iVysílání

stránky pořadu
Premiéra:
14. 2. 2011
17:25 na ČT2

1 2 3 4 5

35 hlasů
6663
zhlédnutí

Příběhy domů

Berglův palác

Honosné měšťanské sídlo jako kronika brněnské historie posledních dvou století

26 min | další Dokumenty »

upozorňovat

do playlistu

Přehrávač videa

Načítám přehrávač...

Příběhy domů - Berglův palác

  • 00:00:01 .
  • 00:00:23 Berglův palác v Brně
    byl ve své době považován
  • 00:00:27 za chloubu města.
  • 00:00:28 Byl na okraji Koliště,
    tehdejší promenády,
  • 00:00:31 na ulici, která vedla
    k nejkrásnějšímu
  • 00:00:34 brněnskému parku Lužánky.
  • 00:00:37 Na nároží,
    což bylo vždy považováno
  • 00:00:40 za něco významného.
  • 00:00:42 Navíc s terasou,
    vyhlídkou na celé historické Brno.
  • 00:00:47 Měl bych se asi vrátit k tomu,
    jak vůbec tato stavba vznikla.
  • 00:00:51 Proč vznikla a proč vypadá tak,
    jak vypadá téměř dodnes.
  • 00:00:56 Nechal si ji postavit
    jistý Johann Bergl,
  • 00:01:00 což byl obchodník s kůžemi.
  • 00:01:02 Dnes bychom spíš řekli
    továrník s koženým zbožím.
  • 00:01:06 Stavba byla na svou dobu
    velmi náročná.
  • 00:01:10 Bergl si vyvolil
    jednoho z nejvýznamnějších
  • 00:01:14 vídeňských architektů
    Heinricha von Ferstela,
  • 00:01:17 který měl ale teprve kolem 30.
  • 00:01:21 Byla to generace lidí,
    kteří studovali
  • 00:01:23 ve 40. letech 19. století.
  • 00:01:26 V době, kdy to i
    ve střední Evropě vřelo,
  • 00:01:29 což nakonec vyvrcholilo revolučními
    léty 1848 až 1849.
  • 00:01:35 Byli velmi kritičtí
    vůči minulosti.
  • 00:01:39 Už se jim stručně řečeno
    zajídal onen klasicismus.
  • 00:01:43 Ono neustálé čerpání z antiky,
    protože si představovali,
  • 00:01:47 že skutečnost
    je mnohem pluralitnější
  • 00:01:50 a měla by být
    takhle pluralitně vyjádřena
  • 00:01:54 jejich architektonickým dílem.
  • 00:01:58 Jako 25letý Ferstel vystartoval,
    jinak se to snad nedá říct,
  • 00:02:04 tím, že zvítězil v soutěži
    na vídeňský Votivkirche -
  • 00:02:10 kostel sv. Spasitele.
  • 00:02:13 Brňané neobyčejně intenzivně
    sledovali vídeňské dění,
  • 00:02:17 jak z hlediska kulturního,
    tak z hlediska urbanistického.
  • 00:02:21 Nakonec brněnská okružní třída je
    jakýmsi kabinetním odrazem toho,
  • 00:02:26 jak se vyvíjel
    urbanismus ve Vídni.
  • 00:02:30 Ferstel najednou kolem roku 1860
    tady dostává řadu zakázek.
  • 00:02:37 Já si myslím,
    že to je místo,
  • 00:02:39 které v době,
    kdy to ten stavebník stavěl
  • 00:02:43 bylo velmi reprezentativní.
  • 00:02:46 Po bourání hradeb
    tady na Kolišti vznikl takový pás,
  • 00:02:50 kde se stavěly
    reprezentační budovy
  • 00:02:52 včetně Mahenova divadla současného,
  • 00:02:55 později i to nové divadlo.
  • 00:02:58 Tady v parku stál ten Německý dům.
  • 00:03:01 Takže ten stavebník
    si to místo vybral.
  • 00:03:05 Jednak je otočeno
    taky výhodně k jihovýchodu
  • 00:03:08 s výhledem do parku.
  • 00:03:10 Takže zřejmě ve své době,
    kdy jezdily hlavně kočáry
  • 00:03:15 a ten provoz nebyl
    tak kachektický jako teď,
  • 00:03:18 tak to muselo být
    velice příjemné místo.
