iVysílání

stránky pořadu
Premiéra:
12. 12. 2017
21:00 na ČT2

1 2 3 4 5

187 hlasů
171870
zhlédnutí

Český žurnál

Hranice práce

Novinářka Saša Uhlová se v oceňovaném dokumentu (Jihlava 2017 – Hlavní cena a Cena diváků) noří do labyrintu nízkopříjmových zaměstnání a přináší zprávu o hranicích, které práce má. Jak ta špatně placená, tak její vlastní.

70 min | další Dokumenty »

upozorňovat

do playlistu

Přehrávač videa

Načítám přehrávač...
odkaz na video zhasnout pomoc zvukový popis

Český žurnál - Hranice práce

  • 00:00:01 ČESKÝ ŽURNÁL
    HRANICE PRÁCE
  • 00:00:49 -To je dobrej humus.
  • 00:00:52 V posledních letech mi různí lidé
    mnohokrát vyprávěli,
  • 00:00:55 co zažili ve svém zaměstnání. Jak
    jim zaplatili málo
  • 00:00:58 za odvedenou práci,
    že je nutili pracovat přesčas,
  • 00:01:02 že museli chodit do práce
    nemocní a jak těžké měli
  • 00:01:06 pracovní podmínky.
    Když jsem se jich zeptala,
  • 00:01:09 jestli bych jako novinářka
    o tom nemohla napsat
  • 00:01:12 a citovat je, nechtěli.
    Báli se.
  • 00:01:16 Pochopila jsem,
    že jediný způsob,
  • 00:01:19 jak popsat pracovní podmínky
    ve špatně placených
  • 00:01:21 zaměstnáních, je nechat se tam
    sama zaměstnat.
  • 00:01:29 V každé práci bych ráda
    zůstala několik týdnů nebo měsíc.
  • 00:01:35 Každý den si budu zapisovat
    do deníku,
  • 00:01:37 co jsem v práci zažila.
  • 00:01:54 Manipulační dělník výroby,
    dělník výroby a provozu,
  • 00:01:57 směnný provoz.
    Minimální vzdělání základní
  • 00:02:00 nebo praktická škola.
    Plný úvazek.
  • 00:02:03 Podnikové stravování.
    Pro koho je tato nabídka
  • 00:02:06 práce vhodná:
    Pro VŠ absolventy ne.
  • 00:02:10 Bezbariérový přístup ne.
  • 00:02:16 To je dobrý tohle.
  • 00:02:20 Kolik nabízí peněz?
  • 00:02:25 To tady nějak není.
  • 00:02:29 -Asi by nejradši,
    kdyby si to dělala zadarmo.
  • 00:02:32 -Tak to je jasný.
  • 00:02:36 Od 13 000 měsíčně.
  • 00:02:42 -Jakou máš teda představu?
  • 00:02:45 -Určitě chci dělat takové,
    na které není
  • 00:02:49 potřeba specializace.
  • 00:02:52 Aby to bylo pro lidi,
    které vzdělání třeba nemají
  • 00:02:55 a potřebují se živit.
    Zároveň jsem si říkala,
  • 00:02:59 že asi jako nepůjdu dělat práce,
    které považuji za zbytečné.
  • 00:03:07 Třeba nepůjdu do call centra,
    i když vím,
  • 00:03:09 že podmínky tam jsou špatné.
  • 00:03:12 I proto, že bych to já
    špatně snášela.
  • 00:03:18 Taky bych chtěla,
    aby bylo vidět,
  • 00:03:21 že je tady spousta lidí,
    které třeba nemají vzdělání,
  • 00:03:25 ale chodí do práce a dělají věci,
    které jsou užitečné
  • 00:03:28 pro společnost.
  • 00:03:30 Když by najednou nebyli,
    tak by to bylo špatné.
  • 00:03:34 Prádelna mi přijde dobrá,
    protože prádlo se musí prát.
  • 00:03:39 Pekárna.
  • 00:03:42 Prodavačka.
  • 00:03:43 I třeba drůbežárna.
    Jíme maso.
  • 00:03:47 Všechno, co lidé používají
    a ani si neuvědomují,
  • 00:03:51 odkud věci přicházejí,
    že někdo vstává a začne
  • 00:03:54 směnu o půlnoci
    nebo vstává na šestou, čtvrtou.
  • 00:04:02 Prostě tohohle typu práce,
    který mají nějaký konec,
  • 00:04:06 který všichni nějak využíváme
    nebo většina z nás.
  • 00:04:09 Možná ani nevíme,
    že jsou nějaké lidi,
  • 00:04:11 co to dělají.
  • 00:04:14 -Většina z nás to asi tuší,
    ale málokdo si dovede představit,
  • 00:04:18 za jakých podmínek to dělají.
  • 00:04:53 -Čumáčku?!
  • 00:04:56 Pojď se podívat.
  • 00:05:00 Není to podezřelé?
    Nenapadne někoho,
  • 00:05:01 že tam mám kameru?
  • 00:05:03 -Myslím, že je napadne,
    že nemáš moc vkusu.
  • 00:05:09 -V pohodě, jo?
  • 00:05:10 -Vypadáš, jako kdybys vystupovala
    ve filmu ze sedmdesátek.
  • 00:05:14 -Tak super.
  • 00:06:06 Máte nějaké zkušenosti
    s prádlem?
  • 00:06:08 Zeptala se mě upravená
    40letá Natália mechanicky.
  • 00:06:11 Začala jsem blekotat,
    že jsem pracovala
  • 00:06:15 a s prádlem mám spoustu
    zkušeností.
  • 00:06:18 Cítila jsem, že ji začíná
    připadat divné,
  • 00:06:21 co tam dělám a proč tu práci chci.
  • 00:06:24 Úplně od srdce jsem se
    zeptala,
  • 00:06:26 jestli mi tam na místě všechno
    vysvětlí, jestli budu vědět,
  • 00:06:28 co mám dělat.
  • 00:06:30 Jak roztála, hned mi poradila,
    že si mohu odpoledne
  • 00:06:33 přibrat další práci.
    Nějaký úklid.
  • 00:06:38 Konečně jsem tedy
    pochopila,
  • 00:06:40 kdo pracuje za minimální mzdu.
    Často někdo,
  • 00:06:43 kdo k tomu má ještě jednu
    práci.
  • 00:06:51 Vešly jsme do ohromné haly.
    V tu chvíli mi došlo,
  • 00:06:54 že jsem si práci nějak
    představovala, ale úplně jinak.
  • 00:06:58 Hala byla plná velkých strojů.
    Praček, sušiček, mandlů
  • 00:07:01 a dalších.
  • 00:07:22 V Motole v prádelně pracují
    dva druhy lidí.
  • 00:07:26 Motolští a agenturní.
    Já patřím k těm druhým.
  • 00:07:34 Všichni pracují stejně,
    ale mají rozdílně mzdy.
  • 00:07:37 Zaměstnanci agentury
    berou míň.
  • 00:07:39 O několik tisíc.
  • 00:07:45 Zjistila jsem, že dotované
    obědy jsou za 25 Kč.
  • 00:07:49 Ty nedotované za 72.
    Takže agenturní zaměstnanci
  • 00:07:53 na obědy nechodí a já s nimi,
    abych nebyla divná.
  • 00:07:57 Včera jsem ale utekla
    a na tajňacku jsem si šla dát
  • 00:07:59 lososa, že to stihnu,
    než tam Elenka dokulhá.
  • 00:08:03 Jenže jsem tam potkala jinou
    kolegyni.
  • 00:08:05 Ta přišla na polévku.
    Připadala mi hrozně nedůvtipná,
  • 00:08:09 ale té pozoruhodnosti,
    že jsem si dala jídlo za 72 Kč,
  • 00:08:12 když mám minimální mzdu,
    si okamžitě všimla.
