iVysílání

stránky pořadu
Premiéra:
12. 6. 2014
23:00 na ČT art

1 2 3 4 5

6 hlasů
1611
zhlédnutí

U zavěšené knihy

Nížiny: rozhovor s R. Denemarkovou — Autoři pro Adru — V knižní porodnici — Knihtisk: rozhovor s B. Kocmanem

26 min | další Zpravodajství »

upozorňovat

do playlistu

Přehrávač videa

Načítám přehrávač...

U zavěšené knihy

  • 00:00:25 Vítáme vás U ZAVĚŠENÉ KNIHY,
    u jediného pořadu,
  • 00:00:29 jehož tvůrci znají
    své diváky osobně.
  • 00:00:31 -Nalaďte své srdce a hlas,
    literární sluch, vzpřímený duch.
  • 00:00:37 Povídky pomáhají potřebným,
  • 00:00:39 čeští spisovatelé
    pro druhý konec světa.
  • 00:00:42 -Část peněz by měla jít na podporu
    nejchudších dětí
  • 00:00:45 v jednom z velkých slumů
    v Dháce, v Bangladéši.
  • 00:00:50 -Poznáme nenahraditelné řemeslo
    tiskařské,
  • 00:00:53 v němž kýho výra...
  • 00:00:55 -...dochází k zavěšování knih.
  • 00:00:57 Poznáme, že Herta Müllerová
    není z Německa.
  • 00:01:00 A poznáme, že některé knihy
    nejsou z plynových hadrů,
  • 00:01:03 nýbrž z jadrného fládru.
  • 00:01:10 Vedle pražského kostela
    svatého Jiljí,
  • 00:01:13 na idylickém náměstí, je útulné
    knihkupectví Slovenská kniha.
  • 00:01:17 Žebříček nejprodávanějších knih
    pochází odtamtud.
  • 00:01:21 Místo 5.:
    Boris Filan: Umenie zablúdiť.
  • 00:01:25 Když si s vámi cesta dělá, co chce.
  • 00:01:28 Místo 4.: Ferdinand Uličný:
  • 00:01:30 Dejiny Slovenska
    v 11. až 13. storočí.
  • 00:01:33 Takže de facto spíš Uherska?
  • 00:01:36 Místo 3. Fedor Gál, Peter Zajac,
    Miro Švolík: Dvadsaťpäť.
  • 00:01:40 Čtvrtstoletí od revoluce
    a už jsme si zas zašpinili ruce.
  • 00:01:46 Místo 2. Dominik Dán:
    Nevinným sa neodpúšťa.
  • 00:01:48 A přespříliš plodným spisovatelům
    taky ne.
  • 00:01:53 Místo 1.: Peter Pišťanek:
    Neva.
  • 00:01:55 Erotika v Petrohradě
  • 00:02:01 Co je víc, život, nebo dílo?
  • 00:02:03 Tato poněkud hubená otázka dostává
    v případě některých spisovatelů
  • 00:02:08 velmi tlustý obsah.
  • 00:02:10 -Herta Müllerová:
    Nížiny.
  • 00:02:12 -Prvotina Herty Müllerové
    se odehrává mezi Němci
  • 00:02:15 usídlenými v Banátu.
  • 00:02:17 Ale kdo by čekal národopisné
    obrázky, bude zklamán.
  • 00:02:20 Těch 19 povídek se s ničím
    moc nepáře.
  • 00:02:23 Müllerová jde rovnou k věci.
  • 00:02:25 Když mladíkovi rozdrtí lis ruku,
    rozdrtí ji stejně nečekaně,
  • 00:02:29 jako se taková věc stane
    ve skutečnosti.
  • 00:02:32 Když děti zabijí kotě,
    nelitují toho.
  • 00:02:35 Jediné, co vypravěčku vytrhuje
    z drsné skutečnosti, je samota
  • 00:02:39 a jazyk: strohý a úsečný
    a poetický.
  • 00:02:41 -"Město se napájí prázdnotou.
    Světla aut mi oslepí oči.
  • 00:02:45 Řidič nadává,
    protože mě ve tmě nevidí.
  • 00:02:49 Pouliční metaři mají službu.
  • 00:02:51 Zametají odlesky rozsvícených
    žárovek, vymetají z města ulice,
  • 00:02:55 z domů byty, z hlavy myšlenky,
    vymetají mě krok za krokem,
  • 00:02:59 vymetají mi kroky z chůze.
  • 00:03:01 Pouliční metaři
    za mnou posílají košťata,
  • 00:03:05 prořídlá košťata poskakují.
