iVysílání

stránky pořadu
Premiéra:
7. 11. 2013
21:05 na ČT art

1 2 3 4 5

7 hlasů
9281
zhlédnutí

HEFTLINK Josef Čapek

O uměleckých dílech, která autor vytvořil v koncentračním táboře Bergen Belsen

25 min | další Dokumenty »

upozorňovat

do playlistu

Přehrávač videa

Načítám přehrávač...
odkaz na video zhasnout pomoc zvukový popis

HEFTLINK Josef Čapek

  • 00:00:22 Ráno 1.září
  • 00:00:25 Peča šel s Moudrým na hon.
    Toulám se zpovzdálí za nimi
  • 00:00:30 a vidím, jak cyklista
    přede mnou s novinami
  • 00:00:33 roznesl po roztroušených domcích
    zprávu, že vypukla válka.
  • 00:00:38 I na polích lidé postávají.
    Děsí se.
  • 00:00:42 Zatímco my máme dojem,
    že se blíží doba možností,
  • 00:00:46 které potřebujeme.
  • 00:00:49 O polednách potkávám paní Moudrou,
  • 00:00:52 která se vzdálila
    od místa honu hledat houby
  • 00:00:55 a jde za muži do nejbližší vesnice,
    kde budou obědvat.
  • 00:00:59 Loučíme se.
  • 00:01:01 Já sbírám vřes,
    abych měla v Praze do vázičky,
  • 00:01:04 a vracím se k Želivu.
  • 00:01:08 Jdu pozdě k obědu do hostince,
    na mostě potkávám
  • 00:01:12 poprvé za celé léto
    černou uniformu gestapa.
  • 00:01:17 Ptá se mne na jméno
    a kde je můj muž.
  • 00:01:32 My jsme věděli, že babička
    píše paměti, to jsme věděli,
  • 00:01:37 protože babička
    se tím zabývala jako.
  • 00:01:40 A že to pořád přepisovala
    a pořád to jako zmenšovala.
  • 00:01:43 Takže když pak umřela, tak jsme
    našli tyhle desky s tím rukopisem.
  • 00:01:50 To nám nikdo neříkal,
    že ho babička hledala.
  • 00:01:53 Tak jako ostatní děti taky.
    Někdo měl babičku i dědečka
  • 00:01:56 a někdo měl jen babičku. Měli jsme
    ještě druhou babičku a dědečka,
  • 00:01:59 tak jako některá babička
    má dědečka, jiná nemá.
  • 00:02:02 To jsme jako nebrali takhle.
  • 00:02:04 Oni prvního září ho zatknou,
  • 00:02:11 převezou ho do věznice
    tady na Pankrác,
  • 00:02:19 z toho Pankráce je 9.9. už odeslán
  • 00:02:25 do nacistického tábora Dachau,
  • 00:02:29 26.9. dále do Buchenwaldu u Výmaru,
  • 00:02:36 od toho 39.roku je až 26.6.1942
  • 00:02:45 odeslán do koncentračního tábora
    Sachsenhausen.
  • 00:02:51 Bezprostředně po okupaci
    Československé republiky
  • 00:02:54 15.března 1939
    docházelo k zatýkání intelektuálů.
  • 00:02:59 Mezi nimi byl samozřejmě
    i Josef Čapek, který byl vytipován
  • 00:03:03 jako jeden z ústředních činitelů
  • 00:03:06 anebo řekněme jedna z ústředních
    postav československé kultury
  • 00:03:12 a především těch prvorepublikových
    demokratických ideálů.
  • 00:03:15 Josef Čapek a celá řada dalších
  • 00:03:18 byli v podstatě od samého počátku
    a nárůstu nacistického hnutí
  • 00:03:22 v hledáčku nacistických
    bezpečnostních služeb,
  • 00:03:25 tedy bezpečnostní služby SD
    nebo přímo gestapa.
  • 00:03:28 Josef Čapek měl poměrně dlouhou
    možnost být ještě na svobodě,
  • 00:03:33 byť byl sledován prakticky
