iVysílání

stránky pořadu
Premiéra:
20. 12. 2010
19:00 na ČT1

1 2 3 4 5

307 hlasů
225025
zhlédnutí

Cukrárna 7/13

Vdovičkář

Lež má krátké nohy, i když je milosrdná a láskyplná. To platí v každém věku.

57 min | další Seriály »

upozorňovat

do playlistu

Přehrávač videa

Načítám přehrávač...

Cukrárna - Vdovičkář

  • 00:00:59 Tramtaradá! Naše rakvičky
    si k smrti zamilujete!
  • 00:01:03 -Jakou rakvičku k smrti?
    -To je heslo naší cukrárny.
  • 00:01:07 Vy si děláte srandu
    ze starého člověka.
  • 00:01:09 -Ne, to neberte osobně.
    -Dejte si chutnat.
  • 00:01:15 A veselý Vánoce. K smrti.
  • 00:01:18 Ty spíš, Dano? Dano!
  • 00:01:23 -Na shledanou. Já se s váma potom
    vyrovnám. -Na shledanou.
  • 00:01:26 Na shledanou.
  • 00:01:29 No co je? Co?
    Tys nikdy neviděla řemeslníka?
  • 00:01:34 Mohla bych poprosit
    jednu čokoládovou?
  • 00:01:36 -No jistě.
    -A jahodovou.
  • 00:01:39 Je nám líto. Nezaměstnanost stoupá.
  • 00:01:42 A na jedno místo
    je nejmíň deset uchazečů.
  • 00:01:46 Dovolíš?
  • 00:01:49 Ty mě nahou neuvidíš.
  • 00:01:51 -Možná by sis měla udělat jasno.
    -V čem?
  • 00:01:55 Jestli nechceš bejt na Štědrej
    večer doma u stromečku.
  • 00:02:00 Šťastné a veselé Vánoce!
    A hlavně ať jsme zdraví.
  • 00:02:05 Šťastný a veselý!
  • 00:02:07 -Budu se vdávat.
    -Cože?
  • 00:02:09 Požádala jsem ho o ruku
    a on souhlasil.
  • 00:02:35 Dámy a pánové, zvu vás
    na povánoční párty. Kdo jde?
  • 00:02:39 -Ahoj.
    -Čau.
  • 00:02:42 -Co svátky? Hrozný, co?
    -Chvílema jo.
  • 00:02:45 -No a kde bydlíš?
    -U Hynka.
  • 00:02:48 -Vy spolu pořád ještě chodíte?
    -Pořád.
  • 00:02:52 A jak ti vysvětlil to lhaní?
  • 00:02:55 No, udělal pokus,
    ale ještě to nedotáh do konce.
  • 00:02:59 -Bude sbohem a šáteček?
    -Když ono to není tak jednoduchý.
  • 00:03:03 Né, promiň.
  • 00:03:07 -Nejseš v tom?
    -Nestraš.
  • 00:03:11 No tak v čem je problém?
  • 00:03:14 Něco ti ukážu.
  • 00:03:21 K Vánocům
    mi nechal svázat svý verše.
  • 00:03:27 Ivě, mé lásce. Cos mu dala ty?
  • 00:03:30 Plnicí pero, aby psal pořád líp.
  • 00:03:35 Objali se v jediném kmenu
    a bouře jej bila,
  • 00:03:38 jako by v cestě stál celý les.
    Až láska jej skácela.
  • 00:03:43 Vstupovali do sebe tak samozřejmě,
  • 00:03:46 jako je květ
    už svým nakrojeným jablkem.
  • 00:03:50 Ty jo! To je fakt bomba.
  • 00:03:54 Jak to, že mu to
    ty paka ještě nevydaly?
  • 00:03:57 -To bych ho i já vzala na milost.
    -Ale pořád nevím, proč lhal.
  • 00:04:10 Tak jsem tady.
  • 00:04:14 Ahoj, ahoj, ahoj.
  • 00:04:17 -Ahoj. To jdeš brzo.
    -Tak jak jsme se vyspinkaly?
  • 00:04:21 -Jakápak je náladička?
    -Dobrý.
  • 00:04:24 Věnujete mi chviličku?
  • 00:04:44 Tak co říkáte nevěstě?
  • 00:04:47 Nádhera!
  • 00:04:49 A teď to nejdůležitější.
    Ušil mi je Alan.
  • 00:04:53 -Alan?
    -Ano, ano, můj Alánek.
  • 00:04:56 Ty jo, ty se máš.
    František ani neví, kde máme šití.
  • 00:05:00 -Neuvěřitelný. -To je neskutečný.
    -No to je neskutečný.
  • 00:05:04 To si uměla vybrat, co?
  • 00:05:06 Holky,
    připadám si jak devatenáctka.
  • 00:05:12 Přistihly jsme ho
    se třemi ženskými.
  • 00:05:15 S touhle v parku,
  • 00:05:19 tady s touhle na kulečníku...
  • 00:05:24 A tahle je z butiku.
  • 00:05:30 Ještě si pořád myslíš,
    že si Dana umí vybrat?
  • 00:05:33 Ty si snad děláš legraci.
  • 00:05:35 5On jí spíchne šatičky a ona mu
    za to dá všechny svoje úspory,
  • 00:05:39 byt a já nevím co. Prostě
    nacpe mu radostně všechno, co má.
  • 00:05:44 -A to by byl průšvih.
    -No.
  • 00:05:47 -A třeba toho po svatbě nechá.
    -Nenechá.
  • 00:05:50 K tý svatbě totiž nesmí dojít.
  • 00:05:56 -Co to tam schováváte?
    -Nic.
  • 00:05:59 Holky, snad nevymýšlíte
    svatební dar. Neblbněte.
  • 00:06:04 Největší radost mi uděláte,
    když nekoupíte vůbec nic.
  • 00:06:07 Ne, my máme lepší nápad.
  • 00:06:09 Radko, já mám odpoledne rande
    s Alanem, musíme něco doladit.
  • 00:06:13 Ale v poledne
    bych mohla vyzvednout Adélku
  • 00:06:16 a mohly bychom se trochu projít.
  • 00:06:18 Jo, to bys byla hodná. Děkuju.
  • 00:06:24 -Dobrý den. -Dobrý den.
    -Prosím vás, hledám Ivu Sladkou.
  • 00:06:27 -My ji neznáme.
    -Nevíte?
  • 00:06:31 Dobrý den. Hledám Ivu Sladkou.
    Nevíte, kde bych jí mohla najít?
  • 00:06:35 Ne.
  • 00:06:36 -Dobrý den. Vy hledáte Ivu Sladkou?
    -Jo.
  • 00:06:39 Musela v deset odejít,
    ale snad přijde na odpolední výuku.
  • 00:06:44 A nevíte, kde by mohla být?
    Přišla za ní její malá sestřička.
  • 00:06:48 My bychom Ivu moc rády viděly,
    viď, Adélko?
  • 00:06:51 Nevím nic určitýho,
    ale možná bude na AVU.
  • 00:06:55 -Sehnala si tam nějakou práci.
    -Na AVU? Co to je?
  • 00:06:58 Vysoká škola.
    Akademie výtvarných umění.
  • 00:07:01 Tak děkuju moc.
    Adélko, tak pojď, půjdeme.
  • 00:07:11 Tak.