    Trousím za sebou klapot.
  • 00:03:08 Jdu a stopuju se,
    přepadám přes okraj sebe samé."
  • 00:03:12 -Herta Müllerová: Nížiny.
  • 00:03:22 -Naším hostem
    je překladatelka Nížin
  • 00:03:25 a jinak též spisovatelka
    Radka Denemarková. Dobrý večer.
  • 00:03:29 -Dobrý večer.
    -Dobrý večer.
  • 00:03:31 Co se dozvídáme z Nížin,
    jako prvotiny Herty Müllerové?
  • 00:03:34 Je to už ta Herta Müllerová
    pozdější? Co ta prvotina říká?
  • 00:03:38 -Já jsem ráda, že tu prvotinu
    jsem mohla překládat,
  • 00:03:41 protože vlastně Herta Müllerová
    je přesně autorka,
  • 00:03:45 která je celistvá,
    tam je nějaký tón.
  • 00:03:47 A to já mám strašně ráda,
    takové autory já si i vybírám,
  • 00:03:50 které překládám.
  • 00:03:52 Tam je nějaký zásadní tón,
    který se nemění,
  • 00:03:54 protože ten člověk píše,
    že musí psát.
  • 00:03:56 A ta prvotina je právě zvláštní,
    je to soubor povídek.
  • 00:03:59 Samozřejmě, že to není
    ještě ta dokonalost v jazyce,
  • 00:04:02 není to ta ucelenost, pevnost,
    ale témata tam jsou,
  • 00:04:04 která ji pronásledují
    a budou ji pronásledovat vždycky.
  • 00:04:07 -Můžete být konkrétnější?
    Kdybyste zmínila ta témata,
  • 00:04:10 která vidíte jako
    stále se opakující.
  • 00:04:12 -Tam samozřejmě jsou to ta témata,
    je to jednak oblast,
  • 00:04:15 kde se narodila, což je německá
    vesnice v Banátu, v Rumunsku.
  • 00:04:19 Narodila se v době,
    kdy tam vládl Ceausescu.
  • 00:04:22 To znamená,
    ona propátrává totality,
  • 00:04:25 všechny totality,
    jaké si můžeme představit.
  • 00:04:28 A zároveň je tam vazba
    na tu rodinu,
  • 00:04:30 která je nesmírně temná,
    protože táta byl nacista,
  • 00:04:34 byl v SS, matka byla po válce
    5 let v sovětském lágru.
  • 00:04:38 A příliš se o tom nemluvilo,
  • 00:04:40 samozřejmě to tu rodinu poznamenalo
    neuvěřitelným způsobem.
  • 00:04:44 A v tom se narodí nějaká holčička,
    která se jmenuje Herta,
  • 00:04:48 která je vnímavá, citlivá,
    která se pohybuje v prostředí -
  • 00:04:52 je to teda ostrov jazykový,
    protože je to zvláštní němčina,
  • 00:04:56 ovlivněná švábským nářečím,
    zároveň rumunština.
  • 00:04:59 Zároveň je nesmírně sama.
    Pro mě ty všechny knihy...
  • 00:05:02 Samozřejmě všude
    je strašně chválí za to,
  • 00:05:05 že ona propátrává tu totalitu,
    a zároveň ne o tom -
  • 00:05:09 není to o politice,
    je to o tom strachu.
  • 00:05:11 Protože ti lidé si sami vytvářejí
    ten strach
  • 00:05:14 a sami se v tom tak jako uvelebí
    a tu pravdu nechtějí.
  • 00:05:18 Pro mě jsou to ale knihy
    o obrovské samotě.
  • 00:05:21 A pro mě to je i zároveň
    propátrání třeba země,
  • 00:05:24 ve které já jsem se narodila,
    ta oblast východní Evropy,
  • 00:05:28 protože něčím je to podobné,
    protože tu mentalitu to utvářelo.
  • 00:05:32 A ten dnešek, kdy my nechceme
    solidaritu s druhými,
  • 00:05:35 je tu jakási taková ta patlavost
    ve všem, ta neurčitost
  • 00:05:39 a zároveň kompromisy se dělají všude
    a nic se nepojmenuje.
  • 00:05:43 -Počkejte, vy už jdete
    k závěru toho rozhovoru.
  • 00:05:45 Radko, jenom, říkáte o té němčině,
  • 00:05:48 že to je němčina
    ostrůvku v Rumunsku.