  • 00:08:16 To si platíš sama?
  • 00:08:17 Ptala se s údivem.
  • 00:08:28 Marie je nejčernější z celé
    prádelny.
  • 00:08:31 Nemůžu za to,
    že se vždycky skamarádím
  • 00:08:33 s cikánama.
    Když mezi nimi jsou tak často
  • 00:08:37 lidi, kteří jsou tam, kde jsou,
    protože jenom nedostali
  • 00:08:40 příležitost, a ne proto,
    že by jim to nějak míň pálilo.
  • 00:08:48 Už to tam máš, vole.
  • 00:08:52 -Já ne, Marie.
  • 00:08:58 -Kterej pracák tě sem poslal?
  • 00:09:01 Praha 9.
  • 00:09:05 BUDÍK
  • 00:10:33 Pondělí.
    Věděla jsem, že pondělí
  • 00:10:35 je trestný den,
    ale jsem fakt ráda,
  • 00:10:38 že jsem nastoupila minulý
    týden v úterý.
  • 00:10:40 Kdybych začala pondělkem,
    asi bych se složila.
  • 00:10:55 Začali jsme krátce po šesté
    a skončila jsem krátce
  • 00:10:57 před čtvrtou.
    Měla jsem jen jednu pauzu
  • 00:11:01 na oběd, necelou půlhodinu.
  • 00:11:04 Jinak jsem se celý den
    nezastavila.
  • 00:11:18 U obědu mi Alenka říkala,
    že problém je,
  • 00:11:21 že je nás tak málo,
    protože práci,
  • 00:11:22 kterou mají dělat tři,
    děláme jen dvě.
  • 00:11:25 Proto je to tak náročné.
    Taky říkala, že nemocní
  • 00:11:28 bývají hlavně lidé zaměstnaní
    přes agenturu.
  • 00:11:31 Motol dotuje agenturu
    a ne naopak.
  • 00:11:36 Ráno, ještě než jsme začali,
    přišel Libor s rudými oči, nosem
  • 00:11:40 a kašlal.
    V pátek měl dovolenou.
  • 00:11:42 Jel za tetou na Vysočinu
    a jak tam dorazil, hned lehl.
  • 00:11:46 Bylo mi ho líto.
    Mluvil o té páteční dovolené
  • 00:11:49 celý týden.
    Strašně se na ni těšil.
  • 00:11:52 Do práce prý přišel proto,
    že má exekuci a musí splácet.
  • 00:11:59 Už vím, proč je tak smutná
    moje kolegyně Hela.
  • 00:12:02 Žije u Prahy s manželem,
    který je nemocný
  • 00:12:05 a nemůže chodit.
    Takže když se vrátí z práce,
  • 00:12:08 obstarává ho, pak mu připravuje
    jídlo na další den,
  • 00:12:11 aby se mohl najíst.
    Chtěla by se o něj starat,
  • 00:12:15 protože je čím dál víc
    nemohoucí a musí chodit
  • 00:12:18 do práce.
    Je jí 56 let.
  • 00:12:20 Je unavená, zmáhá ji to.
  • 00:12:30 Ta práce je krásná.
    To jsem pro samé lamentování
  • 00:12:33 asi ještě nenapsala.
    Není to špinavé prádlo,
  • 00:12:36 ale čisté, příjemně vlhké.
    Sice nevoní,
  • 00:12:39 ale je z něj cítit čisto.
    Také je to práce užitečná,
  • 00:12:42 což všichni lidé,
    kteří to dělají,
  • 00:12:44 vědí a jsou na to náležitě pyšní.
  • 00:12:56 Vracela jsem se po skončení
    šichty ještě zpátky
  • 00:12:59 pro termosku s kafem,
    kterou jsem tam zapomněla.
  • 00:13:02 Odchytl mě Michal.
    Ptal se mě, jestli si jdu koupit
  • 00:13:04 lístek na metro.
  • 00:13:06 Ne, mám tramvajenku.
  • 00:13:08 Vážně? Tramvajenku?
    To jako na celý měsíc?
  • 00:13:10 Na celý měsíc.
  • 00:13:12 Mám ji na rok,
    ale to jsem nedokázala říct.
  • 00:13:18 Pak mi vyprávěl,
    že žije v Motole na ubytovně
  • 00:13:21 a že je rád, že udělali to metro.
  • 00:13:23 Od té doby, co je to tu metro,
    si občas koupím lístek
  • 00:13:26 za 24 Kč a jedu nakoupit
    do Billy na Petřiny.
  • 00:13:30 Za půl hodiny stihnu dojet tam
    a zpátky a mezitím nakoupím.
  • 00:13:34 Vzpomínal, že když měl peníze,
    jel na nějakou stanici metra
  • 00:13:38 na áčku, kde je obchodní centrum
    a Světozor a tam si koupil
  • 00:13:41 zákusek a vyfotil se s ním,
    aby měl vzpomínku,
  • 00:13:44 jak si fajn žije.
  • 00:13:51 Přišla Hela.
    Její manžel měl infarkt.
  • 00:13:53 Klepala se.
  • 00:13:55 Třásl se jí hlas a měla v očích
    slzy.
  • 00:13:58 Leží někde v Motole,
    ale Hela neví, jak ho tam najít.
  • 00:14:02 Elenka ji slibuje pomoc.
    Elence není dobře,
  • 00:14:06 chtěla si vzít dovolenou,
    aby se vyležela.
  • 00:14:08 Když je to teď blbý s Hely
    manželem, nepůjde.
  • 00:14:16 Poslední den byl celý
    hrozně dojemný.
  • 00:14:19 Michal se se mnou chtěl
    vyfotit a udělal nám
  • 00:14:21 společnou fotku i s Marií
    a Broňkou.
  • 00:14:25 U cigára jsem to nakonec
    nevydržela a řekla Marii,
  • 00:14:29 proč jsem začala v prádelně
    pracovat.
  • 00:14:32 Za ten měsíc jsme se fakt
    skamarádily.
  • 00:14:35 Možná proto na mě ani nebyla
    nasraná a spíš měla radost,
  • 00:14:38 že ty poměry popíšu.
  • 00:14:46 Při odchodu jsem tam viděla
    Helu a Elenku
  • 00:14:48 u skládacího stroje,
    jak tam zůstávají.
  • 00:14:51 Přišlo mi nespravedlivé,
    že já si jdu klidně pryč.
  • 00:15:01 -Nové hádky o výši
    minimální mzdy.
  • 00:15:04 Vláda se dnes s odbory
    ani zaměstnavateli nedohodla,
  • 00:15:07 o kolik má příští rok růst.
    Ministerstvo práce
  • 00:15:10 předložilo zvýšení o 1200 Kč
    na 12 200 hrubého měsíčně.
  • 00:15:14 Maximálně 800 Kč by přidali
    zástupci firem.
  • 00:15:18 Víc, minimálně 1500 Kč,
    odbory.
  • 00:15:21 Josef Jánoš 4 roky nemohl
    najít práci.
  • 00:15:24 Teď pomáhá udržet pořádek
    ve městě, kde bydlí.
  • 00:15:26 Bere za to minimální mzdu.
    Čistého si vydělá 9640 Kč.
  • 00:15:31 Když mu peníze nevystačí,
    uskromní se.
  • 00:15:34 -Koupím si chleba se sádlem.
    To mi stačí.
  • 00:15:38 Jsem skromný člověk.
  • 00:15:40 -Oni to berou jako normálku.
  • 00:15:43 Ty lidi nemají na jídlo.
  • 00:15:47 Baští chleba se sádlem
    a je to moc nebere.
  • 00:15:51 -Nejnižší výplata v posledních
    letech roste pravidelně.
