iVysílání

stránky pořadu
Premiéra:
23. 2. 2013
10:05 na ČT2

1 2 3 4 5

37 hlasů
46054
zhlédnutí

Tajemství železnic

Projížďka "továrnou na smrt"

Jižní Morava

25 min | další Dokumenty »

upozorňovat

do playlistu

Přehrávač videa

Načítám přehrávač...
odkaz na video zhasnout pomoc zvukový popis

Tajemství železnic - Projížďka "továrnou na smrt"

  • 00:00:31 Milí diváci,
    možná si vzpomínáte,
  • 00:00:32 že když jsme TAJEMSTVÍ ŽELEZNIC
  • 00:00:34 točili v Praze,
    tak jsem poznamenal -
  • 00:00:36 to zas přijde z Brna dopisů.
  • 00:00:39 Měl jsem pravdu.
  • 00:00:40 Např. do Brna přijel první vlak
    v době,
  • 00:00:44 kdy v Praze nebyly ani koleje.
  • 00:00:46 Že tu taky mají Hlavní nádraží,
    a přitom přes něj nemusí jezdit
  • 00:00:50 tisíce aut jako v Praze.
  • 00:00:52 Že to brněnské je hezčí,
    člověk se tam dostane tramvají,
  • 00:00:55 že mají vedle poštu atd.
  • 00:00:57 Prostě končím tuto kapitolu.
  • 00:00:59 Na začátek dnešního dílu
    vám prozradím tajemství:
  • 00:01:03 jižní Morava, po které budeme
    cestovat, není jen Brno.
  • 00:01:11 To zas přijde z Brna dopisů...
  • 00:01:22 Ale přehoďme výhybku
    a vraťme se zpět na jižní Moravu,
  • 00:01:25 kde mohou železniční nadšenci nalézt
    spoustu zajímavých
  • 00:01:28 a někdy i tajemných míst,
    jakými jsou např. Diana,
  • 00:01:32 bývalá válečná továrna na smrt,
    legendární ivančický viadukt,
  • 00:01:37 romantická lokálka
    do Lednicko-valtického areálu
  • 00:01:40 a také ratíškovická velodráha.
  • 00:01:44 Začneme ale na brněnském Hlavním
    nádraží nebo jak říkají Brňané
  • 00:01:47 "na brněnské roli".
  • 00:01:57 Brňané se mohli poprvé svézt vlakem
    taženým parní lokomotivou
  • 00:02:03 na podzim 1838, kdy Severní dráha
    dala do provozu úsek tratě
  • 00:02:11 z Brna do Rajhradu a pořádala
    pro Brňany výletní jízdy.
  • 00:02:18 Se zahájením provozu na celé trati
    z Vídně do Brna došlo 7.7.1839,
  • 00:02:26 kdy do Brna dorazily
    4 slavnostní vlaky obsazené
  • 00:02:32 VIP hosty, pro něž brněnský starosta
    uspořádal v Redutě na Zelném trhu
  • 00:02:38 slavnostní oběd.
  • 00:02:40 Po obědě se hosté rozhlédli po městě
    a nastoupili na zpáteční cestu,
  • 00:02:46 která neskončila úspěšně,
    protože v Rajhradě došlo
  • 00:02:50 k 1. železniční nehodě
    na našem území,
  • 00:02:53 když 3. vlak v pořadí narazil
    na předchozí vlak,
  • 00:02:57 který tam zůstal stát.
  • 00:02:59 Železniční trať vedoucí z Vídně
    přes Břeclav do Brna byla
  • 00:03:03 projektována státní firmou
    c. a k. mocnářství
  • 00:03:06 Severní dráhy císaře Ferdinanda,
    a jelikož to bylo za císaře pána,
  • 00:03:10 tak to byla ještě firma šetrná.
  • 00:03:13 A proto se rozhodla postavit brněnské
    nádraží téměř kilometr
  • 00:03:16 od tehdejších městských hradeb.