  • 00:05:50 Podobá se třeba češtině
    našich krajanů v Banátu,
  • 00:05:53 že je zakonzervovaná
    třeba z toho národního obrození,
  • 00:05:56 z 19. století?
  • 00:05:58 -Tam je to trošičku jinak,
    ta čeština je zakonzervovaná.
  • 00:06:02 U té Herty,
  • 00:06:04 ona měla kontakty samozřejmě
    na německou současnou literaturu,
  • 00:06:08 takže tam je to trošičku jiné.
  • 00:06:10 Já jsem ji připodobnila -
    velice to je zjednodušené -
  • 00:06:13 k Franzi Kafkovi, jehož němčina
    v rámci toho ostrůvku českého,
  • 00:06:16 kdy žil v Praze, tak je taky
    něčím zvláštní a vytříbená,
  • 00:06:20 trošičku vykloubená a zároveň čistá,
    přesná a metaforická,
  • 00:06:23 už jenom v těch
    jednoduchých větách.
  • 00:06:25 A to mají myslím společné
    s tou Hertou Müllerovou,
  • 00:06:27 protože oni o tom jazyce přemýšleli
    a přemýšlejí jinak,
  • 00:06:30 on jim slouží
    k tomu vnitřnímu světu,
  • 00:06:32 který je samozřejmě
    nesmírně komplikovaný.
  • 00:06:35 -Vy jste říkala,
    než jsme šli do studia,
  • 00:06:38 že jste si s Hertou Müllerovou
    volali, a že jste jí říkala,
  • 00:06:42 že sem jdete. Jaký je to člověk?
    Co to udělá s tou...?
  • 00:06:45 Vy jste velmi působivě nastínila
    tu malou holčičku,
  • 00:06:48 která se rodí do jistých okolností.
  • 00:06:51 Jaká je to potom žena,
    jaká je Herta Müllerová?
  • 00:06:54 -No já na ní mám ráda nesmírně
    ten rys, že je nekompromisní.
  • 00:06:58 Je to strašně zvláštní,
    já jsem se s Hertou Müllerovou
  • 00:07:01 vlastně poprvé setkala,
  • 00:07:03 když jsem byla v Literarisches
    Colloquium v Berlíně,
  • 00:07:06 když jsem tam byla na stipendiu,
    a to jsem byla na čtení,
  • 00:07:10 kde bylo 7 lidí.
  • 00:07:12 -A první dojem z Herty Müllerové?
    -A mně se nesmírně líbil ten jazyk.
  • 00:07:16 Trošičku jsem měla problém s takovým
    tím chladným nastavením.
  • 00:07:19 Mně tam chybí
    taková ta emocionální složka,
  • 00:07:22 ale to je můj dojem jako čtenářky.
  • 00:07:23 Ale vždycky mám ráda, když je něco
    jinak, a tam ten jazyk byl jinak.
  • 00:07:27 A bohužel tehdy v Čechách nikdo
    neměl zájem o tu knihu nebo o ni,
  • 00:07:31 protože mi všude říkali,
  • 00:07:33 taková rumunská témata
    tady nikoho nezajímají.
  • 00:07:36 A samozřejmě jak ten svět
    i v literárním prostředí funguje,
  • 00:07:39 jakmile dostala Nobelovu cenu,
    tak najednou rychle, rychle.
  • 00:07:43 Přitom ty texty zůstávají stejné.
    A jaký je člověk?
  • 00:07:45 Je samozřejmě velice poznamenaná
    tím, čím si prošla,
  • 00:07:48 protože udržet si nekompromisnost,
    to prostě není zadarmo.
  • 00:07:52 Člověk je tím samozřejmě
    nějakým způsobem,
  • 00:07:54 a zůstane vždycky, poškozen.
  • 00:07:56 -Co to stojí? Vy říkáte,
    že to není zadarmo.
  • 00:07:59 Co to stojí, to udržení
    nekompromisního pohledu?
  • 00:08:02 -Já samozřejmě nechci mluvit
    o všech těch, co se jí stalo,
  • 00:08:06 co se týká zdraví nebo fyzicky,
    co se jí stalo za strašné věci.
  • 00:08:09 Já myslím, že k tomu,
    pokud se otevře úplně,
  • 00:08:12 tak to ještě zpracuje.
  • 00:08:14 Tam samozřejmě ona
    to neotevře úplně,
  • 00:08:16 ona jenom brnkne tím špendlíkem
    o ten nerv, a stejně to bolí.
  • 00:08:20 Ale je tam určitá ostražitost,
    strach,
  • 00:08:22 je tam zranitelnost nesmírná,
  • 00:08:24 přecitlivělost na jakoukoliv
    nespravedlnost.
