil jsem
    ho na Karla za dva dny.
  • 00:03:15 -A mě byste nepřeškolil na psa,
    rejžo? -Časem, Jájo, časem.
  • 00:03:22 No tak, Karle, bude to?
    Kamaráde, k noze! Tak!
  • 00:03:28 -Hodnej Karel.
    -A teď Jája. -Je to Rolf.
  • 00:03:31 Neblbněte mi toho psa.
    Odhlasovali jsme, že to je Karel,
  • 00:03:34 tak je to prostě Karel.
    -Já jsem nehlasoval.
  • 00:03:37 Rolf je jméno tak pro herce
    a ještě špatného.
  • 00:03:40 Pes má poslouchat jen jednoho pána.
    Já jsem měl neuvěřitelného vlčáka,
  • 00:03:44 kterej uměl
    vyštěkat Beethovenovu Osudovou.
  • 00:03:56 -Vašátko?
    -Horáci, proboha, co tady děláte?
  • 00:04:00 Já jsem tu na Vánoce, ale vy?
    Vy a hory, to nejde dohromady.
  • 00:04:03 -Copak vy se udržíte na lyžích?
    -No, tak to uvidíte.
  • 00:04:07 Moje žena z tohohle kraje pochází,
    takže až do její smrti jsme sem
  • 00:04:10 pravidelně jezdili. -Jasně.
    -Nebojte se. Já vás nebudu rušit.
  • 00:04:15 -Vy tady máte asi společnost.
    -Moje společnost Monika dnes odjela
  • 00:04:19 Slouží všechny tři dny u Apolináře,
    ale zase se vrátí.
  • 00:04:22 Nechala mě tady, abych pohlídal
    její sestru Lídu. Však uvidíte.
  • 00:04:25 -Tak pojďte!
    -Ne. Já bych radši zůstal sám.
  • 00:04:27 Nesmysl. Jste moje spása.
    Víte, co se říká.
  • 00:04:30 -Na Vánoce nikdo nesmí být sám.
    -Myslíte? A víte, kolik je na světě
  • 00:04:33 lidí, kteří spolu musí být,
    ani o to nestojí?
  • 00:04:36 A modlí se, aby už bylo zítra.
  • 00:04:40 -Dobrý večer.
    -Dobrý večer.
  • 00:04:43 Ježíšku, panáčka
    dej mi aspoň jednoho.
  • 00:04:49 A jak jste to poznal,
    pane režisére?
  • 00:04:55 Promiňte, čím vším se živí
    takový režisér v televizi?
  • 00:04:58 Tak žebrotou až na výjimky.
    Ale bavme se o něčem jiném.
  • 00:05:03 -Hlavně ne o televizi.
    -Jo. Třeba o mně.
  • 00:05:07 -Anebo o vás.
    -Ne, to ne.
  • 00:05:09 Vyprávějte nám svoji
    nejzábavnější krimi historku.
  • 00:05:12 To radši o vás.
    Já si v práci moc srandy neužiju.
  • 00:05:15 Tak nejdrastičtější.
    Dáda to pak napíše, zrežíruje
  • 00:05:18 a já v tom budu hrát hlavní roli.
    -Dej pokoj! Já už jsem skončil.
  • 00:05:22 Dádo, já myslím, že ten utopenec
    dole v kiosku nebyl dobrej.
  • 00:05:25 -Já ho cítím až v krku.
    -Tak to skončíš do rána na prkně.
  • 00:05:29 -Komisaři, je to na vás.
    -Mě teď zajímá trošičku jiný téma.
  • 00:05:34 Já bych si dal něco k jídlu,
    takže když dovolíte,
  • 00:05:36 já se dojdu zeptat do kuchyně.
    -Nemusíte. Tam jsem poslal Frantu.
  • 00:05:40 15 minut, říkal šéf. Klidně seďte.
  • 00:05:43 -Franta ty utopence snědl dva.
    -Franta je v pořádku.
  • 00:05:46 Frantovi, když je se mnou,
    tak nikdy nic není.
  • 00:05:49 Akorát když je se svojí matkou.
    A ty to s ním taky neumíš.
  • 00:05:53 -Komisaři, máte děti?
    -Ne, bohužel.
  • 00:05:56 Bohudík. Buďte rád. Pořiďte si děti
    a máte o starosti postaráno
  • 00:06:00 do konce života.-Čím víc se toho
    pro děti dělá, tím je to horší.
  • 00:06:04 -Fakt? Kolik máte dětí?
    -Žádné.
  • 00:06:07 Tak a teď k věci.
    Co budeme dělat zítra?
  • 00:06:10 Budeme se radovat
    ze Štědrého dne jako děti.
  • 00:06:12 Ježišmarjá! Budeme kvílet koledy
    a dojímat se u stromečku?
  • 00:06:16 Davide, co vymyslíte vy,
    aby to nebyla nuda?
  • 00:06:19 Já nemám invenci, Jájo.
    Mohla byste mi poradit?
  • 00:06:23 -Vy jste režisér.
    -Ale jen když jsem za to placenej.
  • 00:06:27 V soukromí všechno podělám.
    Můj život je toho dokladem.
  • 00:06:31 Ano. Propadák měsíce.
    Kdo tohle vymyslel? Propadák?
  • 00:06:37 -Koukám, že jsi sečtělý.
    -Ty jsi to četl? -Hm.
  • 00:06:40 Ano. Můj kousek je propadák měsíce.
    Já jsem vyčpělý,
  • 00:06:43 schématický pedant bez fantazie.
  • 00:06:45 -Počkej. Tohle někdo řekl?
    -Prosím tě, nepřeháněj.
  • 00:06:48 Vůbec mu nevěřte. On se občas
    hrozně nemá rád. Viď?
  • 00:06:51 Taky se tím někdy trápí,
    nebo si to občas užívá.
  • 00:06:55 -Smím vám kondolovat?
    -Kondolovat?
  • 00:06:58 Oprava režiséra. Světe, zboř se!
    Co je proti tomu hmota ve vesmíru
  • 00:07:02 nebo 7 divů světa? Že, Mistře?
    -Petře, okamžitě toho nech!
  • 00:07:05 Ty jsi zalezlej mezi těmi
    svými čísly a o životě víš prd.
  • 00:07:08 Ale vůbec to není tak hrozný,
    jak to vypadá. Hlavní na tom je,
  • 00:07:11 že to není pravda, co tady píšou.
    Přečtu vám kousek.
  • 00:07:13 -Opírají se do obsazení tý hry...
    -Píšou o mně?
  • 00:07:16 -Dejte to sem! Co si to dovolujete?
    -Děkuju, Liduško!
  • 00:07:19 Teď to ještě můžeš nechat přečíst
    Brožovi, kuchařce
  • 00:07:22 a zítra to vyvěs
    na hajzlech u sjezdovky!
  • 00:07:24 Davídku, prosím tě, nezlob se.
    Já jsem to udělala kvůli tobě.
  • 00:07:27 Prosím tě, aspoň před lidma
    se chovej normálně.
  • 00:07:30 NAKOPL PSA
    Co děláš? Zbláznil ses?
  • 00:07:32 Co je ti do toho.
    Tak co je s tou večeří?
  • 00:07:35 Hnus!
  • 00:07:37 A je to tady!
    Tončina sváteční, panstvo!
  • 00:07:41 Jo, je tady. S celou společností.
  • 00:07:44 František je divnej. Nelíbí se mi.
  • 00:07:46 Co? Jasně, Evo. Přestává sněžit.
    Do rána to protáhnou.
  • 00:07:51 Už jde! Musím končit.
  • 00:07:53 Co je? Jak to,
    že ty polívky nejsou na tácu?
  • 00:07:55 To je tam budu nosit po jedný?
    Co tu děláš, kozí prde, sakra?
  • 00:07:59 -Promiň.
    -Ještě jednu. Rychle! Dělej!
  • 00:08:09 -A teď už je ti líp?
    -Ano.
  • 00:08:12 A víš, po čem to bylo?
  • 00:08:13 Po těch utopencích,
    co jsem musel sníst v kiosku.
  • 00:08:16 -Musel?
    -Nemusel.