  • 00:07:13 Pojď.
  • 00:07:18 Dobrý den.
    Prosím vás, Iva Sladká.
  • 00:07:21 Měla by tady u vás někde pracovat.
    Asi úklid nebo co.
  • 00:07:24 Je to studentka.
  • 00:07:26 Katedra volného umění.
    Ateliér malby. První poschodí.
  • 00:07:30 Jako model.
  • 00:07:32 Jako model?
  • 00:07:37 -Dobrý den.
    -Dobrý den.
  • 00:07:40 Jé, Iva! Babi, to je Iva.
  • 00:07:42 Adélko, tady se nekřičí,
    tady se maluje.
  • 00:07:45 A proč je Iva u doktora,
    když se tady maluje?
  • 00:07:49 A proč myslíš, že je u doktora?
  • 00:07:51 Protože je nahá. A já se u paní
    doktorky taky musím svlíkat.
  • 00:08:00 Zkontroluj si osu.
  • 00:08:15 Tak pro dnešek slečně poděkujem.
    A končíme.
  • 00:08:31 Baf!
  • 00:08:33 Adélko! Je to možný?
    Kde se tady bereš?
  • 00:08:38 -Víš, jak jsem se lekla?
    -Jo.
  • 00:08:40 Ty, uličnice jedna!
    Já už jsem tě tak dlouho neviděla.
  • 00:08:45 To je tady dost, že ses
    přišla podívat za ségrou.
  • 00:08:48 -Ty taky nechodíš.
    -Hm, to je pravda.
  • 00:08:52 Dobrý den. My se ještě moc neznáme.
  • 00:08:55 Já jsem Dana
    a pracuju u vás v cukrárně.
  • 00:08:57 Iva. Jak jste mě našla?
  • 00:09:00 -No, stačí se zeptat.
    -Nic se neutají, co?
  • 00:09:04 Já jsem za vámi přišla
    v takové jedné záležitosti.
  • 00:09:09 -Že to uhádnu?
    -To asi neuhádnete.
  • 00:09:11 Já jsem vás přišla
    pozvat na svou svatbu.
  • 00:09:15 -Mě?
    -Hm.
  • 00:09:17 Ale vždyť se opravdu moc neznáme.
  • 00:09:20 No...
  • 00:09:25 -Máma tam bude taky?
    -Taky.
  • 00:09:28 -Já budu růžička.
    -Družička, ty drndo.
  • 00:09:34 Vám ani tak nejde o to,
    abych byla na svatbě,
  • 00:09:38 jako spíš o to,
    abych se tam potkala s mámou, co?
  • 00:09:41 Tak slovo dá slovo, něco se popije.
  • 00:09:44 Jenomže...
    Mně se o tom špatně mluví.
  • 00:09:48 Já vím, že mi do toho nic není.
    Proč byste se mně měla svěřovat,
  • 00:09:51 ale řekla jsem si, že to zkusím.
  • 00:09:54 Proč?
  • 00:09:56 Víte, ono je v té vaší cukrárně
    tak nějak prostě pěkně.
  • 00:10:01 Tolik dobrých lidí na jednom místě.
    To se hned tak nevidí.
  • 00:10:06 Sladká!
  • 00:10:10 Tak, slečno Sladká,
  • 00:10:12 vy si nemůžete myslet,
    že tu jsme úplní idioti.
  • 00:10:15 Buď okamžitě vysvětlíte,
    kde jste byla dnes dopoledne
  • 00:10:19 a ostatní dny
    a patřičně to doložíte,
  • 00:10:22 nebo začneme uvažovat
    o vašem vyloučení.
  • 00:10:26 -Řekněte pravdu.
    -Já asi nebudu nic vysvětlovat,
  • 00:10:29 protože...
    -Protože?
  • 00:10:32 Protože chci požádat
    o přerušení studia na jeden rok.
  • 00:10:36 -Cože?
    -Cože?
  • 00:10:38 Chci přerušit studia.
  • 00:10:41 No, poslyšte,
    škola není žádný holubník,
  • 00:10:44 abyste jednou přiletěla, jednou ne,
  • 00:10:46 z hodiny na hodinu odešla
    a za rok se vrátila.
  • 00:10:49 -Musíte mít vážný důvod.
    -Velmi vážný důvod.
  • 00:10:53 -Já mám velmi vážný důvod.
    -Jaký? -Ano? Jaký?
  • 00:10:58 To... Zahraniční studijní cestu.
    Do Států.
  • 00:11:04 Do Států? Co tam budete studovat?
  • 00:11:07 Jedu tam se svým přítelem.
  • 00:11:10 On je básník, víte,
    a získal tam studijní pobyt.
  • 00:11:14 A co ten básník už napsal?
  • 00:11:25 Ivě, mé lásce. Nezvyklý titul.
  • 00:11:32 Dobře. Bereme na vědomí.
  • 00:11:36 Takže poznámky k probrané látce
    si vypíšete ze strany 64.
  • 00:11:41 No ne! Už jsem ani nečekala,
    že vás dnes uvidím.
  • 00:11:45 Dobrý den. Já jsem byla u ředitele.
  • 00:11:48 Tak pojďte rovnou k tabuli,
    než někam zmizíte.
  • 00:11:51 Vypadá to, že byste mohla
    v pololetí propadnout.
  • 00:11:55 Večer se u tebe stavím.
  • 00:11:57 Vlastně já jsem se chtěla
    jenom rozloučit.
  • 00:12:00 Je mi líto. Odcházím. Na shledanou.
  • 00:12:03 -Čaute za rok!
    -Čau!
  • 00:12:06 Sladká! Sladká! Co si to
    dovolujete? Co je tohle za chování?
  • 00:12:10 Tady bude ticho!
  • 00:12:13 Víš, co se mi stalo?
    To mi nebudeš věřit.
  • 00:12:16 -Sladká mně... -Ne!
    O Sladké už ani slovo! Ani slovo!
  • 00:12:20 -No počkej! -Přerušila studium
    a ředitel jí na to skočil!
  • 00:12:25 Měla jsi pravdu. Je to mrcha.
    Ta to dotáhne daleko.
  • 00:12:29 Doufám, že ne.
  • 00:12:31 Víš, že stojí na akademii
    jako model nahá?
  • 00:12:34 -A to ti řekl kdo?
    -To ví ve škole každej.
  • 00:12:37 Vlastně proč ne?
    Nejdřív lítala nahá zadarmo,
  • 00:12:40 teď si za to nechá platit.
    -A škola to tak nechá?
  • 00:12:44 No tak povídej, co tě to napadlo.
    Ovesná koktala až do konce hodiny.
  • 00:12:50 Co, co?
    Přeruším školu, no.
  • 00:12:53 A proč?
  • 00:12:55 Protože by mě stejně vyhodili.
    Tak jsem je předběhla.
  • 00:12:58 Ne, to je škoda. Já myslela,
    že u tý matury rupnem spolu.
  • 00:13:08 Příklady jsou to těžké.
  • 00:13:12 Takže nespěchejte.
  • 00:13:15 Přemýšlejte.
  • 00:13:19 Času máte dost.
  • 00:13:28 Už?
  • 00:13:31 Vy už to máte hotové?
    A provedli jste zkoušku?
  • 00:13:34 -Všechno mi vyšlo.
    -Mně taky.