  • 00:08:27 Ji třeba zradila nejbližší
    přítelkyně, která ji udala.
  • 00:08:30 Takže ona když...
  • 00:08:32 Prostě v tom Rumunsku samozřejmě
    to bylo daleko myslím si ještě jiné
  • 00:08:37 za Ceausesca, mnohem složitější,
    komplikovanější, drsnější.
  • 00:08:40 Tam udával kde kdo,
    i děti třeba ve škole,
  • 00:08:43 které k tomu vedli.
  • 00:08:45 A to si samozřejmě s sebou nese,
    i když žije v Berlíně,
  • 00:08:48 to si s sebou nesete všude.
  • 00:08:50 Takže je to nějaké
    i vnitřní lidské -
  • 00:08:53 já tomu nechci říkat poškození,
  • 00:08:55 ono vlastně zase na druhou stranu
    to nese plus v té tvorbě,
  • 00:08:58 že někdo neuhne.
    A mně se to líbí.
  • 00:09:01 Ona do Rumunska už nikdy
    nechce jet,
  • 00:09:03 nechce nikdy jet do rodné vesnice,
    Nickidorf, a já tomu rozumím.
  • 00:09:07 -Tak to byl poutavý úvod
    k prvotině Herty Müllerové.
  • 00:09:10 -Děkujeme vám za rozhovor.
    -To je konec? Děkuju.
  • 00:09:18 -Sdílet literaturu lze ve dvou,
    v několika, v mnoha lidech.
  • 00:09:22 Reportáž Ondřeje Moravce
    nám představí knihu,
  • 00:09:24 v níž 22 spisovatelů
    sdílí osudy milionů.
  • 00:09:34 -Mohlo by to začínat jako pohádka:
  • 00:09:37 "Za sedmero horami
    stojí království."
  • 00:09:39 Místo toho ale za sedmero skládkami
    stojí humanitární organizace Adra.
  • 00:09:44 Tady se rodí velké záchranné míse.
    Tentokrát se jedné takové
  • 00:09:48 zúčastnili trochu netradiční
    dobrovolníci.
  • 00:09:54 Spisovatel dobrovolníkem.
  • 00:09:56 Celkem 22 literárních záchranářů
    se rozhodlo do publikace
  • 00:10:00 s názvem Milionový časy
    přispět svou povídkou,
  • 00:10:03 spojovacím tématem se stala cesta.
  • 00:10:05 Spisovatelé ale většinou nevolili
    dobrodružnou cestu
  • 00:10:09 do rozvojových zemí, jak by se dalo
    čekat, sáhli po jemnější linii.
  • 00:10:13 -Je tam i ta dovolená,
    je tam cesta metaforická, duchovní,
  • 00:10:17 cesta dvou lidí, kteří se potkávají
    v nějakém životě žitém oddělené.
  • 00:10:24 -Spisovatelé se tam vlastně
    jako setkávají
  • 00:10:28 a vytvářejí vlastně jednu hlavu,
    jeden celek.
  • 00:10:31 -Na cestu se vydali a do společné
    hlavy přispěli třeba
  • 00:10:34 Jaroslav Rudiš, Emil Hakl,
    Arnošt Goldflam, Petra Soukupová
  • 00:10:38 nebo Miloš Urban, ten vykreslil
    putování české učitelky,
  • 00:10:42 která po cestě do práce objevuje
    rasismus ve svém okolí,
  • 00:10:46 ale i v sobě samé.
  • 00:10:50 -Pro mě vlastně tohle bylo velmi
    i výhodné, že ta nabídka přišla,
  • 00:10:54 protože já jsem měl dva zážitky,
    které jsou v té povídce popsány,
  • 00:10:58 a nikdy jsem nevěděl
    jak tady ty dvě věci spojit,
  • 00:11:01 ale chtěl jsem o nich něco napsat.
  • 00:11:03 A najednou díky tady tomu oslovení
    se mi podařilo to právě propojit.
  • 00:11:08 -Marek Toman se vydal za hranice,
    a to především ve vzpomínkách.
  • 00:11:12 -Český vědec přijede do Estonska,
    tam zažije nějaký osobní příběh
  • 00:11:17 a náhle z toho začne vystupovat
    okupace v roce 1968
  • 00:11:20 a Afghánistán jako další okupace
    provedená stejnou mocností
  • 00:11:24 a nějak se to propojuje.
  • 00:11:26 -Projekt začal v časopise Salon,
    teprve později
  • 00:11:29 z něj vyrostla kniha.
