iVysílání

stránky pořadu
Premiéra:
22. 2. 2009
19:45 na ČT2

1 2 3 4 5

482 hlasů
61166
zhlédnutí

Slavné meteority

Dokument o historii kosmických těles spadlých v Čechách a na Moravě

71 min | další Dokumenty »

upozorňovat

do playlistu

Přehrávač videa

Načítám přehrávač...

Slavné meteority

  • 00:00:12 Josefe, vidíš tu hvězdu?
    -Ne. Dívám se na tebe.
  • 00:00:18 -Jako malá holka jsem si vždycky
    myslela, že je to moje hvězda.
  • 00:00:24 Teď už vím, že je to pravda.
    -Marie, měla by sis něco přát.
  • 00:00:28 -Proč?
    -Ta hvězda padá!
  • 00:00:41 V Astronomickém ústavu akademie věd
    České republiky
  • 00:00:44 pracuje skupina vědců, kteří se
    zabývají meziplanetární hmotou.
  • 00:00:48 A právě tam skončil po putování
    vesmírem malou vískou Morávkou
  • 00:00:52 a astronomickým pracovištěm
    Vysoké školy báňské v Ostravě
  • 00:00:57 údajný meteorit.
  • 00:01:00 Ono je to jasný od začátku.
    Viděli ho padat.
  • 00:01:03 -Mně se zdálo, že jo.
    Ty jsi odborník, já ne, hochu.
  • 00:01:07 -Můžeme vzít lupu.
  • 00:01:10 Na rozdíl od desítek kamenů
    a údajně
  • 00:01:13 pozorovaných pádů meteoritů,
    které se dostávají na stůl vědcům,
  • 00:01:16 nebylo u kamene zvaného Morávka
    pochyb.
  • 00:01:22 Tak na to jsem koukal hned ráno,
    když jsem to vzal do ruky.
  • 00:01:25 Meteority se mezi sebou
    liší
  • 00:01:27 chemickým a mineralogickým
    složením.
  • 00:01:29 Známe meteority železné,
    kameno-železné a kamenné,
  • 00:01:32 mezi nimiž převládají
    tak zvané chondrity.
  • 00:01:37 Právě ve složení a vztazích
    mezi nerosty
  • 00:01:41 je zapsána historie
    meteoritu.
  • 00:01:43 Zkoumají se slepením prachu
    do malých tělísek,
  • 00:01:46 jejich shluky, ohřátí
    a někdy i vytvoření jádra
  • 00:01:48 a posléze srážky a rozpad
    meteoritu.
  • 00:01:53 Takhle to letělo.
    Tam jsou krásně vidět proudnice.
  • 00:01:58 -Jo, jsou tam.
    Máte pravdu.
  • 00:02:00 Na Ondřejově mají zkušenosti
    s rekonstrukcemi pádů meteoritů
  • 00:02:04 a s počítáním drah těsně
    před jejich dopadem na Zemi.
  • 00:02:10 Těžiště to má vzadu.
    Jako by ho tam zavěsil.
  • 00:02:16 V naší sluneční soustavě
    obíhá mezi Marsem a Jupiterem
  • 00:02:19 velké množství malých planetek.
  • 00:02:22 Jsou to tělesa kulová,
    ale i taková,
  • 00:02:24 která bychom označili jako kusy
    skal.
  • 00:02:27 Všechny dosud známé a fotografované
    meteority
  • 00:02:30 pocházejí právě z tohoto podivného
    pásu,
  • 00:02:32 z míst,
    kde by měla a mohla být planeta.
  • 00:02:36 Na obrázku jsou zdůrazněny ty
    nejznámější.
  • 00:02:39 Někdy protne jejich dráhu
    naše mateřská planeta.
  • 00:02:42 Záběr pana Fábika z Ostravy
    toto tvrzení dokumentuje.
  • 00:02:46 Na konci této trajektorie leží
    meteorit Morávka.
  • 00:02:52 Takto letěl bolid
    a v těchto místech pohasl.
  • 00:02:54 Potom ty úlomky ještě pokračovaly
    po určitou část dopředu,
  • 00:02:59 ty nejtěžší.
    Takže předpokládáme,
  • 00:03:02 tady, jak je ten ovál, že v té
    oblasti se meteority nacházejí.
  • 00:03:10 Je přirozené, že se malé kousky
    meteoritu zbrzdí
  • 00:03:13 a jsou směrovány povětrnostními
    podmínkami.
  • 00:03:16 První část meteoritu Morávka
    zastavily větve smrku.
  • 00:03:21 Jsou místa, kde stály dvě dívky,
    když padal ten meteorit.
  • 00:03:26 Spadl tady seshora vedle toho
    stromu.
  • 00:03:31 Asi půl metru vedle těch
    dívek.
  • 00:03:34 Spadla i větvička
    z toho smrku.
  • 00:03:39 Aby bylo možné přesně určit
    dráhu,
  • 00:03:41 je nutné na místě změřit zeměpisné
    koordináty.
  • 00:03:45 A pokusit se rekonstruovat
    vlastní pád.
  • 00:03:48 Družicový systém GPS je velkým
    pomocníkem.
  • 00:03:59 Jestli to nemohlo být nějakým
    tepelným pnutím,
  • 00:04:03 nebo něčím takovým,
    že ta kůra...
  • 00:04:05 Když se podíváte,
    tak ta kůra tady odskakuje.
  • 00:04:09 -Ano, odskakuje.
    -Z této strany.
  • 00:04:11 Tady to vidíte nádherně,
    jak je ta kůrka od toho odlomená.
  • 00:04:15 Jeden až dva milimetry.
    -Tady ten trošku vypadá jinak!
  • 00:04:19 Tamten mi připadal mnohem...
    -Jemnozrnnější.
  • 00:04:24 -Jemnozrnnější, světlejší,
    homogennější.
  • 00:04:29 Co člověk může okem vidět.
    Je tady víc těch plošek,
  • 00:04:34 které byly na tamtom dobře
    vidět.
  • 00:04:37 Tady bych viděl i ty chondry,
    které viděl Ceplecha na tamtom.
  • 00:04:43 Tam jsme je neviděli.
    Tady jsou evidentně.
  • 00:04:46 -Mohli bychom určit
    jeho přepadovou dráhu.
  • 00:04:50 Jsme první!
  • 00:04:53 -Skvělý!
    -Je váš.
  • 00:04:58 Malý kousek.
    A tohle si taky vezmeme, jo?
  • 00:05:02 Určit, o jaký meteorit se jedná,
    kam ho zařadit
  • 00:05:05 a co vůbec ta která část znamená,
    lze pouze detailním studiem.
  • 00:05:11 K tomu je třeba malinký úlomek,
    ze kterého se připraví preparát.
  • 00:05:14 Údaje o meteoritu Morávka
    vypovídají o vysoké teplotě
  • 00:05:17 a o prostředí,
    které bylo chudé na kyslík.
  • 00:05:20 I složení kovu, jehož je v tomto
    meteoritu asi čtvrtina,
  • 00:05:23 a který obsahuje velké množství
    niklu,
  • 00:05:26 je velmi podobné všem ostatním
    meteoritům klasifikační skupiny H6.
  • 00:05:30 A tak se nesplní zbožné přání
    zařadit meteorit Morávka
  • 00:05:33 mezi výjimečné.
  • 00:05:35 Ale to však jsou jen první
    vnější a hrubé indikace.
  • 00:05:39 Pro srovnání s tělesy v pásu
    asteroidů se díváme
  • 00:05:41 na Měsíc naší Země.
  • 00:05:44 Největší asteroidy - Ceres,
    Pallas a Vesta jsou mnohem menší.
  • 00:05:47 A právě Vesta nebo některé
    z malých těles,
  • 00:05:49 jakými jsou například Gaspra,
    Ida nebo Eros,
  • 00:05:52 a nebo dokonce některý
    z nenalezených
  • 00:05:55 nebo nepojmenovaných asteroidů
    mohou být místem,
  • 00:05:58 odkud k nám Morávka přiletěla.
  • 00:06:00 Srovnání rysů tohoto meteoritu
    s pozorovanými vlastnostmi
  • 00:06:03 asteroidů přinese další
    poznání.
  • 00:06:16 Meteorit Broumov
    je velice zajímavý meteorit.
  • 00:06:23 Protože jednak je to pozorovaný
    pád.
  • 00:06:28 14. dubna 1847 je to pozorované.
    A bylo to ve 3:45 minut ráno.
  • 00:06:37 To už byli zřejmě lidi
    na poli.
  • 00:06:41 Bylo to provázeno typickými jevy -
    dvě obrovské rány jako z děla,
  • 00:06:50 a pak dopad dvou kamenů,
    které se velmi brzy našly.
  • 00:06:55 První větší kus, který máme
    v modelu, se našel hned ten den.
  • 00:07:03 A tento kus propadl
    střechou cihlářova domku.
  • 00:07:08 Tam letěl přes pelest postele,
    kde spaly děti.
  • 00:07:14 Tu pelest to roztříštilo
    a zabořilo se to do podlahy,
  • 00:07:21 kde byla spousta slámy.
    A jak to bylo horké,
  • 00:07:26 tak ta žlutá sláma se na to
    nabalila, přilepila.
  • 00:07:32 Ten cihlář vyděšený tím hlukem
    tam přiběhl
  • 00:07:39 a myslel si,
    že mu spadl balvan zlata.
  • 00:07:45 Toho kusu si velice
    vážím,
  • 00:07:50 protože má krásnou strukturu
    a krásný trojboký tvar.
  • 00:07:55 A má velmi pěkně výrazné
    ty různé typy důlků.
  • 00:08:08 A ta špína na něm je původní,
    jak se to tam natmelilo.
  • 00:08:15 Možná by bylo dobré
    vzít i tu spodní stranu,
  • 00:08:19 která, jak vidíte,
    je úplně jiná.
  • 00:08:23 Svědčí o tom, že ten kámen,
    to železo,
  • 00:08:27 se při průletu atmosférou rozlomilo
    na dva kusy.
  • 00:08:31 Tohle je ta štěpná část.
  • 00:08:37 Když si cihlář myslel,
    že mu spadlo kus zlata z nebe,
  • 00:08:41 a to si vlastně vymyslel
    i Jules Verne.
  • 00:08:44 Je to možné, aby spadlo zlato?
    Ne, ne, není to známé.
  • 00:08:48 V meteoritech je zlato,
    když přítomné...
  • 00:08:54 Já myslím,
    že snad nikde ani není.
  • 00:08:57 Ani stříbro?
    Ani stříbro.
  • 00:08:59 Ani diamant?
    Diamant ano.
  • 00:09:03 Poprvé byly diamanty nalezeny
    v nějakém meteoritu z Maďarska.
  • 00:09:10 Potom byly prokázány
    v slovenském meteoritu Magura.
  • 00:09:18 To byl také obrovský pád.
