iVysílání

stránky pořadu
Premiéra:
1. 1. 2013
13:50 na ČT2

1 2 3 4 5

23 hlasů
6228
zhlédnutí

Kühňata v Africe

Dokument o turné Kühnova dětského sboru po Jihoafrické republice.

26 min | další Dokumenty »

upozorňovat

do playlistu

Přehrávač videa

Načítám přehrávač...

Kühňata v Africe

  • 00:00:03 HUDBA
  • 00:00:42 Afrika je pro mě
    něco neuvěřitelného.
  • 00:00:45 Je to místo, kde jsou jiný kultury.
  • 00:00:50 Nejvíc jsem se těšila
    na ty zvířata,
  • 00:00:53 protože jsou tady
    zebry, sloni a žirafy.
  • 00:00:59 Taková zvířata,
    který nemáme v Praze.
  • 00:01:02 Příroda? Co vám mám povídat?
    Je to prostě mnohem lepší,
  • 00:01:06 než když to vidíte na
    fotkách, ve škole nebo tak.
  • 00:01:09 Je to prostě nádherný.
  • 00:01:11 Mě to strašně lákalo a čekala jsem
    asi trošku ještě větší exotiku,
  • 00:01:15 takže jsem docela potěšená, že je
    to tady docela v pohodě a v klidu.
  • 00:01:31 Profesor Chvála,
    to je pro mě velká autorita.
  • 00:01:35 Myslím si, že za těch 45 let,
    co je ve vedení
  • 00:01:39 Kühnova dětského sboru,
    udělal strašnou spoustu práce.
  • 00:01:45 On je strašně velká osobnost.
  • 00:01:48 Asi největší,
    kterou jsem kdy potkala.
  • 00:01:50 Má takové kouzlo, takovou autoritu,
    že to je úplně neskutečný.
  • 00:01:54 Dokáže být hodně přísnej,
    že se třeba občas i bojím.
  • 00:01:58 Anebo dokáže být strašně,
    ale neskutečně roztomilej,
  • 00:02:02 když znenadání
    začne vyprávět svoje historky.
  • 00:02:06 Pan profesor Chvála
    je náš takovej druhej táta,
  • 00:02:09 kterej je sice přísnej,
    ale zároveň i kamarádskej.
  • 00:02:12 Takže nám dokáže říct:
    Zpíváš špatně, jsi k ničemu.
  • 00:02:16 Ale zároveň nás dokáže pochválit,
    když něco zazpíváme fakt dobře.
  • 00:02:19 Je to velká osobnost.
    Všichni ho máme strašně rádi.
  • 00:02:24 Myslím si,
    že by bez pana sbormistra
  • 00:02:29 Kühnův sbor ani nebyl v téhle době.
  • 00:02:45 Jako dítě
    jsem nikdy ve sboru nezpíval,
  • 00:02:48 protože jsem neměl ani příležitost.
    A nikdy jsem si také nedovedl
  • 00:02:51 představit, že bych se zpěváky
    a se sborem pracoval.
  • 00:02:54 To, co mě k tomu přivedlo,
    byl velký slavný Jan Khün.
  • 00:02:59 s kterým jsem sešel na začátku
    svých studií na hudební fakultě.
  • 00:03:03 Ten mě vlastně pro ten zpěv a pro
    ten sborový zpěv ohromně nadchl.
  • 00:03:15 Ten start byl takový,
    tak pro mě podmanivý,
  • 00:03:18 když mě přivedl
    do Kühnova dětského sboru,
  • 00:03:21 kdy jsem slyšel tu krásu
    hlasů dětských i dospělých,
  • 00:03:25 že prostě
    jsem tomu propadl na celý život.
  • 00:03:40 Do sboru už chodím 11 let a je to
    pro mě něco nepostradatelného.
  • 00:03:46 Našla jsem si zde spoustu přátel.
  • 00:03:48 Do sboru chodím už 9 let.
    Nejvíc mě tady baví Slavnosti jara
  • 00:03:53 a spíš takový to,
    co je s tím pohybem.
  • 00:03:57 Já jsem byla úplně maličká,