    Všichni autoři se vzdali honorářů.
  • 00:11:33 -To, že pak z toho jsou
    nějaké konkrétní prostředky,
  • 00:11:37 které někomu pomůžou,
    je myslím zkušenost,
  • 00:11:39 která přesahuje dalece
    obvyklé zážitky někoho,
  • 00:11:42 kdo se zabývá literaturou,
    protože myslím,
  • 00:11:45 že se každý sám sebe ptá,
    jestli to vůbec k něčemu je.
  • 00:11:49 A tady náhle
    to viditelně k něčemu je.
  • 00:11:51 -Na tom je vidět, že ta knížka
    nepomáhá jenom těm potřebným lidem,
  • 00:11:55 ale i těm autorům,
    kteří se zúčastnili toho psaní.
  • 00:12:00 -Milionové časy
    asi tak nevydělají miliony,
  • 00:12:03 pokud se prodají všechny kousky,
  • 00:12:05 půjde na dobročinné účely
    zhruba 80 000 korun.
  • 00:12:09 -Část peněz by měla jít na podporu
    nejchudších dětí
  • 00:12:14 v jednom z velkých slumů v Dháce,
    v Bangladéši.
  • 00:12:17 A druhá část těch prostředků
  • 00:12:19 půjde na podporu našeho
    zdravotnického projektu,
  • 00:12:22 který máme v Keni asi 14 let,
    podporu v nemocnici v Itibu.
  • 00:12:39 -Když dnešek zdá se
    neradostný dost mi,
  • 00:12:42 ovoním se literárními událostmi.
  • 00:12:46 Chystá se celovečerní
    loutková adaptace
  • 00:12:48 Příliš hlučné samoty
    Bohumila Hrabala.
  • 00:12:51 Ale kde na to vzít peníze?
  • 00:12:53 Pokud byste vznik filmu
    chtěli podpořit, můžete.
  • 00:12:56 Ale nejdřív si na stránkách
    www.tooloudasolitude.com
  • 00:13:00 pusťte ukázku.
  • 00:13:01 Evropským muzeem roku se stalo
    istanbulské Muzeum nevinnosti,
  • 00:13:06 které založil Orhan Pamuk.
  • 00:13:08 Líčí život v Istanbulu
    v druhé polovině 20. století
  • 00:13:11 a zároveň přibližuje svět
    Pamukova stejnojmenného románu.
  • 00:13:20 -Jsou knihy obsahem obžerné,
    leč graficky hnusné - a naopak.
  • 00:13:24 Tlusté a hubené se tentokrát sytí
    knihou opojnou na všechny způsoby.
  • 00:13:28 -Jan Hanč: Události.
  • 00:13:30 -Spisovatel Jan Hanč se
    ve světle magnéziových výbojek
  • 00:13:34 či bengálských ohňů
    neocitl ani na vteřinu.
  • 00:13:37 Zemřel téměř zapomenut.
    Faksimile jeho kolážovaného sešitu
  • 00:13:41 je souborem vskutku
    jen zdánlivě prorežimních textů,
  • 00:13:45 otisků doby, výpadů,
    svědectví, anekdot.
  • 00:13:48 Termín koláž vyvolává dojem
    něčeho poněkud chvatně ulepeného,
  • 00:13:52 tady čteme dílo
    pečlivě komponované,
  • 00:13:55 cílevědomě fragmentarizované.
  • 00:14:00 Sto let po Gogolovi se
    v československém temnu 50. let
  • 00:14:04 potkáváme se smíchem skrz slzy,
    s krutou ironií, ale i s hrůzou,
  • 00:14:08 obludností a masovou manipulací.
  • 00:14:11 Když Jan Hanč překládal
    Petera Altenberga,
  • 00:14:14 přeložil i Altenbergův
    vlastní epitaf: "Miloval a viděl."
  • 00:14:17 Hanč si tím napsal i epitaf svůj.
  • 00:14:23 -"Máte ráda memoáry?
    Já strašně.
  • 00:14:26 Jednou z mých nejoblíbenějších knih
    je: Joseph E. Davies,
  • 00:14:30 Poslání do Moskvy.
  • 00:14:32 Zmíněný Davies
    byl americkým vyslancem v Moskvě.