  • 00:13:38 Tak nerušte a zatím si pročtěte
    slovní úlohy na straně 50.
  • 00:14:06 No a co?
  • 00:14:08 Vždyť byli oba na propadnutí.
    Copak si nepamatuješ?
  • 00:14:11 Tak to opsali, no.
  • 00:14:13 Nemohli.
    Devítka je A, Osmička je B.
  • 00:14:17 Tak mají nějaké pomůcky.
    Sluchátka v uších nebo tak něco.
  • 00:14:21 -Těžko.
    -Víš, jak jsou děti vynalézavé.
  • 00:14:24 -Tak co třeba esemesky?
    -Takhle by to tady nepočítal nikdo.
  • 00:14:29 Snad každý, když jsi
    jim to dala jako písemnou práci.
  • 00:14:32 No to jo, ale oni to počítali
    pomocí středoškolské matematiky.
  • 00:14:36 Mají sestru na gymplu.
  • 00:14:38 Pokud si na ni pamatuju,
    ta měla potíže i s trojčlenku.
  • 00:14:41 Nadiktovat výsledek
    snad ještě umí, ne?
  • 00:14:44 Ty příklady jsem si vymyslela já,
    nikde žádný výsledek neexistuje.
  • 00:14:51 Víš co? Dávej na ně pozor.
    Určitě je při něčem nachytáš.
  • 00:14:56 Na.
  • 00:14:58 Obědvala jsi,
    nebo jsi zase všechno nechala?
  • 00:15:01 Obědvala a nenechala.
  • 00:15:03 Tak si vyber. Plavání, nebo brusle?
  • 00:15:08 Já bych chtěla tam, jak se maluje,
    jak velký malujou,
  • 00:15:13 jak jsme byly s babičkou.
  • 00:15:15 -Nevymýšlej si.
    -Jo. S babičkou.
  • 00:15:19 Ty jsi byla s babičkou tam,
    co velký malujou, jo?
  • 00:15:22 -Byly.
    -Ty si vymýšlíš.
  • 00:15:25 Naposledy jste byly
    s babičkou a s jedním pánem...
  • 00:15:27 Ne! Jenom s babičkou.
    Jak tam byla Iva nahá.
  • 00:15:33 -Počkej! V bazénu?
    -Jak tam byla Iva nahá.
  • 00:15:38 Iva tam byla nahá
    a někdo ji maloval?
  • 00:15:41 Jo.
  • 00:15:44 -A kdo jí maloval?
    -Takoví kluci.
  • 00:15:48 -A kde to bylo?
    -No přece v tý škole.
  • 00:16:09 Jak dlouho to víte?
  • 00:16:11 Co?
  • 00:16:15 To je výborný.
    Já vám důvěřuju, myslím si,
  • 00:16:18 jak si tady všechny rozumíme.
    A vy mi zatajíte takovouhle věc.
  • 00:16:23 -Myslíš, že...
    -Jo. To myslím.
  • 00:16:30 Řekla nám to Dana.
  • 00:16:34 A proč to řekla vám,
    a neřekla to mně?
  • 00:16:37 -Jak ti to měla říct?
    -No jak? Úplně normálně.
  • 00:16:42 Myslela, že by tě to nepotěšilo.
  • 00:16:47 Hele, ale na tom není nic špatnýho.
    Malíři potřebovali modely vždycky.
  • 00:16:54 To jsem teda opravdu klidnější.
  • 00:16:58 Třeba je sama.
  • 00:17:00 Sama? Vždyť má nás!
  • 00:17:05 -Je jenom tvrdohlavá, nevděčná...
    -Možná to vidí jinak.
  • 00:17:10 Aha. Takže za to nakonec můžu já.
  • 00:17:20 My tři králové jdeme k vám,
    štěstí, zdraví, vinšujem vám.
  • 00:17:27 Štěstí, zdraví, dlouhá léta,
    my jsme k vám přišli zdaleka.
  • 00:17:34 Daleká je cesta naše,
    do Betléma mysl naše.
  • 00:17:42 My tři králové jdeme k vám,
    štěstí, zdraví, vinšujem vám.
  • 00:17:57 Já se na tebe zlobím.
  • 00:18:01 Já jsem ti dovolila
    vyzvednout Adélku,
  • 00:18:04 abys s ní šla s Alanem někam...
    Já nevím kam.
  • 00:18:10 A tys šla na tu školu, na tu AVU.
  • 00:18:12 Promiň. Já jsem šla za Ivou,
  • 00:18:16 abyste se potkaly na mojí svatbě,
    aby bylo dobře.
  • 00:18:27 Že stojí modelem,
    jsem zjistila náhodou.
  • 00:18:32 Tak v dnešní době
    už to není žádná hrůza.
  • 00:18:35 A abych za tebou hned běžela
    a řekla ti to, taková nejsem.
  • 00:18:41 Promiň.
  • 00:18:45 Já jsem tak nešťastná!
  • 00:18:51 Mně se vůbec nic nedaří.
  • 00:18:54 Ale co to povídáš? Firma šlape.
  • 00:18:57 To jo. Taky díky vám.
  • 00:19:02 Ale jinak...
  • 00:19:04 S dětmi jsou vždycky potíže.
  • 00:19:07 Ale bez nich
    je to možná ještě horší.
  • 00:19:11 To ti vybrebentila
    ta malá treperenda, viď?
  • 00:19:15 No vidíš, jakou máš šikovnou holku.
  • 00:19:20 Dojdi za Ivou.
    Vždyť je to ještě dítě.
  • 00:19:24 Já bych to nedokázala.
  • 00:19:27 Tak se zítra projdi kolem.
    Náhoda dělá divy.
  • 00:19:37 SLYŠÍ VYSAVAČ A ZPĚV
    Teď královnou jsem já
  • 00:19:43 a hold mi vzdává Řím,
  • 00:19:48 ta síla zkrocená,
  • 00:19:52 teď královnou jsem já,
  • 00:19:55 teď královnou jsem já.
  • 00:20:00 Teď královnou jsem já
  • 00:20:04 a hold mi vzdává Řím,
  • 00:20:09 já vyjíždím před senát,
  • 00:20:13 teď královnou jsem já,
  • 00:20:17 teď královnu jsem já.
  • 00:20:23 -Co to tady vyvádíš?
    -Uklízím.
  • 00:20:25 -Snad máš být teď ve škole, ne?
    -Ne.
  • 00:20:28 Rozhodla jsem se,
    že udělám konečně pořádek.
  • 00:20:31 To jako že tedy žijeme
    v bordelu, ano?
  • 00:20:34 Ale ne, já myslím pořádek ve škole.
  • 00:20:36 Tak jestli něco nesnáším, tak
    když po mně někdo něco předělává
  • 00:20:40 a na všechno mi šahne.
    Tohle je zatím ještě můj byt.
  • 00:20:44 -Můj pořádek a můj řád.
    -Já jsem vám chtěla jenom pomoct.
  • 00:20:48 Tak na rovinu, děvenko.
    Od tý doby, co jsi tady,
  • 00:20:51 všechno je jinak. Boty zásadně
    nedáváš na kobereček.
  • 00:20:55 Kabát si nikdy nepověsíš
    na svůj věšák.
  • 00:20:57 A lógr vylejváš do umyvadla
    místo do záchodu.
  • 00:21:00 Ty si, děvče, vem početnici
    a starej se o svý.
