iVysílání

stránky pořadu
Premiéra:
8. 5. 2012
22:10 na ČT2

1 2 3 4 5

26 hlasů
23717
zhlédnutí

Historie.cs

Kolik konců měla válka?

Stanislav Kokoška — Tomáš Jakl — Vít Smetana

Proč se slavily dva konce 2. světové války 8. května respektive 9. května? Konec největšího válečného střetu v dějinách nastal však až vyhlášením kapitulace Japonskem 15. srpna 1945, nebo spíše až jejím oficiálním podepsáním 2. září.

40 min | další Publicistika »

upozorňovat

do playlistu

Přehrávač videa

Načítám přehrávač...

Historie.cs

  • 00:00:14 Datum na Památníku vítězství
    u Milína připomíná
  • 00:00:18 poslední bitvu druhé světové
    války na našem území.
  • 00:00:21 Ovšem konec války
    slavíme 8. května.
  • 00:00:25 Předtím 9. května, ostatně
    jak dodnes činí v Moskvě.
  • 00:00:28 Přitom Japonsko kapitulovalo
    až v září.
  • 00:00:31 Kolik bylo vlastně konců války?
    Historie.cs, dobrý den.
  • 00:01:10 Tomáš Jakl, Stanislav Kokoška
    a Vít Smetana.
  • 00:01:16 Jsme v Muzeu železné opony
    v Rozvadově.
  • 00:01:19 Železná opona je symbolem
    konce druhé světové války,
  • 00:01:23 protože v závěrečných dnech nebo
    měsících druhé světové války
  • 00:01:28 už se otevírala cestu k tomu,
    aby železná opona spadla.
  • 00:01:34 Jestliže použijeme výrok
    von Clausewitze,
  • 00:01:37 že válka je pokračováním politiky
    jinými prostředky,
  • 00:01:42 tak v tom konci války
    to už vypadalo tak,
  • 00:01:45 že politika bude pokračováním
    války jinými prostředky.
  • 00:01:49 A myslím si, že i ten problém,
    ten spor, debata o tom,
  • 00:01:54 kdy druhá světová válka skončila,
    s tím souvisí.
  • 00:02:00 Oficiálním koncem
    druhé světové války byl okamžik,
  • 00:02:03 kdy vstoupila v platnost
    německá kapitulace.
  • 00:02:06 To znamená půlnoc
    z 8. na 9. května 1945,
  • 00:02:11 ale samozřejmě protože šlo
    o rozsáhlý konflikt,
  • 00:02:15 tak v samotné Evropě válka,
    klid zbraní nebo bezpečí,
  • 00:02:18 které potřebovalo prožít
    civilní obyvatelstvo,
  • 00:02:21 nastupovalo v různé době.
  • 00:02:24 Je známo, že v Jugoslávii
  • 00:02:26 se bojovalo
    ještě kolem 15. května,
  • 00:02:29 poslední německá jednotka
    kapitulovala
  • 00:02:32 počátkem září na Špicberkách,
  • 00:02:34 u nás docházelo ke srážkám
    nebo k bojům
  • 00:02:37 také ještě 12. nebo 13. května
    v jižních Čechách.
  • 00:02:42 Spíš jde o to, kdy byla
    osvobozena nějaká metropole,
  • 00:02:45 hlavní město, nějaká oblast,
  • 00:02:48 a samozřejmě vždycky se to pojilo
    s příchodem osvobozující armády,
  • 00:02:51 což v našem případě byla
    Rudá armáda z převážné části,
  • 00:02:54 která vstoupila do Prahy 9. května,
    to znamená, že v roce 1946
  • 00:02:58 se už automaticky jako
    Den vítězství slavil 9. květen.
  • 00:03:02 Proč jsme ho tedy přehodili
    na osmého?
  • 00:03:06 To je trochu ta situace,
    která nastala po roce 1989,
  • 00:03:10 že jsme to sjednotili
    se Západem,
  • 00:03:13 který slaví jako Den vítězství,
  • 00:03:16 respektive den konce války,
    právě 8. května,
  • 00:03:23 ale já bych rád řekl, že právě
    aféra s různými daty konce války
  • 00:03:27 a hlavně s různými podpisy
    kapitulací odráží rozpory,
  • 00:03:32 které se začaly projevovat
    na konci války
  • 00:03:35 v protihitlerovské koalici,
  • 00:03:38 respektive se stupňovaly
    v období,
  • 00:03:41 o kterém hovoříme
    jako o období po Jaltě,
  • 00:03:45 která byla ještě takovým vrcholem
    mezispojenecké harmonie,
  • 00:03:48 ale o to vážnější poté přišla
    kocovina, když se ukázalo,
  • 00:03:52 že různé sliby z Jalty,
    ke kterým se zavázal i Stalin,
  • 00:03:56 podepsat třeba deklaraci
    o osvobozené Evropě,
  • 00:03:59 která měla poskytnout
    všem osvobozeným zemím
  • 00:04:03 možnost zvolit si formu vlády,
    ve které budou chtít žít,
  • 00:04:07 takže tyto sliby nejsou plněny,
  • 00:04:10 byla to zejména polská otázka,
  • 00:04:13 kde slib voleb měsíc po Jaltě
    nebyl splněn,
  • 00:04:17 odkud naopak přicházely zprávy
  • 00:04:20 o potlačování podzemní armády,
  • 00:04:23 o rozsáhlých represáliích
    a tak dále,
  • 00:04:27 takže i spojenecké státníky
    to vedlo k přesvědčení,
  • 00:04:31 že Stalin své závazky
    plnit nehodlá.
