iVysílání

stránky pořadu
Premiéra:
26. 3. 2016
20:05 na ČT24

1 2 3 4 5

17 hlasů
16058
zhlédnutí

Historie.cs

Dějiny času

Marie Bláhová — Cyril Ron — Milan Hlavačka — Jan Sokol — Radko Kynčl

Existuje vůbec čas, nebo si ho vymyslel člověk?

52 min | další Publicistika »

upozorňovat

do playlistu

Přehrávač videa

Načítám přehrávač...

Historie.cs

  • 00:00:02 HISTORIE.CS
  • 00:00:20 -Vašku!
  • 00:00:21 KUKAČKA
  • 00:00:26 -Z toho budu mít zase vopar!
  • 00:00:30 -Pozemský čas v ten moment
    ztratil svůj krok,
  • 00:00:32 ten okamžik trvá
    celý světelný rok,
  • 00:00:35 já byla jiná, tak náhle jiná,
    zamilovaná.
  • 00:00:40 -Takže, začali jsme písničkou.
  • 00:00:43 Šéf našeho projektu,
    pan Čestmír Franěk,
  • 00:00:46 to neustále této písničce vyčítá
    prakticky již od svého dětství,
  • 00:00:50 že tam se říká, že:
  • 00:00:53 Pozemský čas,
    ten moment ztratil svůj krok,
  • 00:00:55 ten okamžik trval
    celý světelný rok.
  • 00:00:57 A že světelný rok
    není míra délková,
  • 00:00:59 tedy míra časová,
    nýbrž míra délková.
  • 00:01:02 Jak je to?
  • 00:01:03 -No, tak určitě
    je to básnická licence tady.
  • 00:01:06 Světelný rok ale trvá
    stejně jako ten pozemský rok -
  • 00:01:10 časově.
  • 00:01:13 Ale asi to bylo míněno
  • 00:01:15 jako obrovské množství
    něčeho - času, nebo tak,
  • 00:01:19 protože světelný rok
    je asi 9 miliard kilometrů,
  • 00:01:24 nebo daleko více ještě,
  • 00:01:27 a 63 tisíc
    astronomických jednotek,
  • 00:01:31 tedy vzdáleností Země - Slunce.
  • 00:01:33 Takže je to něco obrovského.
  • 00:01:35 -Je to něco,
    co si my neumíme představit.
  • 00:01:37 -Asi proto ten okamžik
    tedy trval tak dlouho.
  • 00:01:40 -Pletou si to lidé
    takhle historicky?
  • 00:01:43 -No, tak samozřejmě,
    protože čas je, řekněme,
  • 00:01:46 fyzikální veličina,
    astronomická veličina.
  • 00:01:50 Je to sociokulturní veličina.
  • 00:01:52 Čas může být vnímán individuálně,
    může být vnímán kolektivně.
  • 00:01:56 Čili času je tolik,
  • 00:01:58 že básníci s tím můžou zacházet,
    jak chtějí.
  • 00:02:01 -A ve středověku?
  • 00:02:03 -Ve středověku lidé samozřejmě
    také vnímali čas různým způsobem.
  • 00:02:08 -V temném středověku, tedy.
  • 00:02:09 -V temném středověku.
  • 00:02:11 Můžeme, pokud se dá, z pramenů -
    ti, kteří to zachytili,
  • 00:02:16 tak z toho můžeme samozřejmě
    jednak předpokládat,
  • 00:02:19 že vnímali normálně cyklický
    čas - střídání ročních dob -
  • 00:02:22 a obnovování tedy přírody
    a všeho ostatního,
  • 00:02:25 z čehož si potom interpretovali
    i případnou možnost,
  • 00:02:29 že vlastně i lidský život
    se může takto obnovovat.
  • 00:02:32 Takže po smrti se může
    zase znovu začít nově žít.
  • 00:02:35 A pak tam byl vedle toho
    ten lineární čas,
  • 00:02:39 který vlastně vytvořila
    židovská kultura,
  • 00:02:43 který začíná stvořením světa
  • 00:02:45 a končí potom v křesťanství
    posledním soudem,
  • 00:02:49 nebo tedy
    tím nebeským Jeruzalémem.
  • 00:02:51 Tam nějaké opakování není možné.
  • 00:02:54 -Čili když se říká
    "mystérium času"...
  • 00:02:56 -Ten je jedinečný, ano.
  • 00:02:57 -Tak koukám,
    že je to pravdivé přirovnání.
  • 00:02:59 -Tak je to pravda.
  • 00:03:03 -Ten fyzikální čas se tváří,
    že existuje.
  • 00:03:06 Ale on vlastně
    to není žádný čas,
  • 00:03:08 protože čas
    je charakterizovaný tím,
  • 00:03:12 že něco bude a něco bylo.
  • 00:03:14 A něco je.
  • 00:03:16 A teď je, od starověku
    je taková diskuse o tom,
  • 00:03:20 že to, co bude, to ještě není,
    a to, co bylo, už není.
  • 00:03:25 Takže vlastně
    z toho času nic nezbude.
  • 00:03:28 -Marie Bláhová, dobrý den.
    -Dobrý den.
  • 00:03:30 -Milan Hlavačka, dobrý den.
    -Dobrý den.
  • 00:03:33 -A Cyril Ron, dobrý den.
    -Dobrý den.
  • 00:03:36 -Za chvíli nám začne letní čas.
  • 00:03:39 Proč se vlastně
    dělal ten letní čas?
  • 00:03:42 -Je to na našem území,
  • 00:03:45 nebo v rakousko-uherské
    monarchii je to spojené
  • 00:03:49 s válečným obdobím, s rokem 1916,
  • 00:03:52 nebo přímo tedy příprava
    na zimní čas roku 16/17.
  • 00:03:56 Já si myslím,
  • 00:03:58 že si tedy vždycky od toho
    slibovali nějakou úsporu -
  • 00:04:02 jednak energií, jednak toho,
  • 00:04:04 že můžou lépe organizovat
    i ten válečný provoz za světla.
  • 00:04:09 A podle mě ten rok 16
    je velmi příznačný v tom,
  • 00:04:13 že tady se nemusíte obracet
    na žádné parlamenty,
  • 00:04:16 tady to nemusíte diskutovat.
  • 00:04:17 Tady to prostě ta vojensko-
    byrokratická mašinérie,
  • 00:04:21 jak říkám, to nařídí.
  • 00:04:22 -Troufli by si lidé,
  • 00:04:24 když už jsem mluvil
    o tom temném středověku,
  • 00:04:27 tehdy takhle pohybovat časem?
  • 00:04:29 -Tak, ten čas ve středověku
    byl takový trošku vágní,
  • 00:04:32 takže tam spíš rozlišovali
    to světlo a tmu
  • 00:04:35 a jednotlivé díly u toho.
  • 00:04:36 Takže tam, myslím...
  • 00:04:37 Tam se řídili tím světlým
    dnem celkem pravidelně.
  • 00:04:40 Takže asi nebylo třeba...
  • 00:04:43 -Se s tímto netrápili.
  • 00:04:44 -S tím se netrápili.
  • 00:04:46 Tam se to rozlišuje,
    nebo poznáte ten zimní
  • 00:04:48 a letní čas, tedy pardon,
    teď jsem nechtěla říci označení,
  • 00:04:52 ale čas v zimě a čas v létě -
    se třeba projevuje v tom,
  • 00:04:56 že v zimě byla kratší
    pracovní doba
  • 00:04:58 třeba pro stavební dělníky,
    ale zase měli méně přestávek.
  • 00:05:01 V létě měli zase
    delší pracovní dobu,
  • 00:05:03 od světla do tmy, ale zase
    v tom měli více přestávek.
  • 00:05:06 Takže ono se s tím manipulovalo.
  • 00:05:08 -Čili oni vlastně už tehdy měli
    taky do jisté míry letní čas?
  • 00:05:12 -Do jisté míry ano.
  • 00:05:15 -Na počátku vlastně lidé
    neměli žádné časoměrné přístroje
  • 00:05:19 a určovali čas podle polohy
    Slunce na obloze.
  • 00:05:25 Později si ale všimli,
  • 00:05:27 že s tou polohou Slunce souvisí
    směr a délka jeho stínu.
  • 00:05:31 A na tom založili
    konstrukci slunečních hodin.
  • 00:05:34 Ale vždycky to byly vlastně hodiny,
    které měly svislý stínový ukazatel.
  • 00:05:39 Proto ukazovaly vlastně
    v různých ročních obdobích různě,
  • 00:05:44 a musely mít proto
    několik stupnic.
  • 00:05:46 Určitou další komplikací
    tam bylo to,
  • 00:05:49 že v té době se používal
    tzv. temporální čas,
  • 00:05:52 to znamená,
  • 00:05:53 délka hodin v průběhu roku
    se měnila podle toho,
  • 00:05:57 jak byl dlouhý den a dlouhá noc.
  • 00:05:59 Přesýpací hodiny - jejich
    dobu vzniku přímo neznáme,
  • 00:06:03 ale v Evropě se rozšířily
    na konci středověku.
  • 00:06:06 Dalším druhem elementárních hodin,
  • 00:06:09 které byly ve starověku
    používány, byly hodiny vodní.
