iVysílání

stránky pořadu
Premiéra:
4. 12. 2016
21:20 na ČT art

1 2 3 4 5

12 hlasů
8803
zhlédnutí

Sága rodu Strettiů

Umění, které neokázale pokračuje mnoha generacemi. Životy jeho protagonistů jsou úzce spjaty s klášterem v Plasech.

52 min | další Dokumenty »

upozorňovat

do playlistu

Přehrávač videa

Načítám přehrávač...
odkaz na video zhasnout pomoc zvukový popis

Sága rodu Strettiů

  • 00:00:02 To jsou lunety z minoritského
    kláštera v Českém Krumlově.
  • 00:00:11 Já jsem je tam objevil v ambitu,
  • 00:00:15 kdy byly vlastně
    srolovaný a zploštělý,
  • 00:00:19 malbou dovnitř.
    Takže když jsem zjistil,
  • 00:00:23 že se nejedná
    o dřevomorkou zničené prkno,
  • 00:00:29 které tam mají zedníci
    u malty a u míchačku vedle,
  • 00:00:35 tak jsem to naložil na fošnu
    a odvezli jsme to do školy.
  • 00:00:42 Tady se to rozvinulo.
    Byly z toho prostě
  • 00:00:45 takovýhle rolety.
    V šíleným stavu byly ty obrazy.
  • 00:00:48 Potrhaný, plesnivý, záplatovaný.
  • 00:00:53 A pak se tedy tady restaurovaly.
  • 00:00:56 To je madonka,
  • 00:01:00 kterou si přivezli
    první naši předkové,
  • 00:01:04 když přišli z Itálie.
  • 00:01:07 A vlastně je to stejnej typ
    jako je klatovská madona.
  • 00:01:13 Klatovská madona je mnohem větší
    a roní krev od tý doby,
  • 00:01:18 co ji namalovali
    a vyvěsili v Klatovech.
  • 00:01:21 -A proč? -Proč?
    No to je takovej symbol, víš.
  • 00:01:24 A to se udělalo
    i s touhle královnou?
  • 00:01:27 No, to já,
    upřímně řečeno, moc nevím.
  • 00:01:32 Já do tý liturgie
    zase tolik nevidím.
  • 00:01:35 -Můžu to držet?
    -No, to bych nerad.
  • 00:01:38 -Můžu to zkusit?
    -No tak to zkus.
  • 00:01:41 -To je lehoučký jak pírko.
    -Jak pírko je to, no.
  • 00:01:45 Ale v podstatě
    je moc pěkná ta madonka.
  • 00:01:48 A co je tohle?
  • 00:01:50 A protože
    je v rukou rodiny restaurátorů...
  • 00:01:53 -Co je tohle? -Tak má
    takhle krásnou platinu, vidíš?
  • 00:01:57 -Ani jsem ji nevyrámoval,
    nevysklil. -Kovářova kobyla?
  • 00:02:01 To není kovářova kobyla,
    to je smysl pro autenticitu.
  • 00:02:05 -Strejdo, co je tohle?
    -Koruna, protože to je královna.
  • 00:02:09 A dokument historicko - umělecký.
  • 00:02:13 Vlastně jsem se potřeboval
    trošku vypořádat s tou figurou.
  • 00:02:17 To je viz tohle.
  • 00:02:21 A teď zase mám
    zpětnej takovej jako ráz
  • 00:02:28 zpátky k tý abstrakci.
  • 00:02:33 Tohle vlastně
    bylo vystavený v Olomouci v muzeu.
  • 00:02:40 Jsme na místě,
    kam nerada chodím obvykle.
  • 00:02:43 My jsme před hrobkou Strettiů,
  • 00:02:48 která byla pořízena
    mým dědečkem Bohušem Strettim.
  • 00:02:53 Ten sem dal pohřbít své rodiče -
  • 00:02:57 Karla Strettiho
    a jeho ženu Marii Strettiovou,
  • 00:03:03 jejichž nápisy vidíte
    pod tou krásnou starou sochou.
  • 00:03:15 Piemontská oblast severní Itálie
    byla v 18.století poměrně chudá.
  • 00:03:20 Lidé se odsud stěhovali
    za lepším živobytím.
  • 00:03:23 Tak z horského městečka Forna
    odešel i desetiletý
  • 00:03:27 Ambroggio Stretti za strýcem
    zlatníkem do daleké Prahy.
  • 00:03:31 Vyučil se zde klenotníkem.
  • 00:03:36 Již jako etablovaný pražský občan
    si do rodného Forna
  • 00:03:39 zajel pro nevěstu Annu Zamponni.
  • 00:03:42 Jejich byt v domě
    U bílého koníčka v Železné ulici
  • 00:03:45 se stal vyhlášeným společenským
    centrem italské pražské kolonie.
  • 00:03:51 Ambroggiovi a Anně
    se narodil syn Carlo.
  • 00:03:54 Úspěšný obchodník. Za ženu
    si vzal první Češku v rodině,
  • 00:03:57 krásnou Marii-Annu Smykalovou.
  • 00:04:02 Nejmladší z jejich čtyř dětí Karel,
    il piccolo Carlino,
  • 00:04:06 byl i přes svůj částečný italský
    původ náruživý český vlastenec.
  • 00:04:10 To mu zkomplikovalo
    studia lékařství,
  • 00:04:13 které však
    nakonec úspěšně dokončil.
  • 00:04:16 Se svou ženou Marií,
    rozenou Jahnovou přijal nabídku
  • 00:04:20 stát se lékařem v panství
    v západočeských Plasích.
  • 00:04:25 Zdejší bývalý cisterciáský klášter
    koupil roku 1826
  • 00:04:29 kancléř rakouského císařství
    Klemens Wenzel von Metternich,
  • 00:04:34 který je zde ostatně
    v rodinné hrobce pochovaný.
  • 00:04:40 V konventu kláštera žila tehdy
    členitá skupina zaměstnanců
  • 00:04:44 starající se o zdejší panství,
    zámek a knížecí rodinu -
  • 00:04:48 Richarda Metternicha-Winneburg,
    jeho manželku Paulinu,
  • 00:04:52 první dámu vídeňského dvora
    a propagátorku Smetanovy hudby
  • 00:04:56 a o jejich dcery,
    princezny Pascalinu a Klementinu.
  • 00:05:02 Lékař Karel Stretti
    si brzy získal jejich sympatie.