    Tam se nalezly také tuny železa,
  • 00:09:26 které se dokonce zpracovávaly
    v železárnách na Oravě.
  • 00:09:31 A v tomto meteoritu,
    v těch uhlíkatých uzavřeninách,
  • 00:09:36 jsou i diamanty.
  • 00:09:38 Ale jsou droboulinké,
    nejsou do prstýnků.
  • 00:09:49 Měl bych zdůraznit,
    že všechna ta tělesa,
  • 00:09:51 která pozorujeme jako meteory
    nebo je nalézáme
  • 00:09:55 jako meteority na Zemi,
    tak pocházejí ze sluneční soustavy
  • 00:09:58 a z těchto drobných planetek,
    z kometárních jader...
  • 00:10:02 Nic jiného tady vlastně nepadá.
    Jsou to nádherné vzorky!
  • 00:10:06 Ale ještě lepší vzorek by bylo,
    kdyby to bylo
  • 00:10:09 z nějaké jiné hvězdné soustavy,
    planetární systémy,
  • 00:10:13 které také mají tu tříšť.
  • 00:10:15 Ta tříšť může někdy vyletět ven,
    dostat se z té mateřské soustavy
  • 00:10:18 až k nám a tady nakonec vletět
    až do zemské atmosféry.
  • 00:10:21 Poznali bychom to velice snadno,
    kdybychom měli údaj o rychlosti,
  • 00:10:25 kterou to těleso
    vstupuje do zemské atmosféry,
  • 00:10:27 protože nutně ta rychlost
    bude vyšší,
  • 00:10:29 než když jsem hovořil o tom,
    že maximální rychlost
  • 00:10:32 pro sluneční soustavu
    je 72 km/sekundu.
  • 00:10:36 Čili to by mohlo být
    100 km/sekundu, 300 km/sekundu -
  • 00:10:39 takže to by opravdu byla velká
    rána.
  • 00:10:42 Ale výpočty ukazují,
    že pravděpodobnost,
  • 00:10:45 že se konkrétně Země
    srazí s takovým tělesem,
  • 00:10:48 které přiletělo zvenčí, není sice
    nula, je to principiálně možné,
  • 00:10:52 ale velmi pravděpodobně
    se to ještě nestalo.
  • 00:10:56 A může přiletět
    třeba kousek antihmoty?
  • 00:11:00 Zda může přiletět kousek antihmoty?
    To je otázka do pranice,
  • 00:11:04 protože antihmota pravděpodobně
    ve vesmíru existuje,
  • 00:11:07 je jí ovšem mnohem méně
    než hmoty.
  • 00:11:10 Ona ta antihmota
    a hmota je dost podobná.
  • 00:11:12 Ona se vlastně chová téměř
    stejně,
  • 00:11:14 až na to,
    že má všechno naopak.
  • 00:11:16 Je to jako když se na sebe
    díváme v zrcadle.
  • 00:11:20 Ten můj zrcadlový obraz je vlastně
    Antigrygar.
  • 00:11:22 Takže já jsem Grygar
    a Antigrygar je naproti.
  • 00:11:25 Ale obě je stejné,
    jenom se chová souměrně.
  • 00:11:28 Je to všechno souměrně
    reflektováno.
  • 00:11:30 Takže taková antihmota
    by byla užitečná.
  • 00:11:33 Také by měla tu "výhodu?,
    že při průletu hmotou,
  • 00:11:37 to znamená atmosférou Země,
    by se kompletně vypařila,
  • 00:11:40 takže by se uvolnilo daleko víc
    energie
  • 00:11:43 než jenom tím supersonickým
    u běžných meteoritů.
  • 00:11:49 Takže to by byl docela dobrý
    fyzikální pokus.
  • 00:11:52 Ale bohužel tím pádem už bychom ji
    nemohli na Zemi najít,
  • 00:11:55 protože ona by se kompletně
    přeměnila v záření.
  • 00:11:58 Ale to by byl velký záblesk
    na obloze, ne?
  • 00:12:01 Kdyby to by velký kus antihmoty,
    tak by to byl obrovský záblesk.
  • 00:12:04 Dokonce by mohl být
    i nebezpečný.
  • 00:12:07 Kdyby to bylo takové kilo
    antihmoty,
  • 00:12:09 tak to by byl opravdu velký
    malér.
  • 00:12:12 Ale kilo antihmoty
    asi pohromadě není,
  • 00:12:15 to jsou spíš jednotlivé
    částice.
  • 00:12:17 A ty zanikají tak,
    že se to většinou ani nepozná.
  • 00:12:20 Protože i když je to kompletní
    energie té částice, tak je malinká.
  • 00:12:30 V sobotu 6. května roku 2000,
    dvě hodiny po poledni,
  • 00:12:34 se ve hvězdárnách a v planetáriích
    rozdrnčely telefony.
  • 00:12:37 Nebe bylo tehdy bez jediného
    mraku
  • 00:12:40 a lidé vyrazili na výlety,
    na chalupy a na chaty.
  • 00:12:43 Tisíce náhodných svědků mohly
    tedy vidět,
  • 00:12:46 jak na obloze prolétlo těleso
    tak jasné,
  • 00:12:49 že zářilo i v ostrém slunci.
    Lidé chtěli vědět, co se stalo.
  • 00:13:02 Moje první myšlenka byla,
    že je to třeba letadlo, které hoří.
  • 00:13:07 Ale pak se mi to na letadlo
    zdálo malé.
  • 00:13:09 Tak jsem si říkala:
    "Možná spadlo něco z družice!?
  • 00:13:13 Ale to by zase neletělo
    tak ukázněně, tak krásně.
  • 00:13:17 To tak cupitalo po tom horizontu,
    jako by to bylo na klíček.
  • 00:13:21 A teď to zářilo, jiskřilo,
    sršelo...
  • 00:13:24 Byl to tvar jako veliká prskavka
    a vzadu dopadávaly žhavé kusy.
  • 00:13:30 Hodně jich bylo.
    Muselo tady toho spadnout dost!
  • 00:13:34 Jaroslava Melšová pozorovala
    událost před chalupou v Jeseníkách.
  • 00:13:38 Asi 150 kilometrů na východ,
    na Morávce v Beskydech,
  • 00:13:41 trávil víkend také Jan Manoušek
    s rodinou.
  • 00:13:46 Ohňostroj na obloze sice neviděl,
    přesto mu byl tehdy mnohem blíže.
  • 00:13:54 Najednou jsme zaslechli, když jsme
    tady byli tak shromážděni,
  • 00:13:57 jakoby hřmělo.
    Tak jsme si říkali, co to může být?
  • 00:14:01 To hřmění pak přestalo
    na několik vteřin.
  • 00:14:07 Asi deset vteřin byl klid
    a potom se ozval nový zvuk.
  • 00:14:11 Byl svištivější, vyšší.
    Připadalo mi to,
  • 00:14:14 jako když se pouštějí modely
    letadel.
  • 00:14:19 Pak ten zvuk taky přestal.
    A potom ten bolid
  • 00:14:25 spadl tady z toho smrku
    a vzal s sebou část té větve.
  • 00:14:32 Zpráva o události se rychle
    šířila
  • 00:14:35 a brzy se dostala do Astronomického
    ústavu AV v Ondřejově u Prahy.
  • 00:14:40 Ve studiu meteoritů
    patří Ústav ke světové špičce.
  • 00:14:44 Jak informací přibývalo,
    bylo stále jasnější,
  • 00:14:47 že s něčím podobným se tady
    ještě nesetkali.
  • 00:14:51 Bylo to pro mě velice zajímavá
    doba, velice rušná, hektická.
  • 00:14:58 Bylo nutné shánět všechny informace
    a byla to velice radostná práce,
  • 00:15:02 protože už několikrát předtím
    jsme se snažili
  • 00:15:05 najít meteorit na základě našich
    vlastních
  • 00:15:08 fotografických nočních pozorování,
    ale nikdy za mé éry
  • 00:15:13 se to nepodařilo.
  • 00:15:15 Takže teď to bylo velice
    vzrušující.
  • 00:15:20 Na zemský povrch už dopadly tisíce
    meteoritů.
  • 00:15:23 Vědci znají jejich složení,
    ale nevědí, kde vznikly,
  • 00:15:26 kudy putovaly vesmírem
    a odkud přilétly.
  • 00:15:33 Najednou jsem cítila mráz
    po těle.
  • 00:15:35 Nebyl to strach,
    ale byla to taková zvláštní bázeň.
  • 00:15:39 Jako bych se setkala s něčím
    velmi neobvyklým.
  • 00:15:45 Tak mě také napadla myšlenka,
    že by to mohli být
  • 00:15:50 nějací vesmírní hosté,
    nějaký pozdrav z vesmíru.
  • 00:15:54 A největší legrace na tom byla,
    že jsem přemýšlela,
  • 00:15:57 kdyby přišli, co jim nabídnu.
  • 00:16:02 Přesně známe dráhu,
    což je elipsa ve sluneční soustavě,
  • 00:16:06 po které se ten meteorit pohyboval
    předtím, než se srazil se Zemí.
  • 00:16:10 Ta elipsa je protáhlá dráha.
    Nejvzdálenější místo od Slunce,
  • 00:16:16 bylo přesně uprostřed,
    mezi drahou Marsu a Jupiteru.
  • 00:16:21 Což je právě oblast největšího
    výskytu planetek.
  • 00:16:26 Pokud je nebe bez mraků,
    fotografují astronomové
  • 00:16:29 každou noc oblohu, aby zachytili
    případný průlet meteoritu.
  • 00:16:32 Meteorit, který dosáhne vysoké
    intenzity záření se nazývá bolid.
  • 00:16:37 Pokud letí bolid ve dne,
    jako Morávka,
  • 00:16:40 kamery astronomů ho nezachytí.
    Může však pomoci náhoda.
  • 00:16:48 Nacházel jsem na zahradě, asi jsem
    točil rodinu nebo nějakou přírodu.
  • 00:16:54 A při odchodu na druhou stranu
    zahrady
  • 00:16:58 jsem spatřil na levé straně
    světelný záblesk.
  • 00:17:05 Kamera byla zapnutá,
    takže jsem kameru zvedl
  • 00:17:08 a natočil jsem ten úkaz.
  • 00:17:13 Tento záběr se Jiřímu Fabigovi
    podařil v Janově pod Jeseníky.
  • 00:17:17 Nebyl navíc jediný,
    kdo meteorit natočil.
  • 00:17:20 Kromě jeho záznamu získali vědci
    ještě záběry
  • 00:17:23 z Javoriny v Bílých Karpatech
    a z Kunovic.
  • 00:17:27 Astronomický ústav postupně
    odkoupil od nálezců
  • 00:17:30 celkem tři kusy meteoritů.
    Jeden z nich nalezli
  • 00:17:33 také manželé Vyhnarovi
    z Horních Tošanovic.
