iVysílání

stránky pořadu
Premiéra:
18. 4. 2015
21:05 na ČT24

1 2 3 4 5

26 hlasů
19320
zhlédnutí

Historie.cs

Ferdinand Peroutka

Kosatík Pavel — Sekera Martin

Selhal někdy ve svých komentářích nejuznávanější český novinář 20. století? A jak to bylo s jeho údajným obdivem k nacismu, antisemitismem a spory s Pavlem Tigridem?

51 min | další Publicistika »

upozorňovat

do playlistu

Přehrávač videa

Načítám přehrávač...

Historie.cs

  • 00:00:02 HISTORIE.CS
  • 00:00:16 Jeden z největších českých
    novinářů, Ferdinand Peroutka,
  • 00:00:21 uveřejnil v prestižním
    časopise Přítomnost článek
  • 00:00:25 s titulkem "Hitler je gentleman".
  • 00:00:31 Tentýž novinář
    po mnichovské dohodě napsal:
  • 00:00:37 Nemůžeme-li zpívat s anděly,
    musíme výti s vlky.
  • 00:00:43 Co vede
    k této fascinaci intelektuálů
  • 00:00:48 naprosto zrůdným učením.
  • 00:00:59 Jan Bednář, dobrý den.
    Dobrý den.
  • 00:01:01 Pavel Kosatík, dobrý den.
    Dobrý den.
  • 00:01:04 Martin Sekera, dobrý den.
    Dobrý den.
  • 00:01:06 Pánové, v tomto pořadu
    nebýváme urputně aktuální,
  • 00:01:10 ale naše téma dnešní je aktuální,
  • 00:01:14 protože byl vynuceno
  • 00:01:17 jakousi podivnou
    společenskou objednávkou,
  • 00:01:21 to jest útokem
    na Ferdinanda Peroutku, který,
  • 00:01:26 myslím,
    vycházel úplně ze špatné premisy,
  • 00:01:28 protože jestliže se mluví
    o fascinaci nacismem,
  • 00:01:32 jmenoval se Knut Hamsun,
  • 00:01:34 Ferdinand Peroutka
    a Winston Churchill,
  • 00:01:37 tak by se dalo o fascinaci
    mluvit jenom u Hamsuna.
  • 00:01:41 Tomu bylo tenkrát 86 let,
    když psal ten nekrolog za Hitlera.
  • 00:01:46 Skončil posléze v blázinci.
  • 00:01:48 U Churchilla by se dalo mluvit
    spíš o diplomatickém respektu
  • 00:01:53 a nemít respekt k Adolfu Hitlerovi
    by bylo trošku nesmyslné.
  • 00:01:57 A u Peroutky možná přizpůsobení,
    ale vzhledem k tomu,
  • 00:02:00 že jsem si velice pečlivě
    přečetl článek,
  • 00:02:03 ze kterého to asi vychází,
    to je článek Dynamický život,
  • 00:02:07 který nemusí nikdo hledat
    v novinách,
  • 00:02:10 ten vyšel v sebraných
    Peroutkových článcích v roce 1991
  • 00:02:14 v pedagogickém nakladatelství,
  • 00:02:17 také k 50. narozeninám
    Adolfa Hitlera.
  • 00:02:20 Já nevím, znáte ten článek?
  • 00:02:22 Já myslím, že všichni,
  • 00:02:24 kdo se o Peroutku
    trošku zajímají, tak ho znají.
  • 00:02:29 Tady se neobjevil
    vůbec žádný nový text.
  • 00:02:32 Ono to trošku vypadá,
  • 00:02:33 že ten prezident
    probudil nějaké dávné démony,
  • 00:02:39 které někdy někdo zapřel,
    nebo schoval.
  • 00:02:42 Ale to jsou opravdu věci,
  • 00:02:44 které jsou vyřešeny jaksi
    v literatuře už dlouhou dobu,
  • 00:02:48 bez toho,
  • 00:02:49 že by někdo toho Peroutku
    se snažil nějak omlouvat,
  • 00:02:52 nebo nějak přeukrutně vysvětlovat.
  • 00:02:56 On to stejně vysvětlil sám.
  • 00:02:58 No, jednak...
  • 00:02:59 Já v tom vidím
    trošku obecnější věc,
  • 00:03:03 než týkající se
    pouze Ferdinanda Peroutky,
  • 00:03:06 z té strany pana prezidenta.
  • 00:03:08 A sice,
    že on to není spor o myšlenky,
  • 00:03:11 tam nejde o to,
    kdo jak argumentuje.
  • 00:03:14 Je to spor hodnotový.
  • 00:03:16 Tam je řečeno,
    že selhali intelektuálové.
  • 00:03:19 Důležitá věc, která,
    když se v životě přihodí,
  • 00:03:22 tak ten člověk je špatný jakoby.
  • 00:03:25 Nebo rozhodně veřejnosti
    to tak bylo předloženo.
  • 00:03:29 Část veřejnosti
    to tak i zřejmě chápe.
  • 00:03:32 V tom je to
    k tomu Peroutkovi nefér,
  • 00:03:35 protože on s tím
    svým velmi svobodným naturelem
  • 00:03:40 celý život symbolizoval
    pravý opak tohoto.
  • 00:03:44 Je to neuvěřitelná zlomyslnost.
  • 00:03:47 Nejvíc fascinující na tom je,
  • 00:03:49 že to někteří lidé
  • 00:03:51 opravdu prožívají
    jako nový objev o Peroutkovi,
  • 00:03:55 kterého pošpinil.
  • 00:03:57 Tam, mimochodem,
    padla také ta věta:
  • 00:04:00 Když nemůžeme zpívat s anděly,
    budeme výti s vlky.
  • 00:04:04 O tom byla už dvakrát
    veřejná diskuse.
  • 00:04:07 Tedy poprvé v exilu v roce 1978,
    kdy vyšly Paměti Václava Černého,
  • 00:04:12 který to napsal, který se zmýlil.
  • 00:04:15 To opět vyšlo v knize
    Peroutkových deníků, tuším,
  • 00:04:21 že v roce 1995
    v Nakladatelství Lidové noviny.
  • 00:04:25 Čili opět nic nového.
  • 00:04:27 Už v exilu o tom byla diskuse,
    kdy byl vyzván skutečný autor.
  • 00:04:31 Myslím si, v 90. letech,
    před nějakými 15 lety,
  • 00:04:35 se tady o tom diskutovalo taky.
  • 00:04:37 A ještě o jednom článku,
    který se tvrdí, že je antisemitský,
  • 00:04:43 přičemž o Peroutkovi
    naopak někteří tvrdí,
  • 00:04:46 že byl filosemita.
  • 00:04:48 Měl manželku židovku.
    To všichni víme.
  • 00:04:52 Mně se zdá
    úplně nesmyslné a absurdní
  • 00:04:55 obviňovat Ferdinanda Peroutku
    z toho,
  • 00:05:00 že byl nějak fascinován
  • 00:05:02 nějakými ideologickými předsudky
    nějakých totalitních diktatur.
  • 00:05:07 To on nikdy nebyl.
  • 00:05:09 Jenom kdo trochu zná jeho dílo,
    tak ví,
  • 00:05:13 že od samého začátku
    nástupu fašismu v Německu,
  • 00:05:16 tak přece Peroutka
    odhaloval tu ideologii.
  • 00:05:21 Dokázal si domýšlet
    její důsledky mnohem dřív,
  • 00:05:25 než možná mnozí jiní.
  • 00:05:28 Stejný poměr
    měl ke komunistické ideologii.
  • 00:05:32 Celý život vlastně
    tyto dvě ideologie srovnával.
  • 00:05:39 V tom, co psal, tak je odhaloval
    a bojoval proti nim.
  • 00:05:46 Takže mluvit o nějaké fascinaci
    z jeho strany
  • 00:05:49 je totální nepochopení.
  • 00:05:51 To může říct jenom někdo,
    kdo to opravdu vůbec nezná,
  • 00:05:54 nebo prostě o tom nikdy nečetl.
  • 00:05:56 Anebo kdo je zlomyslný...
  • 00:05:58 Anebo kdo je zlomyslný.
  • 00:05:59 Jak tady bylo řečeno.
  • 00:06:00 Tak to je samozřejmě druhá možnost.
  • 00:06:03 Československá vláda,
    to jest komunistická vláda,
  • 00:06:07 která se postavila v čelo
    nekomunistického lidu,
  • 00:06:10 častěji teď než dříve
    obesílá zahraniční trhy a výstavy.
  • 00:06:14 Její expozice bývají veliké,
  • 00:06:16 velký pavilon
    nebo celé křídlo paláce.
  • 00:06:19 Zde máte naši zpověď.
  • 00:06:21 Díváme se na to
    se smíšenými pocity.
  • 00:06:25 Ať chceme, nebo nechceme,
  • 00:06:27 je v nás potěšení
    nad úspěchem české práce,
  • 00:06:30 jestliže se dostaví,
  • 00:06:32 protože národní city nemohou
    být zrušeny na tak dlouho,
  • 00:06:36 dokud doma vládnou komunisté.
  • 00:06:38 Na druhé straně se ptáme,
  • 00:06:40 k čemu toho všeho
    zneužije komunistická vláda.
