iVysílání

stránky pořadu
Premiéra:
12. 9. 2009
21:00 na ČT2

1 2 3 4 5

65 hlasů
9966
zhlédnutí

Z jižních Čech až na konec světa

O jednom originálním poselstvu a inscenaci Divadla Continuo

25 min | další Dokumenty »

upozorňovat

do playlistu

Přehrávač videa

Načítám přehrávač...

Z jižních Čech až na konec světa

  • 00:00:08 (prozpěvování)
  • 00:00:26 Jsme na zámku Kratochvíle,
    což je místo,
  • 00:00:30 které je pro divadlo Continuo
    taková srdcová záležitost.
  • 00:00:34 My jsme tady deset let
    dělali Kratochvílení
  • 00:00:38 na pozvání pana kastelána
    Vojty Troupa.
  • 00:00:42 A to jsme po deseti letech ukončili
    v roce 2006.
  • 00:00:46 Teď po třech letech se poprvé
    vracíme
  • 00:00:50 a moc se těším na dnešní večer.
  • 00:01:11 Ten projekt nese název
    Z jižních Čech až na konec světa.
  • 00:01:14 Je to parafráze deníkového zápisu
    Václava Šaška.
  • 00:01:18 A potom potažmo
    literárního zpracování
  • 00:01:21 Z Čech až na konec světa.
  • 00:01:24 My jsme do tohoto projektu
    byli pozváni
  • 00:01:26 panem doktorem Kopáčkem,
    což je českobudějovický historik.
  • 00:01:30 A jeho oblíbené období
    je období krále Jiřího z Poděbrad
  • 00:01:34 a cesty českých pánů
    až na konec světa.
  • 00:01:38 Potom nás začala fascinovat
    ta idea toho celého,
  • 00:01:42 co probíhalo
    na konci 15. století.
  • 00:01:46 A když jsme četli tu chartu,
    kterou tehdy
  • 00:01:49 přední evropští humanisté
    sepsali pro ty politiky,
  • 00:01:52 tak jsme zjistili,
    že to je takový předstupeň
  • 00:01:59 k současné evropské integraci
    a toho, kam Evropa směřuje.
  • 00:02:05 A to v tom pozitivním
    i v tom negativním.
  • 00:02:09 Je třeba, aby bylo napraveno,
    je-li co pochybené,
  • 00:02:13 neboť zdá se, že velebnost boží
    je rozhněvána nějakou nepravostí.
  • 00:02:18 Protože však víme, že Bůh jedná
    spravedlivě a milosrdně,
  • 00:02:21 a že lidi pokládá za své syny,
    je napravuje, trestá, kárá
  • 00:02:26 a mnohými protivenstvími
    k divu ctnosti přichází,
  • 00:02:29 proto obracejíce svou naději
    k Pánu máme zato,
  • 00:02:33 že nemůžeme učiniti nic zbožnějšího
    v naší bezúhonnosti,
  • 00:02:36 nic přiměřenějšího k naší
    poctivosti
  • 00:02:41 a nic slavnějšího k naší chvále,
  • 00:02:43 než přičiniti se o to,
    aby našimi křesťany
  • 00:02:46 byl přijat věčný, trvalý a slavný
    mír, jednota a láska!
  • 00:02:52 Ten návrh té smlouvy nebo toho
    traktátu o všeobecném míru v Evropě
  • 00:02:58 má preambuli, dva články -
    a to je ten hlavní obsah.
  • 00:03:05 To jsou ty ideály.
  • 00:03:07 Neřešit věci konfliktem,
    ale mírově.
  • 00:03:11 Hledat nějaký koncensus
    a tak dále.
  • 00:03:15 Semknout se proti vnějším
    nepřátelům.
  • 00:03:20 A potom ten zbytek,
    asi 26 dalších článků,
  • 00:03:23 je byrokracie,
    jak se to bude provádět.
  • 00:03:38 Z jižních Čech až na konec světa.
    To je podtitul toho představení.
  • 00:03:47 Je to takový trošku
