Odkaz princezny, světice z rodu Přemyslovců, která byla významnou osobností duchovního, politického, společenského i kulturního dění.

Kanonizace Anežky České proběhla 12. listopadu roku 1989 ve vatikánské bazilice sv. Petra a dnes se této události připisuje symbolický význam předznamenání Sametové revoluce, jež vypukla o pár dní později. Jako by se tak naplnilo dávné proroctví, že "v Čechách nastane mír a pokoj, až dojde ke kanonizaci Anežky". Její výročí je tak bezprostředně spjato s 30 lety svobody, které si v těchto dnech připomínáme.

Anežka Česká se narodila kolem roku 1211 jako dcera krále Přemysla Otakara I. V roce 1231 odmítla nabídku k sňatku s císařem Fridrichem II. a s pomocí svého bratra Václava I. založila v Praze první klášter františkánů a klášter klarisek, do něhož sama vstoupila roku 1234. Založila také špitální bratrstvo, z něhož se později stal řád křižovníků s červenou hvězdou. Zprostředkovala usmíření krále Václava I. s jeho synem Přemyslem Otakarem II. Zemřela 2. března 1282 ve svém klášteře Na Františku. Za blahoslavenou byla prohlášena v roce 1874 a za svatou právě v roce 1989. Tehdy velkou událost přenášela televize i do československých domácností a mezinárodní veřejnost překvapila ochota režimu povolit tisícům věřících vycestovat do Vatikánu. Jako by už se nadcházející svoboda vznášela ve vzduchu.

V dokumentu přiblížíme osobnost královské dcery, která se rozhodla věnovat svůj život, majetek i své veškeré snahy na pomoc trpícím a chudým. Autoři prostudovali všechny dostupné dobové artefakty a odkazy o mládí a zrání ženy, která se díky svým činům stala světicí. Kde se zrodila touha konat skutky milosrdenství v době tak temné? Co bylo její inspirací?

Napište nám