iVysílání

stránky pořadu
Premiéra:
14. 2. 2012
19:50 na ČT2

1 2 3 4 5

11 hlasů
14341
zhlédnutí

Jakub Ludvík, fotograf lidských duší

Fotograf Jakub Ludvík se pohybuje převážně ve světě celebrit a zachycuje nejrůznější osobnosti našeho veřejného života.

25 min | další Dokumenty »

upozorňovat

do playlistu

Přehrávač videa

Načítám přehrávač...

Jakub Ludvík, fotograf lidských duší

  • 00:00:27 Nikdo se se mnou nefotí.
    Foťák mi sebrali, vole!
  • 00:00:30 Ano, to je ono!
    A v tu chvíli je ten pravej úsměv.
  • 00:00:34 Ono to focení je tak trošku
    jeden velkej mejdan.
  • 00:00:39 S Karlem si udělám
    taky jednu fotku na památku.
  • 00:00:42 Zdeňku, cvakneš to?
  • 00:00:44 Vždycky jeden den fotit,
    druhej den spát.
  • 00:00:46 Nemyslím si, že mám
    nějakou obrovskou kondici,
  • 00:00:49 ale zas na svůj věk
    a na to, co jsem vypil a zažil,
  • 00:00:52 tak si myslím,
    že to ještě docela jde.
  • 00:00:53 Zkus mi dát nohu přes nohu.
  • 00:00:56 Chovám se nevyzpytatelně,
    ale to možná ty lidi baví.
  • 00:00:59 A já jsem se vlastně
    od těch lidí učil.
  • 00:01:01 Od Karla Gotta, Karla Svobody...
  • 00:01:03 Ne, že by mě učili fotku,
    ale učili mě život.
  • 00:01:05 A protože jsem tyhle ty lidi
    mohl režírovat já, taková nula,
  • 00:01:08 tak to je asi největší úspěch
    mýho života.
  • 00:01:11 Řeknu vám
    takový malý příběh.
  • 00:01:13 Stojím v galerii na výstavě obrazů,
    na obraze byl nějaký starý muž,
  • 00:01:19 a vedle mě stáli
    takoví dva starší venkované.
  • 00:01:23 Řekl jsem si:
  • 00:01:25 "No co ty tady?
    Nespletli si budovu?"
  • 00:01:27 A ten jeden řekl takové zvláštní
    moudro. Říkal:
  • 00:01:31 "Hele, ten nemaloval toho staříka.
    On namaloval jeho duši."
  • 00:01:35 Možná nevědomky ten stařík
    vystihl přesně podstatu umění.
  • 00:01:41 Výborně, super.
  • 00:01:43 Já můžu něco vyprávět o tom,
    jak to vystihne malíř,
  • 00:01:49 ale jak to, k sakru,
    vystihne ten fotograf?
  • 00:01:53 Má studio, má ateliér,
    má světla,
  • 00:01:56 pustí nějakou hudbu
    a řekne modelce nebo sportovci:
  • 00:02:03 "Tvařte se sexy nebo moudře."
    A cvak. A je to hotové!
  • 00:02:08 Ale jak na to jde,
    aby tam dostal tu duši?
  • 00:02:11 A pochopil jsem to trochu,
    když mi jednou Jakub přinesl fotku,
  • 00:02:17 na které mě vyobrazil,
    ani jsem o tom nevěděl.
  • 00:02:20 A právě proto byla, myslím si,
    dobrá,
  • 00:02:23 protože kousek té mé duše
    tam bylo,
  • 00:02:26 že jsem nevěděl o tom,
    že mě fotí.
  • 00:02:30 Kájo, obrátím tu židli takhle.
    Jasně.
  • 00:02:32 Chci tím říct:
    Chcete-li u něj dobrou fotku,
  • 00:02:35 zapomeňte, že tam je, nemyslete
    na to, on už si vás najde.
  • 00:02:39 Výborně.
  • 00:02:41 A tak jsem si říkal:
    "Co máme společného?"
  • 00:02:44 A přišel jsem na to.
    Vystihnout prostě v našem díle,
  • 00:02:50 já jako ne teď zpěvák,
    ale jako malíř,
  • 00:02:53 a on jako fotograf -
    duši toho objektu, toho člověka.
  • 00:02:57 Vystihnout tu duši tak,
    aby ti dva staří venkované,
  • 00:03:02 o kterých jsem na začátku
    vyprávěl,
  • 00:03:05 jednoho dne stáli před našimi díly
    a řekli:
  • 00:03:09 "Hele, ti fotografovali a malovali
    duši toho starce."
