iVysílání

stránky pořadu
Premiéra:
26. 8. 2012
20:40 na ČT1

1 2 3 4 5

13 hlasů
19339
zhlédnutí

Toulavá kamera vychutnává Česko

Berounsko a Českobudějovicko

28 min | další Vzdělávání »

upozorňovat

do playlistu

Přehrávač videa

Načítám přehrávač...

Toulavá kamera vychutnává Česko - Berounsko a Českobudějovicko

  • 00:00:17 Tentokrát na Berounsku
    zapátrám po tom,
  • 00:00:19 zda se při výrobě gramofonových
    desek skutečně používají saze.
  • 00:00:23 Poté si v Chrustenické štole
    vyzkouším bagr,
  • 00:00:27 jemuž tam neřeknou jinak,
    než Dejdarův,
  • 00:00:29 a taky si prohlédneme botky,
    ušité pro hvězdy filmového plátna.
  • 00:00:34 Já vám pak na Českobudějovicku
    prozradím, jak se stalo,
  • 00:00:36 že Josef Hardtmuth udělal díru
    do světa obyčejnými tužkami.
  • 00:00:40 Vydáme se i po stopách koněspřežky,
  • 00:00:42 která Jihočechům zajistila spojení
    s Rakouskem.
  • 00:00:44 A nakonec se v Týně nad Vltavou
    pokusím ozdobit
  • 00:00:47 ručně svázanou knihu.
  • 00:00:49 Takže pozor, startujeme!
  • 00:00:54 Berounsko si na nepřízeň hvězd
    rozhodně stěžovat nemůže.
  • 00:00:58 Příroda mu nadělila hluboké lesy,
    louky kolem vlnící se řeky,
  • 00:01:02 i Koněpruské jeskyně.
  • 00:01:04 Zdejší krajina okouzlila
    české panovníky,
  • 00:01:06 a tak jí dominují
    bývalé královské hrady,
  • 00:01:09 Točník, Žebrák a hlavně
    nepřehlédnutelný Karlštejn.
  • 00:01:13 My se teď ovšem vypravíme do míst,
  • 00:01:14 jejichž příběh se začal psát
    o dost později,
  • 00:01:17 přesto se už stala
    takřka legendami.
  • 00:01:21 Vinyl, nebo taky černá deska
    či elpíčko.
  • 00:01:24 Z technického hlediska překonaný
    způsob analogového záznamu zvuku,
  • 00:01:27 který měl podle všech prognóz
    dávno skončit v propadlišti dějin.
  • 00:01:30 Jenže se tak nestalo.
  • 00:01:32 Tyhle retro nosiče totiž
    překvapivě zažívají renesanci,
  • 00:01:35 stávají se módním artiklem
    a objektem sběratelského zájmu.
  • 00:01:39 Tady v Loděnici na Berounsku
    se vyrábějí od roku 1955,
  • 00:01:43 tak se pojďme podívat, jak.
  • 00:01:46 Tady to vypadá skoro jako
    v našem televizním studiu.
  • 00:01:48 Jak se to tedy nakonec přihodí,
  • 00:01:50 že se ten zvukový záznam spojí
    s tou prapodivnou hmotou,
  • 00:01:54 která má ještě prapodivnější název
    vinyl?
  • 00:01:59 Ten první krok je po přijetí
    toho záznamu,
  • 00:02:01 přetransformovat ho
    na ten mechanickej záznam.
  • 00:02:04 K tomu slouží tady to zařízení.
  • 00:02:06 Spustí se proces a diamantovým
    hrotem řežeme ten záznam.
  • 00:02:11 Ty drážky, pokud to byl monozáznam,
    tak nůž řezal jenom zleva doprava,
  • 00:02:15 u stereo záznamu je tam ještě navíc
    nahoru dolů, čili do hloubky.
  • 00:02:21 A tato matrice je z jakého
    materiálu?
  • 00:02:23 Tohle je ocelovej plech a na tom
    je speciální vrstva mědi.
  • 00:02:28 Používáme taky lakovou fólii,
  • 00:02:31 což je hliníkovej plech,
    pokrytej speciálním lakem.
  • 00:02:35 A liší se nějak zpracování
    obou materiálů?
  • 00:02:37 Záznam probíhá prakticky stejně.
  • 00:02:40 Metoda lakové fólie je ovšem starší
  • 00:02:42 a třeba konzervativní Angličani
    ji mají dodnes raději.
  • 00:02:46 Tvrdí, že nahrávka na ní zní jinak,
    než z desky měděné.
  • 00:02:51 Pojďme si teď ty tóny zhmotnit
    a převést na ty jednotlivé drážky.
  • 00:02:55 Dá se říct, že třeba čím vyšší tón,
    tím hlubší drážka,
  • 00:02:59 nebo čím nižší tón...
  • 00:03:01 -Přesně obráceně.
    -Naopak to je!
  • 00:03:03 Čím hlubší tón,
    tak tím ta drážka je širší,
  • 00:03:08 pokud se jedná o záznam do hloubky.
  • 00:03:12 Mám třeba ráda Carla Orffa,
    Carminu Buranu,
  • 00:03:14 která se nám tak pomalinku
    rozjíždí,
  • 00:03:16 a vlastně končí...přímo burácí.
    Jak to vypadá na té desce?
  • 00:03:21 Jsou tam nejprve jenom ty čárky,
  • 00:03:23 ty rýhy drobnější, menší,
    méně hluboké,
  • 00:03:26 a potom jsou intenzivnější, hustší?
  • 00:03:29 Přibližně tak.