  • 00:03:19 Důvod Đ vyhnula by se tak
    financování mostu přes řeku Svratku.
  • 00:03:23 Proti tomu se postavil tehdejší
    brněnský starosta Richl,
  • 00:03:29 který v emotivním projevu
    přesvědčil zastupitele,
  • 00:03:33 aby souhlasili se značným příspěvkem
    na to,
  • 00:03:37 aby dráha šla až k brněnským hradbám,
  • 00:03:40 tj. do míst, kde dnes je
    5. a 6. nástupiště,
  • 00:03:44 k Ferdinandově bráně,
    u ústí dnešní ulice Masarykovy.
  • 00:03:51 Díky této částce,
    kterou město přislíbilo,
  • 00:03:54 se vedení Severní dráhy rozhodlo,
    že provede dráhu až k městu,
  • 00:03:59 což vyžadovalo postavit
    mezi hradbami a řekou Svratkou
  • 00:04:04 nákladný viadukt,
    který byl chloubou této dráhy
  • 00:04:09 a byl to viadukt se 72 oblouky.
  • 00:04:13 Dnes z těch oblouků zůstal
    jen několik přes řeku
  • 00:04:17 a pak asi tři, ostatní byly
    v 90. letech zasypány.
  • 00:04:22 Pomníkem vítězství starosty Richla
    byla budova nádraží.
  • 00:04:26 Tedy prvního brněnského nádraží.
  • 00:04:29 Jejím architektem byl
    Antonín Jüngling.
  • 00:04:32 A protože se tehdy počítalo s tím,
    že přes Brno železnice dále
  • 00:04:36 pokračovat nebude,
    byla nádražní empírová budova
  • 00:04:39 situována kolmo ke kolejím.
  • 00:04:43 V r. 1843 byla schválena stavba tratě
    z Brna do České Třebové,
  • 00:04:50 kde měla navázat na dříve
    zahájenou stavbu
  • 00:04:53 olomoucko-pražské dráhy.
  • 00:04:55 Bylo rozhodnuto,
    že nádraží bude průjezdné,
  • 00:04:58 proto Jünglingova budova,
    teprve 10 let stará,
  • 00:05:02 musela být zbořena
    a místo ní vznikla budova
  • 00:05:05 situovaná podél koleje.
  • 00:05:07 Autorem byl opět architekt Jüngling,
    který budovu navrhl
  • 00:05:12 v pozdně klasicistním slohu
    se střední nižší částí,
  • 00:05:17 s dominující hodinovou věžičkou,
    podobně jako tomu bylo v Praze,
  • 00:05:21 a 2 dvoupatrovými bočními křídly.
  • 00:05:25 V této podobě mohli Brněnští
    své nádraží vídat dalších
  • 00:05:28 40 let, než bylo opět přestavěno.
  • 00:05:33 Na konci 90. let 19. století nádraží
    nestačilo provozním podmínkám
  • 00:05:41 a bylo žádoucí nádraží rozšířit.
  • 00:05:46 Projektanty byli architekt Uhl
    a Ehm,
  • 00:05:50 kteří vybourali střední nižší část
    s hodinovou věžičkou
  • 00:05:55 a nahradili rozměrným
    vestibulovým traktem
  • 00:05:58 v novobarokním slohu.
  • 00:06:00 Po obou stranách byly postaveny
    2 hodinové věže.
  • 00:06:04 O jednu z nich obyvatelé Brna přišli
    v roce 1944 při spojeneckém náletu
  • 00:06:10 na místní zbrojovku.
  • 00:06:12 A o samotné nádraží se vlastně teď
    bojuje taky.
  • 00:06:15 A je nutno podotknout,
    že nápad přesunout
  • 00:06:17 hlavní železniční tepnu dál
    od centra není tak úplně nový.