  • 00:17:36 Pád Morávky sice pozorovali,
    ale netušili,
  • 00:17:39 že jeden úlomek spadl také
    na jejich louku.
  • 00:17:42 Tam ho Milan Vyhnar
    našel až za měsíc.
  • 00:17:49 Ozývalo se takové bouchání.
    -První byly rány, potom svištění.
  • 00:17:55 -Ještě říkám manželovi:
    "To je jak letadlo.?
  • 00:17:59 Říkám si:
    Letadlo přehazuje kvalt.
  • 00:18:04 Většina svědků mluvila o tom,
    že meteorit letěl kousek od nich.
  • 00:18:08 Takový dojem měli dokonce
    i lidé
  • 00:18:11 ve velmi vzdálených místech.
  • 00:18:13 10letá Aneta Holečková
    z Čičenic,
  • 00:18:16 v jihozápadních Čechách,
  • 00:18:18 nakreslila Morávku,
    jak letí těsně nad střechami domů.
  • 00:18:22 Ve skutečnosti to však byl
    klam.
  • 00:18:25 Meteorit zářil asi mezi 40. až 20.
    kilometrem nad Zemí.
  • 00:18:29 Po třech letech výzkumů pozemské
    putování Morávky skončilo.
  • 00:18:33 Od konce března jsou meteority
    k vidění ve stálé expozici
  • 00:18:36 Národního muzea v Praze,
    kam je
  • 00:18:39 Astronomický ústav z Ondřejova
    natrvalo zapůjčil.
  • 00:18:44 Tři kusy meteoritu Morávka
    konečně spočinou, doufám,
  • 00:18:50 tady v našem sále meteoritů
    Národního muzea,
  • 00:18:54 kde se dostanou do rodiny
    všech.
  • 00:18:58 Nejen českých,
    a také slovenských meteoritů,
  • 00:19:03 ale také do celosvětové
    sbírky.
  • 00:19:16 Tak se vám splnilo přání.
  • 00:19:18 Morávka je ve sbírkách
    Národního musea.
  • 00:19:22 Kolik se jich
    ještě dodatečně našlo?
  • 00:19:26 Myslím, že se našly
    ještě tři nebo čtyři kusy.
  • 00:19:29 Ale všechny jsou v soukromých
    sbírkách.
  • 00:19:32 Takže v muzejních sbírkách
    jsou myslím jenom tyto tři.
  • 00:19:37 Nejsou naše.
    Sice se splnilo přání,
  • 00:19:40 že je tady máme uložené,
    ale patří Astronomickému ústavu
  • 00:19:47 a jsou od soukromých nálezců
    vykoupeny.
  • 00:19:53 Víte, kdo je našel?
    Nebo jak se našly?
  • 00:19:57 Vím, že jeden se našel na takové
    příjezdové cestě k chatě,
  • 00:20:03 kde ten člověk dokonce ležel
    na lehátku a slyšel svist.
  • 00:20:10 Ale myslím,
    že ten samý den odjel.
  • 00:20:13 Teprve když se tam vrátil a viděl,
    že je velká vyhledávací akce,
  • 00:20:18 tak si vzpomněl,
    že opravdu něco slyšel
  • 00:20:22 a skutečně to na tom svém pozemku
    našel.
  • 00:20:26 Ale jak ty ostatní, to už nevím.
  • 00:20:29 Já jsem při tom nebyla, byl při tom
    náš kolega, zemřelý Petr Jakeš,
  • 00:20:35 který také považoval meteorit
    Moráka za takový svůj meteorit.
  • 00:20:50 Kolik hmoty ztratí průměrný
    meteorit průletem atmosféry?
  • 00:20:57 Kolik hmoty ztratí meteorit?
  • 00:21:00 Když se to tak vezme,
    tak obyčejně je to většina.
  • 00:21:03 Ale závisí to na několika
    faktorech.
  • 00:21:06 Jednak jak je ten meteorit
    hustý,
  • 00:21:09 jeli to kamenný meteorit,
    kameno-železný nebo železný.
  • 00:21:13 Nejlíp jsou na tom ty železné,
    ty vydrží nejvíc.
  • 00:21:15 Tam se může říct, že dopadne
    na Zemi 10% původní hmotnosti.
  • 00:21:20 U kamenných už je to horší,
    tam to bývají procenta.
  • 00:21:23 A nejhorší je to u uhlíkatých
    chondritů,
  • 00:21:25 to je velice křehký materiál.
  • 00:21:27 Tam, pokud vůbec něco dopadne
    na Zemi,
  • 00:21:29 tak to může být jenom zlomek
    procenta.
  • 00:21:32 A ještě se to těžko hledá.
    To je už vlastně prach.
  • 00:21:34 Je to takový prach, ale hlavně
    velice lehce degraduje.
  • 00:21:37 On se rozloží, takže není vidět.
    Konkrétně Morávka.
  • 00:21:43 Ten, když dopadl, byl kilogramový.
    Nebo dvoukilogramový.
  • 00:21:47 Jak velké to bylo těleso,
    než vletělo do atmosféry?
  • 00:21:51 Když se podíváme na meteorit
    Morávka,
  • 00:21:53 což je jeden z nejlépe
    zdokumentovaných meteoritů
  • 00:21:56 ve sluneční soustavě vůbec,
    protože se přesně vědělo,
  • 00:22:00 jak vypadala jeho dráha předtím,
    než vstoupil do zemské atmosféry.
  • 00:22:03 Pak byla bezvadně zachycena
    jeho dráha v atmosféře
  • 00:22:06 zásluhou amatérů,
    kteří měli po ruce videokamery.
  • 00:22:10 A potom se našlo několik
    úlomků.
  • 00:22:12 Nevíme přesně,
    kolik se jich našlo,
  • 00:22:14 protože to začali hledat lovci
    meteoritů, kteří je zpeněžují.
  • 00:22:18 Dnes je velká konkurence,
    abyste tam byl dřív
  • 00:22:20 s těmi astronomickými hledači,
    než ti laici,
  • 00:22:23 kteří to potom někam prodají.
  • 00:22:27 Zhruba, jak jste říkal,
    jsou to ta dvě kila.
  • 00:22:30 Když vstupoval do zemské atmosféry,
    tak měl zhruba tunu.
  • 00:22:46 Tento kus meteoritu je náš
    největší, nejtěžší - 69 kilo.
  • 00:22:54 Teprve v roce 1904
    byl kráter Canyon Diabolo
  • 00:23:02 uznán jako skutečně meteoritský.
    V Arizoně.
  • 00:23:07 Je to kráter v Arizoně,
    který byl známý dlouho,
  • 00:23:12 ale nevěřilo se, že je meteoritský.
    Má různá jména.
  • 00:23:20 Dodnes je ve vlastnictví rodiny
    Barringerů.
  • 00:23:27 Ti tam vybudovali velice zajímavé
    meteoritské muzeum.
  • 00:23:34 Kde jsou samozřejmě také uloženy
    největší kusy z toho pádu.
  • 00:23:39 Ten náš, který váží 69 kilo,
    je ve skutečnosti trpaslík.
  • 00:23:46 Tam jsou kusy,
    které mají tunu.
  • 00:23:50 Těch kusů se našlo velké množství
    a stále ještě se nalézají.
  • 00:23:57 Ale starý pan Barringer,
    který ten kráter koupil,
  • 00:24:03 byl to důlní geolog, tak ten
    doufal, že v jádru toho kráteru
  • 00:24:11 najde nějaké obrovské železné
    těleso, které bude těžit.
  • 00:24:17 To se mu bohužel nepovedlo.
    Sice tam udělal
  • 00:24:21 poměrně hluboký vrt,
    ale našel tam akorát důkazy toho,
  • 00:24:26 že to je skutečně meteoritský
    kráter.
  • 00:24:31 Tam jsou roztavené horniny,
    které vznikají vysokým tlakem.
  • 00:24:43 Byl někdo někdy zasažen meteoritem?
    Pokud je známo, tak nikoliv.
  • 00:24:51 Je sice znám případ z Ameriky,
    že do ložnice
  • 00:24:55 proletěl střechou a stropem malý
    meteorit, dopadl do postele,
  • 00:25:04 ale bylo to ve dne, takže v té
    posteli nikdo nespal.
  • 00:25:08 Jaké opatření udělaly velmoci,
    aby si nespletly
  • 00:25:12 letící bolid s jaderným tokem?
  • 00:25:15 Rozlišit letící bolid od letící
    rakety,
  • 00:25:19 třeba s nukleární hlavicí
    nebo i s normální hlavicí,
  • 00:25:23 je velice snadné, protože
    spektální charakteristiky -
  • 00:25:28 to znamená rozdělení podle vlnových
    délek je úplně jiné u záření
  • 00:25:34 spalných plynů vytékajících
    z raketového motoru
  • 00:25:39 od těch plynů vzniklých rozžhavením
    vzduchu
  • 00:25:44 a odpařováním té hmoty z letícího
    bolidu.
  • 00:25:48 Ať už je toho či jiného chemického
    složení.
  • 00:25:52 To dokážeme rozlišit velice
    snadno.
  • 00:25:55 Čili není horko jako horko,
    když to řeknu úplně laicky.
  • 00:25:59 Přesně řečeno.
  • 00:26:09 Možná vás trochu překvapí,
    že v našem vyprávění
  • 00:26:12 o velkých astronomických událostech
    20. století
  • 00:26:16 se ocitáme zde,
    u docela malé osady Luhy
  • 00:26:20 poblíž Příbrami ve středních
    Čechách.
  • 00:26:23 Ale stejně tak bychom mohli být
    v sousedních obcích,
  • 00:26:26 třeba Velká, Dražkov
    nebo Hojšín.
  • 00:26:29 Protože všude zde se odehrála
    velmi významná událost,
  • 00:26:32 o které dnes budeme hovořit.
    Jedná se totiž o pády meteoritů.
  • 00:26:38 Meteority jsou relativně drobná
    tělesa naší sluneční soustavy,
  • 00:26:41 která se pohybují po stamiliony
    a miliardy roků
  • 00:26:45 napříč sluneční soustavou.
  • 00:26:47 Tu a tam se může stát, že některý
    z meteoritů se střetne se Zemí.
  • 00:26:52 Vstoupí do zemského ovzduší vysokou
    rychlostí a odporem atmosféry
  • 00:26:57 se ohřívá, vypařuje a rozpráší,
    přičemž velmi jasně svítí.
  • 00:27:03 Pozorujeme tak zvané bolidy.
    Jsou to velmi jasná tělesa,
  • 00:27:07 která několik sekund
    ozařují oblohu.
  • 00:27:11 A část materiálu může přežít
    průlet zemskou atmosférou.
  • 00:27:16 Nakonec jako temné těleso dopadne
    volným pádem na Zemi
  • 00:27:20 a stane se z něj meteorit,
    který potom nalézáme ve sbírkách.
  • 00:27:24 Jako třeba právě tady tento černý
    kámen.