  • 00:08:20 Tak fajn. Večeřet taky nemusíš
    a jestli chceš, tak si můžeš
  • 00:08:23 jít hrát vedle do klubu
    tak na 20 minut, než se najíme.
  • 00:08:26 -Děkuji.
    -Prosím.
  • 00:08:33 RÁNA Z BOUCHACÍ KULIČKY Hergot!
    Ještě jednou, a já vás praštím!
  • 00:08:37 -Omlouvám se vám. Hned si to s ním
    vyřídím. -Si to vyřiďte teda.
  • 00:08:41 Ve výchově
    je nejdůležitější důslednost.
  • 00:08:43 Je to jako s režií, ale kdo to
    dneska ocení, že to někdo umí?
  • 00:08:47 Viď, Lído?
  • 00:08:50 Mě táta vychovával řemenem,
    dokud jsem v 16 neutekl z domova.
  • 00:08:54 No vidíte.
    Já už dneska nikoho bít nemusím.
  • 00:08:57 -Ne?
    -Ne.
  • 00:09:01 Bylo to výborný,
    ale co bude k večeři?
  • 00:09:18 -Já nehraju už.
    -Ne, Horáci! Pojď si zahrát!
  • 00:09:22 -Prosím. -Dobře, odveta,
    ale naposledy. Teď tě rozsekám.
  • 00:09:28 A jedem!
  • 00:09:31 Františku, ty jsi přetáhnul.
    Domluvili jsme se na 20 minutách,
  • 00:09:35 a je to 25 minut.
    Jak mi to vysvětlíš, kamaráde?
  • 00:09:39 To je moje vina.
    Já jsem ho zdržel u fotbálku.
  • 00:09:42 Bouchací kuličky jsem toleroval,
    ale porušení naší domluvy,
  • 00:09:45 to je vážná věc, Františku.
    Takže čekám vysvětlení.
  • 00:09:49 Tak jsi ho snad slyšel, ne?
    Říkám, že to je moje vina.
  • 00:09:52 Nepleť se mi do výchovy.
    František ví, kolik je hodin.
  • 00:09:57 Ukaž,
    jaký jsi ode mě dostal hodinky.
  • 00:10:00 František ví, kdy měl přijít.
    A taky ví, že úmluvy se neporušují.
  • 00:10:07 Že?
  • 00:10:10 -Neslyším.
    -Já...
  • 00:10:13 Pěkně celou větou a nahlas,
    ať to slyší i strejda.
  • 00:10:18 -Úmluvy se neporušují.
    -Skvěle.
  • 00:10:22 -Jednou ti rozbiju hubu.
    -Vůbec tomu nerozumíš.
  • 00:10:27 Františku, že nechceš,
    aby se mezi nás někdo pletl?
  • 00:10:30 Že mi to všechno
    vysvětlíš sám, viď?
  • 00:10:33 Tak to tě chválím. Pojď!
  • 00:10:37 Jdeme nahoru.
  • 00:10:44 Co je tohle?
  • 00:11:07 ZA OKNEM V PATŘE:Já jsem říkal, že
    budeš poslouchat! -Nech mě! Jau!
  • 00:11:10 -Když něco řeknu, tak to platí. A
    když ne, tak si mě nepřej! -Jau!
  • 00:11:15 Ty spratku!
    Tím jsme spolu skončili!
  • 00:11:32 Předválečná rodina zbrojařů.
    Honorace.
  • 00:11:36 Táta holek
    v rodinný tradici pokračuje.
  • 00:11:39 Mat. Vy dneska hrajete,
    Horáci, jak ponocnej.
  • 00:11:42 Když se furt vyptáváte.
    Vy zas nepijete.
  • 00:11:45 No dobře.
    Tak já to postavím a vy mluvte.
  • 00:11:50 -Lída?
    -Fajn holka. Křehká.
  • 00:11:53 Moje Monika o sestře tvrdí,
    že je dost labilní.
  • 00:11:56 Od puberty trpí depresema.
    Prej dědičnýma.
  • 00:12:00 Jejich praděda se zastřelil,
    když mu zkonfiskovali továrnu.
  • 00:12:03 -Vy byste se taky zastřelil?
    -Já? To sotva.
  • 00:12:05 -Díky.
    -V životě jsem to nedržel v ruce.
  • 00:12:08 -Matka toho Františka?
    -Úplný opak Lídy.
  • 00:12:11 Utekla mu, pak prohrála soud
    o kluka. Pan režisér se postaral,
  • 00:12:14 má přece konexe. -Jo, jo.
    -Lídu si vzal půl roku po rozvodu
  • 00:12:17 na truc tý první.
    -Hm. Takže jaký?
  • 00:12:20 -Bílý, nebo černý?
    -Bílý.
  • 00:12:25 No a červený!
  • 00:12:28 Z POKOJE V PATŘE:Jau!
  • 00:12:32 Horáci!
  • 00:13:05 -Co tu blbnete, Vášo?
    -Ale nic. Já jenom hledám Horáce
  • 00:13:10 a vašeho psa. -Pes chrní u Tonky
    v kuchyni a Horác je u televize.
  • 00:13:16 To jsem blázen!
  • 00:13:41 -Přepněte to, prosím!
    -Jasně.
  • 00:14:04 Franti, pojď spát!
  • 00:14:07 -Dobrý večer.
    -Dobrý večer.
  • 00:14:09 Ne, ty nemusíš.
    Tak pojď, miláčku, pojď!
  • 00:14:48 LÍDA Z VEDLEJŠÍHO POKOJE:Tohle
    se nedá vydržet! Já už to nesnesu.
  • 00:14:53 To jsou Vánoce?
    Copak to nedokážeš pochopit?
  • 00:14:56 -Tiše!
    -Slib mi, že už ji necháš.
  • 00:15:00 Ne ty, ale já. Já jsem
    úplně na dně. Já už dál nemůžu.
  • 00:15:04 Slyšíš?
  • 00:15:05 FRANTIŠEK KAŠLE
  • 00:15:08 -Jak to, že nespíš?
    -Nemůžu.
  • 00:15:11 Zpátky do postele!
  • 00:15:57 -Á! -Pozor!
    -Promiňte, já nechtěl.
  • 00:16:01 -Hezkej den.
    -Na shledanou. -Tak jo. Nashle.
  • 00:16:08 Dám ještě jednu.
  • 00:17:00 -Vy si fakt nic nedáte? -Ne,děkuju.
    Já jsem měla po cestě kávu.
  • 00:17:06 -Vždycky jsi jedla nepořádně, Evo.
    -Zato ty se nikdy neošidíš, viď?
  • 00:17:12 -Ještě máš rád řízek s majonézou?
    -Jo. Já svoje zvyky neměním.
  • 00:17:17 -Zato měníš ledacos jinýho.
    -Až po tobě ovšem.
  • 00:17:21 -Dobrý den. -Výborně!
    Už na vás čekáme. Pojďte k nám.
  • 00:17:24 Ne, děkuju.
    Já mám támhle svůj stoleček.
  • 00:17:27 Na Štědrý den se má jíst společně.
    Nechali jsme vám prostřít u nás.
  • 00:17:30 Nemotejte se mi tu. Alou na místo!
    Stačí, že jdete pozdě.
  • 00:17:33 Mám vyřídit od toho hudebníka,
    že budou celý den na svahu,
  • 00:17:36 takže přijdou až k večeři.
    -To nevěděli dřív, co?
  • 00:17:40 Všimli jste si,
    jak celá rodina musí mlčet,
  • 00:17:42 aby Mistra nerušili při skládání.
    Co kdyby náhodou přišel nápad?
  • 00:17:45 To bych mohl zavést u nás doma.
    Já taky furt počítám.
  • 00:17:49 -Je tady vůbec někdo normální?
    -Vy to asi nebudete, Horáci.
  • 00:17:52 Abyste si nepřisadil.
  • 00:17:54 Dovolte mi, abych vám představil
    svoji první ženu.
  • 00:17:58 Zjevila se tu jako duch.
    To ona často dělá.
  • 00:18:01 -Eva Skorkovská.
    -Vašátko. Těší mě.
  • 00:18:05 -Kdy už ten Franta přijde?
    -Asi tak za 5 minut.
  • 00:18:11 Víš co? Já se půjdu na chvilku
    projít a ty mi potom věnuješ
  • 00:18:13 pár minut svého drahocenného času.