  • 00:03:16 Nebo té krásné ženy.
  • 00:03:19 No a toto se Jakubovi
    daří už hodně, hodně dlouho.
  • 00:03:26 To napsal krásně Karel Gott
    na fotku s ním,
  • 00:03:29 že je vidět,
    že nejenom ty lidi fotím,
  • 00:03:31 ale dokážu z nich vystihnout tu
    duši.
  • 00:03:34 A že je musím mít rád.
  • 00:03:35 Protože kdybych je neměl rád,
    tak to nemůžu dělat.
  • 00:03:38 Nemůžu s nima tak dlouho pracovat,
    nemůžu se s nima dobře cejtit.
  • 00:03:41 To prostě nejde.
  • 00:03:43 Ty vlasy takhle malinko
    rozpusť.
  • 00:03:45 On, když se s váma baví,
    tak si na nic nehraje.
  • 00:03:47 On je normální kluk,
    normální chlap, který fotí.
  • 00:03:49 A to si myslím, že je to,
    co ty lidi na něm mají rádi.
  • 00:03:55 Dáme takovej úplně něžnej výraz,
    ano?
  • 00:03:58 Hezký, ano. To je krásný.
    Tak to vydrž, to je ono.
  • 00:04:01 Závidí mu,
    že se drží spoustu let na špici.
  • 00:04:04 Že má za sebou tolik osobností.
  • 00:04:07 Kdo z jiných fotografů může
    říct,
  • 00:04:09 že fotil pana prezidenta,
    pana Rodena, paní Bohdalovou?
  • 00:04:13 To je jenom
    čistě naše česká závist.
  • 00:04:17 A spousta novinářů mi řeklo:
    "Ty fotíš s Jakubem?
  • 00:04:20 Ježišmaria,
    ten nedělá dobrý fotky."
  • 00:04:22 Ale to je prostě závist.
  • 00:04:25 Ten výběr lokací
    je podobný jako ve filmu.
  • 00:04:27 A paradoxně,
    čím je větší bordel
  • 00:04:29 nebo čím je to prostředí
    špinavější,
  • 00:04:31 tak ty fotky vycházejí líp.
  • 00:04:33 Jak je to moc uhlazený,
    už to není úplně ono.
  • 00:04:36 Já myslím, že Jakub je hodně
    kontaktní člověk.
  • 00:04:39 Třeba někteří fotografové -
    to je jenom na bázi profesionality.
  • 00:04:42 Přijdete, vyfotíte a myslím si,
    že když odejdete,
  • 00:04:45 tak už za pět minut ani nevědí,
    jak se jmenujete.
  • 00:04:48 To z Jakuba ten pocit nemám.
  • 00:04:50 Přijde mi,
    že ho jako člověk zajímáte.
  • 00:04:52 A když s váma fotí,
    tak chce o vás vědět víc.
  • 00:04:57 Když si vás oblíbí,
    tak je fakt opravdu úžasný.
  • 00:05:00 A ta práce s ním
    je kreativní a naplňující.
  • 00:05:03 Myslím si, že když mu někdo
    jako člověk nesedne,
  • 00:05:06 tak dokáže to dát docela najevo,
    třeba i krutě.
  • 00:05:10 A myslíš, že by se to dalo vysvítit
    na desku?
  • 00:05:13 Já jsem vlastně byl takovej miláček
    dědečka, táty mý mámy.
  • 00:05:21 A ten mě nějak vychovával.
  • 00:05:25 Jeho mládí bylo takový roztěkaný.
  • 00:05:28 V devíti letech
    jsem ho měl na starosti pouze já,
  • 00:05:32 protože jeho matka byla vážně
    nemocná a nemohla se o něj starat.
  • 00:05:37 V určitým věku také projevoval
    zájem o, ne přímo fotografie,
  • 00:05:44 ale zamiloval se do všech filmů,
    který hráli. I nepřístupný.
  • 00:05:49 Jednou jsme byli v Piešťanech,
    já jsem tam byl na služební cestě,
  • 00:05:52 a zrovna tam probíhal filmový
    festival.
  • 00:05:56 A na jedné vitríně
    tam byly fotografie
  • 00:06:01 z těch promítaných filmů,
    tak chtěl za každou cenu
  • 00:06:05 aspoň jednu nebo dvě ty fotografie
    získat.
  • 00:06:12 A mě tak napadlo, když jsem zjistil
    ten zájem o ty fotografie,
  • 00:06:17 že by mohl jít na fotografa.
  • 00:06:21 Tak ono v životě
    je to tak trošku náhoda.
