iVysílání

Vyprávěj

Československá televize začala vysílat pořad pro kutily nazvaný Receptář nejen na neděli

Chataření a chalupaření je fenoménem, který zažíval v sedmdesátých a osmdesátých letech dobu svého největšího rozkvětu. Zrovna tak se dařilo i kutilství, vymýšlení různých vylepšení a konstruování všemožných přístrojů pro práci v domácnosti nebo na zahrádce. Kvetlo i experimentátorství lidí v kuchyni. Značná část obyvatelstva disponovala zejména po zavedení pětidenního pracovního týdne značným objemem volného času, který bylo možno využít k naplnění nejrůznějších tužeb a zejména k vlastní seberealizaci, pro níž ve většině zaměstnání nebyl v této době dostatečný prostor. Přestože chalupaření a kutilství představovaly z hlediska režimu vcelku přijatelnou formu aktivity ve volném čase, v Československé televizi chyběl dlouhá léta pořad, který by tento druh zálib v celé jejich šíři nějakým způsobem podchycoval. Když s nápadem na jeho vznik přišel již v roce 1970 mladý pracovník Přemysl Podlaha, byl dost tvrdě odmítnut. Musel čekat dalších skoro 17 let, než se jeho plán začal uskutečňovat. Na počátku ledna roku 1987 se však konečně na obrazovkách objevil první díl Receptáře nejen na neděli moderovaný právě Přemyslem (Přemkem) Podlahou. Okamžitě si získal obrovskou popularitu a velkou diváckou obec. Je velmi pravděpodobné, že mezi nadšené sledovatele pořadu patřil i Josef Dvořák nebo i babi. Vždyť na chalupě bylo neustále co opravovat a inspirace se vždycky hodila.Receptář nejen na neděli; ČST

další Seriály »

Přehrávač videa

Načítám přehrávač...
  • Československo navštívil sovětský generální tajemník ÚV KSSS Michail Gorbačov

    do playlistu

    Československo navštívil sovětský generální tajemník ÚV KSSS Michail Gorbačov

    Především v tehdejším Západním Německu (SRN) už naplno probíhala vlna Gorbymánie, takřka nekritického nadšení pro nového generálního tajemníka ÚV KSSS Michaila Gorbačova, který tak málo svým vystupováním připomínal papaláše z doby jeho předchůdce Leonida Iljiče Brežněva. Česká a slovenská veřejnost byla kvůli svým dlouholetým zkušenostem s představiteli sovětského aparátu značně střízlivější. Přesto však byla návštěva generálního tajemníka v Československu v dubnu 1987 očekávána se stopou naděje, že povede alespoň k určitým změnám v dosavadním politickém kurzu KSČ. Zejména bývalí reformní komunisté doufali, že zároveň dojde k určitému přehodnocení událostí v Československu v roce 1968. Výsledek však byl mnohem skromnější. I když Michail Gorbačov svým bezprostředním vystupováním získal jisté sympatie alespoň některých československých občanů, žádná obleva nebo politický obrat po jeho návštěvě nenásledoval. Na naléhání československé strany se Gorbačov vyhnul i problémové otázce sovětské okupace v srpnu 1968 a nepotvrdil spojitost své Přestavby s reformními idejemi roku 1968 v Československu. Sám se přitom přiklonil k personálním změnám ve vedení KSČ, které rozhodně neslibovaly nový politický kurz. Jasně to dokumentovalo nahrazení Gustáva Husáka na postu generálního tajemníka Miloušem Jakešem. Gorbačov tak jen potvrdil názory skeptiků, podle nichž přes všechnu novou rétoriku nedokázal jako generální tajemník ÚV KSSS překročit svůj stín. Na zásadní politický zvrat si tak českoslovenští občané museli ještě nějakou dobu počkat.Televizní noviny, TN-1987-04-09; ČST

