iVysílání

stránky pořadu
Premiéra:
13. 4. 2013
21:05 na ČT24

1 2 3 4 5

4 hlasy
10366
zhlédnutí

Historie.cs

Bramborová válka

Eduard Maur — Pavel Bělina — Zdeněk Munzar

Jedna z nejzáhadnějších válek v našich dějinách. Tisíce vojáků táhlo zemí, ale k pořádné bitvě nedošlo. V krajině však památky zůstaly.

51 min | další Publicistika »

upozorňovat

do playlistu

Přehrávač videa

Načítám přehrávač...

Historie.cs

  • 00:00:24 Generál Laudon jede skrz ves,
  • 00:00:28 jede skrz vesnici,
    má bílou čepici.
  • 00:00:33 Generál Laudon jede skrz ves.
  • 00:00:37 Vážení diváci,
    přeji vám dobrý večer
  • 00:00:42 a vítám vás u sledování
    Historie.cs.
  • 00:00:45 Naším dnešním tématem bude
    bramborová neboli švestková válka,
  • 00:00:49 jeden z pozapomenutých konfliktů
    poslední čtvrtiny 18. století.
  • 00:00:54 O ní i o dalších válkách období
    vlády Marie Terezie a Josefa II.
  • 00:00:58 budu mluvit s dnešními hosty,
    historiky Eduardem Maurem,
  • 00:01:03 Pavlem Bělinou
    a Zdeňkem Munzarem.
  • 00:01:07 Úvodní otázka našeho pořadu
    se nabízí sama.
  • 00:01:11 Jak přišla bramborová
    neboli švestková válka
  • 00:01:14 ke svému bizarnímu názvu?
  • 00:01:17 U podobných tradic,
    ostatně jako u většiny tradic,
  • 00:01:22 se obtížně dohledává
    reálné jádro.
  • 00:01:25 My víme v podstatě jenom
    jednu věc naprosto spolehlivě,
  • 00:01:27 že název bramborová válka
    neboli Kartoffel Krieg
  • 00:01:31 vznikl na pruské straně,
  • 00:01:33 buď v zázemí pruských armád,
    ve Slezsku,
  • 00:01:36 kde už se brambory pěstovaly.
  • 00:01:39 Ale nemohl vzniknout
    na naší straně hranic,
  • 00:01:41 protože v té době
    tady tato plodina
  • 00:01:44 byla často úplně neznámou
    nebo minimálně nepěstovanou.
  • 00:01:47 Na naší straně hranic,
    v českých zemích,
  • 00:01:50 se pro tento konflikt zpočátku
    užíval pojem "cvrčkenruml",
  • 00:01:53 což doslova přeloženo
    by znamenalo
  • 00:01:55 něco jako švestkový randál,
    švestkový povyk.
  • 00:01:58 Což zřejmě bylo odvozeno z toho,
  • 00:02:01 že v podzimním čase, kdy
    se hlavní operace odehrávaly,
  • 00:02:04 se vojáci živili vším možným,
    mimo jiné také nezralým ovocem,
  • 00:02:09 dozrávajícími švestkami,
    ještě tedy často zelenými,
  • 00:02:12 mívali zažívací potíže,
  • 00:02:15 a lidové prostředí ty problémy
    hygienické připisovalo
  • 00:02:19 právě tomu požívání
    nezralého ovoce.
  • 00:02:22 Ale ono ve většině případů,
    jak už dnes víme,
  • 00:02:25 to signalizovalo počátek epidemie
    úplavice, tyfu, paratyfu
  • 00:02:29 a podobných nemocí.
  • 00:02:32 Oficiální název bramborové války
    je válka o bavorské dědictví.
  • 00:02:35 Pane profesore,
    o co vlastně v této válce šlo?
  • 00:02:38 Jaké byly okolnosti
    jejího vypuknutí?
  • 00:02:41 Tady vymřela ta větev
    wittelsbašského rodu,
  • 00:02:45 která panovala v Bavorsku,
  • 00:02:49 a teď šlo o to,
    kdo toto území získá,
  • 00:02:52 jestli to získají další větve
    Wittelsbachů
  • 00:02:56 nebo jak si na to dělal zálusk
    Josef II.,
  • 00:02:59 který by to připojil
    k habsburské monarchii,
  • 00:03:02 čímž by podstatně vzrostla
    směrem na západ,
  • 00:03:05 a zároveň by se spojily
    državy Habsburků,
  • 00:03:09 Horní Rakousy, Dolní Rakousy,
    Tyroly
  • 00:03:13 a takzvané předorakouské země
    v jeden celek.
  • 00:03:19 Jedná se o rok 1778,
  • 00:03:22 v té době ještě stále vládla
    Marie Terezie,
  • 00:03:25 ale Josef II. už byl
    jejím spoluvladařem.
  • 00:03:28 Názor na vstup do války
    měli stejný, shodný?
  • 00:03:31 Nebo se nějak lišili v tom,
  • 00:03:34 jestli se vůbec pustit
    do toho konfliktu?
  • 00:03:37 Pokud jde o získání Bavorska,
    tak oba byli pro,
  • 00:03:40 ale pokud jde o vedení války,
  • 00:03:43 tam byla Marie Terezie
    mnohem zdrženlivější než Josef.
  • 00:03:48 A dokonce v průběhu konfliktu
    Josefa II. brzdila
  • 00:03:54 a v podstatě zkazila
    určité možnosti
  • 00:03:59 nebo přispěla k tomu, že nebyly
    využity určité možnosti,
  • 00:04:03 které se tou situací na frontě
    nabízely.
  • 00:04:07 On se tomu člověk nemůže divit,
    protože ona v prvních letech války
  • 00:04:12 zažila tři rozsáhlé konflikty
    s Pruskem
  • 00:04:15 a věděla, že po zkušenostech
    ze sedmileté války,
  • 00:04:18 kdy se pokoušela znovu dobýt
    Slezsko, a nepodařilo se jí to,
  • 00:04:22 že další konflikt v podstatě
    nemá valný smysl.
  • 00:04:25 Navíc je taky třeba říci,
  • 00:04:28 že ona byla dost empatická
    na proměnu veřejného mínění,
  • 00:04:31 dalo by se to tak říci,
  • 00:04:34 v rámci Svaté říše římské
    národa německého,
  • 00:04:37 protože komu se nelíbilo
    posílení habsburské monarchie,
  • 00:04:40 to byli v první řadě Prusové,
  • 00:04:43 pak to byla celá řada
    říšských knížat.
  • 00:04:45 A myslím, že bychom měli zmínit
    to, že vlastně nešlo o to,
  • 00:04:49 jestli Habsburkové
    nebo Habsburk-Lotrinkové
  • 00:04:52 budou vládnout v Bavorsku,
  • 00:04:55 ale šlo o výměnu
    Rakouského Nizozemí,
  • 00:04:58 což je zhruba nynější Belgie,
    za Bavorsko.
  • 00:05:01 Což rýnští Wittelsbachové,
  • 00:05:03 to myslím byla rudolfínská větev,
    jestli se nepletu,
  • 00:05:06 tak ti by byli zásadně pro,
  • 00:05:09 protože Rýnská Falc a Rakouské
    Nizozemí, Belgie, takřka sousedí.
  • 00:05:13 Ale tlak veřejného mínění
    způsobil nakonec,
  • 00:05:17 že i ten falcký kurfiřt, dědic,
    se od toho odchýlil,
  • 00:05:21 protože je třeba říct,
  • 00:05:24 že Vlámové a Valoni byli
    na císaře Josefa II. naštváni,
  • 00:05:28 že s nimi licituje
    v mocenském kšeftu,
  • 00:05:31 když bych to tak řekl,
    použil bych tento výraz bez obalu.
  • 00:05:34 Bavorům se do habsburské
    monarchie moc nechtělo.
  • 00:05:38 Oni byli dost tradičně
    protihabsburští
  • 00:05:41 a nakonec se to neblaze dotklo
    i obyvatelstva českých zemí,
  • 00:05:45 protože už to bylo poněkolikáté
    během jedné nebo dvou generací,
  • 00:05:49 kdy se tady řešil spor mezi
    Habsburky a Hohenzollernem.