  • 00:27:28 Meteority jsou ve sbírkách
    docela hojné,
  • 00:27:31 tak si můžete říci, proč zrovna
    o tomhle budeme hovořit.
  • 00:27:35 Je to z toho důvodu, že je to první
    případ v dějinách astronomie,
  • 00:27:38 kdy jsme získali doslova meteorit
    s rodokmenem.
  • 00:27:42 Díky souhře různých náhod
    se podařilo zjistit nejenom,
  • 00:27:47 že tento kámen přiletěl
    z kosmického prostoru,
  • 00:27:50 ale také přesně odkud přiletěl
    a jaká byla jeho původní dráha.
  • 00:27:54 Známe tedy velký kus jeho minulosti
    a v tom je jeho význam.
  • 00:27:58 Je to příběh, který si dnes budeme
    spolu vyprávět.
  • 00:28:01 Je nejenom poučný,
    ale také velmi zajímavý.
  • 00:28:04 Fotografie jasných meteorů,
    tak zvaných bolidů,
  • 00:28:09 patří mezi nejatraktivnější
    astronomické snímky vůbec.
  • 00:28:13 Světoznámým se stal obrázek
    galaxie v Andromedě
  • 00:28:16 s několikrát vybuchnuvším bolidem,
    jak jej zachytil
  • 00:28:20 12. září 1923 na snímku
    Josef Klepešta.
  • 00:28:25 Pro astronomy se fotografování
    meteorů
  • 00:28:28 stalo cenným zdrojem informací
    o jejich drahách v zemském ovzduší
  • 00:28:32 i o rychlostech a směrech,
    odkud k nám
  • 00:28:35 tito poslové z vesmíru
    přilétají.
  • 00:28:39 Velký projekt systematického
    fotografování meteorů
  • 00:28:42 se začátkem 50. let rozběhl také
    na observatoři v Ondřejově u Prahy.
  • 00:28:48 Vedení projektu se ujal
    Zdeněk Ceplecha.
  • 00:28:51 Ze dvou stanic,
    vzdálených od sebe asi 40 km,
  • 00:28:55 baterie fotokomor soustavně
    registrovaly meteory.
  • 00:28:59 Využila se každá jasná noc,
    když zrovna nerušil
  • 00:29:02 svým svitem Měsíc.
  • 00:29:05 Po osmi letech,
    když kamery probděly už 2 500 hodin
  • 00:29:09 sledováním meteorů ze dvou stanic,
    došlo k události,
  • 00:29:12 ve kterou tajně doufal každý
    z účastníků této akce.
  • 00:29:16 V úterý 7. dubna 1959,
    zanedlouho po setmění,
  • 00:29:21 se na sedm sekund rozzářil na nebi
    velice jasný bolid.
  • 00:29:27 Na krátkou chvíli proměnil noc
    v den a přelétl celou oblohu.
  • 00:29:31 Bylo krátce po půl deváté.
  • 00:29:34 Bolid svou září osvětlil polovinu
    Čech i část Moravy.
  • 00:29:39 Pohyboval se po šikmé dráze.
    Poprvé zazářil ve výšce 98 km.
  • 00:29:44 Počáteční rychlost - 21 km/s.
  • 00:29:49 Mezi 44 a 23 km výšky se těleso
    postupně rozpadlo na 17 úlomků.
  • 00:29:56 Na fotografiích je bolid zachycen
    ještě ve výšce 22 km,
  • 00:30:01 ale definitivně pohasl o něco níž,
    snad jen 13 km nad povrchem.
  • 00:30:07 Zkušeným lovcům bolidů bylo hned
    jasné, že toto je mimořádný případ.
  • 00:30:12 Někde poblíž musely dopadnout
    zbytky tohoto tělesa.
  • 00:30:17 Ondřejovští astronomové pod vedením
    Zdeňka Ceplechy
  • 00:30:20 zorganizovali celkem tři expedice
    na hledání meteoritů.
  • 00:30:24 Oblastí pádu, vymezenou na základě
    vyhodnocení snímku bolidu,
  • 00:30:29 bylo území na obou březích Vltavy
    mezi Příbramí a Sedlčany.
  • 00:30:34 Pátrací akce přinesla úspěch.
    Našly se čtyři úlomky.
  • 00:30:39 Ten největší, 4,5 kg,
    u osady Luhy,
  • 00:30:43 další pak u obcí Velká, Hojšín
    a Dražkov.
  • 00:30:48 Nalezené kameny vážily celkem téměř
    šest kilogramů
  • 00:30:52 a nakonec po mineralogickém
    a chemickém průzkumu
  • 00:30:54 byly předány do sbírek
    Národního musea v Praze.
  • 00:30:58 Tento hromadný pád meteoritů
    byl však unikátní tím,
  • 00:31:02 že se poprvé podařilo fotograficky
    registrovat průlet takového tělesa.
  • 00:31:09 A jeho zbytky na základě snímků
    také nalézt.
  • 00:31:13 V klasických detektivkách to tak
    bývá.
  • 00:31:15 Že pachatel se vrací na místo činu.
    A skutečně místo činu tady máme.
  • 00:31:21 Je to přesně 40 let potom,
    co se zde odehrála
  • 00:31:25 velice pozoruhodná událost.
  • 00:31:27 Dnes se píše 7. duben 1999
    a je tady se mnou
  • 00:31:31 hlavní aktér toho příběhu,
    doktor Zdeněk Ceplecha,
  • 00:31:35 který se na úspěchu naší astrologie
    rozhodující měrou podílel.
  • 00:31:40 Samozřejmě, že ten pád meteoritu
    nezpůsobil sám,
  • 00:31:44 ten přišel tak říkajíc
    z nebe.
  • 00:31:46 Ale to, co se potom odehrávalo,
    to už byla vaše záležitost.
  • 00:31:50 Byla to skutečně detektivní
    historie.
  • 00:31:54 Ovšem měli jsme jednu velkou výhodu
    při té detektivce,
  • 00:31:56 že jsme měli dobré indicie.
    Ty indicie byly snímky,
  • 00:32:01 které jsme získali ze dvou
    stanic,
  • 00:32:04 kde jsme meteority už osm let
    systematicky fotografovali.
  • 00:32:07 Takže jsme měli za úkol jenom
    vyhodnotit snímky a jít do oblasti.
  • 00:32:12 A snažit se najít,
    kde by ten meteorit mohl být.
  • 00:32:16 A tak jsme objížděli jednotlivé
    vesnice, až jsme přišli do Luhů,
  • 00:32:20 do této vesnice,
    kde sedlák Vršecký nám sdělil,
  • 00:32:25 že má podivný kámen,
    který mu spadl na pole.
  • 00:32:30 Tenhle kámen.
    A přiletěl tímto způsobem.
  • 00:32:34 Když nás pak přivedl na to místo,
    tak ten kámen letěl takhle,
  • 00:32:37 zabořil se do země asi dvacet
    centimetrů,
  • 00:32:40 ještě odskočil a zůstal navrchu.
  • 00:32:43 A samozřejmě sedlák neznal
    meteority.
  • 00:32:45 Pan Vršecký znal jenom to,
    že mu někdo hodil ošklivý kámen
  • 00:32:49 na jeho malé, hezké,
    dobře obdělávané pole.
  • 00:32:53 A tím pádem si toho všiml
    a přinesl meteorit domů.
  • 00:32:58 A přes jeho dceru, která ho odnesla
    do Vyšňové
  • 00:33:03 jsme ho postupně získali
    a umístili znova na místo,
  • 00:33:06 kde ho sedlák Vršecký našel,
    udělali veškerou dokumentaci.
  • 00:33:09 V ten moment,
    kdy jsme ten meteorit měli,
  • 00:33:12 to byla historická událost,
    protože to bylo poprvé,
  • 00:33:14 kdy existovaly přesné fotografické
    záznamy ze dvou stanic.
  • 00:33:18 A přitom jsme ještě měli toho
    svědka.
  • 00:33:24 To, že jste měli záznamy
    ze dvou stanic
  • 00:33:27 bylo naprosto rozhodující
    pro ten objev,
  • 00:33:29 a proto jste brouzdali v okolí,
    protože jste věděli,
  • 00:33:32 že to tady někde musí být.
    Ale k tomu, abyste to mohli vědět,
  • 00:33:34 jste nejenom museli ty snímky
    pořídit,
  • 00:33:37 ale museli jste je také
    vyhodnotit.
  • 00:33:39 Člověk si umí představit, že za tím
    je poměrně hodně výpočetní práce.
  • 00:33:42 A musíme si uvědomit,
    že v roce 1959 fakticky
  • 00:33:45 neexistovala žádná výpočetní
    technika v moderním slova smyslu.
  • 00:33:49 To máš pravdu.
  • 00:33:52 Když jsme začínali ten program
    osm let před tou událostí,
  • 00:34:00 jsme měli dokonce kalkulátory
    mechanické na kličku.
  • 00:34:03 Kde každé násobení a dělení
    se dělalo otáčením kličky
  • 00:34:07 a posunováním válce.
  • 00:34:10 Ale v době Příbrami už jsme měli
    ohromný pokrok.
  • 00:34:13 Už jsme měli elektrické.
    Ale stejně jsme násobili
  • 00:34:16 jednotlivá čísla
    a v tabulkách vyhledávali funkce
  • 00:34:18 a zrekonstruovali tu dráhu.
  • 00:34:20 Ten výpočet trval pro dvě
    děvčata -
  • 00:34:24 Naďu Lukasovou a Marii Ježkovou
    zhruba týden.
  • 00:34:27 Dvakrát se to muselo dělat kvůli
    kontrole.
  • 00:34:30 Jiná kontrola nebyla, než že se to
    dvakrát nezávisle provedlo.
  • 00:34:34 Tentýž výpočet dnes by trval méně
    než tisícinu vteřiny.
  • 00:34:39 Takový je pokrok.
  • 00:34:41 Ale tenkrát jsme to musel zvládnout
    a zvládli.
  • 00:34:44 Takový úspěch na samém počátku
    vědecké dráhy
  • 00:34:46 by pro mnoho lidí znamenal
    spánek na vavřínech.
  • 00:34:49 Ale pro vás to naopak byla
    velká inspirace pro program,
  • 00:34:52 který potom pokračoval řadu
    desetiletí.
  • 00:34:56 My jsme hned po pádu přemýšleli
    o tom,
  • 00:34:58 jak takovou věc udělat
    častější.
  • 00:35:01 A protože jsme měli dvě stanice -
    první nápad je
  • 00:35:04 udělat hodně stanic ve větších
    vzdálenostech od sebe,
  • 00:35:08 asi tak po sto kilometrech -
    takže vznikla
  • 00:35:10 tak zvaná evropská síť
    pro fotografování bolidů,
  • 00:35:15 která dnes zabírá nad 50 stanicemi,
    fotografuje dodnes.