    Na konci byste viděla,
  • 00:03:31 jak se ta drážka zpočátku
    téměř nevlní,
  • 00:03:34 a ke konci byste viděla
    velký výchylky.
  • 00:03:38 Takže podle těch drážek na desce
    bych mohl poznat, jakou hudbu nese?
  • 00:03:41 To někdy vyzkouším. Ale co se děje
    s tou měděnou po vyřezání?
  • 00:03:44 Čeká ji koupel v galvanické lázni.
  • 00:03:47 Ten poměděnej nosič a vyříznutej
  • 00:03:49 se připevní na tenhle talíř
    coby katoda.
  • 00:03:53 Anoda jsou niklový kuličky,
    ponořený v tom elektrolytu,
  • 00:03:57 no a potom probíhá normální
    elektrolýza.
  • 00:04:00 Atomy niklu z těchhle kuliček
    se přenáší na tuhle vrstvu,
  • 00:04:06 a tak jak jsou tam ty vyříznutý
    drážky,
  • 00:04:09 tak ony je pěkně hezky modelují.
  • 00:04:11 Pak od sebe nosiče odloupneme
    a dostáváme negativ,
  • 00:04:15 čili lisovací matrici.
    Ta je prostě z niklu,
  • 00:04:18 a s tou už se jde rovnou na lis
    a může se lisovat deska.
  • 00:04:22 Ještě než se dostanete k lisu,
    tak by mě zajímalo,
  • 00:04:24 proč se vlastně těm černým plackám
    říká vinylové?
  • 00:04:27 Základem hmoty pro výrobu kotoučů
    je PVC, tedy polyvinylchlorid.
  • 00:04:31 Američanům se slovo vinyl
    tak zalíbilo,
  • 00:04:34 že se ujalo jako označení
    hotových desek.
  • 00:04:36 Ale zdalipak víš,
  • 00:04:38 z čeho se vyráběly úplně
    na začátku?
  • 00:04:40 -Někde jsem četl o břidlici.
    -Máš pravdu!
  • 00:04:42 Na povrch se ovšem nanášel
    šelak.
  • 00:04:45 Čas vinylu přišel až po druhé
    světové válce,
  • 00:04:47 a ten, který míchali
    tady v Loděnici,
  • 00:04:49 býval vyhlášený po celém světě.
  • 00:04:53 Je pravda, že se do té vinylové
    hmoty přidávají i saze,
  • 00:04:56 nebo je to jenom výplod
    nějaké lidové tvořivosti?
  • 00:04:59 Každá černá deska, kterou vidíte,
    tak je prostě obarvená sazema,
  • 00:05:03 který tam působí jednak
    jako barvivo,
  • 00:05:06 ale i trošku jako mazadlo,
  • 00:05:09 aby ten přenos přes tu přenosku
    byl prostě hladký.
  • 00:05:11 Takže, nasadit rukavici, aby nebyly
    na deskách otisky prstů,
  • 00:05:15 to mají zákazníci obzvlášť rádi,
    když ji dostanou.
  • 00:05:19 To je jenom kvůli otiskům,
    anebo je ta hmota horká?
  • 00:05:21 -Je i horká, ta hmota.
    -Au, je!
  • 00:05:25 Takže, teď etiketu obrázkem dolů,
    položit koláček hmoty,
  • 00:05:30 a pak už se jenom zmáčkne lis
    a jede to.
  • 00:05:33 A je hotovo! Vylisovala jsem si
    vlastní gramofonovou desku,
  • 00:05:36 i když hlas na ní bohužel
    patřil někomu jinému.
  • 00:05:39 A ani sis kupodivu neublížila!
    Mimochodem, jak se firmě povedlo,
  • 00:05:43 že ve výrobě vinylů hraje
    ve světě prim?
  • 00:05:46 Dokázali jsme to asi tak,
  • 00:05:48 že jsme částečně náhodně
    v polovině 90. let
  • 00:05:51 nezlikvidovali všechny stroje,
    které jsme tu měli.
  • 00:05:54 A teď si tipni, Pepo,
  • 00:05:56 kolik desek podle tebe opustí ročně
    brány loděnického závodu?
  • 00:06:00 -To netuším, statisíce?
    -Přidej! Zhruba 7 milionů.
  • 00:06:06 A kam všude se loděnické vinyly
    zatoulaly?
  • 00:06:09 Putují doslova do celého světa.
  • 00:06:12 Naším největším trhem vůbec
    jsou Spojené státy americké.
  • 00:06:15 Milovníci vinylových desek říkají,
    že je mají rádi především proto,
  • 00:06:20 že ten analogový záznam
    je naprosto jiný,
  • 00:06:22 než digitální, který považují
    za technicistní,
  • 00:06:25 příliš dokonalý a odosobněný.
    Vnímáte to taky tak?
  • 00:06:29 Skutečně to má trošku jinou barvu,
    ten zvuk,
  • 00:06:31 a většina lidí říká, že lepší,
    než má to laboratorní cédéčko.
  • 00:06:38 Vinylová deska má, na rozdíl
    od cédéčka nebo DVDíčka,
  • 00:06:42 v sobě spojený takový ty vášně,
    emoce.
  • 00:06:45 To moc dobře znám. Taky si občas
    pustím elpíčko.
  • 00:06:48 Sem tam praská, ale to k tomu
    prostě patří.
  • 00:06:51 Zkrátka romantika,
    ale dost nostalgie!
  • 00:06:54 Ačkoliv i naše další zastávka
  • 00:06:56 bude tak trochu výletem
    proti proudu času.
  • 00:07:00 Skoro 8 milionů tun železné rudy
  • 00:07:01 vytěžili horníci za 100 let
    z Chrustenické štoly na Berounsku.