  • 00:15:54 Od léta 2013 do teď ji vlády
    zvýšily celkem o 3000
  • 00:15:58 na současných 11 000 korun.
    Minimální mzdy se
  • 00:16:01 pochopitelně napříč EU liší.
    Nejvyšší je v Lucembursku.
  • 00:16:05 V přepočtu 53 000 korun.
    V Německu odpovídá
  • 00:16:08 zhruba 40 000.
    I další sousedící země dávají
  • 00:16:12 více než Česko.
  • 00:16:14 -To známe z Krušných hor.
    Dva supermarkety
  • 00:16:18 3 kilometry od sebe
    nebo 10 kilometrů od sebe.
  • 00:16:22 Jeden v bývalým východním
    Německu,
  • 00:16:23 druhý na Teplicku a rozdíl
    v platech 300 až 350 %.
  • 00:16:32 Přitom v Německu prodávají
    kvalitnější zboží,
  • 00:16:36 velmi často levnější.
  • 00:16:57 -Moje mzda je 65,50 na hodinu.
    Mám povinnost pracovat
  • 00:17:00 přesčas.
    Podepsala jsem taky,
  • 00:17:03 že nebudu nic vynášet
    z Agrofertu ven.
  • 00:17:08 Poučení bylo podepsané
    přímo nejvyšším vedením firmy.
  • 00:17:19 Jak jsme vešli do čisté šatny,
    uhodil mě do nosu
  • 00:17:22 silný zápach.
  • 00:17:24 Hned mě napadlo,
    že je to hnijící maso
  • 00:17:26 a zvedl se mi žaludek.
    Několikrát jsem se málem
  • 00:17:30 pozvracela a jak jsme se
    blížili k porcovně,
  • 00:17:33 bylo to silnější a silnější.
  • 00:18:05 Pamela je 21letá holka,
    která velí jednomu pásu.
  • 00:18:09 Mistrová mě k ní přivedla.
    Ani se na mě nepodívala.
  • 00:18:13 Jen obrátila oči v sloup
    a začala se hihňat.
  • 00:18:17 Neřekla mi, co mám dělat.
    Stála jsem tam
  • 00:18:20 a byla jsem nervózní z toho,
    že nic nedělám.
  • 00:18:24 Musela jsem prosit jednu
    z těch holek, co tam stály,
  • 00:18:26 aby mi řekla, co mám dělat.
  • 00:18:29 Neuměla moc česky,
    byla Rumunka,
  • 00:18:31 takže mi to spíš ukazovala,
    než vysvětlovala.
  • 00:18:51 Potom jsem měla skládat
    stehenní řízky do krabic tak,
  • 00:18:55 aby vypadaly pěkně.
    Aby nebylo vidět to bílý,
  • 00:18:58 a zároveň nebyly vidět
    případné díry
  • 00:19:00 a samozřejmě chrupavky.
    U té příležitosti mi Pamela,
  • 00:19:04 když šla kolem,
    vůbec poprvé něco řekla.
  • 00:19:08 Koukla na mě a vypálila:
    Děláš to blbě!
  • 00:19:16 Na pás?
  • 00:19:34 Dělala jsem všechno možné,
    včetně vytrhávání zbytků brk.
  • 00:19:41 Nebo trhání tučných částí
    masa rukou.
  • 00:19:44 Přitom jsem si roztrhala
    rukavice.
  • 00:19:54 Ve tři čtvrtě na jednu
    byla další pauza
  • 00:19:56 a pak už se jelo bez pauzy
    až do sedmi večer.
  • 00:20:00 My jsme končili skoro
    jako poslední.
  • 00:20:03 Až při odchodu jsem si
    uvědomila,
  • 00:20:05 že skoro nemohu chodit.
  • 00:20:11 Do porcovny si nemohu
    nic vzít.
  • 00:20:14 Bez jídla a pití jsem byla
    šest hodin.
  • 00:20:17 Několikrát mě kolegové
    strašili pokutami.
  • 00:20:20 Prý jsou třeba za zapomenutí
    síťky na hlavě,
  • 00:20:23 když jdeš ven nebo za to,
    když nemáš rukavice,
  • 00:20:27 síťky a návleky v pytlíku.
    Nikdy jsem ale nezažila,
  • 00:20:30 že by pokutu někdo dostal.
  • 00:21:09 Musela jsem si najít
    ubytování.
  • 00:21:11 Jinak by mě nezaměstnali.
  • 00:21:16 Ve vrátnici ubytovny
    seděla paní,
  • 00:21:18 vedle ní stál pán,
    oba pálili jedno za druhým
  • 00:21:22 a říkali, že když seženu 3300 Kč,
    tak by pro mě možná něco měli.
  • 00:21:31 Ale že na ubytovně bydlí
    Rumuni a mě by mohli
  • 00:21:34 dát spolu s nějakými cikány,
    což bych prý asi nechtěla.
  • 00:21:44 Nechala jsem si pokoj
    ukázat.
  • 00:21:46 Je to mini pokojík v bytě,
    kde bydlí manželé Bajzovi.
  • 00:21:51 Máme společný klíč,
    společný záchod,
  • 00:21:53 chodbičku s koupelnou.
    Oni malou místnost,
  • 00:21:56 já ještě menší.
    Pokoj trochu zapáchá plísní
  • 00:22:00 a je to takové celé
    hodně vybydlené.
  • 00:22:04 Perfektní, jsem řekla.
    Nastěhovala jsem se
  • 00:22:07 k Bajzovým.
  • 00:22:45 Nemohla jsem sehnat
    bydlení ze začátku.
  • 00:22:48 Nakonec jsem našla
    na jedné ubytovně
  • 00:22:50 jednu místnost.
    V podstatě je to v bytě,
  • 00:22:53 v malé jednotce
    u romského páru.
  • 00:22:56 To je také příběh sám
    o sobě.
  • 00:22:58 On má rakovinu.
    Minulý týden se zjistilo,
  • 00:23:03 že ona taky.
    Oba předtím pracovali.
  • 00:23:06 Pracovali také v drůbežárně.
    Teď jsou v podstatě
  • 00:23:10 bez příjmů.
    Nemají automatickou pračku,
  • 00:23:15 takže perou strašně složitě.
    To jsem si všimla,
  • 00:23:19 že víc lidí.
    Třeba v prádelně se mě ptali,
  • 00:23:22 jestli mám doma
    automatickou pračku.
  • 00:23:29 Zase jsem ráda,
    že jsem u nich,
  • 00:23:32 protože když přijdu z práce,
    tak dostávám najíst.
  • 00:23:36 Ona mi vždycky uvaří
    a jsem tak trochu jako doma.
  • 00:23:48 Paní Bajzová mi řekla,
    že se budeme střídat
  • 00:23:51 v mytí záchodu a koupelny
    a že jeden měsíc kupuji
  • 00:23:54 toaletní papír a savo já,
    druhý oni.
  • 00:23:59 Soně je 43 let.
    Měla čtyři děti.
  • 00:24:02 Tři dcery a jednoho syna.
    Syn spáchal před třemi
  • 00:24:05 měsíci sebevraždu.
  • 00:24:15 Mluvila jsem se Soňou o tom,
    proč v drůbežárně přestala
  • 00:24:18 pracovat.
    Vzpomíná na tu práci
  • 00:24:20 hrozně ráda a ukázalo se,
    že odešla,
  • 00:24:23 protože na tom zdravotně
    byla špatně a už to nezvládala.
  • 00:24:45 Nerozumím tomu,
    proč mi moc nepomáhá to,
  • 00:24:48 že jsem tady jenom jako,
    že to celé není doopravdy.
  • 00:24:51 Proč jsem tak nervózní z toho,
    že něco udělám špatně.