    od té poloviny března 1939
  • 00:03:37 až do té známé akce
    Albrecht der Erste,
  • 00:03:41 do 1.září 1939.
  • 00:03:43 To byla doba,
    kdy se nacistická moc
  • 00:03:46 už ve zřízeném protektorátu
    stabilizovala,
  • 00:03:49 snažila se ukotvit, mít své kořeny.
  • 00:03:52 A právě v tu dobu byli tito lidé
    podrobeni největšímu sledování
  • 00:03:56 a byla vytipována zhruba dvou
    až třítisícová skupina občanů,
  • 00:04:00 kteří měli být v případě nebezpečí
    nebo vypuknutí války
  • 00:04:04 okamžitě uklizeni,
    to znamená zbaveni vlivu
  • 00:04:07 na ten kulturní nebo společenský
    život v okupovaném území.
  • 00:04:13 Josef Čapek,
  • 00:04:15 kterej byl od roku 1921
    až do roku 1939
  • 00:04:21 výtvarným redaktorem
    Lidovejch novin,
  • 00:04:25 v Lidových novinách
    se objevily kresby s texty.
  • 00:04:30 Vlastně ty kresby nebyly
    vždycky jen protifašistické.
  • 00:04:34 Třeba tohle je kresba,
    která je protiválečná.
  • 00:04:39 No ale to se s tím fašismem
    jednoduše spojilo.
  • 00:04:42 Poté, co vypukla španělská válka,
  • 00:04:45 byl ten Čapkův apel
    čím dál vyšší a naléhavější.
  • 00:04:53 Už od počátku třicátých let
  • 00:04:56 vycházely jeho
    protifašistické karikatury.
  • 00:04:59 Byl i zastoupen na výstavě
    protifašistické karikatury v Praze.
  • 00:05:03 Myslím si, že hlavně
    tedy tahle jeho žurnalistika
  • 00:05:10 z třicátých let
    byla jasně politicky zaměřená
  • 00:05:14 a musel být první v hledáčku.
  • 00:05:18 Šestého, středa.
  • 00:05:20 V poledne děsná zpráva,
    že Peču odvážejí.
  • 00:05:25 Přišla jsem z města od holiče
    a z malých pochůzek,
  • 00:05:28 které se mi ovšem hned při té
    zprávě zdály zbytečné a nicotné,
  • 00:05:32 až v jednu hodinu a služebná -
    celá bledá a zpřísnělá -
  • 00:05:37 mi hlásila,
    že tu někdo byl a říkal,
  • 00:05:40 že do dvanácti hodin
    bych ho mohla vidět.
  • 00:05:44 Úplně mě to ochromilo zmatkem.
    Posbírala jsem honem nějaké věci
  • 00:05:48 pro něho,
    vypůjčené košile od Bajzy,
  • 00:05:51 protože jsem dosud neotevřela
    jeho zamčený prádelník,
  • 00:05:54 a jela jsem na Pankrác.
  • 00:05:56 Zastihla jsem tam
    Fillovou a Přikrylovou.
  • 00:05:59 Také jim někdo telefonoval,
    že mají odevzdat věci.
  • 00:06:03 Byl na to čas do 4 hodin.
  • 00:06:06 Vrátila jsem se domů,
    vypáčila prádelník,
  • 00:06:09 vše znovu sestavila, přidala
    fotografii, čokoládu, cigarety,
  • 00:06:13 svrchník a znovu jsme to
    všechny tři i s Helenkou
  • 00:06:17 zavezly taxíkem
    do kanceláře na Pankráci.
  • 00:06:34 Pod vedením Wernera Besta
  • 00:06:36 přišlo do protektorátu
    Čechy a Morava také gestapo.
  • 00:06:40 Řada těchto úředníků gestapa,
  • 00:06:42 a mezi nimi musíme jmenovat
    především Heinricha Krupkeho,
  • 00:06:46 měla za úkol sledovat
    levicový nebo i pravicový
  • 00:06:49 intelektuální odboj, řekněme,
    v Československé republice.