  • 00:06:13 Byly to tzv. hodiny výtokové,
    to znamená, byla to nádoba,
  • 00:06:17 ze které malým otvorem
    unikala voda.
  • 00:06:20 A podle výšky hladiny
    se určoval čas.
  • 00:06:22 Ohňové hodiny se začaly
    používat až ve středověku.
  • 00:06:26 V Číně byly oblíbené zejména
    hodiny doutnákové, které...
  • 00:06:31 Vlastně tam byl nějaký doutnák
    tvořený kovovou tyčinkou,
  • 00:06:34 která byla pokryta
    směsí vosku a sazí.
  • 00:06:37 Postupně odhořívala.
  • 00:06:40 Přes ten doutnák byla přehozena
    závažíčka na nitce,
  • 00:06:44 takže tak jak ty nitky přehořely,
  • 00:06:47 tak vlastně ty hodiny
    dávaly akustický signál
  • 00:06:50 o probíhajícím čase.
  • 00:06:52 Podobně jako vodní hodiny -
  • 00:06:54 měly ty ohňové hodiny tu výhodu,
    že nepotřebovaly vlastně Slunce.
  • 00:06:58 Takže mohly fungovat i v noci.
  • 00:07:01 V Evropě se používaly
  • 00:07:03 ale hlavně jaksi
    mezi majetnějšími vrstvami,
  • 00:07:06 protože na jejich výrobu
    se nehodily lojové svíce,
  • 00:07:09 které byly poměrně laciné,
  • 00:07:11 ale byly potřeba voskovice,
    které byly velmi nákladné.
  • 00:07:15 Ty svícové hodiny
    a potom také olejové hodiny,
  • 00:07:18 které vlastně...
  • 00:07:19 Byla to olejová lampička,
  • 00:07:21 jejíž nádobka byla opatřena
    nějakou stupnicí.
  • 00:07:25 Tak se používaly tak nějak
    víceméně na sklonku středověku.
  • 00:07:31 -Co vy, astronomové?
  • 00:07:32 Zabýváte se vůbec něčím
    takovým, jako je letní čas?
  • 00:07:35 -Letní čas tedy není
    astronomická záležitost.
  • 00:07:38 Je to záležitost
    spíš ekonomická, nebo sociální.
  • 00:07:41 Ale třeba je zajímavé,
  • 00:07:43 že na rovníku
    tento problém vůbec nemají.
  • 00:07:45 -Není, ano.
  • 00:07:46 -Tam mají 12 hodin den
    a 12 hodin tmu.
  • 00:07:48 -Tam mají stejně dlouhý den i noc.
  • 00:07:51 -Ten, kdo žije podle sluníčka,
  • 00:07:53 tak vlastně ten letní čas
    nepotřebuje.
  • 00:07:56 Ten ho vlastně ruší.
  • 00:07:58 Nebo takhle, ten mu pomáhá.
  • 00:08:00 Malé děti žijí podle sluníčka.
  • 00:08:03 Když se posune ten čas,
    tak maminka je potom ráda,
  • 00:08:06 že nemusí vstávat v 5 hodin,
    ale až v 6.
  • 00:08:09 Takže je to asi sociální.
  • 00:08:11 S astronomií to nemá
    nic společného.
  • 00:08:13 -Jsou státy,
    které to zásadně zrušily.
  • 00:08:15 Já nevím, putinovské Rusko apod.
  • 00:08:17 A jsou státy,
    které na tom trvají, jako my.
  • 00:08:20 Takže vypočítat to v podstatě
    nejde, jestli něco ušetříte,
  • 00:08:24 protože vám zase říkají,
  • 00:08:25 že na podzim zase
    něco ztratíte, takže...
  • 00:08:29 -Na konci středověku
  • 00:08:31 také vznikl vlastně začátek
    nového způsobu měření času
  • 00:08:35 pomocí mechanických hodin.
  • 00:08:38 My nevíme přesně,
    kdy mechanické hodiny vznikly.
  • 00:08:41 Ale Dante ve své Božské komedii
  • 00:08:43 používá přirovnávání
    k hodinovému stroji.
  • 00:08:47 A protože to vyšlo
    někdy v roce 1320,
  • 00:08:51 nebo bylo napsáno,
    tak je zřejmé, že v té době,
  • 00:08:55 pokud to přirovnání mělo být
    srozumitelné alespoň vzdělancům,
  • 00:08:59 tak už mechanické hodiny
    musely být poměrně dobře známé.
  • 00:09:02 Znamená to, že vznikly
    nejpozději ve 13. století.
  • 00:09:06 My máme přesné zprávy potom,
  • 00:09:08 teprve až vznikly různé
    monumentální orloje.
  • 00:09:11 Nejstarší byl orloj
    Richarda z Wallingfordu, z Anglie.
  • 00:09:16 Tedy nejstarší,
    co se týká projektu.
  • 00:09:19 Jeho realizace se trošku pozdržela.
  • 00:09:23 Předstihl ho orloj
    Jacopa de Dondiho z Padovy,
  • 00:09:28 který byl postaven roku 1344.
  • 00:09:31 V dalších stoletích vznikaly
    orloje potom ve Francii,
  • 00:09:35 v Německu.
  • 00:09:37 V roce 1410 například v Praze.
  • 00:09:39 I v dalších zemích postupně.
  • 00:09:43 -Na orloji je ciferník,
    který ukazuje tzv. český čas.
  • 00:09:47 A ten by byl řešením,
  • 00:09:49 protože tam den začínal
    při západu Slunce
  • 00:09:52 a vlastně tedy se řídil
    tím Sluncem,
  • 00:09:55 takže se chodilo v těch
    8 hodin do práce -
  • 00:09:57 a bylo to tak prostě po celý rok.
  • 00:09:59 Bylo to podle sluníčka.
  • 00:10:01 Ale zase byl každý den
    jinak dlouhý.
  • 00:10:03 To by už teď neprošlo.
  • 00:10:05 -Neprošlo.
  • 00:10:07 -Ono se to vůbec
    s tím časem u nás...
  • 00:10:09 Já jsem slyšel,
  • 00:10:10 že prý chodíme
    tak brzy do práce tradičně,
  • 00:10:12 protože tak vstával
    František Josef.
  • 00:10:15 -Ne, ne.
  • 00:10:16 To má něco společného
    s industriální dobou,
  • 00:10:19 s průmyslovou revolucí
    a s disciplinací dělnictva
  • 00:10:22 a organizací práce na fabrikách.
  • 00:10:24 -Čili to je mýtus o tom císaři?
  • 00:10:26 -U těch společenství,
  • 00:10:28 která neprodělala
    průmyslovou revoluci,
  • 00:10:30 nic takového nenastalo.
  • 00:10:31 Oni nic takového nepociťovali.
  • 00:10:33 I ta disciplinace,
    že ráno tedy vstanete -
  • 00:10:36 a první, že tedy jdete do práce.
  • 00:10:38 To taky ještě některé
    kultury na světě nepotkalo.
  • 00:11:00 -Člověk v tom čase je sám vždycky.
  • 00:11:02 Pořád.
  • 00:11:04 Od rána do večera,
    od narození do smrti.
  • 00:11:07 Pořád je v čase,
  • 00:11:08 nebo dokonce by se dalo říci,
    že on je svým časem.
  • 00:11:12 Protože právě pro nás
    to důležité rozlišení
  • 00:11:15 je to rozlišení mezi tím,
    co bude a co bylo.
  • 00:11:18 Ne to číslo.
  • 00:11:20 Když řeknu "nemám čas",
    tak to neznamená,
  • 00:11:24 že se mi zastavily hodinky,
    nebo že nevím, kolik je hodin.
  • 00:11:28 Znamená to, že se mi
    do mého života něco nevejde.
  • 00:11:32 Pro člověka ten čas je způsob,
    jak měřit život.
  • 00:11:37 A to je velmi nebezpečná věc.
  • 00:11:41 Když chodíme do práce,
    tak je běžné,
  • 00:11:45 že člověk je placen za hodinu.
  • 00:11:48 To znamená, že ten život
    se měří - a platí se za něj.
  • 00:11:54 My vlastně,
    když jdeme do zaměstnání,
  • 00:11:56 tak prodáváme svůj čas,
    tj. svůj život -
  • 00:12:00 půlku svého bdělého života
    prodáváme zaměstnavateli.
  • 00:12:04 A tam už se ten čas
    stává trošku jakoby pánem.
  • 00:12:08 Když si člověk řekne,
  • 00:12:11 že by mohl ještě vydělat víc
    a ještě vydělat víc a tak,
  • 00:12:15 začne se štvát a honit,
  • 00:12:17 tak tohle by asi bez toho
    měřeného času nešlo.
  • 00:12:22 Tam musí být ty hodiny
    a píchačky a tyto věci,
  • 00:12:26 kde se ten čas dá změřit
    a zaplatit.
  • 00:12:42 -Pojď sem, Hujer!
    Tohleto mi musíš vysvětlit.
  • 00:12:45 Podívej se!
  • 00:12:46 Tady máš v pondělí píchnuto -
    příchod 6,00
  • 00:12:49 a hned zase odchod 6,02
    a hned zase příchod 6,03.
  • 00:12:52 To znamená, že se tou vrátnicí
    couráš sem tam?
  • 00:12:56 -Já čtu denní tisk.
