Chudoba brání sirotkům v Bhútanu a Sierra Leone v cestě ke vzdělání

Film režisérky Dany Maeder vznikl ve spolupráci s UNICEF a nabízí divákům nejen poutavé příběhy sirotků z Bhútanu a Sierra Leone, ale i konkrétní možnost, jak strádajícím dětem ve světě pomoci.

Desetiletý Jamtsho je z Bhútanu. Jako sirotek má dvě možnosti: buď žít v horách s dědečkem, babičkou a bratrem a zůstat bez vzdělání, nebo odejít do jednoho z 30 000 buddhistických klášterů v zemi. Volí druhou cestu. Ani v klášteře se mu však v plné míře nedostává toho, co by si přál; představený nemá dost peněz na zaplacení učitelů matematiky, zeměpisu a angličtiny. Kamarádi Abdul a Alhadji žijí na ulicích Freetownu, hlavního města Sierra Leone. Jejich osud není výjimečný, patří ke 340 000 sirotkům v této zemi. Na jídlo si vydělávají, jak se dá. Mariama a Foday, sirotci z vesnice Kagbankona, ležící hluboko ve vnitrozemí Sierra Leone, bydlí s nevidomým dědečkem. Do školy chodí jen Mariama, protože jsou chudí. Foday ale nechce zůstat pozadu, i on by se rád učil.

Jamtsho, Abdul, Alhadji, Mariama, Foday a dalších 143 milionů sirotků na světě trpí hladem, zimou, nemocemi, starostmi jak přežít a steskem po zemřelých rodičích. Často se stávají oběťmi zločinců, jsou zneužívané k otrocké práci, prostituci, vražděné pro obchod s orgány. A přece i pro tyto, lidmi zapomenuté, děti existuje cesta, jak se vymanit z bludného kruhu chudoby a utrpení. Tou cestou je vzdělání. Díky němu by si totiž časem byly schopné samy pomoci. Prostředky na jejich vzdělávání mohou věnovat i diváci filmu.

Napište nám