  • 00:05:53 K rozporům mezi Marií Terezií
    a Josefem II. v době spoluvlády
  • 00:05:57 docházelo už i v jiných otázkách.
  • 00:06:00 Můžete některé přiblížit?
  • 00:06:05 Prvním střetem
    mezi matkou a synem
  • 00:06:08 byl spor v otázce dělení Polska,
  • 00:06:11 kde Marie Terezie
    byla jednoznačně
  • 00:06:14 proti rakouské účasti
    na dělení Polska,
  • 00:06:18 nicméně díky tomu, že Josef
    měl v tomto velmi silné přímluvce,
  • 00:06:22 tak Rakousko posléze přistoupilo
    také k dohodě o dělení Polska,
  • 00:06:28 která byla původně ušita
    Kateřinou II. a Fridrichem Velikým.
  • 00:06:33 Ano, ale ještě i později,
  • 00:06:36 zase ve vztahu ke spojenectví
    s Kateřinou II.,
  • 00:06:42 byla Marie Terezie
    také velmi zdrženlivá,
  • 00:06:45 protože tam zase vůči Kateřině II.
    zastávala velmi kritický postoj,
  • 00:06:49 protože ji považovala
    mravně ne na výši,
  • 00:06:54 takže tam zase hrál úlohu
    tento důvod.
  • 00:07:00 Přísaháme před Bohem
    Všemohoucím,
  • 00:07:03 že budeme Jeho Císařskému
    Veličenstvu věrni a poslušni,
  • 00:07:09 všech představených poslouchati,
    je ctít a chrániti,
  • 00:07:13 jejich rozkazy
    ve všech službách plniti,
  • 00:07:16 proti každému nepříteli
    udatně bojovati,
  • 00:07:21 že svých vojsk nikdy neopustíme
    a vždy tak chovati se budeme,
  • 00:07:26 jak to vojenské zákony žádají.
  • 00:07:30 K tomu nám dopomáhej Bůh.
  • 00:07:34 Vraťme se k válce
    o bavorské dědictví.
  • 00:07:37 Ona je to sice válka o Bavorsko,
    ale odehrává se na českém území.
  • 00:07:41 Můžete přiblížit její počátky
    a průběh?
  • 00:07:44 Dá se říci, že první vojenské
    operace proběhly
  • 00:07:47 ještě před započetím
    samotné války,
  • 00:07:53 a to v okamžiku,
    kdy poté, co došlo k dohodě
  • 00:07:57 o výměně Rakouského Nizozemí
    za Bavorsko,
  • 00:08:01 Josef II. nečekal na vyjádření
    dalších představitelů říše
  • 00:08:05 a do Bavorska přímo vyslal vojáky,
    kteří oblast obsadili.
  • 00:08:13 Což se samozřejmě setkalo
  • 00:08:16 se značnou nevolí
    místního obyvatelstva.
  • 00:08:19 Jak na to zareagoval pruský král?
  • 00:08:22 Pruský král na to zareagoval
    diplomatickou cestou.
  • 00:08:25 Vznesl protest
    k říšským kurfiřtům
  • 00:08:29 a mnozí ho podpořili,
    mimo jiné Sasové.
  • 00:08:34 Sasko se posléze přidalo
    na pruskou stranu
  • 00:08:38 i ve válce jako takové.
  • 00:08:43 Poté co diplomatické snahy
    o vyřešení selhaly,
  • 00:08:47 tak obě strany mezitím
    mobilizovaly své armády
  • 00:08:51 a 5. července vstoupily
    pruské jednotky na českou půdu.
  • 00:08:58 Válka probíhala na svou dobu
    ne zcela obvykle.
  • 00:09:05 Byla velmi pasivní z obou stran,
  • 00:09:08 nedošlo k žádné velké bitvě
    ani k významnější srážce.
  • 00:09:13 Dá se hovořit o rozdělení bojiště
    na dvě fronty,
  • 00:09:17 na hlavní bojiště,
    kde proti sobě stáli
  • 00:09:20 císař Josef II.
    a pruský král Fridrich Veliký.
  • 00:09:26 Toto bojiště bylo
    v severovýchodních Čechách,
  • 00:09:30 na linii mezi Vrchlabím
    a Jaroměří.
  • 00:09:35 Mnohem dynamičtější, nicméně
    ve finále bezvýsledný průběh
  • 00:09:41 měla válka na severní frontě,
  • 00:09:44 kde proti sobě stáli
    polní maršál Laudon
  • 00:09:48 a bratr pruského krále,
    princ Jindřich.
  • 00:09:52 To byla vlastně už několikátá
    válka v průběhu 18. století
  • 00:09:56 mezi habsburskou monarchií
    a Pruskem.
  • 00:09:59 Dá se říci, že se císařští velitelé
    poučili z předchozích válek,
  • 00:10:03 a že z tohoto důvodu tuto válku
    vedli jiným způsobem?
  • 00:10:09 Rakousko od první válek
    o rakouské dědictví
  • 00:10:12 až po válku
    o bavorské dědictví
  • 00:10:16 prodělalo velkou řadu
    vojenských reforem
  • 00:10:19 a většina z nich měla
    pozitivní dopad.
  • 00:10:24 V prvé řadě to byly reformy
    z konce 40. a 50. let,
  • 00:10:30 které proběhly právě
    po válce o rakouské dědictví
  • 00:10:33 před sedmiletou válkou,
    kde pěchota byla reformována,
  • 00:10:37 byl vypracován nový reglement,
  • 00:10:41 který sestavil primárně
    maršál Daun.
  • 00:10:45 Jezdectvo potom reformoval
    generál Radicati,
  • 00:10:48 který posléze padl u Lovosic,
  • 00:10:51 a velký význam na rozvoj
    rakouského dělostřelectva,
  • 00:10:54 které se pro následující století
    stalo jedním z nejlepších v Evropě,
  • 00:11:00 měl čestný šlechtic
    Josef Václav Lichtenštejn.
  • 00:11:03 S těmi reformami asi souvisí
    i budování pohraničních pevností
  • 00:11:07 nebo opevňování
    stávajících měst.
  • 00:11:10 Jakou roli v té válce
    o bavorské dědictví
  • 00:11:13 měla královéhradecká pevnost?
  • 00:11:16 Abych pravdu řekl,
  • 00:11:19 hovořit o královéhradecké
    pevnosti je dost komplikované,
  • 00:11:22 nebo řekl bych
    nadsazené hovořit,
  • 00:11:27 protože ona v té podobě, v jaké
    vstoupila do obecného povědomí,
  • 00:11:30 ještě nebyla vybudována.
    Stejně tak pevnost josefovská.
  • 00:11:33 Proto se přiklonila zejména
    strana, která byla v defenzivě,
  • 00:11:37 což byla císařsko-královská
    armáda
  • 00:11:40 nebo armáda habsburské
    monarchie,
  • 00:11:43 se přiklonila k masivnímu
    budování
  • 00:11:46 polních opevnění,
    provizorních fortifikací.
  • 00:11:49 Válka se vlastně stala poprvé
    za celou dobu konfliktů
  • 00:11:52 mezi Habsburky a Hohenzollerny
    válkou víceméně poziční.
  • 00:11:56 Protože to, co tady kolega říkal
    o tom severozápadním bojišti,
  • 00:11:59 tam k určitému pohybu
    masivnějšímu docházelo,
  • 00:12:03 ale nakonec i tam se vojska
    vedená maršálem Laudonem
  • 00:12:07 opevnila na linii Jizery,
    na východním břehu Jizery,
  • 00:12:13 a ten bylo obtížné překročit,
  • 00:12:16 protože uvážíme-li,
    že to bylo třeba v místech,
  • 00:12:19 kde jsou dnes ta skalnatá města,
    to byly obranné pozice,
  • 00:12:23 které rakouská armáda zaujala
    dosti úspěšně ještě v roce 1866.
  • 00:12:26 Pochopitelně mnohem statečnější
    průběh bojů byl na horním Labi,
  • 00:12:31 kde to bylo již naplánováno,