  • 00:12:57 -No, to je v pořádku,
    to ti schvaluju.
  • 00:13:00 Ale do práce se tady chodí
    hned na první pokus, víš?
  • 00:13:03 Na!
  • 00:13:04 -Ono vůbec člověk s tím časem
    zacházel zvláštně.
  • 00:13:07 Ve škole jsme se vždycky smáli,
  • 00:13:10 když jsme se učili
    o říjnové revoluci,
  • 00:13:12 že říjnová revoluce
    byla v listopadu,
  • 00:13:14 Lenin se jmenoval vlastně
    Uljanov Stalin Džugašvili.
  • 00:13:17 Tak je to tam se vším.
  • 00:13:19 To byl známý vtip.
  • 00:13:21 Vánoce slaví Rusové jindy.
  • 00:13:23 Jak je to vůbec...
  • 00:13:25 Proč existují, nebudu předstírat,
    že to nevím,
  • 00:13:28 proč existuje gregoriánský
    a juliánský kalendář?
  • 00:13:31 Jak se to měnilo?
  • 00:13:33 -To bychom asi museli vyjít
    od těch starších kalendářů,
  • 00:13:36 abychom předvedli,
    jaké to mělo problémy.
  • 00:13:38 Protože evropský kalendář,
  • 00:13:40 který navazuje na Přední
    východ v tomto směru,
  • 00:13:44 se vyvíjel vlastně ještě
    od starého Říma,
  • 00:13:47 můžeme říci, poměrně složitě.
  • 00:13:51 Dokonce Římané, alespoň
    pokud lze věřit Ovidiovi,
  • 00:13:55 měli zprvu jenom 10 měsíců -
  • 00:13:58 a to zimní období vůbec
    do kalendáře nepočítali.
  • 00:14:01 Až někdy v 8. století
    před naším letopočtem
  • 00:14:04 se měla situace změnit
  • 00:14:06 a měl být zahrnut celý rok
    do kalendáře.
  • 00:14:08 Ale řídili se lunárním měsícem,
  • 00:14:10 tedy délkou oběhu Měsíce
    okolo Země.
  • 00:14:14 To znamená, sledovali to
    ze Země měsíčními fázemi.
  • 00:14:18 No, ale měli 12 lunárních měsíců.
  • 00:14:22 A protože přece jenom
    také museli brát ohled
  • 00:14:25 na roční doby, tak občas
    vkládali přestupný měsíc,
  • 00:14:29 aby vyrovnali ten rok
    lunární se slunečním rokem.
  • 00:14:34 Takže vlastně to byl
    lunisolární rok.
  • 00:14:36 Takovýto rok fungoval
  • 00:14:39 až do roku 190
    před naším letopočtem.
  • 00:14:41 Jenže přece jenom to vyrovnání
    s astronomickou situací
  • 00:14:46 nebylo tak přesné,
  • 00:14:48 takže se ten kalendář
    přece jenom trochu rozcházel.
  • 00:14:51 Nevěděli, co s tím.
  • 00:14:53 Římané nebyli dobří astronomové.
  • 00:14:56 Takže v roce 190
    před naším letopočtem
  • 00:14:59 byl vydán Aciliův zákon
  • 00:15:01 a pontifikové měli vkládat
    přestupné měsíce,
  • 00:15:03 jak to bude situace vyžadovat.
  • 00:15:06 Pontifikové toho údajně
    zneužívali dost rádi,
  • 00:15:09 že svým oblíbencům
    v konzulském úřadě
  • 00:15:12 ten rok trochu prodloužili,
    svým nepřátelům zase krátili.
  • 00:15:16 Takže v kalendáři
    nastal úplný zlomek.
  • 00:15:19 Voltaire to pěkně komentoval,
    že říkal, že Římané věděli,
  • 00:15:23 že vždycky vítězili,
    ale nevěděli kolikátého.
  • 00:15:26 Nakonec tedy toto napravil
    Gaius Julius Caesar
  • 00:15:30 svou reformou v roce 46
    před naším letopočtem,
  • 00:15:34 kdy jednak římský kalendář
    postavil na sluneční základ,
  • 00:15:39 je to sluneční kalendář,
    a vyrovnal také tu dobu,
  • 00:15:43 kdy římské svátky měly spadat
    do určitého ročního období.
  • 00:15:47 Tak se to tedy pokusil vyrovnat.
  • 00:15:50 Samozřejmě, ne sám,
    měl k tomu ještě odborníky.
  • 00:15:53 Možná se inspiroval v Egyptě,
    kde používali sluneční kalendář.
  • 00:15:57 A vlastně od Caesara
  • 00:15:59 ten kalendář dostal
    určitá pravidla,
  • 00:16:02 a to sice pevný základ.
  • 00:16:05 Jenomže ono je dost problematické
    vyrovnat sluneční rok,
  • 00:16:10 který má tedy dost takovou
    nezaokrouhlenou délku,
  • 00:16:14 také není pravidelně
    každý rok stejný,
  • 00:16:17 těch 365 dnů 5 hodin a 48 minut -
    a teď nějaké ty sekundy,
  • 00:16:21 které se potom mění -
  • 00:16:23 během 100 let asi o ty 4 desetiny,
    nebo něco takového.
  • 00:16:27 -Promiňte, že vás přerušuji,
    jak to tedy je?
  • 00:16:29 Nezapomeňte řeč, prosím vás.
  • 00:16:31 -No, délka tropického roku
    je 365,2422 dne.
  • 00:16:35 -Já to vím na hodiny.
  • 00:16:37 -Já to znám na dny.
  • 00:16:39 A teď jde o to vlastně tedy,
  • 00:16:41 aby ten rok kalendářní
    byl co nejblíže této hodnotě,
  • 00:16:45 aby se nerozcházel počátek roku.
  • 00:16:48 Rok tropický je tedy
    od jarního bodu Slunce
  • 00:16:51 k jarnímu bodu.
  • 00:16:53 Takže když se vkládá každé
    4 roky jeden přestupný den,
  • 00:16:58 tak je to za 4 roky -
  • 00:17:00 průměrná délka roku
    je 365 a čtvrt - 365,25.
  • 00:17:04 Takže tam je chybička
    nějakých 8 setin dne,
  • 00:17:08 což je asi 11 minut, myslím.
  • 00:17:10 -Asi 11 minut, ano.
  • 00:17:12 -Která se potom nastřádává,
    nastřádává -
  • 00:17:15 až potom ve středověku se přešlo
    tedy k tomu gregoriánskému.
  • 00:17:18 -Tady je právě ten problém,
  • 00:17:20 že občanský kalendář může
    počítat jenom s celými dny.
  • 00:17:23 Takže jde o to ty zlomky
    nějakým způsobem vyrovnat,
  • 00:17:26 a to relativně na svou dobu
    dobře vyrovnal Caesar
  • 00:17:29 ve své reformě, když zavedl
    každý čtvrtý rok přestupný.
  • 00:17:33 Přibližně tedy jaksi
    ta délka roku, těch 11...
  • 00:17:35 -Čili on nám přidal ten 29. únor?
  • 00:17:37 -Ten přidal...
  • 00:17:38 Tenkrát to nebyl 29. únor,
    ale bylo to -
  • 00:17:41 podruhé šestý den
    před kalendami březnovými.
  • 00:17:44 Ale přidal tam tedy ten jeden den.
  • 00:17:48 Ovšem tím zase přidal
    o něco více, než bylo potřeba,
  • 00:17:51 zhruba o těch 11 minut.
  • 00:17:53 Což takhle vypadá
    celkem tak nevinně,
  • 00:17:56 ale asi za 130 let je to celý den.
  • 00:17:59 A to se projevilo potom později,
  • 00:18:01 když křesťanská církev
    přijala římský kalendář,
  • 00:18:05 upravila si ho pro své
    potřeby a zavedla své svátky
  • 00:18:10 - nejdůležitější Velikonoce,
    které měly ten složitý vývoj,
  • 00:18:15 ale závisely na dni
    jarní rovnodennosti.
  • 00:18:19 A ten den jarní rovnodennosti,
    který byl stanoven na 21. březen,
  • 00:18:24 i když to nebylo ani tehdy přesné,
    když se to prosazovalo,
  • 00:18:28 tak ta rovnodennost se
    od toho 21. března posouvala.
  • 00:18:33 A tak se stalo,
  • 00:18:34 že v 16. století
    už byla jedenáctého.
  • 00:18:37 To už poznali i ne úplní odborníci.
  • 00:18:40 A ještě další problémy
    byly s lunárním měsícem,
  • 00:18:44 protože na tom také
    závisely Velikonoce.
  • 00:18:48 Měsíce se počítaly,
  • 00:18:50 nebo tedy ty fáze Měsíce
    se nepočítaly podle toho,
  • 00:18:53 co bylo vidět na obloze
    nebo co spočítali astronomové,
  • 00:18:56 ale počítaly se cyklicky -
  • 00:18:58 na základě ještě nějakých
    starých řeckých systémů.
  • 00:19:02 Dopadalo to tak, že prostě
    ten Měsíc je dost nápadný,
  • 00:19:07 a na obloze viděli lidé
    úplně jinou fázi Měsíce,
  • 00:19:10 než jaká měla být
