iVysílání

Vyprávěj

O Vánocích měl premiéru dvoudílný televizní film Babička s Jarmilou Kurandovou v roli babičky a Libuší Šafránkovou v roli Barunky

Babička Boženy Němcové je jediným dílem z 19. století, která se probojovala v letošní anketě Kniha mého srdce do finálové dvanáctky. Už více než 150 let oslovuje čtenáře idylický obraz venkovského života a moudré ženy z lidu české čtenáře a za tu dobu si získal množství ctitelů, mezi něž patří i současný kambodžský král. Příběh také vždy lákal české filmaře. Poprvé se na plátně objevil již v roce 1921 v němé verzi s Ludmilou Innemannovou v hlavní roli. Ale velkou popularitu si získalo zpracování z roku 1940, kde babičku hrála Terezie Brzková a Nataša Tanská Barunku. Snímek natočil režisér František Čáp v době okupace, kdy jakékoliv odkazy na slavnou českou minulost vyvolávaly obrovský ohlas u publika. I proto se již tehdy Babička stala skutečným filmovým hitem. O podobný úspěch se pokoušel dvoudílná barevná freska Babička, kterou pro Československou televizi natočil režisér Antonín Moskalyk. Dílo mělo premiéru v roce 1971, opět v tíživé společenské atmosféře. Jestliže podle části kritiků Jarmila Kurandová coby babička za výkonem své předchůdkyně podle mnohých kritiků poněkud zaostávala (podle jiných šlo naopak o zatím nejlepší babičku), naopak srdce všech si hned získala nádherná Barunka mladé a velmi půvabné Libuše Šafránkové. I v dalších rolích excelovali známí herci jako třeba Petr Čepek (černý myslivec a Jiří v babiččiných vzpomínkách), Libuše Geprtová jako Viktorka, Magda Vášaryová jako komtesa Hortensie nebo Květa Fialová coby paní kněžna. Diváci se alespoň na chvíli ve vánočním čase mohli přenést do jiného světa, do jiného životního rytmu. Ale ani tento film nebyl ušetřen stopy dobové cenzury – v titulcích se nemohlo objevit ani jméno autora scénáře Františka Pavlíčka.Babička; režie : A.Moskalyk, H.Rohanová; 1971; Československá televize

další Seriály »

Přehrávač videa

Načítám přehrávač...
  • V televizi dávali estrádně koncipovanou módní přehlídku Mini nebo midi moderovanou P. Filipovskou

    do playlistu

    V televizi dávali estrádně koncipovanou módní přehlídku Mini nebo midi moderovanou P. Filipovskou

    Již ve filmu Světáci, který měl premiéru v roce 1969, zaznělo, že „opravdová dáma už dnes minisukně nenosí“. Minisukně patřily mezi hlavní módní inovace šedesátých let a v Československu se objevily poměrně brzo po svém úspěšném vstupu do západní módy. Nosila je i Eva, která k tomu měla vhodnou postavu. Jenže ani sláva minisukní netrvala věčně a začátek sedmdesátých let se nesl ve znamení prodlužování sukní i šatů. V oblasti módy byla ve sledovaném období velkou autoritou herečka Pavlína Filipovská, která v televizi uváděla řadu pořadů k tomuto tématu. Stále si přitom udržovala svůj šarm. A ani v složitých dobách nástupu tzv. normalizace se dívky nechtěly zdát kontaktu se světovou módou. K dispozici alespoň těm žijícím v největších městech zůstávaly časopisy jako třeba Burda nebo Für Sie, v příhraničních oblastech značnou část informací o soudobých módních trendech získávaly lidé z televizního vysílání ze SRN nebo Rakouska. Říkalo se, že když vystoupí v rakouské televizi hlasatelka s novým účesem, zítra ho nosí celá Bratislava. Část zájemkyň se však musela omezit na pořady Československé televizi a na časopisy jako byla především Žena a móda.Rodinná pošta, 1971; Československá televize