  • 00:07:05 Šlo o jedno z největších
    důlních děl
  • 00:07:07 v oblasti takzvaného Barrandienu,
    ležícího západně od Prahy.
  • 00:07:11 Důl měl také úctyhodné rozměry,
  • 00:07:13 celkem tu bylo 84 pater,
    zasahujících do hloubky 426 metrů.
  • 00:07:18 Tak se na to pojďme
    společně podívat!
  • 00:07:21 Kdo a kdy objevil v této oblasti
    první rudnou žílu?
  • 00:07:24 První rudná žíla byla objevena
    někdy kolem roku 1861,
  • 00:07:29 a to postavou dost významnou,
    Janem Váňou,
  • 00:07:31 což byl vlastně objevitel
    kladenského ložiska černého uhlí.
  • 00:07:36 Ale pokud vím, tak tady železo
    zpracovávali už Keltové!
  • 00:07:39 Máš pravdu. Podle pověsti ho našel
    pasáček,
  • 00:07:41 který si obložil ohýnek kameny.
  • 00:07:44 Ty se žárem spekly dohromady
    a nový objev byl na světě.
  • 00:07:52 Prý ta ruda, která se těží tady,
  • 00:07:53 vypadá jako kus čerstvého
    syrového masa?
  • 00:07:58 -Ano.
    -Ukažte!
  • 00:07:59 Železná ruda ze zdejšího ložiska
    vypadá takto.
  • 00:08:02 Můžete si ji potěžkat.
    Upozorňuju, je to těžkej kámen.
  • 00:08:04 -To je sakra těžký kámen.
    -Je v něm 40 procent železa.
  • 00:08:08 A to je hodně, nebo málo?
  • 00:08:10 No, bohatší rudu bys marně hledal
    v celém Barrandienu.
  • 00:08:13 Zdejší takzvané šamozitové
    rudy
  • 00:08:15 údajně vznikaly usazováním
    na dně prvohorního moře.
  • 00:08:18 Ano, to se rozprostíralo
    všude kolem,
  • 00:08:21 a jak voda splachovala částečky
    vyvřelin, obsahujících železo,
  • 00:08:25 vznikaly na dně jakési
    obrovské čočky.
  • 00:08:28 A jakým způsobem se ruda
    v Chrustenicích těžila?
  • 00:08:31 Pomocí střelného prachu.
  • 00:08:33 Nejdřív se otvory pro nálože
    vrtaly ručně,
  • 00:08:36 pak přišly ke slovu
    pneumatické stroje.
  • 00:08:46 Už nechci!
  • 00:08:49 Pane jo, to já myslím,
  • 00:08:50 že by se mi ruce klepaly
    už jenom po první šichtě.
  • 00:08:54 -Fuj! No...
    -Teď si představte,
  • 00:08:57 že museli odvrtat čtyřicet děr,
    aby mohli ten odstřel udělat.
  • 00:09:02 Už se nedivím, že tady ti lidé
    bývali za trest
  • 00:09:04 a je mi jich čím dál tím víc líto.
  • 00:09:08 -Havířina, to je dřina.
    -To je dřina.
  • 00:09:11 Tedy klobouk dolů, Iveto!
  • 00:09:12 Viď! A to jsem si ještě udělala
    řidičák na důlní vláček
  • 00:09:14 a zvládla i tenhle bagr.
  • 00:09:16 Zahrál si v seriálu Zdivočelá země
    režiséra Hynka Bočana.
  • 00:09:21 Řidič toho důlního bagru měl bejt
    pan Hrušínský.
  • 00:09:23 Nakonec panu Bočanovi nezbylo
    nic jinýho,
  • 00:09:26 než přizvat pana Dejdara,
  • 00:09:28 kterej ovšem ovládání důlního bagru
    zvládnul absolutně na jedničku.
  • 00:09:33 To je to tak těžký?
  • 00:09:35 Tam jde o to, sesynchronizovat
    dva pohyby.
  • 00:09:37 Touhle pákou se ovládá chod bagru
    dopředu a dozadu,
  • 00:09:41 a touhle pákou se ovládá lžíce.
  • 00:09:48 A pan Hrušínský nebyl schopen
    té koordinace?
  • 00:09:50 Té koordinace.
  • 00:09:51 Pojďte mi to ukázat,
    jestli bych to zvládla!
  • 00:09:55 -Tak, zastavit a couváme!
    -Jo!
  • 00:10:01 Tak, a nahoru tu lžíci,
    až na doraz.
  • 00:10:05 Zkoušku jste složila.
  • 00:10:06 Tak jsem za Hrušínskýho
    nebo za Dejdara?
  • 00:10:08 Za Dejdara!
  • 00:10:09 Dobrý! Tak bych mohla hrát
    ve Zdivočelé zemi.
  • 00:10:11 Pane Bočane, tady jsem!
  • 00:10:13 Naloženo máme, a jak s vozíky ven?
    Neříkej, že je tahali horníci sami!
  • 00:10:17 Jasně, ovšem kde to šlo,
    tam pomáhali koně,
  • 00:10:20 které časem nahradily
    důlní lokomotivy.
  • 00:10:23 Třeba tahle elektrická babička
    z roku 1910,
  • 00:10:25 která sloužila na Kladně.
  • 00:10:27 Mimochodem, Chrustenickým
    za ni kdysi nabízeli
  • 00:10:29 70 tisíc marek!
  • 00:10:32 Pane jo! A kdy odtud vyjel
    poslední vozík?
  • 00:10:34 V roce 1965, přesně 23. června
    v 11:00 hodin.
  • 00:10:40 Ale v podzemí jsou prý ještě
    zásoby rudy na dalších 15 let.