  • 00:03:22 Na bydlení
    i společenské příležitosti.
  • 00:03:26 Berglův palác vypadal
    poněkud jinak než dnes.
  • 00:03:29 Ta hlavní část
    se samozřejmě nezměnila,
  • 00:03:33 ale mezi ní a mezi
    hospodářským křídlem byla zahrada.
  • 00:03:38 Dvůr a nástup do zahrady,
    což bylo samo o sobě
  • 00:03:42 téměř v centru města
    něco pozoruhodého.
  • 00:03:46 Napravo byla přízemní partie,
    na jejíž střeše byla zimní zahrada
  • 00:03:53 Konečně byla tady
    i komerční složka,
  • 00:03:56 protože právě v té přízemní části
    pod terasou a zimní zahradou
  • 00:04:01 byla prodejna
    oněch kožených výrobků
  • 00:04:04 s nimiž Bergel obchodoval.
  • 00:04:10 Můžeme říci,
    že v celé Evropě nastala
  • 00:04:12 po napoleonských válkách
    přímo taková gründerská
  • 00:04:16 doba kapitalismu.
  • 00:04:18 Nacházíme se v době
    velkého rozmachu průmyslu.
  • 00:04:22 V Evropě nastupuje prakticky
    nová společenská vrstva,
  • 00:04:28 velmi dravá buržoazie,
    která ve svých začátcích
  • 00:04:32 se ještě neumí
    příliš reprezentovat.
  • 00:04:35 Říká se, že první generace
    těch novodobých velkopodnikatelů
  • 00:04:40 nebyla příliš osvícená,
    neuměla se reprezentovat
  • 00:04:45 ve společnosti.
  • 00:04:46 Ty další generace už
    na tu reprezentaci dbají
  • 00:04:49 a to je příklad
    i velkopodnikatele Bergla,
  • 00:04:52 který se reprezentoval vilou,
    vlastně velikým palácem
  • 00:04:56 na prestižním místě v centru Brna.
  • 00:04:59 Brnu se říkalo moravský Manchester
    pro velké množství textilek.
  • 00:05:03 Je zajímavé,
    že mnoho těch průmyslnických rodin
  • 00:05:07 do Brna přicházelo
    z různých oblastí Evropy,
  • 00:05:10 z Německa, Holandska
    a dalších zemí.
  • 00:05:13 Často to byli
    židovští podnikatelé.
  • 00:05:17 Z průmyslníků, kteří se v Brně
    proslavili nebo ovlivnilu
  • 00:05:24 i tu sféru kultury a umění.
  • 00:05:27 Potřeba je jmenovat
    Heinricha Gomperze,
  • 00:05:30 to byl velice
    významný mecenáš umění.
  • 00:05:33 Moravská galerie dodnes vlastní
    jeho velmi cennou sbírku
  • 00:05:37 německých a rakouských mistrů
    19. století.
  • 00:05:40 Ty rodiny Gomberzů, Lauberů,
    Tugendhatů, Jelineků a dalších
  • 00:05:44 tady zanechaly významnou stopu.
  • 00:05:50 Tento palác můžeme
    do určité míry považovat
  • 00:05:53 za ilustraci jak má vypadat
    moderní životní styl.
  • 00:06:00 Na jedné straně tady samozřejmě
    stála italská renesance.
  • 00:06:04 Renesance, jakýsi pre-
    nebo proto-buržoázní styl,
  • 00:06:09 ke kterému se nové
    měšťanstvo 19. století
  • 00:06:13 naprosto logicky odkazovalo.
  • 00:06:16 Na druhé straně gotika.
  • 00:06:17 Ve Ferstlově případě
    konkrétně gotika dvojí.
  • 00:06:22 Votivkirche ve Vídni
    je samozřejmě ohlasem
  • 00:06:25 západoevropské,
    respektive francouzské
  • 00:06:28 katedrální gotiky 13. století,
    toho největšího vzepětí
  • 00:06:33 gotického stylu.
  • 00:06:34 Jeho jiná stavba
    brněnský takzvaný Červený
  • 00:06:38 nebo Protestantský kostel
    na okružní třídě
  • 00:06:42 je koncipován jinak.
  • 00:06:43 Je to severská gotika,