    podle kalendáře.
  • 00:19:13 A nakonec se po několika
    neúspěšných jednáních na koncilech
  • 00:19:18 toho ujal právě Řehoř XIII.,
    který tedy vyzval odborníky -
  • 00:19:24 astronomy, i komisi
    pro to stanovil.
  • 00:19:28 Zcela mimo tento systém
  • 00:19:31 dva Italové vypracovali návrh
    na reformu kalendáře,
  • 00:19:36 která nakonec byla prosazena,
  • 00:19:39 protože nikdo
    s něčím lepším nepřišel.
  • 00:19:42 -A zůstává nám dodnes.
  • 00:19:44 -A zůstává nám dodnes.
  • 00:19:45 -Jaké byly osudy těch dvou
    kalendářů? Ty střety?
  • 00:19:49 -Mě to fascinuje, že tedy...
  • 00:19:51 Jenom si povšimněme,
    kdo je vládcem času.
  • 00:19:53 Je to církev.
  • 00:19:54 -Ano.
  • 00:19:55 -A ten nejvyšší,
    to znamená papež v Římě.
  • 00:19:58 Mě tam samozřejmě
    ještě fascinuje to,
  • 00:20:01 že to je už v době,
    kdy ten svět je diferencován.
  • 00:20:05 On je diferencován politicky
    a hlavně nábožensky.
  • 00:20:09 A teď vám vyjde takováto reforma
    z Říma
  • 00:20:11 a můžete pozorovat,
    kdo poslechne a kdo neposlechne.
  • 00:20:14 Takže se dá předpokládat,
    že katolické země,
  • 00:20:17 jako je Itálie, jako je Španělsko,
  • 00:20:20 jako je Portugalsko
    a jejich kolonie...
  • 00:20:22 -A Polsko.
  • 00:20:23 -A Polsko, ano, samozřejmě -
    na to přistoupí okamžitě.
  • 00:20:26 A co udělají protestanti?
  • 00:20:28 Protestanti jako papeže
    v podstatě -
  • 00:20:30 jeho nařizovací moc neuznávají.
  • 00:20:33 Ti zůstanou u toho, kde jsou.
  • 00:20:35 To znamená,
    žádnou reformu neprovedou.
  • 00:20:37 -A navíc to bylo prezentováno
  • 00:20:39 jako závěry
    protireformačního koncilu.
  • 00:20:42 -A teď máte vlastně
    tu komickou situaci
  • 00:20:45 v některých místech,
    především v německých zemích,
  • 00:20:48 kde vedle sebe máte dvojí
    obyvatelstvo - dvojí víry.
  • 00:20:52 Každý se chová
    podle jiného kalendáře.
  • 00:20:55 Roku 1582 nastává tato změna.
  • 00:20:57 U těch protestantů -
  • 00:20:59 do roku 1699 - 1700
    na to nereflektují.
  • 00:21:02 Anglie s tím nechce mít
    nic společného
  • 00:21:05 do roku 1751 - 1753.
  • 00:21:08 Ale oni to ještě v Anglii
    zkomplikují tím,
  • 00:21:11 že si změní vlastně začátek roku.
  • 00:21:14 Tenkrát byl v Anglii
    začátek roku 25. března.
  • 00:21:18 -Čili neměli Silvestra?
  • 00:21:20 -Neměli... To máme...
  • 00:21:23 Náš daňový kalendář
    nějak s tím souvisí.
  • 00:21:26 -My platíme daně v březnu,
    protože tenkrát...
  • 00:21:29 -V březnu, akorát že jsme to
    poslali k poslednímu březnu,
  • 00:21:33 ale to je vlastně
    ten anglický systém.
  • 00:21:35 Musíte tedy ještě ubrat
    těch 11 dnů.
  • 00:21:39 A teď jste 25. března
  • 00:21:43 a následujícího roku
    chcete přejít na 1. leden.
  • 00:21:48 To znamená,
  • 00:21:50 že roku 1751 ten anglický
    kalendář měl pouhých 9 měsíců.
  • 00:21:55 To jsou třeba Angličané.
  • 00:21:57 Třeba ve Švédsku
    to zkusili přijmout
  • 00:22:00 a pak se zase vrátili
    zpátky k tomu juliánskému.
  • 00:22:04 A teprve někdy roku 1753
    se zase skočí zpátky.
  • 00:22:08 A teď máte další církev,
    a to jsou pravoslavní.
  • 00:22:11 A ti to vůbec nereflektují.
  • 00:22:13 -Ti jsou u toho Ruska.
  • 00:22:16 -Ti nejedou ani na kalendář
    začínající zrozením Krista,
  • 00:22:22 ale zrozením světa.
  • 00:22:24 Čili - je to tak?
  • 00:22:26 -Stvořením světa.
  • 00:22:27 -Stvořením světa.
  • 00:22:29 Takže to jsou až reformy
    Petra Velikého,
  • 00:22:32 který roku 1700
  • 00:22:34 přejde z toho původního
    byzantského kalendáře,
  • 00:22:38 kdy mají, tuším, rok 7208,
  • 00:22:41 a pak k prvnímu skočí
    do roku 1700,
  • 00:22:45 ale zůstávají
    u juliánského kalendáře.
  • 00:22:51 -Čili proto oni mají tu jolku
    později než my vánoční stromeček?
  • 00:22:55 -Jak jste se ptal na ty revoluce,
  • 00:22:58 které se odehrají v říjnu
    a slaví se v listopadu,
  • 00:23:02 to je tím,
  • 00:23:03 že ta revoluce ještě proběhla
  • 00:23:05 v době platnosti
    juliánského kalendáře.
  • 00:23:07 Teprve bolševici
    až následujícího roku, 31. ledna,
  • 00:23:11 řekli, že přecházejí
    na ten gregoriánský.
  • 00:23:14 Takže celý svět v podstatě
    už začínal přecházet,
  • 00:23:17 ještě jsou pořád výjimky.
  • 00:23:19 Takže oni zase tam
    už musí přeskočit...
  • 00:23:21 -13 dnů.
  • 00:23:22 -13 dnů.
  • 00:23:24 Takže skočí rovnou
    do nějakého 13. února 1918.
  • 00:23:27 A jenom dodám,
  • 00:23:29 třeba v Řecku na tohle přechází
    až v roce 27.
  • 00:23:32 Až ve 20. letech 20. století.
  • 00:23:34 -Minulého století.
  • 00:23:36 Jak se v tomhle mohli
    orientovat astronomové?
  • 00:23:39 Protože to je lámání vědy trošku.
  • 00:23:42 -Astronomové si pomohli
    už ve středověku, roku 1600...
  • 00:23:47 Já nejsem na ta data.
  • 00:23:49 -To si dovolili proti papeži?
  • 00:23:50 -Pan Scaliger, ten zavedl
    tzv. juliánské datum.
  • 00:23:54 Takže on začal, myslím,
    že v roce -4713 nebo 4712...
  • 00:23:58 -Čtyři tisíce
    před naším letopočtem, ano.
  • 00:24:01 -Kde spočítal, že byl stvořen svět.
  • 00:24:04 A od toho den co den
    přidával jedničku,
  • 00:24:07 takže v současné době...
  • 00:24:09 A takhle - astronomové to převzali,
    protože to je velmi výhodné,
  • 00:24:14 spočítat interval mezi dvěma daty,
    která jsou přes měsíc, přes rok -
  • 00:24:19 je velmi jednoduché, protože
    se odečtou ty dvě hodnoty.
  • 00:24:23 Tak to převzali.
  • 00:24:25 A v současné době
    je tak kolem 2 000 450 dní...
  • 00:24:29 -Uplynulo
    od Scaligerova začátku světa.
  • 00:24:32 -Od toho Scaligerova počátku světa.
  • 00:24:34 -Čili oni se postavili
    proti té autoritě církve?
  • 00:24:37 -To se nedá říct.
  • 00:24:39 -Nebo se pokusili ji obejít.
    -Obešli to.
  • 00:24:41 -Spíš.
    -Obešli ji a dali vědě přednost.
  • 00:24:43 -Dosud se to používá,
    protože je to velmi výhodné.
  • 00:24:48 -Na začátku 16. století,
    okolo roku 1510,
  • 00:24:51 vznikly vlastně
    první přenosné hodiny,
  • 00:24:54 které postavil
    Peter Henlein z Norimberka.
  • 00:24:57 Od té doby vývoj hodinářství
    začal jít dopředu mílovými kroky.
  • 00:25:02 Hodiny se stále zmenšovaly,
    stávaly se stále přesnějšími.
  • 00:25:07 Jejich přesnost byla dostatečná
    na tehdejší potřeby lidí.
  • 00:25:12 Ale ve dvou případech
  • 00:25:15 se muselo o zvýšení přesnosti
    hodně usilovat.
  • 00:25:18 Byla to jednak záležitost
    námořní navigace.
  • 00:25:22 Ono bylo snadné jaksi získat
  • 00:25:24 příslušnou zeměpisnou
    šířku pomocí sextantu,
  • 00:25:28 ale námořníci nevěděli,
    na kterém jsou poledníku.
  • 00:25:32 Ukázalo se,
  • 00:25:35 že jedinou schůdnou cestou
    vlastně je zkonstruování
  • 00:25:39 dostatečně přesných hodin.