  • 00:35:21 50 stanic zaujímá asi jeden milion
    kilometrů čtverečních,
  • 00:35:27 které hlídá po celé střední
    a částečně i v západní Evropě.
  • 00:35:33 Ale tento nápad nebyl jenom
    náš.
  • 00:35:37 Tento náš úspěch podnítil
    i Američany a Kanaďany,
  • 00:35:41 aby také udělali podobné sítě
    jako je ta naše evropská síť.
  • 00:35:45 Sice o trochu později,
    ale stejně účinné sítě.
  • 00:35:49 A obě tyto sítě potom také slavily
    úspěch.
  • 00:35:53 Šest let po pádu příbramského
    meteoritu vzniká
  • 00:35:57 v sedmi středozápadních státech USA
    tak zvaná Prérijní síť.
  • 00:36:02 Tvoří ji 16 stanic.
  • 00:36:05 Jsou to automatické stanice,
    ke kterým obsluha
  • 00:36:07 přijíždí jen jednou za několik
    dní.
  • 00:36:10 Úspěch podobný tomu příbramskému
    se dostavil 3. ledna 1970.
  • 00:36:15 V 8:14 místního času
    se nad střední Nebraskou
  • 00:36:20 objevil nápadný bolid,
    jasnější než Měsíc v úplňku.
  • 00:36:25 Bolid zachytily
    kamery Prérijní sítě.
  • 00:36:28 Těleso vlétlo do atmosféry
    rychlostí 14 km/s.
  • 00:36:33 A podle prvních výpočtů
    by asi kilogram hmoty
  • 00:36:35 měl dopadnout až na Zem.
  • 00:36:38 Předpokládané místo dopadu -
    asi 5 km východně
  • 00:36:41 od malé farmářské osady Lost City
    v Oklahomě.
  • 00:36:45 60 km východně od města
    Tulsi.
  • 00:36:49 Je to zapomenutý kout světa,
    doslova Ztracená Lhota.
  • 00:36:54 Správce sítě ihned vyrazil
    z Nebrasky do Oklahomy,
  • 00:36:58 ale cesta po zasněžených
    a zledovatělých silnicích
  • 00:37:01 se protáhla na pět dní.
  • 00:37:04 Ve vesničce ale nemohl uvěřit
    svým očím.
  • 00:37:07 Uprostřed silnice ležel zcela
    netknutý 10kilogramový meteorit.
  • 00:37:13 Tedy netknutý - později
    biochemikové zjistili,
  • 00:37:17 že na povrchu jsou jakési organické
    sloučeniny.
  • 00:37:21 Bedlivější prohlídka stop kolem
    místa pádu meteoritu naznačila,
  • 00:37:26 že pár hodin před nálezem
    jej zřejmě poskvrnil nějaký pes.
  • 00:37:31 Třetí meteorit s rodokmenem
    se podařilo nalézt Kanaďanům.
  • 00:37:36 Jejich bolidová síť zahrnovala
    dvanáct stanic,
  • 00:37:40 které operovaly na ploše
    700 tisíc km2.
  • 00:37:44 Také oni si museli pár let počkat
    na svůj velký úspěch.
  • 00:37:47 Ten přišel 5. února 1977.
  • 00:37:52 Posádka letounu Air Canada letícího
    z Winnipegu do Vancouveru
  • 00:37:55 hlásila řídící věži ve městě Regina
    jasný bolid.
  • 00:38:02 Na základě tohoto hlášení
    byly urychleně vyvolány
  • 00:38:04 snímky ze čtyř stanic
    sítě.
  • 00:38:07 Na třech bylo sice zataženo,
    ale čtvrtá bolid zaregistrovala.
  • 00:38:12 Nakonec se podařilo vytáhnout
    jisté informace
  • 00:38:14 i z dalšího snímku
    a výpočty dráhy naznačily,
  • 00:38:17 že by zbytek tělesa mohl dopadnout
    na Zemi.
  • 00:38:21 Hledání meteoritů v zasněžené
    krajině bylo úspěšné.
  • 00:38:25 První den byl nalezen nejtěžší
    kousek.
  • 00:38:29 A pak ještě dalších pět nedaleko
    něj o dva měsíce později.
  • 00:38:34 Meteorit dostal jméno
    Innisfree
  • 00:38:38 podle blízkého městečka ležícího
    na silnici z Edmontonu.
  • 00:38:41 Poslední případ takto nalezeného
    meteoritu
  • 00:38:45 je kuriózní v mnoha směrech.
    K jeho zaznamenání
  • 00:38:48 nebylo třeba budovat
    žádnou fotografickou síť.
  • 00:38:51 A k jeho nalezení nebylo třeba
    organizovat žádnou pátrací akci.
  • 00:38:57 9. října 1992 v 8 hodin večer
    místního času
  • 00:39:03 si to 12kilogramový meteorit
    namířil
  • 00:39:06 přímo do kufru zaparkovaného vozu
    ve státě New York.
  • 00:39:11 Let bolidu sledovaly tisíce
    Američanů
  • 00:39:16 po celém východním pobřeží
    USA.
  • 00:39:19 A zejména mezi diváky jednoho
    fotbalového zápasu středoškoláků
  • 00:39:22 se našlo dost těch, kteří let
    bolidu pohotově zaznamenali.
  • 00:39:27 Z těchto záběrů se pak podařilo
    zjistit
  • 00:39:30 dráhu objektu ve sluneční soustavě
    dříve
  • 00:39:34 než stoupil do zemského
    ovzduší.
  • 00:39:39 Takže tohle je nejslavnější
    meteorit 20. století.
  • 00:39:42 Řekl bych, že ano, protože to bylo
    poprvé, kdy jsme mohli ověřit,
  • 00:39:45 odkud k nám taková tělesa,
    která dopadají na povrch Země,
  • 00:39:48 přicházejí.
    Předtím to bylo pouze podezření,
  • 00:39:53 nebyla přesná pozorování,
    že je to z malých planetek.
  • 00:39:57 To se skutečně ověřilo, dráha se
    dala velmi přesně vypočítat,
  • 00:40:01 protože u tak velkého tělesa
    už je
  • 00:40:05 malá změna rychlosti v ovzduší.
  • 00:40:08 Potvrdilo se, že je to dráha
    planetky.
  • 00:40:11 A nejen, že je to dráha planetky,
    ale i po zjištění radiačního stáří,
  • 00:40:16 že se pohybovala 10 milionů let
    v naší sluneční soustavě.
  • 00:40:21 Když ovšem celkové stáří
    má jako celá sluneční soustava,
  • 00:40:27 zhruba těch necelých
    pět miliard let.
  • 00:40:32 Když to tak poslouchám,
    tak mně připadá,
  • 00:40:35 že je to vlastně velmi levná
    doprava.
  • 00:40:38 To je nejlacinější doprava,
    kterou si umíš představit.
  • 00:40:41 Kdybychom to dopravovali
    jako program Apollo
  • 00:40:43 dopravoval měsíční kameny na Zemi,
    tak to je nesrovnatelné.
  • 00:40:48 Je to prakticky zadarmo.
    A nám zbývá jenom meteorit nalézt
  • 00:40:53 a případně určit jeho dráhu
    vzduchem.
  • 00:40:57 Ano,
    meteority je třeba nalézt.
  • 00:41:01 Ve sbírkách muzeí po celém světě
    je spousta meteoritů
  • 00:41:04 nejrůznějších druhů, ale ty
    nejvzácnější tam obvykle chybí.
  • 00:41:10 Jsou jimi
    tak zvané uhlíkaté chondrity.
  • 00:41:14 Křehké, nevzhledné a zcela
    nenápadné kameny,
  • 00:41:18 které se však nejvíce podobají
    látce,
  • 00:41:20 z níž se kdysi utvořila
    naše
  • 00:41:23 planetární soustava.
  • 00:41:25 V současné době se nejvíce
    meteoritů nelézá v Antarktidě.
  • 00:41:28 Existují oblasti, kde je množství
    nalezených meteoritů
  • 00:41:32 obzvlášť velké.
  • 00:41:34 Především jsou to úpatí hor
    táhnoucích se
  • 00:41:37 od Viktoriiny země
    přes střed Antarktidy.
  • 00:41:41 Meteority z Antarktidy mají
    tu výhodu,
  • 00:41:45 že se nalézají ve sterilním
    prostředí.
  • 00:41:48 Zde se zachovaly meteority,
    které spadly dokonce
  • 00:41:50 před deseti tisíci
    až sta tisíci lety.
  • 00:41:53 Mezi meteority
    jsou vzácné uhlíkaté chondrity,
  • 00:41:57 ale i jiné unikátní kusy.
  • 00:42:01 18. ledna 1982
    byl v oblasti Alan Hill
  • 00:42:04 sebrán sklovitý meteorit,
    o němž geologové zanedlouho věděli,
  • 00:42:08 že pochází z Měsíce.
  • 00:42:11 Takových měsíčních meteoritů
    dnes známe několik desítek.
  • 00:42:16 O některých antarktických
    meteoritech zase víme,
  • 00:42:19 že pocházejí z Marsu.
  • 00:42:21 Jiné kousky mimozemské látky
    jsou původem z planetek
  • 00:42:24 Vesa, Bož Němcová,
    Partenope...
  • 00:42:30 Tento seznam se bude zřejmě dál
    utěšeně rozrůstat.
  • 00:42:34 Antarktida je zemí zaslíbenou
    pro sběratele meteoritů.
  • 00:42:39 Odhadem je jich tu několik milionů
    kusů.
  • 00:42:43 Nevadí, že jich zatím známe
    jen něco přes deset tisíc.
  • 00:42:47 Ty další zde zůstávají
    zakonzervovány
  • 00:42:50 a čekají na příští generace
    badatelů.
  • 00:43:00 Když se podíváme na sbírku
    meteoritů,
  • 00:43:02 kterých je dnes ve světových
    muzeích řekněme 60 tisíc kusů,
  • 00:43:07 tak velice vzácně se tam vyskytují
    meteority,
  • 00:43:11 které ve skutečnosti nepřiletěly
    z pásma planetek nebo z komet,
  • 00:43:15 ale které přiletěly z Měsíce
    a nebo z Marsu.
  • 00:43:19 To nezajímavější je,
    jak to,
  • 00:43:22 že se sem ta tělesa z Marsu
    nebo z Měsíce dostala?
  • 00:43:25 To je takový dvojitý karambol.
  • 00:43:27 Ten první karambol je,
    že nějaké těleso,
  • 00:43:29 tak jako dopadají kosmická tělesa
    na Zemi,
  • 00:43:32 tak že dopadne na Mars
    nebo na Měsíc.
  • 00:43:35 Dopadne vysokou rychlostí,
    takže ten náraz -
  • 00:43:40 u Měsíce to bývá bez atmosféry,
    u Marsu je slabá atmosféra -
  • 00:43:45 tak ten náraz je tam
    prudší.
