Ze života dvou lidí, kteří rozumějí zvířecí řeči více než té lidské a jedné maminky, která ráda nosí kožichy.

Dokumentární film Theodory Remundové nahlíží do života dvou lidí žijících na společenském okraji a rezignujících na přijetí obvyklého modelu života většinové společnosti. V životě se zvířaty našli nebo hledají svou cestu ke zkrocení sebe sama, k vyrovnání se s vlastní neochotou nebo neschopností navazovat mezilidské vztahy tak, jak se jim to daří ve vztahu ke zvířatům. Dobrovolný civilizační exil lidí, kteří žijí v maringotkách a hledají poslání v obětavé práci pro zvířata, lze v mnoha ohledech chápat jako vzdor proti konzumním hodnotám civilizovaného světa, stejně jako útěk před příliš složitým a nepřehledným světem mezilidských vztahů. Oním kroceným zvířetem se tak v symbolické rovině stává vnitřní konflikt protagonistů filmu. Při konfrontaci se společností jsou to právě oni, kteří jsou cílem nutného zkrocení. Nebo jsme to spíše my?

Napište nám