  • 00:06:44 Přicházejí vzpomínky.
  • 00:06:46 Víme, jak naši dělníci
    bývali hrdi na svou práci.
  • 00:06:50 Jsou ještě hrdi?
  • 00:06:52 V žádném případě
  • 00:06:54 se nedovedeme podívat na katalog
    české práce jen se zlomyslností,
  • 00:06:59 i když víme,
  • 00:07:00 že komunistická vláda
  • 00:07:02 bude dovednost lidu
    vydávat za svůj výkon,
  • 00:07:05 jakoby teprve ona ho probudila
    z lenivého spánku.
  • 00:07:09 Ve skutečnosti ona
    je příživníkem starých, dobrých,
  • 00:07:14 českých vlastností.
  • 00:07:16 Často dokonce podnikal mnoho,
  • 00:07:18 aby je vyhladila a nahradila
    jakýmisi ruskými vlastnostmi.
  • 00:07:22 Ale když nyní přijde
    cizí reportér do Prahy,
  • 00:07:25 tu vládní úředník,
    který je mu přidělen,
  • 00:07:28 se ho téměř snaží
    na nábřeží přesvědčit,
  • 00:07:31 že i půvabný zákrut Vltavy,
  • 00:07:34 jak protéká
    mezi pražskými návršími,
  • 00:07:36 je dílem nové vlády,
    a že dříve tu bylo bůhvíco.
  • 00:07:42 My jsme tak zaujati
    Peroutkou a prezidentem. Ne.
  • 00:07:48 Já spíš Peroutkou.
  • 00:07:50 Ano, ale je to
    na základě hodnocení,
  • 00:07:52 které je vyjádřeno státníkem.
  • 00:07:54 Napadlo vás,
  • 00:07:56 jak snadno ta teze takhle
    popularizovaná vahou funkce,
  • 00:08:02 jak snadno rezonuje,
    jak v tom negativním ohlase,
  • 00:08:07 ale zcela jistě i v tom pozitivním?
  • 00:08:10 Napadlo vás zeptat se, proč to je?
  • 00:08:13 To je právě i ten problém,
  • 00:08:15 kterým se vrátím k té otázce,
    na niž jste mě navedl.
  • 00:08:19 Ten problém naší doby je v tom,
  • 00:08:21 že my už vlastně ty texty
    těch lidí neznáme
  • 00:08:24 ani v tom povrchním povědomí.
  • 00:08:27 To znamená,
    velice snadno se s námi manipuluje.
  • 00:08:31 Teď mluvím v plurálu,
    protože se nechci...
  • 00:08:34 Vydělovat.
  • 00:08:35 Vydělovat.
  • 00:08:36 Ale skutečně...
    To historické povědomí je v tahu.
  • 00:08:41 Jsme čistě presentní.
  • 00:08:43 Takže když někdo označí,
  • 00:08:45 počastuje nějakou
    historickou osobnost efektním,
  • 00:08:49 ať už pozitivním,
    nebo negativním přízviskem,
  • 00:08:53 nějakým hodnocením,
    ono se to chytne,
  • 00:08:55 protože ty naše mozky
    rády vstřebají něco,
  • 00:09:00 co je jednoduché,
    co se dobře zapamatuje
  • 00:09:03 a většinou je to pro ně nové.
  • 00:09:06 Mají pocit,
    že vědí něco o historii najednou.
  • 00:09:10 Toto zkracování minulosti
    tímto drsným způsobem,
  • 00:09:16 nad to jenom reprezentant
    způsobuje,
  • 00:09:21 jak my se dnes domlouváme
    i o složitých věcech.
  • 00:09:25 My žijeme pořád jenom ve zkratkách.
  • 00:09:28 A podíváte se na Peroutku...
  • 00:09:29 Jeho texty jsou dlouhé.
  • 00:09:31 Dnes,
    kdybychom je dali mladým lidem,
  • 00:09:34 kteří nejsou profesně novináři,
    publicisty,
  • 00:09:39 nestudují to, nejsou historici...
  • 00:09:41 Tak to tzv. neučtou.
  • 00:09:43 Tak to neučtou.
  • 00:09:44 Takže proto ten ohlas
    prezidentova tvrzení.
  • 00:09:48 Zdůrazňuji,
    nedělejme si iluzi o tom,
  • 00:09:52 že všichni jsou
    proti tomuto tvrzení z přesvědčení,
  • 00:09:57 nebo že jsou poučeni.
  • 00:09:59 Tady máte v naší veřejnosti volbu.
  • 00:10:01 Buď se přidáte na tu stranu,
    nebo na tu stranu.
  • 00:10:05 Předpoklad pro to máte v sobě.
  • 00:10:07 Já bych si dovolil zacitovat
    ještě jednou profesora Černého.
  • 00:10:12 Peroutka,
  • 00:10:13 člověk kulturně i politicky
    bystrozraký a prohlédavý,
  • 00:10:17 naprosto čestný,
  • 00:10:18 ideolog a politik jasného myšlení
    a břitkých formulací.
  • 00:10:23 Teď tedy dodává...
  • 00:10:24 Jemuž velkopanský životní styl
  • 00:10:27 distantního
    a pohodlného gentlemana,
  • 00:10:29 vzdalujícího se davu, stran
    a drobné politické pitvořiny,
  • 00:10:33 zamezoval nabýt vlivu
    na široké masy,
  • 00:10:35 ba dokonce
    i na celé vzdělanecké gró.
  • 00:10:37 Což je asi pravda,
  • 00:10:39 on byl takový
    trošku anglický gentleman.
  • 00:10:42 Je to krásná, vášnivá literatura
    pana profesora.
  • 00:10:45 On takhle glosoval
    ve svých memoriálových knihách.
  • 00:10:49 Takhle glosoval vlastně všechny.
  • 00:10:52 A zase...
  • 00:10:53 Když tu knížku někdo čte
    jako syntézu dějin,
  • 00:10:58 tak se celý poplete,
  • 00:11:00 poněvadž subjekt
    tak individuálně vyhraněný,
  • 00:11:03 jako byl profesor Černý,
    zaprvé o nic takového neusiloval,
  • 00:11:07 a ani by to nešlo.
  • 00:11:08 To je prostě temperamentní,
    osobní vhled,
  • 00:11:11 který právě tím je zajímavý,
    tím, jak je osobně zaujatý.
  • 00:11:15 Ale když tomu nerozumíte,
    nebo nechcete rozumět,
  • 00:11:18 tak vám z toho vyjdou
    úplné paskvily.
  • 00:11:20 Tak to tedy berte jako písmo svaté,
    jako tu pravdu,
  • 00:11:23 souhlasíte s ním ve všem
    a mýlíte se i v tom,
  • 00:11:26 co třeba on pak později
    už si nemyslel.
  • 00:11:29 Můžeme říct,
  • 00:11:31 že pan profesor
    taky nebyl lidový guru.
  • 00:11:33 Ale to nezní jako výčitka.
  • 00:11:35 Ani jeden z nich to podle mě
    neměl za svůj životní program.
  • 00:11:39 Jim šlo možná o něco jiného.
  • 00:11:42 Chtěl bych se zeptat,
  • 00:11:44 když srovnáte Peroutku
    s tou novinářskou elitou tehdy,
  • 00:11:51 nechci říct jenom obcí,
    vyčníval nějak?
  • 00:11:55 On vyčníval dvakrát.
  • 00:11:57 Jednak proto,
  • 00:11:59 že my jsme si ho tak udělali,
    aby vyčníval,
  • 00:12:04 a to není nic špatného.
  • 00:12:06 Máme-li se vyznat v profesi,
    v aktivitě novinářské,
  • 00:12:10 tak z hlediska minulosti
    musíme znát nějakou kontinuitu.
  • 00:12:15 A tam se nezbytně musíme pohybovat
    pomocí nějakých výrazných postav,
  • 00:12:22 které určují styly, přístupy,
    výkony.
  • 00:12:26 A za tím vším musíme mít představu,
  • 00:12:29 že ty velké postavy,
    které si pamatujeme,
  • 00:12:32 tvoříme si kánon,
    podobně je to v literatuře,
  • 00:12:36 v jakémkoli oboru činnosti,
    tak ony nestojí samy o sobě.
  • 00:12:44 Ony jsou obklopeny
    svými souputníky;
  • 00:12:47 více významnými, více zdatnými
    a méně zdatnými, i póvlem.
  • 00:12:53 Použiji svůj oblíbený výraz
    i "šmoky".
  • 00:12:56 Oni si prostě zasloužili
    tu naši pozornost,
  • 00:13:01 protože jsme nikoho
    významnějšího asi nenašli.
  • 00:13:07 Já si tady kladu otázku,
    je to dobře?
  • 00:13:10 Neměli bychom vedle toho Peroutky
  • 00:13:13 zalidnit to prostředí
    také dalšími lidmi?
  • 00:13:15 Vždyť my zapomínáme,
  • 00:13:17 že on skutečně vynikal
    nad svými současníky asi tím,
  • 00:13:23 že jako publicista
    pěstoval přístup k novinářství
  • 00:13:26 jako analytik.
