iVysílání

stránky pořadu
Premiéra:
28. 11. 2016
15:30 na ČT :D

1 2 3 4 5

1 hlas
16328
zhlédnutí

TvMiniUni

Co je to láska? Jak se měří hory?

Jsme vaše dětská televize, která se nezalekne ani té nejvšetečnější otázky!

22 min | další Děti a mládež »

upozorňovat

do playlistu

Přehrávač videa

Načítám přehrávač...
odkaz na video zhasnout pomoc zvukový popis

TvMiniUni - Co je to láska? Jak se měří hory?

  • 00:00:42 VRÁNA: Pěkný den,
    milí minidiváci a minidivačky,
  • 00:00:46 vítám vás u dalšího dílu
    TvMiniUni!
  • 00:00:59 Pane Voráčku, no tak,
    pospěšte si!
  • 00:01:03 VORÁČEK: No jo...
  • 00:01:04 Ale dneska je ta otázka úplně
    nepolapitelná, pane řediteli!
  • 00:01:14 A mám tě!
  • 00:01:16 Jejda.
  • 00:01:20 VRÁNA: Co-co-co to-to-to?
    Co jste to provedl, pane Voráčku!
  • 00:01:25 Co teď? Vždyť je to úplně všude!
    No úplně.
  • 00:01:33 A víte co, pane Voráčku?
    Vždyť se vlastně nic nestalo!
  • 00:01:40 Vždyť já vám mám rád.
  • 00:01:44 VORÁČEK: Já vás taky,
    pane řediteli.
  • 00:01:59 -Chtěla bych se zeptat,
    co je to láska?
  • 00:02:08 VRÁNA: Co je to láska?
    Nu, to je otázka, přátelé.
  • 00:02:18 VALENTINKA: To je dobrota!
  • 00:02:20 Ještě, že dneska máme takovou
    sladkou otázku!
  • 00:02:24 BÓĎA: Vy jste nějaký divný,
    vo co tady de?
  • 00:02:27 VALENTINKA: Dej si taky.
  • 00:02:28 BÓĎA: Co to je?
    VALENTINKA: Dobrota.
  • 00:02:31 BÓĎA: Jé. Ty jsi moje úplně
    nejmilejší bejsbolka.
  • 00:02:38 Jsi skvělá!
    Jak já tě mám rád!
  • 00:02:41 ROCHŇA: Hm, pane Voráčku!
    VORÁČEK: Paní Rochňo.
  • 00:02:51 VALENTINKA: Na, dej si, Flegíčku,
    je to dobrota!
  • 00:02:55 FLEGY: Muc?
    Chramst... Muuuuc Muc muc muc.
  • 00:03:04 FRANTA: Pane řediteli, neměli
    bychom se věnovat otázce?
  • 00:03:07 VRÁNA: Lásko, bože, lásko...
    FRANTA: E-e.
  • 00:03:13 VALENTINKA: Franto, dej si taky
    srdíčko!
  • 00:03:16 FRANTA: Ne, děkuji. Raději otázku!
    FLEGY: Muc muc.
  • 00:03:20 VRÁNA: Kde ťa Tvminiunidiváci
    berú...
  • 00:03:26 FRANTA: Vzhledem ke stavu
    přítomných se zavazuji k tomu,
  • 00:03:28 že na otázku najdu nějakou rozumnou
    odpověď.
  • 00:03:32 VALENTINKA: Ale, Františku,
    o to právě jde.
  • 00:03:34 Láska není rozumná!
    FRANTA: Toho jsem se bál.
  • 00:03:46 JACK: Proč se musíme trmácet
    za nějakým odborníkem,
  • 00:03:49 aby nám vysvětlil, co je láska?
    To já přece dobře vím sám!
  • 00:03:54 AJKA: Opravdu, Jacku? Ňuf.
    JACK: Jo!
  • 00:03:57 Prostě láska je, když máš něco rád.
    Třeba jako já tohle auto.