  • 00:24:55 Už se nebojím vyzrazení,
    ale normálně se bojím,
  • 00:24:58 že na mě budou řvát.
  • 00:25:04 Když se Pamela naštve,
    hodí třeba k nohám
  • 00:25:07 celou přepravku plnou
    plastových vaniček,
  • 00:25:10 které se nějak nenafoukly,
    jak měly,
  • 00:25:12 když procházely balením
    v ochranné atmosféře.
  • 00:25:17 Maso se rozsype na zem
    a já mám volbu,
  • 00:25:20 se buď koukat na to,
    jak to Olana sbírá,
  • 00:25:22 nebo ho jít sebrat já.
  • 00:25:27 Hrozně bych si přála,
    aby mě někam postavili
  • 00:25:29 a já až do konce měsíce
    mohla dělat pořád
  • 00:25:31 jeden blbej pohyb
    a nikdo u toho na mě neřval.
  • 00:25:42 Zbytky buď vracím,
    nebo někdy rovnou vyhazuji.
  • 00:25:46 Vyhodila jsem třeba i maso,
    které bylo úplně čerstvé
  • 00:25:49 a místo toho zabalila maso,
    které zase tak čerstvé nebylo,
  • 00:25:53 protože to bylo už předtím
    naskládané do vaniček.
  • 00:26:00 Ten systém nechápu.
  • 00:26:11 V práci jsem dnes byla
    10,5 hodiny.
  • 00:26:14 Znovu začalo ponižovací
    kolečko,
  • 00:26:16 kdy dostávám vynadáno
    za věci,
  • 00:26:17 které mi nikdo nevysvětlil.
  • 00:26:20 Poprvé jsem nezvládla
    dělat jasně zadanou práci.
  • 00:26:23 Přetejkala mi bedna.
    Nestíhala jsem třídit,
  • 00:26:26 hledat nové bedny,
    vystýlat je igelitem.
  • 00:26:29 Práce postupovala pomalu,
    protože v jednom se to
  • 00:26:32 opravdu dělat nedá.
  • 00:26:38 Nemohla jsem to už vydržet.
    I když jsem si předsevzala,
  • 00:26:41 že zůstanu až do pátku,
    protože to je zároveň
  • 00:26:43 konec měsíce.
    Ve čtvrtek ráno jsem pochopila,
  • 00:26:46 že už tam nedokáži jít.
  • 00:27:01 V pátek jsem cestou
    z drůbežárny potkala dvě
  • 00:27:04 paní z porcovny.
  • 00:27:05 Nikdy jsem s nimi víc
    nemluvila.
  • 00:27:08 Svítilo slunce,
    bylo nádherné teplo.
  • 00:27:12 Venku v civilu vypadly
    úplně jinak
  • 00:27:13 než vevnitř v oblecích.
    Usmívaly se.
  • 00:27:17 Vy nejdete dneska do práce?
  • 00:27:20 Ne, právě jsem skončila.
  • 00:27:22 To je jen pro silné
    jedince.
  • 00:27:24 Tady nikdo nevydrží.
  • 00:27:26 A vy to vydržíte?
  • 00:27:29 My musíme.
  • 00:27:39 Nesmíš sahat na tohle.
    Na to bacha, to pak pálí.
  • 00:27:43 Ještě tohle?
    Tohle chceš?
  • 00:27:48 Počkej.
    Tam si ho vezmi,
  • 00:27:49 tam můžeš.
    Když se nedotkneš pánvičky,
  • 00:27:52 tak je to v pohodě.
  • 00:27:53 Volala jsem si s Marií.
    Prádelnu převzala nová
  • 00:27:56 firma a šest lidí už dalo
    výpověď.
  • 00:27:59 Teď jich je tam tak málo,
    že se to nedá zvládat.
  • 00:28:02 Bude to mňam?
  • 00:28:03 Všichni jsou unavení.
  • 00:28:10 Tady je Saša.
    Ahoj.
  • 00:28:30 To je všechno vegetariánské?
  • 00:28:33 Tak si něco dám.
    Já mám docela hlad.
  • 00:28:45 A ty stojíš teď u kterého stroje?
  • 00:28:48 -Nový fix jsme dostali.
    Musíš jet jak robot,
  • 00:28:54 protože některá nestačí,
    ale která je šikovná s rukama,
  • 00:29:00 tak musí jet.
    Čtyři vepředu máme stát
  • 00:29:04 a dvě vzadu,
    ale není tolik pracovníků.
  • 00:29:09 Dneska jsem byla sama.
    Pomáhala mi Nataša.
  • 00:29:12 Z expedice se ženský střídaly
    každou hodinu.
  • 00:29:17 Vzadu byla Jarka.
  • 00:29:20 -Takže tam byly dvě nastálo.
  • 00:29:24 Ty to tam dáváš stejně
    nebo?
  • 00:29:26 Popiš mi to.
  • 00:29:28 -My nacvakujeme a ono
    to jede samo.
  • 00:29:30 -Když jsi tam sama,
    tak to děláš jak?
  • 00:29:31 -Stojím u jednoho.
    Nacvakám a ono to samo
  • 00:29:34 vyjede nahoru a dozadu.
  • 00:29:39 -Napadlo tě někdy,
    že bys vstoupila do odborů?
  • 00:29:45 Nikdy?
  • 00:29:47 -Nikdy.
  • 00:29:51 -To tam nikoho nenapadne?
  • 00:29:57 Proč myslíš?
    Že tomu nevěří,
  • 00:29:59 že by si mohli vymoct vyšší mzdy?
  • 00:30:03 -Já se bojím.
  • 00:30:07 -Myslíš si,
    že lidé mají strach.
  • 00:30:14 Tak teď v Česku ta práce je.
    Když jsem někde hledala
  • 00:30:19 tu práci, tak jsem ji
    vždycky našla.
  • 00:30:23 -Ty možná, ale ne já.
  • 00:30:25 -Tak jasný.
  • 00:30:26 -Když jsem volala ohledně
    práce v Česku,
  • 00:30:30 tak bylo volné pracovní místo.
    Když jsem přišla,
  • 00:30:34 tak mi ani ruku nepodali.
  • 00:31:07 BUDÍK
  • 00:32:02 -Takže já se vrátím zase
    v noci.
  • 00:32:06 Vím, že bude Kolja vyzvedávat
    Slávka.
  • 00:32:10 Ještě nevím, kdo tady bude
    od šesti dál, do těch desíti.
  • 00:32:16 Určitě tady někdo bude.
  • 00:32:37 Zkus nemlaskat.
  • 00:33:02 Tak se uvidíme buď v noci,
    nebo ráno.
  • 00:33:11 Trvalo měsíc, než mě zaměstnali.
    Chtěli po mně maturitní
  • 00:33:15 vysvědčení,
    výpis ze zdravotní dokumentace.
  • 00:33:18 Výpis z rejstříku trestů.
    Potvrzení o tom,
  • 00:33:21 že platím zdravotní a sociální
    a haldu podepsaných papírů.
  • 00:33:40 Práce za pokladnou
    je velmi nenáročná fyzicky.
  • 00:33:43 Za to je to fakt na hlavu.
  • 00:33:53 Manažerka mi řekla,
    že do pátku budu dělat
  • 00:33:55 od jedné do půl desáté.
  • 00:34:03 Moji kolegové pracují
    déle než osm hodin.
  • 00:34:05 Dělají dvanáctky.
    Jak to dokáží vydržet,
  • 00:34:08 to netuším.
  • 00:34:14 Když mi to začalo jít,
    najednou jsem si přišla
  • 00:34:16 jako ve hře na obchod.
    Přišlo mi to prima.
  • 00:34:20 Krize nastala asi po šesti
    hodinách,
  • 00:34:22 když už jsem byla fakt
    unavená.