  • 00:04:34 Narůstaly rozpory
    ze sovětské strany,
  • 00:04:38 naopak, a to souvisí
    s koncem války,
  • 00:04:41 dopálila Stalina separátní
    kapitulace vojsk Osy
  • 00:04:45 na začátku května v Itálii,
  • 00:04:48 protože měl od svých agentů
    informace,
  • 00:04:52 že jsou vedena tajná jednání,
  • 00:04:55 a potom vlastně kapitulační akt
    dopálil Stalina stejně tak,
  • 00:04:59 když byla kapitulace všech
    německých vojsk podepsána
  • 00:05:03 7. května 20 minut
    před třetí hodinou ranní
  • 00:05:09 v hlavním štábu vrchního velitele
    spojeneckých expedičních sil,
  • 00:05:14 generála Eisenhowera v Remeši,
  • 00:05:18 sice za účasti sovětského generála
    Susloparova,
  • 00:05:22 který ovšem neměl
    jasné instrukce,
  • 00:05:25 zda má podepisovat či nemá,
  • 00:05:28 dostal je až po podpisu
    kapitulačního aktu,
  • 00:05:32 kde na německé straně
    kapitulaci podepsal
  • 00:05:35 náčelník operačního štábu
    wehrmachtu Alfred Jodl.
  • 00:05:39 Stalin poté poslal instrukci
    Susloparovovi nic nepodepisovat,
  • 00:05:43 bohužel už to bylo,
    pro něj bohužel, ex post,
  • 00:05:46 byl dopálen a vynutil si
    opakování kapitulačního aktu
  • 00:05:50 v Berlíně v Carlshorstu.
  • 00:05:54 Mělo se tak vlastně stát
    v okamžiku,
  • 00:05:57 kdy kapitulace měla vstoupit
    v platnost
  • 00:06:00 o půlnoci z 8. na 9. května,
  • 00:06:03 ale ve skutečnosti se tak stalo
    až o pár minut později
  • 00:06:06 a za účasti ze sovětské strany
    maršála Žukova.
  • 00:06:11 Dělo se tak za situace,
  • 00:06:14 kdy se snažili sjednotit
    dva kapitulační akty,
  • 00:06:17 dva kapitulační dokumenty,
    v situaci při svíčkách,
  • 00:06:21 při výpadcích
    elektrického proudu,
  • 00:06:24 na přenosném psacím stroji,
    a stalo se tak v okamžiku,
  • 00:06:27 kdy už platnost kapitulace
    nastala.
  • 00:06:34 Musíme se také oprostit
    od eurocentrického pohledu,
  • 00:06:37 protože druhá světová válka,
    jak jste již říkal,
  • 00:06:40 probíhala dále v Asii
    a vlastně právně,
  • 00:06:43 protože ten právní stav
    ukončení války nastal 2. září
  • 00:06:46 až vlastně s podpisem
    kapitulace Japonska,
  • 00:06:49 a opět, protože ten konflikt
    byl značně rozsáhlý,
  • 00:06:53 tak až 12. září kapitulovala
    japonská vojska v Singapuru.
  • 00:06:57 Tam je takové specifikum,
  • 00:07:00 že poslední bojovníci japonští
    bojovali až do 70. let,
  • 00:07:03 myslím, že v roce 1975
    se vzdal poslední.
  • 00:07:22 Proč se neuznal konec války,
    až teprve porážkou Japonska?
  • 00:07:26 Vždyť to byla Osa, Spojenci,
  • 00:07:29 dobře, tak jeden kapituloval,
    to bylo Německo,
  • 00:07:32 ale Japonsko válčilo dál.
  • 00:07:35 8. květen se slaví jako
    Victory Europe Day
  • 00:07:38 jako Den vítězství v Evropě,
  • 00:07:42 zatímco 2. září je
    Den vítězství nad Japonskem,
  • 00:07:46 takže konec války opět
    na jednom z válčišť.
  • 00:07:52 A Sovětský svaz
    to rozděluje jak?
  • 00:07:55 Sovětský svaz 9. května ještě
    nebyl ve válce s Japonskem,
  • 00:07:59 takže proto konec
    Velké vlastenecké války,
  • 00:08:03 která je v Sovětském svazu
    vnímána
  • 00:08:07 od roku 1941 do roku 1945,
    je důležitý 9. květen.
  • 00:08:28 Je pravda, že Sovětský svaz byl
    s Japonci ve vztahu neutrálním?
  • 00:08:34 Ano, je tomu tak.
  • 00:08:40 Pakt o neútočení mezi
    Sovětským svazem a Japonskem
  • 00:08:44 vlastně zachránil Sovětský svaz,
    protože Sověti mohli uvolnit
  • 00:08:47 velké množství svých sil
    na frontu proti Německu.
  • 00:08:53 Ale do válečného stavu
    vstoupil Sovětský svaz
  • 00:08:56 až po skončení války v Evropě.
  • 00:08:59 A po svržení atomové bomby.
  • 00:09:03 Ale odpovídalo to
    sovětským slibům
  • 00:09:06 na konferencích v Teheránu
    a v Jaltě.
  • 00:09:09 V Teheránu Stalin poprvé
    přislíbil západním spojencům,
  • 00:09:13 a tehdy jim na tom velmi záleželo,
    že po skončení války v Evropě
  • 00:09:16 Sovětský svaz vypoví válku
    Japonsku,
  • 00:09:19 a v Jaltě dal Stalin
    závazný příslib,
  • 00:09:22 že se tak stane do tří měsíců
    po skončení války v Evropě,
  • 00:09:26 a byl to jeden z těch slibů,
    které splnil do puntíku.
  • 00:09:30 Ta datace je jasná,
    6. srpna Hirošima,
  • 00:09:36 8. srpna vyhlášení války Japonsku
    Sovětským svazem
  • 00:09:39 a devátého teprve začínají
    reálné válečné operace
  • 00:09:42 a tentýž den je Nagasaki.