  • 00:04:03 No ty seš můj miláček...
    AJKA: Aha. Tak to jo.
  • 00:04:11 JACK: Co je? Co se děje?
    Už je to zas rozbitý.
  • 00:04:18 Kraksna jedna,
    já bych do ní kop!
  • 00:04:21 AJKA: To tě ta láska k tomu autu
    brzy přešla.
  • 00:04:25 -Můžu vám nějak pomoci?
    Jé, vás já znám.
  • 00:04:28 Ty seš Ajka a ty seš Jack, ne?
    Rád vás poznávám.
  • 00:04:32 JACK: A vy jste kdo?
    AJKA: Ale, Jacku,
  • 00:04:34 to je přece ten, ten,
    jak ho má ráda Valetinka.
  • 00:04:39 JACK: Jo, jo, jo, já vím!
    Kluk z plakátu!
  • 00:04:42 -No.
  • 00:04:51 Čau.
    VALENTINKA: Ahoj.
  • 00:04:54 -Já jsem Vojta.
    VALENTINKA: Já vím.
  • 00:04:57 -Jo?
    VALENTINKA: Já jsem Valentina.
  • 00:04:59 Víš, já mám strašnou radost,
    že tě můžu vidět takhle naživo.
  • 00:05:03 -Jako ne jenom z plakátu?
    VALENTINKA: Hihihih.
  • 00:05:06 Jak to? Jo, Ajka s Jackem
    ti to říkali, viď?
  • 00:05:10 Když, já se teď stydím...
  • 00:05:13 -A proč?
    Že mě máš na plakátu?
  • 00:05:15 To se nemusíš stydět.
    Já tě mám taky na plakátu.
  • 00:05:18 VALENTINKA: Cože?
    -No.
  • 00:05:21 A celou tu miniuňáckou partu.
  • 00:05:23 VALENTINKA: Vážně?
    -No jasně.
  • 00:05:25 Já vás totiž obdivuju, co všechno
    víte, jak všechno umíte.
  • 00:05:28 Tebe speciálně obdivuju,
    jak umíš krásně zpívat.
  • 00:05:30 VALENTINKA: Hihihihih.
  • 00:05:32 -Proč se směješ?
    VALENTINKA: Protože to tak není.
  • 00:05:35 Já tebe obdivuju, jak krásně
    zpíváš.
  • 00:05:37 -Ne. Já tebe obdivuju...
  • 00:05:38 VALENTINKA: Ne, ne.
    Právě, že já tebe...
  • 00:05:40 -Ne, já tebe obdivuju,
    jak umíš krásně zpívat.
  • 00:05:42 VALENTINKA: Ne ne.
    Já tebe obdivuju.
  • 00:05:44 -Já tebe obdivuju.
    VALENTINKA: Ne.
  • 00:05:45 Já tebe, Vojtěchu,
    obdivuju opravdu víc.
  • 00:05:47 -Ne, já tebe obdivuju,
    že umíš krásně zpívat.
  • 00:05:50 VALENTINKA: Já tebe obdivuju.
    -Ne. Já tebe obdivuju.
  • 00:05:52 VALENTINKA: Ne. Já tebe obdivuju.
    -Pššššt! Nezpívej furt!
  • 00:05:55 VALENTINKA: Ua?
    -Promiň. To bylo na toho ptáka.
  • 00:06:10 ZPĚV
    Uaaaaaaaa.
  • 00:06:16 -To bylo dobrý.
  • 00:06:26 -Čím to děláš?
    -Pusou, baby, pusou...
  • 00:06:31 -Ptám se tě, že jsi kluk
    starší a veliký...
  • 00:06:35 -Tak už se vymáčkni,
    nedělej cavyky.
  • 00:06:38 -Proč láska smysl má.
    To mě dost zajímá.
  • 00:06:42 A proč každého
    slovo láska dojímá?
  • 00:06:45 -Jsem možná větší, než-li ty,
    ale mám vlastně stejný pocity,
  • 00:06:52 úplně se v tom nevyznám,
    a přesto lásku dobře znám.
  • 00:06:58 -Co je to láska?