    která měla signalizovat
  • 00:06:47 jakousi vazbu k hanzovním městům
    někde v Pobaltí a nebo v Hamburku
  • 00:06:54 nebo také ve Velké Británii.
  • 00:06:58 U Berglova paláce
    se projevuje jakési až rozštěpení
  • 00:07:04 a zároveň syntéza.
  • 00:07:05 Na jedné straně gotizující
    průčelí anglické provenience,
  • 00:07:10 na druhé straně
    italizující interiér.
  • 00:07:13 Tato hala je vlastně odleskem těch
    benátských palácových interiérů.
  • 00:07:20 Architekt Ferstel patřil
    k velmi zajímavé generaci,
  • 00:07:24 která se vynořuje
    s revolučními léty 1848 až 1849.
  • 00:07:29 Byli to doslova lidé,
    kteří se bouřili proti něčemu,
  • 00:07:34 co předcházelo, ale
    a těď trošku zavrtám
  • 00:07:38 do jednoho z mýtů českých dějin.
  • 00:07:41 Takzvaný bachovský absolutismus
    těmto někdejším revolucionářům
  • 00:07:46 umožnil zakázky,
    o kterých se předtím umělcům
  • 00:07:50 a architektům vůbec nesnilo.
  • 00:07:53 Vybudování velké
    okružní třídy ve Vídni
  • 00:07:56 se spoustou mohutných staveb,
    a také vybudování
  • 00:08:00 okružní třídy v Brně,
    rovněž se spoustou staveb
  • 00:08:04 velmi zajímavých.
  • 00:08:06 Téměř by se to dalo přirovnat
    k onomu známému paradoxu
  • 00:08:11 mladí revolucionáři
    staří ho vrátí,
  • 00:08:14 i když Ferstel
    v té době měl kolem 30.
  • 00:08:23 V čase habsburského mocnářství
    byl tento palác sídlem
  • 00:08:27 slavné Biberovy kavárny.
  • 00:08:30 To byla významná kavárna,
    kavárna v německých rukou,
  • 00:08:34 kde se také mluvilo německy.
  • 00:08:36 Biberovi byli slavná
    brněnská rodina kavárníků.
  • 00:08:41 Otto Biber přemístil
    rodinný podnik,
  • 00:08:44 tedy Biberovu kavárnu,
    právě sem do tohoto paláce.
  • 00:08:47 Jistě učinil dobře,
    protože se rázem ocitnul
  • 00:08:52 na brněnské okružní třídě,
    na promenádě a navíc
  • 00:08:57 na velmi frekventované křižovatce.
  • 00:09:01 Café Biber
    velmi dobře prosperovalo,
  • 00:09:04 jak to dokládá i skutečnost,
    že zde bylo jako v první kavárně
  • 00:09:09 v Brně zavedeno
    elektrické osvětlení.
  • 00:09:16 Je tady řada paradoxů.
  • 00:09:18 Nejenom Berglův palác,
    ale i například
  • 00:09:21 Ferstelův evangelický kostel
    byl ve své době považován
  • 00:09:25 za jakousi výzvu k toleranci.
  • 00:09:29 Musíme si uvědomit,
    že teprve rokem 1848
  • 00:09:32 dochází ke skutečnému
    otevření všem možným proudům
  • 00:09:36 a je možné i evangelické svatyně
    stavět dokonce s věžemi
  • 00:09:40 a dokonce v centrech měst.
  • 00:09:43 Ten evangelický kostel
    se ocitá na úhelném místě
  • 00:09:48 brněnské okružní třídy.
  • 00:09:50 Na jakémsi průsečíku
    mezi katolickým chrámem sv. Tomáše
  • 00:09:55 na jedné straně
    a na druhé straně
  • 00:09:58 mezi osvícenským obeliskem
    na Františkově
  • 00:10:02 nebo dnes v Denisových sadech.
  • 00:10:05 Na jedné straně byl
    tedy výrazem tolerance,
  • 00:10:08 na druhé straně s ním přichází
    do Brna nacionalismus.
  • 00:10:12 Právě to odvolávání se
    k severské architektuře,
  • 00:10:15 cihelné architektuře,
    typické architektuře řekněme