  • 00:21:03 Do mýho bytu se nepleť.
    A já ti to řeknu ještě jinak.
  • 00:21:07 Já už mám dost toho tvýho chování.
    Když jsi sem přišla,
  • 00:21:10 tak ses natřásala, protože
    jsi mě potřebovala, ale teď?
  • 00:21:13 Vy jste se ke mně
    chovala taky jinak.
  • 00:21:16 Jo tak ty mně budeš předepisovat,
    jak se mám chovat?
  • 00:21:20 Vy se chcete zkrátka hádat.
  • 00:21:27 Nemohla jste to říct hned?
    Já mám pochopení.
  • 00:21:41 To si musíš stoupnout
    rovnou za dveře?
  • 00:22:00 Ivo?
  • 00:22:10 Ty vole,
    ty ses taky špatně vyspal, co?
  • 00:22:15 -Nazdar, Ivčo!
    -Čau!
  • 00:22:19 Co se stalo?
    Položila jsi boty špičkama ven,
  • 00:22:23 nebo jsi špatně utřela talíře?
    -Ještě jednou.
  • 00:22:25 No jasná páka.
    Tak na tvý zdraví a na tvou krásu!
  • 00:22:32 -Ani uklízet neumím.
    -Ale no tak.
  • 00:22:36 To tady nikdo na tom světě
    neumí nikdo kromě mojí mámy.
  • 00:22:38 -Vyhnala mě.
    -Ale jdi ty.
  • 00:22:41 Když jí někdo sáhne na smeták,
    tak vždycky vyvádí. Já tě nedám.
  • 00:22:46 No tak.
  • 00:22:54 -Hele...
    -Co je?
  • 00:22:57 Já nevím, jestli to není náhodou
    tajný, ale víš, že má přítele?
  • 00:23:01 Kdo? Máma?
  • 00:23:04 No. Tvrdí, že je to topenář.
  • 00:23:06 Pořád se mu nedaří
    sehnat správné těsnění.
  • 00:23:09 -Ale radiátory máme v pořádku, ne?
    -No právě.
  • 00:23:13 Tipla bych ho na úředníka, kterej
    si může udělat volno, kdy chce.
  • 00:23:18 Hm. Nakonec proč ne?
    Vždyť je ještě mladá.
  • 00:23:22 -Ale nemusí ze mě dělat blbou.
    -To se spraví.
  • 00:23:30 -No, poslouchám.
    -Iva mi nesmí přes práh.
  • 00:23:33 Obávám se,
    že to vůbec nemá v úmyslu.
  • 00:23:37 Víš, co se stalo? Nevíš. Kdybys
    věděl, tak bys nebyl tak vtipnej.
  • 00:23:42 -No potkaly jsme se.
    -Jo? Kde?
  • 00:23:46 Rozhodla jsem se, že za ní půjdu.
    Šla jsem,
  • 00:23:49 stály jsme od sebe deset metrů
    a víš, co udělala?
  • 00:23:53 Vyhnula se mi!
    Vyhnula se mi jak nějakýmu...
  • 00:23:56 -Prosím tě, třeba tě neviděla.
    -Ale moc dobře mě viděla.
  • 00:24:00 -A proč jsi na ni nezavolala?
    -Hochu, já jsem na ní zavolala,
  • 00:24:03 ale ona mě vymazala.
    Vymazala mě. Mě, vlastní mámu!
  • 00:24:08 Byla to vůbec ona?
  • 00:24:12 Tovární komín bych možná přehlídla,
    ale vlastní dceru ne.
  • 00:24:16 -Já chci babičku.
    -Dneska nepřijde, nemá čas.
  • 00:24:19 Ale já chci.
  • 00:24:23 Tak víš co?
    Půjdeme spolu do muzea,
  • 00:24:27 maminka si tady zatím přečte
    krásnou knížku
  • 00:24:30 a svět se jí hned bude zdát hezčí.
    -Jo! Tak jo. -Tak jdeme.
  • 00:24:34 -Ale já jsem ti chtěla ještě...
    -Uleví se ti. Potřebuješ to.
  • 00:24:41 Tak pojď.
  • 00:24:47 Nejdu!
  • 00:24:49 Ale no tak! Ničeho se neboj.
    Já ti říkám, že...
  • 00:24:55 -Vyhnala mě.
    -Ale od uklízení, ne z bytu.
  • 00:25:00 Já ji znám. Pojď.
  • 00:25:08 Co tady stojíte jak milenci?
    Běžte domů. Vždyť nastydnete.
  • 00:25:13 Vždyť my už jdem.
  • 00:25:15 -Jdu na noční, pa.
    -Ahoj.
  • 00:25:18 Na shledanou.
  • 00:25:21 Jo, a to jsem chtěla říct.
    Dneska jsem byla trochu nervózní.
  • 00:25:26 Tak asi tak.
    Nebudeme se k tomu vracet, jo?
  • 00:25:31 Tak pa.
  • 00:25:37 Tak co?
    Znám svoji mámu, nebo ne?
  • 00:25:41 Znáš.
  • 00:25:47 Co je s tebou?
    Pořád koukáš do blba.
  • 00:25:52 Nekoukám.
  • 00:25:54 Nekoukáš?
  • 00:25:59 To vidím, ne?
  • 00:26:02 Tak za prvý. Odešla jsem ze školy.
  • 00:26:08 Přerušila jsem ji na rok.
    Doufám, že mi to povolí.
  • 00:26:13 Fí, há.
    Jako že tašku na záda a sbohem?
  • 00:26:17 -Přesně.
    -A to jde?
  • 00:26:22 Já jsem jim řekla,
    že spolu odjíždíme do Ameriky.
  • 00:26:27 No ještě lepší. Klobouk dolů.
  • 00:26:31 Tohle jestli se dozvěděj vaši,
    tak to bude tóčo.
  • 00:26:34 Za druhý jsem zapřela
    svoji vlastní matku.
  • 00:26:38 -Jak zapřela? -Potkaly jsme se
    a já jsem se jí vyhla.
  • 00:26:42 To bylo hodně blbý.
    Zazmatkovala jsem.
  • 00:26:46 To se spraví. To nic.
  • 00:26:52 Za třetí začínám uvažovat,
    jestli dělám všechno dobře.
  • 00:26:55 -A už vím, že nedělám.
    -Teda. Ty máš dneska náladu.
  • 00:27:01 -Jestli to tak půjde dál, tak...
    -Tak co?
  • 00:27:06 Tak si pěkně natlučeme kokos.
  • 00:27:09 -Nakonec se rozejdeme.
    -Ale...
  • 00:27:13 Chce to začít nějak jinak.
  • 00:27:18 Myslíš, že přerušení školy
    je ten nejlepší začátek?
  • 00:27:23 To ne. Doufám, že poslední chyba.
  • 00:27:31 Pojď sem. Odpočiň si.
  • 00:27:37 Tak. Až se probudíš,
    tak začneme od začátku.
  • 00:28:38 Co je? Mám narozeniny?
  • 00:28:41 To není možný. To je umělecký dílo.
    Kdes to koupil?
  • 00:28:44 Upek. Pozor, slečno, upek.
  • 00:28:49 Tak na nový začátek.
  • 00:28:53 -Myslíš si, že stačí dort?
    -Je to srdce.
  • 00:28:57 To je. Děkuju.
  • 00:29:00 Jak to, že to umíš?