    pozice byly předem vytyčeny,
  • 00:12:37 byla tam vybudována
    řada provizorních opevnění,
  • 00:12:40 vlastně od Vrchlabí
    až k Hradci Králové,
  • 00:12:43 prakticky po celém
    západním břehu Labe.
  • 00:12:47 Takže dá se říci jedna věc,
  • 00:12:51 že obě armády byly profesionálně
    na výši, Prusové tradičně,
  • 00:12:54 armáda císařsko-královská
    po těch rozsáhlých reformách,
  • 00:13:00 ale strategie, operační umění
    a taktika
  • 00:13:04 se ocitly ve slepé uličce,
  • 00:13:07 protože císařsko-královská armáda,
    jak jsem již jednou řekl,
  • 00:13:10 a zdůrazňuji to znovu,
    setrvávala v defenzivě,
  • 00:13:13 pruská armáda si kladla
    velmi omezené operační cíle,
  • 00:13:16 ostatně ani jiné mít nemohla,
  • 00:13:19 a myslím, že z obou stran
    se čekalo na to,
  • 00:13:22 kdy budou zahájena
    mírová jednání,
  • 00:13:25 kdy bude vyhlášeno příměří,
  • 00:13:28 protože hráči šachových partií
    jistě znají pojem pat,
  • 00:13:31 tak taková patová situace
    se vytvořila
  • 00:13:35 na těch českých bojištích.
  • 00:13:38 A také nesmíme zapomenout
    v rakouském Slezsku,
  • 00:13:41 protože tam se Prusové
    pokoušeli o diverzní výpad,
  • 00:13:44 ale ten měl jenom odlákat
    pozornost,
  • 00:13:47 takže vojenský význam
    prakticky neměl.
  • 00:13:51 Nacházíme se na vrchu
    Císařský kámen
  • 00:13:53 ve výšce 637 metrů nad mořem
    u obce Milíře
  • 00:13:57 na katastru Vratislavic nad Nisou,
    asi 6 kilometrů od Liberce.
  • 00:14:01 Samozřejmě jak již název upomíná,
    je to v souvislosti
  • 00:14:07 s návštěvou císaře Josefa II.
    v letech 1778 až 1779.
  • 00:14:10 Navštívil toto místo
    pravděpodobně třikrát
  • 00:14:13 v souvislosti s přípravou
    zdejších opevňovacích prací
  • 00:14:16 právě v rámci
    bramborové války.
  • 00:14:20 O 100 let později zde
    místní nadšenci vybudovali
  • 00:14:24 na památku Josefovy návštěvy
    pamětní desku.
  • 00:14:30 A 230 let po jeho návštěvě
    vznikla i rozhledna, v roce 2009,
  • 00:14:35 právě zde na Císařském kameni.
  • 00:14:40 V roce 1779 podle
    historických zpráv
  • 00:14:43 zdejší vrch navštívil
    císař Josef II. z toho důvodu,
  • 00:14:49 že je to velmi dobrá
    strategická pozice
  • 00:14:52 pro pozorování okolní krajiny.
  • 00:14:56 V současné době je vrch zarostlý,
  • 00:14:59 ale v té době lze předpokládat,
    že byl bez lesa.
  • 00:15:02 Jmenoval se původně Uhlířský vrch,
    proto lze předpokládat,
  • 00:15:06 že se zde velmi intenzivně
    pálilo dřevěné uhlí,
  • 00:15:09 a porostu zde moc nezbylo.
  • 00:15:12 Dále to byla cesta císaře
    Josefa II. typu inspekčního,
  • 00:15:16 kdy opravdu kontroloval
    opevňovací práce,
  • 00:15:19 projížděl zdejší krajinu
    a zjišťoval,
  • 00:15:22 zda vojenská hotovost
    je připravena.
  • 00:15:28 Plánoval stejně jako v Josefově
    u Hradce Králové,
  • 00:15:34 pak i jeho matka Marie Terezie
    v Terezíně,
  • 00:15:38 chtěl vybudovat velkou
    vojenskou pevnost
  • 00:15:41 u Hodkovic nad Mohelkou,
  • 00:15:44 zvažoval i toto místo,
    nakonec z toho sešlo,
  • 00:15:47 protože jak se ukázalo
    v pozdějších vojenských taženích,
  • 00:15:50 tento druh opevnění
    už byl poměrně zastaralý.
  • 00:15:54 Nakolik se mohli tehdejší
    vojevůdci orientovat v terénu?
  • 00:15:57 Jak vypadaly tehdejší mapy,
    které oni měli k dispozici?
  • 00:16:00 Ty mapy samozřejmě nemůžeme
    srovnávat s mapami dnešními,
  • 00:16:07 nicméně byly relativně
    už na výši.
  • 00:16:11 Ještě za války o rakouské dědictví
    byly mapy dost jednoduché,
  • 00:16:16 všichni se opírali,
    všechny strany,
  • 00:16:18 buď přímo o Müllerovu mapu,
  • 00:16:21 nebo mapu z ní odvozenou
    z roku 1720,
  • 00:16:25 která vznikala jen pouhým
    pozorováním v terénu,
  • 00:16:29 bez nějakého vyměřování,
    na základě starších map,
  • 00:16:32 takže to jim ještě moc nepomohlo,
  • 00:16:36 ale právě v 60. letech probíhalo
    první mapování josefínské,
  • 00:16:40 a ty mapy z tohoto mapování
    byly už relativně dobré,
  • 00:16:45 i když ještě nebyly
    k dispozici plně,
  • 00:16:49 a dnes jsou hojně využívány
    při studiu starých stezek,
  • 00:16:54 při studiu starých opevnění.
  • 00:16:58 Prusové v době války
    a dokonce v době míru
  • 00:17:01 vysílali tajně skupiny vojenských
    kartografů, vojáků a důstojníků,
  • 00:17:05 kteří se zdržovali
    na území severních Čech.
  • 00:17:09 Byli hmotně i zpravodajsky
    podporováni místními evangelíky,
  • 00:17:13 nebo tajnými nekatolíky,
    abych byl úplně přesný,
  • 00:17:18 a díky tomu měl zejména
    princ Jindřich
  • 00:17:21 dokonalý soubor orografických
    i vojenských map severních Čech,
  • 00:17:28 a proto ty operace
    byly poměrně tam zpočátku...,
  • 00:17:34 pohybovaly se
    na mnohem větším prostoru.
  • 00:17:38 Ono to bylo také dáno tím,
    abych na to nezapomněl,
  • 00:17:41 že ta uskupení
    v severovýchodních Čechách,
  • 00:17:45 armády vedené jak pruským krále
    Bedřichem II.,
  • 00:17:48 tak císařem Josefem II.
    a maršálem Lacym,
  • 00:17:51 byly přibližně stejně silné,
    mezi 80 až 90 tisíci muži,
  • 00:17:56 stejný počet vojáků
    měl princ Jindřich,
  • 00:17:59 ale Laudon proti němu
    měl jenom asi 60 tisíc,
  • 00:18:02 čili on měl dvě třetiny počtu.
  • 00:18:05 Proto také on, ač byl ofenzivní
    typ a mistr pohybové války,
  • 00:18:10 nakonec byl donucen se stáhnout
    do obranného postavení,
  • 00:18:14 což jak známo, těžce nesl.
  • 00:18:21 Ono také ve východních Čechách
    stejně jako na Jizeře
  • 00:18:25 byl terén nakloněn Rakušanům,
    protože na pravém břehu labském
  • 00:18:29 se tyčí poměrně vysoké kopce
    v čele se Zvičinou,
  • 00:18:33 ty navazují vlastně
    na Krkonoše,
  • 00:18:37 takže tam bylo velmi obtížné
    postoupit dál,
  • 00:18:41 pokud byly obsazeny
    nepřátelskou armádou.
  • 00:18:44 A tam ten tok Labe byl vidět
    jako na dlani
  • 00:18:48 a bylo možné využít
    dělostřelby a bránit se,
  • 00:18:51 takže to nebylo jednoduché.
  • 00:18:54 A zejména spojení