  • 00:06:22 To bylo už za 1. republiky
    a v té době to bylo legitimní -
  • 00:06:26 jednak proto, že parní lokomotivy
    kouřily a dělaly hluk,
  • 00:06:32 jednak proto, že železnice
    jako dopravní prostředek
  • 00:06:35 neměla konkurenci a případní
    cestující by se přizpůsobili.
  • 00:06:41 V neposlední řadě taky proto,
    že v euforii první republiky
  • 00:06:45 se předpokládalo, že Brno jako
    hlavní město Moravy
  • 00:06:47 doroste do velikosti
    600 tisíc obyvatel.
  • 00:06:51 Což se prozatím nestalo,
    navíc s nádražím by se muselo
  • 00:06:54 přesunout i hlavní křížení
    městské dopravy Brna,
  • 00:06:57 a už vůbec není jisté,
    jak by cestující reagovali na to,
  • 00:07:01 že by k nové "roli" museli dojíždět
    speciálně postaveným "šmirglem",
  • 00:07:06 teda "šalinou",
    myslím tramvajovou linkou.
  • 00:07:09 A taky není zcela jasné,
    proč by měla být stávající budova
  • 00:07:13 nabídnuta ke komerčním účelům.
  • 00:07:16 Uvidíme, jak to nakonec
    s "brněnskó roló" dopadne.
  • 00:07:19 Třeba bude mít jednou Brno
    svůj Těšnov jako Praha.
  • 00:07:22 Ale opusťme Brno, Prahu a Těšnov
    a vydejme se do Tišnova.
  • 00:07:26 Odhalím vám tam tajemství,
    ze kterého běhá mráz po zádech.
  • 00:07:30 Umíte si představit,
    že takové jméno, jako je Diana,
  • 00:07:34 může být synonymem smrti?
  • 00:07:38 Vydáte-li se vlakem z Brna
    do Havlíčkova Brodu,
  • 00:07:41 tak hned za Tišnovem projedete
    3 tunely.
  • 00:07:45 Ty tady ovšem v roce 1885,
    kdy tato trať vznikla, nebyly.
  • 00:07:50 Vlaky tehdy totiž jezdily
    trochu jinudy.
  • 00:07:53 Ale jak říkají železničáři:
    "Trať celou tu dobu nějak blbla."
  • 00:07:59 A tak bylo koncem 30. let
    20. století rozhodnuto,
  • 00:08:01 že bude přestavěna, posunuta
    a že na ní budou vyhloubeny
  • 00:08:05 již zmiňované tunely.
  • 00:08:08 V r. 1938 se začalo stavět,
    pak přišel Mnichov
  • 00:08:12 a přes noc přišla spousta
    stavebních firem,
  • 00:08:14 která stavěla tehdejší opevnění,
    o práci.
  • 00:08:19 Jelikož tady práce skomíraly
    a lidí byl nedostatek,
  • 00:08:21 byly firmy nasazeny sem.
  • 00:08:23 A ve stavbě se pokračovalo
    i za okupace.
  • 00:08:26 Dokonce byly tunely rozšířeny.
  • 00:08:28 Z Berlína totiž tenkrát přišel příkaz
    vybudovat dvoukolejnou trať.
  • 00:08:32 Jenže...
  • 00:08:35 V r. 1942 byly veškeré práce
    na stavbách zastaveny
  • 00:08:40 ve prospěch vojenské výroby.
  • 00:08:42 V r. 1943 byla zničena továrna
    na meserschmity
  • 00:08:49 ve vídeňském Novém městě.
  • 00:08:51 Ještě tentýž rok se tu objevili
    muži v německých uniformách,
  • 00:08:55 prováděli průzkum
  • 00:08:56 a začala se budovat továrna Diana
    v tunelech.
  • 00:09:00 Začalo se betonovat,
    prováděly se tam rozvody vody,
  • 00:09:04 stlačeného vzduchu,
    budovala se úzkorozchodná dráha.
  • 00:09:09 Od poloviny roku 1944 byla továrna
    na výrobu stíhaček
  • 00:09:13 už v plném provozu a nuceně nasazeno
    zde bylo přes 9 tisíc dělníků.