  • 00:13:28 Tady já vidím takovou tu spojitost,
    on ji sám zdůrazňoval s Havlíčkem.
  • 00:13:33 Havlíček je analytik - novinář.
  • 00:13:35 Potom jsou i další postavy.
  • 00:13:38 I Peroutka vzpomíná na jednoho
    v tomto svém díle Jací jsme,
  • 00:13:47 na Gustava Eima,
  • 00:13:49 mého oblíbeného,
    zapomenutého novináře.
  • 00:13:51 Zemřel v roce 1896.
    Taky to byl analytik.
  • 00:13:54 Ale těch analytiků
    prostě nebylo v té době tolik.
  • 00:13:58 Je to s podivem,
  • 00:13:59 že Peroutka jako analytik
    takhle působil,
  • 00:14:03 přestože neměl
  • 00:14:04 žádné vysokoškolské
    specializované vzdělání.
  • 00:14:07 Nebyl to ani sociolog,
    nebyl to ani...
  • 00:14:10 A v té době
    už se pěstuje politologie.
  • 00:14:12 Nebyl ani psycholog.
  • 00:14:13 Ale všechno toto nějak v sobě měl.
  • 00:14:16 Já myslím,
  • 00:14:16 že on to měl hodně
    v hlavě srovnané hlavně.
  • 00:14:19 Byť, vy jste o něm napsal
    tedy dvě knihy, že.
  • 00:14:22 Ano.
  • 00:14:23 Já mám trochu pocit,
  • 00:14:25 že on se dostal
    i na tu vyšší úroveň trošičku,
  • 00:14:28 že odpovídal orientaci,
    místní politické atmosféře
  • 00:14:33 a orientaci, tedy, řekněme,
    většiny, to jest levicový liberál.
  • 00:14:39 Dá se to tak také říci?
  • 00:14:42 Přibližně dá,
    asi je to přesnější.
  • 00:14:46 Je to možná...
  • 00:14:48 Podívejte, on byl všestranný autor.
  • 00:14:51 Gró jeho psaní
    je ta politická publicistika.
  • 00:14:56 Logicky to vnímáme jako těžiště.
  • 00:14:59 I on sám to tak viděl.
  • 00:15:01 Ale zároveň on je hodně
    proměnil proti tomu,
  • 00:15:03 co bylo za těch Gustavů Eimů
    a těch Penížků a tak.
  • 00:15:06 Protože toto byla vždycky země
  • 00:15:08 té klasické
    stranické politické žurnalistiky.
  • 00:15:11 Většinu deníků vydávaly
    politické strany, i za Peroutky.
  • 00:15:15 A on ne že by to úplně překonal,
  • 00:15:17 to se ani jednotlivci
    snad nemůže podařit,
  • 00:15:19 ale opravdu vyvinul
    velkou vůli v tomto směru.
  • 00:15:22 V tom směru soustředí
    tu pozornost lidí, čtenářů,
  • 00:15:25 té rodící se republikánské
    střední třídy na to,
  • 00:15:28 co on nazval tím budováním státu,
    to znamená,
  • 00:15:31 jeho životním programem
  • 00:15:33 spíš bylo něco
    trošku povznesenějšího,
  • 00:15:37 ať to nezní hloupě,
  • 00:15:38 nad ty jednotlivé
    stranické programy.
  • 00:15:41 A sice to,
    aby tady vznikl státní národ,
  • 00:15:44 kde se mezi sebou nebudou Češi,
    Němci, Židé, Slováci potírat,
  • 00:15:48 ale kde prostě vytvoří nějakou
    společenskou politickou jednotu.
  • 00:15:54 Já si myslím,
    že v tomto je jeho hlavní přínos.
  • 00:15:57 Před ním to nikdo neudělal.
  • 00:15:59 Ani to za Rakousko-Uherska
    nebylo možné.
  • 00:16:02 A on, protože nastoupil
    do té novinařiny
  • 00:16:04 hned na začátku první republiky,
  • 00:16:07 nejdřív v Tribuně
  • 00:16:08 a pak v roce 1924
    v té Přítomnosti a v Lidovkách,
  • 00:16:11 tak on byl mluvčím tohoto proudu.
  • 00:16:13 Na tom se vlastně myšlenkově
  • 00:16:16 velice silně
    ta první republika utvářela,
  • 00:16:18 v tom smyslu.
  • 00:16:20 Jestli to byl liberál,
    vy jste ten termín nabídl,
  • 00:16:23 určitě to byl liberál,
  • 00:16:26 ale když čtete
    jeho texty o liberalismu,
  • 00:16:29 tak se do toho strašně zapletete.
  • 00:16:32 Zjistíte,
  • 00:16:33 že on tomu slovu rozuměl
    v podstatě spíš intuitivně,
  • 00:16:36 než že by vycházel
    z nějakých defence.
  • 00:16:39 Ale to nevadí.
  • 00:16:40 To znamená,
  • 00:16:41 že on to obráběl
    podle těch okolností,
  • 00:16:43 jak on se řídil
    tím havlíčkovským heslem:
  • 00:16:46 Psát se musí tak,
  • 00:16:47 aby se podle toho
    dala dělat politika.
  • 00:16:50 Podle těch okolností.
  • 00:16:51 To on říkal?
  • 00:16:52 Zase...
  • 00:16:53 Někdo to může vykládat
    za oportunismus.
  • 00:16:55 To je tedy bohužel
    naprosté nedorozumění,
  • 00:16:58 to je prostě realismus.
  • 00:16:59 To znamená,
  • 00:17:00 že v dané chvíli vždycky máte
    nějakou situaci a máte čtenáře,
  • 00:17:04 kteří nějakým způsobem
    tu situaci vnímají.
  • 00:17:06 Vy to buď respektujete, nebo ne.
  • 00:17:08 Můžete to nerespektovat
    a mít svou tvrdou pravdu,
  • 00:17:11 kterou už kromě vás nikdo nevnímá.
  • 00:17:13 To jsou dneska lidé,
  • 00:17:14 kteří píší
    o novém politickém proudu,
  • 00:17:17 že je to fašismus.
  • 00:17:18 Proč ne, je možné psát i takto.
  • 00:17:20 Ale tímto způsobem
  • 00:17:21 není možné přesvědčit
    vyznavače toho proudu.
  • 00:17:24 Ten Peroutka vycházel
    nikoliv z oportunismu,
  • 00:17:27 ale čistě z realistického,
    praktického hlediska.
  • 00:17:30 Aby lidé se nezablokovali,
  • 00:17:32 aby vnímali ty názory,
    které on považuje za důležité.
  • 00:17:35 Můžu?
  • 00:17:36 Ano.
  • 00:17:37 Promiňte,
    já jsem vám skočil do řeči.
  • 00:17:40 Vám jsem skočil do řeči,
    vám jsem skočil do řeči.
  • 00:17:42 To je jedno.
  • 00:17:43 To nevadí.
  • 00:17:44 To je televizní debata.
  • 00:17:46 Vy jste nás nabádal k tomu,
    co jsem...
  • 00:17:48 Ne, budeme si povídat, jistě.
  • 00:17:50 Já si myslím,
  • 00:17:52 že bych poněkud zjemnil
    vaše konstatování,
  • 00:17:54 které jste řekl,
    že Peroutka byl intuitivní liberál.
  • 00:17:58 Já si myslím,
  • 00:17:59 že byl dost poučený
    o historii liberalismu.
  • 00:18:02 Napsal velký text
    o liberalismu ve 20. letech.
  • 00:18:05 Když si ho přečtete,
    tak tam jasně zjistíte,
  • 00:18:08 že on zaprvé rozlišuje politický
    a hospodářský liberalismus;
  • 00:18:14 to je důležité,
  • 00:18:16 nemůžeme mluvit o liberalismu
    jenom o nějakém všeobecném pojmu,
  • 00:18:20 a současně ho také časuje.
  • 00:18:22 Takže jasně říká,
  • 00:18:23 už to není
    ten gründerský liberalismus
  • 00:18:26 od poloviny 19. století,
  • 00:18:29 když se pohybujeme
    tedy v tom středoevropském,
  • 00:18:32 rakouském půdorysu,
    ale už je to liberalismus,
  • 00:18:35 který má za sebou selhání,
    z hlediska toho,
  • 00:18:38 že se nedokázal postarat
    o rovnováhu mezi chudými, bohatými.
  • 00:18:43 Už je to liberalismus,
  • 00:18:45 který musí reflektovat
    sociální otázku.
  • 00:18:48 To znamená, on věděl,
  • 00:18:49 že ke konci 19. století
  • 00:18:51 už nemůžeme liberalismus
    považovat do budoucnosti
  • 00:18:55 za jedinou variantu
    pokrokového vývoje.
  • 00:18:59 Já to slovo "pokrokový"
    používám proto,
  • 00:19:01 že ono už dneska se moc nepoužívá,
    ale je to škoda.
  • 00:19:05 Musíte nějak označit to,
    co je, říká se "progresivní".
  • 00:19:08 Nechci...