    -To, co nás obklopuje.
  • 00:07:02 -Co je to láska?
    -A stále kontaktuje.
  • 00:07:04 -Co je to láska?
    -Chytne tě bez pravidel.
  • 00:07:08 -Co je to láska?
    -Bez kouzel i bez křídel.
  • 00:07:14 -Můžeš mi ještě něco
    k lásce prozradit?
  • 00:07:18 -No jasně. Tak se ptej.
    Nechceš se posadit?
  • 00:07:21 Jak to s tou láskou je?
    Jak vlastně funguje?
  • 00:07:24 Jak se to stane,
    že někdo tě miluje?
  • 00:07:28 -No, je pravda, že mě hodně lidí
    milujou.
  • 00:07:30 -No, protože seš krásnej.
    -Ale neblbni.
  • 00:07:32 -Tak jak to myslíš?
  • 00:07:33 -Vždyť láska je tu s námi,
    ta od táty a mámy.
  • 00:07:39 -Jo!
    Pak láska kamarádská!
  • 00:07:41 -No jasně! To je pecka!
  • 00:07:43 -A láska ke zvířatům.
    -Muc.
  • 00:07:46 -Anebo k novým šatům.
  • 00:07:49 Vojto?! Vojto!!!
    Vojtěchu, prosím tě!
  • 00:07:53 -Pardon.
  • 00:07:54 -Co je to láska?
    -To, co nás obklopuje.
  • 00:07:57 -Co je to láska?
    -A stále kontaktuje.
  • 00:08:00 -Co je to láska?
    -Chytne tě bez pravidel.
  • 00:08:03 -Co je to láska?
    -Bez kouzel i bez křídel.
  • 00:08:07 -Co je to láska?
    -To, co nás obklopuje.
  • 00:08:10 -Co je to láska?
    -A stále kontaktuje.
  • 00:08:14 -Co je to láska?
    -Chytne tě bez pravidel.
  • 00:08:17 -Co je to láska?
    -Bez kouzel i bez křídel.
  • 00:08:20 -Co je to láska?
    -To, co nás obklopuje.
  • 00:08:24 -Co je to láska?
    -A stále kontaktuje.
  • 00:08:27 -Co je to láska?
    -Chytne tě bez pravidel.
  • 00:08:31 -Co je to láska?
    -Bez kouzel i bez křídel.
  • 00:08:43 -Láska je pocit v těle,
    to když se cítíš skvěle...
  • 00:09:06 -Chtěla bych se zeptat,
    co je to láska?
  • 00:09:15 VALENTINKA: Tak už jsi to pochopil,
    Franto?
  • 00:09:17 FRANTA: Ano. To, co ty nazýváš
    láskou,
  • 00:09:19 není ničím jiným než chemickou
    reakcí v těle.
  • 00:09:22 VALENTINKA: Ne, ne! To si pleteš
    zamilovanost s láskou.
  • 00:09:25 Láska je velká věc, Franto.
  • 00:09:27 Proč by o ní jinak bylo tolik
    knížek?
  • 00:09:30 Ale zamilovanost,
    to je něco docela jiného.
  • 00:09:33 FRANTA: A v čem?
  • 00:09:35 VALENTINKA: No tak si vezmi třeba
    tohle.
  • 00:09:37 V druhém pololetí mi Péťa Mareš
    napsal básničku:
  • 00:09:41 "Vlasy máš žluté jako len,
    kdy pudeme spolu ven?"
  • 00:09:46 FRANTA: Otřesný rým.
  • 00:09:48 VALENTINKA: Když jsem mu
    neodpovídala,
  • 00:09:49 začal psát Aničce Vybíralový.
  • 00:09:52 FRANTA: Asi se mu líbila víc,
    ne?
  • 00:09:54 VALENTINKA: Ne. Jde o to,
    že to nebyla žádná láska!