    podtitul našeho života,
  • 00:03:50 protože Continuo už procestovalo
    mnoho světadílů.
  • 00:03:56 Myslím, že v Evropě
    jsme snad hráli v každý zemi.
  • 00:04:00 A zase je to to, co je na tom
    nezávislým divadle krásný.
  • 00:04:05 Že člověk je obdarováván tím,
    že se setkává s lidma
  • 00:04:09 a vidí spoustu věcí.
    To je víc než peníze.
  • 00:04:12 To je to,
    proč se taková práce dělá.
  • 00:04:15 Krásný je,
    že díky tomu jak jezdíme,
  • 00:04:18 tak přijíždějí lidi za náma
    a pracují s náma.
  • 00:04:21 Proto je zrovna tady v tom týmu
    větší část cizinců než Čechů.
  • 00:04:27 Tak já to budu počítat.
    Je tam Lianca.
  • 00:04:31 Ta je z Itálie,
    ale je napůl Řekyně.
  • 00:04:34 Laura je ze Španělska,
    z Katalánie.
  • 00:04:37 Sára je ze Švýcarska,
    z německé části Švýcarska.
  • 00:04:41 A pak už jsou tam, myslím,
    samí Češi.
  • 00:04:44 Kačenka, Krista a Martin.
  • 00:04:48 -Aqua!
    -Aqua!
  • 00:04:57 Hledali jsme v těch nejstarších
    pramenech.
  • 00:05:00 A zjistili jsme,
    že ta mužská cesta
  • 00:05:03 někam za dobrodružstvím,
    za poznáním
  • 00:05:07 nebo za splněním nějakého cíle,
    za naplněním ideálů
  • 00:05:12 provází lidstvo odnepaměti.
    Ať už je to Odyssea,
  • 00:05:16 Legenda o hledání svatého grálu.
  • 00:05:20 A zaujalo nás,
    že tam vždycky figurují chlapi.
  • 00:05:24 Ženský tam sice jsou,
    ale jenom ve výjimečných,
  • 00:05:26 krizových situacích.
    Vždycky mají výjimečné postavení.
  • 00:05:31 A říkali jsme si,
    že je to archetyp,
  • 00:05:33 který je nějakým způsobem
    spojený s chlapskou duší.
  • 00:05:37 A ještě se k tomu paradoxně spojilo
    to,
  • 00:05:41 že tento rok mám v souboru
    pět holek a jednoho chlapa.
  • 00:05:46 Tak jsme si říkali,
    že těch pět holek bude hrát
  • 00:05:49 o těch chlapských cestách.
    A otočili jsme to.
  • 00:05:52 Ta otázka byla -
    kde jsou ty ženský?
  • 00:05:55 Tady se popisují ti chlapi,
    cesty, dobrodružství a všechno,
  • 00:05:58 ale ty ženský kde? Doma.
    A co tam dělají?
  • 00:06:09 (nářek)
  • 00:06:16 Ten divadelní překlad toho putování
    českých pánů až na konec světa,
  • 00:06:20 nebo mužů až na konec světa,
    v jakékoliv době
  • 00:06:24 je viděn skrze prizma té ženské
    duše.
  • 00:06:29 To znamená duše, která čeká.
    Buď je naštvaná nebo zuří
  • 00:06:33 nebo běsní nebo je pokorná,
    tichá, čeká, pláče.
  • 00:06:38 To znamená,
    že všechno tohle je pozadím
  • 00:06:46 pro těch pět ženských,
    které čekají doma.
  • 00:06:49 A ten jeden chlap, kterýho nevzali,
    protože byl moc...
  • 00:06:54 Nevím, jestli neměl koně
    nebo jestli byl trošku blázen.
  • 00:07:00 Svoboda, jednota!
  • 00:07:04 Trs, trs!
  • 00:07:19 V Norimberku jsme hráli
    u Dómu,
  • 00:07:25 v Kolíně jsme hráli
    na jejich Senovážném náměstí.
  • 00:07:28 Brusel byl výborný. Byl paradoxně
    nejtišší, nejzajímavější.
  • 00:07:33 Bylo to takové malé náměstíčko.