  • 00:09:59 Já vím, že jste historici
  • 00:10:01 a odmítáte se zabývat
    propagandou,
  • 00:10:04 leč přesto, mě učili
    celou dobu ve škole,
  • 00:10:07 že západním spojencům
    dlouho trvalo,
  • 00:10:10 než otevřeli druhou frontu,
  • 00:10:13 a téměř se nezmiňovali o tom,
  • 00:10:16 že oni bojují na dvou frontách
    od té chvíle,
  • 00:10:19 zatímco Sovětský svaz
    byl jenom na jedné.
  • 00:10:21 Proč se to tady
    takhle používalo?
  • 00:10:25 Bylo to jenom propagandistické
    nebo to bylo opravdu tak vnímáno?
  • 00:10:28 Spíš jde o to, že propaganda
    fungovala i za druhé světové války,
  • 00:10:34 a sovětská politika velmi výrazně
    se snažila ovlivňovat
  • 00:10:38 veřejné mínění hlavně
    v západních zemích,
  • 00:10:41 aby Velká Británie a Spojené státy
    invazi provedly už v roce 1943,
  • 00:10:44 protože boje na evropském
    válčišti byly velice těžké,
  • 00:10:48 hlavně pro Sovětský svaz.
  • 00:10:51 Skutečně Sovětský svaz
    až do roku 1944
  • 00:10:54 táhl tíhu války v Evropě
    a za cenu nesmírných obětí,
  • 00:10:58 takže tam v této době se to
    celé rodilo, celá tato teorie,
  • 00:11:03 nehledě na to, že válka
    v Tichomoří byla specifická.
  • 00:11:07 Vedly ji Spojené státy, ale podíl
    Velké Británie byl omezený,
  • 00:11:12 spíš to zatěžovalo dominia,
    ale vlastní britskou armádu
  • 00:11:17 v pravém slova smyslu
    zase poutala především Evropa.
  • 00:11:22 Ale zase je pravda, že se vždycky
    zapomíná na jednu věc,
  • 00:11:25 že Velká Británie
    nesla tíhu války
  • 00:11:28 od roku 1939 do roku 1941
    také úplně sama.
  • 00:11:31 Bezpochyby. Když se budeme
    bavit o severní Africe,
  • 00:11:34 tak tam britský podíl
    je rozhodující.
  • 00:11:37 Pokud chceme mluvit
    o letecké válce,
  • 00:11:40 tam je to celkem specifické,
  • 00:11:43 protože letecká válka v Evropě
    by nic neznamenala,
  • 00:11:46 pokud by se do ní nezapojily
    Spojené státy.
  • 00:11:49 Síla amerického letectva
  • 00:11:51 víceméně rozhodovala
    leteckou válku v Evropě.
  • 00:11:54 U té propagandy
    je také zajímavé,
  • 00:11:57 protože propaganda může být
    také objektem zkoumání,
  • 00:12:02 ale tam je zajímavé nejen to,
    co se snaží zdůraznit,
  • 00:12:05 ale i to, co se snaží potlačit,
  • 00:12:08 a v případě Sovětského svazu
    ten apel na to,
  • 00:12:11 že západní spojenci nepomáhají
    s pozemní frontou,
  • 00:12:14 také měl zastřít nebo odvést
    pozornost od toho,
  • 00:12:17 že západní spojenci dodávali
    Sovětskému svazu
  • 00:12:20 obrovské množství nejen zbraní
    a hotových výrobků,
  • 00:12:23 ale také obrovské množství
    surovin,
  • 00:12:26 které Sovětskému svazu
    umožňovaly vést tu válku.
  • 00:12:28 Murmanské konvoje.
  • 00:12:31 Tam tudy jich vlastně
    prošlo nejméně,
  • 00:12:34 paradoxně je to
    nejznámější cesta.
  • 00:12:36 Nejvíc jich přešlo přes Perský
    záliv, Írán a Dálný východ.
  • 00:12:40 Ale na druhou stranu,
    pokud ty fronty už počítáme,
  • 00:12:43 tak ono je to celé takové
    trošku jinak,
  • 00:12:45 protože první fronta byla
    ve skutečnosti ta na Západě,
  • 00:12:48 západní fronta,
    která se zhroutila v červnu 1940.
  • 00:12:52 Potom bylo otevřeno
    několik dalších front,
  • 00:12:54 v severní Africe, kde Američané
    bojovali už od listopadu 1942,
  • 00:12:58 na Sicílii, v Itálii, takže
    označení druhá fronta je zvláštní.
  • 00:13:01 To bylo opravdu
    propagandisticky zaměřené
  • 00:13:04 jenom na spolupráci
    s Rudou armádou.
  • 00:13:07 Ale to už vítězná,
    nepřemožitelná Rudá armáda,
  • 00:13:10 armáda osvoboditelka,
    stojí před branami města
  • 00:13:14 a tankové oddíly
    maršála Rybalka,
  • 00:13:17 spěchající na pomoc od rozkotaného
    a pokořeného Berlína,
  • 00:13:20 osvobozují Prahu, poslední
    slovanské hlavní město,
  • 00:13:24 jež přítomnost nacistů
    ještě hanobí.
  • 00:13:29 Pražané opouštějí
    své bojové úkryty,
  • 00:13:32 zdraví se bratrsky
    s bratrskou armádou
  • 00:13:35 a vědí už bezpečně,
    že jsou zas volni a svobodni.
  • 00:13:43 Takže u nás byl konec války
    opravdu 9. května?
  • 00:13:46 To padly poslední výstřely
    v Praze asi, nebo ne?
  • 00:13:49 Nenene, ještě se bojovalo dále,
  • 00:13:52 jak již kolega říkal,
    v jižních Čechách,
  • 00:13:54 především v prostoru Milín,
    Čimelice, Březnice,
  • 00:13:58 docházelo k regulérním
    vojenským střetům
  • 00:14:00 až do rána 12. května.
