iVysílání

stránky pořadu
Premiéra:
27. 3. 2010
21:30 na ČT2

1 2 3 4 5

100 hlasů
10548
zhlédnutí

Důmění

Časosběrný dokumentární film, který zachycuje rekonstrukci Domu umění města Brna

52 min | další Dokumenty »

upozorňovat

do playlistu

Přehrávač videa

Načítám přehrávač...

Důmění

  • 00:00:31 Tak já sundávám nápis z Domu umění.
  • 00:00:36 Kvůli tomu,
    že se bude teď zavírat
  • 00:00:39 a bude dlouhou dobu zavřený.
  • 00:00:41 Aby z toho aspoň něco zůstalo,
    tak vezmu ten nápis
  • 00:00:45 a přemístím ho na naši školu,
    Fakultu výtvarných umění.
  • 00:00:52 Ten význam těch dvou slov
    nějak poměním no.
  • 00:01:09 ZVUKY Z VERNISÁŽE.
  • 00:01:22 Já jsem tomu moc nevěřil,
    že to půjde tak pěkně.
  • 00:01:37 Spoléháme na to,
    že ti návštěvníci tady vydržej jo.
  • 00:01:43 Současný stav byl přímo kritický.
  • 00:01:46 Přehřátý prostory
    a v zimě přechlazený.
  • 00:01:59 Poslední kousek.
  • 00:02:02 Čárka nad I.
  • 00:02:06 Nechce se ji.
  • 00:02:09 SKŘÍPÁNÍ.
  • 00:02:47 Celá rekonstrukce
    je moderní a strohá.
  • 00:02:51 Vazba na náš konkrétní život
    je naznačená tím oknem,
  • 00:02:56 což má symbolizovat přirozený vztah
    k reálnému životu,
  • 00:03:01 ve kterém jsme se narodili,
    a do kterého máme promítat,
  • 00:03:05 podle mého soudu,
    i naše umělecké
  • 00:03:08 nebo intelektuální ambice.
  • 00:03:11 Tady by měl být ideální svět,
    který ovšem nezavírá oči
  • 00:03:15 před reálným světem,
    proto tady to okno.
  • 00:03:18 Ten nádherný strom je,
    ne zrovna umělecké dílo,
  • 00:03:22 ale je to do jisté míry artefakt,
    který uzemňuje to, co má být zde.
  • 00:03:34 Budu rád,
    když se to podaří,
  • 00:03:36 a když si budu moct
    přiznat ten podíl,
  • 00:03:40 byť třeba nevysloveně.
  • 00:03:42 To povznášení souvisí s tím,
    že se příliš
  • 00:03:45 cirkusácky nepředvádíte,
    jako architekt.
  • 00:03:51 To znamená,
    že se snažíte z toho místa dostat
  • 00:03:56 co nejvíc.
  • 00:03:57 Je to jakési pojetí architektury
    jako interpretace místa,
  • 00:04:01 města, toho zadání a zadavatele,
    nikoliv toho architekta samotného,
  • 00:04:06 i když každý architekt musí být
    natolik nabitý vnitřní energií tak,
  • 00:04:11 že se to tam stejně projeví.
  • 00:04:17 ZVUKY REKONSTRUKCE.
  • 00:04:28 SLOVENŠTINA.
  • 00:04:29 V podstatě je to umění, které...
  • 00:04:33 Jakože pro firmu to je umění,
    protože to je vizitka firmy,
  • 00:04:38 pro ty jednotlivce,
    to už je trošku jiné.
  • 00:04:43 Je tam ještě?
  • 00:04:45 Je.
  • 00:04:54 Já odsuď přijdu dobitý.
  • 00:04:56 Vy se ptáte na umění,
    když člověk pracuje
  • 00:04:59 od rána do večera,
    to už na umění asi moc času není.
  • 00:05:32 No kuchyňka byla,
    tady byl ten sporák,
  • 00:05:37 normálně na 380
    a ty hrnce a všechno.
  • 00:05:42 Tady byla postel a nějaké obrazy.
  • 00:05:46 Já jsem tady maloval,
    ale kupodivu...
  • 00:05:49 Jako namaloval jsem
    tady nějaké obrazy,
  • 00:05:52 ale dost jsem jich zkazil.
  • 00:05:54 Jako nějak na to malování
    mi to tadyaž tak....
  • 00:05:59 Nevím čím to mohlo být.
  • 00:06:01 Někteří třeba
    úplně manifestačně prošli,
  • 00:06:05 jakože jsou na výstavě,
    tak maj právo chodit všude
  • 00:06:11 a začli nám chodit
    až tam někam do té postele,
  • 00:06:14 ale na to jsme byli připraveni.
  • 00:06:17 I taková jakoby agrese,
    by se to řeklo,
  • 00:06:21 k tomu patřila,
    ale vlastně ji stejně bylo málo.
  • 00:06:29 Byl to jako mílovej kámen
    nebo jak se to říká,
  • 00:06:33 prostě takovej ten milník jo.
  • 00:06:35 Já jsem se
    vždycky styděl že maluju.
  • 00:06:38 Před normálníma lidma
    jsem se styděl že maluju
  • 00:06:41 i před těma příbuznýma.
  • 00:06:44 Protože jsem měl
    nafedrovaný v hlavě,
  • 00:06:48 že správně je,
    že člověk se má věnovat
  • 00:06:51 šalubárně nějaký.
  • 00:06:56 To malování
    jakože není žádná práce.
  • 00:07:02 Tak mám pocit,
    že jsem i tak začal malovat,
  • 00:07:06 aby to bylo jako práce,
    aby to bylo pracný.
  • 00:07:14 Myslím,
    že jsem nejvíc cvičíval támhle,
  • 00:07:17 protože jsem se viděl
    buď to já v tom zrcadle,
  • 00:07:21 v tom skle
    a to je docela dobrý se kontrolovat
  • 00:07:25 i tím obrazem a nebo možná,
    že jsem tady strašil lidi taky.