  • 00:07:36 Bylo to na hranici úřednického
    a byrokratického světa,
  • 00:07:40 byla to arabská čtvrť.
    Publikum bylo hodně smíchaný.
  • 00:07:44 Já jsem teď tři roky
    to divadlo nedělal na ulici.
  • 00:07:49 A zdá se mi,
    ale nechci být moralitní,
  • 00:07:54 ale mně přijde,
    že ten prostor jakoby hrubne.
  • 00:07:58 Nikdy jsme se nesetkali
    až s takovou řadou nezájmu,
  • 00:08:06 ale takový...
  • 00:08:08 Ve Finisterre to bylo úžasný,
    tam jsme začali.
  • 00:08:11 Někdy o půl dvanácté.
    Jak to sluníčko zapadá později,
  • 00:08:15 tak je to skoro o hodinu posunutý
    v tom časovým pásmu.
  • 00:08:18 A v momentě, když jsme začali,
    tak se z restaurace,
  • 00:08:21 jejíž okna šla přímo na tu ulici,
    začal ozývat fotbalový zápas
  • 00:08:24 FC Barcelona, která tři dny předtím
    vyhrála Ligu mistrů nebo co.
  • 00:08:29 A ti fanoušci si to každý večer
    v jedenáct znovu pouštěli
  • 00:08:34 a pařili u toho.
  • 00:08:37 Tak to jsme vlastně hráli
    proti fanouškům fotbalu.
  • 00:08:42 To moc nešlo.
  • 00:08:46 Naše křehké představení se zpěvy -
    řvali tam "gól"!
  • 00:08:51 Ale ono to
    nějak patří do sebe.
  • 00:08:54 Když člověk dělá na ulici,
    tak s tím počítá.
  • 00:08:58 Není to problém.
    Pro nás to nikdy nebyl problém,
  • 00:09:01 protože člověk počítá s tím,
    že hraje na ulici
  • 00:09:04 a jsou tam zvuky.
    Jsou tam psi, brečí tam děti...
  • 00:09:08 Je to taky taková zvláštní hudební
    osnova,
  • 00:09:11 kterou si nepřipraví,
    ale má to nějaké svoje rytmy.
  • 00:09:14 Projede mu tam auto, zahouká loď -
    doplňuje to představení.
  • 00:09:42 Oba jsme s Helenou směřovali
    už během studia scénografie k tomu,
  • 00:09:49 že chceme mít divadlo,
    které funguje
  • 00:09:52 na jiné organizační bázi
    nebo struktuře
  • 00:09:55 než je ta příspěvková organizace,
    to kamenné divadlo.
  • 00:10:00 Ta organizace,
    která je prvotně zaměřená
  • 00:10:04 na tvorbu inscenací a repertoáru.
    My nejsme repertoárové divadlo.
  • 00:10:11 To, že vznikají inscenace,
    že se hrají představení,
  • 00:10:14 že se jezdí, tak to je jenom jedna
    z aktivit toho divadla.
  • 00:10:20 Mezi ty další určitě patří
    pedagogika, pořádání workshopů,
  • 00:10:24 práce v komunitě,
    hledání toho,
  • 00:10:27 kam by to divadlo mohlo mít
    ještě přesah.
  • 00:10:32 To znamená - s jakými dalšími obory
    by mohlo spolupracovat.
  • 00:10:37 A to všechno se odehrává
    nejenom v úvahách,
  • 00:10:39 ale v konkrétních praktických
    pokusech, výpravách,
  • 00:10:42 spolupracích a tak dále.
  • 00:10:47 Continuo patří mezi 25 až 30
    nejznámějších nezávislých divadel,
  • 00:10:51 které v tuhle chvíli jsou
    v Evropě.
  • 00:10:54 I počtem hraní
    na zahraničních festivalech.
  • 00:10:58 To si každý rok utvrzujeme.
  • 00:11:00 Jsou divadla, která vznikla
    na přelomu 80., 90. let
  • 00:11:03 v Petěrburgu - Děrevo, ACHE -
    tato divadla
  • 00:11:09 mají nějakou svoji poetiku,