    -Já ti můžu věnovat svůj
  • 00:18:16 drahocenný čas už teď.
    Určitě spěcháš na autobus.
  • 00:18:19 Jak jsi na to přišel? Ještě pořád
    má ve zvyku číst myšlenky?
  • 00:18:25 Já nevím, co tím myslíte.
  • 00:18:27 Nemám jít třeba nahoru,
    abych vás nerušila?
  • 00:18:30 Ne, se mnou si vůbec nedělejte
    starosti. Klidně jezte.
  • 00:18:33 Nechcete ochutnat aspoň to cukroví,
    paní Skorkovská?
  • 00:18:38 Kterou paní Skorkovskou
    máte na mysli?
  • 00:18:42 Vy vážně nic nejíte?
  • 00:18:44 Nesmíte se nechat
    Davidem znervóznit.
  • 00:18:46 On znervózní úplně každého.
    Znervóznil i našeho psa.
  • 00:18:49 -Prosím tě, udělej něco.
    -Co mám dělat? Mám ji zabít?
  • 00:18:58 Kde je ten Franta?
    Copak on nebude jíst?
  • 00:19:01 Nebude. Včera se přecpal tak,
    že má dietu, aby mohl večeřet.
  • 00:19:05 Víš co? Nebudeme tu radostnou
    chvíli protahovat. Dáš mi ho?
  • 00:19:09 Loni byl o Vánocích u tebe,
    takže letos má být u mě.
  • 00:19:11 A tobě je houby platný, že ho
    proti mý vůli odvezeš na hory.
  • 00:19:14 -Nech mu dárky tady a rozlučme se.
    -Letos ho mám mít já.
  • 00:19:18 Myslím, že bychom si o tom
    měli promluvit někde jinde.
  • 00:19:20 Ale není o čem mluvit.
    Prostě mi ho dej a já jedu.
  • 00:19:23 -Dá si někdo kafe?
    -Slyšels mě?
  • 00:19:25 Nebude chtít.
  • 00:19:28 Lído, prosím tě, přines mi kafe!
    Děkuju.
  • 00:19:31 Franti, ahoj!
  • 00:19:34 Františku, pojď sem!
  • 00:19:36 Ty kluku můj! Uděláme si spolu
    krásný Vánoce, jo?
  • 00:19:40 Františku, pojď ke mně!
  • 00:19:53 Ty si sedni, Evo!
  • 00:19:58 Tak, prosím, ptej se.
  • 00:20:05 Frantí, šel bys teď se mnou?
    Táta by to dovolil.
  • 00:20:17 Tak co? Jen si řekni, jak to chceš.
  • 00:20:23 Nepůjdu.
  • 00:20:26 Skvěle.
  • 00:20:30 Františku, hezky si hačni.
    Maminka tě pustí. Dej si čajíček.
  • 00:20:37 A večer budeme mít kapříka se
    skvělým bramborovým salátem, jo?
  • 00:20:42 Františku, já ještě teď hned
    nepojedu. Půjdu se projít.
  • 00:20:45 Kdyby sis to rozmyslel,
    tak budu venku, ano?
  • 00:20:49 Nechci.
  • 00:20:58 Ono to je možná lepší. Já bych
    stejně asi neměla peníze na lístek
  • 00:21:01 na autobus pro tebe.
    Zato u táty je všeho dost, co?
  • 00:21:06 Hlavně žen.
  • 00:21:08 Františku, ty sis neumyl ruce.
    Tak mazej!
  • 00:21:13 Tak tady je ta káva. Prosím!
  • 00:21:16 Pojďte si k nám ještě sednout.
    Dáme si panáčka jednoho malýho,
  • 00:21:19 když jsou ty Vánoce.
    Co, rejžo? Štědrost v duši?
  • 00:21:23 -Tohle je spíš na celou flašku.
    -Pro mě ne. Já jdu ještě na kopec.
  • 00:21:27 Pro mě určitě ano.
    Já ještě budu pracovat.
  • 00:21:30 A já jdu spát.
  • 00:21:32 -A my si s Horácem zahrajeme šachy.
    -Tak jo.
  • 00:21:36 Františku,
    ty teď půjdeš na kopec s Lídou
  • 00:21:39 a já budu do 3 hodin pracovat
    a nechci být nikým rušen.
  • 00:21:43 Až přijdeš,
    tak spolu budeme až do večera, jo?
  • 00:21:46 -Tak na zdraví!
    -Na ty Vánoce!
  • 00:21:50 -Šťastné a veselé!
    -Na zdraví! -Na zdraví!
  • 00:21:58 Vypadá,
    že je tady taky už 2000 let.
  • 00:22:01 Je po dědečkovi. A furt drží.
  • 00:22:04 Dneska děti od školky
    surfujou na internetu
  • 00:22:07 a my jim tady děláme překvapení.
    Jsme normální, Tonka?
  • 00:22:11 My jo.
  • 00:22:16 -Tak co?
    -Dej mi sklenici vody, prosím tě.
  • 00:22:24 Je to v háji! Nedá mi ho.
  • 00:22:29 Kdybys viděla,
    jak mě ponížil před všema.
  • 00:22:31 Neboj. Taky na něj dojde.
    Na každou svini se vaří voda.
  • 00:22:36 Podívej se, co mi Franta podstrčil.
    To musel ukrást Davidovi.
  • 00:22:42 Potom koho má radši, viď?
  • 00:22:46 Davídku, tohle ti neprojde.
  • 00:22:50 Teď jsem na tahu já.
  • 00:23:42 -Na shledanou!
    -Na shledanou!
  • 00:23:46 Na shledanou!
  • 00:24:06 -Co děláš, blázne?
    -Skorkovskej se zastřelil.
  • 00:24:10 Horác s Brožem ho našli v pokoji
    a Brož chce nejdřív vás.
  • 00:24:13 Pojeďte!
  • 00:24:17 Veselý Vánoce!
  • 00:24:38 To mě zničí.
    V mým domě na Štědrej den.
  • 00:24:44 Noha sem už nepáchne.
    Ten barák můžu zavřít.
  • 00:24:47 Z toho už se s Tonkou nedostaneme.
    Z toho ne.
  • 00:24:51 Na sebevraždu to nevypadá.
    S ničím jste tu nehýbali?
  • 00:24:57 Ne. Pan Horác nařídil,
    než přijdete, že nemáme s ničím...
  • 00:25:04 A co to okno?
  • 00:25:06 Zavřené zevnitř na háček.
    Vnitřní otevřené.
  • 00:25:10 Pan Horác v první chvíli
    chtěl to okno otevřít,
  • 00:25:13 ale sám se zarazil,
    že nemáme s ničím hejbat.
  • 00:25:16 -To je dětský pokoj?
    -Jo, tam je...
  • 00:25:21 Já jsem myslel, že mě trefí šlak,
    když jsem to viděl.
  • 00:25:24 já jsem to v první chvíli
    vůbec nemohl pochopit.
  • 00:25:32 A vy jako myslíte,
    že se neodbouch sám?
  • 00:25:36 Kde jste byl,
    když se ozval výstřel?
  • 00:25:38 Byl jsem nahoře u sebe v pokoji.
    Dal jsem si šlofíka
  • 00:25:41 a najednou prásk, tak jsem málem
    vylít a seřezal ty děti
  • 00:25:44 s těma bouchacíma kuličkama.
  • 00:25:46 Já jsem si myslel,
    že ten spratek muzikantskej zas...
  • 00:25:49 -A když jste vyšel z pokoje?
    -Tak jsem stavil tady na záchodě,
  • 00:25:54 vyjdu ven
    a najednou tady všude lidi.
  • 00:25:57 Kde? Kdo?
    Popište mi to. Přesně, prosím.
  • 00:26:03 Jo, tak počkejte.
  • 00:26:07 Tonka stála ve dveřích kuchyně
    a v ruce měla cigáro.
  • 00:26:13 -Přede mnou kouřit nesmí.
    -No dobře. Dál.
  • 00:26:17 Paní Eva.
    Ta stála v jídelně u stolu.
  • 00:26:22 A když přišel Horác
    s Frantou v náručí z venku,
  • 00:26:25 tak k nim přiběhla
    a Frantu si převzala.