  • 00:09:56 Bylo to jen na chvilku
    a pak ho to přešlo, chápeš?
  • 00:09:59 FRANTA: Ne.
  • 00:10:01 VALENTINKA: Tohle jsou moje
    oblíbené knížky.
  • 00:10:03 A všechny o lásce!
    Přečti si aspoň jednu.
  • 00:10:18 FRANTA: Tady se píše, Flegy,
  • 00:10:20 že láska je uvnitř každého živého
    tvora.
  • 00:10:23 FLEGY: Muc, muc.
    FRANTA: Flegy...
  • 00:10:25 FLEGY: Muc?
    FRANTA: Musíme udělat pokus,
  • 00:10:27 který toto nesmyslné tvrzení jednou
    provždy vyvrátí.
  • 00:10:30 FLEGY: Muc!
  • 00:10:31 FRANTA: Já tě teď rozříznu a všem
    názorně ukážu,
  • 00:10:33 že uvnitř tebe žádná láska není.
    FLEGY: Muc!
  • 00:10:36 FRANTA: Děláš to pro vědu...
    FLEGY: Muc, muc!
  • 00:10:38 FRANTA: Nejde jinak!
    FLEGY: Muc!
  • 00:10:49 FRANTA: Já to nemůžu udělat.
    FLEGY: Muc?
  • 00:10:51 FRANTA: Prostě nemůžu.
  • 00:10:53 VALENTINKA: Ano! Vidíš, Franto,
    konečně jsi to pochopil!
  • 00:10:55 FRANTA: Co jsem pochopil?
    VALENTINKA: No lásku přece!
  • 00:10:58 Láska znamená, že ti na tom druhém
    záleží a nechceš mu ublížit,
  • 00:11:02 tak, jako ty nechceš ublížit
    Flegymu!
  • 00:11:05 FLEGY: Muc, muc!
    FRANTA: No dobře, dobře.
  • 00:11:09 Tak to ale zas nebudeme přehánět,
    ano?
  • 00:11:11 FLEGY: Muc, muc!
  • 00:11:20 VRÁNA: Láska je věc složitá.
    Zatímco zamilovanost
  • 00:11:24 je chvilkové pobláznění, láska trvá
    déle.
  • 00:11:28 A nemusí to být jen láska mezi
    klukem a holkou -
  • 00:11:31 láska je třeba i ta rodičovská
    nebo kamarádská.
  • 00:11:36 VORÁČEK: Prosím, pane řediteli.
  • 00:11:38 Trocha kávy, aby se vám i druhá
    část pěkně uváděla.
  • 00:11:42 VRÁNA: Jak milé, pane Voráčku!
    VORÁČEK: A! Už ji tady máme.
  • 00:11:54 VRÁNA: Roztahaná otázka, že?
    VORÁČEK: No.
  • 00:12:07 -Jak se měří hory?
  • 00:12:15 VRÁNA: Jak se měří hory?
  • 00:12:18 Vidíte, nad tím jsem se nikdy
    nezamýšlel.
  • 00:12:22 Já horské turistice tolik nedám.
    Já raději knihy.
  • 00:12:26 BÓĎA: To je přece jasný!
    Vemu metr a je to, ne? Hotovka!
  • 00:12:30 VRÁNA: No ale jak poznáš,
    kde začít měřit?
  • 00:12:32 A víš vůbec, jak dlouho by ti to
    s obyčejným metrem trvalo?
  • 00:12:37 BÓĎA: To by se vidělo.
    Moc to hrotíte!
  • 00:12:40 VORÁČEK: Já bych...
  • 00:12:42 FRANTA: Četl jsem v časopise RUR,
    že výška hory udává,
  • 00:12:44 jak je její vrchol vysoko
    nad hladinou moře.
  • 00:12:47 FLEGY: Muc, muc.
    VORÁČEK: Ano, ale...
  • 00:12:49 ROCHŇA: Jak asi měřili v Himalájích
    nejvyšší horu světa,
  • 00:12:51 Mount Everest, že?