  • 00:09:19 Samozřejmě pracovali na směny,
    i když jen na dvě - 12hodinové.
  • 00:09:25 V tunelu za mnou jich mělo pracovat
    2 000.
  • 00:09:29 Aby to bylo možné,
    udělalo se tam 2. patro
  • 00:09:32 dřevěnou konstrukcí.
  • 00:09:34 Byl tam dřevěný strop
    a výrobní plocha se zvýšila.
  • 00:09:39 V nejdelším tunelu u Dolních Louček,
    s krycím názvem Storch, Ursula
  • 00:09:43 anebo taky Verk I.,
    se vyráběly trupy letadel.
  • 00:09:47 Šlo o pásovou výrobu
    v tunelových podmínkách.
  • 00:09:50 Na začátku byl holý skelet
  • 00:09:52 a na konci se kontrolovala vysílačka.
  • 00:09:55 A tudy se hotové kusy spouštěly
    do údolí.
  • 00:09:58 Druhý tunel nebyl přepažen
    na poschodí.
  • 00:10:01 Vyráběla se tam totiž křídla,
    a tak byl potřebný prostor.
  • 00:10:05 A v přízemí třetího tunelu se
    kompletovala hydraulika.
  • 00:10:09 Zajímavá byla činnost ve 2. patře
    tunelu, která je dodnes záhadná.
  • 00:10:15 Tradovalo se, že se tam měla vyvíjet
    tajná zbraň.
  • 00:10:19 Podle pamětníků se tam prováděly
    zkoušky s nějakými střelami,
  • 00:10:22 asi se jednalo o střely
    na procházení betonem atd.
  • 00:10:29 Podobalo se to zkouškám
    protipancéřové munice.
  • 00:10:33 Lidé pracující v Dianě byli ubytováni
    v nedalekém
  • 00:10:35 pracovním táboře na samotě Kutiny,
    kde bylo postaveno 28 baráků,
  • 00:10:41 přičemž jeden obývalo
    až 160 dělníků.
  • 00:10:45 Samozřejmě že zde byla také kuchyně,
    jídelna, "odvšivovna",
  • 00:10:49 ošetřovna a barák
    pro policejní ostrahu.
  • 00:10:52 Část tábora se dochovala dodnes
    a byla přestavěna na hospody
  • 00:10:56 nebo ubytovny pro turisty.
  • 00:10:59 Na původní samotu Kutiny vedla
    úzkorozchodná drážka z Tišnova,
  • 00:11:04 která byla postavena pro zásobování
    materiálem,
  • 00:11:07 vozily se na ní potraviny,
    pošta.
  • 00:11:11 Vedla od tišnovského nádraží
    přibližně v trase dnešní trati.
  • 00:11:15 Touto drážkou se nikdy nedopravovaly
    hotové výrobky proto,
  • 00:11:19 že drážka měla 760 mm
    a nebyla by zajištěna stabilita.
  • 00:11:25 Navíc byla drážka udělána
    tak nekvalitně,
  • 00:11:28 že budila podezření, že to dělali
    naši dělníci Němcům naschvál.
  • 00:11:34 Také na továrnu Diana čekal
    její konec.
  • 00:11:36 Přišel čas, který přál zase o trochu
    víc cestování než válčení,
  • 00:11:41 a tak bylo strojní vybavení továrny
    demontováno Rudou armádou
  • 00:11:45 a zabaveno coby válečná kořist.
  • 00:11:48 Prý nejen Rusové si tady naloupili.
  • 00:11:52 V okolí stojí spousta kůlen, skleníků
    a bazénů, které byly postaveny
  • 00:11:57 z plechů, součástek
    a hydraulických komponentů,
  • 00:12:00 které byly určeny
    na výrobu stíhaček.
  • 00:12:03 Takové malé české znárodnění.
  • 00:12:06 Abychom nekončili tak male česky,
    podíváme se na tu nádheru za mnou.