  • Skokanské turné čtyř můstků vyhrál čs. reprezentant J. Raška

    do playlistu

    Skokanské turné čtyř můstků vyhrál čs. reprezentant J. Raška

    Vyhrát Intersportturné nyní známé jako turné čtyř můstků nebylo nikdy nic jednoduchého a československým závodníkům se to příliš často nedařilo. Situace se začala zlepšovat až od poloviny šedesátých let. Již v roce 1965 se na celkovém třetím umístil Dalibor Motejlek, Jiří Raška byl v roce 1968 druhý a rok později dokonce českoslovenští reprezentanti Jiří Raška a Zbyněk Hubač obsadili stříbrnou a bronzovou příčku, ale celkové vítězství stále unikalo. Dokázal to změnit až olympijský vítěz Jiří Raška, který konečně jako první československý závodník soutěž pořádanou od roku 1953 dokázal vyhrát. Stejně jako v roce 1969 mu záda kryl Zbyněk Hubač. V prvních dvou podnicích, na můstcích v Oberstdorfu a v Garmisch-Partenkirchen tehdy zvítězil Nor Ingolf Mork. Pak ale v Innsbrucku přišla velká chvíle československého týmu – zvítězil tu Zbyněk Hubač, před Jiřím Raškou a dalším československým reprezentantem Rudolfem Höhnlem. Navíc Mork při svém skoku upadl a Raška se ujal vedení v celém turné. V Bischofshofenu ovšem proběhl ještě velký boj. Samotný závod sice opět dokázal vyhrát Mork, ale celkové prvenství nakonec na začátku ledna 1971 vybojoval Raška, který měl už z Intersportturné dvě stříbrné pozice. Nora Morka porážka nemusela dlouho mrzet, protože Intersportturné dokázal vyhrát hned v následujícím roce. Zato československý tým mohl na dobré výsledky na turné na dlouho zapomenout. Až na konci osmdesátých a počátku devadesátých let se výrazněji prosazovali tehdejší českoslovenští skokani na lyžích jako Jiří Parma, František Jež nebo Jaroslav Sakala. Na dalšího českého vítěze si však fanoušci museli počkat až do roku 2006, kdy ve své mimořádně povedené sezóně dokázal turné vyhrát Jakub Janda.Československý filmový týdeník 1971; Krátký film

  • V Praze byl otevřen Dům sovětské vědy a kultury

    do playlistu

    V Praze byl otevřen Dům sovětské vědy a kultury

    V rámci XIV. sjezdu KSČ proběhlo také slavnostní otevření Domu sovětské vědy a kultury v centru Prahy, v Rytířské ulici. Zahájení provozu tohoto centra se zúčastnily skutečně reprezentativní osobnosti – z československé strany generální tajemník ÚV KSČ, ze strany SSSR Leonid Brežněv. I to dokazovalo, že se nejedná o obyčejné kulturní středisko spřátelené země, ale o něco víc, o symbol v tomto období neustále zdůrazňované věrné příchylnosti k největšímu příteli Československa Sovětského svazu. Samozřejmě to souviselo s celým vztahem k srpnové okupaci, kterou naprostá většina občanů těžko mohla hodnotit jako zrovna přátelský čin. Dům sovětské vědy a kultury se měl stát místem, kde se plně v praxi realizovala „družba“, kterou vzývali delegáti XIV. sjezdu KSČ po projevu Gustáva Husáka. Pořádali se zde různé kulturní pořady, fungoval zde promítací sál, kde diváci sledovali ruské filmy v originálním znění apod. Samozřejmě nemohla chybět ani restaurace se specialitami z kuchyní jednotlivých národů žijících na území Sovětského svazu jako byl například boršč či šašlik. Součástí rozlehlého domu byla také prodejna Čajka, kde mohli zákazníci dostat sovětské potravinářské i spotřební výrobky. Možná sem občas Eva zavítala (Karel byl asi moc zásadový), aby tu koupila třeba levné a kvalitní víno. Jen těžko si však lze představit, že by se tu Honzík účastnil „jolky“, tedy na konci prosince pořádané ruské oslavy s Dědou Mrázem. Spíše navštívil běžnou vánoční besídku pořádanou školou nebo podnikem , v němž pracoval někdo z jeho rodičů. Dost možná se však návštěvy Domu sovětské vědy a techniky neubránil v rámci povinných školních akcí. Také ovšem mohl putovat do nedalekého Muzea Klementa Gottwalda, to byl také „oblíbený“ cíl mnoha výletů.Československý filmový týdeník 1971; Krátký film