  • 00:26:28 Horác pak vykřikl na mě:
    Pojďte rychle!
  • 00:26:31 Rozběhl se po schodech, já za ním,
    málem jsme se přerazili.
  • 00:26:35 A nahoře ke Skorkovským
    byly otevřený dveře.
  • 00:26:48 Otevřu okno. Vlastně ne.
  • 00:26:51 Vašátko vždycky říká:
    Na nic nesahat!
  • 00:26:58 -Nikoho jiného jste neviděl?
    -Jo. Lída. Ta seděla na lavici.
  • 00:27:05 Byla v lyžařským, ale bez bot byla.
    Byla bez bot.
  • 00:27:09 A ještě ten brejlatej mladej.
    Ten se objevil ve dveřích klubu.
  • 00:27:14 -Ten taky vejral, no.
    -A Jája Kopečková?
  • 00:27:19 Tak o tý mi radši nemluvte.
  • 00:27:21 Cože? Ne! Davide! Davide! Davide!
  • 00:27:25 Davide, ne, ne, ne!
  • 00:27:30 Davide! Ne, Davide!
  • 00:27:38 No a pak jsem ten revolver
    zase dal na místo, kde byl.
  • 00:27:47 Škoda otisků.
    Teď byste měl zavolat policii.
  • 00:27:51 Já udělám všechno,
    co bude v mých silách.
  • 00:27:54 Ježišmarjá, ještě policii.
  • 00:28:34 Řekněte nám, že to není pravda.
    To přece nemůže být pravda.
  • 00:28:38 Prosím vás, potichu.
    Franta před chvílí usnul.
  • 00:28:40 To je mi úplně jedno.
  • 00:28:42 -Koukám, že už balíte.
    -To Franta má už od oběda sbaleno.
  • 00:28:45 Vy jste byla
    nahoře v pokoji pro jeho věci?
  • 00:28:48 -Tam bych nevkročila.-Tak jak to,
    že jste mu sbalila batoh?
  • 00:28:51 A kdo vám řekl,
    že jsem ho balila já?
  • 00:28:55 Můžu jít do kuchyně? Mám tam práci.
    A vy víte, kde mě najdete.
  • 00:29:00 Díky. Zastavím se.
  • 00:29:02 Myslíte si, že budeme moct odjet
    ještě dneska večer?
  • 00:29:05 No to rozhodně ne. Poslyšte, já
    jsem vás odpoledne viděl z lanovky,
  • 00:29:10 jak jste se vracela k domu.
  • 00:29:14 Chtěla jste si ještě promluvit
    se svým bývalým manželem?
  • 00:29:18 To by nemělo smysl. Ten, když
    se zasekl, tak s ním nebyla řeč.
  • 00:29:22 To není pravda.
  • 00:29:24 On byl ten nejjemnější člověk,
    jakého jsem kdy poznala.
  • 00:29:29 -Při práci?
    -Ano. Při práci.
  • 00:29:32 Vy jste odešla z domu a znovu
    jste se do něj vrátila? Proč?
  • 00:29:36 Chtěla jsem
    si ještě promluvit s Františkem.
  • 00:29:39 -Doufala jsem, že sebere odvahu
    a vyběhne za mnou ven. -A vyběhl?
  • 00:29:42 -Ne. -Když se ozval výstřel,
    vy jste byla kde?
  • 00:29:45 To jsem byla před domem.
    Vběhla jsem sem do jídelny,
  • 00:29:48 ale tady nikdo nebyl, tak jsem...
    Moment! Co je vám do toho?
  • 00:29:52 To mě tady jako vyslýcháte?
    Z jaké funkce?
  • 00:29:55 Úřední. Zanedlouho už úřední.
    Jen co dorazí policie.
  • 00:30:02 A po mně se chce co? Abych
    tady předstírala truchlící vdovu?
  • 00:30:06 Od toho tady snad máme jiný, ne?
  • 00:30:09 Jako je to smutný,
    ale je to úplně pochopitelný.
  • 00:30:13 Koneckonců
    je to řešení pro všechny.
  • 00:30:15 -Co to říkáte? -Vždyť z těch dvou
    musel bejt na oběšení.
  • 00:30:18 Já se vůbec nedivím,
    že mu selhaly nervy.
  • 00:30:20 On byl vnitřně hysterik.
    Navenek dělal velkého machra,
  • 00:30:22 ale uvnitř to bylo
    takhle malý vystrašený dítě.
  • 00:30:25 No dobrý. Tak dost.
    Co si to dovoluješ, ty děvko?
  • 00:30:28 Pane komisaři nebo vyšetřující
    nebo co jste, prosím vás,
  • 00:30:31 mohla bych s váma
    mluvit na chvilku o samotě?
  • 00:30:34 -Půjdeme do mého pokoje.
    -Výborně. Děkuju.
  • 00:30:37 -Dovolíte?
    -Jistě.
  • 00:30:40 -A paní Lída Skorkovská?
    -Dal jsem jí k dispozici svůj pokoj
  • 00:30:43 Už jsem mluvil s Monikou, aby
    sestře přivezla zobání na nervy.
  • 00:30:47 -Ale teď bych tam vážně nelez.
    -Jo, dík.
  • 00:30:52 Já vím, že ho někdo zastřelil.
    Slyšela jsem kroky.
  • 00:30:55 Poznala jsem,
    že jdou k jeho pokoji.
  • 00:30:58 Tam se zastavily
    a pak vešly dovnitř.
  • 00:31:00 -A pak se ozval ten výstřel?
    -Jo.
  • 00:31:03 Ale ty kroky už se nevrátily.
  • 00:31:08 A kde jste byla,
    když se ozval výstřel?
  • 00:31:13 No v posteli přece. Spala jsem.
  • 00:31:19 Byla jsem připrdlá
    z těch dvou panáků po obědě.
  • 00:31:23 -A pak vás probudila ta rána?
    -Jo, jo.
  • 00:31:26 Jak jste mohla slyšet kroky,
    když jste spala?
  • 00:31:33 To nevím. Vy mě asi
    chcete nachytat, že jo,
  • 00:31:38 ale já jsem ty kroky fakt slyšela.
    Tak víte co?
  • 00:31:43 Asi jsem se probudila
    o chvíli dřív. Já nevím!
  • 00:31:46 Já jsem hrozně zmatená. Já mám
    strach, že to mohlo být kvůli mně.
  • 00:31:55 David...
    Dáda už to asi nemohl snést.
  • 00:31:58 Co nemohl snést?
  • 00:32:03 Pojďte sem!
  • 00:32:07 Lídu přece. Týrala ho žárlivostí.
    Vyhrožovala mu, že se zabije,
  • 00:32:11 jestli ji opustí.
    Ona je blázen. Normální cvok.
  • 00:32:14 Patří do ústavu, kráva.
    Furt nějaký deprese.
  • 00:32:19 David si ji vzal jenom proto,
    aby se utěšil,
  • 00:32:22 když od něj Eva utekla.
  • 00:32:26 Jenom že Lída chtěla ho mít
    uvázaného u nohy jak čokla.
  • 00:32:31 Ale David je umělec.
    On potřebuje svobodu.
  • 00:32:34 -A taky pochopení.
    -To našel u vás?
  • 00:32:37 Jo. My jsme byli kamarádi. Přátelé.
  • 00:32:43 -Milenci?
    -Sorry, já jsem vdaná.
  • 00:32:45 -To vadí?
    -Jo, to vadí.
  • 00:32:47 Udělal ze mě herečku, to jo.
    Byla jsem mu vděčná.
  • 00:32:50 Víte co? Já nešukám každýho
    na potkání jako některý.
  • 00:32:58 On byl...
  • 00:33:01 On byl fakt úžasnej člověk.
  • 00:33:06 Já nevěřím, že se zabil.
  • 00:33:09 Poslyšte, paní Kopečková,
    když vám vyprávěl o tom,
  • 00:33:13 že mu žena vyhrožovala sebevraždou,
    nezmínil se třeba
  • 00:33:18 o něčem konkrétnějším?
    Že má zbraň například?
  • 00:33:25 Ne.