  • 00:12:13 Most Míru se klene hned za prvním
    z "válečných" tunelů nad obcí
  • 00:12:17 Dolní Loučky.
  • 00:12:18 Jeho stavba započala v roce 1939,
    dokončen však byl až v 50. letech.
  • 00:12:24 Je 30 m vysoký, 300 m dlouhý
    a 110m rozpětí jeho hlavního
  • 00:12:30 železobetonového oblouku je jedním
    z největších v Evropě
  • 00:12:34 a vůbec největším v ČR.
  • 00:12:36 Při jeho stavbě bylo poprvé
    v dějinách mostního stavitelství
  • 00:12:39 u nás použito trubkového lešení.
  • 00:12:42 Spotřebováno bylo tehdy
    na 170 km trubek.
  • 00:12:46 To muselo být trubek...
  • 00:12:48 Trubka by mohl být nešikovný
    moderátor,
  • 00:12:51 který se za dalším tajemstvím
    vydá z mosta do prosta.
  • 00:12:56 To se mi nemůže stát,
    protože já se za tajemstvím
  • 00:13:00 vydám z mosta do mosta.
  • 00:13:03 Jako na most.
  • 00:13:05 Z mosta na most.
  • 00:13:07 Když to neřeknu dobře,
    tak se dostanu z mosta pod most.
  • 00:13:11 A tam zůstanu na věky.
    Ale to nechme být.
  • 00:13:13 Teď vás česká po loučském viaduktu
    ten ivančický. Jdeme!
  • 00:13:36 Když se řekne Ivančice,
    každého napadne,
  • 00:13:38 že se jedná o rodiště herce
    Vladimíra Menšíka.
  • 00:13:42 Ale možná málokdo ví,
    že zde stojí ivančický viadukt.
  • 00:13:48 Jestli se nepletu,
    to je on.
  • 00:13:51 Je, ale s tím Menšíkem bychom
    to mohli říct obráceně,
  • 00:13:56 protože ten most je starší -
    je z r. 1870
  • 00:14:00 a Vladimír Menšík ho o 10 let přežil,
  • 00:14:04 protože po 108 letech existence
    tohoto mostu přestal sloužit
  • 00:14:09 svému účelu a byl nahrazen novým,
    který je v jeho sousedství,
  • 00:14:15 a začala se řešit otázka,
    co s mostem,
  • 00:14:18 který už neslouží dopravě.
  • 00:14:22 Jednalo se o technickou památku
    1. řádu,
  • 00:14:26 ale nikdo neměl dost peněz
    na jeho udržování
  • 00:14:29 a na zajištění bezpečnosti,
    takže postupně chátral,
  • 00:14:32 až byl rozebrán a v r. 1999 zůstalo
    jen poslední mostní pole
  • 00:14:39 s jediným pilířem
    jako technická památka.
  • 00:14:44 A že se skutečně jedná
    o technickou památku,
  • 00:14:46 je naprosto neoddiskutovatelné.
  • 00:14:48 Ivančický most byl totiž
    se svými 373 m na délku a 48 m
  • 00:14:54 na výšku největším železničním mostem
    v c. a k. mocnářství.
  • 00:14:59 A nejen to, byl také prvním viaduktem
    s celoželeznou konstrukcí,
  • 00:15:03 stal se tedy navěky legendárním.
  • 00:15:06 S legendárností bych přibrzdil,
    spíš se k němu váže řada legend.
  • 00:15:14 Jedna z legend praví,
    že autorem projektu
  • 00:15:18 na ivančický viadukt je
    Gustave Eiffel,
  • 00:15:20 architekt Eiffelovy věže.
  • 00:15:23 To je legenda,
    ve skutečnosti to bylo jinak.
  • 00:15:28 Projekt vznikl v technické kanceláři
    rakouských státních drah,
  • 00:15:35 ale nutno přiznat,
    že v rodném listě cosi
  • 00:15:38 francouzského měl.