  • 00:14:35 Výňatek z jeho nesmrtelné knihy
    (dopis dceři):
  • 00:14:38 "Nu, když jsem opouštěl kancelář
    prezidenta Kalinina
  • 00:14:42 a odešel do Molotovových
    místností - a za pár minut po tom,
  • 00:14:46 co jsme si sedli ke stolu -, byl
    jsem dokonale překvapen
  • 00:14:50 a div jsem neoněměl překvapením,
    když jsem viděl,
  • 00:14:53 jak se dvéře na konci místnosti
    otevřely
  • 00:14:56 a jimi vstoupil sám Stalin.
  • 00:14:59 Jeho hnědé oči jsou neobyčejně
    laskavé a něžné.
  • 00:15:02 Děcko by mu rádo sedělo na klíně
    a pes by se k němu přitočil."
  • 00:15:06 Tolik velvyslanec.
  • 00:15:08 Člověk by řekl, že ho bylo škoda
    pro takovou funkci.
  • 00:15:11 Vždyť je to skutečný,
    nefalšovaný básník."
  • 00:15:14 -Jan Hanč: Události.
  • 00:15:23 -Výroba knih.
  • 00:15:25 Padají z tiskařských lisů, látá
    je knihvazač, vylézají z rotaček,
  • 00:15:29 chrlí je výrobní linky
  • 00:15:31 nebo je plodí počítač
    s rukodělným softwarem?
  • 00:15:34 Tyto mátožné představy rozežene
    reportáž Ondřeje Moravce.
  • 00:15:39 Kádár, Kagnovič, Kalinin, Kállay,
    Kapp, Karamanlis,
  • 00:15:42 Kazamí, Kardelj, Karel I.
  • 00:15:47 -Jak se vyrábějí knihy
  • 00:15:49 jsme se mohli dozvědět z četných
    budovatelských magazínů,
  • 00:15:53 tehdy jsme se ale dozvěděli
    především to,
  • 00:15:55 jak lidé tvrdě pracují.
  • 00:15:57 Co to ale znamená vyrobit knihu,
    se dozvíme právě teď.
  • 00:16:06 -Tady vlastně je úplně začátek
    výroby celé knihy.
  • 00:16:11 Zákazníci nám dodávají hotová data,
  • 00:16:13 tady vlastně pracovníci kontrolují
    kvalitu těch dat.
  • 00:16:19 Tady jsme vlastně v osvitu desek.
    Toto je zařízení,
  • 00:16:22 kde se obraz převádí laserem
    na tiskové hliníkové desky.
  • 00:16:26 To jsou tyto pláty,
    které vy tady zrovna vidíte.
  • 00:16:29 Ty kovolisty se vezmou a upínají se
    vlastně do těch tiskových válců.
  • 00:16:33 Přes to na těch místech,
    která vidíte tmavší,
  • 00:16:37 na to se navalí barva
  • 00:16:39 a z toho se potom to otře
    přes nějaký válec opět na papír.
  • 00:16:50 Zde dochází k samotnému potisku
    bílého materiálu.
  • 00:16:53 A tento tiskový stroj
    dokáže potisknout
  • 00:16:56 maximální rychlostí
    16 000 archů za hodinu.
  • 00:16:59 Cena, za kterou jsme ho kupovali,
    byla něco kolem 50 milionů.
  • 00:17:06 Zde můžeme vidět
    nafalcovaný knižní arch,
  • 00:17:09 to znamená, to co nám připadalo
    předtím podivné,
  • 00:17:12 že jsou různě stránky
    rozmístěny na archu,
  • 00:17:15 tak zde už vidíme
    nafalcovaný knižní arch,
  • 00:17:17 kde ty stránky po sobě navazují.
  • 00:17:22 Zde dochází opravdu
    k čistému snášení,
  • 00:17:24 kdy jedna složka padá na druhou,
    na třetí, na čtvrtou, na pátou
  • 00:17:28 a výsledkem snášení je několik
    snesených knižních archů
  • 00:17:32 nafalcovaných na sobě.
  • 00:17:45 Následnou operací po snášení
    je takzvané šití.
  • 00:17:48 Ten knižní blok opravdu
    už drží při sobě a vidíte,
  • 00:17:51 že zase jsme kousíček dál k tomu,
    aby z toho mohla vzniknout kniha.
  • 00:17:59 Po šití je oblepování
    a ořez ze tří stran.
  • 00:18:02 To znamená, že ve finále
    už máme takový produkt,
  • 00:18:06 který je připraven pro finální
    zavěšování do knižních desek.
  • 00:18:15 Teď jsme v poslední fázi
    té knihařské linky,
  • 00:18:18 kde dochází k zavěšování knih.
