Začala rozsáhlá rekonstrukce pražského Národního divadla

Na historické budově Národního divadla v Praze se za léta nepřetržitého provozu jevily nepochybné známky času a tak bylo rozhodnuto o celkové rekonstrukci cenného objektu. Do fungování celého souboru prestižní divadelní scény ovšem samozřejmě zásahy silně zasáhly, protože musel působit v náhradních prostorách. V dosavadních budově se hrálo naposledy 1. dubna 1977 představení slavné hry Aloise Jiráska Lucerna. Rekonstrukce Národního divadla pod vedením Zdeňka Vávry a dalších jeho spolupracovníků byla skutečně důkladná a zasáhla prakticky všechny prostory. Zároveň v roce 1978 byl schválen úvodní projekt architektů Pavla Kupky, Ivo Loose a kolektivu na stavbu nové budovy v blízkosti té historické. Stavba se ovšem značně vlekla a došlo k určité proměně celé její koncepce, zejména objektu na Národní třídě, kde nakonec podle návrhu architekta Karla Pragra vznikla budova Nové scény Národního divadla. Rekonstrukce historické budovy trvala více než šest let – k znovuotevření došlo až symbolicky k 100. výročí otevření obnoveného Národního divadla 18. listopadu 1983 slavnostním představením opery Libuše od Bedřicha Smetany. O dva dny později proběhlo také první představení na Nové scéně. To už však mimo jiné Honzík Dvořák dospěl. Jako středoškolák musel zkrátka do divadla chodit jinam, než do Národního.Kulturní přehled, r.1977; ČST