  • 00:15:40 Most montovaly a dodaly
    francouzské firmy,
  • 00:15:43 protože společnost Státní dráhy
    na jeho postavení vypsala
  • 00:15:46 veřejnou soutěž,
    v níž nejvýhodnější nabídku podaly
  • 00:15:50 2 francouzské firmy - jedna vyrobila
    díly, druhá provedla montáž.
  • 00:15:59 Rychlost realizace stavby je dodnes
    obdivuhodná.
  • 00:16:02 Pouhých 30 mužů most postavilo
    za 150 dnů. Bez jeřábů!
  • 00:16:08 Ty totiž neměli.
    A jak to dělali?
  • 00:16:11 Na jedné straně údolí montovali
    mostovku
  • 00:16:13 a pomocí kladek ji posouvali
    centimetr po centimetru na již
  • 00:16:17 vztyčené pilíře.
  • 00:16:20 Bajce o tom,
    že most projektoval ing. Eiffel,
  • 00:16:24 podlehl i významný historik
    profesor Josef Hons,
  • 00:16:29 který ve své knize
    "Velké mosty světa" z r. 1996
  • 00:16:34 napsal, že rakouští inženýři,
    když navštívili světovou výstavu
  • 00:16:38 v Paříži, tak tam obdivovali
    Eiffelův příhradový most,
  • 00:16:42 který se klenul nad výstavištěm.
  • 00:16:45 Zalíbil se jim, zakoupili ho,
    nechali ho rozmontovat,
  • 00:16:49 dovézt na staveniště
    a tady ho smontovat na pilířích.
  • 00:16:54 Ke vší úctě k panu profesorovi
    bych řekl "bez komentáře".
  • 00:16:58 Nemůžu si pomoct - určitá podobnost
    s Eiffelovkou tu je.
  • 00:17:03 I architektonická.
  • 00:17:04 Opravdu nemůže být autorem
    pan Eiffel?
  • 00:17:07 Neříkejte mi, že si v Ivančicích
    někdo vymyslel,
  • 00:17:10 že to postavil Eiffel.
  • 00:17:12 Ta legenda musí mít
    nějaký základ.
  • 00:17:14 Je to úsměvná otázka,
    ale jediná podobnost je v pilířích,
  • 00:17:20 které mají podobný tvar
    jako Eiffelova věž.
  • 00:17:23 V tom je háček - tyto pilíře jsou
    až z r. 1892,
  • 00:17:30 kdy nahradily původní
    z litinových trub.
  • 00:17:34 Eiffelova věž byla dokončena
    už v r. 1889,
  • 00:17:38 takže je to podobnost nesrovnatelná.
  • 00:17:44 Pod vašimi důkazy se nám legendy
    bortí jako domečky z karet.
  • 00:17:49 Náš pořad se jmenuje
    TAJEMSTVÍ ŽELEZNIC.
  • 00:17:51 Už se vás bojím zeptat
    na Frantu Pepu jedničku.
  • 00:17:54 Myslíte císaře Františka Josefa I.?
  • 00:17:56 To vás potěším -
    existuje legenda o tom,
  • 00:18:01 že císař František Josef I.,
    když měl jet poprvé vlakem
  • 00:18:05 přes tento viadukt,
    tak se bál přes to přejet.
  • 00:18:10 Prý vystoupil z vlaku
    a přešel most pěšky.
  • 00:18:16 Když se na most podíváme,
    já bych přes něj nešel pěšky,
  • 00:18:20 takže pochybuji, že císařpán,
    který asi pěšky moc nechodil,
  • 00:18:23 že by si to troufl.
  • 00:18:26 Takže zase mýtus a legenda.
  • 00:18:31 Opusťme legendami opředený
    ivančický viadukt
  • 00:18:37 a podívejme se do Břeclavi,
    tam se taky psaly legendy
  • 00:18:40 naší železnice.