  • 00:25:42 Dalším oborem, kde bylo potřeba
    velice přesné měření času,
  • 00:25:45 byla astronomická měření.
  • 00:25:47 Hvězdáři potřebovali
    při svých měřeních přesný čas.
  • 00:25:51 -Když pořád říkáte
    "od toho stvoření světa",
  • 00:25:54 ale počítali to tedy
    od soboty, nebo od neděle?
  • 00:25:56 Já se teď nechci
    dotknout nějak věřících,
  • 00:25:59 ale 7. den Bůh odpočíval,
    pokud vím.
  • 00:26:01 -Jak kde, no.
  • 00:26:02 To záleží na tom,
    v kterém systému.
  • 00:26:05 Ale třeba v Byzanci věděli,
    že svět byl stvořen 7. září.
  • 00:26:11 -Věděli to?
    -Spolehlivě!
  • 00:26:13 -Jak to, že církev ví,
    kdy se Ježíš narodil...
  • 00:26:17 -No, to neví, no, ale...
  • 00:26:19 -A nemáme přesné datum
  • 00:26:21 vlastně nejslavnější -
    zmrtvýchvstání?
  • 00:26:24 To se neustále...
    Velikonoce se prostě pohybují.
  • 00:26:28 -Ono to ani s tím narozením
    není zas až tak spolehlivé,
  • 00:26:31 protože tam i různí církevní
    činitelé mají někdy námitky.
  • 00:26:36 V každém případě se spolehlivě ví,
  • 00:26:38 že se Kristus nenarodil
  • 00:26:40 25. prosince roku 1
    před naším letopočtem.
  • 00:26:42 To je jediné, co je na tom jisté.
  • 00:26:44 Kdy se opravdu narodil,
  • 00:26:46 to už potom lze těžko
    rekonstruovat.
  • 00:26:48 Pokud jde o ten
    nejdůležitější den,
  • 00:26:51 to znamená smrt Ježíšovu
    a potom hlavně zmrtvýchvstání,
  • 00:26:55 tak to se také neslavilo
    vždycky stejným způsobem,
  • 00:26:58 nebo nepřipomínalo
    vždycky ve stejné době.
  • 00:27:01 Protože zpočátku ti první
    křesťané slavili Velikonoce
  • 00:27:05 společně s židovským pesachem,
  • 00:27:08 prostě v úplňku
    jarního měsíce, 14. nisanu.
  • 00:27:12 Jenomže brzy se objevila tendence
  • 00:27:15 oddělit křesťanský svátek
    od židovského svátku.
  • 00:27:19 Tak nejprve překládali
    ten svátek zmrtvýchvstání
  • 00:27:23 na nejbližší neděli,
  • 00:27:25 protože v době,
    kdy byl Kristus umučen,
  • 00:27:28 to mělo takto vycházet.
  • 00:27:30 Jenomže pak se objevil
    ještě názor,
  • 00:27:32 že by měly být Velikonoce
    slaveny až na jaře,
  • 00:27:35 po jarní rovnodennosti.
  • 00:27:37 Takže to musela být neděle
    po jarní rovnodennosti.
  • 00:27:41 Nakonec jaksi završili
    celý ten vývoj
  • 00:27:44 alexandrijští patriarchové,
  • 00:27:46 kteří stanovili
    teoretickou zásadu,
  • 00:27:50 že Velikonoce by měly být
    v neděli po prvním jarním úplňku,
  • 00:27:53 což nikdy nebylo,
  • 00:27:55 protože počítali to jaro
    zásadně 21. března,
  • 00:27:59 ten úplněk počítali cyklicky.
  • 00:28:01 Takže v zásadě Velikonoce
  • 00:28:04 jsou v neděli po úplňku
    následujícím,
  • 00:28:08 cyklicky vypočítaném úplňku
    následujícím od 21. března dále.
  • 00:28:13 Takže ta definice je trošku,
  • 00:28:16 nebo ten skutečný termín
    Velikonoc je trošku složitý.
  • 00:28:19 Ale třeba ještě v Irsku
  • 00:28:22 v 9. století počítali
    Velikonoce svým způsobem.
  • 00:28:25 Když čtete kroniky
    z Galie ze 7. - 8. století,
  • 00:28:30 tak tam se dozvíte, že:
  • 00:28:33 Slavili jsme Velikonoce,
  • 00:28:35 ale v sousední diecézi
    je slavili dříve.
  • 00:28:37 Ale ty naše byly ty pravé,
  • 00:28:39 protože v Pyrenejích
    se otevřely prameny,
  • 00:28:41 které se mají otvírat
    na Velikonoce.
  • 00:28:43 Takže to je zcela běžné.
  • 00:28:46 Trvalo opravdu několik staletí,
  • 00:28:48 než se prosadil skutečně
    ten svátek v tu neděli
  • 00:28:51 po cyklicky vypočítaném úplňku,
    následujícím po 21. březnu.
  • 00:28:58 -Otázka,
    kdy si lidé začali času všímat,
  • 00:29:01 ta se asi nejspíš
    dá odhadnout z toho,
  • 00:29:05 jak se vyvíjel jazyk.
  • 00:29:07 V jazyce asi nejstarší
    význam slova čas je počasí.
  • 00:29:11 Máme to v té písničce:
  • 00:29:13 Na obloze se ukázal smutný čas.
  • 00:29:16 A myslí se tím to střídání počasí.
  • 00:29:19 A člověk s tím vlastně
    nemůže nic dělat,
  • 00:29:22 jenom čeká, co bude.
  • 00:29:24 A postupem času, jak se lidé
    učí ovládat jednak ten svět,
  • 00:29:28 tak zavedou pro něj
    nějaká měřítka - kalendář,
  • 00:29:32 později hodiny.
  • 00:29:35 A zároveň si vyprávějí
    svoje příběhy,
  • 00:29:39 a tedy si vytváří
    ten svůj vnitřní čas,
  • 00:29:43 který vlastně na tom
    vnějším moc nezáleží.
  • 00:29:47 Když se mě teď někdo zeptá,
    kolik je hodin, tak já to nevím.
  • 00:29:51 Já vím, že je teď.
  • 00:29:53 -Ve francouzské revoluci
    se to pokusili zrušit.
  • 00:29:57 -Změnit kalendář
    a přejít na jiný způsob.
  • 00:30:00 -A udělat z něj občanský.
  • 00:30:02 -No, občanský...
  • 00:30:03 Jinak pojmenovat měsíce
    a jinak počítat dny a měsíce.
  • 00:30:06 -On byl nějaký film, dokonce.
    -Dekadicky.
  • 00:30:09 -Dekadicky.
  • 00:30:10 No, bylo - Manželství z roku I,
    to ano.
  • 00:30:12 Ale zase, co mě tedy fascinuje,
  • 00:30:15 o tom teď najednou
    rozhoduje konvent.
  • 00:30:18 To znamená nějaká politická...
  • 00:30:20 -Místo papeže přišel konvent.
  • 00:30:21 -Ano.
  • 00:30:23 Politická instituce,
    která má jiné hodnoty,
  • 00:30:26 nebo vyznává jiné svátky,
    a tím, pokud vím,
  • 00:30:29 bylo vyhlášení republiky
    22. září 1792.
  • 00:30:33 To měl začínat ten rok.
  • 00:30:35 -Ono to šlo postupně, ta reforma.
  • 00:30:37 -Postupně, ano.
  • 00:30:39 Toto se udrželo v životě
    jednak do převratu Napoleona,
  • 00:30:44 ale ten s tím skoncuje
    roku 1806 definitivně,
  • 00:30:49 protože se právě dohodl s papežem
    na jakémsi modu vivendi
  • 00:30:54 mezi francouzským
    císařstvím a pontifikem,
  • 00:30:59 a tím přechází
    zase na ten kalendář,
  • 00:31:03 který je v Evropě
    už běžný v této době.
  • 00:31:06 -Klasický.
  • 00:31:07 -No, není ještě...
  • 00:31:09 Já bych to dokončil.
  • 00:31:10 Ve Švýcarsku pořád ještě
    jsou u juliánského kalendáře
  • 00:31:14 a teprve roku 1812
    přejdou na gregoriánský.
  • 00:31:19 -Původní kapesní hodinky,
  • 00:31:21 které měly tzv. vřetenový
    krok, byly poměrně silné -
  • 00:31:24 třeba 2, 3 centimetry.
  • 00:31:26 Říkalo se jim, ještě dodnes
    se jim říká "cibule" -
  • 00:31:29 pro jejich tvar.
  • 00:31:30 Proto se hledaly
    různé jiné způsoby.
  • 00:31:33 Řešením bylo objevení
    tzv. válečkového kroku,
  • 00:31:37 který umožnil postavit stroj nižší.
  • 00:31:41 Došlo to dokonce
    potom do takového extrému,
  • 00:31:44 že módní hodinky byly velice tenké.
  • 00:31:47 Stroj byl třeba
    jenom 3 milimetry silný.
  • 00:31:50 Což samozřejmě dneska
    nás u náramkových hodin,
  • 00:31:53 moderních - zas tak nepřekvapí,
  • 00:31:56 ale na přelomu 18.
    a 19. století to byl samozřejmě
  • 00:31:59 téměř technický zázrak.
  • 00:32:02 -Jak se s tím vyrovnávala věda?
  • 00:32:04 Protože jako - ti astronomové