  • 00:34:24 Musela jsem se pekelně
    soustředit,
  • 00:34:26 abych neudělala nějakou chybu.
    Přesto jsem nějaké dělala.
  • 00:34:32 Pak jsem poprosila,
    jestli bych nemohla jít na záchod.
  • 00:34:35 Měla jsem pocit,
    že se mi rozskočí hlava,
  • 00:34:37 když nebudu mít ani minutu
    pauzu.
  • 00:34:44 Chvíli jsem seděla
    vedle Haliny.
  • 00:34:47 To je ta paní,
    která byla v práci 13,5 hodiny.
  • 00:34:51 Rozepsali jí to tehdy
    na 8 a 4 hodiny.
  • 00:34:56 Pořád bere antibiotika,
    ale musela už do práce.
  • 00:35:05 To mi nemusíte ukazovat.
    Neomlouvejte se.
  • 00:35:08 To je v pohodě.
  • 00:35:11 Blumy jsou tady.
  • 00:35:17 Udělala jsem manko.
    406 korun.
  • 00:35:26 To je skutečně chyba kódu,
    nikoliv vaše.
  • 00:35:30 Manka platím hned
    a dýška, co dostávám,
  • 00:35:32 zůstávají Albertu.
  • 00:35:40 Ptala jsem se,
    jestli bych nemohla mít
  • 00:35:42 příští týden služby dopoledne,
    protože můj muž bude pryč
  • 00:35:45 a já bych potřebovala být
    s dětmi.
  • 00:35:48 Manažerka mi sladkým hlasem
    řekla, že by to nešlo,
  • 00:35:51 že služby jsou už rozepsané
    a nedá se s tím hýbat.
  • 00:36:24 Nic nefunguje.
    Prostě mi dali přesně ty časy,
  • 00:36:27 o které není zájem.
    Děti vidím 10 minut ráno
  • 00:36:31 a někdy je stihnu na chvilku
    večer.
  • 00:36:47 Ahoj.
  • 00:36:50 Slávečku.
  • 00:36:54 Dneska naposledy.
    Zítra se to...
  • 00:37:00 Zítra budeme spolu.
  • 00:37:02 -Teď už stejně nevím,
    jestli ho tam stihnu
  • 00:37:04 vůbec odvést včas.
  • 00:37:09 -Tak oni tam počkají.
  • 00:37:12 Já nemůžu.
  • 00:37:14 -V pohodě.
  • 00:37:33 PLÁČ
  • 00:37:58 -Já tomu přestávám rozumět.
    Nevím, jak to ty ženský dělají.
  • 00:38:02 Fakt nevím.
  • 00:38:04 Co to je za rodičovství a dětství.
  • 00:38:11 Já si prostě myslím,
    že by se tento typ prací
  • 00:38:16 měl dělat šest hodin denně.
    Když by se ti lidé zvedli
  • 00:38:20 a řekli, že to dělat nebudou
    za tyhle prachy
  • 00:38:23 a vynutili si to,
    tak nebude jiná cesta.
  • 00:38:27 Bez nich se ta společnost
    neobejde.
  • 00:38:31 Bez těch, co píšou články,
    by se třeba obešla.
  • 00:38:36 Já vím, že je to takto
    primitivní, říkat,
  • 00:38:41 že být novinář není důležitý.
    To není pravda.
  • 00:38:45 Není to tak,
    že bych udělala stávku
  • 00:38:48 nebo že by všichni novináři
    udělali stávku.
  • 00:38:51 Tak se to primárně
    nikoho nedotkne.
  • 00:38:54 Nebude mít nikdo pocit,
    že si zítra nekoupí rohlík.
  • 00:38:59 Respektive se nestane...
    Lidi by si nekoupili
  • 00:39:02 noviny a nepřečetli by si
    na webech informace,
  • 00:39:07 ale nějak by to fungovalo dál.
    Není tam ten vydírací
  • 00:39:11 potenciál.
    Tihle lidé ho mají.
  • 00:39:14 Nebude maso, nebudou rohlíky.
    Nebudou obchody fungovat.
  • 00:39:21 Musí se zvednout a použít ho.
  • 00:39:38 Tak teď by to snad mělo jít.
  • 00:39:40 Musím se hlavně pořád
    usmívat,
  • 00:39:42 ať se děje, co se děje.
  • 00:39:44 Na nástěnce máme soutěž
    na usmání se na zákazníka,
  • 00:39:48 ale ještě tam bohužel nefiguruji,
    takže nevím, jak si stojím.
  • 00:39:52 Je to někdy úplně absurdní.
  • 00:40:04 Vedle stála Angelika.
    Ptala se mě na děti.
  • 00:40:08 Říkala jsem, že jsou doma.
    Ptala jsem se na její děti.
  • 00:40:12 Má syna, kterému je 19.
  • 00:40:17 A jak dlouho tu pracuješ?
  • 00:40:18 11 let.
  • 00:40:21 Tak to mu bylo 8,
    když jsi sem nastoupila, že jo?
  • 00:40:25 Pak chvíli mlčela a řekla:
  • 00:40:29 Neviděla jsem ho vyrůstat.
  • 00:40:34 V Albertu panuje nervozita.
    Nic se nestíhá.
  • 00:40:38 Ptala jsem se Petra,
    co se to děje,
  • 00:40:41 proč je najednou takový zmatek
    a stres.
  • 00:40:48 Říkal, že jedna z agentur,
    které dodávají pracovníky
  • 00:40:51 Albertu, vypadla
    a nikoho nedodává.
  • 00:40:54 Zítra to prý bude ještě
    větší peklo.
  • 00:41:03 Chvíli před tím vyběhla
    Ukrajinka Danka ze své kasy
  • 00:41:06 a ptala se na něco Vojty.
    Slyšela jsem jen odpověď.
  • 00:41:11 Když budou fronty,
    tak ne.
  • 00:41:14 Potom jsem seděla naproti
    Dance a ona přímo na pokladně
  • 00:41:17 plakala.
    Na zákazníky se musela smát
  • 00:41:20 i přesto.
  • 00:41:24 Situace s agenturou jasně
    ukazuje,
  • 00:41:26 že agentury neslouží
    k vyrovnávání výkyvů,
  • 00:41:29 ale pokrývají každodenní
    provoz a jejich selhání
  • 00:41:32 naopak způsobuje výkyvy.
  • 00:41:39 V Albertu jsem nakonec
    zůstala skoro 5 týdnů.
  • 00:41:45 Večer jsem brečela.
    Seděla jsem na kase
  • 00:41:48 a tekly mi slzy.
    Kdo bude místo mě?
  • 00:41:52 Kolikrát tam Halina bude
    místo 8 hodin zase třeba 14?
  • 00:41:57 Jen proto, že jsou fronty,
    kterým se všechno podřizuje.
  • 00:42:02 Hlavou se mi pořád
    honilo,
  • 00:42:04 jak tohle napíšu,
    když budu psát poprvé
  • 00:42:06 hrozně věci o lidech,
    které mám fakt ráda.
  • 00:42:11 Přemýšlela jsem,
    jak můj text dopadne
  • 00:42:14 na manažery z Alberta.
    Usvědčím je z toho,
  • 00:42:17 jak porušují zákoník práce,
    ale oni to dělají proto,
  • 00:42:21 že nemají dobré podmínky.
    Přitom by stačilo,
  • 00:42:25 kdyby mohli dát všem
    alespoň tu 100 na hodinu.
  • 00:42:28 To by pak mohli inzerovat,
    že nástupní mzda
  • 00:42:30 je 16 500 hrubého.
  • 00:42:44 Ahoj.
    Takže od úterka normálně
  • 00:42:47 Ho vždycky vyzvedneš.
