iVysílání

stránky pořadu
Premiéra:
3. 10. 2015
15:20 na ČT2

1 2 3 4 5

25 hlasů
25283
zhlédnutí

Tajný život skal

Vulkánova dílna

Výpravy Václava Cílka do světa skal

26 min | další Dokumenty »

upozorňovat

do playlistu

Přehrávač videa

Načítám přehrávač...
odkaz na video zhasnout pomoc zvukový popis

Tajný život skal - Vulkánova dílna

  • 00:00:17 I docela obyčejné nenápadné kameny
  • 00:00:20 mají několik životů
    a svá tajemství.
  • 00:00:24 Prvním životem kamene je,
    jak vznikl.
  • 00:00:27 Jeho druhým životem je,
    jakou krajinu vytvořil,
  • 00:00:32 ale jeho největším tajemstvím je,
  • 00:00:34 jak se sžil s člověkem
    a jak na něj působí.
  • 00:00:39 Vydejme se na cestu do údolí řek,
    lesů a do skal Čech a Moravy.
  • 00:00:45 Uvidíme naši zemi,
    jak jsme ji dosud nespatřili,
  • 00:00:48 v tajném písmu hornin
    a světel minerálů.
  • 00:00:59 Vulkán je jméno italského ostrova,
    na kterém leží činná sopka.
  • 00:01:04 Italové, spíš Římané, věřili tomu,
  • 00:01:07 že pod tímto ostrovem má svoji
    dílnu Héfaistos,
  • 00:01:12 tedy latinsky Vulkán.
  • 00:01:15 To je ten člověk, který z podzemní
    výhně vytváří železo,
  • 00:01:20 kovy a skály a vysílá je
    na povrch v místech,
  • 00:01:24 jako je Etna nebo Stromboli.
  • 00:01:28 U nás, v České republice,
  • 00:01:31 už necítíme tu žhavost té lávy,
    té Vulkánovy dílny,
  • 00:01:36 ale přesto nám tady zůstaly
    úžasné kopce a celá pohoří,
  • 00:01:40 jako je České středohoří,
    Doupovské hory,
  • 00:01:44 anebo tady vrch Bořeň.
  • 00:01:57 Krásnou sopečnou skupinou
  • 00:01:59 jsou takzvané mostecké znělce
    blízko Mostu a Bíliny.
  • 00:02:05 Jsou to čtyři velké kopce,
  • 00:02:07 a několik menších,
    které leží na jedné linii.
  • 00:02:10 A ten jejich vznik
    si představujeme tak,
  • 00:02:12 že v té první fázi dojde doopravdy
    k vulkanické explozi
  • 00:02:16 a vznikne široké hrdlo,
    kterému se říká már.
  • 00:02:21 A do tohohle máru se pomalu
    natlačuje tahle znělcová hmota,
  • 00:02:25 která pak vytvoří tvar
    obrácené hrušky.
  • 00:02:30 A protože toho materiálu je hodně
    a tuhne doopravdy pomalu,
  • 00:02:36 tak vytváří jednak mohutné sloupce,
    které tady občas vidíme,
  • 00:02:39 ale nejsou tak krásné,
    jako čedičové, ale míň popraská.
  • 00:02:44 Popraskává někdy,
  • 00:02:46 takové jako slupky, jako cibule,
    kolem dokola.
  • 00:02:50 A výsledek je ten, že právě
    na těchhle kopcích
  • 00:02:53 máme ty největší skály,
    až 100 metrů vysoké,
  • 00:02:56 které vůbec v Českém středohoří
    můžeme potkat.
  • 00:03:03 Na tomto místě si krásně ukážeme,
    jak vzniká vulkán.
  • 00:03:07 Já to zapumpuju, zvýším tlak
    v magmatickém krbu.
  • 00:03:11 Láva běží nahoru.
  • 00:03:14 Vidím sopku složenou z lávových
    proudů a sprašných částic.
  • 00:03:18 A teďka musím pumpovat.
  • 00:03:21 Konečně, podařilo se to!
    Následuje výbuch.
  • 00:03:25 Letí první sopečné bomby.
  • 00:03:27 Tady to je žhavý oblak, který se
    valí dolů a zabíjí všechno živé.
  • 00:03:32 No, dobrou katastrofu jsme udělali,
    naštěstí jenom virtuální.