    těch dvou armád bylo složité,
  • 00:18:58 protože právě ten kopcovitý terén
    u Krkonoš
  • 00:19:02 byl mezi oběma armádami
    jako určitá překážka.
  • 00:19:07 Je tady pozoruhodné,
    že po roce 1866 nezabránil terén
  • 00:19:11 pruskému postupu velmi rychlému,
    nevídaně rychlému.
  • 00:19:16 Ale to už byla jiná situace
    jak v oblasti strategie,
  • 00:19:19 tak operačního umění.
  • 00:19:22 Pozice císařsko-královské armády,
  • 00:19:27 té hlavní na Labi a posléze
    u Mnichova Hradiště i Laudonovy,
  • 00:19:30 byly skutečně připraveny
    velmi dobře.
  • 00:19:33 Labe jim tvořilo de facto
    předsunutý příkop,
  • 00:19:36 který nebylo možné pro Prusy
    překročit,
  • 00:19:39 pokud by nenašli přechod,
    který by nebyl hájený.
  • 00:19:45 Rakouská linie sestávala
    z mnoha redut a redanů,
  • 00:19:49 které byly vzájemně propojeny
    liniemi záseků,
  • 00:19:52 což byly stromy pokácené tak,
  • 00:19:56 aby ležely větvemi proti
    protivníkovi křížem přes sebe,
  • 00:20:01 takže ve své době to vytvářelo
    pro pěchotu i pro jezdectvo
  • 00:20:06 podobný efekt jako v pozdějších
    dobách zátarasy z ostnatého drátu.
  • 00:20:11 Byla to velmi těžko
    prostupná zábrana,
  • 00:20:14 která zastavila nepřítele.
  • 00:20:17 Tam je dodnes les,
  • 00:20:20 který se jmenuje Království,
    u Dvora Králové,
  • 00:20:23 to je ještě dnes pozoruhodný
    lesní masiv
  • 00:20:26 a ve své době byl prakticky
    nepřekročitelný.
  • 00:20:29 Pruský král se potom pokoušel
    ještě překročit Labe u Vrchlabí,
  • 00:20:34 kde ten tok je poměrně nepatrný,
    až na nějaké rozlivy,
  • 00:20:37 ale údajně se tam uchýlil
    k rezignovanému výroku:
  • 00:20:41 "Mrzí mě to, ale vidím,
    že zde se nedá nic dělat."
  • 00:20:44 A vydal rozkaz k ústupu.
  • 00:20:46 Některé terénní zásahy
    jsou třeba patrné dodnes v krajině?
  • 00:20:50 Vrchlabské předměstí Harta, tam
    jsou ještě znatelné terénní úpravy,
  • 00:20:53 Val u Žehrova v Českém ráji,
    o tom se dokonce usuzovalo,
  • 00:20:57 že byl zbudován ve válce
    roku 1866, což byl nesmysl,
  • 00:21:01 pro rychlost válečných akcí
    by se s tím nikdo nezdržoval.
  • 00:21:05 Pravděpodobně spadá
    do této doby.
  • 00:21:08 Myslím, že unikátním celkem
    je linie polních opevnění
  • 00:21:12 jižně od Ploučnice mezi
    Českou Lípou a Mimoní,
  • 00:21:16 tam třeba u bývalého
    vojenského letiště Hradčany
  • 00:21:20 je místo zvané Šance, to je
    skutečně unikátní přírodní pevnost,
  • 00:21:23 tedy zdokonalená
    lidskýma rukama.
  • 00:21:27 Je poměrně dost zajímavé,
    že tato linie jižně od Ploučnice
  • 00:21:31 byla ve 30. letech 20. století
    opevněna řadou lehkých objektů,
  • 00:21:36 takže se dá usoudit,
    že československá generalita
  • 00:21:40 se ve svých plánech poučila
    mimo jiné v historii,
  • 00:21:44 takže nejen ve válce roku 1866,
    ale dokonce i v bramborové válce,
  • 00:21:48 což její význam z historického
    hlediska značně vylepšuje.
  • 00:21:54 Nacházíme se v Lukášově
  • 00:21:57 mezi Libercem
    a Jabloncem nad Nisou.
  • 00:22:00 Za mnou se nachází
    velmi zajímavý útvar,
  • 00:22:03 pravděpodobně vojenské
    opevnění z 18. století.
  • 00:22:09 Byl nalezen v roce 2009
    zajímavou shodou okolností,
  • 00:22:13 kdy tehdejší místostarosta
    Lukáš Pleticha venčil svého psa,
  • 00:22:18 byl se proběhnout ze cvičáku,
    který se nachází opodál,
  • 00:22:22 a našel tento útvar
    a začal bádat po tom,
  • 00:22:26 co to je, k čemu to sloužilo,
  • 00:22:29 protože je evidentní,
    že to je antropogenního původu,
  • 00:22:33 tedy že to vytvořil člověk.
  • 00:22:36 Zašel za archeology
    Severočeského muzea,
  • 00:22:40 na Národní památkový ústav,
    oni to místo ohledali a zjistili,
  • 00:22:44 že s největší pravděpodobností
    se jedná o vojenské opevnění.
  • 00:22:50 Když jsme potom dohledávali
    další historické podklady
  • 00:22:53 k této lokalitě, tak jsme zjistili,
    že tato lokalita není osamocená,
  • 00:22:58 v okolí se nachází celkem 6 míst,
    která byla takto opevněna.
  • 00:23:03 S největší pravděpodobností
    to opevnění vzniklo
  • 00:23:07 v období let 1778 až 1779
  • 00:23:10 v souvislosti s válkou
    o dědictví bavorské,
  • 00:23:13 takzvaná bramborová válka.
  • 00:23:16 Vybudovalo je rakouské vojsko.
  • 00:23:21 Proč zrovna v těchto místech?
    Velmi dobrá otázka.
  • 00:23:24 Je to strategické místo
    nad historickou komunikací
  • 00:23:28 směrem od Liberce
    přes Starý Harcov do Lukášova
  • 00:23:33 a směr do Jablonce nad Nisou,
  • 00:23:36 čili byla to jedna z komunikací,
    kterou nepřítel mohl využít.
  • 00:23:40 Proto na těchto místech
    tamhle opodál, zde
  • 00:23:44 a potom na prosečském hřebenu
    a dál za kopcem ve Vratislavicích
  • 00:23:47 byly vybudovány opěrné body
    rakouského dělostřelectva i pěchoty
  • 00:23:52 a hlídaly preventivně tuto cestu.
  • 00:23:56 Zda byla tato opevnění i v praxi
    využita, nedokážeme říct,
  • 00:24:00 k tomu nám písemné zprávy
    neříkají nic konkrétního,
  • 00:24:04 nicméně jedna z inspekčních cest
    císaře Josefa II.
  • 00:24:09 po odeznění válečného konfliktu
    hovoří o tom,
  • 00:24:13 že projížděl směrem
    od Jablonce na Liberec
  • 00:24:16 a zastavil se v Lukášově, kde
    spatřil a navštívil Šance vojenské.
  • 00:24:20 Stavba těchto vojenských opevnění,
  • 00:24:23 ač se zdají poměrně mohutná,
    netrvala příliš dlouho.
  • 00:24:26 Samozřejmě to záleželo
    na početnosti mužstva,
  • 00:24:30 ale opevnění tohoto charakteru
    můžeme počítat,
  • 00:24:34 že vzniklo v řádech jednotek dní
    nebo desítek hodin.
  • 00:24:38 Když jsme prohledávali okolí
  • 00:24:40 a objevili jsme
    6 těch vojenských opevnění,
  • 00:24:44 tak jsme zjistili,
    že opravdu tvoří systém,
  • 00:24:47 a proto jsme se domnívali,
  • 00:24:50 že by splňovaly nároky
    na památkovou ochranu.
  • 00:24:53 Toto řízení se vedlo asi dva roky
    a v roce 2011 ministerstvo kultury
  • 00:24:56 prohlásilo 6 nalezených
    lokalit za kulturní památku.
  • 00:25:00 Bramborová válka proběhla