  • 00:10:43 Ano, až nám dojde železný šrot,
    třeba se sem havíři zase vrátí.
  • 00:10:47 My ale popojedeme dál.
    Čeká nás nadšenec,
  • 00:10:50 pro kterého se koníček
    stal obživou i životním posláním.
  • 00:10:54 Vesničku Praskolesy
  • 00:10:56 byste v turistických průvodcích
    asi marně hledali,
  • 00:10:58 zato ji velmi dobře znají filmaři,
    tuzemští i z ciziny.
  • 00:11:02 Svou dílnu tady totiž má
    sedlář Martin Říha.
  • 00:11:05 Pod jeho rukama se rodí
    nejen westernová sedla,
  • 00:11:08 ale i historické botky
    či zbroje všeho druhu.
  • 00:11:11 Jeho kostýmy si zahrály
    třeba v Letopisech Narnie,
  • 00:11:14 nebo v populárním seriálu Borgiové.
  • 00:11:18 Tohle jsou boty
    z Tristana a Isoldy.
  • 00:11:20 A kdo je nosil, Tristan?
  • 00:11:21 To byly boty pro šermíře,
    pro kaskadéry.
  • 00:11:23 Jak dlouho vám trvá,
    než třeba ušijete takovouhle botku?
  • 00:11:26 Ten pár vysokejch bot je taková
    celodenní práce.
  • 00:11:30 Jak moc se Martin drží
    starých vzorů?
  • 00:11:32 Třeba skupinám historického
    šermu na tom hodně záleží.
  • 00:11:35 Modely pro ně proto vytváří
    podle dobových vyobrazení,
  • 00:11:38 či archeologických nálezů.
  • 00:11:40 Věrný musí být nejen materiál,
    ale i postup výroby.
  • 00:11:45 A taky nástroje, jak vidím!
  • 00:11:47 Tohle je sedlářskej koník.
  • 00:11:49 To jsou v podstatě
    mechanický kolena,
  • 00:11:51 Používají se na držení kůže
    při šití.
  • 00:11:54 Tenhle váš koník vypadá
    jako pěkná starožitnost,
  • 00:11:57 kde jste k němu přišel?
  • 00:11:58 Toho mi objevil kamarád
    taky od řemesla, zásobuje nás,
  • 00:12:02 když vidí kus starýho nářadí,
  • 00:12:04 který se dneska strašně
    špatně shání, tak ho bere.
  • 00:12:07 U kamaráda se Martin Říha,
    původně elektrikář, taky vyučil.
  • 00:12:10 Už to bude 18 let.
  • 00:12:13 Nejdřív si dělal věci jen pro sebe,
  • 00:12:14 dnes pracuje pro filmové produkce
    z celého světa.
  • 00:12:17 Teď jsem ale objevila nářadí,
    které vypadá jako vražedná zbraň.
  • 00:12:21 Co to je?
  • 00:12:22 To je sedlářskej půlměsíc,
    používá se na krájení kůží.
  • 00:12:26 Odkdy se používá, víte to?
  • 00:12:28 Používá se minimálně od středověku,
    dost možná dýl.
  • 00:12:33 Jde to pěkne ztuha, koukám!
  • 00:12:34 Jakou kůži sedláři používají,
    hovězinu?
  • 00:12:36 Většinou ano.
    Tahle přitom měla jen 2 mm.
  • 00:12:39 Zato bůvolí, ze které Martin šije
    botky, bych neuřízla vůbec.
  • 00:12:43 Ovšem čím hůř se zpracovává,
    o to déle pak střevíce vydrží.
  • 00:12:48 Víte, že můj strejda kdysi ušil
    sedlo? Protože jezdil na koni.
  • 00:12:50 Jenomže všichni mí rodinní
    příslušníci
  • 00:12:53 jsou narozdíl od mě šikovní...
  • 00:12:57 Mám tam 3 otvory,
    to by nám mohlo zkraje stačit.
  • 00:13:01 Uf! Pěkně jsem se u toho zapotila.
  • 00:13:02 Teď si vezmu další náčinní,
    tedy tyto dvě jehly.
  • 00:13:06 -Napřed jednou...
    -A pak tou druhou.- A skrz...
  • 00:13:08 Počkejte, mám to!
  • 00:13:10 -Teď ji vytáhnu, co?
    -Teď ji vytáhnout...
  • 00:13:12 Takhle...teda...no, dobrý,
    ale jsme venku!
  • 00:13:17 Tak, a teď jdu takhle proti touhle,
    a do té samé dírky?
  • 00:13:21 Do tý samý dírky.
  • 00:13:22 Heleďte se! Já jsem sama
    překvapená, co vy?
  • 00:13:25 Já vás beru!
  • 00:13:27 Tak jo, beru vás za slovo!
  • 00:13:30 No, mistr sedlář je opravdu
    shovívavý.
  • 00:13:32 Mně připadají ty stehy
    trochu cik cak.
  • 00:13:34 Copak na to neexistuje nějaký fígl?
  • 00:13:36 To víš, že ano.
    Učedníci si pomáhají rádýlkem,
  • 00:13:39 které má rozteč zubů
    na délku stehu.
  • 00:13:41 Tím si jednoduše šev
    předem vyznačí.
  • 00:13:44 U skrytých si ale člověk musí
    vystačit se svou šikovností.
  • 00:13:49 To znamená, že všechny švy
    jsou schovaný v síle tý kůže,
  • 00:13:52 mají prošívaný, převracený podešve.
  • 00:13:54 Takže oni dbali taky
    na tu estetickou rovinu?