  • 00:05:05 Také proto, že byl
    náruživým muzikantem a skladatelem.
  • 00:05:09 Vášnivou zálibou knížecího páru
    bylo totiž divadlo,
  • 00:05:13 které zde manželé
    Metternichovi inscenovali
  • 00:05:16 a Karla Strettiho rádi angažovali.
  • 00:05:19 Kromě všemožných jiných věcí
    hrály se kusy,
  • 00:05:23 jichž autorem byli knížecí manželé.
  • 00:05:28 Kněžna psala text,
    kníže komponoval hudbu
  • 00:05:32 a mnohé hudební vložky
    byly dílem tatínkovým.
  • 00:05:37 Kněžna sama hrála,
    zpívala kuplety, vždy měla režii.
  • 00:05:43 Spoluúčinkovali princezny,
    četní hosté a rodiny úředníků.
  • 00:05:53 Marie Strettiová
    dávala hodiny klavíru.
  • 00:05:56 Doktor Karel Stretti vedl
    v Plasích zpěvácky spolek Střela.
  • 00:06:00 Při zdejším múzickém pobytu
    se jim narodilo pět dětí -
  • 00:06:04 Bohuš, Richard, Viktor,
    Olga a nejmladší Jaromír.
  • 00:06:09 Viktor, z kterého
    se stal známý malíř,
  • 00:06:12 vzpomíná na své dětství v Plasích
    a tatínkovu nelehkou práci lékaře.
  • 00:06:17 Často se vrátil od nemocných
    a prohlásil:
  • 00:06:21 Jděte dál, děti, ode mne.
    Jdu od nakažlivé nemoci.
  • 00:06:25 Bývalo to od záškrtu, od neštovic.
  • 00:06:32 Život ve zdejším tajuplném klášteře
    a v jeho nádherném okolí
  • 00:06:36 byl pro děti Strettiovy plný
    dobrodružství zážitků a inspirace.
  • 00:06:41 Ponuré chodby
    s poletujícími netopýry,
  • 00:06:44 monumentální malby mnichů
    na stěnách,
  • 00:06:46 sluncem zalité parky
    iniciovaly dětskou představivost.
  • 00:06:50 Jenže jak děti rostly, bylo
    potřeba myslet na jejich vzdělání.
  • 00:06:54 Idylické Plasy v tomto
    Strettiovým už nevyhovovaly.
  • 00:06:59 Jak vzpomíná Marie Strettiová
    ve svých memoárech
  • 00:07:02 O starých časech a dobrých lidech,
    z kterých cituje její vnučka Olga.
  • 00:07:08 Prázdniny v roce 1886
    znamenaly loučení s Plasy,
  • 00:07:14 milým dětským domovem.
  • 00:07:17 Strettiovi se stěhovali
    do Prahy na Vinohrady,
  • 00:07:22 kde přijal tati
    místo městského lékaře
  • 00:07:26 a začínal 42letý
    novou neznámou praxi.
  • 00:07:32 Když se odstěhoval tatínek Stretti
    s celou rodinou do Prahy,
  • 00:07:38 tak jeho prvním zákazníkem
    tam byl Tomáš Garrigue Masaryk.
  • 00:07:45 A jednoho dne,
    na to vzpomínala celá rodina,
  • 00:07:49 přišel domů a říkal:
    Víte, co je nového?
  • 00:07:52 Masarykům se narodil
    krásný zdravý kluk.
  • 00:07:56 A to byl Jan Masaryk.
  • 00:07:58 Jedna z prvních zakázek,
    kterou dostal Viktor,
  • 00:08:01 byla hned v roce 1918,
    kdy jako druhý po Švabinským
  • 00:08:06 měl portrétovat
    pana prezidenta Masaryka.
  • 00:08:10 A portrétoval,
    my náhodou tady stojíme zrovna
  • 00:08:13 před portrétem
    pana prezidenta Beneše.
  • 00:08:26 Viktor Stretti projevoval
    své výtvarné nadání již od dětství.
  • 00:08:30 Studoval
    na uměleckoprůmyslové škole
  • 00:08:33 a na Akademii výtvarných umění.
  • 00:08:36 Zkušenosti sbíral v Mnichově,
    pobýval v Paříži,
  • 00:08:39 Londýně a samozřejmě v Itálii.
  • 00:08:42 Věnoval se krajinomalbě
    i figurální tvorbě.
  • 00:08:45 Byl vyhlášeným
    a vyhledávaným portrétistou.
  • 00:08:49 Zabýval se grafikou.
    Například tvorbou v Čechách
  • 00:08:52 do té doby
    neznámých novoročních přání.
  • 00:08:55 Stal se členem
    Výtvarného spolu Mánes
  • 00:08:58 a spoluzakladatelem
    Sdružení grafiků Hollar.
  • 00:09:02 Viktor byl poměrně velice brzy
    úspěšný, zavedený umělec
  • 00:09:06 a Jaromír byl nejmladší
  • 00:09:10 a vlastně nestudoval
    a byl bankovním úředníkem.
  • 00:09:20 Což mu velmi nesedělo,
    otravovalo, česky řečeno.
  • 00:09:27 Protože měl jako výtvarný nadání.
  • 00:09:30 A vlastně Viktor
    nějakým způsobem viděl
  • 00:09:35 jeho schopnosti v grafice,
  • 00:09:37 tak ho zkontaktoval
    s Pennellem v Americe
  • 00:09:41 a s různými dalšími grafiky.
  • 00:09:45 A Jaromír začal vlastně
    se systematicky zabývat grafikou
  • 00:09:53 a specificky jako jeho akvatinty,
  • 00:09:58 nejprve černobílé, posléze barvené.
  • 00:10:02 Akvatinty jak Prahy, tak Itálie,
    Benátky, Paříž, bukinisti.
  • 00:10:10 To všechno vlastně
    jsou velice kvalitní,
  • 00:10:14 myslím si, grafiky.
  • 00:10:19 Aby se odlišil
    od svého bratra malíře,
  • 00:10:21 připojil Jaromír ke svému jménu
    příjmení Zamponi
  • 00:10:24 po své prababičce Anně.
  • 00:10:27 Také on spoluzakládal
    sdružení Hollar.
  • 00:10:29 Ve 20.letech byl uměleckým expertem
    při rekonstrukci Černínského paláce
  • 00:10:34 a byla mu i svěřena úprava
    interiérů Pražského hradu.