  • 00:06:23 A náhoda byl vlastně i tento
    ateliér.
  • 00:06:26 Já jsem měl vlastně takovou kavárnu
    spojenou s ateliérem
  • 00:06:29 a byly povodně
    a tam se to celý vytopilo.
  • 00:06:32 Takže se stalo, že jsem lovil
    v bahně své negativy.
  • 00:06:37 Teď jsem vůbec nevěděl,
    kde je budu sušit.
  • 00:06:40 A jedna moje kamarádka přišla
    a řekla:
  • 00:06:43 "Podívej, mám takovej prostor,
    kde můžeš momentálně
  • 00:06:46 na nějakou dobu
    ty zachráněný negativy sušit."
  • 00:06:50 Čili já jsem ten prostor nevybral,
    že bych jako chodil po prostorech
  • 00:06:53 a říkal si:
    "To bych chtěl."
  • 00:06:55 Ale to byla
    největší nouze mýho života,
  • 00:06:57 kdy jsem byl opravdu úplně
    na dně.
  • 00:06:59 Už vůbec jsem neřešil focení
    a řešil jsem
  • 00:07:01 jenom záchranu toho,
    co jsem udělal do tý doby.
  • 00:07:04 Pak jsem tady zase úplnou náhodou
    zůstal.
  • 00:07:07 Jako gró mý práce
    je černobílá fotka.
  • 00:07:10 Není tam počítač, je to skutečně
    nafocený, nasvícený.
  • 00:07:15 A pro mě je důležitý,
    že tam je vidět,
  • 00:07:18 že opravdu pracuju s tím
    světlem.
  • 00:07:20 Já si vážím práce grafiků,
    taky je používám,
  • 00:07:24 ale černobílá ručně dělaná fotka
    je opravdu gró tohoto oboru.
  • 00:07:30 Uživit se v oboru fotografie
    je opravdu velmi těžká záležitost,
  • 00:07:34 zejména je tam velká investice
    ze začátku.
  • 00:07:37 To znamená spousta peněz
    na tu techniku,
  • 00:07:39 na foťáky a tak dále,
    aby měl člověk to nejlepší.
  • 00:07:42 A sám to určitě těžko zvládne.
  • 00:07:45 Takže ta komunikace
    toho fotografa s tím okolím,
  • 00:07:49 zejména sponzorským okolím,
    je velmi důležitá.
  • 00:07:53 Mě docela zarazilo,
    když jsme spolu dělali ty fotky,
  • 00:07:55 jak dlouho to trvalo,
    protože já bych byl třeba
  • 00:07:58 spokojenej s třetí, čtvrtou fotkou.
    My jsme jich nafotili 50, 100!
  • 00:08:03 A Jakub pořád běhal okolo a říkal:
    "To ještě není ono.
  • 00:08:06 To nemá ten esprit!
    To nemá ten výraz."
  • 00:08:09 No, hledali jsme ten esprit
    různě.
  • 00:08:12 Občas v ledničce, občas se snažil
    ten výraz ze mne dosáhnout tím,
  • 00:08:18 že pozval modelky, který tady
    čekaly na focení dalšího kalendáře.
  • 00:08:24 Až řekněme po pěti hodinách
    konečně přišel a říkal:
  • 00:08:26 "No, to je přesně ono!"
    A ono to ono bylo.
  • 00:08:29 A to je o tom nadání,
    je to o tom espritu.
  • 00:08:32 Ale obdivuju u něj,
    že to je i o té vůli.
  • 00:08:35 Že jo?
    A má to atmosféru.
  • 00:08:38 Nestačí jenom umět fotit,
    umět vnímat
  • 00:08:42 jenom ten objekt, který fotíš,
  • 00:08:44 ale zároveň musíš vnímat
    ten objekt,
  • 00:08:46 který někdo třeba sponzoruje,
    který prostě patří k tý věci.
  • 00:08:51 A s ním taky musíš umět mluvit.
    Aby řekl:
  • 00:08:53 "Jo, to je fajn, to je fajn člověk.
    S ním budeme dělat dál."
  • 00:08:58 Pokud jde o tu práci
    na živnostenský list -
  • 00:09:01 já mu vedu účetnictví,
    tak ho sleduji.
  • 00:09:04 Je takový společenský typ,
    nedělá mu potíže se seznamovat
  • 00:09:09 s lidmi z showbyznysu.
    Přeci jen těch zakázek
  • 00:09:16 z té oblasti
    získává docela snadno.
  • 00:09:22 -Jakub
    je prostě zvláštní člověk.
