Předsednictvo ÚV KSČ jednalo o nedostatku toaletního papíru

Na nedostatek různých druhů zboží v obchodech si občané za desetiletí vlády komunistické strany museli víceméně zvyknout. Jako něco mimořádně trapného však vnímali skutečnost, že jen s největšími obtížemi a někdy marně sháněli i základní hygienické potřeby, jako byly dámské vložky nebo toaletní papír. Na pultech přitom zrovna tyto komodity chyběly poměrně často. Ne nadarmo studenti na majálesech v šedesátých letech posměšně vykřikovali heslo Chceš li býti dobrým Čechem, vytírej si p…l mechem. Situace se v roce 1969 přechodně vyřešila nákupem nové výrobní linky, ta však přestala kolem roku 1980 kapacitně stačit a potíže s nedostatkem obyčejného toaletního papíru se vrátily naplno. V roce 1988 se kvůli výpadku dodávek ze Slovenska (mj. i kvůli požáru v Harmaneckých papírnách) situace vyhrotila dokonce natolik, že o problému musel jednat i fakticky nejvyšší politický orgán v zemi, předsednictvo ÚV KSČ. Ten rozhodl o výstavbě nových kapacit na výrobu toaletního papíru a zároveň bylo rozhodnuto aktuálně situaci řešit dovozem z Rakouska a Číny. Jenže tím Československo přicházelo o cenné devizy, které hospodářství zoufale chyběly. Hrdinové našeho seriálu problémy s dodávkami toaletního papíru řešili všelijak, někteří se vrátili k starému osvědčenému používání rozstříhaných novin. Přitom ovšem toaletní papír, vata nebo dámské vložky nebyly jediným zbožím, které se muselo pracně shánět – jen s obtížemi třeba Eva opatřovala punčochové kalhoty pro svého mladšího potomka nebo bavlněné spodní prádlo pro sebe.Aktuality, A-1988-04-25; ČST