  • 00:07:31 Většinou po půlnoci,
    jsem si myslel,
  • 00:07:34 že budou volat policajty,
    protože tady někdo dělá
  • 00:07:40 divný pohyby.
  • 00:08:13 HUDBA, SMYČCE.
  • 00:08:28 No tak je strašná zima.
  • 00:08:31 To tak může být jo?
  • 00:08:33 Jo.
  • 00:08:36 To tak musí být.
  • 00:08:42 Je to teda dost tmavý ten nátěr no.
  • 00:08:53 Ty skla nad tím,
    ty jsou jako už definitivní?
  • 00:08:56 Ne, ne, to ne.
  • 00:08:57 Ty se budou čistit.
  • 00:08:59 Tak proto se ti to zdá
    takový černý.
  • 00:09:02 Na to se budou dávat ještě fólie,
    které odráží slunko,
  • 00:09:07 aby se to nepřehřívalo.
  • 00:09:09 Ten nátěr jste odsouhlasili ne?
  • 00:09:11 No tak odsouhlasili,
    jenom teď tady na místě
  • 00:09:15 se mi to zdá tmavý.
  • 00:09:17 HUDBA, KLAVÍR.
  • 00:09:24 Ten dům je vlastně
    koncepčně symetrický že jo.
  • 00:09:29 Byl i původně.
  • 00:09:31 Původně ho vlastně tak udělali
    a Fuchs taky jakoby zůstal upozaděn
  • 00:09:38 při té rekonstrukci.
  • 00:09:42 Pořád je tady ta symetrie,
    kterou vlastně Petr jako tím,
  • 00:09:46 že udělali ten balkon kolem,
    tak jakoby ještě podpořili
  • 00:09:52 tu symetrii toho domu
    a do toho dali asymetrické okno.
  • 00:09:57 To je taková vlastně moje věc,
    která, jak jsem říkal,
  • 00:10:02 že už jsem se dostal
    k tomu ex post,
  • 00:10:05 tak toto si zrovna nemyslím,
    že to tak jako muselo být.
  • 00:10:11 HUDBA, KLAVÍR.
  • 00:10:20 Tím, že to tady je
    blízko autobusového nádraží,
  • 00:10:24 tak ještě dřív,
    když jsem studoval
  • 00:10:26 a jezdil jsem domů,
    tak jsem to vždycky spojil tady
  • 00:10:30 s výstavami.
  • 00:10:32 To byla taková prostě čekárna
    před odjezdem autobusu.
  • 00:10:37 Nicméně naplněná
    kulturními zážitky.
  • 00:10:41 To tedy můžu říct,
    to je taková zajímavá věc.
  • 00:10:45 Nebo pak je další,
    taková Freundovská jo.
  • 00:10:49 Tady se prostě chodilo
    s kočkama na výstavy třeba že.
  • 00:10:53 To je taky dobrý a nebo je balit
    na výstavy že, úžasný.
  • 00:10:57 Tak to taky je zážitek,
    takhle si to chtěl slyšet že jo.
  • 00:11:01 Protože to je jako
    docela dobrej prostor.
  • 00:11:04 Není tady příliš mnoho lidí
    a občas nějakej dobrej kocour.
  • 00:11:09 Nebo už si s ním tady přišel,
    chodil po výstavě a vykládal,
  • 00:11:16 prostě dělal chytrýho,
    co ti malíři nebo architekti
  • 00:11:20 tím chtěli říct.
  • 00:11:22 HUDBA, KLAVÍR.
  • 00:11:29 SKŘÍPÁNÍ.
  • 00:11:44 Dům umění města Brna
    stojí na místě,
  • 00:11:46 které z hlediska brněnské
    topografie je velice zajímavé.
  • 00:11:51 On stojí na místě bývalých hradeb.
  • 00:11:55 Když byly začátkem 19. století
    brněnské hradby zbořeny,
  • 00:12:00 tak byl zřízen park zvaný Koliště.
  • 00:12:04 To, že Dům umění města Brna
    nebo vlastně tehdejší Dům Umělců,
  • 00:12:09 který patřil
    moravskému künstfreimu,
  • 00:12:12 tuto parcelu získal,
    svědčí o tom jakou důležitost
  • 00:12:16 město tomuto projektu přikládalo,
    když bylo ochotno,
  • 00:12:20 vzdát se části svého parku,
    na kterém mu tolik záleželo,
  • 00:12:24 ve prospěch
    instituce tohoto ražení.
  • 00:12:28 Je otázka jestli,
    kdyby se podobný projekt
  • 00:12:31 jako je dům umělců
    realizoval v dnešní době,
  • 00:12:34 jestli by
    pro Brno byl tak důležitý,
  • 00:12:36 aby mu obětovalo nějakou
    tak důležitou stavební parcelu,
  • 00:12:41 nějaký takový důležitý pozemek.
  • 00:12:44 HUDBA.
  • 00:13:01 Dřív to byla
    záležitost víc celospolečenská,
  • 00:13:04 že výstavy oslovovaly mnohem
    větší množství lidí než dnes.
  • 00:13:09 Když se pořádala
    nějaká výroční výstava,
  • 00:13:12 tak to byla minimálně
    celoměstská událost.
  • 00:13:15 Psaly se o tom rozsáhlé recenze,
    mluvilo se o zahájení výstavy.
  • 00:13:20 Dlouho se to chystalo dopředu
    a opravdu tím žila celá
  • 00:13:24 městská honorace.
  • 00:13:25 Veškeré intelektuální vrstvy
    nebo řekněme veškeré vyšší
  • 00:13:29 a střední vrstvy města.
  • 00:13:31 To se v průběhu
    20. století změnilo,
  • 00:13:34 protože, já bych řekl,
    už možná od té 1. republiky,
  • 00:13:38 a hlavně v té poválečné době
    se výstavy výtvarných děl
  • 00:13:44 stávají takovou víc specializovanou
    menšinovou záležitostí.