  • 00:13:57 Taky, ale ono hlavně když se kůže
    propíchne skrz, tak je děravá
  • 00:14:01 a tamtudy teče.
  • 00:14:02 Tyhle gotické botky byly hotovým
    uměleckým dílem.
  • 00:14:05 Navíc byly kdysi dost drahé
    a musely hodně vydržet.
  • 00:14:08 Proto škorně objevené archeology
    nesou často stopy oprav.
  • 00:14:12 Já doufám, že my dnes podrážky
    neprošlapeme,
  • 00:14:14 i když nás ještě čeká výlet
    do dalšího regionu.
  • 00:14:23 Novogotická perla jihu Čech,
    zámek Hluboká nad Vltavou,
  • 00:14:26 malebné Holašovice, zapsané díky
    architektuře selského baroka
  • 00:14:30 na seznamu UNESCO.
  • 00:14:32 A taky metropole regionu
    s historickým náměstím,
  • 00:14:34 Černou věží, Masnými krámy
    a samozřejmě s proslulým Budvarem.
  • 00:14:39 Takové je Českobudějovicko,
    náš další cíl.
  • 00:14:44 Ve výčtu toho, co proslavilo
    jihočeskou metropoli,
  • 00:14:48 nemůže chybět tužka,
    docela běžná školní pomůcka.
  • 00:14:50 Světlo světa spatřila na sklonku
    18. století ve Vídni,
  • 00:14:53 odkud se výroba v polovině
    století devatenáctého
  • 00:14:56 přestěhovala do Českých Budějovic.
  • 00:14:58 A její hvězda nepohasíná
    ani v éře počítačů.
  • 00:15:02 Jsme prokazatelně jedna
    z nejstarších,
  • 00:15:05 ne-li ve spotřebním průmyslu
    vůbec nejstarší česká firma.
  • 00:15:07 Historie se začala psát paradoxně
    na území Rakouska,
  • 00:15:10 kde byla založena továrna
    na kameninu Josefem Hardtmuthem.
  • 00:15:15 Počkej, mluvil jsi přece o tužkách!
    Co mají společného s kameninou?
  • 00:15:19 Josef Hardtmuth byl dvorním
    architektem Lichtenštejnů.
  • 00:15:22 Tvořil třeba v Lednicko-Valtickém
    areálu.
  • 00:15:24 Když přišla Napoleonova blokáda,
  • 00:15:27 přestaly na starý kontinent
    proudit tužky z Anglie,
  • 00:15:29 která byla největším producentem.
  • 00:15:31 Jejich cena šla tudíž hodně nahoru
  • 00:15:33 a prodražila se i práce
    na stavebních projektech.
  • 00:15:36 No a pana Hardtmutha napadlo,
    že by je mohl vyrábět on ve Vídni,
  • 00:15:40 a hned přišel s převratnou
    novinkou.
  • 00:15:44 Vynalezl specifickou výrobu tuhy.
  • 00:15:46 Konkurence měla nepoměrně
    složitější receptury,
  • 00:15:49 které trvaly jednak daleko
    delší technologickou dobu
  • 00:15:54 a jednak byly dražší,
  • 00:15:56 než ten zjednodušený proces
    spojení grafitu a jílu,
  • 00:15:59 s kterým přišel právě Hardtmuth.
  • 00:16:01 Hm, a v čem byla nová metoda
    tak unikátní?
  • 00:16:03 Do té doby se na výrobu tuhy
    používal čistý grafit.
  • 00:16:06 Jeho mísení s jílem spolu s novým,
  • 00:16:08 rychlejším vytlačováním tuhy
    práci zlevnily,
  • 00:16:11 a tak zhruba století
    po svém založení
  • 00:16:13 byla Koh-i-norka největším
    producentem tužek na světě.
  • 00:16:17 Firma se etablovala jako jediný
    dodavatel
  • 00:16:19 pro celý císařský a královský dvůr
    ve Vídni
  • 00:16:22 a byla jedním ze dvou dodavatelů
    císařského dvora v Berlíně.
  • 00:16:26 A za své výrobky Českobudějovičtí
  • 00:16:27 získávali i ceny na světových
    výstavách.
  • 00:16:30 -Za obyčejné tužky?
    -Nenech se mýlit!
  • 00:16:32 Běžná, obyčejná je tužka pro nás,
    ve své době to ale bývala velká věc
  • 00:16:37 a každá novinka
    byla hodně sledovaná.
  • 00:16:41 Mezi těma medailema je nejznámější
    nebo nejcennější
  • 00:16:45 medaile z roku 1900, kdy Koh-i-nor
    Hardtmuth vyhrál světovou výstavu.
  • 00:16:49 Tenkrát to byl hi-tech,
    čili něco to znamenalo,
  • 00:16:52 bylo to v celém světě známé
    a dodneška z té medaile těžíme.
  • 00:16:58 Skoro to vypadá, že tužka
    proslavila mé rodné Jižní Čechy
  • 00:17:01 víc, než pivo.
  • 00:17:03 Jeho výrobu znám, ale u zrodu
    této psací pomůcky
  • 00:17:06 jsem ještě nikdy nebyla.
    Jak vzniká?
  • 00:17:09 Na první pohled to vypadá
    jednoduše, ale docela to trvá,
  • 00:17:12 za ideálního stavu prý tak
    tři a půl pracovní směny.
  • 00:17:18 Na začátku výroby tužky
    jsou dřevěné destičky.
  • 00:17:20 Čím vším si ta destička
    musí projít,
  • 00:17:22 aby z toho ve finále ta tužka byla?
  • 00:17:24 Takovéto prkénko prochází
    do prvního stroje,
  • 00:17:26 kde se jednak zarovnává
  • 00:17:28 a zadruhé se do toho prkýnka
    vytváří drážky pro vkládání tuh.