  • 00:03:36 Ochlazuje se nám atmosféra,
    úroda na polích shnije
  • 00:03:41 a v prvním roce se nám sníží
    zemědělské výnosy
  • 00:03:45 třeba až o 50 procent
    a ve druhém o 20.
  • 00:03:53 Já vám dám geologickou hádanku.
  • 00:03:56 Který kámen, kterou horninu,
  • 00:03:58 můžete vidět v podstatě každý den,
    ať jste kdekoliv na Zemi?
  • 00:04:03 No, je to čedič.
  • 00:04:05 Protože v noci se podíváte
    na Měsíc,
  • 00:04:07 a ta tmavá místa, ta takzvaná
    měsíční moře,
  • 00:04:10 jsou tvořena horninou
    čedičového typu.
  • 00:04:14 Jak se to stalo?
  • 00:04:16 Představte si, že Země vzniká
    nějak agresí meteoritu,
  • 00:04:20 říká se jim uhlíkaté chondrity,
    a ty se spojují, Země se protahuje,
  • 00:04:24 do nitra klesá železoniklové jádro,
  • 00:04:27 a pak vzniká velká oblast pláště,
    která je právě tvořena horninami,
  • 00:04:34 které se podobají čediči.
  • 00:04:37 A teprve na tom plují
    ty světlé žuly,
  • 00:04:39 které mají hodně živců a křemene
    a jsou velice lehké,
  • 00:04:42 a teprve na těch žulách se pak
    ještě odehrávají
  • 00:04:44 všechny ty sedimentární procesy.
  • 00:04:50 Vulkanické horniny nalezáme
  • 00:04:52 prakticky ve každé starší
    geologické formaci
  • 00:04:55 českého nosilu.
  • 00:04:57 Tady jsme třeba u silurského
    prvohorního vulkánu
  • 00:05:01 a tohle je krásná věc.
    Skála se jmenuje Ostruha
  • 00:05:05 a tahle struktura, taková
    brekciovitá, vzniká tak,
  • 00:05:10 že tady tekl podmořský lávový proud
  • 00:05:14 a na kontaktu s tou mořskou vodou
    se granuloval, rozpadal,
  • 00:05:18 jak pokračoval dál, tak do sebe
    zahnětával vlastně
  • 00:05:22 ty kusy té čedičové lávy
    a vznikla z toho tato skalka.
  • 00:05:27 V tomhletom pořadu se ale
    víc budeme věnovat
  • 00:05:30 těm neovulkanickým horninám,
  • 00:05:32 těm, které vytváří krajinné
    nápadné útvary,
  • 00:05:36 jako je Milešovka
    nebo České středohoří.
  • 00:05:43 V Českém středohoří se setkává
    teplý vzduch od jihu
  • 00:05:47 se studeným vzduchem od severu,
    navíc jsou tady hory,
  • 00:05:50 takže máme tady velice dramatické
    oblohy
  • 00:05:54 a možná vůbec nejkrásnější mraky,
    jaké u nás jsou.
  • 00:05:58 A dokladem je samotná Milešovka,
  • 00:05:59 která se ráda halí do mlžné čepice
    a přitahuje hromy a blesky.
  • 00:06:08 České středohoří, to jsou desítky,
  • 00:06:11 nebo několik stovek izolovaných
    kopců.
  • 00:06:15 České středohoří je suché,
    protože leží v teplé části země,
  • 00:06:18 protože je stíněno těmi horami,
  • 00:06:20 ale taky proto, že čediče
    se rozpadají do takových hrud
  • 00:06:24 a voda se do nich snadno vsakuje.
  • 00:06:27 Vulkanické horniny málokdy
    vytvářejí větší skály.
  • 00:06:30 Je to dáno tím, že ony tuhnou
    z lávy a přitom se zmenšuje objem,
  • 00:06:35 takže ten výsledný skalní masiv
    popraská.
  • 00:06:38 Jak ta láva jde nahoru, tak někdy
    sebou unáší cizí horniny.
  • 00:06:42 Říkáme jim xenolity.
  • 00:06:44 Tady právě vidím kus žuly
    krušnohorského typu,
  • 00:06:47 takže si umím odhadnout,
  • 00:06:49 že v hloubce několika set metrů