  • 00:29:02 -No, když chci, tak to umím.
    -Ne, počkej, jak ses to naučil?
  • 00:29:07 Tak nějak sám od sebe.
  • 00:29:10 -Ty kecko!
    -Tak dobře.
  • 00:29:13 Když jsem byl kluk, tak jsem o
    Vánocích doma pomáhal s čokoládou.
  • 00:29:18 A na základce jsem dostal první
    cenu za obrovskej moduritovej dort.
  • 00:29:22 Co se směješ? Já jsem chodil
    do modelářskýho kroužku.
  • 00:29:25 -Vážně? -No.
    -No pak je všechno jasný.
  • 00:29:35 Pravda je taková,
    že jestli chceme začít od začátku,
  • 00:29:39 tak bych ti měl něco říct.
  • 00:29:46 -Oba víme, kam bych měl zajít.
    -To víme.
  • 00:29:50 Jenže, já tam zajít nemůžu.
  • 00:29:53 Jak to?
    Vždyť už jsi tam přece jednou šel.
  • 00:29:56 Jo, ale to jsem měl velký štěstí,
    že tam nikdo nebyl.
  • 00:30:03 Já jsem si totiž
    spoustu věcí vymyslel.
  • 00:30:07 Ale proč?
  • 00:30:11 Nemám gymnázium.
    Teda začal jsem ho studovat,
  • 00:30:16 ale nedodělal jsem ho.
  • 00:30:21 Lhal jsem ti,
    protože tě mám rád a...
  • 00:30:25 Bál jsem se,
    že se mnou nebudeš chtít bejt,
  • 00:30:28 protože jsem
    jenom obyčejnej kuchař.
  • 00:30:34 Promiň.
  • 00:30:37 Proč si myslíš,
    že bych nemohla mít ráda kuchaře?
  • 00:30:40 Myslel jsem si to.
  • 00:30:43 Tak to ses teda moc spletl, protože
    já už tohle všecko dávno vím.
  • 00:30:48 -Jak to?
    -Teda kromě toho kuchaře.
  • 00:30:52 -Vážně? -Hm. Jenom jsem čekala,
    až mi to řekneš sám.
  • 00:31:00 Tak to jsem ti musel bejt
    úplně k smíchu.
  • 00:31:05 Kuchař a básník. To je blbý, ne?
  • 00:31:08 Vůbec ne.
    Pro mě je to ta nejlepší kombinace.
  • 00:31:12 Jsem strašně šťastná,
    žes mi to řekl sám.
  • 00:31:15 Teď už bych tě neopustila
    ani za nic na světě.
  • 00:31:26 Tak! Hezký dobrý večer,
    přátelé, vám přeji.
  • 00:31:29 Děkuji. Mějte se moc pěkně,
    přátelé. Hezký večer.
  • 00:31:33 Klaním se, madam. Ať se vám daří.
  • 00:31:36 Rukulíbám.
    Výrazně vám to sluší, dneska.
  • 00:31:39 -Hezký večer plný vznětů, dámy.
    -Mějte se hezky, pane Alane.
  • 00:31:47 Jé! Je to možný?
    My máme na sebe docela štěstí.
  • 00:31:54 Dobrý večer. Máte pravdu, dámy.
    Promiňte, ale já chvátám.
  • 00:31:59 Za Danou? Snad byste
    se nekodrcal tramvají.
  • 00:32:02 Posaďte se.
    My vás potom odvezeme autem, viď?
  • 00:32:05 Ne. Jste velice laskavy.
    Mám ještě nějaké povinnosti.
  • 00:32:09 No tak na malinkou chvilinku.
    Abych neurazil.
  • 00:32:14 -To je paní Olga. Seznamte se.
    -Velice mě těší, madam.
  • 00:32:19 -Alan Kůrka.
    -Tak jak to dneska šlo?
  • 00:32:24 No, já si nestěžuji. Velmi dobře.
  • 00:32:29 To člověka potěší.
  • 00:32:32 No tak abych dlouho
    něco nevysvětlovala.
  • 00:32:35 Olinko!
  • 00:32:43 Hm.
  • 00:32:47 To je zajímavé.
  • 00:32:50 Nejsou ani dvakrát ostré.
  • 00:32:55 Ale vaše kamarádky
    jsou k poznání, že?
  • 00:32:58 Ale Dana mezi nima nějak není.
  • 00:33:01 Promiňte, dámy. Vy pracujete
    v cukrárně, nebo špehujete?
  • 00:33:08 Skoro mi to připadá jako zatčení.
  • 00:33:10 Tak ještě řekněte, že jsou to
    vaše sestřenice, a já omdlím.
  • 00:33:14 Máte pravdu. Skoro.
  • 00:33:17 Vy taky neznáte
    jenom jednoho jediného muže.
  • 00:33:20 No tak podívejte se, pane Kůrko.
    Vy Danu podvádíte,
  • 00:33:26 citově ji vydíráte
    a přiživujete se na ní.
  • 00:33:32 Zkrátka nám se to nelíbí.
  • 00:33:36 Do dneška jsme ji litovaly,
    ale teď už dost.
  • 00:33:40 Ničit ji nenecháme.
    Nepočítejte s tím,
  • 00:33:43 že bude nějaká svatba.
    Vy jste skončil.
  • 00:33:46 Nelíbil jste se mi už na první
    pohled, a to nikdy neselhává.
  • 00:33:50 A co po mně vlastně chcete?
    Jsou to přece kamarádky.
  • 00:33:54 Ony jsou šťastné, já jsem šťastný.
  • 00:33:56 No tak že odíráte ty druhé,
    to nám nevadí,
  • 00:33:59 tedy ne tak docela,
    ale spokojíme se s tím,
  • 00:34:03 že zapomenete na Danu.
  • 00:34:06 Tak to v žádném případě.
    V žádném případě.
  • 00:34:10 Podívejte, dámy,
    takovou svíčkovou, jakou mi udělá
  • 00:34:14 moje milovaná Danuška,
    mi v Praze žádná ženská neuvaří.
  • 00:34:22 -Tak proč bych se s ní rozcházel?
    -Rozcházet se nebudete. Vy.
  • 00:34:27 Ona se rozejde s váma.
  • 00:34:30 My nedovolíme, abyste
    ji ještě kvůli tomu trápil.
  • 00:34:35 A jak to chcete udělat?
    Vždyť se máme brát.
  • 00:34:39 No to je váš úkol.
    Když si nic nevymyslíte,
  • 00:34:43 tak vás udáme jako vyděrače
    a sňatkového podvodníka.
  • 00:34:48 Dobrý advokát si s tím poradí.
    Máš dobrýho advokáta, viď?
  • 00:34:54 Poslechněte, dámo!
    Nepleťte se mezi nás.
  • 00:35:00 Nemyslete si, že když před vámi
    rodina utekla do Ameriky,
  • 00:35:05 že budete otravovat slušný lidi.
    Klaním se.
  • 00:35:08 Že jste slušný člověk,
    to můžete dokázat, ale nezapomeňte,
  • 00:35:12 že máte nůž na krku.
  • 00:35:15 Budu se raději
    kodrcat tou tramvají.
  • 00:35:19 Sbohem, dámy.
  • 00:35:25 Já nemám žádnýho dobrýho advokáta.
    Já mám dobrýho zubaře.