  • Na pražském letišti se představil nadzvukový letoun Tupolev Tu-144

    do playlistu

    Na pražském letišti se představil nadzvukový letoun Tupolev Tu-144

    V rámci konání XIV. sjezdu KSČ probíhalo řada akcí, které měly demonstrovat pevné přátelství Československa a Sovětského svazu a ukázat prioritu SSSR v oblasti technického rozvoje. Mezi obzvlášť působivé argumenty patřilo představení nového nadzvukového sovětského letounu TU 144, které se připravovalo na let do Paříže, kde se mělo poměřit s pýchou západního technického rozvoje v oblasti dopravy, se slavným francouzským nadzvukovým letadlem Concorde. Posádka v čele s velitelem E. V. Jeljanem se ráda nechala „přemluvit“ k provedení „osmičky“ nad Prahou, při které dvakrát proletěla na Sjezdovým palácem, kde právě probíhal XIV. sjezd KSČ, ve výšce pouhých pět set metrů. K přeletu došlo v úterý 25. května 1971 a tak možná měl štěstí i Honzík a mohl obdivovat nevídané „éro“.Československý filmový týdeník 1971; Krátký film

  • O Vánocích měl premiéru dvoudílný televizní film Babička s Jarmilou Kurandovou v roli babičky a Libuší Šafránkovou v roli Barunky

    do playlistu

    O Vánocích měl premiéru dvoudílný televizní film Babička s Jarmilou Kurandovou v roli babičky a Libuší Šafránkovou v roli Barunky

    Babička Boženy Němcové je jediným dílem z 19. století, která se probojovala v letošní anketě Kniha mého srdce do finálové dvanáctky. Už více než 150 let oslovuje čtenáře idylický obraz venkovského života a moudré ženy z lidu české čtenáře a za tu dobu si získal množství ctitelů, mezi něž patří i současný kambodžský král. Příběh také vždy lákal české filmaře. Poprvé se na plátně objevil již v roce 1921 v němé verzi s Ludmilou Innemannovou v hlavní roli. Ale velkou popularitu si získalo zpracování z roku 1940, kde babičku hrála Terezie Brzková a Nataša Tanská Barunku. Snímek natočil režisér František Čáp v době okupace, kdy jakékoliv odkazy na slavnou českou minulost vyvolávaly obrovský ohlas u publika. I proto se již tehdy Babička stala skutečným filmovým hitem. O podobný úspěch se pokoušel dvoudílná barevná freska Babička, kterou pro Československou televizi natočil režisér Antonín Moskalyk. Dílo mělo premiéru v roce 1971, opět v tíživé společenské atmosféře. Jestliže podle části kritiků Jarmila Kurandová coby babička za výkonem své předchůdkyně podle mnohých kritiků poněkud zaostávala (podle jiných šlo naopak o zatím nejlepší babičku), naopak srdce všech si hned získala nádherná Barunka mladé a velmi půvabné Libuše Šafránkové. I v dalších rolích excelovali známí herci jako třeba Petr Čepek (černý myslivec a Jiří v babiččiných vzpomínkách), Libuše Geprtová jako Viktorka, Magda Vášaryová jako komtesa Hortensie nebo Květa Fialová coby paní kněžna. Diváci se alespoň na chvíli ve vánočním čase mohli přenést do jiného světa, do jiného životního rytmu. Ale ani tento film nebyl ušetřen stopy dobové cenzury – v titulcích se nemohlo objevit ani jméno autora scénáře Františka Pavlíčka.Babička; režie : A.Moskalyk, H.Rohanová; 1971; Československá televize

Související