  • 00:18:42 Když se dívám dolů do údolí
    a na ten nový most,
  • 00:18:45 kterému už je 35 let,
    raději to vezmu po svých -
  • 00:18:50 jako Franta Pepa jednička.
  • 00:18:52 Když neubylo císaře,
    neubyde ani mne.
  • 00:19:02 Břeclav byla prvním městem
    na našem území,
  • 00:19:04 do něhož přijel vlak tažený
    parní lokomotivou.
  • 00:19:07 Takže ani Praha, ani Brno.
  • 00:19:10 Ale ani Lednice Đ
    cíl našeho dalšího zastavení.
  • 00:19:14 Městečko s romantickým nádražím
    a více než 10km tratí
  • 00:19:19 knížete Lichtensteina vedoucí
    mezi pohádkovými stavbami
  • 00:19:22 Lednicko-valtického areálu.
  • 00:19:25 Místní dráha z Břeclavi do Lednice
    pochází z r. 1902,
  • 00:19:29 tj. z období tzv. lokálkového boomu,
    kdy v zemích rakouského mocnářství
  • 00:19:36 vznikaly desítky místních drah,
    zejména díky velkorysé podpoře státu
  • 00:19:44 a jednotlivých zemí.
  • 00:19:47 Do této kategorie,
    jak už jsem naznačil,
  • 00:19:49 Lednická místní dráha nepatří.
  • 00:19:52 Nechala si ji totiž vybudovat
    lednická správa
  • 00:19:54 Lichtenštejnských knížecích statků,
    a to u Brněnské společnosti
  • 00:19:58 místních drah.
  • 00:20:00 Aby si společnost zajistila
    návratnost své investice,
  • 00:20:06 musela se správa knížecích
    velkostatků zavázat,
  • 00:20:10 že ročně po této trati naloží
    a připraví k přepravě
  • 00:20:15 min. 4 000 vagonů - pokud závazek
    nesplní,
  • 00:20:21 tak za každý nenaložený vůz
    zaplatí 16 rakouských korun.
  • 00:20:27 K tomu nedošlo, protože nákladní
    doprava vzkvétala.
  • 00:20:32 Vozilo se po ní dříví
    z knížecích lesů,
  • 00:20:36 uhlí do knížecích továren
    a taky keramické výrobky
  • 00:20:38 z knížecí keramičky v Poštorné.
  • 00:20:41 Ta také dala oku lahodící podobu
    místnímu nádraží,
  • 00:20:44 které je obloženo právě výrobky
    zmiňované továrny.
  • 00:20:47 A taková nádraží jsou u nás jen dvě:
    jedno v Lednici a druhé v Poštorné.
  • 00:20:53 Nyní na této trati není
    pravidelný provoz,
  • 00:20:57 pouze v turistické sezoně
    o víkendech sem zajíždějí
  • 00:21:01 nostalgické vlaky Českých drah,
    do kterých jsou zařazovány
  • 00:21:05 historické motorové vozy,
    např. vůz řady M 262.
  • 00:21:11 Zajíždí sem ale taky 131,
    tzv. Hurvínek,
  • 00:21:15 který vás proveze po krásách rozlehlé
    zámecké obory.
  • 00:21:18 Za pozornost stojí raritní zastávka
    Lednice-rybníky,
  • 00:21:22 jež se nachází přímo na hrázi
    mezi Prostředním a Mlýnským rybníkem
  • 00:21:26 na dohled od Apollonova chrámu.
  • 00:21:29 Nádražní budova neslouží zcela
    svému původnímu účelu,
  • 00:21:33 ale můžete si tu půjčit kola,
    elektrokola nebo koloběžky,
  • 00:21:36 což je při rozloze
    Lichtenštejnského panství,
  • 00:21:38 přesahující 280 km2,
    docela dobrý nápad.
  • 00:21:44 Mně už ale dnes po pěším výletu
    z Ivančic nikdo na kolo nedostane,
  • 00:21:48 takže na ratíškovickou železnici
    vyrážím autem.