    sloužili církvi, nebo nesloužili?
  • 00:32:09 -Ne, ne.
  • 00:32:11 Tak jako astronomové měli
    problémy zpočátku velmi vážné.
  • 00:32:15 Ale věda se v tomto neprosadila.
  • 00:32:19 To vidíme třeba
    na těch pokusech o reformu
  • 00:32:23 gregoriánského kalendáře
    ve 20. století,
  • 00:32:26 kdy astronomové a ekonomové
    a prostě odborníci
  • 00:32:29 nejrůznějších oblastí
    připomínali, tedy pardon,
  • 00:32:33 připravovali reformu
    kalendáře, tak,
  • 00:32:35 aby nebyl závislý na církvích
  • 00:32:38 a zároveň aby byl použitelný
    pro plánování,
  • 00:32:41 hlavně pro ekonomii,
    ale zároveň astronomicky.
  • 00:32:44 Už se objevovaly krásné návrhy,
  • 00:32:47 jestli rok má mít
    13 měsíců po 28 dnech,
  • 00:32:50 aby každého prvního byla neděle,
  • 00:32:52 nebo jestli má mít 12 měsíců,
    kde by měly vždycky
  • 00:32:56 dva měsíce v každém čtvrtletí
    30 a jeden 31 dní,
  • 00:33:00 takže čtvrtletí
    by byla stejně dlouhá.
  • 00:33:02 Vždycky jim v tom haprovalo
    nějak těch pět...
  • 00:33:05 -V současné době,
  • 00:33:07 nebo v poslední době
    jsem zaregistroval,
  • 00:33:10 že tedy byly pokusy astronomů,
    nebo geodetů - astronomů,
  • 00:33:14 určit, co to bylo
    za tu betlémskou hvězdu.
  • 00:33:17 -Ano, čas od času...
  • 00:33:18 -Takže tam mohou spočítat,
    jaká byla konstelace planet,
  • 00:33:22 nebo co to, jestli mohla být
    nějaká kometa v té době.
  • 00:33:26 Ale myslím, že se také nesešli.
  • 00:33:29 -To se objevuje už od Koperníka,
    tyto tendence.
  • 00:33:31 Ale taky se ještě
    nijak neuplatnily.
  • 00:33:34 -Kdy jste začali vědecky měřit
    čas jenom sami pro sebe tedy?
  • 00:33:38 -Čas je potřeba na určení
    zeměpisné délky například.
  • 00:33:42 Bez určení času není možno
    určit zeměpisnou délku
  • 00:33:47 na nějakém vzdáleném místě.
  • 00:33:53 Problém byl vlastně s tím...
  • 00:33:55 Je to rozdíl místního času
    na tom místě,
  • 00:33:59 kde tedy určuji polohu,
    a rozdíl vůči času,
  • 00:34:03 který je na nějakém
    nultém poledníku,
  • 00:34:07 tedy třeba v Greenwichi.
  • 00:34:09 Ale problém je,
  • 00:34:11 jak přenést ten čas
    z Greenwiche na to místo,
  • 00:34:14 jak udělám ten rozdíl.
  • 00:34:16 Takže to byl vlastně, myslím,
    jeden z prvních grantů,
  • 00:34:19 dalo by se říci...
  • 00:34:21 -Britské admirality.
  • 00:34:23 -On už byl předtím někdo...
  • 00:34:26 Filip, myslím,
    že už vyhlásil nějakou...
  • 00:34:28 -Ve Španělsku to bylo, ano.
  • 00:34:30 -Na vyřešení problému
    zeměpisné délky.
  • 00:34:33 Určení zeměpisné délky.
  • 00:34:35 Bylo to vlastně někdy
    v 17. století, 1640 - 1680,
  • 00:34:40 kdy anglický hodinář,
    mechanik vyrobil takové hodiny,
  • 00:34:46 které tedy udržely ten čas
    i na moři.
  • 00:34:49 Problém je udržet čas na moři,
  • 00:34:53 protože kyvadlo
    tam třeba nefunguje,
  • 00:34:56 tam vlny vlastně jdou proti tomu.
  • 00:35:00 Takže to musely být
    speciální hodiny.
  • 00:35:02 -Aha, to mě nikdy nenapadlo.
    Ten čas je složitá věc.
  • 00:35:07 -Pak na konci, na sklonku života
  • 00:35:10 tedy ten pan Harrison
    získal tu odměnu,
  • 00:35:14 která byla vyhlášena, myslím,
    britským parlamentem to bylo.
  • 00:35:18 -Mimochodem, tady padlo
    jméno Greenwich.
  • 00:35:21 Proč Greenwich?
  • 00:35:23 Proč vlastně Greenwich
    je ten magický bod?
  • 00:35:26 -To je právě to místo,
    kde si musíte říct,
  • 00:35:28 že je nějaký nultý poledník,
    odkud vy ty hodiny nakalibrujete.
  • 00:35:32 -Ale proč zrovna v Greenwichi?
  • 00:35:34 -Protože je to námořní velmoc.
  • 00:35:35 Většina tonáže...
  • 00:35:37 Angličané prostě ovládli moře
    a potřebují to nejvíce.
  • 00:35:41 -Francouzi to dlouho nedodržovali.
  • 00:35:43 Ti měli pařížský poledník.
  • 00:35:45 -To byla konkurenční velmoc,
    takže tam musíte...
  • 00:35:47 -Což bylo jak s těmi Velikonocemi
    a s tím kalendářem?
  • 00:35:51 O ten čas se pořád všichni hádali.
  • 00:35:53 -Jistě, to je politikum.
  • 00:35:55 Tam musíte nakalibrovat ten čas.
  • 00:35:57 Jak říkal kolega,
    vy si ho vezete s sebou -
  • 00:35:59 a tam pomocí toho posunu časového,
    sextantu a pozice hvězd...
  • 00:36:03 -Místní čas se dá určit
    z pozorování hvězd.
  • 00:36:06 -A vy určíte plus minus
    svoji polohu na moři.
  • 00:36:09 No, to je...
  • 00:36:11 Kdo tohle tajemství znal,
    ten vyhrával všechno možné,
  • 00:36:14 a mohl se vrátit domů především.
  • 00:36:16 Ta Greenwich
    funguje od roku 1675.
  • 00:36:19 To zásadní místo,
    odkud se tedy ten čas počítá,
  • 00:36:23 i ty poledníky.
  • 00:36:25 -Já myslím,
  • 00:36:26 že to bylo až na té poledníkové
    konferenci ve Washingtonu.
  • 00:36:29 To bylo jako stanoveno.
  • 00:36:31 -Ano.
  • 00:36:32 Ale oni jsou první,
    kdo s tím mají zkušenost,
  • 00:36:35 kdo to může i jaksi
    mocensky prosadit jinam.
  • 00:36:38 Takže od té doby to je.
  • 00:36:41 A další, kdo s tím přijde,
    to už nesouvisí ani s mořem,
  • 00:36:45 to jsou vlastně nové
    dopravní instituce.
  • 00:36:48 -To jsem se chtěl zeptat.
  • 00:36:49 Když jedu někam vlakem,
    přes celý kontinent,
  • 00:36:53 tak on se mi tam mění čas.
  • 00:36:55 -Nejdřív vy musíte udělat něco,
    jako je ten přesný čas,
  • 00:36:59 a pak něco, co je něco
    fantastického,
  • 00:37:01 co všechno naruší,
    a to je jízdní řád.
  • 00:37:04 Vy musíte mít nějaký jízdní řád.
  • 00:37:07 Musí ta instituce, jako je
    třeba ta pojízdná pošta,
  • 00:37:10 která se objevuje na stejném
    místě ve stejný čas,
  • 00:37:13 tak ona taky vozí ty hodiny,
  • 00:37:15 ten postilión -
    to má třeba na krku.
  • 00:37:17 Musí se tam objevit.
  • 00:37:19 Takže dochází i k tomu,
    že v té době v Evropě -
  • 00:37:22 každé místo, větší město -
    mělo svůj místní čas.
  • 00:37:26 A jedině ta pošta rozvážela
    jakousi současnost,
  • 00:37:29 nebo čas do krajiny,
  • 00:37:31 který se nemusel shodovat
    s těmi běžnými hodinami
  • 00:37:34 v tom městě.
  • 00:37:35 Ale pak se stalo, hlavně v Prusku,
    že ten čas pošty zvítězil.
  • 00:37:40 A třeba od roku 1825
    i ty místní časy se musely
  • 00:37:44 rovnat podle té pošty.
  • 00:37:46 -Čili přijel pošťák
    a šly se měnit hodiny?
  • 00:37:50 -Ten postilión jim přivezl čas.
  • 00:37:52 -On jim přivezl čas?
  • 00:37:53 -Čas do města.
  • 00:37:55 To je první náznak.
  • 00:37:56 Vidíte, že to je jenom na té lince.
  • 00:37:59 Tomu se jenom musí přizpůsobit,
    kdo chce jet s tím dostavníkem.
  • 00:38:03 Protože nečeká.
  • 00:38:04 To je první teror času,
    to nastavení.
  • 00:38:06 -Ano.
  • 00:38:07 -Ale teď přijde jiná instituce,
    nebo jiný zázrak,
  • 00:38:10 a to je železnice.
  • 00:38:12 To je prostě takový ansámbl,
  • 00:38:14 který se musel nějak
    řídit tím jízdním řádem.