  • 00:06:54 Právě Heinrich Krupke
    byl jedním z ústředních mužů,
  • 00:06:58 který likvidoval
    právě české intelektuály,
  • 00:07:01 a mezi nimi to byl právě on,
  • 00:07:03 kdo zařídil
    smrt Vladislava Vančury,
  • 00:07:06 jeho popravu v roce 1942.
  • 00:07:10 V jednom dopise
    z koncentračního tábora,
  • 00:07:14 to je z roku 1943, píše:
  • 00:07:19 Obrazy, které jsou
    pod pódiem v mém ateliéru,
  • 00:07:25 se nemají nikdy dostat na výstavu,
  • 00:07:30 nebo aby se staly
    předmětem obchodu.
  • 00:07:39 No to jsme věděli,
    že ty obrazy tam jsou.
  • 00:07:42 A věděli jsme, že jsou rozřezaný
    nebo že jsou určený ke zničení.
  • 00:07:46 A s tím jsme jako počítali.
    To až pak jako tatínkovi
  • 00:07:50 to asi bylo líto,
    to už bylo po smrti maminky,
  • 00:07:53 tak jako on je takovej kutil,
    bych spíš řekla,
  • 00:07:56 a pořád z něčeho něco vytváří,
    tak z tohohle, když našel,
  • 00:08:01 co patří k sobě, tak to k sobě dal
    a jako myslel si,
  • 00:08:05 že to bude u nás
    jenom tak jako památka,
  • 00:08:08 protože nechtěl to nikdy
    nikam dávat na výstavu.
  • 00:08:12 V roce 1943
    mne navštívili Pečovi spoluvězni
  • 00:08:16 z koncentračního tábora
    Sachsenhausen.
  • 00:08:19 Vysokoškoláci, kteří byli
    internováni v akci 17.listopad
  • 00:08:24 a byli postupně propouštěni domů.
  • 00:08:27 Na malých lístcích
    přinášeli opisy básní,
  • 00:08:31 které Peča začal psát v samovazbě.
  • 00:08:34 Básně, které jim skýtaly
    útěchu i povzbuzení,
  • 00:08:38 šířili mezi sebou.
  • 00:08:40 Přepisoval je
    vězeňský písař Josef Pekárek,
  • 00:08:44 který měl k dispozici psací stroj.
  • 00:08:58 Čapek v té době také ještě pracoval
  • 00:09:01 v táborové malířské dílně
    spolu s dalším vězněm,
  • 00:09:04 ostravským učitelem a malířem
    Josefem Dobešem.
  • 00:09:09 Dobeš Čapkovi velmi pomohl.
  • 00:09:11 Byl jedním z organizátorů
    záchrany dvou Pečových olejů,
  • 00:09:15 které maloval ještě volně,
    brzy po příchodu do tábora.
  • 00:09:19 Přestože bylo Dobešovi
    dozorcem přikázáno,
  • 00:09:22 aby tyto malby zničil,
    neudělal to,
  • 00:09:26 obrazy ukryl
    a zařídil jejich vynesení z tábora.
  • 00:09:30 Obrazy se po válce
    objevily v Ostravě.
  • 00:09:34 A po válce mi také Josef Dobeš
    odevzdal rukopis básní.
  • 00:09:43 Dobeš to píše
    i v těch svých vzpomínkách,
  • 00:09:46 že Čapek byl nešika.
  • 00:09:48 V podstatě na všechno,
    na jakoukoliv práci byl nešika.
  • 00:09:53 On měl svůj způsob
    projevu výtvarného
  • 00:10:00 a ten výtvarný projev se vlastně
    nikomu z těch Němců nelíbil.
  • 00:10:06 To bylo vlastně to umění,
    které oni zavrhovali.
  • 00:10:15 Oni měli rádi líbivé věci,
  • 00:10:18 ženské, portréty,
    různé na ty dopisy,
  • 00:10:24 které oni posílali manželkám
    ti gestapáci
  • 00:10:28 nebo prostě kdo tam byl,
    tak on jim dělal záhlaví,
  • 00:10:32 jim tam namaloval podle toho,
    co chtěli, a tak dál.