  • 00:17:33 Mimochodem, tuhu si v Koh-i-norce
    dodnes vyrábějí sami.
  • 00:17:36 A pořád míchají grafit s jílem
    podle Hardtmuthovy receptury?
  • 00:17:40 Ano, nic se nezměnilo.
  • 00:17:42 Pokud máme směs v této podobě,
    co se s ní děje dál?
  • 00:17:45 Peletky nasypeme do lisů, kde je
    vytahujeme v nekonečným proudu.
  • 00:17:49 Nicméně ta tuha ještě v ten moment
    je vláčná, co s ní dál?
  • 00:17:52 Sušíme na vlhkost, která je
    pod jedno procento,
  • 00:17:58 tak, abysme je následně vypálili.
    Výpal je důležitý proto,
  • 00:18:01 aby odešly všechny organický látky,
    voda,
  • 00:18:04 a došlo k jemnýmu slinutí.
  • 00:18:08 Tvrdost tý výsledný tuhy je dána
    poměrem mezi jílem a grafitem.
  • 00:18:12 Čím víc jílu, tím ta tuha
    je tvrdší,
  • 00:18:14 čím víc grafitu, tím ta tuha
    je měkčí.
  • 00:18:18 To si ještě matně pamatuju
    ze školy, Pepo.
  • 00:18:20 Na rýsování se používají
    tužky tvrdší, na malování měkčí.
  • 00:18:24 Ale asi nevíš, že i s tou tvrdostí
    tužek či spíše tuh přišli Jihočeši.
  • 00:18:30 Symbol HB, což používá celý svět
    ve stupních gradací,
  • 00:18:34 označování ve stupních tvrdosti
    tužek, vznikl v Budějovicích,
  • 00:18:37 nebo vznikl u Koh-i-noru Hardtmuth,
  • 00:18:40 a myslím si, že na to bysme
    měli být hrdý.
  • 00:18:43 A víš, co to označení HB znamená?
  • 00:18:45 Po tom jsem nikdy nepátrala,
  • 00:18:47 ale napadá mě třeba Hardtmuth
    a Bleistift, což je německy tužka.
  • 00:18:51 Trefilas to napůl,
    je to Hardtmuth Budweis,
  • 00:18:54 takže jméno továrny
    i Českých Budějovic
  • 00:18:56 najdeš vlastně na každé tužce.
  • 00:18:58 No vida, na to bych asi nepřišla,
    ale pojďme se vrátit k té výrobě!
  • 00:19:02 Dobře. Do zmiňované drážky
    se nanese lepidlo, vloží tuha
  • 00:19:05 a druhá destička se přiklíží.
    Vznikne jakýsi sendvič,
  • 00:19:08 z něhož se pak podélně
    frézují tužky.
  • 00:19:13 Potom tyhle tužky přichází
    do dílny, které říkáme leštírna,
  • 00:19:16 kde se ty tužky barví.
  • 00:19:18 Tužky projíždí cca pětkrát barvou,
    dvakrát lakem.
  • 00:19:21 Jako poslední fáze je hrocení
    toho výrobku.
  • 00:19:26 Při pohledu na ta kvanta tužek se,
    Pepo, nemůžu ubránit otázce,
  • 00:19:29 čím vlastně psali naši předci
    v dobách, kdy je ještě neznali?
  • 00:19:33 Tak třeba staří Římané
    používali olověnou tyčinku.
  • 00:19:36 Tužka v podobě nám známé
  • 00:19:38 spatřila světlo světa v 16. století
    v Anglii,
  • 00:19:41 kde tehdy objevili grafit.
  • 00:19:43 A pak vstoupili na scénu Jihočeši.
  • 00:19:45 Mimochodem, kde všude se dnes
    naše psací pomůcky těší oblibě?
  • 00:19:50 Celkem se vyvážejí do 70 zemí
    světa,
  • 00:19:52 jen tužek se ročně v Koh-i-norce
    vyrobí skoro 150 milionů.
  • 00:19:58 Mohl bych se teda pokusit
    vás vystrnadit z této židle?
  • 00:20:02 -Pojďte!
    -že bych si to taky vyzkoušel?
  • 00:20:05 -A dává se to těma hrotama dolů?
    -Ano.
  • 00:20:08 Dvanáct. Hele, než bych to
    i spočítal,
  • 00:20:10 2, 4, 6, 8, 9, takže ještě tři.
  • 00:20:12 Vy jich děláte za 5 minut dvacet?
    Za 5 minut děláte dvacet krabiček.
  • 00:20:18 A kolik jsi jich naplnil ty,
    pomocníku?
  • 00:20:21 Asi tak jednu za minutu, možná dvě.
  • 00:20:23 No nic. Asi tuhle práci
    raději přenecháš jiným.
  • 00:20:27 V zájmu zachování našeho
    tužkařského věhlasu určitě ano.
  • 00:20:30 Mimochodem, víš, proč Hardtmuthovi
  • 00:20:31 kdysi přesunuli výrobu z Vídně
    na jih Čech?
  • 00:20:34 No tak nejspíš tu byla levnější
    pracovní síla a prý taky jíl.
  • 00:20:38 Ano, a k tomu ještě vynikající
    dopravní spojení,
  • 00:20:41 a o něm teď bude řeč.
  • 00:20:45 Myšlenka propojit Vltavu s Dunajem
    existovala už v dobách Karla IV.,
  • 00:20:48 naplnění se dočkala skoro
    o půl tisíciletí později.
  • 00:20:51 Vypracováním projektu byl pověřen
    matematik František Josef Gerstner.