  • 00:13:48 Možná do určité míry
    otázkou minoritní kultury.
  • 00:14:18 Adolf Kroupa dokázal
    do Domu umění dostat
  • 00:14:21 jednak významné světové umělce
    a jednak zde dokázal prosadit
  • 00:14:25 průkopnické výstavy
    neoficiálních umělců,
  • 00:14:28 z kterých se později
    staly legendy české scény.
  • 00:14:32 Brno v té době těch napjatých
    totalitárních 50.let nebylo
  • 00:14:37 pod takovým drobnohledem
    jako Praha.
  • 00:14:40 Možná,
    vzhledem k té společenské situaci,
  • 00:14:43 bylo možné realizovat
    některé projekty v Brně snadněji,
  • 00:14:48 než by se tomu stalo v Praze.
  • 00:15:02 Tady mám na fotce ty realizace
    z Domu umění.
  • 00:15:06 Tady vidíte jsem použil
    ty 2 tyče se šňůrou.
  • 00:15:12 Tady je kresba,
    která propojuje strop,
  • 00:15:16 stěnu a podlahu a tak dál.
  • 00:15:20 Tady například
    v Procházkově síni je jakýsi citát.
  • 00:15:28 Tady je dvojtečka.
  • 00:15:30 V uvozovkách je,
    neříkám prázdno
  • 00:15:36 a tady jsou tečky jo.
  • 00:15:38 Tím vlastně
    ta stěna dostala význam,
  • 00:15:43 který se nedá reprodukovat.
  • 00:15:56 Takhle byly tyto válce kovové.
  • 00:16:00 Měl jsem asi 10 válců,
    sehnal jsem,
  • 00:16:04 ty jsem provrtal takhle
    v různých výškách
  • 00:16:09 a takhle byly naskládané.
  • 00:16:12 Zahajoval to,
    tady je Igor Zhoř
  • 00:16:16 a tady jsou ty válce
    a tady diváci.
  • 00:16:21 Potom tam bylo plno úplně.
  • 00:16:24 Dostali úkol,
    měl jsem 60 metrů bílé šňůry,
  • 00:16:33 aby to provlékali postupně.
  • 00:16:36 Tak to se dělo,
    třeba tady to je vidět.
  • 00:16:39 To si můžete k tomu přidat.
  • 00:16:44 Nakonec teda,
    na obě strany té Procházkovy síně,
  • 00:16:50 jsem to vyhodil ven.
  • 00:16:53 Vlastně smysl té akce bylo
    propojit interiér Domu umění
  • 00:17:00 nebo té Procházkovy síně
    s tím městem jo.
  • 00:17:11 Někdy mi přijde,
    že vlastně galerie
  • 00:17:14 je jako trošku balvan na noze.
  • 00:17:16 Vlastně umělec
    musí zaplnit tu galerii.
  • 00:17:19 Pokud třeba nemaluje obrazy,
    tak je někdy daleko lepší
  • 00:17:23 udělat nějakou intervenci
    do nějakého prostředí,
  • 00:17:26 kde se daleko víc trefí,
    protože když jako rozdistribuuje
  • 00:17:29 publikaci tam,
    kde má pocit,
  • 00:17:31 že se setká s tím jiným divákem,
    který by třeba normálně
  • 00:17:36 do galerie nepřišel,
  • 00:17:39 tak je to daleko funkčnější,
    než když se galerie mermomocí
  • 00:17:47 snaží sem nalákat to jiné publikum,
    ne ten úzký okruh lidí no.
  • 00:17:51 Kdyby Marcel Duchamp neměl galerii,
    ve které by vystavil ten pisoár,
  • 00:17:56 tak by v podstatě nikdo nevěděl co
    je to ten Readymade,
  • 00:18:00 poněvadž ten pisoár
    by zůstal pisoárem
  • 00:18:03 nebo by to někde zůstalo ležet.
  • 00:18:05 To znamená to přenesení v podstatě,
    z toho života,
  • 00:18:08 z té dennodenní potřeby
    nebo nepotřeby do té galerie.
  • 00:18:12 To znamená existence galerijního
    prostoru vlastně dala vůbec možnost
  • 00:18:16 vzniku Readymade a víme,
    že dneska Readymade
  • 00:18:21 je vlastně velká součást
    skoro každého uměleckého díla.
  • 00:18:25 To znamená v tom smyslu
    má Kokolia samozřejmě pravdu,
  • 00:18:29 kdyby nebyl ten umělecký provoz,
    tak by se některá umělecká díla
  • 00:18:34 vůbec nemohla
    jako taková chápat a vnímat.
  • 00:18:37 Ona jsou definována jiným vztahem
    k tomu a ten vztah garantuje
  • 00:18:42 právě ten výstavní prostor.
  • 00:18:45 Já se odedávna prostě těch galerií,
    ne že bych se jich obával,
  • 00:18:49 ale prostě nevěřím jim.
  • 00:18:51 Říkám jim,
    že jsou to takový jako hotely
  • 00:18:54 pro ty obrazy
    a chráním se tím
  • 00:18:56 proti takový naivní víře,
    kterou nakonec vidím občas
  • 00:19:00 u těch kolegů,
    že prostě ta výstava,
  • 00:19:03 to je to pravý,
    co se má s těmi obrazy stát.
  • 00:19:06 Takže to zkouším prolomit,
    tuhletu dočasnost,
  • 00:19:10 že je to zdánlivej domov.
  • 00:19:12 Nejčastěji to dopadá tak,
    že tam ještě
  • 00:19:14 před začátkem výstavy spím
    a maluju aspoň jeden obraz
  • 00:19:18 a někdy i celou výstavu
    namaluju vlastně v té galerii.
  • 00:19:27 Šlo o to,
    vlastně o tu prostorovou změnu.
  • 00:19:30 Dalo by se říct,
    o to zasáhnout vlastně
  • 00:19:33 do té architektury města.
  • 00:19:35 O to mi šlo víc,
    než že bych čekal ten
  • 00:19:39 sociální konflikt,
    tak u těchhle akcí ne.