  • 00:19:09 Takže on věděl,
    že ten stát po roce 1918 nezbytně,
  • 00:19:13 po zkušenosti první světové války,
    v době poválečné krize,
  • 00:19:18 že bude muset
    sociální otázku reflektovat,
  • 00:19:23 zařizovat se ve vztahu
    k ní velice intenzivně,
  • 00:19:27 jinak se nevybuduje
    státní společnost.
  • 00:19:30 To je to, o čem jste mluvil,
    že to bylo vlastně myšlení státní.
  • 00:19:34 Peroutka říkal, že Havlíček,
    když psal, tak psal tak,
  • 00:19:37 aby podle toho mohl také jednat,
  • 00:19:39 kdyby druhý den se stal
    ministerským předsedou.
  • 00:19:42 To mělo velký vliv
    na celý můj život.
  • 00:19:44 Ale on to neřekl jenom
    po roce 1918, o tom sociálním,
  • 00:19:48 on to řekl i po tom roce 1945,
    že naše cesta je socialismus.
  • 00:19:52 A přesto byl napaden.
  • 00:19:55 Může novinář,
    aniž poruší závazek lidskosti,
  • 00:19:58 mlčet k tomu,
  • 00:19:59 jestliže se chováme lhostejně
    k vdovám po popravených
  • 00:20:04 a ponecháváme je
    celkem jejich osudu,
  • 00:20:07 zatímco jiní rychle stoupají
    do výše
  • 00:20:11 po žebříčku životních příjemností.
  • 00:20:14 Co dělat,
  • 00:20:15 jestliže stát nejdříve
    vyzývá krajany z ciziny,
  • 00:20:20 aby se k nám přistěhovali,
  • 00:20:22 a pak je ponechá bez zájmu
    a bez pomoci?
  • 00:20:25 Jestliže nemáme dělat,
    co jsme dělali,
  • 00:20:29 co tedy vlastně máme dělat?
  • 00:20:33 Jedna věc zdá se být dost jasná,
    že lidé,
  • 00:20:38 kteří jsou sami horlivými
    stranickými příslušníky,
  • 00:20:42 nehodí se k tomu,
    aby nestranického novináře,
  • 00:20:46 jemuž možná nestranickost
    je vášní, vyučovali v umění,
  • 00:20:52 jak být nestranickým.
  • 00:20:55 Jakou oporu
    může mít nestranický novinář
  • 00:20:59 v tomto světě
    stranických mocností?
  • 00:21:03 Zdá se, že jedinou.
    Víru v působivost pravdy.
  • 00:21:09 V roce 1946 ho právě za to,
    že není dost socialistický,
  • 00:21:15 ba že není komunistický,
    kritizoval, ale noblesně,
  • 00:21:20 mladý Miloš Kopecký.
  • 00:21:22 To je krásný článek,
    že i v této době,
  • 00:21:25 která je dobou po té drsné
    zkušenosti protektorátní,
  • 00:21:29 která je dobou,
    v níž strany soupeří o moc,
  • 00:21:33 a vědí,
  • 00:21:34 že ta moc zřejmě spadne
    na stranu komunistickou...
  • 00:21:40 A proč se takovým způsobem
    soupeří o moc...
  • 00:21:43 Ano.
  • 00:21:44 Tak se odehrává prostě
    v dnešku takováto diskuse,
  • 00:21:48 v níž i ten mladý Kopecký, ten,
  • 00:21:52 který opravdu
    favorizuje komunismus,
  • 00:21:54 zachází s Peroutkou s úctou,
    ale rázně.
  • 00:21:57 On mu vytýká,
  • 00:21:58 že je příliš
    prvorepublikově apartní.
  • 00:22:01 Ano, to vyšlo.
  • 00:22:02 Mimochodem, to vyšlo
    také v těch sebraných...
  • 00:22:05 V tom výboru.
  • 00:22:06 Ve výboru.
  • 00:22:07 Jak mohl v emigraci prosazovat
    ten svůj realismus a pragmatismus?
  • 00:22:13 To prostě byla jiná situace,
    když musel utéct.
  • 00:22:18 Já jsem tedy hodně se zabýval
  • 00:22:21 právě tou jeho publicistikou
    v exilu.
  • 00:22:25 Řekl bych,
  • 00:22:26 že on měl v těch 50. letech
    úžasný vhled do té situace doma.
  • 00:22:33 Když uvážíme...
  • 00:22:34 Že tady nebyl.
  • 00:22:35 Že žil v New Yorku...
  • 00:22:37 Tak ono to opravdu vypadá,
    jakoby žil tady,
  • 00:22:40 protože on tomu rozuměl lépe,
    nežli mnozí lidé, kteří žili tady,
  • 00:22:45 kteří se třeba také snažili
    to pochopit, co se tady děje.
  • 00:22:49 On sledoval samozřejmě,
    přestože byl v exilu,
  • 00:22:53 tak sledoval tisk,
    měl nějaké informace o tom,
  • 00:22:56 co vysílá pražský rozhlas atd.
  • 00:22:59 Takže měl perfektně zmapovanou
    tu politickou scénu.
  • 00:23:05 A ty jeho komentáře pravidelné,
    každý týden čtvrthodinový,
  • 00:23:11 dlouhý komentář,
    jak jsme o tom již mluvili,
  • 00:23:13 to byly neuvěřitelně dlouhé...
  • 00:23:15 Dneska už by nic takového
    nemohlo být.
  • 00:23:18 Čtvrthodinový monolog člověka
    v rozhlase neuslyšíte prakticky.
  • 00:23:23 Ale on toto měl.
  • 00:23:25 Dovedl se vyjadřovat
    velmi přesně k tomu,
  • 00:23:28 co se zrovna děje.
  • 00:23:30 Byl neuvěřitelně informovaný.
  • 00:23:32 A tím kouzelným, fantastickým
    jazykem, který překvapuje,
  • 00:23:39 v každé větě vlastně máte
    najednou překvapení,
  • 00:23:42 není to nic monotónního,
  • 00:23:44 není to něco,
    co by nezaujalo člověka.
  • 00:23:46 Takže já si myslím,
  • 00:23:48 že on prostě převyšoval
    ten standard,
  • 00:23:51 ani se nedá říct standard,
  • 00:23:54 toho žurnalismu
    o několik déle v té kvalitě.
  • 00:23:58 Já jsem říkal tu elitu.
  • 00:24:00 No, tu elitu.
  • 00:24:01 I v něčem.
  • 00:24:02 Ale vy se mnou nesouhlasíte,
    že byl levicový.
  • 00:24:05 Já bych si tedy dovolil
    citovat Miloslava Skácela,
  • 00:24:09 který v roce 1947
    napsal v České otázce,
  • 00:24:12 je to z knihy
    Na ztracené vartě Západu,
  • 00:24:15 kterou editoval Milan Drápala.
  • 00:24:17 Málo znamenají statečná slova
    Ferdinanda Peroutky a jiných,
  • 00:24:21 proti některým
    komunistickým praktikám,
  • 00:24:24 nezmohou-li se tito mluvčí
  • 00:24:26 české
    liberálně-pokrokové inteligence
  • 00:24:29 na zásadní odsouzení
    marxistických bludů.
  • 00:24:32 Všichni ti, kteří nevěří
    v marxisticky nutný vývoj,
  • 00:24:35 nemohou však dnes hledat pomoc
  • 00:24:37 u liberálně-humanitních pokrokářů
    rázu Ferdinanda Peroutky
  • 00:24:41 a podobných.
  • 00:24:42 Tato část české inteligence
    ztratila schopnost rozeznávat,
  • 00:24:46 a tedy i schopnost vést.
  • 00:24:48 Miloslav Skácel byl dobrý novinář.
  • 00:24:50 Co si o tomto myslíte,
    o tomto názoru?
  • 00:24:53 Tam to poválečné období je složité.
  • 00:24:55 Musíme taky toho Peroutku
    trochu zkritizovat,
  • 00:24:58 nemůžeme ho jenom chválit.
  • 00:25:00 Vy jste tady zmínil
    ty roky 1945 - 1946.
  • 00:25:03 Tam já s ním mám problém v tom,
    že on tam jednu chvíli,
  • 00:25:06 nebo v těch prvních měsících
    po návratu z koncentráku,
  • 00:25:09 opravdu hodně masivně
    se zastával odsunu Němců
  • 00:25:12 ve smyslu akceptování jejich...
  • 00:25:14 Ale upustil od toho.
  • 00:25:16 No jasně, to se nemusíme takhle...
  • 00:25:18 Nemusím ho bránit?
  • 00:25:20 Taky toto
    je v rovině názorového sporu.
  • 00:25:23 To je něco jiného.
    Toto nevidím jako selhání.
  • 00:25:25 Já jsem se tomu spíš trochu divil,
  • 00:25:28 protože jsem si ho
    zase představoval,
  • 00:25:30 on celou válku
    byl zavřený v koncentráku,
  • 00:25:32 tak si představuji,
  • 00:25:34 jak on uvažoval