  • 00:14:03 Skutečně jde o to, abychom
    mohli mluvit o době míru,
  • 00:14:09 válka skončila, mír se nějakým
    způsobem postupně nastoloval,
  • 00:14:12 a je to vidět třeba krásně
    na Praze.
  • 00:14:15 Tam sice od 8. května odpoledne
    končily boje,
  • 00:14:18 nebo bojovalo se jen v lokálních
    oblastech s jednotkami,
  • 00:14:21 které chtěly vytrvat až do úplného
    konce, především Waffe SS,
  • 00:14:24 takže vlastně Praha
    jako by si oddechla,
  • 00:14:28 ale skutečné oslavy zažila
    až s příjezdem Rudé armády,
  • 00:14:32 tam teprve si lidé začali
    připadat osvobozeni,
  • 00:14:35 že pro ně válka skončila.
  • 00:14:39 Jenomže Rudá armáda přijela
    9. května,
  • 00:14:44 ale americká armáda
    mohla přijet daleko dřív,
  • 00:14:47 pokud mi selský rozum říká.
  • 00:14:50 Za prvé se jí Němci
    daleko jednodušeji vzdávali,
  • 00:14:53 za druhé to měla po silnici
    kousíček z Plzně,
  • 00:14:58 Patton chtěl, tak proč tedy?
  • 00:15:05 Tady existuje jeden velký mýtus
    související s Jaltou,
  • 00:15:08 že o tom, že Američané nedojedou
    do Prahy, bylo rozhodnuto v Jaltě.
  • 00:15:12 Už jsme si v těchto pořadech
    několikrát říkali,
  • 00:15:16 že tomu tak ve skutečnosti
    nebylo.
  • 00:15:19 Linie dotyku, respektive
    demarkační čára
  • 00:15:21 v Jaltě stanovena nebyla,
  • 00:15:24 o Československu se v Jaltě
    vůbec nehovořilo,
  • 00:15:27 akorát při těch prvních zasedáních
    vojenských představitelů
  • 00:15:31 Sověti informovali o tom,
  • 00:15:34 že do budoucna plánují operace
    do českého prostoru,
  • 00:15:38 ale bylo to podáno
    jenom jako informace,
  • 00:15:41 o které se nevedla
    delší debata,
  • 00:15:45 a na žádné demarkační čáře
    se Spojenci nedohodli.
  • 00:15:48 Vlastně ta vojenská zasedání
    v Jaltě
  • 00:15:52 skončila dříve
    než zasedání politická.
  • 00:15:55 Problém ovšem byl, že v době
    Jalty nebo v té době
  • 00:16:01 sovětská vojska
    už měla vytvořena
  • 00:16:03 dokonce už předmostí malá,
  • 00:16:06 a to na druhém,
    západním břehu Odry,
  • 00:16:09 zatímco západní spojenci
    stále ještě setrvávali na Rýnu,
  • 00:16:13 překročili ho ve větší míře
    až na konci března.
  • 00:16:17 Československo i vzhledem
    k vývoji na frontách
  • 00:16:20 nebylo vlastně operačním cílem
    západních spojenců,
  • 00:16:24 a vlastně až s tím,
    jak rychle postupovaly
  • 00:16:28 spojenecké armády ze Západu,
  • 00:16:31 tak se jim postupně
    jakoby mimoděk stalo,
  • 00:16:35 ale ne hlavním
    operačním cílem,
  • 00:16:38 v podstatě to bylo jen na křídlech
    postupu amerických armád,
  • 00:16:42 z nichž 1. armáda měla postupovat
    směrem na sever k Lipsku
  • 00:16:47 a 3. armáda Pattona primárně
    do dunajské kotliny,
  • 00:16:53 mimo jiné z toho důvodu,
    aby odřízla to,
  • 00:16:57 co se podle německé propagandy,
    velmi cíleně živené,
  • 00:17:02 mělo zformovat v Bavorsku
    a v Rakousku v Alpách,
  • 00:17:06 a to je Alpská pevnost.
  • 00:17:12 Někdy na přelomu dubna
    a května začalo být zřejmé,
  • 00:17:15 že Alpská pevnost je
    jeden velký mýtus,
  • 00:17:19 a pak se tedy otevřela možnost
  • 00:17:21 postupovat dále
    do Československa.
  • 00:17:27 Spojenci potřebovali,
    aby Stalina nerozzuřili
  • 00:17:30 a aby Stalin vstoupil do války
    proti Japonsku.
  • 00:17:33 Navíc Karl Hermann Frank
    poslal velké memorandum
  • 00:17:37 30. dubna Himmlerovi,
  • 00:17:41 ve kterém psal, že chce,
  • 00:17:45 aby Američané postoupili
    do Československa co nejdál,
  • 00:17:48 a tím aby zachránili
    5 milionů Němců
  • 00:17:52 před bolševickým chaosem,
  • 00:17:55 navíc že by se podařilo
    vytvořit
  • 00:17:58 další ohnisko mezispojeneckých
    sporů po vzoru Polska.
  • 00:18:02 A ještě jedna důležitá věc.
  • 00:18:04 Je nutno si uvědomit, že tady
    hovoříme o manévrování
  • 00:18:07 milionovými armádami
    v řádech dnů a hodin,
  • 00:18:10 takže skutečně
    při takové rychlosti,
  • 00:18:14 jak se situace vyvíjela,
    nebylo možné dělat zázraky.
  • 00:18:18 To je hrozně důležité,
  • 00:18:21 protože americká strategie
    se rodila v polovině dubna,
  • 00:18:24 když se rozhodovalo o prioritách,
    kde budou útočit,
  • 00:18:28 tam vznikla ta záležitost
    s Alpskou pevností.
  • 00:18:31 On to zase nebyl takový mýtus,
    protože samozřejmě celá ta oblast
  • 00:18:34 se připravovala jako pásmo obrany
    pro jednotky, které byly v okolí,
  • 00:18:38 samozřejmě vycházely směrnice,
    nařízení k přesunům,
  • 00:18:41 byli jmenováni velitelé
    jednotlivých oblastí,
  • 00:18:44 to všechno americká
    zpravodajská služba měla,
  • 00:18:48 a nejen americká, i naše.