  • 00:19:42 Věděl jsem, že se může něco stát.
  • 00:19:44 Většinou už se to stane tím,
    že ti lidi,
  • 00:19:49 to vnímáš,
    buď že dělaj
  • 00:19:50 jakože se tam nic neděje
    a nebo nějak reagujou.
  • 00:19:54 U těchto akcí,
    třeba přesadit dlažební kostku
  • 00:19:57 a dát tam kytku,
    tak tam mě šlo hlavně o to,
  • 00:20:01 že to bude udělaný že jo.
  • 00:20:06 Pro to finále Chalupeckýho
    jsem se rozhodla připravit projekt,
  • 00:20:10 kterej se jmenoval
    Replaced Brno 2006.
  • 00:20:13 Byl založenej
    na rekonstrukcích 5 performance,
  • 00:20:17 který se odehrály
    ve veřejným prostoru
  • 00:20:21 v 70. a 80. letech.
  • 00:20:22 5 performance
    od 5ti českých performerů,
  • 00:20:27 kteří je realizovali
    ve veřejných prostorech
  • 00:20:30 v 70. a 80. letech.
  • 00:20:32 Ta moje idea byla taková,
    že vlastně chci reflektovat to,
  • 00:20:36 jak se ten veřejný prostor proměnil
    od těch 70.,80. let.
  • 00:20:40 Nejde jenom o to,
    že se tady tento ředitel
  • 00:20:43 se svým kurátorem shodnou na tom,
    že tady toto je vynikající umělec
  • 00:20:48 a teď ho představí veřejnosti,
    ale jde o to,
  • 00:20:50 že Dům umění vždycky byl centrem
    kolem kterého vířilo
  • 00:20:54 v několika stupních,
    jakési odborné společenství
  • 00:20:57 v něm byla samozřejmě
    poučená veřejnost
  • 00:21:02 a třeba i náhodní diváci.
  • 00:21:05 Cena Jindřicha Chalupeckého
    je vlastně přehlídkou,
  • 00:21:09 kterou ve dvou stupních
    vybírá odborná mezinárodní porota.
  • 00:21:13 To co je teda potom umění,
    nabízí umělec a určuje to umělec.
  • 00:21:17 To uznání,
    samozřejmě přijde potom
  • 00:21:19 z toho okruhu
    těch odborníků řekněme
  • 00:21:22 a těch obchodníků, v uvozovkách,
    v pozitivním slova smyslu,
  • 00:21:26 ale ten umělec musí nabízet.
  • 00:21:28 To Duchampovi nikdo neporadil,
    udělej to.
  • 00:21:31 Ty překračování těch hranic
    si musí najít ten umělec.
  • 00:21:35 Přinést něco vlastně,
    čím překvapí znovu
  • 00:21:39 a čím nás vlastně zaskočí
    a my musíme být schopni to vnímat
  • 00:21:44 a odůvodnit to,
    jak to že to patří
  • 00:21:48 do toho uměleckého procesu.
  • 00:21:54 SKŘÍPÁNÍ.
  • 00:22:18 Byl nějaký problém během toho?
  • 00:22:20 Milión problémů.
  • 00:22:21 Třeba?
  • 00:22:25 Například se vlastně řešilo,
    že ty dveře mají být podýhovaný
  • 00:22:29 bahenním dubem,
    což byl původní projekt.
  • 00:22:32 Nakonec se po dohodě
    s památkářema,
  • 00:22:34 i proto,
    že ten dub nebylo možné sehnat,
  • 00:22:37 tak se od toho upustilo.
  • 00:22:39 Byla vlastně provedena ta koncepce,
    která tam byla původně,
  • 00:22:43 že to je vlastně
    normální dubový dřevo,
  • 00:22:46 tmavě namořený.
  • 00:22:47 No tady ten vršek.
  • 00:22:59 Pánové, to je dobrej pocit.
  • 00:23:03 HUDBA A SKŘÍPÁNÍ.
  • 00:23:42 Tady se celý týden,
    vlastně 10 dní,
  • 00:23:46 tlačilo obrovský množství lidí
    všude před divadlem,
  • 00:23:50 protože čekali
    na projekci videozáznamu
  • 00:23:54 z pražských událostí 17. listopadu.
  • 00:23:57 Tudy lidé vcházeli dovnitř
    a přečetli si
  • 00:24:00 nejaktuálnější zajímavosti,
    které jsme se snažili
  • 00:24:05 vždycky vylepit
    na nástěnce vedle divadla.
  • 00:24:08 Vidíte, že tam napravo,
    tam je repertoárová listina
  • 00:24:12 na měsíc listopad
    a ta vlastně úplně ustoupila
  • 00:24:15 do pozadí,
    protože teď jsou důležitější věci.
  • 00:24:24 Pojďte dál.
  • 00:24:31 Tady já když vstoupím,
    tak se mě vždycky
  • 00:24:35 trošku zachvěje srdce,
    i když teď těmi novými přestavbami
  • 00:24:39 mi to trošku usnadnili.
  • 00:24:49 Tady ten prostor byl poněkud jiný.
  • 00:24:54 Tyto schody tady nebyly vůbec.
  • 00:25:01 Já už se tady teď nevyznám.
  • 00:25:03 Prosím vás nekouří se tady jo.
  • 00:25:08 Tady za normálních okolností
    Růža a Šárka šijou,
  • 00:25:14 připravujou kostýmy
    pro inscenace divadla Na provázku.
  • 00:25:18 To byla jedna veliká místnost jo
    tady vlastně ode zdi ke zdi.
  • 00:25:23 Toto, nic tady nebylo.
  • 00:25:25 Byla to jedna veliká místnost,
    kde asi v těchto místech
  • 00:25:29 seděla tajemnice,
    legendární doktorka, teda inženýrka
  • 00:25:37 Eva Vidlařová, takzvaná Trůda.
  • 00:25:41 No tak už tam jeli jo.
  • 00:25:47 Tam už jeli.