    Jak mohli naměřit jeho 8 850 metrů?
  • 00:12:55 VALENTINKA: 8 848!
  • 00:12:57 ROCHŇA: 8 850.
    To si ještě pamatuju ze školy.
  • 00:13:01 VORÁČEK: Pardon.
  • 00:13:03 VALENTINKA: 8 848!
    To si já pamatuju ze školy.
  • 00:13:05 VORÁČEK: ...ale mohu...
  • 00:13:07 ROCHŇA: Dobře, dobře, tak buď mají
    dneska lepší přístroje,
  • 00:13:09 nebo se ta hora trochu scvrkla,
  • 00:13:11 což by nebylo nic tak divného,
    má na to věk!
  • 00:13:13 VORÁČEK: Správně je to...
  • 00:13:15 VRÁNA: Tak stačilo, vážení.
    Takhle se nikam nedostaneme.
  • 00:13:18 VORÁČEK: Ne. Ne.
    To tedy opravdu nedostaneme.
  • 00:13:21 BÓĎA: Kam šel?
  • 00:13:31 VORÁČEK: A to mám za to všechno?
  • 00:13:33 Za to všechno!
    Že mě ani nepustí ke slovu?
  • 00:13:37 No to ne. To ne. Takhle teda ne!
    To si nenechám líbit.
  • 00:13:44 Aha. Všechno se mi tam nevejde,
    tak jednu ponožku s sebou,
  • 00:13:48 jednu tady nechám,
    jednu rukavici s sebou
  • 00:13:51 a druhou tady taky nechám.
    Vysílačku? No, pro jistotu.
  • 00:13:56 ROCHŇA: Pane Voráčku,
    chtěla jsem se zeptat,
  • 00:13:58 jestli bych si od vás nemohla
    půjčit kladívko...
  • 00:14:01 VORÁČEK: Támhle!
  • 00:14:03 ROCHŇA: Pane Voráčku, vy snad někam
    odjíždíte?!
  • 00:14:05 VORÁČEK: Jo. Přišel prostě čas
    změnit ovzduší, chápete?
  • 00:14:09 ROCHŇA: A kam jedete, mohu-li být
    tak smělá?
  • 00:14:11 VORÁČEK: Do Himalájí.
    Byl to můj sen už od dětství.
  • 00:14:15 Slézat hory,
    překonávat sám sebe...
  • 00:14:19 ROCHŇA: Ale, pane Voráčku,
    překonávat sám sebe
  • 00:14:21 můžete přece i tady
    v Tv MiniUni!
  • 00:14:24 Všichni tady přece děláme tolik
    užitečné práce!
  • 00:14:26 VORÁČEK: Jo. Až na to, že já už
    tady zjevně nejsem potřebnej.
  • 00:14:31 Nazdar!
  • 00:14:34 ROCHŇA: Pane Voráčku!
    Pane řediteli!
  • 00:14:45 -Jak se měří hory?
  • 00:14:54 VRÁNA: Jak to myslíte,
    že pan Voráček odešel? Kam?!
  • 00:15:00 ROCHŇA: Říkal, říkal, že už tady
    není potřebný...
  • 00:15:05 VRÁNA: Jak není?
    Musíme se s ním spojit! Hned!
  • 00:15:10 Pane Voráčku, tady Vrána,
    tady Vrána. Ozvěte se!
  • 00:15:15 VORÁČEK: Tady Voráček!
  • 00:15:17 VRÁNA: Pane Voráčku, co vás to
    napadlo?
  • 00:15:20 VORÁČEK: Já nevím, pane řediteli.
  • 00:15:22 Přišlo mi, že mě nikdo neposlouchá.
    A prostě mi ruply nervy.
  • 00:15:28 VRÁNA: Kdyby ale odcházel do hor
    každý,
  • 00:15:31 když ho zbytek zrovna neposlouchá,
  • 00:15:33 tak by tady v Tv MiniUni
    za chvíli nikdo nezbyl!
  • 00:15:36 VORÁČEK: Já vím. Taky jsem se