    V úterý a ve středu
  • 00:42:50 přijde Tomáš
    a ve čtvrtek už nepřijde Tomáš,
  • 00:42:53 ty ho v pátek ráno
    odvedeš do školky, vyzvedneš
  • 00:42:55 a pak přijede Tomáš.
    V sobotu my se potkáme
  • 00:42:58 a já tě vyplatím.
  • 00:43:01 Tak jo.
  • 00:43:03 Domluveno.
    Super, jsi boží.
  • 00:43:05 Čau.
    V úterý vyzvedáváš ve tři.
  • 00:43:07 Čau.
  • 00:43:13 Tak tady jsou kalhoty.
    Tohle vydrží nejdýl čistý.
  • 00:43:20 Tak si to někam dej,
    ať víš, kde to máš.
  • 00:43:23 To je nejvíc nedostatkové
    zboží.
  • 00:43:24 Já ti to dám takhle sem.
  • 00:43:26 -Dej mu to do těch jeho
    věcí.
  • 00:43:29 -Dobře, já mu to dám tady
    dolů.
  • 00:43:31 Tady do těch proutěných.
  • 00:43:33 Ve středu musíš zajít
    do školky,
  • 00:43:35 já ti řeknu, v kolik to je,
    až najdu telefon.
  • 00:43:37 Máš pro mě nějakou
    nabíječku?
  • 00:44:01 Napadá tě ještě něco?
  • 00:44:08 Budeme si skypovat, jo?
  • 00:44:11 Slavíku?!
  • 00:44:19 Ahoj.
  • 00:44:31 S tím jsem se rozloučila.
  • 00:44:45 V pátek večer nebo bych ti
    dala vědět, že v sobotu ráno.
  • 00:44:49 Zkusím přijet v pátek večer.
  • 00:44:52 Ahoj.
  • 00:44:53 -Čau.
  • 00:45:30 -Našla jsem mistrovou,
    která se mnou obešla
  • 00:45:32 různé výrobní linky,
    co byly v hale.
  • 00:45:37 Pořád opakovala,
    ať mi dají skládat
  • 00:45:39 nějaké krabičky
    nebo něco podávat,
  • 00:45:42 abychom se nenudily.
  • 00:45:46 Ať nás nepouští ke strojům,
    že jsme agentury.
  • 00:45:53 Já jsem byla k lince
    přidělená až jako poslední.
  • 00:45:56 Stál u ní takový hodně
    mladý kluk
  • 00:45:58 a dával krabice na paletu.
    Zeptal se mě,
  • 00:46:01 jak se jmenuji a představil se.
    Jmenoval se František.
  • 00:46:10 Mistrová mě tam nechala
    a on mi hezky, klidně
  • 00:46:12 vysvětlil, jak mám krabice
    skládat a ukázal mi,
  • 00:46:15 kudy přijíždějí po páse
    a jak se zasekávají
  • 00:46:18 a jak je hlídat,
    aby se nezasekávaly.
  • 00:46:25 V práci se dusím.
    Doslova.
  • 00:46:28 Je tam nedýchatelno.
  • 00:46:31 Jana je samoživitelka.
    Přistěhovala se nedávno
  • 00:46:34 z Vysočiny.
    Je vystudovaná zdravotní
  • 00:46:36 sestra, ale nikdy to nedělala.
    Vysvětluje mi pak,
  • 00:46:40 že když nastupovala,
    říkala jim,
  • 00:46:43 že kvůli zdravotnímu stavu
    nemůže dělat noční
  • 00:46:45 a na personálním říkali,
    že to nebude problém.
  • 00:46:50 Jenže to pak problém byl,
    a tak na noční nastoupila.
  • 00:46:54 Asi na druhé omdlela.
  • 00:46:58 Když jsem skončila,
    uvědomila jsem si,
  • 00:47:00 že nevládnu nohama
    a hlavou.
  • 00:47:02 Přitom jsem měla rozedrané
    ruce do krve a kolem nehtů,
  • 00:47:05 jak jsem krabice zvedala.
    Ruce mě nebolely,
  • 00:47:08 jen nohy.
  • 00:47:41 Nakonec bydlím u svého
    kamaráda Jožky
  • 00:47:43 a jeho ženy Aničky.
    Budu tu ale jen týden.
  • 00:47:46 V agentuře na brigády
    pro mě měli pět
  • 00:47:49 směn přímo za sebou.
  • 00:47:51 Jsou to všechno dvanáctky.
  • 00:48:03 Nějaké ženské tam
    kolabovaly dneska.
  • 00:48:06 Jedna na naší hale,
    že jí bylo nějak zle,
  • 00:48:09 motala se jí hlava a dvě,
    co dělají osmičky na nové hale.
  • 00:48:15 Klimatizace tam je,
    ale rozbitá.
  • 00:48:19 Prý by bylo drahé ji opravovat.
    To je dobrý.
  • 00:48:26 To se ti povedlo.
  • 00:48:29 -Děkuju.
  • 00:48:30 Zápisky jsi dneska dělala kde?
  • 00:48:33 -Zápisky jsem dělala
    na záchodě.
  • 00:48:41 Na účet od nákupu.
    Noviny mi přišly
  • 00:48:44 už moc podezřelé.
  • 00:48:47 Je divný, že čtu noviny.
  • 00:49:45 Překvapilo mě,
    že v žiletkárně pracuje
  • 00:49:47 na nekvalifikovaných pozicích
    hodně lidí,
  • 00:49:50 kteří mají nějaké vzdělání.
    Účetní, elektrotechnici,
  • 00:49:53 zdravotní sestry.
    Někteří z nich přišli
  • 00:49:57 před deseti lety o práci
    a z nouze vzali cokoliv.
  • 00:50:03 Dneska se bojí odejít
    a hledat práci v oboru.
  • 00:50:11 Slávek má vysokou
    teplotu.
  • 00:50:13 Mi píše Hynek po skypu.
  • 00:50:22 Zaspala jsem a do haly jela
    taxíkem.
  • 00:50:33 Dnes jsem měla pocit,
    že jsem došla
  • 00:50:35 až na limit svých sil.
    Dělala jsem tu stejnou
  • 00:50:38 práci jako předešlé dny.
    Je to opravdu stereotypní
  • 00:50:41 práce.
    Takovou kravinu jsem
  • 00:50:44 ještě nikdy nedělala.
    Dělám to celých 12 hodin
  • 00:50:49 v kuse, pořád dokola u stroje,
    který umí úplně všechno,
  • 00:50:53 jenom tohle ne.
  • 00:50:58 Moje šéfová Olga mi byla
    strašně sympatická.
  • 00:51:00 Vzbuzovala ve mně zvláštní
    důvěru.
  • 00:51:05 Pracovat začala,
    když byl synovi rok a půl.
  • 00:51:09 Tehdy ji na živobytí na měsíc
    zůstalo 3000 Kč.
  • 00:51:13 Sociálka jí řekla,
    že jí to musí stačit.
  • 00:51:16 Tak šla do práce.
  • 00:51:19 Syna hlídaly kamarádky
    a její máma.
  • 00:51:23 Když mluvila o té době,
    zvlhly jí oči.
  • 00:51:26 Nejdřív říkala,
    že být bez malého pro ni bylo
  • 00:51:29 strašné, i když ji v práci
    vyšli vstříc a byla tam
  • 00:51:32 dvakrát osm hodin týdně.
    Na dvanáctky a plný úvazek
  • 00:51:36 pak nastoupila,
    když mu bylo 2,5.
  • 00:51:42 Olga se mě zeptala,
    jestli přijdu i zítra.
  • 00:51:48 Úplně se mi sevřelo srdce,
    když jsem říkala, že ne,
  • 00:51:51 že jsem tu byla jen
    na takové brigádě.