    bez velké rozhodující bitvy,
  • 00:25:03 přesto na obou stranách
    byly ztráty.
  • 00:25:06 Čím byly způsobeny?
  • 00:25:09 Ony byly hlavně způsobeny
    těmi podzimními epidemiemi.
  • 00:25:12 Já si myslím, že tady je třeba
    vzít v potaz jednu věc,
  • 00:25:17 která mě samotného
    také léta nenapadla,
  • 00:25:20 vlastně mi to svým způsobem
    sepnulo teprve nedávno.
  • 00:25:23 Na konci normálního léta,
  • 00:25:26 řekněme normálně teplého,
    normálně suchého,
  • 00:25:28 klesá hladina spodních vod.
  • 00:25:31 A jejich kvalita
    se blíží úrovni kalu.
  • 00:25:34 A teď si představme,
    že do osady nebo vesnice,
  • 00:25:37 kde byla studna, která sloužila
    potřebě několika desítek lidí
  • 00:25:40 a kusů hospodářského zvířectva,
  • 00:25:43 přišlo několik stovek ozbrojených
    dobyvatelů, kteří chtěli pít.
  • 00:25:47 A výsledek byl ten, že epidemie
    propukaly poměrně rychle
  • 00:25:51 a velmi rychle zachvacovaly
    stovky i tisíce vojáků.
  • 00:25:58 Hovoří se o tom nebo uvádí se,
    aspoň tedy z pruské strany,
  • 00:26:02 z té habsburské strany
    to nikdo nemohl ověřit,
  • 00:26:06 že bylo kolem 20 tisíc vojáků,
    kteří onemocněli,
  • 00:26:09 které nemoc vyřadila doslova
    a do písmene ze služby.
  • 00:26:12 Já se domnívám,
    že jich mohlo být více.
  • 00:26:17 Nejenom vysoušení studní,
    pokles spodních vod,
  • 00:26:20 ale na konci léta
    nebo v teplém létě
  • 00:26:26 se nejvíc kazí potraviny,
    mléčné výrobky a další potraviny,
  • 00:26:29 protože tenkrát žádné
    konzervační prostředky
  • 00:26:32 a konzervační metody
    vlastně neexistovaly,
  • 00:26:35 takže i to velmi výrazně
    ohrožovalo zdraví vojáků
  • 00:26:38 a samozřejmě jejich soustředění
  • 00:26:41 s nedostatečnými hygienickými
    zařízeními, to byl další důvod.
  • 00:26:45 A pak ovšem ztráty značné
    byly způsobeny dezercí.
  • 00:26:49 Na co jsi přísahal Pánubohu?
  • 00:26:53 Že jeho vinici lidským masem
    zasviníš? To snad?
  • 00:26:58 Pro královnu naši.
  • 00:27:01 Prusové také přísahali
    stejnému Pánubohu.
  • 00:27:04 Tady přísahy, tam přísahy,
    jako by byl Pánbůh dvojitý.
  • 00:27:08 Je snad?
  • 00:27:17 A dobrovolně jsi přísahal?
  • 00:27:19 Či tě zverbovali a hnali?
    Na vojnu hnali.
  • 00:27:23 K přísaze hnali, do šturmu hnali
    jako zvěř nějakou.
  • 00:27:27 A věděl jsi proč? Věděl jsi?
  • 00:27:34 Pro naši královnu Marii Terezii
  • 00:27:37 od Pánaboha požehnanou
    jsi rubal Prusy.
  • 00:27:39 A oni hnali zase tebe
    pro svého krále
  • 00:27:43 stejným Pánembohem požehnaného.
  • 00:27:47 Tímhle směrem jdeme.
  • 00:27:55 Důvodů nebo motivací
    ke zběhnutí bylo více.
  • 00:27:58 Na prvním místě bych jmenoval
    strach ze smrti,
  • 00:28:01 strach z doživotní vojenské služby
    nebo prostě jenom z neznámého.
  • 00:28:06 Další důvod se dá nalézt ve stesku
    po blízkých nebo po domově
  • 00:28:10 nebo také v nedostatku zásob,
  • 00:28:14 případně v krácení nebo přímo
    nevyplácení mzdy,
  • 00:28:17 což byl nešvar, který se rozmáhal
    v císařsko-královské armádě
  • 00:28:20 do počátečního období
    vlády Marie Terezie.
  • 00:28:25 Ovšem tato panovnice,
  • 00:28:28 která je známa svým až mateřským
    přístupem ke své armádě,
  • 00:28:32 si dala osobně záležet na tom,
  • 00:28:35 aby se jejím vojákům, jejím synům
    jinak řečeno, dařilo dobře,
  • 00:28:43 a z tohoto důvodu
    máme bezpečně zjištěno,
  • 00:28:47 že po roce 1748 vymizel
    tento důvod ke zbíhání,
  • 00:28:51 tedy z důvodu nedostatku mzdy
    nebo přídělu potravin.
  • 00:28:59 Nechtěl bych bagatelizovat
    bojové ztráty,
  • 00:29:03 ale všechny armády trpěly
    v první řadě právě nemocemi
  • 00:29:11 a úbytkem lidí kvůli špatné
    hygieně, špatnému zdraví,
  • 00:29:15 stavu táborů, nedostatečnému
    zásobování,
  • 00:29:18 takže v případě bramborové války
    ta strana,
  • 00:29:22 která byla lépe připravena
  • 00:29:25 po stránce logistické
    a zajištění armády,
  • 00:29:29 samozřejmě měla výrazně nižší
    ztráty, a to byla strana rakouská.
  • 00:29:35 Je třeba uvést, že ve válce
    o bavorské dědictví
  • 00:29:39 skutečně krvavé ztráty byly
    zanedbatelným procentem,
  • 00:29:43 možná by se dalo hovořit
    o promile, ne procentech.
  • 00:29:47 Protože těch 20 tisíc minimálně
    onemocnělých Prusů a Sasů
  • 00:29:51 a minimálně 10 tisíc dezertérů,
    to vlastně bylo celkem 30 tisíc,
  • 00:29:56 byla to téměř sedmina spojených
    prusko-saských vojsk,
  • 00:30:00 což je tedy poměrně dost.
  • 00:30:04 A o krvavých ztrátách
    se příliš nemluví.
  • 00:30:07 V pramenech o nich zmínku nemáme.
  • 00:30:09 Nicméně k bitvě se schylovalo.
  • 00:30:12 Ve své knize o generálu Laudonovi
    dokonce píšete,
  • 00:30:15 jak ho trápilo, že bitvu nakonec
    nesměl svést,
  • 00:30:18 protože došlo
    k diplomatickému zásahu,
  • 00:30:21 a Josef II. ho v podstatě přijel
    přemluvit, aby do bitvy nešel.
  • 00:30:24 A zdůrazňuje se, jak to odnesl
    těžkou žaludeční nevolností.
  • 00:30:28 Proč nesměl jít do bitvy?
  • 00:30:31 On ze začátku nemohl.
    Hovořili jsme tady o tom,
  • 00:30:34 že byl výrazně slabší než jeho
    protivník a žádal o posily.
  • 00:30:38 A hodně často se hovoří o tom,
    že mezi vrchními veliteli
  • 00:30:42 císařsko-královských vojsk
    panovala rivalita.
  • 00:30:45 A že císař do toho i neblaze
    zasahoval. Není tomu tak.
  • 00:30:48 Císař Josef II. v této záležitosti
    dost spoléhal
  • 00:30:51 jak na schopného organizátora
    Lacyho,
  • 00:30:54 tak na starého dobrého praktika
    Laudona.
  • 00:30:58 A hovoří se o rivalitě
    mezi těmito dvěma maršály.
  • 00:31:01 Ale pravdou je, musím to
    přiznat v zájmu objektivity,
  • 00:31:05 že Lacy sice na Laudona žárlil,
    možná že dost,
  • 00:31:09 ale byl to on, kdo přemluvil
    císaře Josefa II.,
  • 00:31:13 aby poslal Laudonovi
    požadované posily.
  • 00:31:16 Jenomže právě ve chvíli,
  • 00:31:19 kdy Laudon vyrovnal
    nepřátelskou převahu
  • 00:31:22 a chystal se k masivnímu útoku,
    pronásledování Prusů a Sasů,