  • 00:43:48 Tím pádem vytvoří kráter,
    skoro všechny objekty
  • 00:43:50 vytvoří krátery, dokonce někdy
    velmi miniaturní.
  • 00:43:54 A tím pádem se část hornin
    z povrchu Měsíce nebo z Marsu
  • 00:43:59 dostane na balistické dráhy,
    už se nevrátí,
  • 00:44:02 letí do sluneční soustavy,
    tam obíhají
  • 00:44:04 jako samostatná tělesa,
    jako miniaturní meteroidy.
  • 00:44:10 A pak se může stát,
    že sem tam spadnou na Zemi.
  • 00:44:13 Takže ve sbírkách je přibližně
    asi 30 meteoritů z Měsíce
  • 00:44:18 a zhruba stejný počet
    z Marsu.
  • 00:44:21 Takže to je velice cenný materiál.
    Zejména u Marsu. To je zadarmo!
  • 00:44:25 Přiletělo to sem,
    jen se to muselo správně
  • 00:44:28 posbírat a správně identifikovat.
  • 00:44:37 Co se týče nalezení mikrofosílií
    v marsovských meteoritech
  • 00:44:44 nalezených v Antarktidě na Zemi,
    tak okolo toho pořád trvá diskuse.
  • 00:44:51 A oba dva tábory přinášejí
    důkazy pro i proti.
  • 00:44:56 Zatím já osobně
    se spíš kloním k tomu,
  • 00:45:01 že jde o anorganické sferule
    vápenitého charakteru.
  • 00:45:10 Sferule.
    To jsou ty chodbičky?
  • 00:45:13 Ne, to jsou takové
    ty malinké kuličky.
  • 00:45:17 Jako sféra - sferule.
  • 00:45:21 Které právě mohou být vykládány
    jako zkameněliny
  • 00:45:25 něčeho velice jednoduchého,
    vlastně předchůdců našich bakterií.
  • 00:45:33 Ale mohou vznikat také normálním
    anorganickým způsobem.
  • 00:45:38 V podstatě asi tak,
    jako vznikají umělé perly.
  • 00:45:49 Měsíc se pozoruje už několik
    století.
  • 00:45:54 Od dob Galilea.
  • 00:45:56 Viděl někdo někdy dopad většího
    meteoritu na Měsíc?
  • 00:46:00 To by musel být záblesk.
    Toto je moc dobrá otázka.
  • 00:46:05 Jak je to s tím Měsícem.
  • 00:46:07 Jestliže Měsíc nemá atmosféru,
    tak se musí stávat,
  • 00:46:09 že i miniatruní meteoroit
    na měsíc dopadne
  • 00:46:12 nezmenšenou rychlostí
    a křísne o měsíční povrch.
  • 00:46:16 To by měla být docela rána,
    která by měla být vidět.
  • 00:46:19 Tam by měl být vidět záblesk
    jiskry,
  • 00:46:22 tak jako když praštíte kladivem
    do kamene.
  • 00:46:25 Také vidíte, že odlétají jiskry.
    Takže se dokonce ještě předtím,
  • 00:46:29 než se Galileo díval na Měsíc,
    tak je jedna zpráva,
  • 00:46:32 která pochází tuším ze 12. století,
    že nějací pozorovatelé,
  • 00:46:36 ne hvězdáři, viděli,
    jak se na srpku Měsíce
  • 00:46:41 najednou rozzářila světlá
    skvrna.
  • 00:46:44 Tak se jeden čas spekulovalo
    o tom,
  • 00:46:46 že by to mohl být dopad velkého
    meteoritu na Měsíc,
  • 00:46:49 ale nic čerstvého v tom místě
    není,
  • 00:46:51 takže to asi byl nějaký
    blud.
  • 00:46:54 Nicméně od doby,
    kdy máme dalekohledy
  • 00:46:56 a zejména fotografickou techniku,
    tak je možné
  • 00:46:59 takovéto věci registrovat,
    zejména na straně Měsíce,
  • 00:47:02 která je neosvětlená Sluncem.
  • 00:47:05 Když vidíte Měsíc v srpku,
    tak vidíte,
  • 00:47:09 že je jakoby dokreslený, tomu se
    říká "popelavý svit Měsíce?.
  • 00:47:13 Na této části Měsíce
    by záblesky bylo vidět lépe
  • 00:47:15 než na osvětlené části.
  • 00:47:17 Ale teď v moderní době,
    kdy jsou citlivé kamery,
  • 00:47:20 které mají polovodičové čipy,
    tak tam už je šance.
  • 00:47:25 Využívá se k tomu zejména
    období,
  • 00:47:28 kdy jsou významné meteoritské
    roje.
  • 00:47:31 A ty bývají
    v srpnu a v listopadu.
  • 00:47:35 To jsou proudy částic,
    které pocházejí z komet
  • 00:47:37 a přicházejí v dosti velkém
    počtu.
  • 00:47:42 Vidíme meteoritský roj na Zemi,
    to se dá pozorovat
  • 00:47:43 i amatérskými prostředky.
  • 00:47:46 A protože Měsíc je blízko,
    tak obyčejně ten proud
  • 00:47:48 zasahuje také Měsíc.
  • 00:47:51 Takže tam je větší šance,
    že aspoň ta drobná tělíska
  • 00:47:53 z toho meteorologického roje
    na Měsíc také padají.
  • 00:47:56 A protože tam není ta atmosféra,
    tak to tam všechno vybuchuje.
  • 00:48:00 A tohle se už podařilo.
  • 00:48:02 Podařilo se to na několika místech
    na světě.
  • 00:48:04 Takže už máme několik desítek
    takových záznamů,
  • 00:48:07 kdy na té neosvětlené části Měsíce
    je vidět tyto záblesky.
  • 00:48:11 Z toho se dá spočítat
    o jak nepatrná tělíska jde.
  • 00:48:14 To jsou gramové objekty
    a je to vidět na tuto vzdálenost!
  • 00:48:18 Člověk si uvědomuje,
    jak obrovské ty nárazy jsou.
  • 00:48:42 Pane doktore, to míso,
    kde se teď nacházíme.
  • 00:48:44 Sem spadl ten meteorit,
    který způsobil,
  • 00:48:47 že jsou tady všude v okolí
    ty vltavíny?
  • 00:48:50 To vás musím zklamat.
    To byste musela jet do Německa.
  • 00:48:53 Tam skutečně došlo k tomu,
    že tam dopadl meteorit.
  • 00:48:56 Já to nakreslím.
    To bude nejjednodušší.
  • 00:48:59 Meteority máte malé,
    které shoří při průletu atmosférou
  • 00:49:02 a vypadají potom jako padající
    hvězdy.
  • 00:49:06 Ty lidé běžně pozorují
    v létě.
  • 00:49:08 A nebo to jsou velké meteority,
    jako v tomto případě,
  • 00:49:11 který dopadl pod určitým úhlem
    na území dnešního Německa.
  • 00:49:15 Tam přetavil horniny
    a vytvořil impaktovou strukturu.
  • 00:49:18 Ten efekt byl takový,
    že všechna kinetická energie
  • 00:49:21 se přeměnila v tepelnou
    a bylo to něco jako
  • 00:49:24 dopad atomové bomby.
  • 00:49:27 Roztavený materiál v podobě cákance
    dopadl
  • 00:49:29 na území dnešních jižních Čech
    a Moravy,
  • 00:49:32 protože ty cákance byly celkem
    tři.
  • 00:49:36 Kolik se těch vltavínů
    už dostalo z republiky ven
  • 00:49:38 za posledních pár let?
  • 00:49:41 Já si myslím,
    že řádově v jednotkách tun.
  • 00:49:44 Koho to zajímá?
    Zabývá se tím někdo?
  • 00:49:47 Snaží se nějak ovlivnit,
    aby ti černí kopáči zmizeli?
  • 00:49:51 Bohužel v tomto státě
    je takový chaos,
  • 00:49:54 že i v této oblasti to nikoho
    příliš nezajímá.
  • 00:49:58 S vltavíny se v posledních letech
    obchoduje
  • 00:50:00 na všech velkých světových
    burzách.
  • 00:50:02 Za každý gram se zde platí
    20 až 30 dolarů.
  • 00:50:05 Zatímco překupníci u nás pouhých
    5 až 8 korun.
  • 00:50:08 Stát, na jehož území se vltavíny
    nacházejí,
  • 00:50:10 z těchto obchodů nemá
    ani haléř.
  • 00:50:14 Jak dlouho trvalo, než se tady ta
    lokalita změnila v měsíční krajinu?
  • 00:50:21 Teď je to dohromady přibližně
    rok.
  • 00:50:23 A na kolik byste tipoval,
    že se tady objemově mohlo vytěžit?
  • 00:50:27 Když to vidím teď, naposledy
    jsem tady byl tak před půl rokem,
  • 00:50:31 byla vytěžena jenom ta přední
    část.
  • 00:50:34 Tak bych tipnul,
    že je to víc než tuna.
  • 00:50:38 Jak to, že těm lidem nedojde,
    jak je to nebezpečné
  • 00:50:40 po sobě nechat ty nezaházené
    jámy?
  • 00:50:44 To je jenom sobectví.
  • 00:50:47 Jim je jedno, jestli tam někdo
    spadne nebo nespadne.
  • 00:50:49 Oni hrabou peníze.
  • 00:50:52 Podle oficiálních údajů
    bylo v posledních letech
  • 00:50:54 vytěženo pouhých 22 kilogramů
    vltavínů.
  • 00:50:58 Tuny vytěžené ve skutečnosti
    končí prostřednictvím
  • 00:51:00 překupníků v zahraničí.
  • 00:51:04 Jsem přesvědčený o tom,
    že je to organizovaná skupina,
  • 00:51:07 protože sám osobně i ve spolupráci
    s policií jsme zaznamenali,
  • 00:51:11 že v tom prostoru jsou.
  • 00:51:14 Zavolal jsem policii a při příjezdu
    na místo tam nikdo nebyl.
  • 00:51:18 Musí mít v okolí hlídky, musí mít
    mobilní telefony, vysílačky.
  • 00:51:23 Organizovaní v každém případě
    jsou.
  • 00:51:25 Když to nevytěžíme my,
    tak postupem času
  • 00:51:28 to vytěží tito kopáči.
  • 00:51:30 Načerno to vyvezou ven a budeme to
    znát jen z katalogů v zahraničí,
  • 00:51:34 z internetu,
    možná z různých publikací,
  • 00:51:37 ale nebudeme vidět jak tyto
    vltavíny vypadaly.
  • 00:51:50 To je krasavec.
    A ještě má v sobě takový to...
  • 00:51:56 Jak je to zalité v té vrstvě.
    má to i v těch pórech.
  • 00:52:05 Dokázal byste teď přestat
    a jít domů?
  • 00:52:08 To ne.
    Když to člověk najede na začátku,
  • 00:52:13 tak je to radost.
    A on je ještě pěknej.