    když jsem poprvé přišla do sboru.
  • 00:04:00 Takže jsem spíš
    šla s maminkou do kroužku zpívat.
  • 00:04:05 Ve sboru jsem už 8 let
  • 00:04:08 a jsem nejmladší účastnice
    tohoto zájezdu.
  • 00:04:27 Každý zahraniční zájezd znamená
    jednak určité napětí,
  • 00:04:31 určité očekávání,
  • 00:04:33 jak to tam bude
    a jak bude sbor přijat.
  • 00:04:37 A znamená to taky příležitost
    pochlubit se tím, co ten sbor umí.
  • 00:04:52 Když se zamyslím
    nad naším africkým turné,
  • 00:04:55 to bylo teritorium,
    kde jsme ještě nikdy nebyli.
  • 00:04:58 Zvláštní po všech stránkách.
    I co se týče posluchačů,
  • 00:05:02 i co se týče celého toho prostředí.
  • 00:05:05 A mám radost,
    že i tady naše děti ukázaly,
  • 00:05:10 že něco umějí,
    a zároveň připomněly,
  • 00:05:15 co znamená česká kultura
    a česká hudební kultura
  • 00:05:18 v tom kontextu světovém.
  • 00:05:25 Pro mě nejvíc znamená
    asi duchovní hudba.
  • 00:05:28 Ale všechno má svoji duši,
    všechno má svůj význam,
  • 00:05:33 všechno je prostě
    důležitý a krásný.
  • 00:05:35 Já mám straně ráda
    naše duchovní skladby.
  • 00:05:38 To je pro mě úplně...
  • 00:05:39 Když si stoupneme do toho kostela
    a rozezníme to,
  • 00:05:43 celou tu akustiku, celý
    ten prostor, tak to je nejlepší.
  • 00:05:47 Já strašně obdivuju,
    jak všechny hlasy se dají dohromady
  • 00:05:52 a vznikne z toho
    něco nádhernýho opravdu.
  • 00:05:56 Hudba má duši, ale musí mít duši
    i ten, kdo tu hudbu dělá.
  • 00:06:00 Aby vlastně
    se asi ty dvě duše spojily.
  • 00:06:10 Nad repertoárem našeho dětského
    sboru jsem se mnohokrát zamýšlel.
  • 00:06:14 Je pravda, že je hodně různorodý.
    Vždycky jsme v našem repertoáru
  • 00:06:18 preferovali i styl renesanční,
    klasickou vokální polyfonii
  • 00:06:25 a všechny ty hudební styly
    až k současnosti.
  • 00:06:28 A pochopitelně hodně
    nebo nejvíc tvorbu českou,
  • 00:06:31 protože to je unikum
    i ve světovém měřítku
  • 00:06:35 a máme takové skladby,
    které jinde prostě nenajdeme.
  • 00:06:53 V čem je tajemství
    sborového vícehlasu
  • 00:06:57 nebo vůbec toho sborového zvuku?
  • 00:07:00 Ta krása toho sborového zpěvu
    je právě v tom,
  • 00:07:03 že se pojí k sobě
    množství různých hlasů.
  • 00:07:08 Pro ty samotné zpěváky
    to vůbec není jednoduché.
  • 00:07:11 Protože víme, že kolikrát může být
    i velice zdatný zpěvák,
  • 00:07:14 který když má zpívat s druhými,
    má zpívat v kolektivu,
  • 00:07:18 nebo má zpívat v určitém ansámblu,
  • 00:07:21 že to není
    tak jednoduchá záležitost.
  • 00:07:24 A ty děti cítí prostě ten celek.
    Ony se dovedou přizpůsobovat
  • 00:07:30 na jedné straně a na druhé straně
    to vyžaduje určitý jednotný zvuk,
  • 00:07:35 ke kterému směřujeme.
    To není jenom otázka intonace,
  • 00:07:39 to je otázka pěveckého vyjádření
    a určité pěvecké techniky.