  • 00:33:28 On jenom říkal, že má strach,
  • 00:33:34 aby si něco neudělala,
    že je schopná všeho.
  • 00:33:38 Byla jste dnes odpoledne
    v jeho pokoji?
  • 00:33:40 Ne.
  • 00:33:42 Řekl dole, že jde psát,
    a to je svatý,
  • 00:33:47 Já jsem zalezla do postele a spala.
  • 00:33:50 A pak jste slyšela ty kroky?
  • 00:33:54 Poslyšte, proč jste vběhla
    do jeho pokoje v okamžiku,
  • 00:33:56 kdy tam byl Horác s Brožem?
    Co jste si myslela, že uvidíte?
  • 00:34:01 Slyšela jsem ten dupot po schodech,
    pak ty jejich hlasy
  • 00:34:04 a pak to strašný ticho.
    Já jsem jenom chtěla vědět...
  • 00:34:09 No tak co? Tak mi ruply nervy.
    No a?
  • 00:34:11 Ale ten, kdo ho zastřelil,
    je ještě pořád tady nahoře
  • 00:34:14 a třeba chce ještě někoho zabít.
    Třeba mě.
  • 00:34:20 Furt ti říkám: Nepleť se do věcí,
    do kterých ti nic není.
  • 00:34:24 -Hádaj se o dítě. To je jejich věc.
    -Eva je moje kamarádka.
  • 00:34:29 Teď nám za chvilku začnou
    policajti prolejzat barák.
  • 00:34:31 Prosím tě!
    Hlavně se předčasně nevožer!
  • 00:34:35 Hergot!
  • 00:34:38 Hráli jsme s Horácem šachy.
    Prej by mi na závodech strhli body
  • 00:34:41 za přemejšlení, že mi to trvá.
    Vůbec nemá trpělivost ten Horác.
  • 00:34:48 Já rád kombinuju dopředu,
    ale on šup, šup, a je to.
  • 00:34:52 A když se ozval výstřel?
  • 00:34:55 To jsem právě řešil
    úžasnou trojkombinaci.
  • 00:34:59 Nejdřív jsem myslel,
    že zas ty děti,
  • 00:35:03 tak jsem tomu nevěnoval pozornost.
    Až po chvíli vyjdu z klubu.
  • 00:35:07 Zrovna vcházel Horác s tím dítětem.
  • 00:35:11 Všichni jsme na ně zírali.
    já jsem nic nechápal.
  • 00:35:14 Kdybych se vás zeptal
    na manželství Skorkovských?
  • 00:35:19 -Které myslíte?
    -Třeba obě.
  • 00:35:22 Nevím. Mě bulvár nezajímá.
  • 00:35:27 Jste dobrej. Takhle šlapete často?
  • 00:35:31 Každej den, když přijdu z práce.
    Nejlepší uvolnění od stresu.
  • 00:35:38 Doporučuju.
  • 00:35:44 Kdykoliv jsem viděl takovej
    průstřel, vždycky v tom byla láska
  • 00:35:47 nebo žárlivost. Něco si řekli,
    a hotovo. Mrtvej ve vteřině.
  • 00:35:51 -Vzdálenost?
    -Žádné známky očazení
  • 00:35:55 ani spálení, takže
    takových 30 centimetrů a dál.
  • 00:35:58 -Hodina smrti kolem třetí odpovídá?
    -Plus, minus.
  • 00:36:02 -Sebevraždu můžeme vyloučit?
    -Jestli mi nevěříte,
  • 00:36:05 tak se obraťte na kartářku.
    Já jdu dolů na kafe.
  • 00:36:08 Doktore, prosím vás,
    podívejte se na toho kluka.
  • 00:36:11 -Jo, jo.
    -Díky.
  • 00:36:13 Černota.
    Má vybroušený evidenční číslo.
  • 00:36:21 Jsem upřímně rád, pane kapitáne, že
    jste v tom zůstal viset vy, ne já.
  • 00:36:24 Písemné pověření bude zítra ráno.
  • 00:36:36 Kluk je nervák,
    ale šok už má za sebou.
  • 00:36:38 Poblil se, vyspal se a bude OK.
    Tak šťastný a veselý.
  • 00:36:42 Jo, díky, díky.
  • 00:36:47 -Trochu se stydím,
    že vás v tom nechávám. -Ále!
  • 00:36:50 Podle mě je to věc alibi.
    Podezřelých je tu naštěstí málo.
  • 00:36:54 I kdyby byli jenom dva,
    tak se člověk může zmýlit.
  • 00:36:57 -Nic. Šťastnej a veselej!
    -Nápodobně.
  • 00:37:01 Tak pojďte už!
  • 00:37:26 Usnul jenom,
    když jsem mu předčítala.
  • 00:37:30 Byli jsme tak šťastní.
  • 00:37:35 Ale tomu nemůže nikdo rozumět.
  • 00:37:40 Říkala jste,
    že jste se něčeho bála. Čeho?
  • 00:37:46 Všeho.
  • 00:37:49 Že se mu něco stane.
  • 00:37:52 Že ho ztratím.
  • 00:37:56 Že mě přestane mít rád.
  • 00:38:00 Ale to byla hloupost.
    Potřeboval mě.
  • 00:38:07 A věděl,
    že bych to bez něho nepřežila.
  • 00:38:11 To by mi neudělal.
  • 00:38:18 Teď to vím.
  • 00:38:21 To je zvláštní.
  • 00:38:26 Pořád jsem se toho bála, pořád.
  • 00:38:30 A teď nic.
  • 00:38:34 Tma.
  • 00:38:38 Už se to stalo.
  • 00:38:43 Nic horšího už se mi nemůže stát.
  • 00:38:47 Nic.
  • 00:38:49 Promiňte, nechtěl jsem poslouchat,
    ale přece jenom bydlíme vedle sebe.
  • 00:38:54 -A dnes v noci jsem zaslechl...
    -Jak pláču?
  • 00:39:02 Vždycky mě dokázal
    tak krásně utěšit.
  • 00:39:06 Nemohl snést, když jsem plakala.
  • 00:39:11 Ale to já jenom kvůli němu,
    když se tak trápil.
  • 00:39:17 Byl strašně zoufalej z těch kritik,
    jak ho pořád urážely a ponižovaly.
  • 00:39:22 Bála jsem se, že si něco udělá.
    Občas tím vyhrožoval.
  • 00:39:27 Musela jsem na něj dávat pozor.
    Bála jsem se o něj.
  • 00:39:36 Bála jsem se.
  • 00:39:41 A teď už není proč se bát.
  • 00:39:44 Měl zbraň?
  • 00:39:51 Nevím.
  • 00:39:56 Možná.
  • 00:39:59 Něco měl na dně batohu.
  • 00:40:02 Podívala jste se tam?
  • 00:40:06 Prohledávat mu věci, to ne.
  • 00:40:11 To ne. To bych si nedovolila.
  • 00:40:22 LÍDA USNULA
  • 00:40:40 Narodil se Kristus Pán,
  • 00:40:44 veselme se.
  • 00:40:49 Z růže kvítek vykvet nám,
  • 00:40:54 radujme se.
  • 00:40:59 Z života čistého,
  • 00:41:05 z rodu královského
  • 00:41:10 nám, nám narodil se.
  • 00:41:22 Tak co, Horáci? Nedáme si půlnoční,
    když mi vás sem šoupli?
  • 00:41:26 Já už mám odzpíváno.
  • 00:41:28 Nevíte něco o tom, že paní Lída
    vyhrožovala manželovi sebevraždou?
  • 00:41:33 Jo, to je pravda.
  • 00:41:36 Dělala v Jedličkově ústavu.
    Prý byla vynikající.
  • 00:41:40 A když si ji vyhmát Skorkovský,
  • 00:41:42 tak všeho nechala
    a šla ošetřovatelku dělat Mistrovi.
  • 00:41:46 Takovej ten typ ženský,
    co pečuje o chlapa, až ho zadusí.
  • 00:41:50 -Liana?
    -Přesně tak.
  • 00:41:52 -Nedáte si tatranku?
    -Kradenou?
  • 00:41:56 Já jsem vás včera viděl, jak
    to tomu klukovi taháte z košíku.
  • 00:41:59 Jako malej harant,
    co krade druhýmu sladkosti.