  • 00:18:50 Plukovník Moravec ze Švýcarska
    měl zprávy, které dokládaly,
  • 00:18:54 že se tam buduje
    silné pásmo obrany,
  • 00:18:57 vždycky se ten prostor dopředu
    nějakým způsobem připravuje,
  • 00:19:00 takže vlastně to rozhodování
    bylo svým způsobem logické,
  • 00:19:03 protože dobývat horský terén
    jednotkami, které jsou založeny
  • 00:19:07 nebo jsou zvyklé
    na mobilní způsob boje,
  • 00:19:10 Američané skutečně hodně sázeli
    právě na tanková vojska,
  • 00:19:14 je velmi komplikované,
  • 00:19:19 takže ta úvaha byla
    naprosto v pořádku.
  • 00:19:21 Problém byl v tom,
    že celá ta záležitost
  • 00:19:25 v podstatě existuje
    jenom na papíře,
  • 00:19:27 tak bychom se o tom
    spíše měli bavit,
  • 00:19:30 takže byla patrná
    až koncem dubna,
  • 00:19:33 takže teprve koncem dubna
    americké velení začalo zvažovat
  • 00:19:36 nějakou novou strategii
    pro ty další operace.
  • 00:19:39 A teprve koncem dubna
    začalo připouštět,
  • 00:19:42 že by mohlo útočit
    do českých zemí,
  • 00:19:45 které pro ně znamenaly
    skutečně vedlejší prostor.
  • 00:19:48 Ty hory byly důležité
    jenom z toho důvodu,
  • 00:19:51 aby americké jednotky nebyly
    vystaveny nějakému protiútoku.
  • 00:19:54 Proto postupovaly podél
    československých hranic.
  • 00:19:57 To byl důvod, proč se blížili
    k československému území.
  • 00:20:00 Jenomže já mám tuto otázku.
  • 00:20:03 Já jsem někde četl nebo slyšel,
    že Stalin se na Jaltě měl vyjádřit,
  • 00:20:06 že kam přijde sovětský voják,
    že to je sovětská zájmová zóna.
  • 00:20:10 -Podobné výroky padaly.
    -A oni ho tak málo znali?
  • 00:20:13 Ne. Tam jde spíš o to,
    že Československo
  • 00:20:16 z hlediska spojeneckého velení,
    z hlediska Američanů,
  • 00:20:19 prakticky nepředstavovalo
    žádnou problémovou zemi
  • 00:20:22 jako třeba Polsko
    nebo některé jiné oblasti,
  • 00:20:25 to znamená,
    že politická hlediska
  • 00:20:28 se do vojenského rozhodování
    prosazovala velmi těžce,
  • 00:20:31 protože Američané neměli
    sebemenší důvod se domnívat,
  • 00:20:34 že zrovna Československo
    by mělo představovat
  • 00:20:37 nějaký politický problém.
  • 00:20:40 Američané se stahovali
    z rozsáhlé oblasti,
  • 00:20:43 která se později stala součástí
    východního Německa,
  • 00:20:46 z toho důvodu,
    že v Jaltě byli domluveni.
  • 00:20:50 Co tam skutečně bylo domluveno,
    byly okupační zóny v Německu.
  • 00:20:53 A ty odpovídaly situaci
    na frontách
  • 00:20:56 v době konání jaltské konference,
    to jest v únoru 1945,
  • 00:20:59 to znamená, že sovětská zóna
    zasahovala nakonec
  • 00:21:02 velmi daleko na západ od Labe,
  • 00:21:05 a naopak Američané potom
    reálně vstoupili až k Labi,
  • 00:21:09 ale co se týče právě
    vedení války
  • 00:21:13 ve smyslu politického
    vedení války,
  • 00:21:17 tak tam byl Stalin
    mnohem konzistentnější
  • 00:21:20 a konsekventnější v tom smyslu,
    že si uvědomoval právě to,
  • 00:21:24 že sovětský vliv bude
    asi převažovat na místech,
  • 00:21:27 kam Rudá armáda dojde.
  • 00:21:30 A on měl šanci svým generálům
    to poručit spíš
  • 00:21:33 než třeba americký prezident
    nebo Churchill.
  • 00:21:36 To je pravda,
    ale tam bohužel nastala
  • 00:21:39 taková ta nešťastná situace
    v dubnu 1945.
  • 00:21:42 Víme z Rooseveltových vyjádření,
  • 00:21:45 že si rovněž uvědomoval význam
    dobytí Berlína a dobytí Prahy,
  • 00:21:48 ale Franklin Roosevelt
    12. dubna 1945 umírá
  • 00:21:52 a 14. dubna rozhoduje
    generál Eisenhower o tom,
  • 00:21:55 že na Berlín se nepotáhne,
  • 00:21:58 a stejně tak v květnu vyhoví
    sovětskému přání,
  • 00:22:01 aby Američané nedobývali Prahu.
  • 00:22:06 Nejvyšší američtí velitelé,
  • 00:22:09 tedy on a náčelník generálního
    štábu George Marshall,
  • 00:22:13 se klonili k tomu,
    že je potřeba vést válku tak,
  • 00:22:17 aby se podařilo eliminovat
    strategické síly protivníka,
  • 00:22:21 to za prvé, a za druhé vyhnout se
    zbytečným obětem.
  • 00:22:26 Eisenhower neviděl smysl
    dobývat Berlín
  • 00:22:29 za cenu předpokládaných ztrát,
  • 00:22:33 které sice by byly zlomkem toho,
    co nakonec utrpěla Rudá armáda,
  • 00:22:36 ale pro americké veřejné mínění
    by jistě bylo hořkou pilulkou
  • 00:22:40 dobývat území, která stejně
    podle jaltské dohody
  • 00:22:43 o rozdělení okupačních zón
    v Německu
  • 00:22:47 budou muset potom Američané
    vyklidit.