  • 00:07:54 Žiju v Jižní Africe od roku 1968.
  • 00:07:57 Bylo to velice příjemné
    číst v místních novinách,
  • 00:08:01 že tady bude zpívat český
    filharmonický dětstký sbor.
  • 00:08:06 Strašně se mi to líbilo.
    Vzal jsem s sebou známé lidi
  • 00:08:10 a příbuzné a bylo to vynikající.
  • 00:08:41 Zvláštní atmosféra
    byla v Bloemfonteinu,
  • 00:08:44 kde působí sbor africký,
  • 00:08:47 který byl také u nás
    shodou okolností v Praze
  • 00:08:50 a s námi vystupoval
    ve Stavovském divadle.
  • 00:08:54 To přijetí samo bylo až dojemné,
    jak bylo vidět,
  • 00:08:57 že chtějí nás potěšit,
    chtějí nás co nejlépe přivítat
  • 00:09:00 s občerstvením, slavobránou
    a já nevím s čím vším.
  • 00:10:15 Druhý den jsme měli s nimi seminář,
    takový pracovní workshop.
  • 00:10:18 A hlavně pak bylo ohromně zábavné
    a skoro někdy komické,
  • 00:10:23 když se naše děti
    učily jejich africké písně
  • 00:10:27 včetně toho pohybového a rytmického
    vyjádření, což není snadné,
  • 00:10:32 a oni se učili
    naše písničky Tovačov, Tovačov
  • 00:10:36 a Na tý louce zelený.
  • 00:10:55 Když si tak vzpomenu, jak se
    vlastně učily ty ostatní sbory
  • 00:10:59 české národní písně,
    tak mě určitě první napadne,
  • 00:11:03 že místo tancuj, tancuj
    zpívaly tankuj, tankuj.
  • 00:11:08 Určitě to pro ně bylo těžké,
  • 00:11:10 ale myslím,
    že pro nás afrikánština taky.
  • 00:11:12 Tancuj, tancuj, vykrúcaj, vykrúcaj,
    len mi pecku nezrúcaj, nezrúcaj,
  • 00:11:17 dobrá pecka na zimu, na zimu,
  • 00:11:21 nemá každý perinu, perinu.
  • 00:11:24 Trála, lala,
  • 00:11:26 trála, lala,
  • 00:11:28 trála, lala, lalála, lalála...
  • 00:11:49 Tovačov, Tovačov, tovačovský zámek,
  • 00:11:51 nebyl bych vojákem,
    kdyby ne galánek.
  • 00:11:54 Hujá, hujaja, hujá, hujaja
  • 00:11:59 hujá, hujaja, hujaja.
  • 00:12:03 Počkej na mě, má milá,
  • 00:12:07 zastřelím ti jelena,
  • 00:12:11 aby se ti zalíbila
  • 00:12:16 kamizolka zelená, zelená...
  • 00:12:19 Když jsem byla
    u své černošské rodiny,
  • 00:12:22 tak my jsme bydleli
    u takový malý holčičky,
  • 00:12:24 ta se jmenovala Kiney
    a měla 5 bratrů.
  • 00:12:27 Ti černoši byli dobrý, akorát
    bych řekla, že byli až moc milí.
  • 00:12:32 že všechno jako dovolovali,
  • 00:12:34 že třeba
    ty děti moc jako nevychovali,
  • 00:12:37 nějak tak bych to nazvala,
    ale jinak to bylo fajn.
  • 00:12:41 Bydlení bylo fakt příjemný.
  • 00:12:43 Hrozně záleží na tom,
    jak se k vám ti lidi chovají.
  • 00:12:47 A já jsem měla štěstí, že i když
    jsem se dostala do černé rodiny
  • 00:12:51 a bydlela jsem v podstatě v ghettu,
    tak měli čisto doma,
  • 00:12:56 chovali se ke mně hrozně hezky
  • 00:12:58 a vzali mě
    jako součást svojí rodiny.
  • 00:13:00 Jednou jsem bydlela na farmě,
    jednou jsem bydlela v ghettu,
  • 00:13:05 jednou jsem bydlela u rodiny,
    kde bych spíš řekla,