  • 00:10:35 A uměl krásně psát,
    měl nádherné písmo,
  • 00:10:39 takže on prostě byl žádaný.
    On byl žádaný.
  • 00:10:42 Kdežto ten Čapek z toho neuměl nic.
  • 00:10:46 Oni malovali především takové...
    Komerčního charakteru,
  • 00:10:49 by se dalo říct. Krajinky
    a namaluj mi tam to a tak dále.
  • 00:10:54 A oficiální věci.
    To znamená Hitlera a tak dále.
  • 00:10:58 Mně Dobeš říkal,
    že kdyby se měly dát ty obrazy,
  • 00:11:04 které tam namaloval,
    ty Hitlery, do nějaké řady,
  • 00:11:08 tak že by to byl možná celý vlak.
  • 00:11:25 Abych řekl pravdu,
    já znám pouze tu květinářku.
  • 00:11:30 Ten druhý obrázek já si nepamatuju.
  • 00:11:33 No a tom samozřejmě
    jsou velké legendy,
  • 00:11:37 jakým způsobem se to dostalo ven.
  • 00:11:39 Takže tam
    o tom jednoznačně hovořil,
  • 00:11:42 že to se dostalo
    prostřednictvím nějakého esesmana,
  • 00:11:46 který zřejmě nad ním držel ruku,
    i nad tím Dobešem,
  • 00:11:51 protože existuje kresba,
    já ji mám v tom, ten Gustav.
  • 00:11:58 On o nějakém
    takovém esesmanovi říkal,
  • 00:12:01 že to byl takový
    jakoby trošku uřvaný chlap,
  • 00:12:06 ale na druhé straně
    že jim tak nějak...
  • 00:12:10 Uměnímilovný. Tak bych to řekl.
  • 00:12:13 A když se to jako schylovalo
    ke konci, ta válka,
  • 00:12:17 tak oni všichni hledali takové
    trošičku jakoby výmluvy na to,
  • 00:12:21 aby někdo mohl říct,
    že taky udělali něco dobrého,
  • 00:12:24 tak ho snad
    nějakým způsobem přesvědčili,
  • 00:12:28 aby to nějak vynesl.
  • 00:12:34 S obrazem Josefa Čapka Matka a dítě
    jsem se seznamoval na tři etapy.
  • 00:12:39 Když jsem po revoluci
    nastupoval do ostravské galerie
  • 00:12:43 jako správce depozitáře a sbírek,
  • 00:12:48 tak mě kupodivu zaujal právě tím,
    že mne nezaujal.
  • 00:12:51 A to ve vztahu
    k ostatním Čapkovým obrazům,
  • 00:12:54 které jsme měli,
    které byly charakterističtější
  • 00:12:57 a výjimečnější, tak,
    jak všichni máme Čapka rádi.
  • 00:13:04 Podruhé jsem se s ním sblížil víc,
    když mě zaujal,
  • 00:13:07 když jsem si ty obrázky
    mohl prohlédnout
  • 00:13:10 u příležitosti zápůjček a výstav,
  • 00:13:13 když jsem si je mohl prohlédnout
    pořádně, a zjistil jsem,
  • 00:13:16 že to je datováno rokem 1942,
    což mne tedy udivilo,
  • 00:13:20 protože jsem samozřejmě věděl,
    že Čapek byl v koncentráku.
  • 00:13:24 A tehdy jsem si uvědomil,
    že ten obrázek není
  • 00:13:27 jakoby jednoduchý
    jenom z toho důvodu,
  • 00:13:32 že určitě
    v tom koncentračním táboře
  • 00:13:35 Čapek nemohl
    malovat takovým způsobem,
  • 00:13:39 jak ho všichni známe, protože Němci
    tohleto moderní umění neměli rádi
  • 00:13:43 a vůbec si to ani nemohl dovolit,
    ale že byl i jiný důvod,
  • 00:13:47 proč ho maloval jakoby jednodušeji,
    prostěji, lyričtěji, tak popisněji.
  • 00:13:52 A uvědomil jsem si, že ten důvod
    byla asi jeho vzpomínka na dětství