  • 00:31:26 jejich vyhnání
    ze severozápadních Čech,
  • 00:31:29 tak přišla zpráva o počátku
    mírových jednání.
  • 00:31:32 A ta mírová jednání byla
    zahájena poměrně brzo,
  • 00:31:36 protože kolega tady říkal,
    že válečné operace
  • 00:31:39 nebo bojové akce začaly
    počátkem července
  • 00:31:42 a do konce září na českém území
  • 00:31:45 již nestál žádný pruský,
    saský voják,
  • 00:31:49 nicméně vyklidili toto území
    dobrovolně, i když volky nevolky,
  • 00:31:52 a už v polovině září byly první,
    jak se říká moderně,
  • 00:31:56 diplomatické sondáže,
    a vše potom vyvrcholilo
  • 00:32:00 ujednáními v Těšíně na jaře
    následujícího roku, čili 1779.
  • 00:32:07 Takže celá vojenská kampaň
    trvala v podstatě
  • 00:32:10 pouhé dva měsíce přibližně,
  • 00:32:13 a o rok později těšínským mírem
    válka o dědictví bavorské končí.
  • 00:32:16 Co vlastně přinesl
    těšínský mír?
  • 00:32:19 Byl výhodný
    pro habsburskou stranu?
  • 00:32:23 Výhodný, to se nedá říct.
  • 00:32:28 Samozřejmě cíl, který si Josef II.
    a monarchie stanovili,
  • 00:32:31 na konci 70. let dosažen nebyl.
  • 00:32:34 To znamená dobytí Bavorska,
    k tomu nedošlo.
  • 00:32:37 Alespoň se museli spokojit
    s innskou čtvrtí,
  • 00:32:40 což je nevelké bavorské území
    na řece Innu,
  • 00:32:43 o které se Horní Rakousy
    rozšířily,
  • 00:32:46 ale to byl zisk
    relativně velmi malý.
  • 00:32:50 Kromě toho se ještě také
    museli vzdát lén,
  • 00:32:54 třeba českých lén,
    která byla v Bavorsku,
  • 00:32:58 takže i to byla určitá ztráta.
  • 00:33:04 A zisk kromě innské čtvrti
    už to nepřineslo.
  • 00:33:11 Samozřejmě zabránilo to
    nějakému většímu konfliktu.
  • 00:33:17 Já si myslím,
    že by stálo za zmínku,
  • 00:33:20 že zisk innské čtvrti, Innviertel,
    na soutoku Dunaje a Innu
  • 00:33:24 byl problematický v dlouhodobém
    časovém horizontu,
  • 00:33:27 protože tam leží
    městečko Brannau,
  • 00:33:31 kde se narodil jistý
    Adolf Schickelgruber (Hitler),
  • 00:33:34 který tím pádem se narodil
  • 00:33:37 jako rakouský, nikoli
    jako bavorský poddaný,
  • 00:33:40 což pokud vím, Rakušanům
    dodnes velkou čest nedělá
  • 00:33:44 a mnozí s tím nejsou
    příliš spokojeni.
  • 00:33:47 Setkal jsem se i s názorem:
  • 00:33:50 Kéž by byl tenkrát císař Josef II.
    tu válku nevedl,
  • 00:33:53 nemuselo toto ódium (opovržení)
    na nás padnout.
  • 00:33:56 Já bych si dovolil vrátit se
    k těm válečným operacím.
  • 00:34:00 Dovolil bych si
    nesouhlasit s tím,
  • 00:34:03 že veškeré vojenské operace
    byly zcela ukončeny.
  • 00:34:06 Pruská armáda
    sice vyklidila Čechy, ale...
  • 00:34:10 Byla stále bojeschopná.
  • 00:34:13 I v ostatních válkách
    bylo obvyklé,
  • 00:34:17 dokud diplomatická jednání
    nebyla definitivní,
  • 00:34:20 obě strany plánovaly tažení
    na další rok.
  • 00:34:26 A císařsko-královská armáda
  • 00:34:29 zvláště poté, co ji opustil
    císař Josef a maršál Lacy,
  • 00:34:33 kteří se odebrali
    do zimních kvartýrů,
  • 00:34:37 a vrchní velení bylo svěřeno
    maršálu Hadikovi,
  • 00:34:41 také jednomu z mistrů
    vedení malé války,
  • 00:34:46 tak došlo ještě k několika
    zajímavým ofenzivním operacím
  • 00:34:49 císařsko-královské armády,
    a to během zimních měsíců.
  • 00:34:55 Jednak šlo o pokus
    obsadit Kladsko,
  • 00:34:59 ož by jistě při diplomatických
    jednáních
  • 00:35:03 mohlo hrát výrazně
    ve prospěch rakouské strany,
  • 00:35:09 a druhá věc,
    během listopadu tím,
  • 00:35:13 že se pruská hlavní armáda
    stáhla do Slezska,
  • 00:35:17 tak se i císařsko-královská armáda
    přesunula částečně na Moravu,
  • 00:35:22 částečně k rakouskému Slezsku,
    dnes českému Slezsku,
  • 00:35:27 kde se podařilo vytlačit
    pruské jednotky
  • 00:35:31 prince Brunšvického
    de facto z většiny území,
  • 00:35:36 Prusové byli nuceni uchýlit se
    za dobré pevné hradby,
  • 00:35:41 udrželi se v Opavě
    a obdobných městech,
  • 00:35:46 takže malá válka byla vedena
    skutečně až do konce.
  • 00:35:49 K dalším střetům došlo
  • 00:35:52 a severozápadě u Mostu
    ještě v únoru
  • 00:35:55 a poslední ozbrojený střet
    je datován 27. únorem 1779.
  • 00:36:00 Mnohokrát tady zaznělo jméno
    generála Laudona.
  • 00:36:04 Jak on se vlastně dostal
    do habsburských služeb,
  • 00:36:07 protože jeho cesta byla
    poměrně spletitá?
  • 00:36:10 O generálu nebo maršálu,
  • 00:36:13 později dokonce
    generalissimovi Laudonovi
  • 00:36:17 se neustále tvrdošíjně traduje,
    že byl skotského původu,
  • 00:36:21 dokonce i v Dějinách Skotska,
    které vyšly nedávno,
  • 00:36:25 byla i v českém doslovu
    tato informace znovu uvedena.
  • 00:36:29 Ale není tomu tak.
  • 00:36:32 On byl typickým, dalo by se říci
    junkerem pobaltským,
  • 00:36:36 Němcem, který se narodil
    na území dnešního Lotyšska.
  • 00:36:41 Tam dodnes je městečko
    a snad zbytky zámku,
  • 00:36:44 které se nazývají Laudona.
  • 00:36:47 Nabízel své služby
    původně pruskému králi,
  • 00:36:52 ten údajně řekl, že fyziognomie
    toho člověka se mu nelíbí.
  • 00:36:55 Potom po zkušenostech
    negativních, pro sebe neblahých,
  • 00:36:59 které s Laudonem udělal
    jako se svým protivníkem,
  • 00:37:02 tak na známé schůzce panovníků
  • 00:37:05 císaře Josefa II. a pruského krále
    Bedřicha II. v Uničově,
  • 00:37:09 tak když vešel do místnosti
    Laudon,
  • 00:37:12 kde mělo být jednáno
    a nějaké pohoštění,
  • 00:37:15 tak říkal: Sem ke mně,
    drahý maršále,
  • 00:37:18 vidím vás raději po svém boku
    než proti sobě.
  • 00:37:21 Ale to může být jenom
    historická anekdota.
  • 00:37:24 Čili byl to člověk, který hledal
    zajištěnou existenci,
  • 00:37:28 a nutno říci, že to,
    že přišel v situaci
  • 00:37:32 pro habsburskou monarchii
    zoufalé,
  • 00:37:35 v době války
    o rakouské dědictví,
  • 00:37:37 v době nejhlubší krize
    monarchie,
  • 00:37:40 tak byl samozřejmě přijat
  • 00:37:43 a dodatečně se zjistilo,
    že tady byl draftován