  • Odsouzeni byli představitelé Jazzové sekce

    do playlistu

    Odsouzeni byli představitelé Jazzové sekce

    Ustavující sjezd Jazzové sekce Svazu hudebníků ČSR se konal na podzim 1971 a jeho předsedou byl na něm zvolen Milan Dvořák, místopředsedy známý hudební publicista Lubomír Dorůžka a jeden z iniciátorů vzniku sekce Karel Srp. Zpočátku se v této organizaci seskupovalo několik set členů, postupně jejich počet narůstal. Již v roce 1972 zahájila Jazzová sekce vydávání svého bulletinu Jazz a postupně vyvinula velmi živou ediční činnost. Knihy v rámci edic Jazzové sekce se přitom nevěnovaly jenom hudbě, ale také současnému výtvarnému umění, filozofii či divadlu. Vyšla tu i nobelovská řeč Jaroslava Seiferta nebo kniha Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále. Publikační činnost Jazzové sekce s řadou „ideologicky problémových“ titulů, které nepředkládala k běžné předběžné cenzuře, vyvolávala silnou nechuť režimu a stala se jedním z hlavních důvodů likvidace celé organizace. V sedmdesátých letech došlo k částečnému rozkolu ve vedení Jazzové sekce, když někteří tradicionalisticky orientovaní členové dosavadního výboru nesouhlasili s její novou orientací na jazzrock, prosazovanou Karlem Srpem, který mj. organizoval od roku 1974 Pražské jazzové dny. Zformoval se nový výbor, který však nemohl být potvrzen sjezdem sekce – jeho konání totiž režim znemožnil. Ministerstvo kultury donutilo Svaz hudebníků, aby Jazzovou sekci v roce 1977 zrušilo. Sekce se však proti rozhodnutí odvolala a začala dlouhá právní bitva s mnoha absurdními prvky. Ministerstvo vnitra v roce 1984 zrušilo nejenom Jazzovou sekci, ale i samotný Svaz hudebníků ČSR. I v tomto případě se však sekce dokázala bránit právními prostředky. V září následujícího roku pak byla uvalena vazba na funkcionáře Jazzové sekce v čele s Karlem Srpem. Původně byli viněni z neplacení daní, to se však nepodařilo prokázat, a tak byli souzeni pro neoprávněné obohacování. Proces vyvolal mohutnou vlnu protestů, což nepochybně přispělo alespoň ke zmírnění rozsudků. K nepodmíněným trestům nakonec byli odsouzeni Karel Srp (16 měsíců) a Vladimír Kouřil (10 měsíců).Ztroskotanci a samozvanci 2. - 1978-1987; Originální videojournal; ČST

  • Československá televize začala vysílat pořad pro kutily nazvaný Receptář nejen na neděli

    do playlistu

    Československá televize začala vysílat pořad pro kutily nazvaný Receptář nejen na neděli

    Chataření a chalupaření je fenoménem, který zažíval v sedmdesátých a osmdesátých letech dobu svého největšího rozkvětu. Zrovna tak se dařilo i kutilství, vymýšlení různých vylepšení a konstruování všemožných přístrojů pro práci v domácnosti nebo na zahrádce. Kvetlo i experimentátorství lidí v kuchyni. Značná část obyvatelstva disponovala zejména po zavedení pětidenního pracovního týdne značným objemem volného času, který bylo možno využít k naplnění nejrůznějších tužeb a zejména k vlastní seberealizaci, pro níž ve většině zaměstnání nebyl v této době dostatečný prostor. Přestože chalupaření a kutilství představovaly z hlediska režimu vcelku přijatelnou formu aktivity ve volném čase, v Československé televizi chyběl dlouhá léta pořad, který by tento druh zálib v celé jejich šíři nějakým způsobem podchycoval. Když s nápadem na jeho vznik přišel již v roce 1970 mladý pracovník Přemysl Podlaha, byl dost tvrdě odmítnut. Musel čekat dalších skoro 17 let, než se jeho plán začal uskutečňovat. Na počátku ledna roku 1987 se však konečně na obrazovkách objevil první díl Receptáře nejen na neděli moderovaný právě Přemyslem (Přemkem) Podlahou. Okamžitě si získal obrovskou popularitu a velkou diváckou obec. Je velmi pravděpodobné, že mezi nadšené sledovatele pořadu patřil i Josef Dvořák nebo i babi. Vždyť na chalupě bylo neustále co opravovat a inspirace se vždycky hodila.Receptář nejen na neděli; ČST