  • 00:09:25 A patří mezi ty umělce,
    který se pro to nerozhodli,
  • 00:09:28 ale kteří se pro to poslání
    narodili.
  • 00:09:30 Miluji jeho černobílý fotky,
    mám ráda jeho styl.
  • 00:09:34 A u toho Jakuba je to krásný,
    že právě přesně vím,
  • 00:09:37 že to je člověk, který to,
    co má na srdci, má na jazyku.
  • 00:09:43 Umí, tak jako já, udělat spoustu
    chyb, umí z nich pak udělat záměr.
  • 00:09:47 A možná někdy jsem zjistila,
    že za ty chyby ho člověk miluje.
  • 00:09:51 To bude hezký, Lucinko.
  • 00:09:53 No, ono to většinou opravdu není
    o tom, koho fotí, ale právě o něm.
  • 00:09:58 A já si pamatuju
    svoje první focení,
  • 00:10:00 kdy mně ten fotograf říkal:
  • 00:10:02 "Víte, z vás hezkou neudělám.
    Zkusíme umění."
  • 00:10:05 A takový fotograf ze mě nic
    nedostane.
  • 00:10:08 Ale Jakub se umí
    vcítit do toho člověka.
  • 00:10:10 Většinou fotí lidi, který má rád
    a nebo má na ně nějaký názor
  • 00:10:13 a umí se tak do toho
    rozpoložit,
  • 00:10:16 až někdy má člověk pocit,
    že je lehce mimo.
  • 00:10:19 Ale on je vlastně napojený na duši
    toho člověka a proto on to umí.
  • 00:10:22 Já s ním fotím hrozně ráda,
    protože přesně vím,
  • 00:10:26 že tam vznikne něco,
    co se nedá naplánovat.
  • 00:10:30 Tak jako se nedá naplánovat
    hit,
  • 00:10:32 tak on nenaplánuje dobrou fotku.
    On prostě přijde a napojí se.
  • 00:10:35 Když to napojení neprobíhá,
    tak si k tomu umí i pomoct.
  • 00:10:40 Nesmí to s tou pomocí přehnat,
    protože pak už se fotit nedá.
  • 00:10:44 Ale on si třeba i tím panáčkem,
    kterýho si u toho dá,
  • 00:10:49 otevře tu duši.
    Jak říká moje kapela,
  • 00:10:52 když si dávají před koncertem
    panáka:
  • 00:10:54 "Dáváme si panáka,
    abychom měli o čem hrát."
  • 00:10:57 A on si ho dává proto,
    aby měl o čem fotit.
  • 00:11:00 Já vlastně nejsem fotograf,
    který se zabývá jedním směrem.
  • 00:11:03 Já jsem strašně rád za to,
    když ke mně chodí lidi,
  • 00:11:05 který se tady fotí s dětma,
    že chtějí mít fotku ode mne s tím,
  • 00:11:08 že bříško, potom v pěti nedělích
    malinký dítě, táta, máma...
  • 00:11:14 Jo, já jsem rád,
    že můžu dělat tyhle ty fotky.
  • 00:11:17 Teď se nám takhle rozesměj.
    Tak.
  • 00:11:20 Baví tě focení?
    Jo, docela jo.
  • 00:11:22 Ale jenom se mnou, že jo?
  • 00:11:24 Chtěl bych mít určitě potomka,
    rodinu.
  • 00:11:26 Ale k tomu taky samozřejmě člověk
    musí dojít.
  • 00:11:29 V první řadě sám.
  • 00:11:31 A potom taky si najít tu správnou
    partnerku,
  • 00:11:34 což není v dnešní době jednoduchý,
    když to sleduju kolem sebe.
  • 00:11:37 Když sleduju ty příběhy,
    když si tady lidi fotej
  • 00:11:40 svatební fotky nebo milenecký
    fotky.
  • 00:11:44 A za dva měsíce už si pro ně
    nepřijdou, protože spolu nejsou.
  • 00:11:48 Tak jednou se mi Jakub svěřil
    s tím,
  • 00:11:51 že už by jednou chtěl mí rodinu,
    že hrozně touží po miminku.
  • 00:11:55 Tak to si myslím,
    že ho tíží u srdce.
  • 00:11:58 Že to je zrovna ta daná věc,
    konkrétně, která ho trápí,
  • 00:12:02 protože s touhle prací je hrozně
    těžký sehnat partnerku do života.
  • 00:12:06 Ne každá tuhle práci vydejchá.
    Já bych taky žádala,
  • 00:12:10 kdybych měla úspěšnýho chlapa,
  • 00:12:12 který fotí dnes a denně
    s modelkami.