  • 00:37:46 ten správný uchazeč
    o vrcholnou velitelskou funkci.
  • 00:37:50 Armáda se v průběhu 18. století
    z důvodů zcela pochopitelných
  • 00:37:54 stávala velice důležitou
    pro habsburskou monarchii.
  • 00:37:57 Jak se měnil postoj státu
    nebo vztah státu k armádě?
  • 00:38:03 Já bych neřekl, že se nějak
    zásadně měnil postoj k armádě.
  • 00:38:08 Spíš se měnil pohled na to,
    jak má armáda vypadat.
  • 00:38:13 To znamená, že se daleko víc
    profesionalizovala,
  • 00:38:16 daleko lépe se zajišťovalo
    i její materiální zabezpečení,
  • 00:38:20 ať už šlo o usazení vojska
    v kasárnách,
  • 00:38:24 to bylo předtím velmi zřídka,
  • 00:38:28 vojáci byli ubytováni
  • 00:38:31 po domácnostech
    sedláků nebo měšťanů,
  • 00:38:34 ve městech se začínají stavět
    kasárna,
  • 00:38:38 i když se značným zpožděním,
    třeba za Francií,
  • 00:38:41 tam tyto reformy probíhaly
    mnohem dříve.
  • 00:38:47 A stejně tak potom určitá péče
    o manželky vojáků,
  • 00:38:50 děti vojáků
    nebo výchova,
  • 00:38:54 vytváření profesionálního
    důstojnického sboru,
  • 00:38:58 který cítil určitou
    stavovskou hrdost,
  • 00:39:01 stavovské sebevědomí
    a tvořil určitý pevný celek.
  • 00:39:05 To všechno probíhá právě
    v druhé polovině 18. století.
  • 00:39:10 Voják se musí velitelů bát
    více než nepřítele!
  • 00:39:15 Nevíte, co je to kázeň. To vás
    v té oficírské škole neučili?
  • 00:39:19 Kázeň, pane hejtmane,
    není svévole a tyranie.
  • 00:39:25 Já jsem, barone,
    ze staré dobré vojenské krve.
  • 00:39:29 To nebylo jako teď,
    císařské novoty.
  • 00:39:33 Voják potřebuje bič,
    ne studované velitele.
  • 00:39:36 Však vám jednou odzvoní.
  • 00:39:39 Připomeňme si, že za Marie Terezie
    byla založena
  • 00:39:42 nejstarší vojenská akademie
    na světě,
  • 00:39:45 proslulá Tereziána, 1752,
  • 00:39:48 která byla určena
    pro přípravu důstojníků.
  • 00:39:51 Musíme si uvědomit,
  • 00:39:53 že osvícenská doba začala klást
    výrazně vyšší nároky
  • 00:39:57 na vzdělanost důstojníků
    a na jejich profesionalizaci,
  • 00:40:00 než tomu bylo do té doby.
  • 00:40:03 V osnovách Tereziány se vedle
    pěti jazyků objevuje matematika,
  • 00:40:11 integrální počet, v podstatě
    deskriptiva, architektura,
  • 00:40:14 plánování pevností a tak dále.
    Stejným způsobem dochází
  • 00:40:17 k velkému rozvoji vojenského
    zdravotnictví,
  • 00:40:21 nebo velkému rozvoji,
    to je možná přemrštěný výraz,
  • 00:40:24 ale každopádně dochází
    k zásadnímu zlepšení poté,
  • 00:40:28 co na zásah osobního lékaře
    Marie Terezie van Swietena
  • 00:40:33 jsou polní chirurgové podrobováni
    aspoň základní atestaci tak,
  • 00:40:38 aby tuto funkci do té doby felčara,
    vykonával skutečně člověk,
  • 00:40:44 který má alespoň základní
    medicínské vědomosti,
  • 00:40:49 aby zdravotníci, unterfelčaři,
    v jednotlivých kompaniích vojska,
  • 00:40:55 dokázali se postarat o raněné.
  • 00:41:03 Byly tady i další věci,
    které nebyly určeny jenom armádě,
  • 00:41:07 ale zároveň pro armádu
    měly velký význam.
  • 00:41:13 Například výstavba
    hlavních silnic,
  • 00:41:16 které podstatně zkvalitnily
    možnosti přesunu armád.
  • 00:41:19 A ta probíhala od konce 30. let
    až do začátku 19. století.
  • 00:41:24 Takže proměny armády zasahují
    do jiných sfér života společnosti,
  • 00:41:28 mění se i profil
    profesionálního důstojníka.
  • 00:41:31 Ale mění se i obyčejný voják?
  • 00:41:35 Tato doba je přece jen v obecném
    povědomí zakonzervována třeba tak,
  • 00:41:39 jak je to ve známém filmu režiséra
    Petra Hviždě Řád,
  • 00:41:42 že je to především
    o vojenském drilu,
  • 00:41:45 o krutém pronásledování dezertérů,
    o popravách dezertérů a podobně.
  • 00:41:54 Co chcete dělat, pane?
  • 00:41:57 -Potrestat za zběhnutí.
    -Nabíjet!
  • 00:42:09 Přivažte ho tam!
  • 00:42:13 Pane poručíku,
    slíbil jste mi to!
  • 00:42:16 Dovolil bych si vás upozornit,
    pane hejtmane,
  • 00:42:19 že právo vynést hrdelní rozsudek
    má pouze plukovní soud.
  • 00:42:22 Pane hejtmane,
    proboha, to nemůžete!
  • 00:42:25 -K noze zbraň!
    -Vojáci, vynáším rozsudek.
  • 00:42:30 Za zběhnutí trest smrti
    zastřelením.
  • 00:42:33 Milost! Milost!
  • 00:42:36 -K palbě!
    -To ne!
  • 00:42:39 Budiž to výstrahou všem,
    kdo by se chtěli protivit zákonům
  • 00:42:42 a Jejich Veličenstvům
    císaři a císařovně.
  • 00:42:44 -Za tohle ponesete odpovědnost.
    -Zapomínáte, kdo tu velí.
  • 00:42:50 Zběhnutí bylo zločinem.
  • 00:42:55 Zločinem, který se až do roku
    1749 trestal smrtí oběšením.
  • 00:42:59 Ovšem Marie Terezie shledala,
    že takovéto tvrdé potrestání
  • 00:43:04 nepředstavuje příliš velký
    projev moudrosti,
  • 00:43:09 a proto toho roku
    tento trest zmírnila
  • 00:43:13 na 10 let nucených
    pevnostních prací v Uhrách,
  • 00:43:17 nejčastěji v Temešváru
    nebo Petrovaradínu.
  • 00:43:22 Ovšem byly případy, kdy bylo
    možné zběhy poslat jinam,
  • 00:43:26 například za sedmileté války
  • 00:43:29 byli zběhové v rámci trestu
    posíláni do Chebu.
  • 00:43:32 Na to částečně odpovídá
    slovo dril.
  • 00:43:36 Zřejmě pochází z hornoněmeckého
    trillen ze 16. 17. století,
  • 00:43:41 což, jestli se nepletu, znamená
    obrábět nebo soustružit dřevo.
  • 00:43:44 A ono to bylo docela případné.
    Vzpomeňme si na vojáky,
  • 00:43:48 kteří pochodují za rozkazu nikoli
    "levá, pravá", ale "seno, sláma",
  • 00:43:53 což není žádná pohádková licence
    z filmu S čerty nejsou žerty,
  • 00:43:58 ale to je skutečná realita.
  • 00:44:02 Mužstvo, nástup!
  • 00:44:06 Krucinál, himlhergot, laudon,
    donnerwetter, nástup!
  • 00:44:11 Poplach!
  • 00:44:26 Ty vojáky bylo obtížné naučit,
    co je pravá a levá strana.
  • 00:44:32 Poddůstojníci a důstojníci
    neměli mnoho trpělivosti,
  • 00:44:36 tak rákosky nezahálely
    v takovém prostředí.
  • 00:44:42 Podle mého soudu je to důvod
    masivní dezerce z pruské armády,
  • 00:44:45 protože tam byly poměry
    skutečně neuvěřitelné.