  • 00:13:08 že jsme někde v Americe.
    Ty rozdíly jsou hrozně veliký.
  • 00:13:14 Oni byli bohatí a bylo to tam
    v takové napjaté situaci,
  • 00:13:19 protože měli i černou služku
  • 00:13:26 a byla strašně diskriminovaná.
    A to já fakt nemám ráda.
  • 00:13:30 Včera jsme byli ve slumu
    v plechovým obrovským baráku,
  • 00:13:33 o kterém jsme se dozvěděli,
    že to je kostel.
  • 00:13:35 A tam ti černoši běhali,
    tancovali, zpívali a modlili se
  • 00:13:39 a bylo to hrozně úžasný a fajn.
  • 00:13:41 Pak se rozdávalo jídlo
    těm lidem z těch slumů.
  • 00:13:46 My jsme přijeli na pumpu
    a najednou se kolem nás
  • 00:13:50 začali stahovat
    úplně všichni ti místní.
  • 00:13:56 On to původně byl
    popud Markéty Houškový.
  • 00:13:59 Ona měla svačinu a říkala:
    Tak já jim ji dám.
  • 00:14:02 Sebrala odvahu, šla za nima
    a dala ji tu svačinu.
  • 00:14:05 Já jsem říkala: No tak ale
    jeden chleba jim stačit nemůže.
  • 00:14:08 Tak se s nima můžeme podělit,
    protože ve skutečnosti
  • 00:14:11 my jsme hrozně zhýčkaný
    a nejíme všechno.
  • 00:14:14 Tak jsme jim dali prakticky
    všechno, co jsme měli.
  • 00:14:18 Takže to si pak najednou
    člověk uvědomí, co má.
  • 00:14:35 Slavnosti jara, to je pro mě
    hlavně radost z hudby a tance.
  • 00:14:41 A je to krásné,
    když můžete jezdit po světě
  • 00:14:43 a představovat vlastně
    naši českou kulturu v těch zemích
  • 00:14:47 a reprezentovat tam náš krásný
    folklórní český malý svět.
  • 00:14:57 Já jsem teda velice hrdá na to,
    že to děláme,
  • 00:15:00 že je tam kus nás
    a kus té naší kultury.
  • 00:15:03 Že jim tady něco předvádíme,
    něco našeho.
  • 00:15:15 Protože zpívám ve sboru,
    tak se koukám na ty holky,
  • 00:15:18 jak si to užívají.
    A já si to užívám s nima,
  • 00:15:20 protože se mi to líbí, jak se tam
    smějou, jak se tam na sebe dívají,
  • 00:15:24 jak si to fakt užívají.
    Všichni to tak bereme
  • 00:15:28 jako takovou
    naši srdeční záležitost.
  • 00:15:34 V podstatě jsem nazažila koncert,
    kde by lidi nestáli.
  • 00:15:37 Řekla bych, že oproti Čechům
    jsou míň konzervativní
  • 00:15:41 a víc dají najevo,
    když se jim to opravdu líbí.
  • 00:16:12 Musím se přiznat, že kolikrát
    člověk musí obdivovat
  • 00:16:18 ty naše děti,
    jaký výkon dovedou podat,
  • 00:16:21 jak dovedou krásně zazpívat
  • 00:16:24 a jak dovedou
    člověka chytit za srdce.
  • 00:16:26 To je na straně jedné.
    Na straně druhé je to kolektiv
  • 00:16:29 velice tedy dynamických dětí.
  • 00:16:32 A také dovedu být
    samozřejmě velice impulzivní.
  • 00:16:36 A dovedou být
    do určité míry i draví.
  • 00:16:39 Jinak by to nešlo.
  • 00:16:43 Největší síla sboru?
    My jich máme několik.
  • 00:16:47 Určitě v přednesu.
    Co se týče hudby.
  • 00:16:51 My vlastně nejsme dětský sbor.
    My jsme mládežnický sbor.
  • 00:16:55 Tím jsme vlastně výjimeční.