  • 00:12:16 Já jsem až tak nekoukal na krásu.
    Mě krása velmi brzo omrzela.
  • 00:12:19 Já myslím,
    že spíš takový to charisma,
  • 00:12:22 ty sympatie a charisma toho člověka
    je na prvním místě
  • 00:12:25 a je pravda,
    že člověk může milovat opravdu
  • 00:12:27 třikrát čtyřikrát pětkrát...
    Spíš třikrát.
  • 00:12:30 A ne furt znova a znova milovat
    a říkat si:
  • 00:12:33 "Tak to je super,
    pátej rozvod a šestý dítě.
  • 00:12:36 Teď mám novej vztah a to je zas
    tak obrovská láska, to je super!"
  • 00:12:41 Tak takhle to nemám.
  • 00:12:43 Nakloň se víc.
    Jo. Dobře.
  • 00:12:47 Na jednu lásku a zamilování
    si pamatuju.
  • 00:12:50 Nedopadlo to dobře,
    tak od té doby si myslím,
  • 00:12:54 že se tomu vyhýbá,
    přímo té ženitbě.
  • 00:12:59 Mrzí mě to, protože už se asi
    vnoučat nedožiju.
  • 00:13:04 Ale neztrácím víru a naději.
    A možná se to povede.
  • 00:13:11 Ještě dáme jednu, Helenko.
    Výborně.
  • 00:13:14 Otočíme se
    a trošku oči půjdou nahoru!
  • 00:13:15 Raz dva tři!!!
    Krása. Připravíme a jedeme!
  • 00:13:17 Raz dva tři!
    Výborně! Super. Raz dva tři!
  • 00:13:23 Super! To je krása!
    Raz dva tři!
  • 00:13:32 Stačí?
  • 00:13:35 Já s tím člověkem musím mluvit.
    Já ho musím připravit,
  • 00:13:38 aby tam byl v náladě, aby tam bylo
    napětí, nějaká energie,
  • 00:13:40 a pak s ním musím pracovat,
    pak z něm můžu něco dostat.
  • 00:13:43 Ale v nulový atmosféře
    prostě nenafotím nic.
  • 00:13:46 Jeho fotky poznáme podle toho,
    že jsou zaprvé výtvarné,
  • 00:13:49 není to nikdy nuda,
    je z toho cítit život.
  • 00:13:52 A takový, jako on je sám -
    temperamentní, všestranný,
  • 00:13:58 je sportovec, hraje fotbal,
    hraje tenis -
  • 00:14:01 je to prostě energie sama,
    tak z těch fotek to vyzařuje.
  • 00:14:08 Jsem rád, že jsem mohl poznat
    ty největší bardy toho showbyznysu.
  • 00:14:12 A opravdu bardy.
  • 00:14:14 A nejenom tím, co umí,
    ale i lidský.
  • 00:14:16 To si myslím, že je pro mě
    obrovský životní zázrak
  • 00:14:19 a obrovský úspěch a štěstí.
  • 00:14:21 A děkuju bohu,
    protože to se ne každýmu podaří.
  • 00:14:24 Ale že jsem s nima opravdu mohl
    trávit čas,
  • 00:14:27 mohl jsem s nima pracoval,
    že se mi svěřovali, já jim.
  • 00:14:29 Že jsem s nima něco prožil.
  • 00:14:31 A to si myslím,
    že je můj obrovský životní úspěch.
  • 00:14:34 A neznamená to, že bych tím měl
    dožít svůj život.
  • 00:14:38 Já si myslím, že to byla nějaká
    určitá část mýho života,
  • 00:14:41 za tu děkuju,
    ale co bude dál, to nevím.
  • 00:14:46 Ani nevím,
    jestli bych chtěl pokračovat
  • 00:14:49 do svý smrti v showbyznysu,
    jestli bych chtěl furt čekat,
  • 00:14:55 jestli zazvoní telefon
    a budu mít další zakázku.
  • 00:14:58 Jestli bych chtěl
    takhle dožít svůj život.
  • 00:15:01 Fotograf Jakub Ludvík!
  • 00:15:03 Byla doba, kdy jsem samozřejmě
    na ty párty chtěl chodit,
  • 00:15:06 bylo to pro mě něco novýho,
    chtěl jsem poznávat
  • 00:15:09 ty lidi z showbyznysu,
    ale čím je člověk starší
  • 00:15:12 a čím víc toho prožil,
    tak spíš hledá druhou cestu,
  • 00:15:17 spíš tam nechodit
    a mít svůj klid.
  • 00:15:22 Prostě hledat v životě
    i jiný cesty.