    o té poválečné situaci.
  • 00:25:36 A teď odhlížím od něj konkrétně,
    nemyslím to jako obecně,
  • 00:25:40 k čemu v té době
    dospěli čeští intelektuálové
  • 00:25:43 vůbec v názoru
    na další vztah česko-německý.
  • 00:25:48 Zdá se mi, že toho nebylo moc,
    k čemu dospěli.
  • 00:25:51 Je to vlastně v tom roce 1945
    s jakousi úlevou,
  • 00:25:54 ať to teď nezní zle,
  • 00:25:56 nechali vyřešit
    toho prezidenta Beneše,
  • 00:25:58 který to přes politické dohody
    se Sovětským svazem
  • 00:26:01 a přes další politická jednání
    jakoby udělal za ně.
  • 00:26:05 Tady v tom roce 1945
    u toho Peroutky,
  • 00:26:09 který je mluvčím
    jakéhosi demokratického světa,
  • 00:26:12 tak mně chybí osobnější vklad
    a názor.
  • 00:26:16 Oni akceptují to,
    že se musí provést ošklivá věc.
  • 00:26:20 Pak z toho velice rychle vycouval.
  • 00:26:22 Byl jeden z prvních tedy.
  • 00:26:24 Ano.
  • 00:26:25 Pak tiskoviny, které vedl,
  • 00:26:27 tak psaly spolu s Tigridovými
    velmi tvrdě
  • 00:26:30 proti těm praktikám odsunovým
    a proti těm majetkovým zvěrstvům,
  • 00:26:34 která z toho pak později vyplynula.
  • 00:26:36 Ale toto je docela taková
    velká chybička.
  • 00:26:38 To první, jeho počáteční psaní,
    ani ne tak možná o komunismu,
  • 00:26:44 ale o Sovětském svazu,
    tak taky není úplně,
  • 00:26:48 že by to člověk četl
    s velkou radostí,
  • 00:26:50 že by to bylo
    možné empaticky vysvětlit.
  • 00:26:53 Tam já s ním prostě nesouhlasím.
    Jsem si jistý, že se pletl.
  • 00:26:57 K Sovětskému svazu...
    To máte složité.
  • 00:27:01 On rozlišoval
  • 00:27:03 mezi režimem politickým
    a mezi respektem ke kultuře.
  • 00:27:08 Vždyť začínal jako literární
    kritik v Čase v roce 1913.
  • 00:27:13 Ta ruská literatura, románová,
    kterou my jsme neměli,
  • 00:27:18 tak mu signalizovala,
    že máme co činit s národem,
  • 00:27:23 který má velkou kulturu.
  • 00:27:28 Zase se v něm podle mě
    muselo projevit to,
  • 00:27:32 že byť se posléze orientoval
    na západ,
  • 00:27:36 na to anglosaské prostředí
  • 00:27:39 z hlediska
    nějakých kulturních norem,
  • 00:27:42 z hlediska toho,
  • 00:27:44 že Slované jsou více impulsivní,
    emotivní,
  • 00:27:48 kdežto muži se hodí více,
    když je zdrženlivý.
  • 00:27:52 Ano.
  • 00:27:54 To byla jeho oblíbená báseň,
    Rudyarda Kiplinga.
  • 00:27:57 Ano.
  • 00:27:58 Přece jenom musel v sobě mít to,
    že to slovanství v nás je také.
  • 00:28:02 Já si myslím,
    že on byl komplikovaný.
  • 00:28:05 Mistrovat ho za to,
    že se vyjádřil tam a tam,
  • 00:28:08 že nechal stopu publicistickou,
    to je tak strašně snadné,
  • 00:28:12 ale dejte si práci
    vůbec toho člověka vysvětlit.
  • 00:28:15 Tím se vracím na začátek,
    že my jsme tak dehistorizovaní,
  • 00:28:19 že nemáme ani už chuť, ne chuť,
    ale už nemáme ani schopnost,
  • 00:28:23 ani pohnutku k tomu
    zamýšlet se nad texty.
  • 00:28:25 Prostě potřebujeme
    označkovat člověka a jít od toho,
  • 00:28:29 protože nás čeká další značka.
  • 00:28:31 Tam ještě je ta značka,
    vy jste to teď zmínil,
  • 00:28:34 ještě se trošku vrátíme
    k tomu našemu původnímu východisku.
  • 00:28:38 K tomu značení Peroutky
    jako antisemity.
  • 00:28:41 To musíme nějak vysvětlit,
    nebo něco k tomu říct,
  • 00:28:45 protože jinak ta slina na něm ulpí.
  • 00:28:48 On celý život rostl
  • 00:28:50 a názorově a lidsky se pohyboval
    v česko-židovském světě a tisku.
  • 00:28:55 A v tom textu,
    o který se lidé přou,
  • 00:28:58 tak on se velmi pasivně
  • 00:29:00 vyslovuje pro asimilaci
    českých Židů v českém národě,
  • 00:29:04 nedokáže totéž udělat
    s těmi Židy německými,
  • 00:29:08 což se dnes může jevit
    jako projev lhostejnosti
  • 00:29:11 k těm druhým,
  • 00:29:12 jako takové nějaké pozření
    těch prvních.
  • 00:29:15 Ale já jsem si jist,
    že to vychází z nepochopení,
  • 00:29:19 co to to asimilační hnutí bylo.
  • 00:29:21 Ti Češi se nesnažili o to,
  • 00:29:23 aby Židé se rozpustili
    v českém národě.
  • 00:29:26 Oni naopak...
  • 00:29:27 Jsme teď ve 30. letech,
    neexistuje stát Izrael,
  • 00:29:31 zejména není nikde ve světě
    vidět politická vůle,
  • 00:29:35 která by ho vytvořila.
  • 00:29:37 Anglie, Francie,
    žádná velmoc ve 30. letech
  • 00:29:40 neměla v plánu vytvořit
    samostatný židovský stát.
  • 00:29:43 Ale idea už existuje.
    Theodor Herzl...
  • 00:29:46 Idealismus existuje.
  • 00:29:47 Idea existuje.
  • 00:29:48 Ale ta velmi mnoho
    a taky těch českých Židů leká
  • 00:29:51 a přijde jim jako úprk z bojiště.
  • 00:29:53 Existovaly
    desetitisíce českých Židů,
  • 00:29:56 kteří v tom asimilačním hnutí
    viděli logický důsledek procesu,
  • 00:30:00 který trvá 2000 let,
    který spočívá v tom, že křesťané,
  • 00:30:04 nebo jak ty Evropany nazveme,
  • 00:30:07 se snaží s těmi Židy
    na společném prostoru vyjít
  • 00:30:10 a domluvit jako lidé.
  • 00:30:11 Tam nešlo o pohlcení
    kulturní nebo náboženské.
  • 00:30:14 Ten Peroutka třeba ve 30. letech
    má věty, kde pochybuje o tom,
  • 00:30:18 zda Židé jsou národem.
  • 00:30:20 Ale zase...
  • 00:30:21 Když to někdo vezme,
    vytrhne tu větu,
  • 00:30:23 tak v tom uvidí další
    z mnoha projevů antisemitismu.
  • 00:30:26 Ale on to opravdu mohl
    takto v té své době vidět.
  • 00:30:29 Tam nebyl způsob,
  • 00:30:31 jak by se Židé tehdy jako masa,
    jako národ mohli projevovat.
  • 00:30:35 Oni sami to tak taky
    velmi často popírali.
  • 00:30:37 On vlastně v těch textech
  • 00:30:39 jde v jednotě se stanovisky
    Svazu Čechů-Židů,
  • 00:30:42 která byla vydávána.
  • 00:30:44 To nejsou nějaké věci,
  • 00:30:46 které on si vytváří
    jenom ze své vlastní hlavy.
  • 00:30:50 To je zase ten důsledek
    toho jeho myšlení, psát tak,
  • 00:30:53 aby se podle toho
    dala dělat politika.
  • 00:30:56 On ne že by se řídil
    podle toho, kde jaké grémium,
  • 00:30:59 kde co usnáší,
  • 00:31:00 ale velmi mu záleželo na tom,
    aby to vnímal.
  • 00:31:02 U té židovské tematiky
    si tím buďte jisti,
  • 00:31:05 že on byl na výši doby myšlenkově.
  • 00:31:08 Navíc v tom textu,
    když mluví o tom,
  • 00:31:11 že je více německých Židů,
    tak to je pouze konstatování.
  • 00:31:17 Ono jich skutečně více bylo,
    protože v tom 19. století,
  • 00:31:20 kdy Rakousko
    neznalo národnost židovskou,
  • 00:31:24 pouze náboženství izraelské,
    když se dělalo sčítání lidu,
  • 00:31:28 tak tam byla jenom kolonka
    z hlediska náboženství.
  • 00:31:31 Ale to byl proces, kdy...
  • 00:31:34 Když vezmeme třeba jenom Čechy,
  • 00:31:36 tak ta entita izraelská,