  • 00:25:49 Něco ale o Vyškově nevíte náhodou?
  • 00:25:52 Tady je dneska
    nějaká krizovka s Vyškovem,
  • 00:25:57 protože tam má být nějaká protiakce
    a já vůbec nevím,
  • 00:26:01 jak to ten Vladimír domluvil.
  • 00:26:03 Haló.
  • 00:26:04 Seš tam?
  • 00:26:05 Jo seš.
  • 00:26:06 Já vůbec nevím,
    jak to ten Vladimír Javorský
  • 00:26:08 domluvil,
    tady prostě nikdo se
  • 00:26:10 na ten Vyškov nehlásí.
  • 00:26:11 Vy tam nemůžete hupnout?
  • 00:26:13 V kolik?
  • 00:26:14 Jak je to daleko?
  • 00:26:15 No, no.
  • 00:26:16 Trůdo nepřehrávej.
  • 00:26:19 Kdybych to měl počítat,
    tak jsem prožil možná několik roků
  • 00:26:24 kontinuálního času,
    kdybychom to sečetli,
  • 00:26:28 poněvadž my jsme zde trávili
    vlastně čas od rána až do noci.
  • 00:26:36 S tím, že jsme se přesouvali
    do té Procházkovy síně,
  • 00:26:39 ale tady vlastně vznikaly,
    toto je to místo,
  • 00:26:43 kde vznikaly,
    úplně všechny inscenace
  • 00:26:46 divadla Na provázku.
  • 00:26:48 Přežívá v Československu tečka.
  • 00:26:51 Počkej.
  • 00:26:52 Tečka.
  • 00:26:54 Rozešel se s tradičními
    hodnotami civilizace tečka.
  • 00:27:07 Komárek si nezískal popularitu že
    v posledních dnech?
  • 00:27:11 Poté, co jsme se rozhodli odmítnout
    podpis takzvané anticharty,
  • 00:27:16 tak jsme se museli připravit na to,
    že na nás zaútočí.
  • 00:27:21 Tak jsme zde vymýšleli
    obrannou taktiku.
  • 00:27:25 Zde zasedal třeba ten redakční kruh
    toho Rozrazilu 1/88 o demokracii,
  • 00:27:34 který sehrával posléze velkou roli
    v přípravě takzvané
  • 00:27:40 Sametové revoluce.
  • 00:27:42 Ono jak Pražáci sami zdůrazňujou,
    Martin Palouš tuším v tý debatě,
  • 00:27:47 která byla v těch novinách říkaj,
    že všechno musí datovat
  • 00:27:52 a navíc uvádět hodinu,
    protože ty stanoviska se
  • 00:27:56 často mění.
  • 00:27:57 Takhle, ten pražský pokyn
    je vnitřní organizace
  • 00:28:02 Občanského fóra.
  • 00:28:03 Ano, ano, ano.
  • 00:28:05 Řekl bych,
    že to co tady František četl,
  • 00:28:07 že se pokouší některé věci
    dál specifikovat.
  • 00:28:12 Tady mám třeba snímek,
    se dochoval,
  • 00:28:15 jak po těchto schodech,
    jak teď jdu,
  • 00:28:18 vedu do Procházkovy síně
    Bohumila Hrabala
  • 00:28:23 na premiéru Rozpomínání podle
    Obsluhoval jsem anglického krále,
  • 00:28:29 což je jedna z našich
    vůbec nejslavnějších inscenací.
  • 00:28:33 Tak tady je zvláštnost,
    když se podíváte blíž
  • 00:28:36 na tu podlahu, vlastně
    v nově rekonstruovaném domě,
  • 00:28:41 tak si položíte nesporně otázku,
    proč nebyly opraveny,
  • 00:28:48 vybroušeny nebo vyměněny ty pakety?
  • 00:28:54 Ony nebyly vyměněny
    a naštěstí ani vybroušeny,
  • 00:29:02 poněvadž na té podlaze,
    vlastně 24 let,
  • 00:29:06 působilo divadlo Husa na provázku.
  • 00:29:11 Je vlastně takovým
    antropologickým záznamem.
  • 00:29:17 Tady by se nesporně našly
    i stopy krve, i mé vlastní.
  • 00:29:25 Já jsem si tady jednou rozbil nohu
    při inscenaci.
  • 00:29:30 Tady každý ten vryp něco znamená.
  • 00:29:34 HUDBA, ZPĚV.
  • 00:29:52 Bylo tu není tu,
    havrani na plotu.
  • 00:29:57 Bylo víno v sudě,
    teď tam voda bude.
  • 00:30:01 Není, není tu.
  • 00:30:11 Vítr ho roznesl
    po dalekém kraji.
  • 00:30:26 Havrani pro něho...
  • 00:30:47 To co divadlo Na provázku prožilo
    v tomhle prostoru
  • 00:30:51 a následkem toho změnilo tvář
    moderního českého divadla
  • 00:30:55 se nedá zapomenout.
  • 00:30:56 V tuto chvíli
    je myslím třeba ještě říct,
  • 00:30:59 že mezi námi sedí
    pan profesor Bořivoj Srba,
  • 00:31:02 jehož je to všechno první myšlenka.
  • 00:31:05 Pane profesore, moc vám děkuji.
  • 00:31:07 Pro vás.
  • 00:31:08 POTLESK.
  • 00:31:24 Život je tak krásný.
  • 00:31:29 Člověk si ho musí umět užít.
  • 00:32:00 ZPĚV.
  • 00:32:42 Některé výstavy z konce 90. let,
    kdy tady probíhaly vlastně výstavy
  • 00:32:49 zásadních umělců německého původu,
    kteří hrají důležitou roli
  • 00:32:55 v celosvětovém kontextu,
    kdy tady byl Georg Baselitz,
  • 00:32:58 kdy tady byl Gerhard Richter
    a kdy tady byl Sigmar Polke,
  • 00:33:02 což je vlastně
    z toho brněnského pohledu,
  • 00:33:04 to znamená jakéhosi
    evropského města střední velikosti,
  • 00:33:07 pomalu neuvěřitelná záležitost,
    když si vezmeme,
  • 00:33:10 že Sigmar Polke je umělec,
    kterému je věnována celá jedna síň
  • 00:33:15 v londýnské Tate modern.