  • 00:15:25 Dobrý den.
    Dobrý den.
  • 00:15:28 Já, když jsem přišle poprvé,
    tak jsem přijela od holiče
  • 00:15:32 a on mi dal hlavu pod vodovod,
    udělal mi takový divný kudrlinky
  • 00:15:36 a vznikly úplně netradiční
    fotky.
  • 00:15:39 Já vás možná poprosím
    za tu bedničku.
  • 00:15:41 Ono to bude možná lepší.
  • 00:15:43 Umí navodit tak skvělou atmosféru
    v ateliéru při tom focení,
  • 00:15:47 že já si vzpomínám,
    že mě hrozně bolely záda.
  • 00:15:50 A když jsem si potom vzpomněla,
    co všechno jsem byla
  • 00:15:53 ochotná udělat - klečet na bedně,
  • 00:15:57 tak jsem nevěřila,
    že mě ty záda opravdu bolí.
  • 00:16:01 Umí vás nadchnout
    a umí vás dostat k tomu,
  • 00:16:06 že s ním, a rád, nebo ráda,
    spolupracujete. To je Jakub.
  • 00:16:11 A očíčka dáme malinko...
    Krásný.
  • 00:16:14 Když vám Jakub Ludvík
    přinese náhled fotek
  • 00:16:18 z toho několikahodinového focení,
    tak vy nevíte, kterou si vybrat.
  • 00:16:23 Umí vystihnout
    a umí si počkat na to,
  • 00:16:26 kdy vystihne vás a vaši osobu.
    A to moc fotografů neumí.
  • 00:16:31 Většinou je to tak,
    že udělají pár snímků,
  • 00:16:34 pak to hezky načančají,
    abyste tam vypadala hezky -
  • 00:16:37 a to Jakub nedělá.
    On v tom ateliéru tráví hodiny,
  • 00:16:42 což když mi řekli poprvně,
    že tam budu několik hodin,
  • 00:16:45 tak jsem řekla: "Na to nemám čas."
    Ale potom vybere vás.
  • 00:16:50 Taky vás musí poznat.
  • 00:16:53 A myslím si, že ty fotky,
    které udělal,
  • 00:16:55 i u těch lidí, které známe z jiných
    fotografií a známých osobností,
  • 00:17:00 že uměl z toho člověka
    vytáhnout něco jiného.
  • 00:17:03 Já myslím, že to je tajemství
    jeho úspěchu.
  • 00:17:08 Já si neumím představit, v jakým
    jiným oboru bych byl šťastnej.
  • 00:17:10 Sám si myslím,
    že šťastnej nejsem.
  • 00:17:12 A zároveň jsem chvilkama šťastnej,
    když fotím,
  • 00:17:14 když ty lidi mají radost
    z těch fotek
  • 00:17:17 a když mi to jde
    a vidím, že to má výsledek.
  • 00:17:19 Já se s Jakubem cítím dobře,
    protože já ho mám ráda
  • 00:17:22 i s těma jeho démonama,
    co on má v sobě.
  • 00:17:26 Já mám z toho
    takový krásný orgasmy.
  • 00:17:30 A zároveň potom velký neštěstí
    a zhoubu a všechno.
  • 00:17:36 Umím si představit,
    že to je člověk plnej
  • 00:17:39 rozporů, trápení, citlivosti,
    nějaký empatie
  • 00:17:42 a tím pádem i velkých depek.
  • 00:17:44 Všechno kolem mě mě drtí
    negativně.
  • 00:17:47 I že se třeba někdy chovám
    jak blázen,
  • 00:17:50 i když si myslím,
    že úplnej blázen nejsem.
  • 00:17:52 Jsem přesvědčená,
    že stejně jako já umím mít depresi,
  • 00:17:55 že by se dala krájet.
    Neštěstí ve všem.
  • 00:17:59 Neštěstí ve vztazích,
    neštěstí v chápání mě,
  • 00:18:03 v chápání sám sebe, víš?
    Všechno kolem.
  • 00:18:06 Pro mě je to velmi citlivý člověk,
    kterýho moc v branži potřebujeme.
  • 00:18:12 Určitě mi chybí rodina.
    Každýmu z nás.
  • 00:18:20 Já jsem měl třeba tři psy.
    To byl Lucky, pak byli dva Kubové.
  • 00:18:27 A byli to labradoři.
    A mně ti psi hrozně dali.
  • 00:18:34 Pes, malinkej, velkej pes -
    prostě miláček. Láska velká.
  • 00:18:38 To byly fakt lásky.
    Ty všechny vztahy s těma psama.