  • 00:10:19 té germánské části Evropy,
    se začíná projevovat i v Brně
  • 00:10:24 a o několik let později
    Ferstelův nástupce August Prokop
  • 00:10:30 nedaleko staví
    německou tělocvičnu,
  • 00:10:34 která ovšem není jen tělocvičnou
    tou známou Turnhalle,
  • 00:10:38 ale je zároveň
    i jakýmsi kulturním domem,
  • 00:10:42 protože se tam pořádají
    koncerty plesy a tak dále.
  • 00:10:45 Stává se prostě německým
    společenským střediskem
  • 00:10:49 a je opět pojata
    v severské neogotice.
  • 00:10:52 Ta se tedy začíná stávat
    charakteristickým prvkem
  • 00:10:56 pro německou část
    brněnského obyvatelstva.
  • 00:10:59 Zatímco pro českou besední dům,
    který je pojatý
  • 00:11:03 v takové harmonizující
    italské neorenesanci.
  • 00:11:09 V době kolem roku 1870
    mělo Brno kolem 75 000 obyvatel
  • 00:11:15 přičemž národnostní poměr
    byl zhruba 70% Němci 30% Češi.
  • 00:11:23 Je třeba si uvědomit,
    že německá většina města
  • 00:11:28 si držela silně
    své mocenské pozice.
  • 00:11:34 Byla tady silná německá správa.
  • 00:11:37 Němečtí podnikatelé
    tady měli výrazné pozice.
  • 00:11:42 Nedaleko Berglerovy vily
    stál Německý dům,
  • 00:11:47 který významně financoval
    průmyslník Friedrich Wannieck.
  • 00:11:51 Brňáci znají dobře to
    velkocentrum prodeje Vaňkovku
  • 00:11:59 s tím, že tam zůstalo
    ještě pár budov té bývalé
  • 00:12:02 továrny Friedricha Wanniecka,
    kde se vyráběly strojírenské
  • 00:12:07 komponenty, parní kotle
    pokud vím.
  • 00:12:10 Ten Wannieck byl rovněž
    osvícený podnikatel,
  • 00:12:13 který pro své dělníky
    vytvářel fond,
  • 00:12:16 ze kterého se třeba
    platila nemocenská
  • 00:12:19 nebo podpora v nezamněstnanosti
    a tak dále.
  • 00:12:23 Ten novogotický Německý dům,
    který působil určitě na současníky
  • 00:12:30 jako takový novgotický hrad.
  • 00:12:32 To byla taková bašta němectví,
    nejen Brna, ale celé Moravy.
  • 00:12:36 Už tehdejší součastníci viděli
    v architektuře toho Německého domu
  • 00:12:41 pravděpodobně více
    politické prvky.
  • 00:12:44 České podniky, spolky, školy
    a instituce se vzmáhaly
  • 00:12:48 opravdu velmi pomalu.
  • 00:12:50 To je třeba
    ve velkém kontrastu proti Praze,
  • 00:12:53 kde byl od 60. let
    19. století český starosta.
  • 00:12:58 Česká vrstva Prahy byla
    na velkém vzestupu
  • 00:13:02 a to sebevědomí českého pražského
    měšťanstva bylo nesporné.
  • 00:13:07 To je ve velkém kontrastu
    proti Brnu,
  • 00:13:09 kde byl 1. český starosta
    až po vzniku republiky.
  • 00:13:13 V listopadu 1918
    byl zvolen 1. český starosta.
  • 00:13:17 Tím politickým vývojem,
    rozpadem Rakouska-Uherska
  • 00:13:22 ty věci byly uspíšeny
    podle tehdejších pamětníků
  • 00:13:25 přibližně o takových 20 až 30 let.
  • 00:13:28 Ono se předpokládalo,
    že v budoucnu se ten
  • 00:13:31 národnostní poměr převrátí,
    že ta radnice bude česká,
  • 00:13:34 ale že k tomu dojde takovou
    demografickou přirozenou cestou
  • 00:13:38 v souvislosti s všeobecným
    volebním právem.
  • 00:13:44 Do Biberovy kavárny
    chodili němečtí měšťané,