    která si je víceméně podobná.
  • 00:11:16 Jakoby tušíte,
    co od nich uvidíte.
  • 00:11:19 Nebo kudy se to bude ubírat.
  • 00:11:22 Samozřejmě každé to divadlo
    je originální.
  • 00:11:25 A u Continua je to zase svoje
    úplně originální poetika
  • 00:11:29 a těžko se to srovnává
    s jakýmkoliv jiným divadlem.
  • 00:11:34 A je to poetika,
    která vychází z jižních Čech.
  • 00:11:39 Z kouzla té krajiny vždycky něco
    v těch představeních je.
  • 00:11:46 (zpěv)
  • 00:12:01 Začínali jsme v Třeboni,
    kde jsme měli pronajaté divadlo.
  • 00:12:05 Potom jsme se přesunuli
    do Vodňan.
  • 00:12:09 A po dalších asi třech nebo čtyřech
    letech
  • 00:12:12 jsme začali hledat nějaký objekt
    tady v okolí.
  • 00:12:15 A našli jsme Švestkový dvůr,
    který se ještě nejmenoval
  • 00:12:18 Švestkový dvůr.
    To jsme pojmenovali my.
  • 00:12:23 Byl to
    asi tři roky opuštěný statek.
  • 00:12:26 Byla tady krásná
    asi dvoumetrová tráva.
  • 00:12:29 A my jsme postupně začali ten dům
    rozžívat.
  • 00:12:33 A za těch víc jak deset let,
    co tu jsme,
  • 00:12:36 se mění prostory,
    kudy se pohybují lidi.
  • 00:12:38 Hodně dlouho se hledalo,
    kde třeba bude společná místnost,
  • 00:12:41 kde bude pracovna.
  • 00:12:44 Dlouho jsme tady s tím prostorem
    komunikovali a hledali,
  • 00:12:48 kde je to pro něj dobrý
    a pro nás dobrý.
  • 00:12:52 -Díky tomu,
    že to divadlo sídlí tady,
  • 00:12:54 tak máme samozřejmě prostor,
    který bychom nikdy v Praze neměli.
  • 00:12:56 Máme prostor, máme louku,
    máme kde zkoušet.
  • 00:12:59 Lidi jsou tady strašně fajn.
    Takže když si vymyslíme,
  • 00:13:03 že chceme udělat nějaký projekt
    na louce nebo u rybníka,
  • 00:13:07 tak nám vyjdou vstříc.
  • 00:13:09 Když si vymyslíme, že chceme udělat
    projekt na Kratochvíli,
  • 00:13:12 tak nám vyjde pán kastelán
    vstříc.
  • 00:13:14 A my za to děláme to,
    že sem zveme zajímavý lidi
  • 00:13:17 a snažíme se dělat zajímavé věci,
    na které ti místní
  • 00:13:20 pak můžou přijít.
  • 00:13:22 Myslím si,
    že se vzájemně obohacujeme.
  • 00:13:27 Věřím, že to je nějaká strašně
    dobrá funkce toho divadla.
  • 00:13:33 Jako nějakého sociálního tmelu,
    kdy dokážeme těm lidem ukázat,
  • 00:13:40 že člověk, který má dvoubarevnou
    hlavu není jenom pobuda,
  • 00:13:43 ale může něco zajímavého dělat.
  • 00:13:47 Pamatuji si na krásný momenty,
    kdy na Kratochvíli
  • 00:13:49 jezdilo tisíc lidí denně.
    A když jsme se pak
  • 00:13:52 objevili v Netolicích na náměstí,
    tak místní majitelé
  • 00:13:56 malých obchůdků s potravinami
    křičeli, mávali na nás
  • 00:13:58 a děkovali nám,
    že mají po dobu Kratochvíle žně.
  • 00:14:03 Místní hoteliéři
    měli velikánskou radost.
  • 00:14:05 To je pak pro nás
    taky velká radost.
  • 00:14:08 A pak je krásné, když vám Netolice
    odpustí poplatky ze vstupného,
  • 00:14:13 které se normálně musí platit.
    Je vidět, že se vzájemně chápeme.