  • 00:35:30 No. Ten se taky hodí, až...
  • 00:35:42 Nechutná?
    Dala jsem tam speciální koření.
  • 00:35:47 Ne, ne, ne.
    Je to samozřejmě vynikající.
  • 00:35:50 Jako vždycky.
    Ale trochu mě bolí žaludek nebo co.
  • 00:35:56 Na kulečníku jsem se rozčílil.
  • 00:36:04 Ty se jednou uhraješ k smrti.
  • 00:36:08 Tak. A nevstávej.
  • 00:36:17 Ještě bude přídavek.
  • 00:36:45 Už!
  • 00:36:49 Ušil jsi to skvostně. Holky šílí.
  • 00:36:52 Tys je ukazovala holkám?
    Vždyť ještě nejsou hotové.
  • 00:36:55 -Musí se malinko uvolnit.
    -Tobě se nelíbím?
  • 00:36:59 Ale co tě nemá. Mnohem mladší
    nevěsty by ti mohly závidět.
  • 00:37:04 Tak co ti je?
  • 00:37:07 Zdá se mi to
    všechno takový nespravedlivý.
  • 00:37:10 Co?
  • 00:37:13 Podívej, včeličko moje.
  • 00:37:18 Když ty umřeš,
    to jsou tvoje slova,
  • 00:37:21 já bych to nikdy nevyslovil,
    tak já dostanu všechno.
  • 00:37:27 A když já,
    tak ty nedostaneš skoro nic.
  • 00:37:31 Jsou tu děti, vnoučata
    a ty nemohu ošidit, však víš.
  • 00:37:37 A s takovým ty si začínáš.
  • 00:37:41 Když se to stane,
    tak já už stejně nic nechci.
  • 00:37:45 Já si tě prostě nezasloužím.
  • 00:37:48 Tohle už nikdy neříkej.
  • 00:37:50 Zítra se mnou půjdeš do cukrárny
    a já tě představím.
  • 00:37:53 Není třeba. Vždyť všechny znám.
  • 00:37:56 Alánku, sotva od vidění.
    To přece není tvůj styl.
  • 00:38:01 Máš pravdu.
  • 00:38:05 Jako vždycky.
  • 00:38:07 Tak vidíš.
  • 00:38:23 Ahoj, kamarádky.
  • 00:38:25 Rukulíbám, dámy.
  • 00:38:28 Já vím, že je to trochu staromódní,
  • 00:38:30 ale ráda bych
    vám představila svého ženicha.
  • 00:38:33 To je Alan Kůrka.
    Alánku, tohle je Radka Sladká.
  • 00:38:37 -Těší mě.
    -Těší mě.
  • 00:38:40 Bláža Kohoutová. Tu už trochu znáš.
    A Olga Janovská.
  • 00:38:45 -Kde je pan doktor?
    -Na pracáku.
  • 00:38:47 Tak až někdy jindy.
  • 00:38:49 Tímto bychom vás rádi
    oficiálně pozvali na naši svatbu.
  • 00:38:54 A teď řekni něco ty.
  • 00:38:56 Ano. Příští měsíc,
    datum ještě upřesníme.
  • 00:39:00 Jsou pouze volné dva termíny.
  • 00:39:04 Nějaké dotazy?
  • 00:39:20 To snad není pravda.
  • 00:39:23 To nebylo seznamování,
    to byl volební projev.
  • 00:39:28 Jak tohle chcete zastavit,
    to nevím.
  • 00:39:32 Jen se převlíknu.
  • 00:39:37 -Co chcete zastavit?
    -Zastavit? Nic, já nic. Ty jo?
  • 00:39:42 -Ne. Proč?
    -Já jsem se trošku řízla.
  • 00:39:45 Aha.
  • 00:39:49 Tak co?
  • 00:39:52 Na nic jsem nepřišel.
  • 00:39:54 Vidíte sama.
    Myslím, že je to marné.
  • 00:39:57 -Tak přemýšlejte dál.
    -Podívejte, na druhé straně
  • 00:40:01 vy byste zahodila byt a peníze?
    To přece může udělat jenom blázen.
  • 00:40:06 Já se snažil, ale ona
    nechce o ničem ani slyšet.
  • 00:40:10 -Tak to nechte laskavě na nás.
    -Mě nerozpláčete.
  • 00:40:14 Ale nějakou kompenzaci žádat musím.
  • 00:40:18 Hele, vy budete rád,
    když neskončíte u soudu.
  • 00:40:22 Tak si s tím koukejte pospíšit,
    nebo se to dozví
  • 00:40:25 i ty ostatní nevěsty,
    a to pak teprve bude rodeo.
  • 00:40:31 Těšilo mě, dámy.
    Jsem rád, že jsem vás poznal.
  • 00:40:35 Ty už jdeš?
    Počkej, já tě doprovodím.
  • 00:40:37 Já ti pomůžu. Dovolíš? Tak.
  • 00:40:41 Vynikající rakvičky, dámy.
  • 00:40:44 A rovněž vynikající káva.
    Hotová Itálie.
  • 00:40:49 -Arivederci!
    -Čau.
  • 00:41:00 Dobrý večer.
  • 00:41:07 -Co chcete? -Dozvědět se něco
    o vašem bývalém manželovi.
  • 00:41:11 -Nemám čas. -Počkejte!
    My vás zdržíme jenom pár minut.
  • 00:41:16 -Ne! Říkám, že nemám čas.
    -Počkejte, prosím vás.
  • 00:41:20 Nesahejte na mě! Nedotýkejte se mě!
  • 00:41:23 Uklidněte se, prosím. My jsme tady
    opravdu kvůli obrazům vašeho muže.
  • 00:41:27 -Jo. To bych mohl říct každej.
    -Ale my nejsme každej.
  • 00:41:30 My se přece známe.
    Z výstavy, z galerie od nás.
  • 00:41:34 -Chceme si ty obrazy jenom
    prohlídnout. -A co tak najednou?
  • 00:41:38 My jsme vás tady hledali,
    ale nebyla jste doma.
  • 00:41:41 Čtyřicet let o ně nikdo nestál.
  • 00:41:44 No tak třeba to byla chyba.
  • 00:41:47 To tedy byla.
  • 00:41:53 Tenhle ateliér je to jediné,
    co mně po mém muži zbylo.
  • 00:41:56 A obrazy samozřejmě.
    Ale o ty nikdo nemá zájem.
  • 00:42:01 -Ale my ano.
    -To jsou nádherné obrazy.
  • 00:42:08 Takový poklad
    tu ležel čtyřicet let?
  • 00:42:11 To je trestuhodné.
  • 00:42:15 My jsme vás nejdřív nebrali vážně,
  • 00:42:18 ale pak jsme si řekli:
    Co když mluví pravdu?
  • 00:42:23 Zjistit adresu
    už nebyl takový problém.
  • 00:42:26 Ale tohle,
    to jsme opravdu nečekali.
  • 00:42:31 Výstavu rozhodně uděláme.
  • 00:42:34 Co to děláte?
  • 00:42:36 Jsou pojištěné? Myslím ty obrazy.
  • 00:42:40 -No samozřejmě.
    -Chodí k vám někdo na návštěvu?
  • 00:42:44 Jéje! Spousta lidí.
    Každou chvíli tady někdo zazvoní.
  • 00:42:48 Máte aspoň bezpečnostní zámky?