  • Na IV. sjezdu Svazu československých dramatických umělců pronesl herec Miloš Kopecký velmi ostrý projev

    do playlistu

    Na IV. sjezdu Svazu československých dramatických umělců pronesl herec Miloš Kopecký velmi ostrý projev

    Přestavba, projekt generálního tajemníka ÚV KSSS Michaila Gorbačova, který měl oživit „socialismus“ v SSSR a v zemích sovětského bloku a přispět k jeho konkurenceschopnosti, se v Československu rozvíjel jen mimořádně pomalu a vedení KSČ ho chtělo omezit pokud možno jen na ekonomickou sféru. Rozhodně chtělo zabránit interpretaci celého projektu jako výzvy k přehodnocení politického vývoje od roku 1968 a zpochybnění vlastních mocenských pozic. Ve společnosti zdevastované dlouhými lety tzv. normalizace a nedůvěřivé k možnosti jakékoliv obrody „reálného socialismu“ se našla jen hrstka lidí působících v oficiálních strukturách, kteří dostatečně rezolutně požadovali široké přijetí myšlenek Gorbačovovy perestrojky a jejich rozsáhlou aplikaci v českém a slovenském prostředí, včetně odchodu nejzkompromitovanějších osob normalizačního vedení. Patřil k nim i populární herec Miloš Kopecký, který pronesl v dané době velmi odvážný projev na IV. sjezdu Svazu československých dramatických umělců. Mj. v něm požadoval vytvoření nové, podstatně vyšší mravní a duchovní úrovně společnosti, která měla ctít svobodu, pravdu a toleranci. Oficiální tisk s Kopeckého projevem naložil po svém – v deníku Rudé právo vyšel výrazně seškrtaný, bez naprosté většiny kritických pasáží. V původní podobě ovšem koloval na kazetách, takže alespoň někteří se s ním mohli seznámit. Je ale velká otázka, zda by i tak třeba radikální babi uspokojil.Projev M.Kopeckého na IV.sjezdu SČDU; ČST

  • Na Mírovém koncertu Olofa Palmeho v lochotínském amfiteátru v Plzni došlo k ostrému konfliktu mezi zpěvákem Michalem Davidem a fanoušky punkové skupiny Die Toten Hosen

    do playlistu

    Na Mírovém koncertu Olofa Palmeho v lochotínském amfiteátru v Plzni došlo k ostrému konfliktu mezi zpěvákem Michalem Davidem a fanoušky punkové skupiny Die Toten Hosen

    Olof Palme byl švédský sociálnědemokratický premiér, který byl koncem února roku 1986 za dosud ne zcela vyjasněných okolností zavražděn. Ztělesňoval klasickou sociálnědemokratickou politiku ve Skandinávii, ke které patřilo i vytrvalé prosazování mírových myšlenek a boj za lidská práva (kritizoval mj. i normalizační režim v Československu). Jeho jménem se zaštiťovali i organizátoři různých mírových pochodů i mezinárodního Mírového koncertu, který proběhl v Plzni v lochotínském amfiteátru. Soupiska účastníků, kteří měli demonstrovat svůj kladný postoj k myšlence mírového soužití však byla nadmíru široká – na jedné straně se zde objevila například česká rocková skupina Stromboli s Michalem Pavlíčkem, Vilémem Čokem a Bárou Basikovou nebo punkrockové západoněmecké uskupení Die Toten Hosen, na straně druhé se zde měl objevit Zlatý slavík Dalibor Janda či diskotékový zpěvák Michal David, který svými písněmi výrazně dotvořil i film Discopříběh natáčený nedlouho před Mírovým koncertem Olofa Palmeho. Tomu také odpovídala skladba publika – vedle tvrdého jádra punkerů sem přišli i fanoušci zcela mainstreamového popu. Skupina Die Toten Hosen dokázala své příznivce naplno rozvášnit, takže když se později objevil na scéně Michal David, začali na něj létat kelímky od piva, štěrk a objevila se i gumová atrapa granátu. Proti punkerům a rockerům zasáhla policie a nakonec se ani neuskutečnilo plánované vystoupení další významné západoněmecké skupiny Die Einstürzende Neubauten. I když se Honzík ani Karel do Lochotína patrně nevypravili, o skandálu se jistě doslechli.Aktuality, A-1987-09-17; ČST

Související