  • 00:22:50 A co se týče osvobozování
    Československa,
  • 00:22:53 tam bohužel nastala ta situace,
  • 00:22:56 že umírá Roosevelt,
  • 00:23:00 Truman se teprve, to znamená
    do té doby jeho poradce
  • 00:23:04 pouhých několik měsíců,
    se teprve rozkoukává,
  • 00:23:07 nebyl dostatečně informován
    v podstatě o ničem,
  • 00:23:10 co se týká zahraniční politiky,
  • 00:23:13 a to je vina Roosevelta,
    to je jednoznačné,
  • 00:23:16 a necítil se být
    v dostatečně silné pozici,
  • 00:23:19 aby všestranně respektovanému
    generálu Eisenhowerovi,
  • 00:23:22 který užuž vítězil v Evropě,
    dával nějaké politické instrukce.
  • 00:23:26 Chtěl tak činit Churchill,
    který si to uvědomoval jako osoba,
  • 00:23:30 stejně tak si to uvědomovalo
    britské ministerstvo zahraničí.
  • 00:23:35 Těch snah donutit Američany
    k tomu, americké velení k tomu,
  • 00:23:40 aby americká armáda
    postupovala do Prahy,
  • 00:23:43 tak to je skutečně dlouhý seznam
    osobních iniciativ,
  • 00:23:47 dva telegramy Churchilla
    přímo Trumanovi,
  • 00:23:50 jeho osobní jednání
    24. dubna 1945
  • 00:23:54 s generálem Eisenhowerem
    a tak dále,
  • 00:23:58 ale nakonec ta úvaha, že...
  • 00:24:01 nepostupovat takovým způsobem,
  • 00:24:04 aby byly zaznamenány
    velké ztráty,
  • 00:24:07 úvaha ze strany amerických
    nejvyšších velitelů,
  • 00:24:10 tak ta bohužel převážila.
  • 00:24:13 Nicméně situace se potom
    vyvinula takovým způsobem,
  • 00:24:16 že 4. května generál Eisenhower
    posílá depeši
  • 00:24:20 náčelníkovi sovětského
    generálního štábu Antonovovi,
  • 00:24:24 ve které navrhuje,
  • 00:24:26 že by americká armáda
    osvobodila prostor,
  • 00:24:31 na jehož konci by byla čára
    dvou řek, Labe a Vltavy,
  • 00:24:36 to přesně si ale Stalin nepřál,
  • 00:24:41 takže ta odpověď přichází
    potom o den později,
  • 00:24:44 že operace do pražské kotliny
    už začala
  • 00:24:48 a že by mohlo dojít
    k promísení vojsk,
  • 00:24:52 k přátelské střelbě
    a tak dále.
  • 00:24:56 Nebyla to pravda, v podstatě
    ta operace začíná až šestého
  • 00:24:59 a přes Krušné hory
    se Sověti dostávají až...
  • 00:25:03 -Čili Stalin lhal, že...
    -No, nebyla to úplně pravda.
  • 00:25:06 Oni se přeskupovali,
    ale ta operace ještě nezačala.
  • 00:25:10 A ptáme-li se,
    jestli v českém prostoru
  • 00:25:13 mohla válka skončit dříve,
    no nepochybně mohla,
  • 00:25:17 protože 6. května byla
    osvobozena Plzeň,
  • 00:25:20 a střízlivě lze říci,
    že Pattonova vojska
  • 00:25:23 mohla do Prahy přijet
    7. května.
  • 00:25:26 Bezpochyby 7. května
    mohli být v Praze.
  • 00:25:29 Samozřejmě problém byl
    v demarkační čáře, jak se dohodla,
  • 00:25:32 problém byl v tom,
  • 00:25:35 že Američané nechápali politický
    význam osvobození Prahy,
  • 00:25:38 to je všechno pravda.
    Byl to jiný svět.
  • 00:25:41 Celá americká strategie směřovala
    k rychlému ukončení války,
  • 00:25:44 záměr byl rozdělit souvislou
    frontu na jednotlivé části,
  • 00:25:47 co nejrychleji se setkávat
    s Rusy.
  • 00:25:50 To samé rozhodlo podle mě,
  • 00:25:53 když kolem Berlína ta operace
    by znamenala
  • 00:25:56 prakticky zastavit postup
    na severu,
  • 00:25:59 který směřoval na Hamburk,
  • 00:26:02 zkomplikovala by situaci
    i v postupu směrem na Lipsko,
  • 00:26:05 takže by to byla záležitost,
    která by mohla znovu zbrzdit
  • 00:26:08 americký postup ve svém důsledku,
    v prostoru, který ovládali.
  • 00:26:12 Čili Američani neuvažovali
    politicky,
  • 00:26:15 uvažovali čistě vojensky.
  • 00:26:25 Když jsme zmínili
    hypotetickou možnost,
  • 00:26:28 že by válka skončila dříve,
  • 00:26:31 tak je nutno také vidět
    druhou stranu mince,
  • 00:26:34 že stejně tak by mohla válka
    v českomoravském prostoru
  • 00:26:37 skončit daleko později,
  • 00:26:40 protože pokud by nevypuklo
    české povstání,
  • 00:26:45 tak Němci i Rudá armáda kalkulovali
    s boji až do 21. května.