    pod náma je nějaký žulový masívek.
  • 00:07:05 Když řekneme České středohoří,
    tak si většinou představíme krajinu
  • 00:07:09 posetou těmi vulkanickými kužely
    někde u Loun nebo u Milešovky,
  • 00:07:16 ale v té východní části
    Českého středohoří,
  • 00:07:20 v okolí Merboltic nebo Verneřic,
  • 00:07:22 se setkáváme s úplně rovným
    reliéfem.
  • 00:07:25 A jak to je? My rámcově můžeme
    říct to,
  • 00:07:28 že kde jsou kopečky, tak tam je
    hodně přívodních drah,
  • 00:07:33 ale kde je ta rovná krajina,
    tak to jsou vlastně lávové proudy,
  • 00:07:37 které takhle tu krajinu vlastně
    vyplnily,
  • 00:07:40 v tomhle případě odněkud z centra
    u Ústí nad Labem, jo,
  • 00:07:47 a pak nějakou tou denudací
  • 00:07:48 tady taky ubylo mnoho metrů
    horniny,
  • 00:07:51 ale vznikla jenom takováhle
    jemně zvlněná krajina,
  • 00:07:56 jakou vidíme tady, úplně bez kopců.
  • 00:08:00 A ten kopec, co je na obzoru,
    to je Sedlo,
  • 00:08:02 které doopravdy má tvar toho sedla,
  • 00:08:05 a to je ten jeden z největších
    kopců celého Českého středohoří,
  • 00:08:11 který je vidět z Prahy.
  • 00:08:13 Karel Hynek Mácha chodil na Hvězdu,
  • 00:08:15 aby se mohl podívat na Bezdězy,
    na Milešovku a na Sedlo.
  • 00:08:21 Jsme u Mukařova nad Litoměřicemi,
    a co vidíme?
  • 00:08:25 Za rohem Jizerské hory - žuly,
    kus Lužických hor - vulkanity,
  • 00:08:31 támhle ten špičatý kopec přede mnou
    s hradem nahoře, to je Ronov.
  • 00:08:35 Úplně vzadu je Bezděz.
  • 00:08:39 Pak máme kulatý, velký,
    to je Vlhošť - dole pískovce,
  • 00:08:44 nahoře nad tím zase nějaké
    fonolity.
  • 00:08:47 Dál se jedná o kopečky,
    které jsou z Kokořínska.
  • 00:08:52 Dál nemusím asi zmiňovat Říp -
    čedičové horniny.
  • 00:08:56 Sedlo - trachity, znělce.
  • 00:08:59 Za tím se rýsuje na obzoru
    linie planiny Džbán,
  • 00:09:05 čedičový Hazmburk dole.
  • 00:09:08 Zase vulkanická Dlouhá hora,
  • 00:09:10 za ní potom pochopitelně
    to největší špičaté je Milešovka,
  • 00:09:15 a kdybychom pokračovali dál
  • 00:09:17 z oblasti vulkanického Českého
    středohoří,
  • 00:09:19 tak se zase na obzoru zarazíme
    o žuly a ruly Krušných hor.
  • 00:09:42 Vstupujeme na vrch Vrabinec,
    na kterém stojí středověký hrad,
  • 00:09:47 který pravděpodobně strážil
    saskou vodní cestu po Labi.
  • 00:09:53 Je to velmi romantický hrad,
  • 00:09:54 který sestává z nějakých
    sedmi sopečných skal.
  • 00:09:57 Pověsti jej často spojují
    s nedalekým Střekovem
  • 00:10:01 a pověsti jsou většinou
    takové jako dramatické.
  • 00:10:05 Hovoří o smrti dívek,
    které se vrhly dolů do vody.
  • 00:10:10 Vlastně nelze nevzpomenout
    na skladatele Wagnera,
  • 00:10:13 který seděl na Střekově,
    díval se dolů do labských vln
  • 00:10:18 a skládal skladby o zlatu Rýna.
  • 00:10:25 Jak vznikl tento přírodní útvar?
  • 00:10:28 Úplně dole pod náma je,
  • 00:10:30 jak jsme viděli v těch
    uzavřeninách,
  • 00:10:32 krušnohorské krystalinikum,
    nějaké žuly a ruly.
  • 00:10:36 Na tom mnohem později sedimentovalo
    křídové souvrství,