  • 00:13:47 němečtí nacionálové,
    stejně jako třeba
  • 00:13:50 němečtí důstojníci
    rakouské armády.
  • 00:13:55 To se stalo právě osudným
    Františku Vymazalovi.
  • 00:14:00 František Vymazal byla taková
    svérázná brněnská postava
  • 00:14:04 na přelomu 19. a 20. století.
  • 00:14:08 To byl známý brněnský filozof,
    brněnský Sokrates nebo Diogénes
  • 00:14:14 se mu také říkalo.
  • 00:14:16 Byl to mimo jiné i jazykovědec
    a autor známých příruček -
  • 00:14:22 Snadno a rychle.
  • 00:14:24 On si sem chodíval přečíst noviny
    a takto učinil i na Silvestra
  • 00:14:29 onoho roku 1915,
    tedy v čase 1. světové války,
  • 00:14:33 kdy nacionální poměry v Brně
    byly zvlášť vyostřené.
  • 00:14:47 Po půlnoci spustila
    místní kapela rakouskou hymnu.
  • 00:14:51 Načež celá ta
    veselící se společnost
  • 00:14:55 povstala v příkladném pozoru.
  • 00:14:59 Všichni kromě toho Vymazala.
  • 00:15:02 Byl tedy upozorněn číšníkem,
    že hrají rakouskou hymnu,
  • 00:15:05 ale on jenom ledabyle mávnul rukou
    a v zápětí byl udán a zatčen.
  • 00:15:10 Několik týdnů strávil tedy
    v brněnském vězení na Špilberku
  • 00:15:14 v těch nehostinných kobkách.
  • 00:15:20 Palác byl dostavěný
    Augustem Prokopem v roce 1888
  • 00:15:26 už pro nového majitele
    Edmunda Bochnera.
  • 00:15:30 Ani to nebyl poslední
    z významných majitelů.
  • 00:15:33 Tím dalším až na počátku
    20. století se stal
  • 00:15:39 Stephan Haupt von Buchenrode.
  • 00:15:43 Jeden z předních
    brněnských podnikatelů,
  • 00:15:47 a taky jeden z předních propagátorů
    tehdy moderní brněnské architektury
  • 00:15:54 V roce 1926 prodal velkostatkář
    Stephan Haupt zemědělskému muzeu
  • 00:16:01 brněnské nemovitosti a mezi nimi
    i skvostný Berglův palác.
  • 00:16:08 Koupilo to
    Pražské zemědělské muzeum
  • 00:16:11 a o 2 roky později tuto nemovitost
    postoupilo brněnské pobočce.
  • 00:16:18 29. řijna 1933 u příležitosti
    výročí vzniku republiky byla
  • 00:16:25 v Berglově paláci
    zahájena velká výstava,
  • 00:16:31 vlastně expozice týkající se
    historie zemědělství na Moravě.
  • 00:16:44 Brněnská pobočka
    zemědělského muzea
  • 00:16:47 byla trochu specifická.
  • 00:16:48 Narozdíl od té pražské,
    ale třeba i od té bratislavské
  • 00:16:52 se zaměřovala především
    na současné zemědělství.
  • 00:16:57 V té expozici
    se to projevovalo tím,
  • 00:16:59 že tam viselo spoustu
    map, grafů, diagramů
  • 00:17:04 a spousty
    dokumentačního materiálu,
  • 00:17:07 který byl průběžně
    každý rok obnovován.
  • 00:17:10 To znamená mapy byly dokreslovány,
    diagramy byly vyměněny,
  • 00:17:14 byly tam doplněny číselné údaje
    z konkrétního roku a podobně.
  • 00:17:17 Projevovalo se to však také
    ve sbírkovém fondu trojrozměrném.
  • 00:17:21 To znamená,
    že když byl vyvinut nový stroj,
  • 00:17:24 tak ho ihned sehnali
    a vyměnili ho za ten starší,
  • 00:17:27 který byl do té doby ve sbírkách.
  • 00:17:29 Bylo to všechno s tím účelem,
    že zemědělec,
  • 00:17:32 který přišel
    do zemědělského muzea,
  • 00:17:35 měl možnost získat přehled