  • 00:14:18 Tohle je hrozně pěkný.
    To by člověk v Praze asi nezažil.
  • 00:14:55 "Tuto je konec pevné země,
    konce světa,
  • 00:14:58 neboť dále není nic
    než-li moře a jenom moře.
  • 00:15:03 Kteréhož kde je konec,
    Bůh milý sám toliko ví."
  • 00:15:09 Finisterre je konec světa.
    Finisterre je místo,
  • 00:15:14 na které jsme doputovali
    v rámci toho projektu.
  • 00:15:18 A když tam stojíte,
    tak člověk věří,
  • 00:15:23 že lidé starověku a středověku
    věřili tomu, že dál už nic.
  • 00:15:28 Protože to je místo,
    které má nesmírnou energii,
  • 00:15:32 má magii a celý ten starověk
    to za konec světa platilo.
  • 00:15:40 Potom ve středověku údajně
    zjistili,
  • 00:15:43 že tam jsou ještě nějaké ostrovy,
    ale to pojmenování zůstalo,
  • 00:15:46 vydrželo až dodneška.
  • 00:16:17 Ve Finisterre
    to bylo nesmírně kouzelný.
  • 00:16:20 Jak jsou koncerty a z pódia někdo
    říká:
  • 00:16:23 "Ahoj, New Yorku!
    Ahoj, Praho!" a všichni šílí,
  • 00:16:27 tak my tam máme jeden text,
    ve kterém je to spojení Finisterre.
  • 00:16:31 A mně se poprvé stalo,
    že jsme řekli větu v představení
  • 00:16:36 a lidi začali tleskat.
    To bylo vtipný.
  • 00:16:43 (zpěv)
  • 00:16:55 Jsou místa,
    která mají nějaké své tajemství.
  • 00:16:59 A oni to nedají hned.
    A Finisterre je malinký.
  • 00:17:02 Celý ten mys
    se přejde během půl dne.
  • 00:17:06 My jsme samozřejmě měl navigaci,
    furt jsme to hledali
  • 00:17:10 a pelášili jsme z jednoho konce
    mysu na druhý.
  • 00:17:14 A říkali jsme: "Tady to je.
    Ale v tý navigaci to ukazují tady."
  • 00:17:17 A byli jsme trapní, protože jsme
    běhali z jednoho konce na druhý.
  • 00:17:21 Říkali jsme: "To musíme najít.
    To musíme vidět!"
  • 00:17:24 A místní nám říkali:
    "No, to je támhle!"
  • 00:17:26 Tak my jsme zase běželi.
    Prostě nedostali jsme to.
  • 00:17:29 Nenašli jsme to.
    Tím je to místo zvláštní.
  • 00:17:34 Nebo z toho já mám ten zážitek.
    Každý může mít jiný.
  • 00:17:39 Ale ten hlavní emocionální je,
    že jsem si říkala:
  • 00:17:42 "Tak dobře,
    sednu si tady na kámen na zadek,
  • 00:17:44 uklidním se a nebudu pobíhat.
    Honem, honem něco si utrhnout,
  • 00:17:49 nějaký vizuální zážitek s menhiry."
    Prostě jsme to nenašli.
  • 00:17:56 A takový to místo je.
  • 00:18:26 My jsme to znovu vzali jako
    metaforu, přeneseně.
  • 00:18:30 To znamená - kde je konec světa,
    kam až se dá dojít,
  • 00:18:35 kam až se dá doputovat.
  • 00:18:40 A zjistili jsme, že konec světa,
    stejně jako střed světa,
  • 00:18:45 může být kdekoliv.
    Je to spíš obraz té duše.
  • 00:18:50 Která je buď v sobě samé,
    ve středu,
  • 00:18:54 a nebo je až na jeho konci.
  • 00:19:01 (zpěv)
  • 00:19:12 Myslím si, že jsme si to každý
    odnesli v sobě vnitřně.
  • 00:19:20 Nevíme ještě co,
    nebo já ještě nevím,
  • 00:19:24 kde mi vykoukne Finisterre
    v dalších inspiracích,
  • 00:19:28 ale jsou to takové střípky,
    které jsou a dojdou až za dýl.