  • 00:13:58 a vůbec že se uchyloval
    asi v té nepříznivé situaci
  • 00:14:02 ke své minulosti
    a samozřejmě k tomu lepšímu,
  • 00:14:06 co v životě měl,
    a určitě to byl i jeho život,
  • 00:14:09 jeho dětství, jeho život v rodině.
  • 00:14:19 V Sachsenhausenu, mám pocit,
    že poté, co prošel tou samotkou
  • 00:14:24 a co prošel tím vězením
    potom v Berlíně,
  • 00:14:28 jak se objevuje v těch vzpomínkách,
  • 00:14:33 tak už nemaluje to, co vidí,
  • 00:14:36 už nemaluje to, co je.
    Už maluje jenom děti
  • 00:14:41 a vrací se k těm motivům květinářek
  • 00:14:44 a k těm všedním scenériím,
  • 00:14:47 který maloval, když byl svobodný.
  • 00:14:58 Ty kresbičky, který jsou třeba
    tady teď v pozůstalosti,
  • 00:15:03 tak to se nedá
    srovnávat s dlaňovkama,
  • 00:15:06 s těma kresbičkama,
    který byly dřív.
  • 00:15:09 Ty dlaňovky byly skici pro obrázky,
    který někdy udělá,
  • 00:15:13 a chrlil je
    a byly jich desítky, stovky.
  • 00:15:16 Kdežto tohle
    je malej průsvitnej papírek,
  • 00:15:19 po obou stranách pokreslenej,
  • 00:15:21 kde je to
    vlastně existenciální výpověď.
  • 00:15:26 To není skica pro nějaký obraz.
  • 00:15:36 Po zatčení Josefa Čapka
    právě v září 1939
  • 00:15:40 se jeho rodina snažila
    o jeho propuštění
  • 00:15:44 z té takzvané ochranné vazby,
    tedy schutzhaft,
  • 00:15:48 který v podstatě
    měl být pro Josefa Čapka,
  • 00:15:53 řekněme, doživotním vězením.
  • 00:15:56 Je zvláštní, proč právě došlo
    k tomu zatčení Josefa Čapka.
  • 00:16:00 Tady si to můžeme
    vysvětlit především tak,
  • 00:16:03 že on jako člověk, který
    hluboce ovlivňoval tu společnost
  • 00:16:07 a byl symbolem
    právě první republiky,
  • 00:16:10 tak byl i určitým nástrojem
    pro vydírání protektorátní vlády,
  • 00:16:18 v podstatě
    toho protektorátního prostředí.
  • 00:16:20 Proto nejen Josef Čapek, ale i celá
    řada dalších českých intelektuálů
  • 00:16:24 byla zatčena a byla zavřena
    v koncentračním táboře.
  • 00:16:27 A opět musím zdůraznit,
    nejedná se pouze o Čechy,
  • 00:16:30 ale o Poláky, o Francouze.
    Každý z těch národů
  • 00:16:33 měl určitou část té intelektuální
    vrstvy v koncentračním táboře.
  • 00:16:39 Intervence, které rodina psala,
    a snažila se o propuštění
  • 00:16:43 Josefa Čapka,
    nesou jeden zvláštní znak.
  • 00:16:47 Na všech těch dokumentech
    si můžeme všimnout toho razítka,
  • 00:16:50 že není znám rozsudek, není znám
    vlastně ten důvod toho zatčení.
  • 00:16:56 Toto označení umožňovalo,
    aby pozůstalí nebo lidé,
  • 00:17:00 kteří zůstali na svobodě
    z jeho rodiny
  • 00:17:02 a kteří neměli
    finanční prostředky pro tu obživu,
  • 00:17:06 mohli dostávat
    finanční kompenzace od státu
  • 00:17:08 anebo - lépe řečeno -
    přímo i na základě rozhodnutí
  • 00:17:11 ředitele koncentračního tábora.
  • 00:17:14 Obrazy
  • 00:17:17 Tak modrý jako ta obloha,