  • 00:33:20 Toto je třeba ateliér.
  • 00:33:23 Možná, že to bude zajímavější
    než ta půda.
  • 00:33:34 To už z toho začíná být
    takový to klišé,
  • 00:33:38 jak se vždycky vstupuje
    v tom dokumentu do toho ateliéru,
  • 00:33:43 jako vítám vás jo.
  • 00:33:49 Tady to pak jako,
    když by tady nebylo to dřevo,
  • 00:33:53 to brání tomu,
    aby se to zasněžilo jo každoročně.
  • 00:33:57 Tohle to je pak vždycky zasněžený.
  • 00:34:00 V těchto regálech
    jsou metodicky poskládaný věci.
  • 00:34:04 Je to vlastně
    strašně pečlivě udělaný,
  • 00:34:10 jenom je to nedokončený.
  • 00:34:11 Nám do toho vstoupil
    zrovna ten Dům umění.
  • 00:34:14 Takže jsme to měli jak převézt tam,
    ale když jsme to přivezli,
  • 00:34:19 tak spoustu věcí
    už jsme ani nevraceli
  • 00:34:22 do těch správnejch kolonek,
    takže se to vrátilo
  • 00:34:26 a tady to zase opět
    ztrácí nějakej smysl,
  • 00:34:29 kterej to tam jako
    na tu chvilku dostalo.
  • 00:34:32 Umění, které není napojeno
    na společenský rámec,
  • 00:34:35 není vetkáno
    do společenského rámce,
  • 00:34:39 tak může být pouze nějakou zálibou
    nebo domácím koníčkem,
  • 00:34:43 ale pouze v momentu,
    kdy se zjistí,
  • 00:34:46 že to, co se odehrává v ateliéru
    nebo v domácnosti autora,
  • 00:34:50 tak má natolik zajímavé kvality,
    že to rezonuje
  • 00:34:55 s širším okruhem lidí,
    tak toto je moment,
  • 00:34:58 kdy dochází k potvrzení toho,
    že to co se odehrává
  • 00:35:05 je zrovna umění.
  • 00:35:08 Jako nevím jestli je to právě,
    jak jsem říkal to umění,
  • 00:35:12 je to spíš takový hrob té činnosti,
    každý archiv je hrob.
  • 00:35:20 Já vždycky se snažím použít
    filosofického pohledu
  • 00:35:25 Emanuela Kanta v podstatě.
  • 00:35:27 To znamená,
    německého filosofa,
  • 00:35:30 posledního
    z doby pozdního romantismu,
  • 00:35:34 který se nezajímá o to,
    neanalizuje to,
  • 00:35:39 jak má umění vypadat,
    nýbrž jak působí.
  • 00:35:42 On říká v podstatě,
    že umělecké dílo musí
  • 00:35:45 v člověku rozehrát
    intelektuální síly do volné hry.
  • 00:35:56 Kreslíř,
    kterej dělá z jednoho místa,
  • 00:35:59 tak sedí
    a vnímá jenom ten jeden výsek,
  • 00:36:05 který má před sebou.
  • 00:36:06 Turisté,
    kteří chodí kolem,
  • 00:36:08 mají z té krajiny mnohem víc,
    než ten, co se zabodl
  • 00:36:12 a tam si dělá jo.
  • 00:36:13 Ta krajina je nalevo,
    napravo, nahoře, dole
  • 00:36:16 a teď to je problém,
    jak se z toho dostat.
  • 00:36:19 Tam je opravdu jako nic,
    že tam fakt nic není.
  • 00:36:22 Fakt to není.
  • 00:36:23 Spíš je to,
    jak kdyby oproštěný moment,
  • 00:36:26 že tam právě nebyly ty přídavky,
    které k tomu běžně jako jsou,
  • 00:36:30 že vidíme krajinu,
    tak vidíme tam botaniku a geologii
  • 00:36:34 a všechno možný.
  • 00:36:35 Tady najednou prostě
    jenom ta jednoduchost toho,
  • 00:36:38 že světlo prochází keřem
    a nemusí se nic dalšího řešit.
  • 00:36:42 Najednou jsem si to pojmenoval
    a vznikla záležitost,
  • 00:36:47 že jsem to,
    co jsem viděl,
  • 00:36:50 foukal vítr,
    tak jsem si napsal,
  • 00:36:53 foukám větrem.
  • 00:36:55 Svítím sluncem.
  • 00:36:57 Zatáčím se cestou.
  • 00:36:59 Všecko tak jo.
  • 00:37:01 Takhle se to celý posunulo.
  • 00:37:04 Vznikly velice zábavné texty,
    že jsem květinou a květinami
  • 00:37:11 a nebo ptáky takovými
    neřestnými všelijakými,
  • 00:37:17 jak to tam píše
    a tak dál i živly.
  • 00:37:21 Nakonec jsem i Adamem i Evou
    v jedné osobě jo.
  • 00:37:25 To už jsem teda šáhnul
    pánu Bohu do řemesla.
  • 00:37:34 Tady by se dalo
    pravděpodobně najít něco,
  • 00:37:37 kdyby to bylo klasické umění,
    že by tu byl obraz,
  • 00:37:40 tak bychom ho mohli identifikovat.
  • 00:37:42 Jinak říkám všechno ostatní,
    jak řekl kolega,
  • 00:37:46 je možné přenést
    do výstavního prostoru
  • 00:37:48 a bude to umění,
    když to udělá umělec,
  • 00:37:51 ne když to uděláme my.
  • 00:37:52 Poněvadž se zatím
    určitě vytvoří nějaký systém,
  • 00:37:55 bude to mít nějakou myšlenku,
    bude to mít nějaký důvod,
  • 00:37:59 proč to tam přenáší v podstatě.