  • 00:10:40 několik set metrů takových
    vápnitých,
  • 00:10:42 jemnozrnných a písčitých sedimentů.
  • 00:10:45 Země pak popraskala a v třetihorách
  • 00:10:48 po těch zlomech začala nahoru
    vystupovat láva.
  • 00:10:53 A ta se štěpila do několika
    sopouchů a do několika žil,
  • 00:10:58 takže vlastně tohleto celé bylo
    schováno pod křídovými sedimenty.
  • 00:11:04 A potom, když vzniklo Labské údolí,
  • 00:11:06 a když se vyklenoval a stoupal
    Český masiv,
  • 00:11:09 tak odsud odpadávaly ty nejměkčí
    horniny.
  • 00:11:14 A teďka pozdějc,
    v těch třetihorách,
  • 00:11:17 do toho přijde sopečná intruze,
  • 00:11:20 takže po nějaké puklině
    začnou nahoru stoupat lávy,
  • 00:11:24 začnou se dokonce takhle dělit
    do několika různých útvarů.
  • 00:11:30 Tady vznikne nějaká sopka,
    jak si umíme představit,
  • 00:11:34 bude kouřit a já nevím, co všecko,
    jak to mají sopky v náplni práce.
  • 00:11:41 Ale my se teďka neodehráváme,
  • 00:11:43 my nejsme tady v té oblasti
    téhle sopky,
  • 00:11:46 ale dojde k odnosu části
    toho křídového souvrství,
  • 00:11:52 takže tady vznikne takovýhle
    nějaký útvar,
  • 00:11:56 já jsem si to tady takhle
    už předkreslil,
  • 00:12:00 který takhle vlastně vypadá.
  • 00:12:03 A tady už jsou jenom
    ty sopečné horniny,
  • 00:12:05 které ovšem zvětrávají, padají dolů
  • 00:12:09 a vytvářejí tedy ta poměrně
    velká suťová pole, někdy i sesuvy,
  • 00:12:13 které jsou typické
    pro České středohoří.
  • 00:12:17 A do takto připravené scenérie
    přichází středověký stavitel,
  • 00:12:21 a už tady udělá nějaký hrad,
    něco jako Trosky,
  • 00:12:26 a postaví na tom tuhle středověkou
    pozorovatelnu té Labské cesty,
  • 00:12:33 která je pode mnou.
  • 00:12:50 Mladé třetihorní a čtvrtohorní
    sopky
  • 00:12:52 nejsou vázány jenom na širší oblast
    Českého středohoří,
  • 00:12:56 ale vysílají posly
    hluboko za své hranice.
  • 00:13:01 Teďka jsme u Rotavy
    na jednom z nejkrásnějších výchozů
  • 00:13:06 takových sklovitých hornin
    blízkých čediči,
  • 00:13:08 ale obsahují hodně skla,
    obsahují nějaký olivín.
  • 00:13:11 Říká se jim Rotavské varhany.
    Jak vznikají čedičové sloupky?
  • 00:13:17 Představte si, že z pukliny v zemi
    stoupá čedičová láva.
  • 00:13:22 Dostává se k povrchu a chladne.
  • 00:13:26 A vypadá to tak, že se zase tady
    tak jako jemně uzavírala
  • 00:13:29 a vlastně směr sloupků nám určuje
    směr
  • 00:13:33 od nejteplejšího do nejchladnějšího
    bodu,
  • 00:13:36 takže my si umíme představit
    zaprvé,
  • 00:13:38 že jsme nedaleko pod povrchem,
  • 00:13:40 a za druhé, že támhle někde,
    jak je ten hřbítek,
  • 00:13:43 tak jsme skorem na povrchu
    tehdejšího reliéfu.
  • 00:13:48 Dokonce jak ta čedičová láva
    pomaloučku chladne,
  • 00:13:52 tak ztrácí na objemu
    a vytváří se sloupky,
  • 00:13:55 takže někdy máme takovéhle výchozy
    složené ze sloupků,
  • 00:14:00 které mají pět hran, někdy šest,
    jindy sedm.
  • 00:14:04 Tady nalézáme všechny druhy
    sloupků.
  • 00:14:31 U vrcholů, jako je Milešovka,
    Vrabinec nebo Lovoš