  • 00:17:21 tak modrý obraz chtěl bych udělat,
  • 00:17:25 jako jsou modré dětské hry,
  • 00:17:29 jak domova kouř modravý,
  • 00:17:32 tak jako radost nebo štěstí bývají,
  • 00:17:38 modré jak květy pomněnek,
  • 00:17:42 modré jak drozdův popěvek,
  • 00:17:48 když kosatce a zvonky rozkvetou,
  • 00:17:52 též modré mnohé písně jsou,
  • 00:17:58 má milá měla stuhu takovou,
  • 00:18:05 některé vody za jasného dne
  • 00:18:08 jsou také takto modře průhledné,
  • 00:18:13 modré tak, jako co se sladce tají
  • 00:18:18 v dáli,
    z níž veselé se hlasy ozývají...
  • 00:18:23 Mně připadá až skoro neskutečný,
  • 00:18:29 že se to tam dalo takhle napsat.
  • 00:18:32 Jako že si člověk
    neumí představit ten život.
  • 00:18:35 Když dneska navštívím
    ten tábor koncentrační,
  • 00:18:38 jako že jsme byli ve třech, tak
    mi to připadá něco tak hroznýho,
  • 00:18:42 že vůbec ani nemůžu pochopit,
  • 00:18:44 že jako našel ty chvíle,
  • 00:18:48 kdy se na to
    mohl takhle soustředit,
  • 00:18:51 a že jako
    v těch hrozných podmínkách
  • 00:18:55 se dalo něco takovýho napsat.
  • 00:18:57 To je teda fakt,
    že mi připadá dost zvláštní.
  • 00:19:03 Já si vůbec nepamatuju,
    jakým způsobem to probíhalo.
  • 00:19:09 Kde nás vyložili,
    kde byla ta rampa,
  • 00:19:12 jak jsme se dotáhli
    prostě na to místo,
  • 00:19:15 kde byly ty baráky,
  • 00:19:17 protože to jsme byly
    už strašně vysílený a unavený.
  • 00:19:21 A těch baráků tam bylo strašně moc.
    Strašně moc!
  • 00:19:25 A co bylo úděsný,
  • 00:19:28 že u každého baráku na těch rozích
    ležely pohozené mrtvoly.
  • 00:19:53 Chodila jsem pravidelně do Sokolské
    ulice k Lékařskému domu,
  • 00:19:57 kam přijížděly autobusy
    s navracejícími se vězni.
  • 00:20:01 V polovině června 1945
    také už z Belsenu.
  • 00:20:06 Čapkovo jméno nikdo z nich neznal.
  • 00:20:10 Protože jsem dostávala od bývalých
    vězňů různé zprávy a svědectví
  • 00:20:14 o tom, že byl Čapek na konci dubna
    viděn živý v táboře,
  • 00:20:18 rozhodla jsem se ho hledat
    a 23.června jsem vyjela
  • 00:20:22 půjčeným vozem naplněným
    plechovkami benzinu do Německa.
  • 00:20:27 V půli července jsem se vrátila
  • 00:20:30 a dostala jsem vzkaz,
    že kdosi ho viděl živého
  • 00:20:33 ještě po osvobození
    koncentračního tábora.
  • 00:20:37 Čekala jsem stále nějakou zprávu.
  • 00:20:40 Navštívila jsem jasnovidce,
    astroložku,
  • 00:20:43 hledala jsem ty, kdo se vrátili
    a mohli o Čapkovi něco vědět.
  • 00:20:49 V případě Josefa Čapka
    si musíme představit,
  • 00:20:52 v jaké situaci k jeho
    předpokládanému úmrtí
  • 00:20:56 právě na konci války došlo.
  • 00:21:00 Březen, duben, květen 1945
    panuje v Evropě obrovský chaos.
  • 00:21:05 To znamená, v té době dochází
    i k likvidaci jakýchkoliv stop,
  • 00:21:09 které by měly ukázat
    na nacistické válečné zločiny.
  • 00:21:13 Německý osazení, co nám tam velelo,
  • 00:21:16 tak ti okamžitě