    tak měla volbu.
  • 00:31:40 Buď se přikloní na tu německou,
    nebo na českou stranu.
  • 00:31:44 Nejdřív bylo samozřejmě
    více těch německých Židů,
  • 00:31:49 protože ta společnost byla...
  • 00:31:51 A protože židovská menšina
    byla silnější,
  • 00:31:54 nebo židovská část tady...
  • 00:31:56 Teda německá část byla silnější.
  • 00:31:58 To je zcela logické.
  • 00:31:59 Ano.
  • 00:32:00 Takže on tam píše o tom,
  • 00:32:02 že my máme zkušenost
    s Židy takovou,
  • 00:32:04 že je více těch německých Židů.
  • 00:32:06 To pouze konstatuje,
  • 00:32:08 on tomu nepřikládá
    žádnou agresivní válku.
  • 00:32:10 Ale jak říkám,
  • 00:32:11 například Lev Braun,
    to byl ten, který o něm tvrdí,
  • 00:32:15 že byl filosemita.
  • 00:32:16 Prostě antisemitismus...
  • 00:32:18 Ani jedno jsem u něj nenašel.
  • 00:32:20 To není ani filosemitismus,
    ani antisemitismus.
  • 00:32:23 To není kabát,
  • 00:32:24 který si člověk obleče
    na chvilku ve svém životě.
  • 00:32:27 V roce 1938 - 1939.
  • 00:32:28 Předtím má oblečený úplně jiný,
    celý život, a potom taky.
  • 00:32:32 To je prostě povahový rys,
  • 00:32:33 který souvisí s celou řadou
    dalších povahových rysů.
  • 00:32:37 To není jenom nějaká
    agresivita verbální,
  • 00:32:39 nebo agresivita v jednání,
  • 00:32:41 ale to je taky
    strašná spousta strachu.
  • 00:32:43 Kdyby v Peroutkovi
    takováto spousta strachu byla,
  • 00:32:46 tak my bychom ho nutně viděli
    i při mnoha jiných příležitostech.
  • 00:32:50 To není psychologicky možné,
  • 00:32:52 aby na chviličku
    něco takhle vyhřezlo,
  • 00:32:55 co nám připomíná v pozdějších
    názorech antisemitismus,
  • 00:32:59 a pak se to zase schovalo.
  • 00:33:01 Psychologicky
    to prostě nevysvětlíte.
  • 00:33:04 Toto si myslím, že je důkaz,
  • 00:33:07 že ti lidé,
    kteří to dneska přepisují,
  • 00:33:10 že strašně zjednodušují,
    na základě těch vět,
  • 00:33:13 které později
    se antisemitismem staly.
  • 00:33:16 Ale v jeho době
    byly myšleny úplně jinak.
  • 00:33:18 On byl především velký
    Čechoslovák nebo patriot Čech.
  • 00:33:22 Skoro bych řekl nacionalista,
  • 00:33:26 ale to má dnes už takové
    konotace jakoby negativní.
  • 00:33:30 Ale on byl velmi vyhraněný
    jakoby sympatizant
  • 00:33:34 toho českého kulturního prostředí.
  • 00:33:37 On si všímal toho, že třeba...
  • 00:33:40 Když to byla ta německy mluvící
    židovská menšina,
  • 00:33:45 tak ta byla počítána i za první
    republiky k té německé menšině.
  • 00:33:50 Později byli označeni jako Němci.
  • 00:33:53 Ta česky mluvící
    židovská menšina...
  • 00:33:56 On si všímal toho,
  • 00:33:57 že oni vnímali trochu jinak
    i tu naši kulturu, že třeba...
  • 00:34:01 Já jsem někde vzpomínal,
    teď nevím přesně, kde to píše,
  • 00:34:05 že třeba oni nebyli tak nadšeni
  • 00:34:08 třeba z Prodané nevěsty
    Bedřicha Smetany,
  • 00:34:13 jako ta křesťansky orientovaná
    většina české společnosti.
  • 00:34:21 Takže tam byl prostě
    jakýsi kulturní rozdíl
  • 00:34:26 mezi tou česky mluvící
    židovskou menšinou
  • 00:34:29 a tou křesťanskou českou většinou,
  • 00:34:32 protože měli
    prostě jiné kulturní vzory,
  • 00:34:35 nebo jiné kulturní ideály.
  • 00:34:37 Toto on ale jenom konstatuje,
  • 00:34:40 že tady je také jakési rozdělení
    takovéto v té společnosti.
  • 00:34:44 Ale nevyvozuje z toho,
    že by se měli nějak segregovat,
  • 00:34:50 nebo že by měli být
    za to nějak potrestáni.
  • 00:34:53 Nic takového tam není,
    což bylo později...
  • 00:34:55 Znovu to připomenu.
    Je to únor 1939.
  • 00:34:58 To je doba,
    kdy se blíží holocaust,
  • 00:35:02 ale opravdu ještě nenastává.
  • 00:35:05 Ať to nevypadá,
    že je nám lhostejné, že nastane.
  • 00:35:10 Ale v dané chvíli,
    v tom únoru 1939,
  • 00:35:13 jakkoli se to dnes někomu
    může zdát, s ohledem na to,
  • 00:35:18 co pak nastalo, divné,
  • 00:35:20 tak židovská otázka nebyla
    tou největší katastrofou
  • 00:35:23 v této chvíli.
  • 00:35:25 Největší katastrofou
    v té chvíli byl způsob,
  • 00:35:28 jakým bylo rozbito Československo,
  • 00:35:30 jak se k tomu velmoci stavěly,
    co z toho vyplývalo.
  • 00:35:33 Protože ten stát po tom Mnichovu,
  • 00:35:35 když Chamberlaine přiletěl
    do Londýna s tím papírem a řekl,
  • 00:35:39 že teď už všechno bude v pořádku,
  • 00:35:41 tak samozřejmě
    nic v pořádku nebylo.
  • 00:35:43 Neřízeným procesem
    de facto ten stát zanikal dál.
  • 00:35:46 Tam neexistovaly žádné hranice,
    které by byly střeženy vojskem,
  • 00:35:50 akorát že někde jinde,
  • 00:35:52 že by ten stát vůči Německu
    vykonával suverenitu.
  • 00:35:55 Ten stát se prostě
    po všech stránkách - ekonomicky,
  • 00:35:58 psychologicky hroutil.
  • 00:36:00 On byl zapisovatelem
    tohoto soumraku.
  • 00:36:02 Považoval za svou osobní čest,
    že od toho nemůže odejít.
  • 00:36:06 Dnes jsou zase lidé,
    kteří vám řeknou,
  • 00:36:08 že propásl příležitost mlčet.
  • 00:36:10 Ale to byla jeho stavovská čest.
    To prostě... On psal texty...
  • 00:36:15 Než zemřel na rakovinu
    v 83 letech,
  • 00:36:17 přestal asi půl roku před tím,
    protože už prostě neměl sílu.
  • 00:36:21 Celý život píše texty,
    poněvadž je to on.
  • 00:36:24 On nemůže prostě v určité chvíli
    přestat.
  • 00:36:27 Takže i v této hrůze
  • 00:36:28 on se snaží nějakým způsobem
    reflektovat tu hrůzu.
  • 00:36:32 A teď ví,
  • 00:36:33 že prostě píše v podmínkách,
    kde je cenzura samozřejmě.
  • 00:36:37 Ví, že není obklopen
    čestnými lidmi.
  • 00:36:40 On nebyl obklopen
    takovým publikem, jako je dnes,
  • 00:36:43 lidí, kteří máme
    svobodné názory na věc.
  • 00:36:45 On byl obklopen
    těmi antisemity právě velmi často,
  • 00:36:48 kteří v těch lékařských,
    advokátních komorách
  • 00:36:51 už ty Židy vyhnali v té době,
    ti už tam nebyli.
  • 00:36:54 Teď zase někdo může tvrdit,
    že on jakoby tomu přitakával,
  • 00:36:58 ale to je opravdu nepochopení
    toho textu.
  • 00:37:00 On se snaží zachraňovat to,
    co zachránit lze.
  • 00:37:05 Jsme dnes,
  • 00:37:07 kdy tato rozhlasová stanice
    začíná hovořit do naší země,
  • 00:37:11 svědky jednoho z takových našich
    nových začátků po katastrofě.
  • 00:37:16 Je nám známo,
  • 00:37:18 jak se komunisté
    pokoušejí přeměnit vaši duši.
  • 00:37:22 Nemají nic, když ji nemají.
  • 00:37:25 Ale zachraňte děti!
  • 00:37:28 Víte lépe než my, jak to udělat.
  • 00:37:32 Ale zachraňte je!
  • 00:37:34 Slyšeli jste projev
    Ferdinanda Peroutky.
  • 00:37:38 Chtěl bych se zeptat
    v souvislosti s tou emigrací,