  • 00:42:04 Jo, detektive, pod lícem je rub.
  • 00:42:07 Vy jste viděl malýho kluka,
    co se blahobytně cpe tatrankama
  • 00:42:11 a furt nemá dost,
    ale ve skutečnosti to byl trest.
  • 00:42:15 -Trest?
    -Jo, slyšíte dobře.
  • 00:42:18 Franta odložil nedojedenou
    tatranku, což nesmí.
  • 00:42:21 Otec ji našel a aby ho to odnaučil,
  • 00:42:23 tak mu za trest
    těch tatranek dal sníst 10.
  • 00:42:27 Vzal jsem mu 4 z košíku
    a snědl je sám.
  • 00:42:30 Přísahám, že to svinstvo
    nechci do smrti ani vidět.
  • 00:42:33 -Takže si nechte chutnat.
    -Děkuju.
  • 00:42:39 -Horáci, vy chcete říct...
    -Co jsem chtěl říct, to jsem řekl.
  • 00:42:42 A vy mi neříkejte, že tu někde
    nemáte zašitou nějakou flašku.
  • 00:42:46 Na skříni. Pod tím batohem.
    Aspoň si rozlepím hubu.
  • 00:42:59 -Víc vám nepomůžu.-Pomáháte mi
    víc, než si myslíte, Horáci.
  • 00:43:15 Pojď! Pozor! Co to je?
  • 00:43:20 Co to je?
  • 00:43:39 Frantí, pojď si aspoň zalyžovat,
    když už tady musíme zůstat.
  • 00:43:42 Ten se vám poved. Ten je krásnej.
    Nenašels tu druhou rukavici?
  • 00:43:46 Ne. Zapomněl jsem hledat.
    Ale vím, kde je.
  • 00:43:48 Tak utíkej!
  • 00:43:53 Pořád mi nejde do hlavy, jak jste
    mohla sbalit Františkovi batoh,
  • 00:43:59 aniž byste vstoupila
    do Davidova pokoje.
  • 00:44:03 Ten batoh si zabalil Franta. Tajně.
  • 00:44:06 Schoval si ho v kotelně
    a ztratil při tom rukavici.
  • 00:44:09 Aha. Tak on si ho sbalil sám.
    A přitom vám říkal,
  • 00:44:14 že s vámi neodjede.
    -A co měl asi tak říct?
  • 00:44:17 Strašně se ho bál.
    David ho měl jako rukojmí.
  • 00:44:21 Drezíroval ho jako psa.
    Já jsem se byla jenom podívat,
  • 00:44:24 kdy jede poslední autobus, a čekala
    jsem tady venku před chatou,
  • 00:44:28 kdyby za mnou Franta vyběhl.
    Chtěli jsme Davidovi zdrhnout.
  • 00:44:32 Prosím vás, už se ho na nic
    neptejte, nebo se mi z toho zblázní
  • 00:44:36 Myslím, že k tomu nemá moc daleko.
  • 00:44:38 -Mami, nám tu rukavici!
    -No výborně! Pusu!
  • 00:44:42 Na. Vem si helmu a jdeme!
  • 00:45:00 Jedu si okysličit mozek.
    Nějak mi to nemyslí.
  • 00:45:03 Vidíte to okno Skorkovskýho?
    Všude rampouchy, a tam ani jeden.
  • 00:45:07 -Nepřijde vám to divný?
    -Taky jsem si všiml.
  • 00:45:10 Navíc že za noc napadalo 20 cenťáků
    sněhu. Všechny stopy jsou pryč.
  • 00:45:14 Zezdola nahoru se nikdo nedostane,
    zevnitř přes okno taky.
  • 00:45:17 To ne, protože vnější okno
    je zajištěné na háček.
  • 00:45:21 Ledaže by si Brož vymyslel,
    že to tak bylo.
  • 00:45:25 Pane Horáci, už se můžete
    přestěhovat. Policajti dovolili
  • 00:45:28 uklidit pokoj, tak vás přestěhujeme
    sem, jestli souhlasíte.
  • 00:45:32 -Jo, jo. Pro mě, za mě.
    -Tak dobře.
  • 00:45:37 -Co si o tom myslíte, Horáci?
    -Vraha byste představit nechtěl?
  • 00:45:43 Proč ne? Rád ho poznám.
  • 00:45:59 VZPOMÍNKA: Ledaže by si Brož
    vymyslel, že to tak bylo.
  • 00:46:03 Já jsem myslel, že mě trefí šlak,
    když jsem to viděl.
  • 00:46:06 Já jsem to vůbec
    nemohl pochopit nejdřív.
  • 00:46:12 A co to okno?
  • 00:46:14 Zavřené zevnitř na háček
    a vnitřní otevřené.
  • 00:46:19 Pan Horác v první chvíli
    chtěl to okno otevřít,
  • 00:46:21 ale sám se zarazil,
    že nemáme s ničím hejbat.
  • 00:46:59 Na shledanou.
  • 00:47:11 Promiňte, ale našla jsem vaši
    rtěnku. Zakutálela se pod postel.
  • 00:47:14 -Bylo by jí škoda.
    -Ta není moje.
  • 00:48:05 Zapomněla jste si nahoře rtěnku.
  • 00:48:09 Aha. Děkuju.
    Asi jsem ji nechala v umývárně.
  • 00:48:15 Zapomněla jste si ji v našem
    pokoji, když jste se tam včera
  • 00:48:18 s Davidem odpoledne zamkli.
    -Pojď, Franto! Začíná pohádka.
  • 00:48:21 Byla pod postelí.
    Paní Brožová ji tam našla.
  • 00:48:25 Aha. To ale není moje rtěnka.
    Já mám podobnou.
  • 00:48:28 Já jsem si ji spletla.
    Lituji. Musí být vaše.
  • 00:48:31 Moje rozhodně není.
    A taky moc dobře vím,
  • 00:48:34 že jsem v Davidově pokoji
    nebyla na rozdíl od vás.
  • 00:48:39 Co to na mě zkoušíte? Jestli si
    potřebujete na někom vylít zlost,
  • 00:48:43 tak si najděte jinou oběť, ano?
    -Vám nestačí, že jste mého muže
  • 00:48:46 nutila, aby se rozvedl,
    štvala ho pořád proti mně?
  • 00:48:49 Vy jste mu musela do postele
    lézt i tady? Je mi z vás zle.
  • 00:48:52 -To vy jste ho k tomu dohnala. Vy!
    -Vem si prášek a běž se léčit!
  • 00:48:57 Ta rtěnka je vaše. Byla jste u něj.
    Proč se zabil, když jste odešla?
  • 00:49:00 Nebo jste ho zabila vy,
    protože se nechtěl rozvést?
  • 00:49:02 A on se rozvést rozhodně nechtěl.
  • 00:49:05 Petře, okamžitě něco udělej!
    Odveď ji, nebo za sebe neručím.
  • 00:49:09 Tu rtěnku jsem ti dal na podzim
    k narozeninám. Vezmu ji k sobě.
  • 00:49:12 Petře, to není ona. To je lež!
    Jak si o mně můžeš...
  • 00:49:16 -To vy jste ho zabila. -Cože?
    -Vy! -Horáci!
  • 00:49:19 -Vším, co tady děláte.
    -Co si to dovolujete?
  • 00:49:22 Vy jste ho zabila.
  • 00:49:34 Kam jdete, člověče?
    Za chvíli bude tma.
  • 00:49:37 Musím na vzduch, nebo se tu udusím.
    Do hodiny jsem zpátky.
  • 00:49:40 Pane Kopečku, žádám vás,
    mějte rozum, vraťte se!
  • 00:49:45 VZPOMÍNKA: Kdykoliv jsem viděl
    takovýhle průstřel,
  • 00:49:47 vždycky v tom byla
    láska nebo žárlivost.
  • 00:49:50 Něco si řekli, a hotovo.
    Mrtvej ve vteřině.
  • 00:50:05 Chtěla bych doplnit výpověď.
  • 00:50:18 Jo, byla jsem u něj.
    Byli jsme domluvení.
  • 00:50:23 Ale hned potom jsem odešla
    a nevím, kdo ho zabil.
  • 00:50:26 -Já jsem to nebyla. To přísahám.