  • 00:52:03 Je ti to trochu malý,
    ale ještě by to možná šlo.
  • 00:52:07 Nebo támhleto.
  • 00:52:10 To jsi říkal, že je ti velký.
    To mi přijde,
  • 00:52:12 že je ti taky trochu malý.
  • 00:52:15 ZVONEK
  • 00:52:20 Čau.
  • 00:52:25 Pojď dál.
  • 00:52:26 Prosím tě, mám jen zbytek
    kafe.
  • 00:52:35 -Hele a loučila ses tam?
  • 00:52:37 -Jako v práci?
  • 00:52:38 -Nebo jsi prostě říkala...
  • 00:52:41 Nemusela jsi říct, že končíš.
  • 00:52:43 -To je strašně specifický.
    Já jsem hrozně ráda,
  • 00:52:46 že jsem šla jako agenturní,
    protože to je fakt jiný.
  • 00:52:48 Jednak jsem vystřídala
    za těch šest pracovních dní
  • 00:52:51 v této fabrice pět různých směn,
    jsou tam čtyři,
  • 00:52:55 ale jednou jsem byla
    na jiném pracovišti.
  • 00:52:58 -Jestli si to neprožívala hůř,
    že si jim to ani neřekla.
  • 00:53:02 -Vůbec.
    To nikdo nechtěl vědět.
  • 00:53:05 Jenom ta holka,
    se kterou jsem se bavila.
  • 00:53:09 Já jsem se s ní viděla
    poslední dva dny,
  • 00:53:11 ale bavily jsme se ten
    poslední den.
  • 00:53:13 Ta mi tam šéfovala.
    Tak já jsem pak řekla,
  • 00:53:16 kdo jsem na konci.
    Ona se mě zeptala,
  • 00:53:18 co dělám za práci,
    jsem řekla, že na brigádě.
  • 00:53:21 Jsem se jí pak ptala hodně
    na její život,
  • 00:53:24 takže ona se mě pak ptala,
    kde žiju,
  • 00:53:26 jsem řekla, že v Praze
    a ona se ptala,
  • 00:53:29 jestli tam mám nějakou stálou
    práci a já jsem řekla, že jo.
  • 00:53:32 Pak se mě najednou
    asi za půl hodiny zeptala,
  • 00:53:35 co tam vlastně v Praze dělám.
  • 00:53:36 Úplně na férovku se zeptala.
    Já jsem nedokázala zalhat.
  • 00:53:39 Mě se takhle nikdy nikdo
    nezeptal.
  • 00:53:42 Tak jsem jí řekla,
    co dělám.
  • 00:53:44 Ona se začala strašně smát
    a řekla, jestli o nich napíšu.
  • 00:53:50 -To pereš, protože budeš balit?
  • 00:53:51 -To je pro Olega.
    Některé kousky dám na topení.
  • 00:53:56 -Děti odjíždějí?
  • 00:53:57 -Odjíždí jen Oleg na tábor.
    Slávka umístím na venkov.
  • 00:54:04 Někdy bude s Tomášem.
  • 00:54:17 Po dvou týdnech,
    kdy jsem na Ostravsku
  • 00:54:19 vůbec nemohla sehnat práci,
    jsem našla inzerát
  • 00:54:21 do třídírny odpadů.
  • 00:54:24 Na stránkách psali,
    že mám buď poslat
  • 00:54:26 strukturovaný životopis,
    nebo zavolat.
  • 00:54:30 Zavolala jsem jim.
  • 00:54:32 Dobrý den, zašlete nám,
    prosím, strukturovaný životopis.
  • 00:54:36 Ozval se ženský hlas
    v telefonu.
  • 00:54:39 Tak jsem ho teda napsala.
    Asi za dvě hodiny
  • 00:54:43 mi volala paní, že jsou s mým
    životopisem spokojení.
  • 00:54:47 Pozvala mě na pohovor.
  • 00:54:59 Ahoj čumáčku.
  • 00:55:00 -Nazdar čumáčku.
    Jak se máš?
  • 00:55:02 -Báječně.
  • 00:55:05 -Cos dělala dneska?
  • 00:55:10 -Byla jsem na dvou
    pohovorech.
  • 00:55:16 Na jednom v agentuře,
    kde jsem měla být v devět.
  • 00:55:20 Pak jsem jela na odpadky.
  • 00:55:22 -Na jaký odpadky?
  • 00:55:24 -Třídění odpadků.
  • 00:55:26 -Ty bláho!
  • 00:55:27 -V Ostravě.
  • 00:55:30 Strašně voňavá budova,
    čistá, všechno.
  • 00:55:35 Přišel si pro mě chlápek,
    vedl mě provozem,
  • 00:55:39 docela dost odpadků
    a pak jsme přišli...
  • 00:55:41 V životě jsem neviděla
    takový humus.
  • 00:55:44 Přišli jsme do takové
    velké haly a tam to
  • 00:55:46 strašně smrdělo.
    Byla tam spousta odpadků.
  • 00:55:49 Tam to prý neodvětrávají,
    že je to problém.
  • 00:55:52 Takže lidi tam dělají
    v zápachu.
  • 00:55:55 Není tam odvětrání.
    Až jsme přišli k nejšpinavějšímu
  • 00:55:58 pásu, kde se asi 100 let
    ukládá špína.
  • 00:56:02 Tam mi vysvětloval,
    co bych teda dělala.
  • 00:56:06 Potom řekl, že to místo
    jako vlastně nemá,
  • 00:56:09 že bych byla doma
    na telefonu
  • 00:56:11 a když by byl někdo nemocný
    nebo by nemohl,
  • 00:56:13 tak bych za něj zaskočila.
    Pak se mě ptal,
  • 00:56:15 jak se mi to líbí.
    Jsem řekla, že jako líbí,
  • 00:56:18 ale že tu práci pro mě nemá.
    On řekl, že sem vždycky
  • 00:56:22 někdo přijde a chce hned
    pracovat.
  • 00:56:26 Ještě mě vedl na personální.
    Cestou jsme viděli
  • 00:56:29 nějakého potkana.
    Prý občas nějaký běží po páse,
  • 00:56:33 ale že se nemám bát,
    že jsou plachý a že nekoušou.
  • 00:56:37 Na personálním se mnou
    paní vyplnila několik papírů.
  • 00:56:41 Bude to DPČ, že to je strašně
    výhodný, že se mi to počítá a tak.
  • 00:56:50 Já se teď musím převléknout,
    abych byla hezká.
  • 00:56:53 -Do hospody?
  • 00:56:54 -Do hospody, abych nesmrděla.
  • 00:56:57 Víš, jak.
  • 00:56:59 -Jasně.
  • 00:57:03 -Moc tě miluju.
  • 00:57:05 -Zatím čau.
  • 00:57:06 -Čau.
  • 00:57:15 Na páse jezdilo hodně věcí,
    které v žádném případě
  • 00:57:17 nebyly plast.
    Ležel tam třeba medvídek.
  • 00:57:22 Také použité plíny.
    Nějaká věc,
  • 00:57:24 která byla úplně prolezlá
    červy, že se hýbala.
  • 00:57:29 My z pásu vyndáváme PET
    lahve a další plasty.
  • 00:57:40 Po páse nám ráno jela
    i nějaká zdechlina.
  • 00:57:43 Terka hned vzala sprej
    a postříkala ho a říkala,
  • 00:57:46 ať na tu zdechlinu nesahám.
    Nekoukala jsem se,
  • 00:57:50 abych se nepoblila.
    Takže nevím,
  • 00:57:52 co to bylo za zvíře.
  • 00:58:06 Na pás nám také přiběhl
    potkan.
  • 00:58:08 Terka se jich hrozně bojí,
    tak začala utíkat.