  • 00:38:01 jinak mám takový dojem,
    že nic zarámovanýho tady není
  • 00:38:04 a ani špatné umění tu snad není.
  • 00:38:06 Já nechci předbíhat,
    ale já jsem si všimnul,
  • 00:38:09 že tady je opravdu umění,
    protože tady je ještě zbytek
  • 00:38:12 Dalibora Chatrného v rohu.
  • 00:38:14 Skutečně.
  • 00:38:15 Tak to je zbytek umění.
  • 00:38:17 SMÍCH.
  • 00:38:46 HUDBA, KLAVÍR.
  • 00:39:25 Tady třeba to je stavební materiál,
    teď chystáme nějakou instalaci,
  • 00:39:29 to je stavební materiál,
    který musíme buď dostat nahoru,
  • 00:39:33 ale 1.krok je problém,
    jak to dostat dovnitř,
  • 00:39:37 protože to je
    maximální velikost těch dveří.
  • 00:39:41 Ty velké desky se tam dostanou,
    ale je to hrozně pracné,
  • 00:39:46 není tam žádná rovina,
    je to všechno po schodech.
  • 00:39:50 To samé, když takovou desku
    chceme dostat nahoru,
  • 00:39:54 tak jedině po pravé straně,
    tam jsme úplně naknap.
  • 00:40:00 Celý ten handling
    je tady úplně špatně vymyšlený.
  • 00:40:07 Tomuhle já říkám "czech system.
  • 00:40:10 To je malíř, který přijde, maluje
    a potom to takhle utře
  • 00:40:15 a ten zbytek co tam je,
    tam zůstane navždy.
  • 00:40:19 To provedení těch prací tady
    je naprosto...
  • 00:40:24 v některých místech
    jsem fakt tomu nemohl věřit.
  • 00:40:28 Ta práce to odlepit
    nebo odmontovat,
  • 00:40:32 to si nikdo nedá tu práci.
  • 00:40:35 Zároveň si nikdo nedá tu práci
    to potom uklízet, čistit.
  • 00:40:39 To znamená, že to zůstane
    v takovém odfláknutém mezistavu.
  • 00:40:59 Ten výtah, co tady máme,
    ten je úplně nedostačující.
  • 00:41:03 To je výtah, který má 2 metry,
    když tam dáme jednu paletu,
  • 00:41:07 tak to už je maximum.
  • 00:41:09 Je to krásný výtah, je z nerezu,
    což je další problém pro nás,
  • 00:41:13 když máme materiály,
    abychom ho nerozbili
  • 00:41:16 nebo nepoškrábali
    a hlavně ta velikost.
  • 00:41:22 Ještě jsou takové malinké detaily.
  • 00:41:25 Tady je nouzový východ,
    taková krabice,
  • 00:41:28 která svítí
    a tady máme takovou nálepku,
  • 00:41:34 tak tohle z estetických důvodů...
  • 00:41:37 To nikoho nenapadne,
    že to vadí, ale mě to vadí.
  • 00:41:59 Prázdná plocha a kus okna.
  • 00:42:03 dům a jeho okno,
    je okno do ideálního z reálného.
  • 00:42:07 Architektura podněcuje
    vytváření oken,
  • 00:42:12 možná do fantaskních obrazů
    a do obraznosti sebe sama.
  • 00:42:17 celý Dům umění v Brně
    je příležitost fantaskních obrazů.
  • 00:42:22 Reálno a ideálno se zde zjevuje
    jako projev souměrnosti.
  • 00:42:27 Symetrie dávno zatracená
    v jedné manifestované záležitosti,
  • 00:42:33 které já říkám světlina.
  • 00:42:41 Nakolik je skrze symbolické okno
    jiný pohled k věcem světa.
  • 00:42:45 Natolik je přijímáno,
    podle mého soudu,
  • 00:42:48 umělecké harmonické sjednocení.
  • 00:42:51 Takže ne virtuální,
    ale reálný svět.
  • 00:42:55 I pro Dům umění je ctí
    a architekturou domu a ...
  • 00:43:05 VRZÁNÍ PODLAHY.
  • 00:43:20 HUDBA, SMYČCE.
  • 00:43:51 Poslání toho Domu umění
    je prezentovat to takzvané
  • 00:43:54 současné umění a mě zajímá,
    co umělecké dílo,
  • 00:43:58 jaké má eventuálně své limity
    a nebo jak tyto limity posouvat dál
  • 00:44:04 nebo posouvat ty hraniční formy.
  • 00:44:09 Ty formáty takzvané
    jsou nestabilní,
  • 00:44:11 si myslím
    a hlavně v našem prostředí
  • 00:44:14 postkomunistickém,
    protože opravdu dodneška vlastně
  • 00:44:18 uběhlo hodně času,
    ale takzvaná ta nejenom ekonomická,
  • 00:44:21 ale vůbec
    ta strategie transformační,
  • 00:44:24 která probíhala tady v tomto státě
    nebo v tomto regionu,
  • 00:44:28 je hodně teda zavádějící
    a nestabilní.
  • 00:44:31 Vlastně si myslím,
    že ty projevy nebo umělci,
  • 00:44:33 kteří se těmito tématy zabývají,
    tak vlastně tato výstava
  • 00:44:37 to bude jasně dokumentovat,
    si myslím.
  • 00:44:47 Umění vlastně
    není tím většinovým názorem,
  • 00:44:51 je z jedné strany zatlačováno
    do pozadí, ale to je jedna věc,
  • 00:44:55 na druhé straně vlastně
    je tou alternativou té výpovědi.
  • 00:45:04 Přece umělecké dílo
    nemá jenom zhodnocovat
  • 00:45:07 určité estetické normy nebo kvality
    čili zabývat se pouze krásnem
  • 00:45:12 nebo určitým kanónem.
  • 00:45:13 Je živým organismem,
    živou myšlenkou,
  • 00:45:15 která pracuje
    s otevřenými společenskými formami.