  • 00:20:55 Všechny překvapil,
  • 00:20:56 když místo plavebního kanálu navrhl
    vybudovat koněspřežnou dráhu.
  • 00:21:02 Z rakouských zemí sem na sever,
    tímto směrem,
  • 00:21:04 vedla stará obchodní cesta.
  • 00:21:06 Musela překonávat pohraniční hory,
  • 00:21:07 a tak pořád někoho napadalo
    propojit Vltavu s Dunajem,
  • 00:21:11 protože ta říční přece jenom
    byla rychlejší, bezpečnější
  • 00:21:16 a hlavně levnější.
  • 00:21:18 Na počátku 19. století
  • 00:21:19 dostal matematik František Josef
    Gerstner za úkol spočítat,
  • 00:21:22 na kolik by vybudování kanálu
    mezi oběma řekami přišlo
  • 00:21:25 a zjistil, že náklady by byly
    astronomické.
  • 00:21:28 Aha, takže koleje byly nakonec
    levnější?
  • 00:21:31 Přesně tak. Stavbu dráhy už měl
    tak říkajíc na hrbu
  • 00:21:34 František Antonín Gerstner, syn
    Františka Josefa, nikoliv císaře.
  • 00:21:38 Krajinou se tak začaly vinout
    dřevěné koleje,
  • 00:21:41 pobité železnou pásovinou.
  • 00:21:45 První souprava tažená koňmi
    vyjela v roce 1832.
  • 00:21:47 Ta železnice původně nesloužila
    dopravě osob, ale dopravě soli,
  • 00:21:53 a první lidé vyrazili
    až v roce 1834,
  • 00:21:57 a to na velikonoční trhy do Lince.
  • 00:22:00 O dva roky později získala
    dopravní společnost licenci
  • 00:22:03 na pravidelnou přepravu osob.
  • 00:22:04 Cesta do Lince trvala 14 hodin,
  • 00:22:07 ale zboží se tam trmácelo
    celé tři dny.
  • 00:22:09 Provoz trochu komplikovalo to,
    že šlo o jednokolejku.
  • 00:22:12 Právě! A co se stalo,
  • 00:22:14 když se potkaly dva vozy,
    jedoucí proti sobě?
  • 00:22:17 Traduje se, že nákladní
    měly přednost.
  • 00:22:19 Lidé prý museli vystoupit,
    přendat osobní kočár mimo koleje
  • 00:22:22 a po odjezdu toho druhého
    ten svůj zase vrátit zpět,
  • 00:22:26 nicméně na trati bylo několik
    výhyben,
  • 00:22:28 kde se vozy mohly pohodlně vyhnout.
  • 00:22:36 Lidé mají takovou mylnou představu,
  • 00:22:38 že tady se zapřáhli koně
    a ti skončili v Linci.
  • 00:22:40 Podél tý trasy z Budějovic do Lince
  • 00:22:42 byly budovány
    takzvané přepřažní stanice.
  • 00:22:46 Vždycky ze stanice vyjeli koně,
  • 00:22:48 a ty dojeli do nejbližší přepřažní
    stanici.
  • 00:22:49 Tam byli vyměněni a titíž koně
    potom šli zpátky
  • 00:22:53 do své výchozí stanice.
  • 00:22:55 Vidím tady historickou pumpu,
    v souvislosti s koněspřežkou
  • 00:22:57 mě napadá jedině
    jako napajedlo koní.
  • 00:23:00 Jo, sloužilo to jako
    napajedlo koní,
  • 00:23:01 ale ještě mnohem dřív,
    než tu byla koněspřežka,
  • 00:23:03 protože teď jsme na místě
    první přepřažní stanice
  • 00:23:06 u Českých Budějovic, v Holkově.
  • 00:23:09 A tento objekt sloužil původně
    jako zájezdní hostinec.
  • 00:23:14 O koně bylo tedy dobře postaráno,
  • 00:23:15 ale co lidi, kteří na dráze
    pracovali?
  • 00:23:17 Tak to byli hlavně drážní
    strážníci.
  • 00:23:20 Muzeum koněspřežky hned naproti
    Koh-i-norce
  • 00:23:22 sídlí v jednom z bývalých
    strážních domků,
  • 00:23:25 v nichž zaměstnanci i s rodinami
    žili a neměli to vůbec lehké.
  • 00:23:30 Měli svěřený úsek,
    o který pečovali,
  • 00:23:32 opravovali koleje, přibíjeli pásy
    kujného železa,
  • 00:23:35 které vlastně byly na těch trámech,
  • 00:23:37 a jediný den, kdy mohli opustit
    ten domek, byla neděle,
  • 00:23:39 kdy mohli jít na bohoslužbu.
  • 00:23:41 V době vzniku byla koněspřežka
    velkým krokem vpřed,
  • 00:23:44 ale brzy jí na záda
    začala funět pára.
  • 00:23:46 Jak dlouho odolávala?
  • 00:23:48 Poslední jízdu vypravili
    na rakouské straně v roce 1872.
  • 00:23:52 Uzavřela se tak jedna velká
    kapitola lidského snažení
  • 00:23:55 i část našeho putování,
  • 00:23:57 ale nostalgie nás bude
    provázet dál.
  • 00:24:01 Knihařské řemeslo má své kořeny
    ve středověku
  • 00:24:03 a až do 19. století se knihy vázaly
    výhradně ručně,
  • 00:24:07 potom přišly ke slovu stroje.
  • 00:24:09 Výroba knih je tak levnější
    a rychlejší,
  • 00:24:12 přesto ruční knižní vazba
    nevymizela,
  • 00:24:14 už po tři generace se jí věnuje
    rodina Hodných.