    -V kolik hodin jste k němu přišla?
  • 00:50:30 -Něco po čtvrt na tři.
    -Zamkl?
  • 00:50:33 -Hned.
    -Okno bylo otevřené?
  • 00:50:39 -Ne. Proč?
    -Jen tak. Pokračujte.
  • 00:50:44 -Pohádali jsme se.
    -Kvůli čemu?
  • 00:50:48 Nejdřív kvůli Evě, pak kvůli Lídě.
  • 00:50:54 Pak...
  • 00:50:57 Říkal, že je Eva děsná svině
    a že jí ještě ukáže.
  • 00:51:02 A najednou už jsme byly hysterky
    všechny a že si na něj vymýšlíme,
  • 00:51:05 že už toho má dost...
    To už na mě bylo moc.
  • 00:51:10 Chtěla jsem odejít,
    ale fláknul se mnou o postel.
  • 00:51:13 To mi asi vypadla ta rtěnka.
  • 00:51:18 On byl úžasnej, když zuřil.
  • 00:51:25 Fakt úžasnej.
  • 00:51:30 Ale není pravda, že jsem ho
    presovala, aby se rozvedl, to ne.
  • 00:51:34 Pak byl konec a fofr.
  • 00:51:37 Koukl na hodinky a řekl,
    že musím jít.
  • 00:51:41 Předtím někdo vzal za kliku.
  • 00:51:45 Za kliku?
  • 00:51:48 V kolik hodin jste od něj odešla?
  • 00:51:51 To vůbec nevím.
    Odešla jsem do pokoje a brečela.
  • 00:51:57 A pak jsem slyšela ty kroky.
    Myslela jsem si, že to je Lída.
  • 00:52:02 Že předtím vzala za kliku
    a že bude teďka scéna.
  • 00:52:06 A najednou ten výstřel.
  • 00:52:10 Napadlo mě, že se odbouchla ona,
    když tím pořád vyhrožovala.
  • 00:52:17 Čekala jsem,
    až uslyším Davidův hlas.
  • 00:52:23 Ale nic.
  • 00:52:30 Počkejte. Kde je Petr?
  • 00:52:34 Váš muž šel ven.
    Vrátí se za hodinu.
  • 00:52:37 Ven? V tomhle?
  • 00:52:41 -Promiňte.
    -Počkejte! Počkejte!
  • 00:52:44 Musím za ním. Promiňte.
  • 00:53:06 -Horáci, kam jedete?
    -Hledat Petra.
  • 00:53:15 Sakra! To mi ještě scházelo.
    Ten krám!
  • 00:53:24 Neviděl jste Horáce?
    Nemůžu ho najít.
  • 00:53:27 -Ten blázen jel hledat toho
    prvního blázna, co odjel. -Cože?
  • 00:53:30 A do druhý chaty se nemůžu dovolat,
    protože není signál.
  • 00:53:32 Horší se počasí. Já chci mít
    všecky lidi večer pohromadě tady.
  • 00:53:35 -Jak jste mohl nechat odjet?
    -Copak se dá s Horácem mluvit?
  • 00:53:38 Tyhle Vánoce mi byl čert dlužnej!
    Zkusím pevnou linku.
  • 00:53:46 Můžu s vámi mluvit?
  • 00:53:48 Jestli si mě žádáte z moci úřední,
    tak asi nemůžu odmítnout, že?
  • 00:53:54 Petře, kde jsi?
  • 00:53:59 Petře!
  • 00:54:01 Pane Bože, prosím, ať se vrátí!
  • 00:54:13 Vrátila jsem mu tu stovku,
    kterou mu Franta ukradl.
  • 00:54:16 Pak mi ji pod stolem podstrčil,
    abych jako měla peníze na autobus,
  • 00:54:19 což byl samozřejmě nesmysl,
    já peníze mám.
  • 00:54:22 Já ani nevím, proč jsem to řekla.
    Já jsem byla úplně vykolejená.
  • 00:54:25 Asi jsem to spíš jen tak plácla.
    A že jsem Skorkovskýmu
  • 00:54:29 tu scénu udělala,
    si teď kvůli Frantovi vyčítám.
  • 00:54:33 Ale on mi slíbil,
    že kluka nepotrestá.
  • 00:54:35 -Chtěla jste mu ukázat,
    co k vám syn cítí? -Ano.
  • 00:54:40 Chtěla jsem ho zranit,
    jako zraňoval on mě.
  • 00:54:44 Za takovou cenu?
  • 00:54:52 Prosím vás, neříkejte mi to.
    Já to moc dobře vím.
  • 00:54:57 A mrzí mě to. Hrozně.
  • 00:55:14 Jestli si myslíte,
    že jsem ho zabila já,
  • 00:55:17 tak mi řekněte jak a dokažte mi to.
  • 00:55:21 Měla jsem na něj strašnej vztek.
    Strašnej!
  • 00:55:26 Nenáviděl mě a ubližoval mi,
    jak jen mohl.
  • 00:55:30 A nejenom mně.
  • 00:55:34 A já jsem mu to vracela,
    protože si to zasloužil.
  • 00:55:38 To je pravda.
  • 00:55:41 Ale to je taky všechno.
  • 00:55:46 Víte, kdo ho zabil?
  • 00:55:49 Ne.
  • 00:55:54 Nikdo vás nenapadá?
  • 00:55:58 Ne.
  • 00:56:08 Já chci odsud pryč!
  • 00:56:19 Kde je Horác? Kde jste ho nechal?
  • 00:56:28 Jel za vámi do té sousední chaty.
    Brož říkal, že tam jezdíte.
  • 00:56:33 -No tak slyšíte mě? Haló!
    -Je tam strašně.
  • 00:56:37 Dole není vidět na krok.
    Ztratil jsem se.
  • 00:56:40 Myslel jsem, že to nenajdu.
    Že tam někde zůstanu.
  • 00:56:43 -Pane Brož! -Prosím vás, nevolejte
    nikoho. Já vám musím něco říct.
  • 00:56:48 Tyhle mladý z města mám nejradši.
    Víte, jak jste nezodpovědnej?
  • 00:56:52 Co víte o horách, mladíku? Prd?
    Kde je ten druhej cyp?
  • 00:56:55 Přijel sám. Chce to jeden čaj
    a něco na omrzliny.
  • 00:56:58 Na to stačí sádlo. A dovnitř
    nejdřív slivovice, až pak čaj.
  • 00:57:02 Jdu volat Horskou službu.
    Ti teda budou mít radost.
  • 00:57:04 Zvolejte nejdřív do tý chaty.
    Třeba tam Horác je.
  • 00:57:09 -Tak poslouchám.
    -Jsem idiot.
  • 00:57:13 Celou tu dobu jsem si namlouval,
    že o nic nejde.
  • 00:57:17 Jája se ráda líbí, ráda koketuje.
    Byla na něm pracovně závislá,
  • 00:57:21 tak prostě normálně...
    Jenomže včera po tom obědě...
  • 00:57:29 Prostě jsem ji šel zkontrolovat,
    jestli opravdu spí.
  • 00:57:32 Pokoj byl prázdnej. Nedalo mi to
    a šel jsem k jeho dveřím.
  • 00:57:38 Slyším vrzání postele.
    Došlo mi to, no.
  • 00:57:44 Vzal jsem za kliku. Zamčeno.
  • 00:57:47 Já jsem měl chuť vyrazit dveře
    a tomu praseti rozbít hubu.
  • 00:57:52 Jenomže ta představa skandálu,
    jak o tom všichni budou mluvit...
  • 00:57:56 Vrátil jsem se dolů
    a čuměl jsem na tu šachovnici.
  • 00:58:00 -A co Horác?
    -Co Horác?
  • 00:58:04 Ten už si předtím odskočil.
    Vůbec nemá trpělivost
  • 00:58:08 ten Horác. To chce hrát šachy?
    Prý až udělám tah, ať mu dá vědět.
  • 00:58:14 Ale měl jsem to dobře promyšlený.
    Na tři tahy.
  • 00:58:17 Ale najednou jsem nevěděl nic.
  • 00:58:20 Pak ten výstřel, a já furt nic.
    Já dál čumím na tu šachovnici.
  • 00:58:26 Petře!