  • 00:14:35 vnímáme víc tu vertikální složku
    vulkanického pohoří,
  • 00:14:40 ale tady, jak je vrch Hrazený,
  • 00:14:42 tak vidíme několik úrovní,
    minimálně tři,
  • 00:14:45 a to jsou jednotlivé lávové proudy.
  • 00:14:48 A zároveň tohle místo nám poskytne
    trochu i klíč k tomu,
  • 00:14:52 jak se dívat na ty trosky
    toho našeho sopečného pohoří.
  • 00:14:56 A je to proto, že pokud je tohle
    vulkanický proud,
  • 00:14:59 tak ta původní sopka musela
    vyčnívat
  • 00:15:03 ještě nějakých možná několik set
    metrů nad tím.
  • 00:15:18 Na vrcholu Hrazeného ve Šluknovském
    výběžku si opět ověřujeme,
  • 00:15:22 jak je krásné chodit do krajiny
  • 00:15:25 za sněhu, deště, mrholení,
    mlhy, anebo ničivého orkánu.
  • 00:15:32 Vidíme, jak stékají kapky vody
    dolů,
  • 00:15:34 ale také nalézáme malé vrcholové
    skalisko
  • 00:15:38 toho úplně nejvyššího
    lávového proudu.
  • 00:15:40 A když se na to skalisko díváme
    důkladně,
  • 00:15:43 tak nejenom, že nalézáme
    ty nám dávno známé sloupce,
  • 00:15:47 ale my vidíme, jak ty velké sloupce
    se rozpadají na malé
  • 00:15:51 a pod námi je takový sráz
    s pěkným suťovým lesem.
  • 00:16:11 Pro sopečné horniny, pro čediče
    zejména,
  • 00:16:15 jsou typická suťová pole,
    kterým říkáme droliny.
  • 00:16:20 Droliny mají v podstatě jednotnou
    velikost kamenů
  • 00:16:22 a vytvářejí suťové pláště,
    které jsou mocné mnoho metrů.
  • 00:16:28 A část těchhletěch sutí
    funguje tak,
  • 00:16:31 že v zimě do nich klesá
    ten hodně studený vzduch,
  • 00:16:35 on může mít třeba mínus 20 stupňů,
  • 00:16:37 podmrazí ty spodní části
    těch suťových polí,
  • 00:16:41 a když potom taje,
  • 00:16:43 tak do toho podmraženého prostředí
    zasákne voda,
  • 00:16:48 a jak zasákne, tak zmrzne.
  • 00:16:50 Takže asi na 25 různých místech
    Českého středohoří
  • 00:16:54 a v Lužických horách máme
    podmrzlá suťová pole.
  • 00:16:59 Představte si krajinu koncem doby
    ledové,
  • 00:17:01 všude je zima - chladnomilná
    zvířata, chladnomilné rostliny.
  • 00:17:06 A teďka přichází teplo,
    přichází holocén,
  • 00:17:09 krajina se zelená, otepluje se
  • 00:17:12 a ty chladnomilné, ty glaciální
    relikty,
  • 00:17:16 ty zbytky té původní fauny a flóry
    doby ledové,
  • 00:17:20 ustupují buďto nahoru do hor,
  • 00:17:23 anebo ustupují na ta nejchladnější
    místa,
  • 00:17:25 v tomhletom případě na podmrzlá
    suťová pole.
  • 00:17:30 A skutečně, kdybychom se zahrabali
    tady hluboko a nakladli pasti,
  • 00:17:34 tak můžeme chytit roztoče
    nebo pavouky,
  • 00:17:37 kteří dneska žijí
    až za polárním kruhem.
  • 00:17:41 Suťová pole jsou v rámci
    celé české přírody něčím výjimečná,
  • 00:17:45 a to je velmi konzervativní
    prostředí,
  • 00:17:47 které tak, jak ho vidíme,
    existuje celý holocén,
  • 00:17:51 celých 10 tisíc let.
  • 00:17:53 Okolní les se mnohokrát proměnil,
    ale suťová pole zůstala,
  • 00:17:57 respektive koncem doby ledové,
    když už částečně existovala,
  • 00:18:01 tak si představte, že zasněžilo,
    sníh roztál, spojil kameny ledem