  • 00:10:38 Jaromír měl syna
    Maria - jak jinak - malíře.
  • 00:10:43 Otcův autoportrét mám velice rád,
  • 00:10:46 protože je to z takovýho
    šťastnýho celkem období,
  • 00:10:51 kdy už jako
    vlastně otec se dostával
  • 00:10:56 zase víc ke svobodný práci.
  • 00:10:59 Vlastně je vidět,
    jak ten prvotní záznam a rozvrh,
  • 00:11:06 jak je to vlastně svižně,
    rychle namalovaný.
  • 00:11:09 Záznam prostě jako.
  • 00:11:11 To je prázdninová chalupa
    v Dolní Čermné,
  • 00:11:15 kam jsme jezdívali jako děti
    s rodiči na celý prázdniny.
  • 00:11:22 Se vždycky zabalily
    krabice od cukru
  • 00:11:25 a ty se posílaly vlakem,
    aby tam bylo vybavení.
  • 00:11:29 Takže to byl takový
    jako taky šťastný období
  • 00:11:33 ty prázdniny vždycky.
  • 00:11:35 Otec byl i známý portrétista.
    Byl pověřen nebo dotazován,
  • 00:11:40 jestli by neměl portrétovat
    některý vrcholný politiky.
  • 00:11:49 No a otec nějak říkal,
    že si na to netroufá.
  • 00:11:53 To byla taková
    jako docela šikovná výmluva,
  • 00:11:56 ale prostě nezapomněli mu to
    a prostě do nějakých,
  • 00:12:01 no, až do konce života
    měl problémy.
  • 00:12:04 Měl čtyři děti ostatně, takže
    to mnohdy nebylo vůbec snadný.
  • 00:12:10 A potom prostě vyjel
    na studijní cestu se svazem, že jo,
  • 00:12:19 to bylo to v tom roce 1960...
    -Výtvarných umělců?
  • 00:12:23 No, Svaz výtvarných umělců, ano.
    A v Rize,
  • 00:12:28 jaksi nevysvětleno
    zatím nikým, ani místními,
  • 00:12:35 prostě zemřel.
  • 00:12:38 Můj otec
    byl poměrně jako neopatrný,
  • 00:12:42 bych řekl, impulzivní člověk,
  • 00:12:44 takže si tam v noci
    nebo večer pouštěl pusu na špacír.
  • 00:12:50 Ta jeho smrt
    v podstatě je zarážející v tom,
  • 00:12:53 že ty metody
    už byly použity u Jana Masaryka.
  • 00:12:58 Prostě defenestrace.
  • 00:13:10 Tady vidíme zátiší,
  • 00:13:12 které si tady postavila studentka.
  • 00:13:18 A velmi pečlivě maluje.
  • 00:13:23 A už postoupila
    v posledních dnech výrazně kupředu.
  • 00:13:30 Vypadá to velice dobře.
  • 00:13:33 Já se omlouvám,
    že jsme vás takhle přepadli.
  • 00:13:46 Tohle je zbraslavská madona,
  • 00:13:48 tak jsme si vybrali
    detaily různých příkladů technik,
  • 00:13:52 které jsme si chtěli vyzkoušet.
  • 00:13:55 -Dřevená destička nakřídovaná.
    -Křídový podklad.
  • 00:13:59 Křídový podklad, potom polimemt
    a potom plátkové zlato.
  • 00:14:03 Tohle je, myslím,
    23karátové zrovna.
  • 00:14:17 Prostě i v tý tváři madony
    je kresba.
  • 00:14:20 Tam taky.
  • 00:14:23 Tady prst jde přes Ježíška,
    a v malbě ho máme za Ježíškema.
  • 00:14:29 I neměl takovou tvář, ne?
  • 00:14:32 Vidíš? Tady tohle je retuš.
    Tady je defekt.
  • 00:14:35 -Ano. Vlastně podélnej.
    -Takhle podélnej.
  • 00:14:39 Já jsem to původně retušoval
    jenom v neutrálním tónu umbrou,
  • 00:14:45 ale pak když jsem byl
    v Národní galerii,
  • 00:14:48 tak jsem to předělal
    na barevnou vlastně rekonstrukci.
  • 00:14:52 A to je krása.
  • 00:14:54 Je to deska Assumpty
    emauzské z Národní galerie
  • 00:14:59 a pro mě je to velice milé setkání,
    protože to je moje diplomní práce,
  • 00:15:07 s kterou jsem se teďka setkal,
    protože vlastně děláme infrascany,
  • 00:15:12 infrareflektografie
    a prostě po kolika?
  • 00:15:20 Po 40 letech, po 47 letech?
  • 00:15:23 1972, no.
  • 00:15:31 Možná z bočního pohledu
    to bude jako vlastně čitelnější.
  • 00:15:40 Pak tady máme
    ještě tuhle partii další,
  • 00:15:43 kde to je značně uvolněný.
    Ona je tady vlastně celoplošně
  • 00:15:47 jako vidět ta krakelura, jo.
    To je prostě jako krakelovaný
  • 00:15:54 víceméně různě podle síly
    toho strukturálního nánosu.
  • 00:16:03 Tuším, během studia
    na gymnáziu tady byla
  • 00:16:07 výstava restaurátorská
    velice pozoruhodná
  • 00:16:12 v Kramářově galerii v Praze,
    kde vlastně já jsem se nadchl
  • 00:16:21 a velice mě to oslovilo
    a řekl jsem si,
  • 00:16:26 že bych opravdu chtěl
    se věnovat restaurování.
  • 00:16:31 Tady je
    naprosto věrohodná krakelura,
  • 00:16:35 přestože obraz
    nepůsobí úplně jednotně.
  • 00:16:40 Byl jsem přijat
    na Akademii výtvarných umění.
  • 00:16:43 Ještě za profesora Slánského
    jsem studoval většinu času.
  • 00:16:48 V době studia jsme vlastně
    měli jedinečnou příležitost,
  • 00:16:55 protože ve Florencii
    došlo k povodní.
  • 00:17:02 Arno se vylilo z břehů.
  • 00:17:05 A do Florencie
    se sjížděly nejrůznější týmy
  • 00:17:09 jak studentské, tak profesionální
  • 00:17:14 a prostě zachraňovaly, co se dalo,
    a pomáhaly florentským sbírkám.