  • 00:21:53 Ale nikomu to neříkejte,
    bude to naše železniční tajemství.
  • 00:21:57 Pst!
  • 00:22:12 Dobrý den, už na vás čekám,
    máte to nachystané.
  • 00:22:14 Dobrý den, děkuji.
  • 00:22:18 Můžeme jet.
  • 00:22:19 Tady máte dres,
    tady se šlape.
  • 00:22:23 Děkuju.
  • 00:22:25 Ty bláho, věděl jsem,
    že v Ratíškovicích je 3km úsek
  • 00:22:30 staré Baťovy železniční dráhy,
    na které se dá jezdit
  • 00:22:32 na šlapacích drezínách,
    ale že mi to lenošení nevyjde
  • 00:22:36 a budu šlapat sám,
    to jsem netušil.
  • 00:22:40 Na 2. stranu - když tady dostanete
    žlutý dres,
  • 00:22:44 tak vám ho těžko kdo vezme,
    protože na tom 3km úseku
  • 00:22:49 se dá těžce předjíždět.
  • 00:22:52 Kupředu!
  • 00:23:04 Každý ví, že Baťa dělal boty,
    ale málokdo ví,
  • 00:23:08 že v Ratíškovicích těžil uhlí.
  • 00:23:11 Aby uhlí mohl dostat do Otrokovic,
    do své elektrárny,
  • 00:23:16 postavil tuto dráhu.
  • 00:23:19 Uhlí bylo hnědé
    a nepříliš kvalitní.
  • 00:23:22 Traduje se ale,
    že vybudováním lignitových dolů
  • 00:23:25 chtěl Baťa uhlobaronům dokázat
    soběstačnost
  • 00:23:28 a vylepšit si tak
    vyjednávací pozici.
  • 00:23:36 Při stavbě dolu T. Baťa v r. 1932
    zahynul,
  • 00:23:40 proto na jeho počest dostal důl
    jméno Tomáš.
  • 00:23:45 Uhlí, které se zde těžilo,
    bylo po ratíškovické vlečce
  • 00:23:48 dopraveno až do Rohatce
    a potom dál k ústí Baťova kanálu.
  • 00:23:54 Přijelo tam 16 vozů,
    které se přeložily do člunů,
  • 00:23:59 které původně tahaly koně,
    pak traktor,
  • 00:24:03 až v r. 1943 to mělo motor.
  • 00:24:06 Ratíškovická vlečka
    během 2. světové války začala
  • 00:24:10 sloužit také osobní dopravě,
    a to jí vydrželo až do roku 1955.
  • 00:24:15 Měla 6 zastávek a délku 6,5 km.
  • 00:24:19 Ruku v ruce s vytěžením posledního
    uhlí z dolu Tomáš byla ale zrušena.
  • 00:24:24 V r. 2003 se zrodila myšlenka
    pořídit tuto turistickou atrakci.
  • 00:24:29 Měli jsme první drezínu
    zhruba pro 4 osoby.
  • 00:24:33 Pak jsme pořídili 3 drezíny
    po 6 lidech,
  • 00:24:37 takže odvezeme až 18 lidí.
  • 00:24:40 Roku 2004 přibyly k tomu 2 vagony,
    takže první je Rybák,
  • 00:24:46 druhý Hytlák a udělalo se tam
    Muzeum Tomáše Bati.
  • 00:24:52 Druhý je těžba uhlí na Ratíškovsku.
  • 00:25:00 Protože se tady jezdí kolem
    po kolejích ke kanálu,
  • 00:25:04 místní nazývají tento projekt KKK.
  • 00:25:07 Doufám, že po mém dnešním výkonu
    nepřipojí další K - jako kašpar.
  • 00:25:13 Návštěva místního velodromu končí,
    stejně jako končí dnešní putování.
  • 00:25:18 Vy se můžete těšit na to,
    kam vás zavezu příště.
  • 00:25:25 Skryté titulky: Milena Nečadová
    Česká televize, 2013

Související