  • 00:16:58 Proto je skvělé,
    že si můžeme zazpívat skladby,
  • 00:17:01 které jiné sbory nemůžou dělat.
    Myslím, že v tom jsme výjimeční.
  • 00:17:06 Ve sboru máme momentálně
    opravdu výbornou partu.
  • 00:17:11 A je to tak, že se to vždycky
    vyvíjí, jak ti lidi odrůstají,
  • 00:17:15 odcházejí a tak,
    tak vždycky je tam někdo nejstarší,
  • 00:17:18 což si myslím,
    že jsme právě teď my.
  • 00:17:20 Jsme skutečně soudržnej tým,
    taková rodina.
  • 00:17:23 Nejsme jenom takový uťáplý
    rovně stojící holky,
  • 00:17:28 ale děláme si tady ze všech legraci
    a fakt je tady super atmosféra.
  • 00:17:32 V tomhle kolektivu zažijete
    tolik srandy a legrace,
  • 00:17:35 Nejen v autobuse, ale určitě
    i a koncertech, na zkouškách.
  • 00:17:40 My se dokážeme
    zabavit vlastně kdekoliv.
  • 00:17:43 Neustále vymýšlíme
    nové vtípky a legrácky,
  • 00:17:47 do čehož nám přispívá
    i sám pan profesor.
  • 00:17:51 Určitě se tady nenudíme.
    Když se náhodou nudíme,
  • 00:17:54 tak si něco vymyslíme.
  • 00:18:01 Jsou tam děti s otevřeným srdcem,
  • 00:18:04 jsou tam děti, které jdou
    za svým cílem naprosto tedy vědomě,
  • 00:18:09 které se snaží prosadit
    tu svoji osobnost.
  • 00:18:14 Anebo když jsme právě v té zmíněné
    lokalitě těch Dračích hor,
  • 00:18:19 když je potřeba,
    tak uvaří pro celý kolektiv
  • 00:18:22 v polních podmínkách.
    A navíc se to dá jíst.
  • 00:18:32 Za svého života jsem se sešel
    s mnoha chlapeckými sbory
  • 00:18:36 nejen našimi,
    ale zejména zahraničními
  • 00:18:39 v Americe, v Německu
    a já nevím kde všude.
  • 00:18:43 Tentokrát jsme měli příležitost
    a mě to samotného překvapilo,
  • 00:18:46 protože jsem to nečekal,
    že jsme přijeli do střediska,
  • 00:18:50 kde působí Drakensberg Boys Choir.
  • 00:18:55 Internátní sbor,
    který byl vytvořen na bázi
  • 00:18:59 takové podobné,
    jako jsou Vídenští chlapci.
  • 00:19:04 Tam se učí a zpívají
    daleko od civilizace
  • 00:19:10 pod Dračími horami.
    Mají tam krásný objekt -
  • 00:19:13 školu s internátem a nádhernou
    koncertní síní s auditoriem.
  • 00:20:02 Ten sbor sám o sobě je velice
    zajímavý, velice sympatický.
  • 00:20:07 Má sto členů.
    Oni tam vlastně učí ty chlapce,
  • 00:20:11 nebo vyučují i ostatní předměty
    od 4.třídy 6 let.
  • 00:21:02 Z Afriky se mi jako první slovo
    vybaví šošolóza
  • 00:21:06 což vlastně v afrikánštině
    znamená zvuk mašiny.
  • 00:21:12 Pochází to z jedné africké písně,
    kterou jsme se zde naučili.
  • 00:21:17 A nějak nám to utkvělo
    tolik v paměti,
  • 00:21:19 že si to zpíváme už teď furt.
  • 00:21:23 Ta naše děvčata
    nezůstala v ničem pozadu.
  • 00:21:25 Samozřejmě ten zpěv chlapecký
    je jinak zase obtížný,
  • 00:21:28 má jiné nároky,
    ale bylo to moc krásné slyšet
  • 00:21:31 tu kombinaci dívčích nebo převážně
    našich dívčích hlasů
  • 00:21:36 a hlasů chlapeckých.