  • 00:17:20 Takhle jako v Santa Croce
    byly čtyři metry vody.
  • 00:17:29 Tady voda teče Florencií.
  • 00:17:34 Povodeň vlastně přinesla do města
    nejenom teda spousty bahna,
  • 00:17:41 ale taky topných olejů a nafty.
  • 00:17:46 A to všechno znečistilo
    i ty nástěnný malby.
  • 00:17:50 Takže tam vlastně
    v tom Santa Croce se transferovalo
  • 00:17:54 20 metrů čtverečních malby
    systémem strapo,
  • 00:18:01 což je neuvěřitelná zkušenost.
  • 00:18:05 To je takovej jako, řekl bych,
    nejriskantnější způsob transferu,
  • 00:18:10 kdy se odtrhává
    jenom barevná vrstva a intonaco.
  • 00:18:17 Intonaco je ta nejjemnější
    vrstvička vápenná pod malbou.
  • 00:18:22 Takže i technologicky to byla
    velice jako převratná akce.
  • 00:18:30 Akademie v podstatě byla přizvána
    díky renomé profesora Slánského
  • 00:18:37 a renomé
    české restaurátorské školy.
  • 00:18:41 Taky se to v podstatě
    hned vlastně ukázalo.
  • 00:18:45 Když jsme přijeli do Florencie,
    tak nám zadali práci
  • 00:18:50 a profesor Lovullo,
    doyen restaurování říkal:
  • 00:18:58 Tak, přátelé,
    co byste s tím asi tak dělali?
  • 00:19:02 A my jsme mu to řekli,
    jako co si představujeme,
  • 00:19:06 že by se s tím mělo dělat,
    a on říkal:
  • 00:19:09 No jo, no jo, tak pracujte,
    Vy jste od Slánského. A odešel.
  • 00:19:14 DOBOVÝ DOKUMENT: Pomoc nešťastné
    Florencii přislíbila už řada zemí
  • 00:19:18 celého světa. Skupinu restaurátorů
    vysílá i Československo.
  • 00:19:30 Dostal jsem
    ateliérovou cenu dokonce
  • 00:19:33 od pana profesora Slánského.
  • 00:19:36 Když jsem absolvoval,
    tak mně pan profesor Slánský říkal:
  • 00:19:39 Pane Stretti,
    nemohl byste zajet do těch Židovic
  • 00:19:43 a dodělat to tam?
    My jsme tam dělali odkryvy.
  • 00:19:47 Tam byly školní praxe.
  • 00:19:50 A on říkal: Já bych byl rád,
  • 00:19:53 kdybyste to mohli dokončit,
    to restaurování.
  • 00:19:56 A mezitím přijel důl a rypadlo,
    takže jsme to museli transferovat.
  • 00:20:03 Je to škoda,
    protože kvůli pár kilo uhlí
  • 00:20:08 se prostě likviduje krajina celá.
  • 00:20:13 No a pak teda zbourali Most.
  • 00:20:16 A aby se prezentovali
    jako před světem,
  • 00:20:20 tak přesunuli děkanskej chrám.
    Exhibice technická.
  • 00:20:24 V podstatě byla to
    jako exhibice bezesporu.
  • 00:20:28 No a pustina, paneláky, paneláky.
  • 00:20:38 Vlastně v Národní galerii
    ještě jsem dostal jeden obraz
  • 00:20:45 nepříliš ceněný.
    V tom itineráři hradním
  • 00:20:50 to bylo vedený jako
    Klanění pastýřů neznámého autora.
  • 00:20:58 1840 nebo takhle nějak.
  • 00:21:01 Prozkoumal jsem to,
    udělal jsem sondy a zjistil jsem,
  • 00:21:05 že je to vlastně benátská malba
    pod silnou olejovou přemalbou.
  • 00:21:12 Takže vlastně
    jsem udělal i rentgeny
  • 00:21:17 a zjistil jsem, že skutečně
    tam je kompoziční posun
  • 00:21:23 sklonu hlavy madony, což znamená,
    že to je autorský dílo,
  • 00:21:28 že to není kopie něčeho, jo.
  • 00:21:32 To bylo velice náročný časově,
    protože bylo nutno
  • 00:21:36 napřed zeslabit tu přemalbu,
    ten olej
  • 00:21:41 a pak teda skalpelem po milimetrech
    odštípávat ten zbytek.
  • 00:21:47 Trvalo to 11 let.
  • 00:21:49 11 let z toho důvodu,
    že jsem měl děti taky.
  • 00:21:53 A v té době vlastně jsem musel
    já zase živit rodinu,
  • 00:21:59 takže prostě jsem to kombinoval
  • 00:22:04 s transfery nástěnných maleb
    v severních Čechách.
  • 00:22:10 Tak jako potom jsem měl
    vlastně jako pro radost
  • 00:22:16 tady v ateliéru Tintoretta.
  • 00:22:23 Tady vám dám hádanku.
    Co vám na tom obrazu připadá divné?
  • 00:22:28 Nepovím vám to.
  • 00:22:31 Dívejte se.
  • 00:22:33 Nic?
  • 00:22:35 Nic? Pořád nic?
  • 00:22:39 Tak si všimněte
    pořádně toho pozadí.
  • 00:22:43 Co je na pozadí té světice,
    která má na svatozáři své jméno?
  • 00:22:52 Nic vám nepřipadá divné?
  • 00:22:56 Tak já vám to prozradím.
  • 00:22:59 Vidíte tady část ruky někoho,
    za tím chlupy jakési,
  • 00:23:08 které nasvědčují,
    že to je část velikého celku
  • 00:23:14 oltářního obrazu,
    kde za svatou Kateřinou
  • 00:23:19 stál nebo klečel,
    to nevíme, nějaký světec.
  • 00:23:24 Ten světec
    musel mít kožešinový plášť.
  • 00:23:27 Byl to prostě Jan Křtitel.
  • 00:23:33 Olga Pujmanová, rozená Stretti,
    sice vystudovala dějiny umění,
  • 00:23:37 ale nemohla nebo spíš nesměla
    najít hned uplatnění.
  • 00:23:40 Musela se věnovat manuální práci.
  • 00:23:44 Teprve po několika letech hlavně
    díky znalostem cizích jazyků
  • 00:23:48 ji přijali v Národní galerii
    jako průvodce.
  • 00:23:51 Náhle se vyskytla příležitost
  • 00:23:55 udělat výstavu italského
    gotického a renesančního umění.