  • 00:38:17 A jestliže předtím se časy
  • 00:38:19 nějak udávaly
    třeba pro ty dostavníky,
  • 00:38:21 já nevím, v poledne
    v sobotu přijede apod.,
  • 00:38:23 pak už se musely dávat
    na půlhodiny nebo na čtvrthodiny.
  • 00:38:27 Ale železnice,
    když začínala jezdit,
  • 00:38:29 náhle začíná počítat minuty.
  • 00:38:31 To, že předtím mají ty středověké
    hodiny minutovou ručičku,
  • 00:38:34 nemusely ji mít vůbec.
  • 00:38:36 A náhle, protože máte
    třeba jednu kolej
  • 00:38:38 a někde se musíte vyhnout,
  • 00:38:39 vy nemáte signalizace primitivní,
    telegraf ještě neexistuje,
  • 00:38:43 je to před telegrafem,
  • 00:38:45 tak vy musíte někde
    ten čas zase nabrat,
  • 00:38:47 ten rozvedete tím prvním
    ranním vlakem do kraje,
  • 00:38:50 tam si ho každý odebere,
    aby nedošlo ke srážce.
  • 00:38:52 -A kdo ho začal první
    takhle rozvážet?
  • 00:38:54 -Rozvážet se začal v Anglii
    na železnicích anglických,
  • 00:38:58 kde to tedy parlament
    rozkázal v roce 1848.
  • 00:39:01 Každá železnice měla svůj čas.
  • 00:39:04 Ale on nakázal,
    že musí sjednotit čas.
  • 00:39:07 Dokonce se jim povedlo
    sjednotit to
  • 00:39:10 i s občanským časem v těch místech.
  • 00:39:12 To znamená,
    podle mě to vypadalo tak,
  • 00:39:14 že na tom nádraží se objevil
    vlastně úředník té admirality
  • 00:39:19 a přinesl ty zakalibrované hodiny.
  • 00:39:21 A ten první vyjíždějící vlak,
  • 00:39:23 nebo ti úředníci měli
    povinnost to zkalibrovat
  • 00:39:26 a odvést ten čas do toho kraje.
  • 00:39:28 Takže máte najednou...
  • 00:39:30 Oni rozvážejí jednotný čas
    do kraje.
  • 00:39:33 -Ale jak to udělali
    třeba v Americe,
  • 00:39:35 kde tedy vedly vlastně dvě dráhy
    přes celý kontinent?
  • 00:39:39 -To, co tady říkal kolega,
    to je to samé jako na moři.
  • 00:39:42 Oni musí na tom východním pobřeží
    nakalibrovat si ten svůj čas
  • 00:39:46 a ten si vezou tím dostavníkem
    na ten středozápad,
  • 00:39:48 který dobývají.
  • 00:39:50 -A vlakem potom také?
  • 00:39:51 -Vlakem také.
  • 00:39:52 Proto, jak tady bylo už naznačeno,
  • 00:39:55 ta konvence nebo ta snaha
    sjednotit čas,
  • 00:39:58 nebo rozdělit planetu
    na těch 24 pásem,
  • 00:40:00 přichází z Ameriky.
  • 00:40:02 Oni s tím mají zkušenost.
  • 00:40:04 Ta jejich země
  • 00:40:05 už je vlastně v podstatě
    na zónový čas rozčleněna.
  • 00:40:08 Přidají se k tomu Britové,
    Kanaďané, jejich kolonie.
  • 00:40:11 Francouzi se tam
    taky přijdou podívat
  • 00:40:14 a snaží se prosadit ten svůj
    pařížský čas, ale neuspějí.
  • 00:40:17 A na této první konferenci
    z října 1884 -
  • 00:40:20 těch 25 zemí diskutuje o tom,
    ale většina z nich přijme to,
  • 00:40:24 že základ je tedy Greenwich
    jako nula
  • 00:40:27 a od toho se to bude počítat -
  • 00:40:29 jako ten GMT,
    Greenwich Mean Time,
  • 00:40:31 plus - a teď jedna hodina,
    druhá hodina, tři hodiny.
  • 00:40:35 To je konvence.
  • 00:40:37 Ale třeba Island to tak nepočítá.
  • 00:40:39 Ten by měl být, já nevím,
    GMT+3 hodiny, a je to tam +1,
  • 00:40:43 tuším,
    když jsem tam byl v Reykjavíku,
  • 00:40:46 tak se neposunovalo tolik.
  • 00:40:48 A pak musíte stanovit někde,
    kde je to málo obydlené,
  • 00:40:51 někde v Oceánii,
    tu datovou hranici,
  • 00:40:54 kde ten den začíná a končí.
  • 00:40:56 Ta není taky rovná,
    jak jste si všiml,
  • 00:40:58 ta jde kolem ostrovů různě.
  • 00:41:00 -Teď vlastně v roce 2011
    Samoa si stanovila,
  • 00:41:04 že tedy bude UTC+14 hodin,
  • 00:41:08 že tedy přejdou ze západní
    polokoule na východní.
  • 00:41:12 -Kvůli australskému času.
  • 00:41:14 -Kvůli australskému času.
  • 00:41:16 Protože oni přicházeli
    o dva dny v týdnu.
  • 00:41:18 Jako v obchodu.
  • 00:41:20 -Oni obchodují nejvíc s Austrálií,
    tak si přizpůsobili jejich čas.
  • 00:41:24 -S Austrálií.
  • 00:41:25 A tam měli sobotu, tam měli neděli
    a oni měli už pondělí -
  • 00:41:28 a nemohli obchodovat.
  • 00:41:29 A pak zase na konci týdne.
  • 00:41:31 Takže proto teď ty státy -
    Kiribati, Tonga a Samoa -
  • 00:41:34 ty mají jako první,
    nebo tam začíná ten Silvestr.
  • 00:41:38 A je to UTC+14 hodin.
  • 00:41:41 Takže oni vlastně přešli
    jakoby datovou hranici.
  • 00:41:48 -Já jsem o čase mnoho přemýšlel.
  • 00:41:51 Já jsem dlouhá léta
    dělal hodinařinu.
  • 00:41:54 Já jsem původně zlatník,
    ale dost jsem se vrtal do hodin.
  • 00:41:57 Zajímalo mě to.
  • 00:41:59 A tak jsem si to chtěl
    jako vyjasnit trošku,
  • 00:42:03 jak to s tím je.
  • 00:42:04 Byla to opravdu krásná práce,
    asi tři roky jsem to přednášel -
  • 00:42:08 a pak jsem to taky napsal.
  • 00:42:11 To, na co jsem snad přišel,
    je to,
  • 00:42:13 že ten začátek
    toho našeho vnímání času
  • 00:42:17 zřejmě velmi souvisí s tím,
    že máme všelijaké tělesné rytmy.
  • 00:42:22 A právě ty rytmy...
  • 00:42:24 Z těch rytmů se nám vytváří
    ten dojem utíkání času.
  • 00:42:29 Když máte v Máchovi,
  • 00:42:32 jak "kapky hlas svým pádem
    měří čas" -
  • 00:42:37 a ten odsouzenec čeká,
    až přijde ráno,
  • 00:42:41 tak tohle je něco,
  • 00:42:43 takhle člověk prožívá
    elementárně ten čas.
  • 00:42:46 Nemusí ani kapat kapka,
    protože má srdce, má dech,
  • 00:42:50 má rytmus chůze.
  • 00:42:52 A člověk kupodivu
    má jakési měřítko,
  • 00:42:56 co je rychlé a co je pomalé.
  • 00:42:59 A tohle měřítko velmi souvisí
    s klidovou frekvencí srdce.
  • 00:43:04 -Existuje ten čas,
    nebo jsme si ho my vytvořili?
  • 00:43:08 -To všechno kolem vás je příroda,
    ale my se řídíme konvenčním časem.
  • 00:43:13 -My jsme si ho udělali.
  • 00:43:14 -Teď už je to vůbec otázka smluv.
  • 00:43:16 Teď už se to
    ani neřídí astronomicky.
  • 00:43:18 Tady pan kolega by mohl
    podat definici času...
  • 00:43:21 -To já nedokážu.
  • 00:43:23 -Nedokážete?
  • 00:43:25 Já si to číslo neumím ani přečíst.
  • 00:43:27 -Čas je souřadnice v časoprostoru,
    je to ta čtvrtá souřadnice.
  • 00:43:32 Takže ve fyzice,
    v obecné teorii relativity,
  • 00:43:36 tam čas funguje,
    je nějak definován.
  • 00:43:39 Ale ta konvence pro lidi je nutná.
  • 00:43:43 -Já jsem se totiž teď bavil
  • 00:43:45 s operním režisérem
    Davidem Radokem o tom tématu
  • 00:43:49 - a on mi říkal,
    že dostal sůl tibetskou,
  • 00:43:52 která je 540 milionů let stará.
  • 00:43:54 A to datum spotřeby
    je nekonečno v podstatě.
  • 00:43:58 Že tam není určené.
  • 00:44:00 A že on si solil
    ten chleba a říkal si,
  • 00:44:02 co je vlastně ten tvůj čas
    proti času té soli?
  • 00:44:06 -No...
  • 00:44:07 -No, právě snědl svůj čas.
  • 00:44:10 -Sůl nad čas. Nad náš čas.
  • 00:44:12 -Je to neuvěřitelná konvence.
  • 00:44:15 Je to zázrak,
  • 00:44:16 že jsme se tady sešli