  • 00:18:20 Můžete vidět za mnou,
    že zespoda přijíždějí knižní bloky,
  • 00:18:24 ta kniha vstoupá vzhůru
    a seshora přichází knižní deska
  • 00:18:28 a v této fázi nad těmi válci,
    které vidíme,
  • 00:18:31 dochází ke spojení knižního bloku
    s deskami, k tzv. zavěšení.
  • 00:18:35 Potom vlastně dalším procesem
    je lisování, drážkování.
  • 00:18:39 A vlastně kniha je na světě.
  • 00:18:46 Ty technologie moderní,
    které v tuhle chvíli máme,
  • 00:18:49 můžeme knihu vyrobit třeba
    i za den dva,
  • 00:18:52 pokud samozřejmě uzpůsobíme veškerou
    výrobu.
  • 00:18:55 Ale v průměru kniha přichází
    na svět tak týden až dva.
  • 00:19:11 -Do jihlavského studia teď
    zdravíme Bedřicha Kocmana
  • 00:19:14 z Nové tiskárny v Pelhřimově.
    Dobrý večer, pane Kocmane.
  • 00:19:18 -Dobrý večer. Pane Kocmane,
    jak dlouho pracujete jako tiskař?
  • 00:19:22 -V tiskařině pracuju od roku 1968,
    od dějinného roku 1968,
  • 00:19:29 takže dá se říci hodně dlouho.
  • 00:19:31 -Co byla taková největší změna?
    Vyhubení tiskařských šotků
  • 00:19:35 nebo změna mytologie
    v pragmatismus,
  • 00:19:38 tvrdý, kapitalistický?
  • 00:19:41 -Ne, určitě ne. Největší změnou byla
    určitě změna technologie,
  • 00:19:45 přechod od knihtisku
    na ofsetovou techniku,
  • 00:19:49 kde se už v dnešní době nepoužívají
    olověné literky
  • 00:19:53 tak jako v době
    mého příchodu k oboru.
  • 00:19:59 A to značí obrovskou změnu
    jak ve složitosti toho oboru,
  • 00:20:04 v produktivitě práce a ve všem.
  • 00:20:09 -Pane Kocmane, my jsme viděli
    reportáž,
  • 00:20:12 viděli jsme ty hliníkové pláty,
    které asi máte i u vás.
  • 00:20:16 Ale nevíme, jak to v tiskárně voní
    nebo páchne,
  • 00:20:19 nebo jak bych to popsal.
    Můžete mi říct, co tam člověk cítí?
  • 00:20:23 -Je velmi složité
    se vyjadřovat k tomuto,
  • 00:20:26 pokud jsem já v té tiskárně
    každý den.
  • 00:20:29 Protože tak jak to tvrdí
    všichni příchozí,
  • 00:20:32 tak my u nás to necítíme,
  • 00:20:35 je to už asi nějak jako překonaná
    záležitost tím každodenním vnímáním
  • 00:20:41 toho vzduchu, takže neodpovím vám
    na to dost dobře.
  • 00:20:45 Ale od příchozích vím,
    že to je charakteristická vůně.
  • 00:20:53 -Každý den běží nějaká výroba,
    tzn. každodennost nějaká,
  • 00:20:57 pak jsou zvláštnosti,
    zvláštní úkoly, které dostanete,
  • 00:21:00 těžká výroba.
  • 00:21:02 Mohl byste uvést nějaký příklad,
    co pro vás byl ořech, složitost?
  • 00:21:07 -No, tak asi nejsložitější je,
  • 00:21:10 pokud si zákazník dodá ne úplné
    údaje o svých představách o knize,
  • 00:21:15 o tiskopisu. A potom je to otázka
    hledání té nejoptimálnější cesty.
  • 00:21:20 To bych asi řekl, že je nejlepší
    odpověď na vaši otázku.
  • 00:21:30 -Když se bavíme o knihách,
    které tisknete,
  • 00:21:33 co jsou nejčastější zakázky
    v dnešní tiskárně?
  • 00:21:36 Je ta tiskárna univerzální,
  • 00:21:39 čili může tisknout od nějakých
    katalogů až po hezké knihy
  • 00:21:43 jako toho Toufara,
    kterého jste vydali
  • 00:21:45 a o kterém se tady
    ještě budeme bavit?
  • 00:21:48 Kdo je váš nejčastější zákazník
    v Pelhřimově?
  • 00:21:51 -Samozřejmě knihy děláme velmi rádi,
    ale ta praxe je taková,
  • 00:21:56 že tiskárna se nemůže zříkat
    žádné práce, žádné zakázky.