    Oni moc sledovali,
  • 00:21:39 jak to děláme,
    protože je překvapila, řekl bych,
  • 00:21:43 ta zvuková intonační vytříbenost,
  • 00:21:45 na kterou oni
    tak úplně zvyklí nejsou.
  • 00:21:52 BEZ PŘEKLADU
  • 00:22:08 Kolikrát se stane, že musíme
    nacvičit věc ve velmi krátké době.
  • 00:22:13 Byli jsme pozváni na naši ambasádu,
    kde jsme u příležitosti
  • 00:22:16 státního svátku měli kromě jiného
    zazpívat naši a jihoafrickou hymnu.
  • 00:22:22 Takže i po cestě v autobuse
    se děti musely učit především text,
  • 00:22:27 především slova, která jsou ve dvou
    dialektech afrických, černošských.
  • 00:22:32 Jednak slova,
    která jsou v afrikánštině,
  • 00:22:36 a slova, která jsou v angličtině.
  • 00:22:38 Takže to nebyla jednoduchá
    záležitost, ale musím říct,
  • 00:22:41 že to zvládly ohromně bravurně.
    Já sám bych se to tak nenaučil.
  • 00:23:00 Moc se mně to líbilo.
    Moc se nám to líbilo.
  • 00:23:04 Tak nádherně zpívali.
    A to všechno mě bralo u srdce.
  • 00:23:09 Já už tady žiju
    s mojí rodinou skoro 50 roků,
  • 00:23:14 ale domov je domov.
  • 00:23:26 Každý takový zájezd
    je opravdu velice náročný.
  • 00:23:30 Musím říct,
    že děti to zvládly báječně.
  • 00:23:35 Jenom když si uvědomíme,
    že jsme autobusem najezdili
  • 00:23:38 3,5 tisíce kilometrů,
    a to si odmyslíme ty dlouhé lety.
  • 00:23:45 Já sám jsem se rozmýšlel,
    jestli vůbec do toho mám jít,
  • 00:23:48 jestli ten zájezd mám absolvovat,
    ale bylo to fajn,
  • 00:23:51 byl to pro mě moc krásný zážitek
    a navíc jsem si ověřil,
  • 00:23:57 že nějak s těmi dětmi, i když je
    mezi námi obrovský věkový rozdíl,
  • 00:24:00 že si s nimi rozumím,
    A já myslím, tady ta nálada
  • 00:24:04 byla až do konce moc hezká
  • 00:24:07 a řekněme
    i po tom celodenním putování
  • 00:24:13 v závěru našeho zájezdu
    v Johannesburgu
  • 00:24:16 v té překrásné katedrále moderní
    s ohromným prostorem
  • 00:24:20 ty děti podaly ohromný výkon.
    Moc jsem se jim obdivoval.
  • 00:24:41 Samozřejmě že budu vzpomínat
    i na ty sociální rozdíly,
  • 00:24:44 na to, jak je to tady jiný,
  • 00:24:45 na to, že někteří lidé na světě
    na tom nejsou tak dobře jako my.
  • 00:24:49 Otevřelo mi to oči,
    co si budeme namlouvat.
  • 00:24:51 Ale jinak mám
    opravdu pozitivní dojem.
  • 00:24:55 Dá se říct,
    že ta Afrika je fakt nádherná.
  • 00:24:58 Je to jedna z nejlepších vzpomínek,
    co budu mít asi na sbor.
  • 00:25:02 Jsem velice spokojená a je to
    pro mě velice velký zážitek
  • 00:25:06 pro celý život.
    Doufám, že na to nikdy nezapomenu.
  • 00:25:09 Všichni to děláme
    s radostí a láskou k té hudbě
  • 00:25:12 a už je jenom na nás,
    kam další hudební kroky povedeme.
  • 00:25:19 Ale myslím si,
    že každému zůstane v srdci
  • 00:25:22 vlastně ten Kühnův dětský sbor.
  • 00:25:52 Skryté titulky: Jaroslav Švagr
    Česká televize 2013

Související