    vyvěsili bílý vlajky,
  • 00:21:20 když ti Angličani přijeli,
    a většina z nich utekla.
  • 00:21:36 Myslím si osobně, že to nevzdal,
  • 00:21:38 že se spíš položil do polohy,
    a to je moje astrologická hypotéza,
  • 00:21:43 polohy odevzdanosti.
    Děj se vůle boží.
  • 00:21:46 Prostě nechal tomu volnej průběh.
    A myslím si, že mu to vycházelo
  • 00:21:50 tak, že vlastně jako přežil
    ten koncentrační tábor.
  • 00:21:54 A myslím si, že umřel až jako
    později na následky tý nemoci,
  • 00:21:58 na ten tyfus, kterej tam byl.
  • 00:22:01 Z toho důvodu, že vlastně
    je v něm tolik energie,
  • 00:22:04 že tam není možný jen tak jako,
  • 00:22:07 že to ti fašisti
    nemohli jen tak jako zabít.
  • 00:22:12 Může být beze vší pochyby divné,
  • 00:22:15 že jsem ze začátku přijala zprávu
    o Pečově smrti,
  • 00:22:19 i když s bolestí a s pochybami,
  • 00:22:21 nebo spíš
    se stále obnovovaným doufáním,
  • 00:22:25 trpně, nečinně.
  • 00:22:30 S odstupem času
    se můj neklid a pocit viny,
  • 00:22:33 že jsem dost neudělala,
    stále zvyšoval,
  • 00:22:36 až v létě 1947
    se stal nesnesitelný,
  • 00:22:40 palčivý jako nějaké volání.
  • 00:22:45 Proto jsem jela zpět do Německa.
  • 00:22:48 Hledala jsem přes Červený kříž,
    v ohlašovnách,
  • 00:22:52 pátracích kancelářích,
    v ústavech i nemocnicích.
  • 00:23:00 16.prosince jsem nastoupila
    zpáteční cestu do Prahy.
  • 00:23:12 Přes kultury a přes věky jde něco,
    čemu se říká rituály.
  • 00:23:17 A ty ukončovací rituály mají právě
  • 00:23:22 pro ty účastněné nebo pro ty,
    koho se to týká,
  • 00:23:27 mají význam jaksi jasného sdělení,
  • 00:23:31 že něco končí
    a něco začíná eventuelně.
  • 00:23:36 Za běžných okolností
    ty ukončovací rituály životní
  • 00:23:41 je třeba pohřeb.
  • 00:23:46 To je teprve to finální, kdy
    se s tím člověkem nějak rozloučíme,
  • 00:23:50 velmi často jenom v sobě,
    a taky víme,
  • 00:23:55 kde je uloženej, taky víme,
    kam máme chodit eventuelně,
  • 00:24:00 nebo kde je rozptýlenej,
    to už je jedno.
  • 00:24:04 Když tohle chybí,
    tak vlastně je cosi neukončeného.
  • 00:24:11 A to neukončený
    dělá v následném životě,
  • 00:24:14 teď řeknu pozůstalých,
    jako nejasno,
  • 00:24:18 jak to vlastně teda bylo.
  • 00:24:21 Zůstává jedno jisté. V roce 1947
    byl prohlášen za mrtvého,
  • 00:24:25 protože se po dobu dvou let,
    kdy platila zákonná lhůta,
  • 00:24:29 své rodině neozval, nepřihlásil se,
    a tudíž s velkou pravděpodobností
  • 00:24:33 zahynul právě
    v té závěrečné fázi války.
  • 00:24:36 To je pro nás nesmírně důležité,
  • 00:24:39 protože jeho smrtí vlastně končí
    jedna celá éra
  • 00:24:43 člověka demokrata, člověka vězně,
  • 00:24:45 který by se asi s novými pořádky
    a s novým myšlením
  • 00:24:48 vznikající obnovené Československé
    republiky nedokázal ztotožnit.
  • 00:25:49 Skryté titulky: Jaroslav Švagr
    Česká televize 2012

Související