  • 00:24:00 Tehdejší ředitel galerie
    profesor Kotalík
  • 00:24:04 chtěl dělat francouzské umění,
  • 00:24:08 ale všichni kolegové říkali,
    že to nemají připravené,
  • 00:24:13 tak jsem řekla, že to zkusím.
  • 00:24:17 A on mi na to řekl: Ne zkusím.
  • 00:24:20 To se musíte k tomu...
    To prostě do roka bude hotové.
  • 00:24:25 Takže to byla
    dost taková křížová situace,
  • 00:24:29 protože já jsem vedle toho
    musela dělat
  • 00:24:32 tu normální průvodcovskou činnost.
    Takže to bylo dost složité.
  • 00:24:39 Díky své precizní kurátorské práci
    získala Olga Pujmanová
  • 00:24:42 v odborných kruzích
    i v zahraničí zasloužené renomé.
  • 00:24:48 V roce 1989 nebo 1990
    přišli studenti.
  • 00:24:55 Byli u mě asi 4 hodiny
    a přemlouvali mě,
  • 00:24:58 abych šel do školy. Já jsem říkal:
    Běžte za Mojmírem Hamsíkem,
  • 00:25:02 běžte za Petrem Barešem.
    A oni říkali:
  • 00:25:06 Víte, my jsme za nima byli
    a všichni říkali, ať jdeme za váma.
  • 00:25:11 Nakonec prostě
    po asi 4 konvích čaje,
  • 00:25:16 moje žena Alena
    nám nosila čaje a pak říkala:
  • 00:25:20 Prosím tě, tak už je nemuč.
    Už je nemuč.
  • 00:25:23 A já jsem říkal:
    Já je nemučím, oni mučej mě.
  • 00:25:26 A tak jsem prostě jako nakonec
    souhlasil a vzal jsem to.
  • 00:25:33 Takže teď jsme vstoupili
    do trezorového ateliéru,
  • 00:25:38 což je v podstatě jediná
  • 00:25:40 plně klimatizovaná prostora
    restaurátorské školy,
  • 00:25:46 proto tady vlastně se dělají
    polychromované plastiky
  • 00:25:52 a desková malba. V podstatě dřevo.
  • 00:25:57 Takže vlastně tady
    můžeme realizovat
  • 00:26:00 i tedy jako obrazy a díla
  • 00:26:05 z Národní galerie
    a z jiných institucí,
  • 00:26:09 které v podstatě mají vyšší
    nároky na zabezpečení.
  • 00:26:16 Ta socha není jenom ta polychromie,
    ale je to vlastně komplexní dílo
  • 00:26:21 i s tím materiálem,
    který je vevnitř.
  • 00:26:24 A učíme studenty věnovat se
    a znát ten materiál i uvnitř.
  • 00:26:32 Tu materiální strukturu.
    To je v podstatě obdoba
  • 00:26:36 vlastně situace i u malířských děl.
  • 00:26:39 Že vlastně malířské dílo má určitou
    jako materiální strukturu,
  • 00:26:45 kterou je zapotřebí přirozeně
    restaurovat a konzervovat.
  • 00:26:51 Ale vlastně jde nám prioritně
    o koncepci výtvarnou toho autora.
  • 00:26:58 Jedná se o námět ukřižování.
  • 00:27:01 Ten obraz pochází z Budyně
    a nyní je to vlastně ve stavu,
  • 00:27:05 kdy obraz už je částečně očištěn.
  • 00:27:08 Na začátku tam byly nebo původně
    tam byly rozsáhlé přemalby,
  • 00:27:13 které se týkaly zejména oblohy,
    některých drapérií,
  • 00:27:17 taktéž inkarnáty
    byly částečně přemalovány.
  • 00:27:21 Ty defekty
    jsou pouze lokálního charakteru
  • 00:27:24 a netýkají se důležitých partií,
    jako je obličej.
  • 00:27:28 Výjimku tvoří pouze
    vlastně tato figura v pozadí.
  • 00:27:32 Proto je velice důležité,
  • 00:27:35 aby vlastně restaurátor
    měl výtvarné cítění,
  • 00:27:38 výtvarné schopnosti
    a výtvarné školení,
  • 00:27:41 protože musí vlastně umět rozečíst,
  • 00:27:44 co je autorská vlastně úroveň,
    kde začíná přemalba
  • 00:27:49 a co vlastně chybí
    tomu konzervátorovi, že jo.
  • 00:27:56 Je to velice kvalitní obraz,
    i když je fragmentární,
  • 00:28:01 ale vlastně ten obraz
    teď tady restauroval Jakub,
  • 00:28:07 můj syn,
    který původně byl v ateliéru
  • 00:28:13 ve škole profesora Toroně
    ještě na restaurování.
  • 00:28:16 A když jsem vstupoval do školy,
    tak jsme se dohodli,
  • 00:28:19 že půjde do malířských ateliérů
    k profesoru Hodonskému
  • 00:28:23 a k profesoru Malichovi.
  • 00:28:26 A teď se navrací
    tady na celoživotní vzdělávání,
  • 00:28:31 aby si dokončil
    poslední tři ročníky.
  • 00:28:34 Ten obraz byl značně poškozený,
    protože tady praskla klimatizace
  • 00:28:42 a vlastně
    vytekla z toho ta kapalina,
  • 00:28:47 co tam je,
    a celý obraz byl zakalený,
  • 00:28:51 takže bylo trošku problematický,
    jak to restaurovat.
  • 00:28:54 Celý restaurování trvalo
    přibližně tři čtvrtě roku
  • 00:28:59 a dnes je to ve finální podobně.
  • 00:29:04 Tati, tak pojď!
  • 00:29:14 Tak všechno nejlepší k narozeninám.
  • 00:29:18 Děkuju. Děkuju, Anne.
  • 00:29:20 -Ó!
    -Tohle je pozvánka na svatbu.
  • 00:29:23 Á, svatba bude!
    Ježíš, tohle je krásná fotka taky.
  • 00:29:28 No to je taky od vás moc milý.
  • 00:29:32 No krásný.
  • 00:29:35 To je totiž rodina na Rosutci.
  • 00:29:40 Tohle je táta Mario,
    to je babička neboli máma naše,
  • 00:29:46 tady je Helenka, to byla naše
    vlastně taková hospodyně,
  • 00:29:52 která mámě pomáhala
    s těma čtyřma dětma.