  • 00:37:41 tedy s tím exilem.
  • 00:37:43 Skutečně se zachoval tak nefér
  • 00:37:46 vůči Pavlu Tigridovi
    s Juliem Firtem?
  • 00:37:49 Já si to nemyslím.
    Je to velmi pevná část.
  • 00:37:51 Prý i existenčně.
    Tigrid musel jít dělat číšníka.
  • 00:37:56 Tigrid odešel ze Svobodné Evropy.
  • 00:38:00 Pak dokonce pracoval
    nějakou dobu jako číšník.
  • 00:38:03 To je pravda.
  • 00:38:05 Jakýsi spor mezi nimi nastal,
    ale je to strašně složité
  • 00:38:10 a dodnes pro mě
    trochu temná kapitola toho,
  • 00:38:15 co se vlastně stalo.
  • 00:38:16 Jak vznikl ten konflikt mezi nimi?
  • 00:38:19 Byly nějaké jiné názory na to,
    jak by ta stanice měla fungovat,
  • 00:38:25 jak by se měla vyvíjet.
  • 00:38:27 Tigrid zřejmě měl poněkud
    dynamičtější představy
  • 00:38:33 takového nějakého amerického rádia,
    které bude útočnější.
  • 00:38:39 Peroutka byl trochu
    konzervativnější a opatrnější.
  • 00:38:43 Ne v tom smyslu, že by se bál,
  • 00:38:45 ale prostě byl to člověk
    jiného typu.
  • 00:38:49 Tam někde došlo k nějakému
    jejich střetu názorů,
  • 00:38:55 jak postupovat dál.
  • 00:38:56 Logicky nakonec potom
    to americké vedení té stanice
  • 00:39:01 dalo přednost Peroutkovi
    před Tigridem.
  • 00:39:04 On měl problémy i v Radě
    Svobodného Československa,
  • 00:39:08 například s Helenou Koželuhovou,
    taky s kolegyní, novinářkou.
  • 00:39:12 Tam bylo sporů spoustu.
  • 00:39:13 Tam měli problémy všichni.
    Tam to bylo vedení exilu.
  • 00:39:17 Bylo to pařeniště,
  • 00:39:18 jak v jiné souvislosti
    napsal E. F. Burian,
  • 00:39:20 o jiných lidech.
  • 00:39:22 Prostě v exilu je to těžká věc.
  • 00:39:24 Ale jestli můžu
    k tomuto ještě dodat.
  • 00:39:27 Je známo,
  • 00:39:31 že Pavel Tigrid
    měl nějaké požadavky v té době,
  • 00:39:35 měl, myslím, 10 požadavků,
    které chtěl, aby se splnily.
  • 00:39:39 A ti Američané,
    když jednali všichni dohromady,
  • 00:39:43 tak ti Američané splnili,
  • 00:39:45 myslím, 7 těch požadavků,
    nebo 8 dokonce.
  • 00:39:49 Dva nebo tři zůstaly nesplněné.
  • 00:39:51 Tigrid řekl, že jestli nesplní
    všechny požadavky,
  • 00:39:55 že odejde z toho rádia.
  • 00:39:57 Nakonec oni je nesplnili
    a on odešel.
  • 00:40:00 Byl to takový...
  • 00:40:01 Trošku to na mě působí jako truc.
  • 00:40:03 Já jsem shodou okolností
    se na to i Pavla Tigrida ptal,
  • 00:40:07 dokud žil.
  • 00:40:08 On mi říkal něco jako:
  • 00:40:10 To víš, byl jsem mladý,
    tak jsem dělal všelijaké blbosti.
  • 00:40:14 Tak jsem prostě si řekl,
    že takhle tedy ne
  • 00:40:16 a prásknul jsem tam pěstí do stolu.
  • 00:40:19 Ale prostě, jak to všechno bylo,
    to nevíme.
  • 00:40:23 To se asi nikdy už nedozvíme.
  • 00:40:25 Chtěl jsem se vrátit
    úplně k začátku, pánové.
  • 00:40:28 K té první republice.
  • 00:40:30 On napsal Budování státu.
  • 00:40:32 Nedávno jsem dokonce...
  • 00:40:34 Tomáš Krystlík,
    který je velmi kritický, napsal,
  • 00:40:37 že tam napsal některé věci,
    které jsou až překvapivé,
  • 00:40:40 jako kritické.
  • 00:40:42 Jan Stránský o něm říká,
  • 00:40:45 že byl kritičtější
    k Edvardu Benešovi
  • 00:40:49 než Stránského tatínek.
  • 00:40:51 Přesto byl vnímán
    jako hradní novinář.
  • 00:40:54 Našel by se někdo,
  • 00:40:56 kdo by se dal postavit
    proti Peroutkovi,
  • 00:40:59 třeba z té druhé strany
    názorového spektra, protihradní,
  • 00:41:02 protisocialistický později,
    nebo protilevicový?
  • 00:41:07 Nevím.
  • 00:41:09 V té míře a v tom dobrém slova
    smyslu státotvornosi...
  • 00:41:13 Osobnosti v tom rozsahu.
  • 00:41:15 Možná, že ne.
    Nebo tedy Tigrid mi ho připomíná.
  • 00:41:18 Protože jdete mimo čas.
  • 00:41:19 My se tady ocitáme
    v jistém deficitu,
  • 00:41:22 který jste už naťukli,
    já jsem na něj neodpověděl.
  • 00:41:25 Když jste se ptal také
    na ty souputníky časové,
  • 00:41:28 generační, Peroutky.
  • 00:41:29 Peroutka se narodil 1895.
  • 00:41:33 Do té novinařiny
    se pokládá krátce v roce 1913,
  • 00:41:39 externě, spolupracuje s Časem,
    s tím,
  • 00:41:43 který zakládal Masaryk s Erbenem.
  • 00:41:46 Pak má intermezzo válečné,
    kdy se ukrývá,
  • 00:41:50 pak začíná v Tribuně,
    začíná hned jako šéfredaktor.
  • 00:41:55 To je nový časopis česko-židovský,
    založený v roce 1919.
  • 00:41:59 Já si myslím,
  • 00:42:02 že v té době si to jméno
    velice rychle vytvořil,
  • 00:42:06 protože podobně jako Havlíček
    zazářil.
  • 00:42:11 Ale generačně taky.
  • 00:42:13 On byl mladý.
  • 00:42:14 Ta republika potřebovala
    mladé lidi, mladé reprezentanty,
  • 00:42:19 mladé intelektuály.
  • 00:42:21 Hodně jí šlo...
  • 00:42:22 To vidíte,
  • 00:42:23 když se zabýváte
    třeba technickou inteligencí,
  • 00:42:27 ona potřebuje,
    aby mladí inženýři zazářili.
  • 00:42:30 Ve všech těchto oborech,
    které tvoří renomé nového státu,
  • 00:42:34 které tvoří renomé
    československého národa,
  • 00:42:37 tak jsou podněcovány
    mladé generace.
  • 00:42:40 Ale do toho tam jsou ještě staří,
    kteří přecházejí ze žurnalistiky,
  • 00:42:45 z toho rakouského světa,
    z rakouského období.
  • 00:42:48 Ti tam jsou také,
    ale mají také svou váhu.
  • 00:42:52 Ale už jsou třeba na ústupu.
  • 00:42:55 Když si vezmete velké jméno
  • 00:42:57 zpravodaje parlamentního
    Josefa Penížka,
  • 00:43:00 ten se stává v profesní
    organizaci, v Syndikátu,
  • 00:43:04 hlavním představitelem
    toho společenství, toho spolku,
  • 00:43:08 ale už má zenit za sebou.
  • 00:43:11 Pak tam jsou ale zase další mladí,
    včetně třeba Fučíka, Julia Fučíka,
  • 00:43:17 kteří také jdou
    s tím Peroutkou generačně,
  • 00:43:22 ale my máme tendenci
    na ně zapomínat.
  • 00:43:25 Peroutka je ve fóru.
  • 00:43:29 Vůbec nevíme nic
    o mladých novinářích
  • 00:43:31 s Peroutkou generačně spjatých,
  • 00:43:34 kteří byli v pražské Bohemii.
  • 00:43:36 Zapomínáme dokonce
    i na propagandistický list,
  • 00:43:41 oficiální,
    Československé republiky,
  • 00:43:44 a to je Prager Presse.
  • 00:43:46 Peroutka je znal.
    Nezbytně s nimi komunikoval.
  • 00:43:50 Oni ho obohacovali,
    on obohacoval je.
  • 00:43:53 Ale my toto neznáme.
  • 00:43:55 Co si myslíte,
    že ten Peroutka přinesl řemeslu?
  • 00:43:58 Protože já si myslím,
  • 00:44:00 že novinařina je řemeslo
    a ne umění, přestože on,
  • 00:44:03 jeho román Oblak a valčík
    je pozoruhodná kniha.
  • 00:44:07 To jsme bohužel vynechali
    jeho literární sklony,
  • 00:44:10 které obětoval kvůli novinářství.
  • 00:44:13 Ale co si myslíte,
    že přinesl tomu řemeslu?