  • 00:58:31 HUDBA
  • 00:59:02 VZPOMÍNKA:Pod lícem je rub.
  • 00:59:04 Vy jste viděl malýho kluka,
    co se blahobytně cpe tatrankama
  • 00:59:07 a furt nemá dost,
    ale ve skutečnosti to byl trest.
  • 00:59:10 -Trest?
    -Jo, slyšel jste dobře.
  • 00:59:13 Dobrý večer.
  • 00:59:16 -Co děláš? Zbláznil ses?
    -Co je ti do toho?
  • 00:59:21 Pan Horác chtěl v první chvíli
    to okno otevřít,
  • 00:59:24 ale sám se zarazil,
    že nemáme s ničím hejbat.
  • 00:59:36 Vidíte to okno Skorkovskýho?
    Všude rampouchy, a tam ani jeden.
  • 00:59:40 -Nepřijde vám to divný?
    -Co si o tom myslíte, Horáci?
  • 00:59:44 -A vraha byste představit nechtěl?
    -Proč ne? Rád ho poznám.
  • 01:00:28 Vím to.
  • 01:00:31 Ale nevím proč.
  • 01:00:39 Týral toho kluka.
    Říkal tomu výchova.
  • 01:00:43 Franta se před ním schovával,
    kde mohl.
  • 01:00:47 Odpoledne jsem ho našel
    dole v kotelně.
  • 01:00:50 Bál se jít nahoru,
    jako kdyby něco provedl.
  • 01:00:54 A očekával trest.
  • 01:00:57 Odmítal cokoliv říct.
    Hrůzou ani nemohl stát na nohou.
  • 01:01:03 Tak jsem ho naložil na záda a
    na tu třetí jsem ho nahoru vynesl,
  • 01:01:10 aby zas nepřišel pozdě,
  • 01:01:16 Revolver patřil Lídě.
    Vyhrožovala, že se zabije.
  • 01:01:21 A mám pocit, že kdyby ji opustil,
    tak by to snad i udělala.
  • 01:01:26 Aspoň moje Monika to tvrdila.
    Měla sestru dost přečtenou.
  • 01:01:32 Když ho u ní našla,
    tak jí ho tajně sebrala.
  • 01:01:37 Ale nechtěla ho mít na pokoji.
    To víte, trauma z dětství.
  • 01:01:41 Zastřelenej praděda.
    Tak jsem ho schoval v kotelně.
  • 01:01:50 Instinktivně jsem po něm sáhnul,
    ale nechtěl jsem nikoho zabít.
  • 01:01:54 Jenom postrašit, vyděsit,
    aby už kluka nechal být.
  • 01:01:58 Měl jsem pocit,
    že Frantu musím chránit,
  • 01:02:01 když už jsem se
    s touhle rodinou tak blbě zaplet.
  • 01:02:05 Takže jste vynesl
    Františka po schodech a...
  • 01:02:09 A než jsem ho pustil do pokoje,
    tak jsem mu řekl,
  • 01:02:13 že budu stát za dveřma,
  • 01:02:17 abych byl nablízku,
    kdyby potřeboval pomoct.
  • 01:02:31 Co to je? Tak ty jsi zloděj?
  • 01:02:35 Františku, pojď sem!
  • 01:02:37 Ty spratku, vylez!
  • 01:02:39 Františku!
  • 01:02:41 Já ti dám! Tak to ne!
  • 01:02:45 Františku, kde jsi?
  • 01:02:51 Ne! Ne!
  • 01:02:53 -Co to děláš?
    -Já skočím!
  • 01:02:55 -Stůj! Stůj!
    -Já skočím! Nech mě!
  • 01:02:57 -Já tě varuju!
    -Nech ho bejt!
  • 01:03:00 -Františku, pojď sem, pojď dolů!
    -Já se tě bojím.
  • 01:03:04 -Nech mě, nebo skočím!
    -Nech ho bejt! VÝSTŘEL
  • 01:03:10 Jen jsem ho chtěl zastavit,
    zastrašit, a najednou byl mrtvý.
  • 01:03:15 Zabil jsem zbytečně a nechtěně.
  • 01:03:18 Kluk stejně skočil.
    To, že do vysoký peřiny,
  • 01:03:20 jsem pochopil až ve chvíli,
    kdy jsem skočil za ním.
  • 01:03:25 Já byl přesvědčenej, že je po něm.
  • 01:03:29 Víte, co je zvláštní?
    Co mozek vytvoří v takový chvíli.
  • 01:03:36 Všechny ty impulzy
    naskakujou strašně rychle
  • 01:03:39 a tělo všechno vykonává
    úplně mechanicky.
  • 01:03:42 Otřel jsem zbraň
    a dal mu ji do ruky.
  • 01:03:44 A vyskočil za klukem.
    Jiná možnost nebyla.
  • 01:03:47 Vrátit se dveřma dolů po schodech,
    to nešlo. To jsem neriskoval.
  • 01:03:56 Otec dohnal syna k sebevraždě
    a sám se zastřelil.
  • 01:04:01 To by mělo logiku.
    Jenže kluk žije a všechno je jinak.
  • 01:04:09 Frantovi se díky sněhu nic nestalo.
    Jenom šok.
  • 01:04:13 Mně taky ne. Takže jsem ho popad,
    vběhnul s ním do chalupy
  • 01:04:19 a začal improvizovat.
  • 01:04:20 -Slyšeli jste tu ránu? -To jsou
    ti pitomci s těma kuličkama.
  • 01:04:23 -Já je roztrhnu. -Ne, tohle
    byl výstřel. Pojďte za mnou.
  • 01:04:26 -Zbytek už znáte.
    -A co to zavřené vnější okno?
  • 01:04:31 -Zastrčené na háček.
    -Na diletanta dobrý, že jo?
  • 01:04:36 To mě napadlo ve chvíli, kdy jsme
    s Brožem běželi po schodech nahoru.
  • 01:04:40 Bylo mi jasný,
    že jeho pozornost upoutá mrtvola,
  • 01:04:43 ne že já stojím u okna.
    Takže jsem ho bleskově zavřel.
  • 01:04:50 Nemám otevřít okno? Vlastně ne.
    Vašátko vždy říká: Na nic nesahat.
  • 01:05:07 To by se mohlo hodit.
  • 01:05:10 Jsem srab.
    Nedokázal jsem vám to hned říct.
  • 01:05:15 Ale nikoho bych v tom nenechal.
    To přísahám.
  • 01:05:18 Dokonce jsem napsal dopis. Slovo
    od slova to, co jsem vám teď řekl.
  • 01:05:22 Ale sednout si do zavěje
    s flaškou whisky, vypít ji na ex
  • 01:05:25 a usnout, umrznout, tutovka,
    to jsem nedokázal.
  • 01:05:29 Mám se moc rád. Dokonce i teď.
  • 01:05:34 Horáci, já vám pomůžu.
    Udělám všechno, co budu moct.
  • 01:05:40 Znám jednoho advokáta,
    kterej tyhle věci dělá.
  • 01:05:46 Ale teď to spolu napřed sepíšeme,
    aby bylo jasný,
  • 01:05:49 že jste chtěl odvrátit smrt dítěte.
    -Ale to je pravda.
  • 01:05:52 Já vím, já vím.
    Takže vystřelil jste předtím,
  • 01:05:58 než František skočil.
    Když Skorkovský vykročil k oknu...
  • 01:06:04 A já vystřelil.
    A v tu samou vteřinu Franta skočil.
  • 01:06:07 -Já myslel, že střílím na rameno.
    -Vy mě neposloucháte!
  • 01:06:14 Vystřelil jste předtím,
    než František skočil.
  • 01:06:20 Stál už na kraji parapetu.
    Proto zdůrazňuju slovo předtím.
  • 01:06:28 Vteřina v tom nehraje roli
    a na situaci to nic nemění.
  • 01:06:32 Ale pro vás je to důležitý.
    Chápete mě?
  • 01:06:36 Šlo o nutnou obranu.
  • 01:06:41 Chtěl jste odvrátit smrt dítěte.
  • 01:06:53 A teď mi dejte napít.
  • 01:08:39 Skryté titulky: Jaroslav Švagr
    Česká televize 2015

Související