    Nemáte.
  • 00:42:52 -Hele, já budu křičet.
    -Proč byste křičela?
  • 00:42:58 Paní Janovská, co je? Co je vám?
  • 00:43:01 -Co je?
    -Slyšíte, někdo zvoní.
  • 00:43:04 -Co? Ne. -No, ano.
    Každou chvíli má přijít sousedka.
  • 00:43:08 No tak ta počká.
    Teď máme důležitější věci na práci.
  • 00:43:12 -Ví ještě někdo o těch obrazech?
    -Kdekdo.
  • 00:43:15 A hlavně odborné kruhy.
    Blážu vykradli.
  • 00:43:19 A oni o vás vědí.
  • 00:43:21 O čem to mluvíte?
  • 00:43:24 O nás neví nikdo.
  • 00:43:30 -Prosím.
    -Děkuju.
  • 00:43:33 -Dobrou chuť.
    -Děkuji.
  • 00:43:36 Tak pozor!
  • 00:43:43 Prosím.
  • 00:43:46 -Olina dneska nepřijde?
    -Přijde.
  • 00:43:49 Tý se tady tak zalíbilo, že tady
    bude chtít s náma určitě zůstat.
  • 00:43:53 -Ale už je dost hodin.
    -Aha. Moment.
  • 00:44:06 Nebere to. Tak je určitě na cestě.
  • 00:44:10 -Mám hotový indiány. Chcete je sem?
    -Nevíš, co je s Olinou?
  • 00:44:13 Třeba má doma chlapa.
    To se špatně vstává.
  • 00:44:17 -Nech toho.
    -Tak já je přinesu.
  • 00:44:19 -Nebo dva? -Cože?
    -Dva chlapy.
  • 00:44:23 Olina dva chlapy.
    Až takhle myslíš?
  • 00:44:26 Nedávno mi telefonovala,
    že ji pronásledujou dva chlapi.
  • 00:44:31 -Ale nešil, já to jen tak plácla.
    -Zvonili na ni. Nahoře až u bytu.
  • 00:44:36 To myslíš,
    že je pořád tak přitažlivá?
  • 00:44:39 Proč nebere telefon?
  • 00:44:40 -Koho pronásledují dva chlapi?
    -Olinu.
  • 00:44:43 -Tak jí to přejte, ne?
    -Teda vy máte humor.
  • 00:44:46 Tohle by nemusela bejt legrace.
  • 00:44:49 Všimne si někdo,
    že jsem tam na všechno úplně sám?
  • 00:44:52 Ukončete tady tu plenárku, jo?
  • 00:45:10 Jé, světlo pípá.
  • 00:45:22 Paní, tady je zákaz parkování.
  • 00:45:25 Já vím. Nezlobte se.
    Pohlídejte mi to.
  • 00:45:30 Možná se stal zločin.
  • 00:45:58 Olgo! Olinko!
  • 00:46:02 Otevři!
  • 00:46:06 Počkej.
  • 00:46:14 SLYŠÍ UVNITŘ ZVONIT MOBIL
  • 00:46:18 Panebože!
  • 00:46:21 Paní! Paní, neuposlechla jste...
  • 00:46:25 Tiše, pane!
    Za těmi dveřmi je zločin.
  • 00:46:30 Nebojte se. Máme zbraň? Máme.
  • 00:46:32 Tiše! Potichu! Jdeme. Jdeme.
  • 00:46:35 Pššš! Ticho, ticho. Hlavně ticho.
  • 00:47:03 -Vražedná zbraň.
    -V každém případě umrtvující.
  • 00:47:07 Je totiž namol.
  • 00:47:10 Díky bohu! To je totiž o moc lepší,
    než kdyby byla po smrti.
  • 00:47:15 -Haló, paní, vstávejte!
    -Co je?
  • 00:47:18 -Vstáváme.
    -Oli, Oli, Oli! Haló!
  • 00:47:20 -Ukažte. Já vám s ní pomůžu.
    -Tady Bláža. Pojď, pojď.
  • 00:47:23 Pojďte nahoru, nožičku dolů. Tak.
  • 00:47:25 Stoupneme si. Tak.
  • 00:47:28 -V pořádku?
    -Jo, jo.
  • 00:47:30 -Konečně. -Stojíš?
    -Víte co? Necháme to bejt.
  • 00:47:33 -A buďte tak laskavá,
    přeparkujte si. -Děkuju.
  • 00:47:35 Já si okamžitě
    rozhodně přeparkuju.
  • 00:47:40 -A děkuju vám za pomoc.
    -Jo. Na shledanou.
  • 00:47:43 Sedni! Sedni! Co blbneš!
  • 00:47:48 Co tu děláš?
  • 00:47:50 Bouchám na tebe, telefonuju ti,
    do cukrárny nepřijdeš.
  • 00:47:54 Co koukáš? Copak je ti osmnáct?
  • 00:47:57 -Víš, co se stalo?
    -Ne. Já to nechci vědět.
  • 00:48:00 Mám o tebe starost
    a ty si tady klidně nasáváš.
  • 00:48:03 -Ani se pořádně nezamkneš.
    -No ale ty nevíš proč.
  • 00:48:06 Já to nechci vědět. Lehni si do
    postele, ať vystřízlivíš, já padám.
  • 00:48:12 -Potřebuješ ještě něco?
    -Ne.
  • 00:48:14 Hele, víš, proč jsem vypila
    skoro celou flašku koňaku?
  • 00:48:20 To je z čistý radosti.
  • 00:48:23 Z čistý radosti?
    Lepší důvod si nedovedu představit.
  • 00:48:28 Všechny tyhle obrazy
    jdou na výstavu.
  • 00:48:32 Vždyť to snad stojí
    za kapičku koňaku, ne?
  • 00:48:35 Za kapičku?
  • 00:48:38 Jdu si přeparkovat auto.
    A ty se kapičku styď!
  • 00:48:56 Paní řidičko, nenastupujte.
  • 00:48:57 To je v pořádku. Já jsem
    s vašim parťákem domluvená.
  • 00:49:00 Řidičský průkaz, občanský průkaz
  • 00:49:02 a osvědčení
    o technickém průkazu vozidla.
  • 00:49:05 Ale vždyť vám říkám, že jsem
    se s vaším kolegou dohodla,
  • 00:49:09 že to hned přeparkuju.
  • 00:49:11 V pořádku.
    Jenomže hned trvalo půl hodiny.
  • 00:49:14 Dřív to nešlo.
  • 00:49:17 Jste ochotna
    zaplatit blokovou pokutu?
  • 00:49:20 -Kolik?
    -Tři sta korun.
  • 00:49:24 No ale...
    Podívejte se, mladá paní...
  • 00:49:28 -Praporčice.
    -Mladá praporčice, paní...
  • 00:49:32 Nešlo by to nějak? Já jsem tam
    nahoře zachraňovala lidskej život.
  • 00:49:37 Je mi líto.
    Jednou už jsme shovívaví byli.
  • 00:49:41 No ale já bych si spíš zasloužila
    vyznamenání než pokutu.
  • 00:49:44 Za dopravní přestupky
    se vyznamenání zatím nedává.
  • 00:49:47 Nedává. Aha.
    No a sleva se dává?
  • 00:49:52 Tři stovky.
  • 00:49:58 No teda!
  • 00:50:03 -Kde máš Olinu?