  • 00:18:08 a někdy docházelo k tomu,
    že celý suťový pokryv se,
  • 00:18:12 jako když stahujete deku
    nebo peřinu z postele, sunul dolů.
  • 00:18:17 A někde vytvořil boule,
  • 00:18:19 jinde naopak vytvořil takové
    kryoplanační terasy se tomu říká,
  • 00:18:23 a někde, kde byl zmrzlý led
    a roztál,
  • 00:18:26 tak se suťové pole propadlo dolů
    a udělalo jámu.
  • 00:18:49 České polodrahokamy mají
    dvě klasické oblasti.
  • 00:18:53 Ta první jsou acháty a jaspisy
    v Podkrkonoší,
  • 00:18:57 na Kozákově a leckde jinde.
    Ty jsou vázány na horké roztoky,
  • 00:19:01 které ve vulkanitech,
    v těch peckách,
  • 00:19:03 vytvářely buďto žíly,
    anebo achátové geody.
  • 00:19:08 Druhá oblast je možná
    ještě víc vzrušující.
  • 00:19:11 Je to oblast mezi Ciboušovem,
    Horní Halží a Měděncem.
  • 00:19:18 Ve zdejších horninách,
  • 00:19:19 v těchhle granatických svorech
    a v rulách, vznikly rudní žíly
  • 00:19:26 a součástí těch rudních žil
  • 00:19:27 byly ametystové krystaly
    a červené jaspisy.
  • 00:19:32 Navštívili jsme pana Machka,
    který zpracovává kameny,
  • 00:19:36 který celý život kameny sbíral,
  • 00:19:38 a který je kromě jiného
    důležitý také tím,
  • 00:19:40 že pomohl objevit lokalitu
    Ciboušov,
  • 00:19:43 což je to původní místo,
  • 00:19:45 odkud za doby Karla IV. byly vzaty
    zejména jaspisy a ametysty
  • 00:19:51 na výzdobu karlštejnských kaplí
  • 00:19:54 a Svatováclavské kaple
    v Katedrále sv. Víta.
  • 00:19:58 Bylo to v roce 1982,
  • 00:20:02 přičemž jsem na Krušné hory
    jako sběratel
  • 00:20:04 jezdil už asi od roku 1975.
  • 00:20:09 A když jsem navštívil
    kapli sv. Václava,
  • 00:20:12 tak první můj dojem byl,
  • 00:20:14 že tam nejsou kameny z německé
    strany Krušných hor,
  • 00:20:19 a že to je v podstatě
    lokalita Ciboušov.
  • 00:20:24 A to jsem přihlásil jako objev,
  • 00:20:25 pak jsem to publikoval
    v Geologickém průzkumu
  • 00:20:29 a asi 2 roky se to zkoumalo
    a dali mi zapravdu.
  • 00:20:33 A věřím, že není srovnatelná
    v Evropě asi další lokalita,
  • 00:20:37 která by tak krásný
    a typický materiál poskytla.
  • 00:20:47 Vždycky jste vlastně sbíral,
    jak se tady dívám,
  • 00:20:49 spíš ty ozdobný kameny,
  • 00:20:51 spíš to, co má v sobě
    kus toho umění tý přírody,
  • 00:20:54 teda když to příroda sama maluje,
    nebo...?
  • 00:20:56 Řekl bych takhle asi.
  • 00:20:58 Sběratelé minerálů se dělí
    zhruba na dvě skupiny.
  • 00:21:02 Jedni sbírají to, co krystalického,
    krásného příroda vytvořila,
  • 00:21:07 a pak jsou sběratelé,
    kteří kámen rozříznou
  • 00:21:11 a dívají se, jakou má vnitřní
    strukturu.
  • 00:21:15 Tak mezi ty spíš já patřím.
  • 00:21:21 Největší radost člověk má,
    když ten kámen rozřízne,
  • 00:21:24 protože v přírodě nevidí přesně,
    co je vevnitř.
  • 00:21:30 Tadyhle je Kozákov,
    tadyhle je nějaká Železnice.
  • 00:21:38 Tady jsou limnokvarcity Banské,
    až za Košicema.
  • 00:21:43 A takovýhle ametysty
    máme v Jablonci.
  • 00:21:50 Tohleto je Vitošov,
  • 00:21:55 to jsem použil třeba na tu drapérii