  • 00:45:19 Ty se snaží transformovat
    do toho uměleckého díla
  • 00:45:21 a to si myslím,
    že je podstatné.
  • 00:45:24 Čili v podstatě je jasné,
    že takováto základní struktura,
  • 00:45:27 že umění jako takové
    v podstatě je nepotřebné,
  • 00:45:31 ale pro společnost,
    pokud připustí tady tuto tezi,
  • 00:45:34 že je nepotřebné,
    tak vlastně směřuje do pekel.
  • 00:45:37 Ztrácí vlastně svůj význam,
    protože nemá to paradigma vlastně.
  • 00:45:42 Tím se zatracuje,
    sama sebe vlastně ničí.
  • 00:45:47 Jako organismus,
    který by se měl nějakým způsobem
  • 00:45:51 vyvíjet a který by měl
    neustále být podrobován.
  • 00:45:54 Naše životy, naše činnosti.
  • 00:45:56 Prosím vás pěkně,
    můžu se zeptat co tady děláte?
  • 00:46:00 No zdíme zeď.
  • 00:46:01 Bude tady příčka.
  • 00:46:03 Příčka, třicítka.
  • 00:46:10 Umělecké dílo to bude
    až člověk zemře ne?
  • 00:46:14 To pak vždycky je umělecké dílo.
  • 00:46:17 Dokud člověk žije
    a udělá to,
  • 00:46:19 to je nic.
  • 00:46:24 Až zemřete,
    tak tady ta zeď bude umělecké dílo?
  • 00:46:27 Tak když to nezbourají.
  • 00:46:31 Ty nejranější vjemy z Domu umění
    jsou spojeny úplně
  • 00:46:34 s takovými bizardními scénami,
    které znám potom třeba už
  • 00:46:40 z vyprávění rodičů.
  • 00:46:42 Například to,
    když sem ještě neuměl chodit,
  • 00:46:45 když mě tady rodiče nesli v náručí,
    abych se podíval na nějakou výstavu
  • 00:46:48 Procházeli se mnou výstavní
    prostory a já sem najednou
  • 00:46:51 při pohledu na jednu ze stěn,
    na jakési výtvarné dílo,
  • 00:46:55 začal nadšeně gestikulovat
    a pokřikovat.
  • 00:46:57 Tak mě máma přinesla blíž
    k tomu obrazu,
  • 00:47:00 o kterém si myslela, že mě zaujal.
  • 00:47:02 Má reakce, jak se ukázalo,
    se vůbec nevztahovala
  • 00:47:06 k tomu výtvarnému dílu,
    ale k vypínači,
  • 00:47:08 který byl vedle,
    kterým jsem okamžitě začal blikat,
  • 00:47:11 protože to byla
    ta nejzajímavější věc,
  • 00:47:13 která mě v té expozici zaujala.
  • 00:47:16 Blbost úplná no.
  • 00:47:24 Je to asi tak 2 roky,
    co jsme zavírali Dům umění.
  • 00:47:28 Odehrávala se tady zavírací párty,
    my jsme tehdy slíbili,
  • 00:47:33 že Dům umění bude rozhodně
    krásnější, zajímavější
  • 00:47:36 a pro návštěvníky přívětivější.
  • 00:47:39 Pro pořádání výstav
    rozhodně zajímavější
  • 00:47:45 a to se dneska
    stává skutečností s tím,
  • 00:47:47 že končí pouze jedna důležitá fáze
    celé te přestavby Domu umění.
  • 00:47:54 Ta zásadnější nás teprve čeká,
    protože my musíme do této formy,
  • 00:47:59 která teď má tuto podobu,
    dostat obsah,
  • 00:48:02 který bude znovu vás lákat
    do jeho prostor.
  • 00:48:22 Vlastně to má představovat
    pracující ukrajinský dělníky,
  • 00:48:26 kteří sem jezdí,
    takže vy jste součásti té expozice.
  • 00:48:30 No.
  • 00:48:32 Ne jenom ta zeď, ale ještě i vy.
  • 00:48:34 Ještě i my no.
  • 00:48:35 To jste nevěděli?
  • 00:48:37 Ne.
  • 00:48:38 To celé
    je vlastně takový happening.
  • 00:48:40 Jasně.
  • 00:48:41 Líbí se vám to?
  • 00:48:43 Jo, až na ty lidi.
  • 00:48:44 Nejsme zvyklí na tolik lidí.
  • 00:48:48 Na stavbě je to trošku jiné.
  • 00:48:55 Ten náš dotaz
    je velmi jednoduchý.
  • 00:48:57 Pocit, který máte
    z tohoto nově opraveného domu,
  • 00:49:01 jako pamětník toho starého?
  • 00:49:06 Je to jako když,
    já jsem z toho Bruntálu,
  • 00:49:09 tak jako když se vrátíte
    do Bruntálu
  • 00:49:12 a nebe svítí tak trochu zvláštně,
    protože si to pamatuje
  • 00:49:17 a chce se vám koupat, nevíte proč
    a chce se vám někoho líbat,
  • 00:49:22 taky nevíte proč.
  • 00:49:24 HUDBA.
  • 00:50:30 Dům asi potřebujeme
    a to umění ani ne.
  • 00:50:36 Že by to bylo docela zdravý,
  • 00:50:40 potom kafi se mi asi zvýšil tep
    nebo něco.
  • 00:50:45 Myslím si,
    že by to bylo docela zdravý
  • 00:50:49 to vyzkoušet,
    jestli to potřebujeme jo.
  • 00:50:52 Jako že by se,
    no modelově se to nedá udělat,
  • 00:50:55 jakože teď tahle republika
    bude 5 let bez umění
  • 00:50:58 a jestli se nějak zkazíme nebo ne.
  • 00:51:01 Třeba by to bylo nevratný.
  • 00:51:03 Jednou jak některý věci zmizej,
    tak už se nevrátí.
  • 00:51:08 Skryté titulky: Marie Butula Cichá.
  • 00:51:11 .

Související