  • 00:26:50 Já bych na americké straně
    chtěl exkulpovat,
  • 00:26:53 tedy zbavit viny ministerstvo
    zahraničí, State of Department,
  • 00:26:57 které si uvědomovalo politické
    důsledky osvobození Prahy,
  • 00:27:00 a byl zajedno v podstatě
    s celou britskou stranou,
  • 00:27:03 ale bohužel státní department
    nebyl v letech války místem,
  • 00:27:07 kde by se rozhodovalo
  • 00:27:10 o nejdůležitějších věcech
    zahraniční politiky
  • 00:27:13 a tím méně jím byl v okamžiku,
  • 00:27:15 kdy Truman sice
    si to do budoucna přál,
  • 00:27:18 aby se opět zahraniční politika
    dělala ve State departmentu,
  • 00:27:21 ale to mu došlo
    ž v těch týdnech později.
  • 00:27:24 Tady rozhodovali
    američtí vrchní velitelé,
  • 00:27:27 to znamená Eisenhower
    a Marshall,
  • 00:27:30 ale ti bohužel nevedli válku
    politickou, ale válku vojenskou.
  • 00:27:33 A Patton uvažoval politicky,
    nebo vojensky?
  • 00:27:36 A byl to trochu dobrodruh?
  • 00:27:39 Patton uvažoval jako velitel,
  • 00:27:41 protože skončit válku v Praze,
    to je sen každého vojevůdce,
  • 00:27:44 tehdy byl to poslední velký cíl,
    který tam existoval.
  • 00:27:50 Podobná rivalita existovala
    u Rudé armády,
  • 00:27:53 kdo osvobodí Berlín.
  • 00:27:56 Pro vojevůdce to jsou skutečně
    hrozně velké výzvy.
  • 00:28:00 Navíc Patton měl naprosto
    aktuální informace,
  • 00:28:04 protože jak jsem hovořil
    o tom českém povstání,
  • 00:28:07 tak s ním samozřejmě dopředu
    nekalkulovali
  • 00:28:10 spojenečtí plánovači
    nebo američtí plánovači,
  • 00:28:13 s tím postupem, při plánování
    toho postupu do České kotliny,
  • 00:28:17 zatímco Patton už měl
    informace přímo z terénu
  • 00:28:20 a vlastně už si uvědomil
    taktické výhody,
  • 00:28:24 které mu z tohoto povstání
    plynou,
  • 00:28:28 takže on vlastně byl jakoby
    napřed před svými veliteli.
  • 00:28:31 Jak se k tomu stavěla
    česká vláda?
  • 00:28:35 Stavěla se vůbec k těmto sporům
    nebo tahanicím
  • 00:28:38 o osvobození Prahy
    nebo k tomu problému?
  • 00:28:42 Československá vláda byla
    v té době ve složité situaci.
  • 00:28:46 Ona se zformovala vláda nová,
  • 00:28:49 v té době, kdy se rozhodovalo
    o těchto záležitostech,
  • 00:28:53 zformovala se už vlastně
    na konci března,
  • 00:28:56 byla jmenována v dubnu
    v Košicích,
  • 00:28:59 ale v podstatě setrvávala
    v Košicích
  • 00:29:02 bez nějakého spojení
    se Západem.
  • 00:29:05 V podstatě spojení měla
    pouze s Moskvou.
  • 00:29:10 Problém byl také v tm,
    že sice část bývalé vlády,
  • 00:29:13 to znamená tři ministři,
    Slávik, Hubert Ripka a Feierabend,
  • 00:29:16 který ovšem podal demisi
    krátce předtím,
  • 00:29:20 tak zůstávali v Londýně.
  • 00:29:23 Hubert Ripka se zasazoval o to,
    aby Američané došli do Prahy,
  • 00:29:26 ale v podstatě k tomu neměl
    pověření.
  • 00:29:30 Zároveň ten Západ
    v podstatě i věděl,
  • 00:29:34 že politika nové vlády
    je velmi promoskevská,
  • 00:29:38 a že rozhodně nechce nová
    vláda Fierlingerova činit nic,
  • 00:29:42 co by bylo proti přání Sovětů.
  • 00:29:46 Prezident Beneš, dlužno dodat,
    byl nadšený, když se dozvěděl,
  • 00:29:49 že Američané postupují
    na československé území,
  • 00:29:54 ale to bylo asi tak všechno,
    co mohl dělat.
  • 00:29:58 Navíc pražští povstalci měli
    rádiové spojení právě s Londýnem,
  • 00:30:04 ale to nestačilo, protože vláda
    v Košicích, jak kolega říkal,
  • 00:30:07 byla odříznuta,
    neměla spojení,
  • 00:30:10 takže ani ta komunikace
    nemohla proběhnout.
  • 00:30:13 A věděli vůbec v Košicích,
    že je české povstání?
  • 00:30:16 Věděli, že je povstání, a věděli,
    jak postupují Američané.
  • 00:30:19 A jak se k tomu povstání
    postavili?
  • 00:30:22 Já bych jenom doplnil
    jednu věc.
  • 00:30:27 Tady skutečně byl jiný pohled
  • 00:30:30 třeba Beneše a britské politiky
    nebo i Huberta Ripky,
  • 00:30:33 to byly pohledy
    hodně pragmatické,
  • 00:30:36 to nebylo v tom smyslu,
    že by chtěli měnit
  • 00:30:39 politickou orientaci
    Československa.
  • 00:30:41 Tam se hrálo spíš o to,
    byly velké obavy,
  • 00:30:44 že po osvobození zde bude příliš
    dlouho zůstávat Rudá armáda,
  • 00:30:47 takže tam byla
    pragmatická úvaha,
  • 00:30:50 že pokud budou Čechy
    osvobozeny americkými jednotkami,
  • 00:30:53 tak se podaří velmi dobře
    dosáhnout mírového stavu,
  • 00:30:56 kdy tady nebudou
    žádné zahraniční jednotky
  • 00:30:59 a československá politika
  • 00:31:02 se bude moct utvářet
    vlastními cestami.
  • 00:31:05 Jinak spojení existovalo,
    chodily agenturní zprávy,
  • 00:31:08 takže oni měli přehled,
    co se děje v Praze.