  • 00:52:17 Takový kousek jsem nevykopal
    dlouho.
  • 00:52:20 Má tak 12, 15 gramů.
  • 00:52:23 Když se podíváte proti světlu -
    má krásný spodek z kapky.
  • 00:52:32 Tato část nahoře chybí, ten jazyk.
    Ale i tak je to pěkný kámen.
  • 00:52:38 Asi dvacet milionů let.
    To je doba,
  • 00:52:41 kterou vesmírní poslové strávili
    v jihočeské krajině.
  • 00:52:44 Jednou budou
    možná naši potomci říkat:
  • 00:52:46 "Ano, kdysi zde byly vltavíny.?
    A kdo ví,
  • 00:52:49 kolik milionů let budou muset čekat
    na další posly z vesmíru.
  • 00:52:53 Pokud se nezastaví to, co se dnes
    v jižních Čechách odehrává.
  • 00:52:59 Nekrvácí vám srdce,
    když víte,
  • 00:53:02 jak se devastuje
  • 00:53:04 jihočeská krajina kvůli vltavínům?
    Nejenže krvácí srdce
  • 00:53:09 kvůli devastované krajině,
    ale krvácí srdce,
  • 00:53:14 jak se ty meteority vyvážejí
    do zahraničí.
  • 00:53:20 Jako muzeum máme zájem získat
    ty unikátní kusy.
  • 00:53:26 Ale ty nám právě unikají.
    Ty nezískáme.
  • 00:53:32 Je to otázka ceny,
    my už to neuplatíme.
  • 00:53:38 Ale doby, kdy nabídka do muzea
    chodila
  • 00:53:42 a my jsme velkou část těch
    největších vykupovali,
  • 00:53:48 a nejen největších,
    také zajímavých
  • 00:53:51 morfologickým tvarem,
    tak ta už je pryč.
  • 00:53:55 A jak se to v těch dobrých dobách
    hledalo?
  • 00:53:58 Po dešti se to vždycky hledalo,
    vždycky se to hledá
  • 00:54:03 a je to poměrně úspěšné.
  • 00:54:07 Ale když vykopete díru a dostanete
    se do hloubky několika metrů
  • 00:54:17 a přijdete na tu vrstvu pískovců,
    která je jimi bohatá,
  • 00:54:23 tak pak můžete najít i dvacet
    kousků za půl hodinky.
  • 00:54:29 Není vyloučené,
    že časem najdeme kráter,
  • 00:54:34 který by se nám víc líbil
    jako zdroj pro vltavíny.
  • 00:54:46 Zanechal nějakou stopu velký
    meteorit v české krajině?
  • 00:54:51 Mluví se o českobudějovické
    kotlině.
  • 00:54:56 O českobudějovické kotlině
    jsou záznamy
  • 00:54:58 už delší dobu z geologických
    nálezů,
  • 00:55:01 protože se dnes dá zmapovat
    geologicky.
  • 00:55:04 Celé území republiky
    je zmapováno velmi dobře.
  • 00:55:08 Před desítkami let se už objevila
    myšlenka,
  • 00:55:11 že taková ta proláklina
    kolem Českých Budějovic
  • 00:55:15 je dnem impaktního kráteru
    po dávném meteoritu.
  • 00:55:20 A tato domněnka je velmi
    pravděpodobně správná.
  • 00:55:24 Těžiště toho dopadu
    bylo poblíž obce Vševětín.
  • 00:55:29 Říká se tomu
    Vševětínský meteorit.
  • 00:55:32 A ten impakt se odehrál tak dávno,
    že z toho kráteru moc nezbylo.
  • 00:55:36 Je tam základní proláklina,
    protože to se dá z hornin stanovit.
  • 00:55:43 Ten Vševětínský meteorit
    dopadl před sto miliony lety.
  • 00:55:48 Čili to už je v té krajině
    prakticky zahlazeno.
  • 00:55:51 Ale meteoritický kráter
    to je.
  • 00:56:00 Střední Evropa, Čechy.
  • 00:56:03 Tato malebná oblast se vylidnila
    před několika lety poté,
  • 00:56:06 co bylo potvrzeno,
    že právě sem dopadne jádro komety.
  • 00:56:09 Záchranná mise má na kometu
    dopravit jadernou nádrž.
  • 00:56:13 Při jejím odpálení by se kometa
    vychýlila z dráhy tak,
  • 00:56:15 aby minula naši planetu.
  • 00:56:30 Dnes pod umělou oblohou pražského
    planetária se zamyslíme nad tím,
  • 00:56:35 zda z té skutečné vesmírné oblohy
    nám nehrozí nějaké nebezpečí.
  • 00:56:44 Náš nejbližší vesmírný souputník -
    Měsíc.
  • 00:56:48 Jeho povrch je rozryt nesčíslnými
    krátery.
  • 00:56:50 Od ohromných po zcela
    nepatrné.
  • 00:56:53 Je to hmatatelný důkaz,
    jak husté je ostřelování
  • 00:56:56 vesmírnými střelami,
    tělesy různého složení i velikostí,
  • 00:57:00 které se toulají kosmickým
    prostorem.
  • 00:57:03 Náš Měsíc nemá atmosféru
    ani vodu na povrchu,
  • 00:57:05 a tak stopy kosmické střelnice
    tu přetrvávají po dlouhé věky.
  • 00:57:09 I u nás na Zemi objevily
    fotografické snímky řadu míst,
  • 00:57:12 kam dopadla velká kosmická
    tělesa.
  • 00:57:15 Asi neznámější z mnoha velkých
    vesmírných katastrof,
  • 00:57:18 které postihly naši Zemi během
    miliard let jejího vývoje,
  • 00:57:21 byl dopad velké planetky
    do oblasti dnešního
  • 00:57:23 Mexického zálivu
    před 65 miliony let.
  • 00:57:26 Většina vědců s ním spojuje
    i vyhynutí dinosaurů.
  • 00:57:33 Tato tělesa neustále dopadají
    do našeho ovzduší.
  • 00:57:39 Čím menší, tím častěji.
  • 00:57:41 Celkový přínos je asi 300
    nákladních vlaků
  • 00:57:44 o padesáti vagónech do roka.
  • 00:57:46 Pokud jsou větší,
    mohou proniknout až na povrch Země.
  • 00:57:49 Takový případ byla Tunguzká
    katastrofa,
  • 00:57:51 kde těleso proniklo těsně
    nad povrch Země
  • 00:57:54 a výbuchem zničilo
    2 tisíce km2 lesa.
  • 00:57:59 Menší tělesa sledujeme denně
    v ovzduší prostřednictvím
  • 00:58:05 fotografické techniky můžeme
    získávat přesné údaje
  • 00:58:08 o jejich letu, o jejich drahách,
    jak vidíte například zde -
  • 00:58:11 dráhy ve sluneční soustavě.
  • 00:58:13 Toto jsou například
    od železných meteorů.
  • 00:58:16 Mohou být ovšem také tělesa
    jiná.
  • 00:58:19 K našemu štěstí je jich většina
    z křehkého materiálu,
  • 00:58:23 říkáme mu kometární materiál,
    který při průniku ovzduším
  • 00:58:28 se rozdrolí na kousíčky,
    vypaří a na povrch Země
  • 00:58:32 už nedopadne nic než drobný
    prach.
  • 00:58:35 Doktor Ceplecha stál u zrodu
    bolidové pozorovací sítě.
  • 00:58:38 Studiu dopadu meteoritů
    se věnuje už přes 40 let.
  • 00:58:41 V tomto oboru je dnes světově
    uznávaným odborníkem.
  • 00:58:45 Také tento neobvyklý radar
    sleduje
  • 00:58:47 na ondřejovské observatoři
    meteority.
  • 00:58:50 Ty zanechávají při průletu ovzduším
    ionizovanou stopu,
  • 00:58:53 od níž se vlny radaru
    odrážejí.
  • 00:58:55 To jsou jejich záznamy.
  • 00:58:58 Díky sondě Galileo
    si můžeme zblízka prohlédnout
  • 00:59:00 tyto ohromné balvany letící
    vesmírem - planetky.
  • 00:59:03 Tak nějak vypadá smrtelné nebezpečí
    z kosmu.
  • 00:59:15 Těch planetek je, Vladimíre,
    velké množství.
  • 00:59:17 -To je, Luboši.
    Já jsem si tady připravil
  • 00:59:20 takové počítačové schéma,
    kde jsou znázorněny
  • 00:59:27 polohy známých planetek.
    To znamená asi kolem 6 tisíc.
  • 00:59:33 Jak obklopují dráhu
    Marsu a Jupitera.
  • 00:59:38 To je skutečně úděsné,
    co tam těch těles je.
  • 00:59:42 A některé z nich,
    jak je vidět,
  • 00:59:45 jsou dokonce uvnitř dráhy Země,
    blíž ke Slunci.
  • 00:59:51 To znamená, že nutně se v nějakém
    okamžiku přibližují k Zemi,
  • 00:59:55 případně kříží dráhu Země.
  • 00:59:59 A ta rychlost,
    s jakou se k Zemi mohou přiblížit,
  • 01:00:03 ta je několik desítek kilometrů
    za sekundu.
  • 01:00:05 To znamená, že ta energie,
    i když jsou to tělesa
  • 01:00:08 10, 20, 100 kilometrů velká,
    tak ta celková energie je obrovská.
  • 01:00:13 Tudíž představují skutečně poměrně
    vážné nebezpečí.
  • 01:00:20 Vlasatice, komety. Dnes víme,
    že nevěští nic zlého.
  • 01:00:25 Nebezpečí nehrozí ani když
    naše Země projde jejich ohonem.
  • 01:00:28 Je to jen proud velice řídkých
    plynů.
  • 01:00:30 Nebezpečím pro nás může být jádro
    komety,
  • 01:00:33 shluk balvanů, prachu a ledu.
  • 01:00:35 Největší mají
    i mnohakilometrový průměr.
  • 01:00:37 A že jde o reálnou hrozbu
    odkazuje na noční oboze
  • 01:00:40 každoročně řada meteorologických
    rojů, zbytků rozpadlých komet.
  • 01:00:49 Tohle je naše
    nejbližší kosmické nebezpečí.
  • 01:00:51 Umělé kosmické objekty vypuštěné
    lidmi na oběžnou dráhu.
  • 01:00:55 Dnes jich je známo asi osm tisíc.
    Z nich jen několik set
  • 01:00:58 jsou aktivní družice. Zbytek je
    už jen kosmický šrot.
  • 01:01:01 Tyto objekty se při sestupu vypaří
    v hustších vrstvách atmosféry.
  • 01:01:05 Jen jeden nebo dva ročně dopadnou
    většinou bez povšimnutí na Zem.
  • 01:01:09 Noční obloha.
  • 01:01:12 Jednou z největších záhad,
    kterou skrývá,
  • 01:01:14 jsou tajemné záblesky
    gama záření.