  • 00:29:56 A tady jsou všechny čtyři děti.
  • 00:29:58 Tohle je Bianka, tady je Mario,
    tady sedí Karel a tohle je Adam.
  • 00:30:08 -Ahoj. To tě ráda vidím.
    -No, taky.
  • 00:30:12 Ahoj.
  • 00:30:14 -Už jste se vypovídali?
    -No jo.
  • 00:30:19 To je Bianka. Nejstarší sestra.
  • 00:30:24 Přišli noví příchozí.
  • 00:30:27 Tady máme Silvii,
    která je ženou Adama.
  • 00:30:31 A nejmladší dítě jejich Eliášek,
    bratr Esterky.
  • 00:30:40 Bertík bude určitě taky malíř.
  • 00:30:45 Má taky ty genový poruchy?
  • 00:30:48 No, vypadá to.
    Tady ti přinesl dárek.
  • 00:30:52 -To mi přinesl mi ukázat?
    -To dělali ve školce.
  • 00:30:56 Ty jsi dělal strom?
    No to je krásný.
  • 00:31:00 My jsme na kuřácké lavičce
    s mým bratrem Mariem,
  • 00:31:05 který jaksi, bych řekl,
  • 00:31:09 jak jsme nahoře mluvili
    o tom genovém postižení výtvarném,
  • 00:31:14 že to máme.
  • 00:31:18 Já jsem zůstal nepostižen poněkud.
  • 00:31:21 Mario v podstatě je racionální typ,
    spíše literární a psycholog.
  • 00:31:27 Chemie, filologie,
    čeština, polština.
  • 00:31:32 A pak teda ta psychologie.
  • 00:31:37 Bianka trochu, bych řekl,
    se dostala do obtížný situace,
  • 00:31:45 když vlastně zemřel táta.
    -No. Bylo to blbý.
  • 00:31:50 Najednou prostě měla máma
    čtyři děti na krku
  • 00:31:55 a Bianka se výrazně
    jako zasloužila.
  • 00:32:00 Pomáhala mámě.
  • 00:32:04 No, v podstatě jako vlastně
    jsi šla rovnou pracovat.
  • 00:32:09 Čili v tomto smyslu myslím,
    že tě to dost jako...
  • 00:32:13 Co pracovat? To nebylo jednoduchý.
    Totiž tě nikde nechtěli vzít jako.
  • 00:32:19 Předložil jsi. Máme plno, nejde to.
  • 00:32:23 No jo. A vlastně nepřítomný Adam
  • 00:32:27 de facto vlastně
    se stal uměleckým kovářem.
  • 00:32:34 A začal restaurovat polychromovaný
    mříže renesanční a tak.
  • 00:32:39 A poté, když mu odešly lokty,
    jak bývá u kovářů obvyklé,
  • 00:32:47 tak se vlastně
    stal nějak zaměstnancem
  • 00:32:52 na arcibiskupství pražském.
  • 00:33:04 Máme tady vlastně
    Jakubovy nějaké portréty.
  • 00:33:09 A tady je vlastně jedna z dcer
  • 00:33:14 z jeho prvního manželství
    Eliška, pardon Anežka.
  • 00:33:20 -Jo, jo, Eliška. Teďka Anežka.
    -Jo?
  • 00:33:24 -Ne, promiň.-Tohle je Anežka.
    Nebo Eliška. Tohle je Anežka.
  • 00:33:29 Anežka je o hodinu starší
    než Eliška,
  • 00:33:32 ale přestože jsou dvouvaječný,
  • 00:33:35 tak jsou
    si tak neuvěřitelně podobný,
  • 00:33:38 nebo byly si tak podobný.
    Ony se teď jako velice snaží,
  • 00:33:42 aby jaksi se odlišily,
    ale už tehdy v dospívání byly tak.
  • 00:33:49 Anežka se ostatně
    bude vdávat teďka v létě.
  • 00:33:52 To jsou docela hezký portréty.
  • 00:33:54 Myslím, že je vidět,
    že je Jakub má rád.
  • 00:33:58 Kolik já mám vnoučat?
    No tak Jakub má tyhle tři děti.
  • 00:34:04 -Ještě bude další.
    -Ještě Bertíka.
  • 00:34:07 Ona Josefínka
    má staršího bratra ještě.
  • 00:34:10 Já jsem opravdu dobrej dědeček.
  • 00:34:13 No a Adam má vlastně dvě děti.
  • 00:34:18 Má vlastně Esterku a Eliáše.
  • 00:34:22 Eliáš je stejně starej jako Bertík,
  • 00:34:25 takže v podstatě jsou to
    takoví dvouletí asi kluci, viď?
  • 00:34:29 -No, rok a půl.
    -No tak přibližně takhle veliký.
  • 00:34:34 Tady teďka vlastně zkusíme
    místo obrazu dát zrcadlo.
  • 00:34:43 No a my teďka tady
    se na sebe díváme s Adamem.
  • 00:34:48 Adam vlastně
    nám dělá záznam kamerový
  • 00:34:53 celýho našeho povídání.
  • 00:34:57 Adam vlastně je...
  • 00:35:01 Absolvoval kameru na FAMU.
  • 00:35:04 Když už jsme tedy v naší rodině,
  • 00:35:06 tak ještě bychom se mohli zmínit
  • 00:35:12 o vlastně Aleně a Nice.
  • 00:35:19 Máma našich dětí
  • 00:35:23 a v podstatě velmi statečná
  • 00:35:30 a, řekl bych, vyrovnaná osoba.
  • 00:35:39 Jako vlastně se mnou žila
    až do roku 1990,
  • 00:35:45 kdy teda zahynula při autohavárii.
  • 00:35:47 Byla vlastně
    takovej centrální bod rodiny.
  • 00:35:55 Prostě stmelila všechny dohromady.
  • 00:35:58 Ona byla jako velice,
  • 00:36:01 velice...
  • 00:36:06 Milá a klidná a tolerantní žena.
  • 00:36:13 Tady je Jakub už starší,
    Adam zase jako malej.
  • 00:36:20 A tohle je Berenika. To je Nika,
    sestra nebo naše další dítě,
  • 00:36:31 která bohužel v 95.roce
    taky zemřela při autohavárii.
  • 00:36:39 Prostě v severních Čechách
  • 00:36:42 se jim vlastně navezl
    do auta opilý mladík.