    po cestě trochu uklidnil.
  • 00:15:40 Vychladnul jsem.
  • 00:15:43 VRÁNA: To je báječné, pane Voráčku,
    tak se vraťte zpátky.
  • 00:15:47 Kde přesně jste?
    VORÁČEK: V Himalájích.
  • 00:15:50 VRÁNA: Kde?!
  • 00:15:52 VRÁNA: Jsem první ještěr,
    který to dokázal!
  • 00:15:55 Jen se teď trochu bojím slézt dolů.
    VRÁNA: Zůstaňte, kde jste.
  • 00:15:59 Nějak si poradíme a zajistíme
    pomoc!
  • 00:16:02 VORÁČEK: Děkuju mockrát,
    pane řediteli.
  • 00:16:11 ROCHŇA: Co hledáme?
    VRÁNA: Co hledáme? Co hledáme?
  • 00:16:14 Teodolit! Přístroj, kterým
    pana Voráčka zaměříme, chápete?
  • 00:16:19 Pokud budeme vědět, pod jakým úhlem
    se na něj díváme
  • 00:16:22 a z jaké vzdálenosti,
    bude pak snadné dopočítat,
  • 00:16:25 v jaké výšce Voráček je.
  • 00:16:28 ROCHŇA: Přestala jsem vnímat
    po slovu "úhel".
  • 00:16:32 VRÁNA: Mám to!
  • 00:16:39 Chudáček Voráček.
  • 00:16:43 jistě je vyděšený a podchlazený!
    No co to? To snad není možné!
  • 00:16:54 ROCHŇA: Ukažte!
    VRÁNA: No, odívejte.
  • 00:16:58 ROCHŇA: Neuvěřitelné!
    VRÁNA: Že?
  • 00:17:00 ROCHŇA: Já se dneska vařím
    s kapustou
  • 00:17:02 a on do sebe namísto toho tlačí
    řízky!
  • 00:17:05 VRÁNA: Ale, prosím vás,
    paní Rochňo.
  • 00:17:07 Teď se musíme soustředit
    na ty skutečně důležité věci.
  • 00:17:11 ROCHŇA: Máte pravdu.
    Co asi udělám k večeři?
  • 00:17:14 VRÁNA: Večeři, večeři.
    Takže... dejme se do toho!
  • 00:17:18 A vám, milí diváci a divačky,
    řeknu,
  • 00:17:21 že se hory mohu měřit matematickými
    výpočty,
  • 00:17:24 které se budete učit na druhém
    stupni základní školy.
  • 00:17:28 Hned se tam těšíte o dost víc,
    že?
  • 00:17:34 Mám to! Pan Voráček
    je ve výšce 8 848 metrů!
  • 00:17:41 Je tedy na vrcholu Mount Everestu.
    ROCHŇA: Výborně, pane řediteli.
  • 00:17:46 VRÁNA: Bylo to snadné.
    Pokud si určím vodorovný směr,
  • 00:17:50 svislý úhel a vzdálenost měřeného
    bodu,
  • 00:17:52 čili Voráčka, dopočítám se výšky.
  • 00:17:56 ROCHŇA: Ehm. Já se neptala.
    Já jen řekla "výborně". Co teď?
  • 00:18:00 VRÁNA: Teď? Teď pro pro něj pošleme
    helikoptéru! Vrtulník.
  • 00:18:12 VRÁNA: Bóďo, jsi si jistý,
    že to zvládneš?
  • 00:18:14 BÓĎA: Jasňačka! Brnkačka!
  • 00:18:16 Zkoušel jsem letět s helikoptérou
    v jedný hře.
  • 00:18:18 To je totálně snadný!
  • 00:18:19 VRÁNA: Dobře, tohle ale není hra,
    ano?
  • 00:18:22 Tak dávej pozor.
    BÓĎA: Žádný strachy, pane řediteli!
  • 00:18:25 BÓĎA: Au! Au!
  • 00:18:28 VRÁNA: Vidím, že jsme vybrali
    toho pravého.