    pod tou Kleopatrou od Zrzavýho.
  • 00:22:01 Ona tam je na tom divanu,
  • 00:22:02 tak z toho jsem udělal tu drapérii,
    která je pod tím.
  • 00:22:10 Jak dlouho děláte takovýhle obrázek
    třeba?
  • 00:22:12 Tak na to se mně ptalo
    už mnoho lidí,
  • 00:22:14 ale já na to nedokážu
    kvalifikovaně odpovědět.
  • 00:22:18 Když chci dejme tomu vytvořit
    květ růže jako mozaiku,
  • 00:22:23 tak musím nejdřív nakreslit
    grafický návrh
  • 00:22:28 a do těch jednotlivých políček
    si už vyznačím,
  • 00:22:32 co bude tmavší, co bude světlejší.
  • 00:22:36 Ty jednotlivý díly si vystřihnu
    z toho papíru
  • 00:22:39 a nalepím je na předřezanou desku
    kamene
  • 00:22:45 a tohle potom už je sestavené,
  • 00:22:48 přičemž u růží použiju
    tmavší lepidlo,
  • 00:22:51 abych zdůraznil rozhraní
    mezi jednotlivými lístečky.
  • 00:22:55 -Jo, aby to bylo kontrastní?
    -Aby to bylo kontrastní.
  • 00:22:58 Takže tadyhle máte teda
    vlastně díly,
  • 00:23:01 které byly už touto technikou
    udělány.
  • 00:23:05 Tadyhle dejme tomu už je připravené
    to poupě,
  • 00:23:08 tadyhle bude ten lísteček
    a tady je stonek.
  • 00:23:15 -A to červený, v tom je lepidlo?
    -To je v tomhle případě lepidlo.
  • 00:23:36 Existuje starobylá představa,
    že když tělo stoupá do výšin hory,
  • 00:23:41 tak do výšin ducha stoupá
    i mysl člověka.
  • 00:23:47 V Čechách, jako všude jinde, jsme
    někdy konfrontováni s kultem hor.
  • 00:23:52 Podívejte se, my teďka tady lezeme
    vlastně na Bořeň,
  • 00:23:55 kde doopravdy není nic, není důvod,
    proč by sem lidi lezli.
  • 00:24:00 A máme tady pravěký střep.
  • 00:24:03 A dokonce, když ještě jdeme dál,
  • 00:24:05 tak tady po velkých deštích
    se vymyla
  • 00:24:08 takováhle křemencová škrabka.
  • 00:24:12 To znamená, nejsme první,
    kdo sem leze.
  • 00:24:15 Lezli sem lidi pravděpodobně
    několik tisíc let.
  • 00:24:18 A o čem to svědčí?
    V případě Bořeně,
  • 00:24:21 který má ty menhirovité útvary,
    ty vysoké skály,
  • 00:24:26 je to kopec, který působí
    tak mohutně,
  • 00:24:29 že sem šel Balbín
    a kreslil ho Goethe.
  • 00:24:34 A dokonce, když William Turner
    jel z Německa do Palestiny,
  • 00:24:37 tak z dostavníku si načrtnul Bořeň.
  • 00:24:41 Tohle je důkaz kultu hor,
    a protože nejsme sběratelé,
  • 00:24:46 tak tu čepelku tady zase takhle
    odhodíme a necháme ji tady bejt.
  • 00:24:54 Na vrcholu Bořeně si uvědomíme,
    jak tady byl vulkán aktivní
  • 00:24:59 a jaké krásné zbytky jeho dílny
  • 00:25:02 nám zachoval v Českém středohoří
    a v nejbližším okolí.
  • 00:25:07 A v tom je právě to kouzlo Čech.
  • 00:25:09 Lidé se mě často ptají,
    jakou mám oblíbenou krajinu,
  • 00:25:12 ale já to musím střídat.
  • 00:25:14 Protože tady máme krásné vulkanické
    kopce,
  • 00:25:19 o 20 kilometrů dál máme
    zbytky starého jezera,
  • 00:25:22 o 50 kilometrů dál máme sedimenty
    několika moří.
  • 00:25:26 A to právě vytváří tu jednotnou,
  • 00:25:29 ale uvnitř hrozně barvitou
    mozaiku celých Čech.
  • 00:25:43 Skryté titulky: Vlasta Malíková
    Česká televize 2014

Související