  • 00:36:50 Nika fotila taky.
  • 00:36:53 Vlastně připravovala se na FAMU.
  • 00:36:57 Ale pak prostě jako
    přišla ta tragická chvíle.
  • 00:37:04 Nakonec jako Adam
    v tom autě seděl taky, že jo.
  • 00:37:10 Takže měl jako fantastický štěstí.
    A ta její přítelkyně,
  • 00:37:14 která to řídila, ta taky jako
    z toho vyvázla bez škrábnutí.
  • 00:37:18 Adam měl přeraženou stehenní kost.
  • 00:37:21 No ale vlastně
    díky Ničině duchapřítomnosti
  • 00:37:28 z toho vyvázli ti ostatní,
    protože Nika prostě
  • 00:37:32 jí strhla volant tak,
    že se vlastně navezli k ní akorát.
  • 00:37:39 No. Takže to byla
    taková jako trága.
  • 00:37:55 V době, kdy vlastně byl
    jachetní oddíl Slavoj Vyšehrad,
  • 00:37:59 kdy jsme jezdili krajský přebory,
    republikový přebory a tak,
  • 00:38:05 to bylo jako vášeň.
  • 00:38:07 Já jsem v podstatě vlastně
    neměl moc čas ani na gymnázium,
  • 00:38:11 poněvadž jsem byl pořád na vodě.
  • 00:38:14 Ne, přeháním.
    Ale v podstatě je to krásný.
  • 00:38:19 Ráno se člověk probudí
    a koukne na topol,
  • 00:38:23 jak moc se hýbou lístky,
    a hnedka běží do loděnice.
  • 00:38:31 Teďka máme opravdu smůlu,
    že lístky na topolu se nehýbou.
  • 00:38:38 Po vojně už jsem
    na to neměl prostor a čas,
  • 00:38:43 protože jsem se začal
    jaksi plně připravovat
  • 00:38:48 a věnovat profesi.
  • 00:38:51 Takže pro mě
    je to návrat po 41 letech,
  • 00:38:55 řekl bych, nebo kolika.
  • 00:38:59 Umění je v podstatě
    hlavní náplň mého života.
  • 00:39:07 Nicméně jachting je ohromně
    krásná a estetická záležitost,
  • 00:39:15 protože vlastně člověk
    je v kontaktu
  • 00:39:19 s přírodními silami a krásami.
  • 00:39:22 Vlastně držíte v ruce
    vítr, slunce, vodu, vlny.
  • 00:39:30 Takže je to opravdu
    jako kontakt se živly.
  • 00:39:37 To je krásný.
  • 00:39:39 A to mě vždycky
    jako na tom velice těšilo.
  • 00:39:43 A člověk musí dát něčemu přednost.
  • 00:39:51 Milí studenti,
  • 00:39:55 paní doktorka,
    naše asistentka vás přivezla
  • 00:40:00 poprvé do kostela,
    tedy do toho kostela.
  • 00:40:04 Takže tady teď budeme
    vlastně si povídat trošičku o tom,
  • 00:40:09 co se tady děje a co vás čeká
    a nemine během letní praxe.
  • 00:40:16 Máte někdo z vás
    nějaký zkušenosti už
  • 00:40:20 se stratigrafickým průzkumem
    a se snímáním vápenných vrstev?
  • 00:40:25 -Dělali jste někdy něco takovýho?
    -Minulý rok jsem zkoušela.
  • 00:40:29 -Minulý rok? -Ano.
    -Já jsem taky už něco dělal.
  • 00:40:32 Nějaké drobné zkušenosti bych měl.
  • 00:40:35 Jen se přiznejte, nebojte se.
    To je všechno v pořádku.
  • 00:40:39 Dobře. Takže teď jsme
    tady vlastně se přišli
  • 00:40:43 zblízka podívat
    už na odkryté druhé čelo klenby.
  • 00:40:50 Je celkem zřetelně možno vidět
  • 00:40:56 jaksi menší formát
    těch starších figurek.
  • 00:41:04 Ta spodní vrstva malby,
    která souvisí tady s tím
  • 00:41:08 červeným nápisem,
    popisujícím jednotlivé světce,
  • 00:41:16 a novější vrstva maleb,
    který vlastně byly pozdější.
  • 00:41:23 Tak ta z větší části odpadla
    v této partii,
  • 00:41:28 protože ta spodní vrstva
    byla hodně mastná olejová tempera,
  • 00:41:35 a tím pádem vlastně malby
    provedený v tý svrchní vrstvě
  • 00:41:44 na vápenném nátěru
    se neudržely a odpadly.
  • 00:41:47 Ano, přesně tak. Ta spodní
    vrstva na tom zeleném podkladě
  • 00:41:51 s těmi klečícími donátory
    je určitelná přibližně
  • 00:41:58 časově někam zhruba
    do druhé poloviny 15.století.
  • 00:42:01 S tím, že je úkolem
    historiků a kunsthistoriků
  • 00:42:06 ve spolupráci s restaurátory se
    to pokusit případně ještě zjemnit.
  • 00:42:11 -Upřesnit.
    -Upřesnit.
  • 00:42:13 Takhle to mám být jako v tý praxi,
    že prostě historik,
  • 00:42:17 kunsthistorik a restaurátor
    spolupracují na téhle věci.
  • 00:42:22 A tady se to doplňuje,
    staví se vlastně ten příběh
  • 00:42:28 z jednotlivých
    vlastně indicií znova.
  • 00:42:34 Nebo otevírá se ta historie.
  • 00:42:45 O malbách se vědělo
    jenom z malých sond,
  • 00:42:49 který tady kdysi udělala
    škola profesora Slánského,
  • 00:42:53 a vlastně od té doby
    se tady až tak moc nedělo.
  • 00:42:57 Čili je to určitá satisfakce,
    že jsme dokončili presbytář kostela
  • 00:43:06 a že vlastně se odhalily tady ty
  • 00:43:09 vlastně poměrně
    velice kvalitní malby,
  • 00:43:14 který se odvolávají
    na Lucase Cranacha a na jeho okruh.
  • 00:43:20 Je to velice zvláštní,
    že vlastně v tý nástěnný malbě
  • 00:43:24 se tady vyskytuje takový drobnopis
  • 00:43:27 a v podstatě
    víceméně technika malby
  • 00:43:31 odpovídající deskové malbě.