    o všem moderním,
  • 00:17:38 co existuje v zeměděství.
  • 00:17:40 Co by si měl pořídit
    pro svůj zemědělský podnik.
  • 00:17:50 Muzeum v Berglově paláci
    působilo až do roku 1943,
  • 00:17:57 kdy na příkaz okupantů muselo
    muzeum svoje sbírky vyklidit.
  • 00:18:06 Místo muzea se tam
    usídlil protektorátní svaz
  • 00:18:12 pro zemědělství a lesnictví.
  • 00:18:14 Je zajímavé,
    že během osvobozování Brna
  • 00:18:18 byl Berglův palác
    nepříjemně těžce zasažen.
  • 00:18:49 Budova se okamžitě
    po příchodu Sovětů stala jakýmsi
  • 00:18:53 kulturně-informačním centrem,
    které bylo v těsné blízkosti
  • 00:18:57 rozvalin Německého domu,
    a které se nacházelo i v místě
  • 00:19:01 kde byly uloženy hroby rudoarmějců
    na Rudém náměstí v Brně.
  • 00:19:06 I když Brno bylo oficiálně
    osvobozeno 26. dubna 1945,
  • 00:19:11 tak v některých městských částech
    severně od Brna,
  • 00:19:17 například v Řečkovicích
    se bojovalo do květnových dní.
  • 00:19:21 Velitelství tedy
    nebylo přímo v týlu,
  • 00:19:23 ale nacházelo se v bezprostřední
    blízkosti bojové línie.
  • 00:19:28 Po 6letém nuceném zatemnění
    tento objekt dlouho do noci
  • 00:19:32 zářil jasnými světly,
    kterými byly nasvíceny
  • 00:19:37 obrazy Stalina a Lenina,
    které byly umístěny na galerii
  • 00:19:42 v 1. patře tohoto domu.
  • 00:19:46 Tyto obrazy byly nasvíceny
    dlouho do noci,
  • 00:19:50 nebyly to jen
    portréty státníků a politiků,
  • 00:19:54 ale byly zde vyvěšeny
    i obrazy vojevůdců, maršálů
  • 00:19:59 Žukova, Koněva a samozřejmě
    i maršála Malinovského,
  • 00:20:03 kteří vlastně shlíželi
    na tuto rušnou křižovatku.
  • 00:20:07 DOBOVÁ REPORTÁŽ
  • 00:20:07 Osvobozený lid chápe se
    všude správy svých věcí.
  • 00:20:13 Těžce postižené Brno
    slaví vítězný konec války
  • 00:20:16 a všichni jsou
    jednotni v rozhodnutích.
  • 00:20:20 Nikdy víc nevkročí německá bota
    na českou a slovenskou zemi.
  • 00:20:24 Už nás nic neoddělí
    od Sovětského svazu,
  • 00:20:28 ručitele míru a bezpečnosti
    slovanských národů.
  • 00:20:31 Sovětská armáda se
    z Brna stahovala postupně.
  • 00:20:34 20. listopad roku 1945
    je považován za den,
  • 00:20:37 kdy slavnostně
    rudá armáda opustila Brno.
  • 00:20:40 Tohoto slavnostního odchodu
    rudoarmějců se zúčastnilo
  • 00:20:44 více než 100 000 Brňanů.
  • 00:20:46 Jen tak pro zajímavost tuto dobu,
    kterou strávili rozloučením
  • 00:20:50 s rudoarmějci si později
    dobrovolně nadpracovali.
  • 00:20:55 DOBOVÁ REPORTÁŽ
  • 00:20:56 Nevkusná stavba Německého domu
    dlouho hyzdila nejkrásnější
  • 00:21:00 brněnské náměstí.
  • 00:21:02 Nyní dynamitové nálože
    odstraňují poslední zbytky.
  • 00:21:06 ohyzdné budovy.
  • 00:21:19 To byl rok 1945,
    muzeum se snažilo navázat
  • 00:21:24 na svoji úspěšnou
    předválečnou činnost,
  • 00:21:29 ale už začínaly problémy.
  • 00:21:31 Muzeum se dostalo
    pod národní správu.
  • 00:21:35 Muzeum zaniklo koncem roku 1948
    a k jeho zániku přispěla jednak
  • 00:21:44 politická situace
    a konkrétně bych řekl
  • 00:21:50 rozpuštění a záník agrární strany.