  • 01:01:17 Jde o spršky vysoce energetických
    fotonů,
  • 01:01:19 které však život na Zemi
    neohrožují.
  • 01:01:23 My neznáme ani jejich původ,
    ani místo, kde vznikají,
  • 01:01:27 ani jejich vzdálenost.
  • 01:01:29 A to je něco,
    co v astrofyzice moc běžné není.
  • 01:01:32 To, co tady vidíte, jsou poslední
    data z americké družice,
  • 01:01:36 která nám dokazují rozložení
    jednotlivých záblesků po obloze.
  • 01:01:42 Ty jevy jsou rozloženy zcela
    spojitě.
  • 01:01:45 A vysvětlení je takové,
    že se buď jedná
  • 01:01:48 o jevy velice ve velice velkých
    vzdálenostech.
  • 01:01:52 Pak by se ovšem jednalo o největší
    známé výbuchy v celém vesmíru,
  • 01:01:58 dosahující svítivosti
    asi kvadrionkrát více
  • 01:02:02 než celé naše Slunce.
  • 01:02:05 Nebo že se jedná o jevy
    v takové kulové obálce kolem
  • 01:02:08 naší galaxie kolen mléčné dráhy.
  • 01:02:11 A nebo se jedná o jevy vznikající
    někde v našem okolí
  • 01:02:13 našeho slunečního systému.
  • 01:02:16 Pak bychom ovšem nemohli vyloučit
    některé,
  • 01:02:18 sice velmi málo pravděpodobné,
    ale stále zajímavé hypotézy,
  • 01:02:22 jako že se jedná o setkání jader
    s jakýmisi kosmickými "projektily?
  • 01:02:28 zvnějšku, které dopadají
    na sluneční soustavu.
  • 01:02:31 Možná jsou to částice
    nebo balvany z antihmoty,
  • 01:02:35 a nihilací pak ty gama záblesky
    vznikají.
  • 01:02:40 Katastrofická vize z úvodu našeho
    pořadu se naštěstí nevyplní,
  • 01:02:43 přesto ohrožení Země kometou
    nebo planetkou je reálné.
  • 01:02:53 7. října 2008 vletěl do zemské
    atmosféry malý meteoroid,
  • 01:03:01 který explodoval nad severním
    Súdánem.
  • 01:03:09 A shodou okolností byl pozorován
    z meteorologické družice,
  • 01:03:15 to je ta, co z ní
    občas v televizi vidíme snímky,
  • 01:03:22 a tady je jeden z těch
    snímků.
  • 01:03:26 Tato oranžová skvrnka je stopa
    po tom výbuchu,
  • 01:03:32 když se toto těleso rozpadlo
    ve výšce zhruba
  • 01:03:36 35 kilometrů
    nad zemským povrchem.
  • 01:03:40 Ta brizance byla řádově 10 megatun.
    Docela služná atomová bomba.
  • 01:03:49 Ale protože to bylo v té výšce
    35 kilometrů,
  • 01:03:52 kde je řídký vzduch,
    tak ty efekty na zemském povrchu
  • 01:03:58 byly zanedbatelné.
  • 01:04:01 Ale třeba ta tlaková vlna
    byla přesto zaregistrována
  • 01:04:05 až v Jižní Africe.
  • 01:04:08 Tohle je z výpočtu možný rozptyl
    jednotlivých úlomků,
  • 01:04:13 které eventuálně mohly dopadnout
    na Zem,
  • 01:04:16 ale zatím se tam nenašlo
    nic.
  • 01:04:19 Je to špatná oblast na to,
    aby se tam hledalo.
  • 01:04:32 Nad západní Kanadou
    proletěl
  • 01:04:34 největší pozorovatelný meteor
    tohoto roku.
  • 01:04:37 Jako ohnivá koule byl viděn
    do vzdálenosti 700 km.
  • 01:04:41 Jeho hmotnost se odhaduje
    na deset tun.
  • 01:04:43 Experti ale předpokládají, že se
    během průletu atmosférou rozpadl.
  • 01:04:47 Tohle se děje na mnoha místech.
    Kanada, protože má velké
  • 01:04:50 neobydlené území
    a je to obrovská plocha,
  • 01:04:52 tak tam těch záblesků bývá
    nejvíce.
  • 01:04:55 Ale jsou to záblesky,
    které se pozorují
  • 01:04:58 také nad oceány a podobně.
  • 01:05:00 Čili taková ta úplná informace
    tam není.
  • 01:05:03 Tam je jenom informace, jaká
    je četnost těchto velkých záblesků.
  • 01:05:06 Takže se dá říci, že průměrně
    za rok do zemské atmosféry
  • 01:05:09 vstoupí jedno těleso,
    které při výbuchu v atmosféře
  • 01:05:13 uvolní energii na úrovni
    několika kilo tun TNT.
  • 01:05:18 To by byla malá atomová puma
    z Hirošimy.
  • 01:05:22 Někdy se může zdát,
    že Kanada je nějakým
  • 01:05:25 kosmickým terčem, protože ty zprávy
    odtamtud přicházejí,
  • 01:05:28 ale když to vezmete chladnokrevně,
    tak to tak nevypadá.
  • 01:05:31 Kanada je obrovské území
    a dá se statisticky očekávat,
  • 01:05:35 že tam takových záblesků bude
    hodně.
  • 01:05:38 Ale když si vezmete solidní
    výsledky,
  • 01:05:40 kde máme celou dráhu meteoritu -
    ve sluneční soustavě,
  • 01:05:44 v atmosféře a těleso na zemi,
    tak z toho vypadá,
  • 01:05:48 že největší zásahy jsou na Českou
    republiku.
  • 01:05:51 Protože celkem těch dobrých záznamů
    je v tuto chvíli sedm.
  • 01:05:56 Z toho tři jsou naše!
    To je Příbram, Morávka
  • 01:06:01 a na německém území, ale síť,
    která to zachytila, byla česká.
  • 01:06:05 A na zbytek světa připadají čtyři.
    Takže z toho by vypadalo,
  • 01:06:09 že malá Česká republika
    je soustředěně
  • 01:06:11 bombardována z kosmu,
    ale ta pravda je opačná.
  • 01:06:14 Je to proto,
    že česká astronomie
  • 01:06:17 je v tomto oboru suverénně světová
    špička.
  • 01:06:19 A proto se tady těch objevů
    udělá nejvíc.
  • 01:06:28 V dohledné době nás může ohrozit
    zejména planetka Apophis.
  • 01:06:33 O této planetce víme, že se sice
    nepatrnou pravděpodobností -
  • 01:06:40 1:40 tisícům, by se mohla srazit
    s naší zeměkoulí
  • 01:06:48 13. dubna roku 2036.
  • 01:06:54 Ovšem to záleží na celé řadě
    okolností.
  • 01:06:57 V první řadě jde o to,
    že tato planetka
  • 01:07:01 mine naši zeměkouli koncem
    20. let ve velice těsné blízkosti.
  • 01:07:09 Konkrétně nás mine
    ve vzdálenosti
  • 01:07:12 asi 35 tisíc kilometrů,
    což je asi o 30 tisíc kilometrů
  • 01:07:16 blíž k povrchu Země
    než létají stacionární
  • 01:07:20 telekomunikační družice.
    Takže ji podletí.
  • 01:07:25 Může se dokonce stát,
    že se do nějaké trefí.
  • 01:07:29 Smete nám ji.
  • 01:07:33 A my nevíme naprosto přesně,
    kde proletí.
  • 01:07:41 Jestli proletí o sto kilometrů blíž
    k Zemi nebo o sto kilometrů dál.
  • 01:07:45 A v důsledku toho nemůžeme
    ani přesně určit,
  • 01:07:49 po jaké dráze se bude pohybovat
    po tom těsném průletu.
  • 01:07:54 A to se nemusí s ničím
    srazit.
  • 01:07:57 Nevíme ani,
    jak přesně zemská gravitace
  • 01:08:01 dráhu té planetky zakřiví.
  • 01:08:05 Tím pádem ani nevíme přesně,
    jak se bude pohybovat dál.
  • 01:08:10 A na tom závisí, zdali nás trefí
    v tom roce 2036 nebo ne.
  • 01:08:17 Jak je ta planetka velká,
    to jsme neřekli.
  • 01:08:21 Ta planetka má maximálně 350 metrů
    v průměru.
  • 01:08:26 Opět je to planetka,
    která neudělá globální katastrofu,
  • 01:08:33 která by zahubila celé lidstvo,
    jako kdysi vyhynuli dinosauři,
  • 01:08:38 ale dokázala by třeba
    totálně zničit Evropu,
  • 01:08:42 kdyby v Evropě padala.
  • 01:08:45 Ale pokud se s námi srazí,
    tak by zřejmě Evropu nezasáhla.
  • 01:08:52 Padla by někde po křivce,
    která se táhne
  • 01:08:58 od středoasijských republik
    přes ruskou Sibiř, Kamčatku,
  • 01:09:05 přes severní Tichý oceán,
    pak trochu směrem JV
  • 01:09:11 nad centrální Ameriku,
    lízla by severní pobřeží
  • 01:09:16 Jižní Ameriky a případně by ještě
    mohla spadnout do Atlantiku,
  • 01:09:22 ale už by třeba nedoletěla
    až do Afriky.
  • 01:09:32 Teď se velice pročesává
    obloha.
  • 01:09:35 Dělají se různé rozsáhlé programy,
    aby se tato
  • 01:09:38 kilometrová tělesa dohledala.
  • 01:09:40 A tím se zjistilo,
    zda nám některé nemůže hrozit.
  • 01:09:43 NASA, která má v tomto směru
    primát,
  • 01:09:46 tak udržuje webovou stránku,
    na níž je každý den
  • 01:09:49 uvedena ta planetka,
    která nám nejvíce hrozí.
  • 01:09:52 Jsou to většinou tělesa malá
    a většinou se ty srážky nestanou,
  • 01:09:56 ale je tam jakási nepatrná
    pravděpodobnost,
  • 01:09:58 že by se mohly stát.
  • 01:10:01 Takže v tuto chvíli to vypadá
    docela bezpečně,
  • 01:10:03 ale po pravdě řečeno,
    to riziko tady je.
  • 01:10:05 A může se stát hrozivým,
    kdyby se ukázalo,
  • 01:10:08 že to těleso nečekaně přeletělo
    ze směru, kde jsme ho objevili.
  • 01:10:12 Měli bychom na varování
    jenom několik málo dnů,
  • 01:10:16 možná jen několik desítek
    hodin.
  • 01:10:19 Takže doufejme,
    že pořad odvysíláme.
  • 01:10:22 Máme jakousi naději, že do té doby,
    než bude tento pořad,
  • 01:10:25 který dnes natáčíme, odvysílán,
    ještě budeme mít komu vysílat.
  • 01:10:54 Skryté titulky: Alena Fenclová
    Česká televize 2009

Související