  • 00:24:18 Ale nemuselo to tak být.
  • 00:24:20 Zakladatel rodinné tradice
    měl totiž v dětství jiné plány.
  • 00:24:25 Tatínek byl drobounkej,
    on byl ještě menší, než já.
  • 00:24:27 Chtěl dělat cukrářinu
  • 00:24:28 a ten pan cukrář říkal
    jeho tatínkovi:
  • 00:24:30 "Láďo, víš co to je za dřinu?"
  • 00:24:32 Tenkrát nebyly ty stroje,
    všechno se to míchalo ručně,
  • 00:24:36 tak ho dali učit ke knihaři
    panu Hájkovi.
  • 00:24:38 Takže já jsem byl vlastně donucenej
    v tom pokračovat.
  • 00:24:41 Bylo to trošku s odporem zezačátku,
  • 00:24:42 ale já jsem byl taky mladej,
    hloupej.
  • 00:24:44 Pak tím věkem jsem se dostal
    do jiný kategorie
  • 00:24:47 a už to bylo docela příjemný.
  • 00:24:50 Jo jo, ono tomu tak často bývá,
  • 00:24:51 že se nechuť postupně změní
    v lásku.
  • 00:24:54 V této rodině tedy určitě.
  • 00:24:57 S vaším tatínkem se jeho tatínek
    nějak moc dlouho nebavil
  • 00:25:00 a prostě mu dal befelem,
    že bude dělat knižní vazbu.
  • 00:25:03 Jak to bylo ve vašem případě?
  • 00:25:05 Jinou možnost jsem taky neměl,
  • 00:25:07 protože jsem v tom vyrůstal
    odmalička,
  • 00:25:09 a pak jsem nastoupil do školy
    do Prahy.
  • 00:25:11 Kolik těch kroků teda musíte
    udělat,
  • 00:25:12 než se na svět dostane nová knížka?
  • 00:25:15 Začínáme tím, že se to musí
    opravdu aspoň minimálně na tejden,
  • 00:25:18 celej ten připravenej blok složek,
    zalisovat,
  • 00:25:22 aby se dostal z těch složek vzduch.
  • 00:25:24 Ty tlustý knížky si ještě
    o centimetr sednou.
  • 00:25:26 Pak je to krásně pevný,
    když se to šije.
  • 00:25:28 A právě tuhle fázi výroby
    si teď ukážeme.
  • 00:25:30 -A k čemu slouží tahle podivná věc?
    -No přece k tomu šití!
  • 00:25:34 Nejdřív se seshora napne několik
    provázků a mistr může začít.
  • 00:25:39 -Jak se to šije?
    -Ručně, klasicky jehlou a nití.
  • 00:25:42 Tam se nic novýho vymyslet nedá
    na tom, že jo.
  • 00:25:45 Takže takhle si vezmu jednu složku
    nebo dvě,
  • 00:25:47 otevřít se to musí doprostřed
    tý složky.
  • 00:25:51 Takže si to připravíme a jedeme,
    začínáme od hřbetu.
  • 00:25:57 A teď prostě obšíváme motouzy.
  • 00:26:00 No to je teda pěkná piplačka!
  • 00:26:02 Kdyby to viděl třeba Jirásek,
    tak by snad začal psát fejetony.
  • 00:26:05 Jenže to bychom měli poloprázdné
    knihovny
  • 00:26:07 a knihaři by přišli na buben.
  • 00:26:10 Pravda! Tak se radši posuneme dál.
  • 00:26:13 Kniha se slepí klihem
    a vytvoří se kapitálek,
  • 00:26:15 to je takové to barevné obšití
    nahoře a dole.
  • 00:26:18 Pak už se všechno přetáhne kartónem
    a na hřbet připevní desky.
  • 00:26:22 A potom asi přijde na řadu
    konečná úprava,
  • 00:26:24 potažení plátnem, papírem,
    nebo kůží.
  • 00:26:29 Pokud máme knížku svázanou,
    tak nám zbývá poslední krok,
  • 00:26:31 a sice nějaká ta finální ozdoba.
  • 00:26:34 Co vy nejraději děláte,
    když tu knihu zdobíte?
  • 00:26:37 Tam se člověk může
    výtvarně vyřádit.
  • 00:26:39 Tady jsou starý raznice,
    takže na ty starý vazby na růžky...
  • 00:26:43 Můžu si to zkusit?
  • 00:26:44 Můžete. Tak já vám to dám
    takhle ohřát...
  • 00:26:47 Jak moc horký to může bejt?
  • 00:26:49 Tohle už mám takhle vyzkoušený,
    že nalíznu prst,
  • 00:26:54 a jak to začne syčet, tak by to
    měla bejt správná teplota.
  • 00:26:59 Takovým krouživým pohybem...
  • 00:27:02 Ano, tak.
  • 00:27:05 Tak to se nepovedlo.
  • 00:27:07 Ale Toulavka se povedla,
    byť ne napoprvé.
  • 00:27:09 Bohužel už musíme končit.
  • 00:27:10 Vidím Pepo, že sis to
    na Českobudějovicku opravdu užil!
  • 00:27:14 Ano, a doufám, že stejně tak i vy.
  • 00:27:16 Tak šťastnou cestu, přátelé.
  • 00:27:18 A na svých toulkách po vlastech
    českých nespěchejte,
  • 00:27:21 ať jimi jenom neproletíte,
  • 00:27:23 ale náležitě a plnými doušky
    si je vychutnáte!
  • 00:27:27 Na viděnou příště!
  • 00:27:31 Skryté titulky: Vlasta Malíková
    Česká televize 2012

Související