  • 00:22:02 Takže je to od toho
    tzv. merkantilu, tabulky,
  • 00:22:06 až po to nejlepší,
    co asi nejraději děláme,
  • 00:22:12 to jsou ty publikace.
  • 00:22:18 -Kniha, o které se Petr zmínil,
    kniha Miloše Doležala,
  • 00:22:22 která se jmenuje Jako bychom dnes
    zemřít měli, o Josefu Toufarovi
  • 00:22:27 měla zvláštní osud.
    Já to zkrátím.
  • 00:22:29 Pražští nakladatelé a všelijací
    jiní nakladatelé ji odmítli,
  • 00:22:33 protože byla příliš
    složitá tiskařsky,
  • 00:22:36 stovky fotografií a tak dál.
    Jak jste se dohodli,
  • 00:22:39 že kdosi v Nové tiskárně
    v Pelhřimově se rozhodl,
  • 00:22:43 že takovouhle kládu vydá?
    Jak se to stalo?
  • 00:22:46 -Já vůbec nevím, co vedlo ty pražské
    nakladatele k tomu,
  • 00:22:50 že odmítli takovýto titul.
    Za sebe můžu říct,
  • 00:22:53 že pokud jsem slyšel poprvé zmínku
    od pana Miloše Doležala o tom,
  • 00:22:58 že bychom mohli knihu vydat, tak
    v tu danou minutu byla odpověď ano,
  • 00:23:03 aniž bych zaváhal.
    Nechápu to, nerozumím tomu.
  • 00:23:07 Počet obrázků v dnešní době
    v té moderní polygrafii
  • 00:23:11 nehraje až tak velkou roli, takže...
  • 00:23:20 Měl to být asi nějaký vyšší smysl,
  • 00:23:23 to, že to opět se vrátilo na tu
    Vysočinu,
  • 00:23:26 jinak si to nevysvětluju
    a ani nedokážu vysvětlit.
  • 00:23:33 -Vy jste říkal, vyšší smysl,
    vrátilo se to na Vysočinu.
  • 00:23:37 Je tiskařina stoprocentně
    spolehlivý obor
  • 00:23:40 plný počítačů a strojů,
    nebo v něm hraje,
  • 00:23:43 a to je poslední otázka,
    taky roli náhoda?
  • 00:23:46 Máte nějaký příklad
    z poslední doby?
  • 00:23:49 -Určitě. I když v oboru je vlastně
    celá příprava předtisková
  • 00:23:53 založena na počítačích,
    ale počítače obsluhují lidé,
  • 00:23:57 a tam může docházet a také dochází
    k tomu, že zákazník,
  • 00:24:01 který se snaží byť sebenejlepším
    způsobem si zakázku připravit,
  • 00:24:05 tak ale vždycky nemá ty možnosti,
  • 00:24:08 které si vlastní kvalitní tisk potom
    vyžaduje.
  • 00:24:16 Takže se občas stane, že prostě se
    na poslední chvíli zákazník dohání
  • 00:24:21 a vyžadují se nová data
    a opravené podklady.
  • 00:24:28 -Pane Kocmane, ještě poslední věc,
  • 00:24:31 co vám teď rotuje v těch
    tiskařských strojích,
  • 00:24:34 co teďka, právě dneska, tisknete?
  • 00:24:37 -Připravujeme krásnou publikaci
    Československá historická hračka,
  • 00:24:41 to je radost něco takového dělat.
  • 00:24:44 A knížka by měla v příštím týdnu být
    už na veřejnosti,
  • 00:24:48 to znamená,
    povezeme ji do knižní distribuce.
  • 00:24:56 -Pane Kocmane, moc vám děkujeme.
  • 00:24:59 Přejeme vám hodně štěstí
    a mějte se moc dobře.
  • 00:25:02 -Díky za rozhovor.
    -Taky děkuju. Na shledanou.
  • 00:25:11 -Pořád se teď mluví
    o hrozivé moci médií.
  • 00:25:13 Už před 90 lety
    ji Josef Švejk viděl takto:
  • 00:25:16 -"Když tenkrát ta sopka Mont-Pellé
    zničila celý ostrov Martinique,
  • 00:25:21 jeden profesor napsal
    do Národní politiky,
  • 00:25:24 že už dávno upozorňoval čtenáře
    na velkou skvrnu na slunci.
  • 00:25:28 Jenže vona ta Národní politika
    včas nedošla na ten vostrov,
  • 00:25:32 a tak si to tam na tom vostrově
    ty lidi vodskákali."
  • 00:25:37 Skryté titulky: Alena Kardová,
    Česká televize 2014

Související