  • 00:18:42 Nevím, můžeš furt mít sto psů
    a říkat: "To je sto lásek, že jo."
  • 00:18:47 Já bych strašně chtěl
    mít toho psa, ty děti,
  • 00:18:53 tam bejt, nefotit
    a starat se o ně.
  • 00:18:58 Jenže já vůbec nevím,
    když se třeba budu strašně
  • 00:19:01 na něco upínat, tak to samozřejmě
    naprosto nevyjde!
  • 00:19:06 Říká mi maminko.
    Pravděpodobně si mě asi oblíbil,
  • 00:19:09 protože maminky
    se ve většině milujou.
  • 00:19:13 Pořádně ještě! Tak!
    Ještě jednu pozici!
  • 00:19:17 Tak, dělej mazli.
    No, tak. To je hezký.
  • 00:19:20 Strašně nerada se fotím.
  • 00:19:22 Jakub potřebuje
    takovej celej den, skoro.
  • 00:19:26 U mě se smířil s tím,
    že je to dvě až tři hodiny.
  • 00:19:30 Protože já už bych to dýl
    nevydržela.
  • 00:19:33 A kdybych měla říct o Jakubovi,
    co je to za člověka,
  • 00:19:38 tak bych řekla, že je to
    talentovaná neřízená střela.
  • 00:19:43 A rozesmějem!
  • 00:19:45 Já nevím, jak on to dělá,
    on má bohatou fantazii.
  • 00:19:50 On ve svém ateliéru
    popadne nějakej klobouk,
  • 00:19:54 já protestuju, ale on mi ho
    přesto nasadí na hlavu
  • 00:19:58 a kupodivu je z toho nádherná
    fotka.
  • 00:20:02 Myslím si, že mě má i rád.
    Ano, super.
  • 00:20:08 A já jsem ráda, že mě má rád
    takovejhle talentovanej člověk.
  • 00:20:13 Já bych nemohl bejt v prázdným
    bytě
  • 00:20:16 a říkat si,
    že mám všechno splněno.
  • 00:20:18 Že jsem si odpracoval
    svoji pracovní dobu,
  • 00:20:21 že mám umytej záchod,
    že mám vypraný prádlo
  • 00:20:24 a že se těším na další den,
    kdy budu mít ten samej den.
  • 00:20:28 Já prostě neumím žít
    ty samý dny!
  • 00:20:32 Čiči, čiči.
    A úsměv, Peťulko, malinko.
  • 00:20:36 Úsměv. Ano. Za ocásek.
    Ano, tohle je krásně zasněný.
  • 00:20:41 Ano,, to je krásný.
    A na mě, Peťulinko. Tak, hezký.
  • 00:20:45 Ještě trošku nasvítíme Peťulku...
  • 00:20:48 Čau, Jiříčku.-Čau.
    Nazdar.
  • 00:20:51 Jak se máš?
    Furt stejně.
  • 00:20:54 To je taková tvoje wilisovská
    pozice.
  • 00:20:56 Jako Bruce Willis, ano. Tak.
    A lehce úsměv.
  • 00:21:01 A takhle malinko tu hlavu
    dáme...
  • 00:21:04 Jakub mě honil celej tejden.
  • 00:21:06 A já už jsem byl z toho pěkně
    naštvanej a kapku otrávenej,
  • 00:21:09 protože jsem nebyl zvyklej
    na takovouhle precizní práci.
  • 00:21:11 A já už jsem mu říkal:
    "Kubo, já bych chtěl mít
  • 00:21:14 na tý fotce samozřejmě výraz
    takovýho jako... Dobrej výraz.
  • 00:21:18 A na druhý straně tý desky bych
    chtěl mít nahatý holky zezadu.
  • 00:21:24 Tak se nafotil Petr, pak zase
    děvčata, takhle se to prolínalo.
  • 00:21:27 Pak došlo k tomu, že už jsme se
    všichni tak trošku uvolňovali
  • 00:21:31 při tom focení nějakým tím drinkem,
    zejména já jsem se uvolňoval...
  • 00:21:37 On vzal toho Dave Hasselblada
    a vyfotil ho,
  • 00:21:40 zamotaly se mu nohy, takhle upadl,
    ze země mi dal ten foťák
  • 00:21:44 a říkal: "Foť."
  • 00:21:46 Tak jsem dal Péťovi Hasselblad,
    foťák,
  • 00:21:48 dal jsem mu ho a řekl:
  • 00:21:50 "Petře, teď foť ty.
    Já si jdu odpočinout."