    -Nebude.
  • 00:50:06 Co se stalo?
  • 00:50:09 Je živá a zdravá,
  • 00:50:11 ale celou noc
    až do rána nasávala.
  • 00:50:16 Jinak se to říct nedá.
  • 00:50:18 -Olina?
    -Olina?
  • 00:50:21 Co slavila? Proč nám nezavolala?
  • 00:50:25 Její manžel
    bude mít konečně výstavu.
  • 00:50:28 A to jí to tak vzalo?
  • 00:50:31 Svatba je větší důvod,
    milá Dano, já tě chápu,
  • 00:50:34 ale víš sama dobře,
  • 00:50:36 že Olga o tu výstavu
    usilovala čtyřicet let.
  • 00:50:40 A já jsem dneska její úsilí
    završila osobní dotací,
  • 00:50:45 počkej, ve výši,
    podívej, tři sta korun!
  • 00:50:50 Kdybys uměla parkovat,
    nemusela bys dotovat.
  • 00:50:54 Já parkovat umím,
    ale ulice stavějí na blbým místě.
  • 00:51:01 Dobrý den.
    Já bych chtěla jednu čokoládovou.
  • 00:51:04 Dobrý den.
    Dáme jednu čokoládovou.
  • 00:51:07 Prosím. Dobrou chuť.
  • 00:51:11 Tak tady, jo? Tak!
  • 00:51:17 Ta je krásná, viď?
  • 00:51:20 -Děkuju.
    -Na shledanou.
  • 00:51:24 -Pojď se mnou.
    -Když je krám plnej lidí?
  • 00:51:27 -Ty máš teda choutky.
    -On tě ten humor brzo přejde. Pojď.
  • 00:51:35 Počkej. Nech toho.
  • 00:51:39 Včera jsem ti neřekla všechno.
  • 00:51:42 Mám se začít bát?
  • 00:51:44 Sedni si.
  • 00:51:46 Co?
  • 00:51:50 No vědět to musíš.
  • 00:51:53 Iva chodí stát
    jako model na akademii.
  • 00:51:58 -Jako model?
    -Jako nahá.
  • 00:52:00 Nahá? Proč by to dělala?
  • 00:52:04 Proč?
    Aby se studenti naučili kreslit
  • 00:52:07 prsa, zadek, břicho.
    Někdy i obličej.
  • 00:52:11 -A ona aby z toho měla peníze.
    -Kdo ti zase řekl takovou blbost?
  • 00:52:17 Nebudeš tomu věřit,
    ale naše Adélka.
  • 00:52:20 Jo takhle!
    Já už tomu málem začal věřit.
  • 00:52:24 No moc se neutěšuj.
    Byla tam s ní Dana.
  • 00:52:28 A Danu už jsem vyzpovídala.
  • 00:52:30 Počkej,
    to je nějaká legrace, nebo co?
  • 00:52:31 Bohužel. Všechno potvrdila.
  • 00:52:34 -Úplně nahatá?
    -Úplně nahatá.
  • 00:52:39 Ježíši, vždyť může nastydnout.
    Vždyť je leden.
  • 00:52:42 -No, to může. -To ji k tomu
    dostrkal ten Hynek, že jo?
  • 00:52:46 No jasně. Ji by něco takového
    v životě nenapadlo.
  • 00:52:49 Ale já si ho najdu
    a pořádně mu nafackuju.
  • 00:52:51 -Jak malýmu fakanovi.
    -Jo? Proč bys ho fackoval?
  • 00:52:54 Vždyť je to odborník na středověký
    řemesla v Pošumaví nebo kde.
  • 00:52:59 Máš pravdu.
  • 00:53:03 Navíc jsem zapomněl,
    že se neumím prát.
  • 00:53:20 Prosím.
  • 00:53:24 Na druhou stranu to není striptýz.
    Tohle je umění.
  • 00:53:29 -Já to chápu. Nemusíš mě utěšovat.
    -Kam jdeš?
  • 00:53:32 -Nemám citronovou.
    -Vždyť je tady plná vanička.
  • 00:53:36 Vždyť já vím.
  • 00:53:44 Dobrý den, paní profesorko.
    Co to bude?
  • 00:53:48 Já bych prosila s sebou
    tři věnečky a dva punčáky.
  • 00:53:55 Ták! Tři věnečky...
    To máme počasí, co?
  • 00:54:00 A to ještě přijdou
    ty mokrý plískanice. No br.
  • 00:54:03 -Pamatuju lepší zimy.
    -To já taky.
  • 00:54:06 Uvidíte, že v únoru přijde jaro
    a v květnu nám napadne sníh.
  • 00:54:10 Ještě že nemusíme do průvodu.
    Je to všechno?
  • 00:54:13 -Je to úplně všechno. Děkuju.
    -Ochutnala jste už naše rakvičky?
  • 00:54:17 Já se nechci chlubit,
    ale v celé Praze máme nejlepší.
  • 00:54:19 -Snad příště.
    -Tak já vám jednu dám jako bonus.
  • 00:54:22 -Tak děkuju.
    -Ták. A bude to...
  • 00:54:30 -75 korun.
    -Aha, děkuji.
  • 00:54:37 -Prosím.
    -Děkuju.
  • 00:54:40 Když už jste tady, co naše Iva?
    Zlepšila se trochu?
  • 00:54:45 My už jsme na ni zatlačili, ale
    kdyby bylo třeba, ona ještě přidá.
  • 00:54:50 -Já vám nerozumím.
    -No jako že ji přinutíme.
  • 00:54:55 Neděláte si ze mě legraci, že ne?
  • 00:54:59 -Ne. Proč?
    -Něco není v pořádku?
  • 00:55:03 Co víte o své dceři?
  • 00:55:07 -Všechno.
    -Úplně pochopitelně všechno.
  • 00:55:11 No tak to se mi nezdá.
    Ona totiž přerušila studium,
  • 00:55:15 aby mohla s tím svým básníkem
    odjet do Ameriky.
  • 00:55:19 Tak na shledanou.
  • 00:55:33 PÍSEŇ ŽÍT, CO TO DÁ,
    ZPÍVÁ ILONA CSÁKOVÁ
  • 00:55:35 Život je hořkoslaně cukrový,
  • 00:55:39 černý i odhodlaně růžový,
  • 00:55:44 peklo a chvíli nato ráj,
  • 00:55:47 smíchu i slz až po okraj.
  • 00:55:53 Život je podnik roky ztrátový
  • 00:55:57 a křehký víc než prádlo krajkový,
  • 00:56:02 osudu vládne náhoda,
  • 00:56:04 zkoušej po svém žít, co to dá.
  • 00:56:11 Andělé strážní jsou z nás šílení,
  • 00:56:15 blížencem touhy je míjení,
  • 00:56:20 život je krásný match,
    bláznivý srdcerváč,
  • 00:56:24 smích a pláč.
  • 00:56:28 Půl na půl smích a pláč.
  • 00:56:31 Život je hořkoslaně cukrový,
  • 00:56:35 občas i nečekaně růžový,
  • 00:56:40 voda se skále nepoddá,
  • 00:56:43 tak zkus po svém žít, co to dá.
  • 00:56:49 Žít, co to dá.
  • 00:56:54 Žít, co to dá.
  • 00:57:02 Skryté titulky: Jaroslav Švagr
    Česká televize 2010

Související