    On to Lucas Cranach osobně nebude,
  • 00:43:35 ale je to člověk naprosto
    jednoznačně znalý deskové malby.
  • 00:43:42 I ty techniky,
    to zlacení na zdi tady
  • 00:43:46 a ta drobnokresba.
  • 00:43:50 Nejste úplně první restaurátoři.
    Už v 17.století tady...
  • 00:43:54 To bylo moc zajímavý,
    co jste jim říkal.
  • 00:43:57 Už se tu objevila první úprava,
    kdy zanikla vybouráním okénka
  • 00:44:01 do kostela malba oplakávání Krista
  • 00:44:04 a byla nahrazena upravenou malbou
    kladení Krista do hrobu.
  • 00:44:08 To je velice zajímavý
    vlastně, že jo.
  • 00:44:13 Ty postavy na krajích
    jsou autenticky dochované
  • 00:44:16 a to okolí okénka je to,
    co bylo v 17.století upraveno.
  • 00:44:21 Domalováno.
  • 00:44:26 Tady jsme u toho třetího pole.
  • 00:44:29 Klenby a čelo klenby
    je nasondované.
  • 00:44:34 Pod tím vlastně vidíme
    krásné zpovědnice
  • 00:44:41 a můžeš se taky podívat
    tady na větší odkryv na pilíři,
  • 00:44:50 kde teda je vidět figuru,
    že jo, při krajích.
  • 00:44:58 To je určitý drama
    restaurátorské práce,
  • 00:45:03 že je to neustálé napětí,
    co člověk objeví.
  • 00:45:10 Vy tou stratigrafií
    se dostáváte až k malbě.
  • 00:45:15 A jakmile jste u malby,
    tak víte asi přibližně,
  • 00:45:18 v jaké hloubce ta malba je.
  • 00:45:20 Někde to může
    opravdu vypadat takhle,
  • 00:45:25 že ta soudržnost
    těch vrstev je jaksi pramalá
  • 00:45:36 a v podstatě malba naopak
    je poměrně kvalitní a drží.
  • 00:45:45 Tohle to, co tady vidíme,
    už je barevná vrstva.
  • 00:45:50 Že vlastně takhle vypadá
    malba na vápně na žebrech,
  • 00:45:59 kde není dobrá koheze.
    Takže tam prostě jako opravdu
  • 00:46:03 už toto se musí injektovat
    a upevňovat a prostě zajistit,
  • 00:46:08 aby neodešla vrstva vápna s malbou.
  • 00:46:17 Druhá jako metoda
    je kladívko, křížové kladívko,
  • 00:46:21 které vlastně umožňuje
    naklepat tu vrstvu vápna.
  • 00:46:34 No a takhle sundávají
    studenti celej kostel.
  • 00:46:41 Když si člověk představí
    ty kilometry těch ploch,
  • 00:46:45 tak vlastně vždycky si říkám:
    Klobouk dolů.
  • 00:47:03 Bene, bene.
  • 00:47:07 Tak tady je naprosto jasná
    klasická uvolněnost barevný vrstvy.
  • 00:47:17 Je tady vlastně možno sledovat,
    jak postupuje ta degradace.
  • 00:47:24 Je to vlastně malba
    na poměrně řídkým,
  • 00:47:28 dneska už značně rozrušeným,
    degradovaným plátně.
  • 00:47:33 A vlastně dochází k tomu,
  • 00:47:37 že vlastně tady teprve
    ta krakelura se začíná uvolňovat
  • 00:47:42 a tady už jsou pak ty,
    který jsou zcela odpadlý.
  • 00:47:46 Šárka to stihla tak akorát,
  • 00:47:50 protože konec semestru, klausury,
  • 00:47:55 dodělala kopii a šla porodit.
  • 00:47:59 Máme další děťátko, které povili.
  • 00:48:04 Je to fascinující,
    jak ten blížící se porod,
  • 00:48:10 jak ji aktivizoval,
    ale v podstatě jako dobře.
  • 00:48:15 Prostě holka věděla,
    že to chce dodělat,
  • 00:48:18 že to musí dodělat
    a dodělat obě věci.
  • 00:48:20 Jak porodit,
    ale předtím udělat ty klausury.
  • 00:48:26 Jinak je to, jako bych řekl,
    velice pěkná instalace klausurní,
  • 00:48:34 protože je tady vidět
    značný pokrok.
  • 00:48:37 A vesměs ty věci
    jsou pro mě určitá satisfakce.
  • 00:48:53 Můj kamarád
    se snaží vybudovat galerii.
  • 00:48:58 Já jsem se rozhodl,
    že ho podpořím v tom jeho snažení.
  • 00:49:06 A tady maluju obraz na zeď.
  • 00:49:12 -Ahoj.
    -Čau.
  • 00:49:15 Přišel jsem se podívat.
    No vypadá to dobře.
  • 00:49:19 Já jsem viděl jenom
    na tom tvým displeji tu skicu.
  • 00:49:25 -Hm.
    -A vypadá to dobře.
  • 00:49:30 A co to bude tady jako?
  • 00:49:34 To budou nějaký
    výstavní plochy nebo?
  • 00:49:39 -V budoucnu to bude asi galerie.
    -Aha.
  • 00:49:45 Už teďka to tak nějak funguje.
  • 00:49:47 To je bezvadný,
    jak jsou ti mladí takoví,
  • 00:49:51 bych řekl, volní, bez zábran.
    Já kdybych sem přišel
  • 00:49:55 a neřekl si, že tady bude galerie,
  • 00:49:58 tak si rovnou hodím mašli,
    protože...
  • 00:50:02 Ne, je to krásnej prostor.
  • 00:50:05 Maloval jsem, ale vlastně
    já jsem celkem jako jednoznačně
  • 00:50:12 byl zaměřenej
    na tu službu de facto,
  • 00:50:17 protože restaurování
    je jako do značné míry,
  • 00:50:21 se dá říct,
    služba kulturnímu dědictví,
  • 00:50:25 respektive těm dílům,
  • 00:50:28 který tady
    zanechali jaksi velcí umělci.
  • 00:50:33 Nemyslel jsem si nikdy,
    že bych byl jako
  • 00:50:37 tak pronikavý umělec,
    že bych mohl konkurovat těm,
  • 00:50:42 kterým jsem měl sloužit, takže...
  • 00:52:02 Skryté titulky: Jaroslav Švagr
    Česká televize 2015

Související