    ve studiu všichni se štábem
  • 00:44:19 ve stejný čas.
  • 00:44:21 To nebylo vždycky.
  • 00:44:22 Byly doby, kdy to bylo,
    řekněme, mnohočasé.
  • 00:44:26 Úplně nejkrásnější případ,
    je to vlastně konvence,
  • 00:44:30 ale teď už státem řízená,
    církev je už úplně mimo,
  • 00:44:34 byl na Bodamském jezeře
    ještě před sjednocením Německa,
  • 00:44:39 kde se vám stýká 5 států
  • 00:44:41 a kde jste mohli vidět
    i přes to jezero třeba hodiny.
  • 00:44:44 Zatímco třeba v rakouském
    Bregenzu bylo poledne,
  • 00:44:48 tak v Romanshorn,
    to je Švýcarsko, bylo půl,
  • 00:44:51 a v Lindau, to je bavorské,
    bylo tři čtvrtě.
  • 00:44:55 Ve Friedrichshafen
    ve Württembersku bylo 50.
  • 00:44:58 A v bádenské Kostnici bylo 55.
  • 00:45:04 Tady to byl samozřejmě
    také problém
  • 00:45:07 na území Rakousko-Uherska,
    protože ta jeho rozloha u Suceavy,
  • 00:45:10 kde hraničili s ruskou říší
    a Bodamským jezerem,
  • 00:45:14 to je hodina času.
  • 00:45:16 To je posun o hodinu.
  • 00:45:17 Protože každý poledník,
    to jsou 4 minuty.
  • 00:45:20 A máte jaksi tato pásma.
  • 00:45:22 A konstruujte jízdní řád
    pro dráhu.
  • 00:45:24 Železniční společnosti
    byly ty, které propagovaly:
  • 00:45:28 Prosím vás, sjednoťme čas
  • 00:45:31 na celém tomto území,
    kde my jezdíme.
  • 00:45:34 A teprve až od 1. dubna 1893
    bylo politicky rozhodnuto,
  • 00:45:39 že tento železniční čas
    se vezme jako občanský čas
  • 00:45:43 a že se tím srovnají všechny
    hodiny ve všech městech
  • 00:45:47 v celém mocnářství,
    v celé německé říši,
  • 00:45:50 Předlitavsku, Zalitavsku.
  • 00:45:53 Čili od 1. dubna 1893 máme tedy...
  • 00:45:55 A ten oni si museli říct,
    jaký to je čas.
  • 00:45:58 A oni řekli - je to
    ten greenwichský + 1 hodina.
  • 00:46:05 -V 19. století
  • 00:46:07 se při konstrukci hodin
    začala uplatňovat elektřina,
  • 00:46:10 a to různými způsoby.
  • 00:46:12 Přelom v elektrických
    nebo elektronických hodinách
  • 00:46:16 znamenal potom v 50. letech
    objev piezoelektrického jevu
  • 00:46:21 pro účely měření času.
  • 00:46:24 Vznikly hodiny,
    které dnes známe jako quartzové.
  • 00:46:27 Ty využívají prostě kmitu krystalu
  • 00:46:30 a jejich přesnost
    je mnohonásobně vyšší,
  • 00:46:34 než běžných hodin
    s mechanickým oscilátorem.
  • 00:46:38 Ty byly potom překonány
    jenom hodinami na bázi
  • 00:46:42 kvantových jevů,
    tzv. atomovými hodinami.
  • 00:46:45 -Hodně se mluvilo,
    a teď se o něm začalo mluvit
  • 00:46:48 v souvislosti s potvrzením
    Einsteinovy teorie,
  • 00:46:52 o stroji času.
  • 00:46:54 Existuje? Je něco takového možné?
  • 00:46:57 Já si to pořád neumím představit,
  • 00:47:00 že bych odjel
    strojem času někam dopředu -
  • 00:47:02 a tam bych se podíval
    na svůj život, jak dopadl,
  • 00:47:05 nebo jak dopadla moje zem,
    jak dopadl svět.
  • 00:47:08 -No, v podstatě existuje
    ten čas, ten stroj času -
  • 00:47:12 podle speciální teorie relativity,
    podle obecné teorie relativity.
  • 00:47:17 V současné době tedy přišel důkaz
    těch Einsteinových odvození,
  • 00:47:23 ty gravitační vlny -
    že byly pozorovány,
  • 00:47:28 a ty tedy potvrzují
    tu obecnou teorii relativity.
  • 00:47:33 Ale abyste...
  • 00:47:35 Ten stroj času,
    aby tedy to stálo za to,
  • 00:47:41 tak by ty rychlosti musely být -
  • 00:47:43 kdybyste letěl někam
    a pak se vrátil,
  • 00:47:46 aby tedy byl poznat rozdíl,
  • 00:47:48 tak by musely být ty rychlosti
    blízké rychlosti světla.
  • 00:47:52 A to zatím, a obávám se,
    že ještě mnoho set let,
  • 00:47:55 se nám nepodaří.
  • 00:47:57 -To nám nehrozí.
  • 00:47:58 -Třeba hodiny, které létají
    na družicích GPS,
  • 00:48:02 ony létají asi ve 20 tisících
    kilometrech nad povrchem Země,
  • 00:48:09 létají asi 4kilometrovou rychlostí
  • 00:48:12 - takže tam dochází
    k tomu zpomalení,
  • 00:48:15 k té dilataci časové -
    7 mikrosekund za den.
  • 00:48:18 Ale podle obecné
    teorie relativity zase -
  • 00:48:22 tam se jedná o zakřivení
    prostoru gravitací.
  • 00:48:26 Ony jsou dál od země,
    tam je ta menší gravitace -
  • 00:48:32 a ta to zase urychluje.
  • 00:48:34 Tak je to nějakých
    45 mikrosekund za den.
  • 00:48:38 Takže rozdíl je
    asi 38 mikrosekund za den.
  • 00:48:43 A ty hodiny jsou nastaveny tak,
  • 00:48:45 aby šly o těch
    38 mikrosekund za den rychleji,
  • 00:48:49 aby se vyrovnal...
  • 00:48:52 -To jako dokáže člověk, tohle?
  • 00:48:54 Nastavit hodiny
    o 38 mikrosekund...?
  • 00:48:56 -Oni už je nastavili,
    protože věděli,
  • 00:48:58 na kterých drahách
    budou obíhat ty družice GPS.
  • 00:49:01 Na nich jsou tedy
    ty atomové hodiny.
  • 00:49:04 Přednastavili ty hodiny tak,
    aby šly vlastně na té dráze stejně,
  • 00:49:08 jako jdou hodiny tady.
  • 00:49:10 Bez toho,
    kdyby se tato korekce neprováděla,
  • 00:49:13 kdyby se nezaváděla
    ta teorie relativity do toho,
  • 00:49:17 tak v podstatě GPS je k ničemu.
  • 00:49:19 To jsou stovky metrů rozdílu.
  • 00:49:22 -Takže - čas nám vypršel.
    Bylo toho hodně.
  • 00:49:29 Já toho mám tedy plnou hlavu
    a budu o čase přemýšlet.
  • 00:49:33 Protože jak vidím,
    tak čas nevznikl sám od sebe
  • 00:49:37 v našich myslích.
  • 00:49:40 Hodně jsme si s ním zacvičili
    během historie lidstva.
  • 00:49:44 -Pokud jde o ten čas,
  • 00:49:46 tak asi můžeme připomenout
    svatého Augustina,
  • 00:49:49 který kdysi prohlásil:
  • 00:49:51 Vím, co je to čas.
  • 00:49:53 Ale když se mě na to někdo zeptá,
    tak to nedovedu říci.
  • 00:49:56 -Ano.
  • 00:49:58 -Což je asi dobrý konec.
  • 00:50:00 Já vám moc děkuji.
  • 00:50:02 Příště někdy u Historie.cs
    na shledanou.
  • 00:50:05 A vám děkuji,
    že jste se na nás dívali.
  • 00:50:08 Na shledanou!
  • 00:50:12 -To, že živé má vymezený čas,
    to je geniální myšlenka.
  • 00:50:16 To je geniální nápad!
    Neuvěřitelně dokonalý!
  • 00:50:20 Protože znamená,
    že se všechno živé obnovuje.
  • 00:50:25 Neživé věci pořád jenom stárnou.
  • 00:50:28 Všechno živé netrvá tak,
    že by prodlužovalo to své trvání,
  • 00:50:34 ale čas od času se obnoví.
  • 00:50:38 Takže se tady znova začíná...
  • 00:50:41 Každý život, individuální život
    začíná znova od začátku.
  • 00:50:46 Když si vezmete mravence,
  • 00:50:49 tak mravenci jsou na světě
    hezký pár stovek milionů let
  • 00:50:53 - a přitom všichni
    mravenci jsou čerství.
  • 00:50:56 Nejsou tu žádní
    metuzalémští mravenci.
  • 00:51:00 Totéž jsou stromy.
  • 00:51:02 Nebo všechny živé organismy
  • 00:51:04 jsou pořád na světě
    mladé a čerstvé.
  • 00:51:07 A to je strašně důležitá věc.
  • 00:51:21 KUKAČKA
  • 00:51:57 Skryté titulky: Petra Kinclová
    Česká televize, 2016

Související