  • 00:44:18 Co si myslíte,
    že přinesl společnosti?
  • 00:44:21 Protože on byl významný
    nejen novinářsky,
  • 00:44:24 ale i společensky.
  • 00:44:25 Já si myslím,
    že on měl tu zvláštní...
  • 00:44:30 Nebo v čem vynikl,
  • 00:44:33 nebo co přinesl
    už za té první republiky,
  • 00:44:35 byla ta snaha
    být nějakým způsobem pozitivní,
  • 00:44:41 kromě těch kritických
    a negativních tónů,
  • 00:44:45 nebo toho obsahu novinařiny.
  • 00:44:49 On vždy uvažoval o tom,
    jakým způsobem prospět té situaci.
  • 00:44:56 On proto taky napsal
    tu knížku Budování státu,
  • 00:45:02 protože on se zamýšlel nad tím,
    jak ten stát budovat,
  • 00:45:06 ne jak ho bořit, nebo vedle toho,
  • 00:45:08 jak ty věci bořit a rozbíjet,
    nebo kritizovat,
  • 00:45:12 tak také vždycky přemýšlel
    o tom, jak je budovat,
  • 00:45:15 co vyzvednout jako pozitivní,
    co podpořit.
  • 00:45:18 To si myslím,
    že v tomto měl něco,
  • 00:45:21 co mnozí jiní novináři
    neměli a nemají.
  • 00:45:26 Je dosud jakýmsi velkým vzorem.
  • 00:45:30 Kromě toho samozřejmě
    ty jeho obrovské znalosti,
  • 00:45:34 to prostě je těžko srovnatelné.
  • 00:45:38 My jsme nedávno hovořili,
  • 00:45:40 měli jsme takovou debatu
    v Knihovně Václava Havla,
  • 00:45:45 o Peroutkovi.
  • 00:45:46 Přišla tam paní Meda Mládková,
  • 00:45:49 která Peroutku znala
    v 50. letech v New Yorku.
  • 00:45:53 Já jsem se jí zeptal,
    jak ona na něj vzpomíná,
  • 00:45:57 nebo jak ona ho charakterizuje.
  • 00:46:00 Ona mi na to odpověděla
    jednou větou.
  • 00:46:02 Peroutka byl
    nejvzdělanější Čechoslovák.
  • 00:46:06 Toto ona si dnes myslí.
  • 00:46:09 Já si myslím,
  • 00:46:10 že to je velmi přesná
    charakteristika Peroutky.
  • 00:46:15 Byl to Čechoslovák, tak,
    jak jsem o tom už mluvil,
  • 00:46:19 takový ten zaměřením patriot
    k té zemi,
  • 00:46:22 zároveň nejvzdělanější.
  • 00:46:24 Tyto dvě věci vedle sebe.
  • 00:46:26 Další a v 1. polovině
    20. století důležitý proud,
  • 00:46:30 který zaznamenává velký rozvoj,
    tak je zpravodajství.
  • 00:46:34 On nebyl zpravodaj.
    Nebyl zpravodajec.
  • 00:46:39 On se nezabýval
    těmi denními událostmi.
  • 00:46:42 Pro něj hodnota zprávy
    byla pouze momentem,
  • 00:46:45 na němž může postavit
    nějaké myšlení a napsat ho.
  • 00:46:50 On byl komentátor.
  • 00:46:51 Ano.
  • 00:46:52 Já si myslím,
    že to jeho přispění, kromě toho,
  • 00:46:56 že je to vlastně myšlení,
    ty jeho texty, to je myšlení,
  • 00:47:00 to je české myšlení,
    tak že velice se, myslím,
  • 00:47:06 zapsal v té meziválečné době tím,
    že tu revue,
  • 00:47:10 kterou si založil a mohl založit
    s pomocí Přítomnosti,
  • 00:47:16 že on ji velice otevřel,
  • 00:47:21 opravdu co se týká
    do horizontu témat, do šířky;
  • 00:47:26 co se týká do kvality přispěvatelů,
    kteří byli v okruhu,
  • 00:47:32 to tehdy byly
    ty redakční kruhy Přítomnosti,
  • 00:47:35 také do velice kvalitních lidí.
  • 00:47:38 Neznásilňoval je.
  • 00:47:40 On sice měl ve zvyku
    redigovat všechny ty texty,
  • 00:47:43 ale když tam najdete stať
    o mladých studentkách,
  • 00:47:48 ruská prostitutka v Praze,
    vedle toho se zabýváte tématem,
  • 00:47:53 zda má senát oprávnění.
  • 00:47:55 To je přece atraktivní čtení.
  • 00:47:59 Ale ty články
    jsou napsány prostě kvalitně.
  • 00:48:02 Tam si myslím, že to je jeho,
    on vytvořil zázemí pro ty autory.
  • 00:48:07 On je přilákal.
    To já na tom obdivuji.
  • 00:48:10 Já si z toho Peroutky
  • 00:48:12 pro první republiku
    nebo pro meziválečné období
  • 00:48:15 beru jako pozitivní to,
    že to byl člověk,
  • 00:48:19 který si tu demokracii
    vtělenou do ideje vzniku státu,
  • 00:48:24 do ústavy, že si to vzal za své.
  • 00:48:28 Snažil se to držet.
  • 00:48:31 Podřizoval tomu tón, obsah.
  • 00:48:33 On se to snažil držet vlastně
    i po té válce, akorát ne doma.
  • 00:48:37 Takže člověk, který byl věrný.
  • 00:48:39 Tím odpovídáme i na tu otázku,
    kterou jsme začali,
  • 00:48:42 jestli selhal.
  • 00:48:43 Někdy musíte selhat,
  • 00:48:45 když vidíte, že to,
    čemu jste věrní,
  • 00:48:48 tak to trvá dál, to je ta idea,
  • 00:48:50 ale ta praxe okolo vás
    je tak drsná, tak smutná,
  • 00:48:54 že holt taky si musíte postesknout
    a třeba podlehnout skepsi.
  • 00:49:01 Já jenom doplním.
  • 00:49:03 Podle mě dal řemeslu
    nebo profesi vysoký styl.
  • 00:49:07 Já ty jeho texty rád dodnes čtu,
  • 00:49:11 protože já se z nich dozvídám
    strašnou spoustu věcí o dnešku.
  • 00:49:15 Kdybyste chtěli přijít na to,
  • 00:49:19 jak uvažují lidé zmiňovaného
    prezidenta Zemana typově,
  • 00:49:23 že se recyklují víceméně
    v každé generaci,
  • 00:49:26 že to tak prostě je,
    a proč to tak je, kam to spěje,
  • 00:49:29 tak to tam psychologicky najdete.
  • 00:49:32 On viděl dovnitř do lidí,
  • 00:49:34 a to je ta podstata
    té jeho specifické,
  • 00:49:37 a tím tedy
    hodně dobré žurnalistiky.
  • 00:49:39 A to, co dal společnosti,
    podle mě je to,
  • 00:49:42 že pěstoval v ní komunitní myšlení.
  • 00:49:44 To znamená,
  • 00:49:45 jak už tady několikrát
    bylo řečeno, myslel na věci,
  • 00:49:48 které lidi propojují.
  • 00:49:50 A co je důležité,
    nic za to nechtěl.
  • 00:49:54 On nebyl spolupodílníkem
    zájmového světa.
  • 00:49:56 Proto mu možná také dneska
    někteří špatně rozumí,
  • 00:49:59 protože ten zájmový svět
    za ta desetiletí
  • 00:50:02 od jeho dob posílil.
  • 00:50:03 Dneska víceméně je hodně lidí,
  • 00:50:05 kteří už jakoby si ani nic jiného,
    než že reprezentují nějaký zájem,
  • 00:50:10 nedovedli představit.
  • 00:50:11 On to dělal opačně.
  • 00:50:12 On se od toho osvobodil,
  • 00:50:14 mluvil jakoby jménem
    tedy té nadnárodní,
  • 00:50:16 společenské, státní komunity.
  • 00:50:18 Nic za to nechtěl,
    taky za to nic nedostal,
  • 00:50:20 taky špatně skončil.
  • 00:50:22 Takže tím dráždí.
  • 00:50:23 Je to svobodná individualita,
  • 00:50:25 která z jakéhosi pohledu
    nemá slabé místo.
  • 00:50:29 Já tedy k tomu chci říct
    jenom jednu větu,
  • 00:50:32 že byť někteří vynášejí věty,
  • 00:50:35 že měl v roce 1939
    skončit s novinařinou
  • 00:50:39 a zůstal by novinářem,
    tak já jsem rád, že s ní neskončil.
  • 00:50:44 Pánové, děkuji vám.
  • 00:50:45 Děkuji vám
    i za Ferdinanda Peroutku.
  • 00:50:47 Vám, divákům, děkuji,
    že jste se na nás dívali.
  • 00:50:49 Příště u Historie.cs na shledanou.
  • 00:50:51 -Na shledanou.-Na shledanou.
    -Na shledanou.-Na shledanou.
  • 00:50:57 Skryté titulky: Petra Kinclová
    Česká televize, 2015

Související