Vzpomínka na Jarmilu Novotnou
Tento dokument je věnován výjimečné operní pěvkyni Jarmile Novotné (*23. 9. 1907 - †9. 2. 1994), jejíž výročí si v těchto dnech připomínáme. Díky svému nevšednímu talentu působila nejprve ve Vinohradském divadle, později se jí podařilo stát členkou operního souboru Národního divadla. Koncertovala také ve Smetanově síni Obecního domu. Je označována za nejslavnější žačku Emy Destinnové, i když ji slavná operní diva vyučovala jen pár měsíců. Upozornila na sebe rolí Mařenky ve Smetanově Prodané nevěstě, kterou uvádělo Národní divadlo. Bylo ji tehdy pouhých osmnáct let. I díky svému hereckému talentu byla obsazována do mnoha evropských i jednoho amerického filmu, v českých snímcích se objevila jen dvakrát - v němém snímku Vyznavači slunce a ve zvukovém melodramatu Skřivánčí píseň, kde předvedla i svůj pěvecký talent.
V roce 1927 se vydala studovat do Itálie. Od té doby se také datuje přátelství s rodinou Tomáše Garrigua Masaryka, který mladou pěvkyni podporoval a také jí zprostředkoval studia v Miláně. Hned v dalším roce debutovala v Itálii ve Verdiho Rigolettovi a přijala angažmá v Berlíně. Jejím novým českým domovem se stal zámek v Litni u Berouna. 16. července 1931 se tam provdala za šlechtice Jiřího Daubka.
Po nástupu fašismu v Německu pokračovala ve své práci ve Vídni a krátce i v Praze. V březnu 1939 se s manželem a dvěma dětmi (sedmiletou holčičkou a batoletem Georgem) vydala do New Yorku. Zde se stala sólistkou Metropolitní opery, kde působila až do roku 1956. Během války pořádala řadu vystoupení pro raněné vojáky, české krajany a ve prospěch válečných fondů, a prosadila, aby bylo libreto Prodané nevěsty přeloženo do angličtiny, nechtěla zpívat německy. Z roku 1942 pochází její nahrávka Lidických písní, v které ji na klavír provázel Jan Masaryk. V poválečném období se na krátký čas vrátila do Čech a vystoupila v Prodané nevěstě a měla samostatný koncert v Obecním domě. Liteňský zámek byl však poničen ruskými vojáky a v roce 1948 konfiskován.
Rolí Cherubína ve Figarově svatbě se s operní činností rozloučila a vrátila se s manželem do Vídně, kde žili až do jeho smrti v roce 1981.
Od roku 1972 mohla konečně navštěvovat i Československo. V roce 1994 nečekaně zemřela po banální operaci kolene v New Yorku. Byla pochována po boku svého manžela v liteňské rodinné hrobce.