  • 00:18:32 BÓĎA: Už startuju, pane řediteli!
    VRÁNA: Tak rychle.
  • 00:18:36 BÓĎA: A už letím, pane řediteli!
    Hustý, hustý, hustý!
  • 00:18:41 Ty jo! Ty vado!
    Tohle chci dělat furt!
  • 00:18:45 VRÁNA: Dobře, Bóďo, ale nezapomeň
    na pana Voráčka!
  • 00:18:49 Vždyť je tam úplně osamělý
    a může, může...
  • 00:18:55 A může mu dojít čaj a řízky.
  • 00:19:02 BÓĎA: Nebojte, pane řediteli,
    už tam skoro jsem! Hustě!
  • 00:19:08 VRÁNA: Jak tohle celé dopadne...
  • 00:19:18 -Jak se měří hory?
  • 00:19:29 VRÁNA: Už tady měli být!
  • 00:19:31 ROCHŇA: Nebojte se, pane řediteli,
    všechno dobře dopadne.
  • 00:19:35 VORÁČEK: Dobrý den.
    ROCHŇA: Pane Voráčku!
  • 00:19:39 VORÁČEK: Ale, ale.
    Vždyť se zas tolik nestalo.
  • 00:19:42 Hezky jsem se prošel.
  • 00:19:45 VRÁNA: Tohle už nám nedělejte.
    VORÁČEK: Nebudu.
  • 00:19:48 VRÁNA: A kde je vlastně Bóďa?
    VORÁČEK: Nevím.
  • 00:19:51 Já přišel po svých.
  • 00:19:53 Taky letět na Everest vrtulníkem
    je pěkný nerozum.
  • 00:19:56 Víte, jak je tam řídký vzduch?
  • 00:20:02 BÓĎA: Hej! Hej!
    Hustý! Řídký! Řídký!
  • 00:20:11 Hustý! Hustý! Řídký!
  • 00:20:17 Hustý! Řídký!
    Hustý! Řídký! Hustý!
  • 00:20:20 Řídký! Hustý!
    Řídký! Hustý!
  • 00:20:22 Řídký! Hustý! Aaaaaaaaa.
  • 00:20:26 VRÁNA: Tak to vidíte, milí diváci.
    Díky tomu, jak se dřív měřili hory,
  • 00:20:32 totiž výpočtem podle vzdálenosti
    a úhlu,
  • 00:20:34 jsme byli schopni určit i to,
    v jaké výšce byl pan Voráček.
  • 00:20:39 VORÁČEK: Dneska se ale výška hor
    měří z družic
  • 00:20:42 pomocí GPS neboli navigace.
    Měřit z družice je svým způsobem
  • 00:20:49 stejně snadné jako měřit pravítkem
    na stole.
  • 00:20:53 Družice jsou takové naše
    prodloužené oči.
  • 00:20:57 Dovolují se nám koukat na Zem
    stejně,
  • 00:21:01 jako bychom byli obři nebo bohové.
  • 00:21:04 VRÁNA: Tedy!
    Jak to všechno víte?
  • 00:21:07 VORÁČEK: Něco málo o horolezectví
    znám.
  • 00:21:10 Dneska jsem sice přecenil
    svoje síly,
  • 00:21:13 ale když jsem byl mladší, tak mi to
    šplhalo jedna radost.
  • 00:21:18 VRÁNA: Vidíte, to jsem ani nevěděl.
  • 00:21:21 Vy jste samé překvapení,
    pane Voráčku!
  • 00:21:24 Tak my se s vámi loučíme,
    milí diváci a divačky.
  • 00:21:28 A příští zase na shledanou!
  • 00:21:31 Svoje otázky nám posílejte
    na adresu:
  • 00:21:37 Budeme se těšit!
  • 00:22:24 FRANTA: Výška této mrkve je...
    FLEGY: Chramst, chramst.
  • 00:22:28 FRANTA: Nula.
    FLEGY: Muc.
  • 00:22:32 Skryté titulky: Alena Fenclová
    2016

Související