  • 00:44:48 A je příznačné,
    a ne příliš šťastné,
  • 00:44:52 že Josef II. chtěl něco podobného
    prosadit i ve vlastní armádě,
  • 00:44:55 ale pochopitelně se mu to
    v takové míře nepodařilo.
  • 00:44:59 Čili dá se říci, že když přišla
    velká revoluce
  • 00:45:03 v mezinárodních vztazích
    a ve válkách, ve válečnictví,
  • 00:45:08 kterou přinesla
    francouzská revoluce
  • 00:45:11 a kterou znamenaly
    napoleonské války,
  • 00:45:14 tak řekněme důstojníci
    císařsko-královské armády
  • 00:45:17 byli na novou realitu
    jakž takž připraveni,
  • 00:45:20 ale jejich vojáci ne.
  • 00:45:23 Navíc s těmito vojáky,
    kteří byli cepováni,
  • 00:45:26 se nedala provádět
    velkorysá strategie,
  • 00:45:29 protože při první příležitosti,
    kterou by měli,
  • 00:45:32 tu by využili k dezerci.
  • 00:45:35 Navíc tady bylo
    hledisko civilizované,
  • 00:45:38 že armáda se musí živit
    na své vlastní náklady.
  • 00:45:42 A systém zásobování
  • 00:45:45 nebo logistický systém
    byl tak těžkopádný,
  • 00:45:48 že nějaké velkorysé útočné
    operace ani nedovoloval,
  • 00:45:52 na rozdíl potom
    od napoleonských válek.
  • 00:45:57 Myslím si, že tato válka
    o bavorské dědictví
  • 00:46:00 byla cennou zkušeností,
  • 00:46:03 ale bohužel hned vzápětí
    došlo k něčemu,
  • 00:46:06 s čím nejen v habsburské
    monarchii,
  • 00:46:09 ale ani v Evropě
    nikdo nepočítal.
  • 00:46:13 Tereziánská a josefínská éra je
    většinou spojována hlavně s tím,
  • 00:46:16 že Marie Terezie ztratila Slezsko.
  • 00:46:19 Dnes jsme si připomněli
    válku o bavorské dědictví,
  • 00:46:22 kdy územní zisk
    je také velmi rozpačitý.
  • 00:46:25 Kdybychom se měli pokusit
    o jakousi bilanci,
  • 00:46:28 převládají zisky, ztráty, nebo
    je to spíše vyrovnané skóre?
  • 00:46:32 V průběhu druhé poloviny
    18. století
  • 00:46:35 monarchie ztratila nejen Slezsko,
    ale ztratila část Milánska,
  • 00:46:39 ztratila na konci i Belgii,
    respektive Rakouské Nizozemí,
  • 00:46:46 což byly všechno země vyspělé,
  • 00:46:52 s rozvinutou kulturou
    a vyspělou ekonomikou,
  • 00:46:55 a místo toho získala Halič,
  • 00:46:59 severní Moldavsko,
    zvané Bukovina,
  • 00:47:02 což byly země velmi zaostalé.
  • 00:47:05 Když po prvním dělení Polska
    Rakousko anektovalo Halič,
  • 00:47:08 tak Josef II. tam podnikl
    inspekční cestu
  • 00:47:12 a přijel zděšen,
    jak tam ty poměry vypadají,
  • 00:47:15 takže to byly zisky
    velmi problematické,
  • 00:47:19 ale nejen pokud jde
    o ekonomickou vyspělost,
  • 00:47:23 ale také se tím dále prohloubila
    etnická rozmanitost monarchie,
  • 00:47:28 kulturní rozmanitost monarchie.
  • 00:47:34 To byly země pravoslavné
    nebo řeckokatolické
  • 00:47:37 s velkým zastoupením
    židovského obyvatelstva.
  • 00:47:43 Monarchie vypadala
    na konci 18. století
  • 00:47:46 úplně jinak než v okamžiku,
    kdy se Marie Terezie ujímala vlády.
  • 00:47:50 A pokud jde o Josefa II.,
  • 00:47:54 tak kromě zisku dvou východních
    zemí, Haliče a Bukoviny,
  • 00:47:59 které ale nebyly
    výsledkem války,
  • 00:48:04 tak nebyla jediná akce politická,
    která by se mu podařila.
  • 00:48:11 Nepodařilo se mu prorazit
    blokádu Šeldy,
  • 00:48:14 nepodařilo se mu získat
    Bavorsko celé
  • 00:48:18 a vyměnit ho za Nizozemí.
  • 00:48:21 Nepodařilo se mu nějak prosadit
    výrazně na Balkáně ve válkách,
  • 00:48:25 které vedl po boku Kateřiny II.
  • 00:48:28 Naopak za té války umírá.
  • 00:48:33 Vlastně de facto zničila armádu,
    kterou tak pracně budoval.
  • 00:48:37 Takže z tohoto hlediska
    příliš úspěšný nebyl.
  • 00:48:43 Já si myslím, že tady je
    jeden takový zisk,
  • 00:48:46 kde vždycky ten podstatný zisk
    je trošku neviditelný
  • 00:48:49 a obtížně rozšifrovatelný.
  • 00:48:52 Ale musíme si přece jenom
    uvědomit jednu věc,
  • 00:48:55 že ve 40. letech šlo bytí a nebytí
    habsburské monarchie,
  • 00:49:01 čili zvláštního soustátí,
  • 00:49:03 v historii nepochybně
    zaujímajícího důležité místo.
  • 00:49:10 A myslím si, že podstatný zisk
    vlády Marie Terezie
  • 00:49:13 a jejího syna Josefa II. byl ten,
    že se podařilo monarchii zachovat,
  • 00:49:17 protože ono tváří v tvář
    opakované pruské agresi,
  • 00:49:21 to znamenalo velmi mnoho
  • 00:49:25 nejen pro život každodenní
    v českých zemích,
  • 00:49:28 ale já si myslím,
    že tady se do určité míry hrálo
  • 00:49:33 o budoucnost českého národa
    a obyvatelstva českých zemí.
  • 00:49:39 V každém případě,
    protože tam hrozilo
  • 00:49:43 nejen roztržení
    habsburské monarchie,
  • 00:49:45 ale hrozilo přímo roztržení
    českých zemí,
  • 00:49:48 které měly být rozděleny
    mezi sousedy,
  • 00:49:52 takže nakonec z toho byla
    jen ztráta Slezska,
  • 00:49:56 což z hlediska českého
    národního hnutí v 19. století
  • 00:50:00 nebyla ztráta jednoznačná,
  • 00:50:03 protože to bylo území většinou
    s německým obyvatelstvem,
  • 00:50:07 takže vlastně váha českého živlu
    etnického stoupla.
  • 00:50:13 Takže jsme doplnili idealizovaný
    obraz osvícenského státu
  • 00:50:17 o některé trochu temnější tóny.
  • 00:50:20 Vážení diváci, v této chvíli
    se loučím s vámi
  • 00:50:24 i se svými dnešními hosty,
    děkuji jim za jejich názory
  • 00:50:28 a těším se na shledanou u některého
    z dalších vydání Historie.cs.
  • 00:50:33 Generál Laudon jede skrz vesnici,
  • 00:50:39 generál Laudon jede skrz ves.
  • 00:50:42 Jede skrz vesnici,
    má novou čepici,
  • 00:50:45 generál Laudon jede skrz ves.
  • 00:50:50 Jede skrz vesnici,
    má novou čepici,
  • 00:50:54 generál Laudon jede skrz ves.
  • 00:50:58 -Stůj! Kdo tam?
    -Patrola.
  • 00:51:01 -Jaká?
    -Vojenská.
  • 00:51:03 -Kdo ji vede?
    -Ženská.
  • 00:51:06 -Jaká?
    -Vokatá.
  • 00:51:10 Vokatou, vokatou
    tu já mám nejradši,
  • 00:51:14 vokatou, vokatou,
    tu já mám rád.
  • 00:51:18 Já ji pomiluju,
    ona zase mě, mě, mě,
  • 00:51:23 že je okatá, trápí srdce mé!
  • 00:51:31 Skryté titulky Blažena Stráníková
    Česká televize 2013

Související