  • 00:58:11 Šéf si pochvaloval,
    že už dlouho nikdo
  • 00:58:13 nechytl žloutenku.
    A taky, že potkani ještě
  • 00:58:15 nikdy nikoho nepokousali.
  • 00:58:31 Ve čtvrtek a v pátek
    jsem většinu času pracovala
  • 00:58:33 s Láďou.
  • 00:58:36 Dělalo se mi s ním fakt dobře.
    Bylo to takové souznění,
  • 00:58:39 že jsem se v duchu modlila,
    abych nemusela
  • 00:58:42 stát u toho smradlavého pásu
    a mohla pracovat dole
  • 00:58:44 s Láďou a povídat si s ním.
  • 00:58:56 Jsem unavená z toho
    předstírání a i z toho,
  • 00:58:59 že jsem si všude všimla,
    jak moc jsou lidi
  • 00:59:01 tou špatně placenou prací
    vyčerpaní.
  • 00:59:05 Taky jsou se svým smutným
    údělem srozumění
  • 00:59:08 a ze strachu nezvládnou dělat
    nic proto,
  • 00:59:11 aby nepříjemné věci
    změnili.
  • 00:59:17 Hrdinství, jako by tu nebylo
    umět se ozvat,
  • 00:59:20 ale vydržet co nejvíc.
  • 00:59:28 Domluvila jsem se v Ostravě
    s Aničkou,
  • 00:59:30 že mi bude hlídat Slávka.
    Už nezvládal to odloučení.
  • 00:59:33 Bydlet můžeme všichni
    spolu ve squatu na spodní.
  • 00:59:59 On to sní, jo?
  • 01:00:04 -Teď jsme to prohráli.
  • 01:00:08 -Tak jak ses měl, Slávku?
  • 01:00:16 Zavřeme.
  • 01:00:20 Se trochu pomazlíme.
  • 01:00:22 -Co v práci?
  • 01:00:24 -V jednu chvíli jsem se
    pozvracela.
  • 01:00:31 Házet míčem.
  • 01:00:38 Potkani asi k takovému
    místu nějak patří,
  • 01:00:40 i když je to hnusný.
    Když jsem dneska nabírala
  • 01:00:43 ty zetlelý, tak jsem viděla,
    že kolem nich je spousta
  • 01:00:46 takového podivného prachu
    a že ta část jsou oni.
  • 01:00:49 Tak to jsem nevěděla,
    když jsem ráno zametala.
  • 01:00:52 To mi pak Láďa,
    pod kterým dělám, mi říkal,
  • 01:00:55 že si mám vzít příště roušku.
    To si musím požádat.
  • 01:00:59 To se říká, že je pěkný
    si to zkusit třeba i pět týdnů,
  • 01:01:04 ale chtělo by to zkoušet
    několik let.
  • 01:01:10 Pak to by teprve byl
    ten správný výzkum.
  • 01:01:16 Na to nemáme čas.
  • 01:01:38 Je to první fakt odporná
    práce,
  • 01:01:40 při které vůbec nemám
    žádnou radost z toho,
  • 01:01:42 co dělám.
  • 01:01:51 Provoz v OZO je třísměnný.
    Myslím, že třísměnný
  • 01:01:54 provoz je zločin
    proti lidskosti.
  • 01:02:01 Práce v noci je sama
    o sobě nezdravá.
  • 01:02:03 Má dopady na lidský
    organismus.
  • 01:02:05 Neustálé změny,
    kdy doba jídla se mění
  • 01:02:07 každý týden jsou devastující.
  • 01:02:12 Fakt nechápu,
    proč je třeba třídit odpad
  • 01:02:14 taky v noci.
  • 01:02:22 Noční práce je pochopitelná
    u zdravotníků, řidičů
  • 01:02:25 nebo sklářů,
    kde je rozpálená tavicí pec
  • 01:02:27 a nejde ji jen tak vypnout.
  • 01:02:34 Všude tam, kde není nutné,
    aby to bylo nonstop,
  • 01:02:37 je to totální neúcta ke zdraví
    a k životům zaměstnanců.
  • 01:02:44 Skutečnost, že zaměstnanci
    jsou za noční směny
  • 01:02:45 ještě rádi,
    protože jsou za ně příplatky,
  • 01:02:48 které jim umožňují přežít,
    je šílená.
  • 01:02:52 Slušné peníze by si měli
    vydělat i prací přes den.
  • 01:03:35 Ráno jsem přišla do šatny
    a ženské, které tam seděly,
  • 01:03:39 mi věnovaly hrníček,
    abych si měla do čeho
  • 01:03:41 dělat kafe.
    Ptaly se mě,
  • 01:03:43 jak se mi ta práce líbí.
  • 01:03:46 Neurčitě jsem řekla něco jako,
    že jo.
  • 01:03:49 Ony říkaly:
    Tak hlavně, že má člověk práci.
  • 01:03:52 Tuhle hlášku jsem tu
    slyšela hodněkrát.
  • 01:03:56 Je to napsané i na záchodě.
  • 01:03:59 Buďte rádi, že máte práci.
    I když někdo k tomu dopsal
  • 01:04:02 něco jako:
    To víš, že jo, kokote.
  • 01:04:27 Zase začala ta úmorná,
    špinavá práce.
  • 01:04:30 Plíny, injekční stříkačka,
    jídlo, ohromný gumový penis,
  • 01:04:34 který bůhví proč na páse stál
    a vypadal strašně odpudivě.
  • 01:04:38 PETky smíchané se vším
    možným.
  • 01:05:05 Na konci směny jsem
    dostala rozpis na další týden.
  • 01:05:08 Ostatní taky nevěděli
    až do dnešního dne,
  • 01:05:11 jak budou pracovat
    příští týden.
  • 01:05:13 Jenom na rozdíl ode mě věděli,
    že pracovat budou.
  • 01:05:23 Řekla jsem, že jsem s tím
    nepočítala,
  • 01:05:25 že nebudu moci přijít.
  • 01:05:27 Šéf mi říkal, že jsem chtěla
    práci a že můžu přijít
  • 01:05:30 na noční v neděli
    a že mám být ráda.
  • 01:05:33 Strašně mě mrzí,
    že nemůžu.
  • 01:05:37 I kvůli tomu, že to jsou
    noční,
  • 01:05:39 kvůli kterým bych ráda
    svedla vítězný boj.
  • 01:05:54 Po práci mi na zastávce
    autobusu Terka říkala:
  • 01:05:56 Ty se sem už nevrátíš, že ne?
  • 01:05:58 Odpověděla jsem jí, že ne.
    Terka nechápala,
  • 01:06:01 proč jsem si vybrala
    zrovna tuhle práci.
  • 01:06:03 Já se jí nezeptala,
    proč to dělá ona.
  • 01:06:07 Vystoupila na třetí zastávce
    a mě to napadlo hned potom.
  • 01:06:11 Sice odpověď tuším,
    ale stejně mě to mrzí,
  • 01:06:14 protože nějak si to
    vysvětlovat musím.
  • 01:06:24 S Terkou jsme se rozloučily,
    ale s Láďou jsem se
  • 01:06:27 rozloučit nedokázala.
  • 01:06:31 Cítila jsem, že i jemu se
    se mnou dobře dělá.
  • 01:06:34 Dost jsme se nasmáli
    a bylo to fajn,
  • 01:06:36 jak jen to v těch smrdutých
    kulisách šlo.
  • 01:06:39 Nedokázala jsem říct,
    že už nepřijdu.
  • 01:06:42 Teď mě to mrzí.
  • 01:06:51 Hrníček, který jsem ráno
    dostala, jsem umyla
  • 01:06:54 a vrátila ho tam,
    odkud ho ženské vzaly.
  • 01:07:06 Skryté titulky: Eliška Blažková
    Česká televize, 2017

Související