  • 00:19:41 "Tak tam, co jste vy, dědečku,
    přišli, přece nebyl konec světa,"
  • 00:19:45 zvolal pojednou Jaroslav.
    "Tenkráte byl, milé děti."
  • 00:19:51 Máme zato, že nemůžeme učiniti
    nic zbožnějšího
  • 00:19:54 v naší bezúhonnosti,
    nic přiměřenějšího naší poctivosti
  • 00:19:57 a nic slavnějšího naší chvále,
    než přičiniti se o to,
  • 00:20:01 aby mezi... byl přijat věčný,
    trvalý a slavný mír,
  • 00:20:05 jednota a láska!
  • 00:20:07 To představení je neverbální.
    Nebo je to představení,
  • 00:20:13 ve kterém na textu příliš
    nezáleží.
  • 00:20:17 Používá se tam víc jazyků,
    ale s tím textem
  • 00:20:21 se spíš pracuje jako s materiálem,
    nebo se zvukem.
  • 00:20:26 A vypráví ten příběh
    přes jiné kanály než je text.
  • 00:20:33 (zpěv)
  • 00:20:38 (hovoří španělsky)
  • 00:20:52 Jsou to většinou písničky,
    které si ty holky
  • 00:20:56 přivezly z různých koutů
    Evropy.
  • 00:20:59 Jsou to písničky,
    které jim zpívaly jejich babičky,
  • 00:21:04 které znají, které jsou nějakým
    způsobem spojené s jejich místem.
  • 00:21:08 To znamená s domovem.
    A v tom představení se ozývá
  • 00:21:14 výhradně, nebo povětšinou,
    tato hudba.
  • 00:21:17 Hudba, která je pro ty aktéry:
    "Ano, toto je domov."
  • 00:21:28 (prozpěvuje si španělsky)
  • 00:21:45 My jsme evropské divadlo
    a já tvrdím, že to tak je.
  • 00:21:50 A já nevím, proč se ta idea
    sjednocené Evropy
  • 00:21:54 tak strašně moc omílá,
    ale já se cítím jako Evropan.
  • 00:21:58 Díkybohu jsem schopen se domluvit
    anglicky,
  • 00:22:01 jsem schopen se domluvit polsky
    a rozumím rusky,
  • 00:22:04 takže se v podstatě
    v Evropě domluvím všude.
  • 00:22:08 A mám strašně moc společnýho
    se spoustou lidí z různých zemí.
  • 00:22:12 Jsme stejní nebo podobní.
    Máme stejný nebo podobný názory.
  • 00:22:17 A díky tomu
    pak přežívá i to divadlo.
  • 00:22:19 Takže my ho i děláme evropsky.
    Čili jestli jsme v jižních Čechách
  • 00:22:23 nebo v Praze - pro moji práci
    to není úplně podstatný
  • 00:22:29 být v jižních Čechách.
  • 00:22:31 Ale myslím, že specifikum
    toho divadla je to jihočeský.
  • 00:22:43 (zpěv)
  • 00:23:16 (bubny)
  • 00:23:33 Taky si myslím,
    že je strašně pěkná symbióza toho,
  • 00:23:38 že jsme v těch jižních Čechách,
    že jsme zrovna
  • 00:23:41 tady na té malinkaté vísce.
  • 00:23:44 Možná zezačátku,
    když jsme sem přijeli,
  • 00:23:47 tak jsme byli braní malinko
    jako ten parazitující prvek
  • 00:23:51 na té přírodě
    a na té okolní i lidské krajině,
  • 00:23:55 ale za ty roky už se to jakoby
    změnilo.
  • 00:23:58 A i ti lidé okolo nás,
    včetně toho kraje,
  • 00:24:03 včetně lidí v Netolicích,
    ve Vodňanech pochopili,
  • 00:24:07 že to je strašně dobrá symbióza.
    Že i ten parazit může být užitečný.
  • 00:24:19 Alberto!
  • 00:24:27 (vykřikují mužská jména)
  • 00:25:23 Skryté titulky: Alena Fenclová
    Česká televize 2009

Související