  • 00:21:52 Ta holka tam stála, že jo,
    já tam měl ten foťák,
  • 00:21:54 šíleně drahej, kterýho jsem se bál
    vůbec dotknout.
  • 00:21:57 A já myslím,
    že jsem mu udělal velkou radost,
  • 00:21:59 protože skutečně Petr fotil.
  • 00:22:02 Já jsem mu občas přehodil film,
    mezitím jsem si ještě zdříml...
  • 00:22:06 Ale pak mě to začalo bavit
    a začal jsem fotit.
  • 00:22:09 Teda s mejma světlama.
    To bych chtěl říct,
  • 00:22:11 že jsem to svítil já,
    abych zas až tak moc
  • 00:22:14 tomu Petrovi nedal všecky práva.
    A ta holka byla senzační.
  • 00:22:19 Ona mně dělala sama,
    nemusel jsem si ji dirigovat.
  • 00:22:22 A pak jsem vyfotil, to byl tenkrát
    snad před deseti lety
  • 00:22:25 ještě film,
    tak jsem vyfotil těch 36 snímků...
  • 00:22:28 A udělal takový tři čtyři filmy
    a z toho vznikly
  • 00:22:31 takový čtyři až pět
    opravdu velmi dobrejch fotek...
  • 00:22:33 A druhej den mi Kuba volal
    a říkal:
  • 00:22:36 "Člověče, to bylo skvělý.
    Kdo to fotil?"
  • 00:22:38 A já říkám:
    "To jsem fotil já."
  • 00:22:40 "No to je úžasný!"
  • 00:22:41 A potom jednoho dne Petr ode mne
    dostal jako překvapení,
  • 00:22:44 takovej dárek, takový dámský akt,
    který si nafotil on sám.
  • 00:22:49 A napsal mi tam:
    "Foto Petr Janda".
  • 00:22:51 Tak ji mám v pracovně pověšenou.
  • 00:22:53 To mně udělal opravdu velkou
    radost.
  • 00:22:57 Fotím třeba Petra Hapku deset let.
    Jiřinu Bohdalovou osm let...
  • 00:23:02 S těma lidma pracuju opravdu
    dlouho.
  • 00:23:03 A je to vztah.
  • 00:23:06 Ty lidi mě mají někde malinko
    v nějaký řadě a říkají si:
  • 00:23:09 "Tak ho rádi uvidíme,
    setkáme se, něco si řekneme
  • 00:23:13 a uděláme hezký fotky."
    Jo?
  • 00:23:15 Že někam ten člověk trošku
    patří.
  • 00:23:16 Že to není jenom tak,
    jakože dělá tu fotku.
  • 00:23:19 On má dva životy.
  • 00:23:22 On má jeden profesionální
    a jeden soukromý.
  • 00:23:25 V tom profesionálním
    je takový tvrdý
  • 00:23:28 a v tom soukromém je úžasný.
  • 00:23:33 Kdybych měl charakterizovat
    Jakuba Ludvika jednou větou,
  • 00:23:35 tak bych řekl,
    že je Jakub Ludvík pracovitý.
  • 00:23:37 No, je to prostě člověk,
    kterýho mám ráda.
  • 00:23:40 A není to jenom pro mě fotograf,
    ale je to člověk mně blízký.
  • 00:23:45 Jakub je, myslím, že společenskej.
    Je s ním sranda...
  • 00:23:51 Některým lidem může připadat
    lehce konfliktní, ale zdání klame.
  • 00:23:54 To je prostě možná někdy
    sebeobrana.
  • 00:23:58 Určitě cholerický,
    velmi specifický, talentovaný,
  • 00:24:00 ale přesto milý chlap.
  • 00:24:04 Ženu, kterou si vybere,
    bude mít rád.
  • 00:24:06 Je to velmi hodný člověk,
    ve své podstatě.
  • 00:24:11 A nebude se s ním určitě ženská
    nudit.
  • 00:24:18 Skvělý profesionál a je to chlap,
    který se umí i dojmout
  • 00:24:20 a nestydí se,
    když mu zvlhnou oči.
  • 00:24:24 Prostě je citlivý, je emotivní
    a je opravdu v tom pravém smyslu -
  • 00:24:28 báječně obyčejný.
  • 00:24:31 Celkově já si myslím,
    že je velmi dobrý kamarád.
  • 00:24:33 A to, že fandí Bohemce,
    to je pro něj velký plus.
  • 00:24:36 Jinak ho mám velice rád.
    Dělá mi radost.
  • 00:24:43 Dobrý.
    Máme hotovou sérii.
  • 00:25:35 Skryté titulky: Alena Fenclová
    Česká televize 2011

Související