  • 00:21:53 Byla to tato strana agrární,
    která ve svém programu
  • 00:21:58 a ve své činnnosti podporovala
    finančně i jinak
  • 00:22:05 zemědělské muzejnictví
    a osvětu na venkově.
  • 00:22:10 Sbírky byly převezeny do Prahy
    a ostatních moravských muzejí.
  • 00:22:17 Částečně i na Vysokou
    školu zemědělskou.
  • 00:22:22 Takže tím končí slavná éra
    zemědělského muzejnictví
  • 00:22:27 v Berglově paláci.
  • 00:22:30 Na jeho míso nastoupil
    jednotný svaz českých zemědělců.
  • 00:22:35 Po jeho zániku byla v budově
    akademie zemědělských věd,
  • 00:22:41 to bylo zhruba do roku 1964.
  • 00:22:46 Tahdy byl Berglův palác prohlášen
    za kulturní nemovitou památku.
  • 00:22:53 Zhruba v těch letech 1966 až 94
    zde byly restaurace, jídelny
  • 00:23:03 a jiné organizace.
  • 00:23:07 Po 2. světové válce stihl
    kavárnu Muzeum osud,
  • 00:23:12 jaký tehdy potkal i četná
    jiná hostinská zařízení u nás.
  • 00:23:17 Kavárna Muzeum byla znárodněna
    a stala se součástí podniku
  • 00:23:23 Restaurace a jídelny Brno 2.
  • 00:23:27 Nicméně i v těch
    následujících desetiletích
  • 00:23:30 byla kavárna velmi obíbena,
    protože tady se vždycky
  • 00:23:35 výborně vařilo.
  • 00:23:37 Na přelomu 60. a 70. let,
    kdy zde byl šéfkuchařem
  • 00:23:43 Milan Romanovski,
    tak zde byly vyhlášené pochoutky.
  • 00:23:47 To nebyl jenom řízek
    s obligátním názvem Muzeum,
  • 00:23:51 ale třeba také bavorské vdolečky
    byly velmi oblíbené.
  • 00:23:57 Sám jsem sem chodíval kdysi dávno
    a mohu to potvrdit.
  • 00:24:06 Ten název Muzeum vzniknul,
    protože to bylo kdysi
  • 00:24:10 zemědělské muzeum.
  • 00:24:11 Ten název pro tu kavárnu zůstal
    a v žargonu se říká Muzejka,
  • 00:24:17 což jako skoro všichni vědí,
    kde je Muzejka.
  • 00:24:22 Já sem přišel do Brna
    začátkem 60. let.
  • 00:24:25 Asi od roku 62 jsem pracoval
    pro redakci Mladé fronty tehdejší,
  • 00:24:32 která sídlila tady vedle
    v té tiskárně
  • 00:24:34 na Moravském náměstí.
  • 00:24:36 Kromě toho, že se to tam tisklo,
    tak tam sídlily redakce
  • 00:24:41 dalších deníků.
  • 00:24:43 Platilo takové pravidlo,
    že kolem 17. hodiny,
  • 00:24:46 když už byla uzávěrka,
    tak se tady kolem nějakého stolu
  • 00:24:52 vždycky vytvořil takový jakoby
    diskuzní klub těch novinářů.
  • 00:24:56 Takže člověk věděl,
    že když tady po té 17. zabrousí,
  • 00:25:00 tak potká nějakou spřízněnou duši.
  • 00:25:03 Vím, že se tady dal
    potkat Oldřich Mikulášek,
  • 00:25:06 básník, který tady ostatně
    bydlel za rohem v Mášově ulici.
  • 00:25:10 Dal se tady potkat Jan Skácel.
  • 00:25:14 Teď v této době si nepamatuji,
    když jdu okolo,
  • 00:25:17 že by tady někdo seděl
    u toho okna.
  • 00:25:21 Jako v pražské Slávii,
    kde se podíváte
  • 00:25:23 a vidíte třeba Arnošta Lustiga
    obklopeného mladými dívkami.
  • 00:25:28 Tady tehdy v těch 60. letech
    ten člověk mohl jít
  • 00:25:31 a potkat tady někoho,
    jak tady sedí a třeba si píše
  • 00:25:35 nebo pije pivo.
  • 00:25:50 Skryté titulky: Marie Butula Cichá
    Česká televize, 2011

Související