  • 00:31:11 Nicméně byl to problém,
    který oni si vytkli před závorku.
  • 00:31:13 -Oni se nestarali...
    -Ne, že by se nestarali.
  • 00:31:16 Oficiálně o tom nejednali,
    což je podstatný rozdíl.
  • 00:31:19 Ale to je dost smutné.
  • 00:31:22 Tam těžko uvažovat o tom,
    do jaké míry to byl záměr,
  • 00:31:25 do jaké míry to vyplynulo
    z okolností.
  • 00:31:28 Ta vláda byla v pohybu,
  • 00:31:31 ona v některých dnech
    ani nebyla usnášeníschopná,
  • 00:31:34 protože se teprve přesunovala
    ze Slovenska,
  • 00:31:37 někteří už vyráželi
    třeba do Brna,
  • 00:31:40 takže ona jednala sama o sobě
    hodně těžko,
  • 00:31:43 což byl možná i důvod, proč se tam
    nepřeložila takhle důležitá věc.
  • 00:31:47 Ale zase z druhých pramenů víme,
    že oni se do Prahy chystali.
  • 00:31:50 Už 7. května si dojednává vláda
    co nejrychlejší přesun do Prahy.
  • 00:31:54 Když si vezmeme, že Beneš přijíždí
    vlakem velmi pozvolna,
  • 00:31:57 tak i časný přílet košické vlády
    nebo té reprezentace
  • 00:32:01 se dojednával
    už v době povstání,
  • 00:32:04 protože nikdo nevěděl,
    co se v Praze děje,
  • 00:32:07 a vláda poučená zkušeností
    ze Slovenska
  • 00:32:11 měla sama minimálně zájem
    co nejrychleji se ujmout vládnutí,
  • 00:32:14 ještě dříve, než se tady vytvoří
    některé další orgány.
  • 00:32:18 Ale vyjednávali ten přesun
    se sovětskou stranou,
  • 00:32:21 nikoli s povstalci v Praze.
  • 00:32:23 Samozřejmě ne s povstalci,
    ale se sovětskou stranou.
  • 00:32:27 Vyjednávali nejen letadlo,
    ale i ozbrojený doprovod,
  • 00:32:29 nějaký prapor samopalníků
    minimálně,
  • 00:32:32 to znamená, že se chystali
    do velmi nejisté situace
  • 00:32:35 a hodně do té Prahy pospíchali.
  • 00:32:41 Vrací se do Prahy
    prezident Beneš,
  • 00:32:44 nezlomen strastmi,
    nezlomen věkem,
  • 00:32:47 nezlomen bojem a prací
    za svobodu vlasti.
  • 00:33:05 Bavili jsme se o tom,
    kdy skončila druhá světová válka.
  • 00:33:10 Kdy skončila pro zajatce?
  • 00:33:14 Tam asi záleží na tom,
    pro které zajatce.
  • 00:33:17 Myslím pro německé
    a pro japonské.
  • 00:33:20 Tak ta skončila
    až v 50. letech,
  • 00:33:23 kolem roku 1955 docházelo
    k té velké amnestii,
  • 00:33:26 začali se vracet
    ze zajateckých táborů,
  • 00:33:30 možná už po několika letech
    mohli být propuštěni,
  • 00:33:33 po roce po dvou, ale...
  • 00:33:36 Tam ta internace netrvala
    tak dlouho.
  • 00:33:39 Ze sovětských zajateckých táborů
    byli propuštěni v průběhu 50. let
  • 00:33:43 a po Adenauerově návštěvě
    potom ten proces byl uspíšen.
  • 00:33:48 Analogicky také Čína
    na konci 40. let
  • 00:33:51 začala propouštět
    japonské zajatce.
  • 00:33:54 Hrdinové vzdušných bojů
    nad Evropou,
  • 00:33:57 kteří nám vybojovali úctu
    mezi národy všeho světa,
  • 00:34:00 vracejí se slavně do Prahy,
    odkud kdysi prchali jako psanci.
  • 00:34:04 Na ruzyňském letišti
    byli uvítáni
  • 00:34:07 ministrem národní obrany
    generálem Svobodou
  • 00:34:10 a četnými oficiálními
    osobnostmi.
  • 00:34:15 Potom však přišlo
    ještě jedno uvítání,
  • 00:34:18 při němž ani hrdinům
    nechyběly slzy.
  • 00:34:21 Konečně se maminka dočkala
    svého kluka.
  • 00:34:24 Jak se za šest let změnil!
  • 00:34:27 A jak vy jste zestárli,
    mí zlatí rodiče.
  • 00:34:30 Takže víme, jako skončily války
    pro státy, politiky,
  • 00:34:35 velitele, důstojníky, generály,
    ale jak skončily pro vojáky,
  • 00:34:39 kteří nebyli
    profesionálními vojáky?
  • 00:34:43 Kdy se demobilizovalo?
  • 00:34:46 Nelze říci přesné datum,
    kdy která armáda demobilizovala.
  • 00:34:49 Konec konců žádná
    nedemobilizovala všechny
  • 00:34:53 a už vůbec ne najednou,
  • 00:34:55 ale lze říci, že Rudá armáda
    demobilizovala podstatně pomaleji.
  • 00:35:00 Také její stálý stav
    byl podstatně vyšší
  • 00:35:03 než v případě americkém,
    kde demobilizace byla rychlejší
  • 00:35:07 pod heslem
    Bring The Boys back Home.
  • 00:35:11 Snahou americké
    administrativy bylo
  • 00:35:14 stáhnout co nejvíce vojáků
    z Evropy,
  • 00:35:17 ponechat je pouze jako
    okupační síly v Německu
  • 00:35:21 a na několika dalších místech.
  • 00:35:24 I z toho důvodu velmi záleželo
    americké administrativě na tom,
  • 00:35:27 aby byli staženi vojáci
    z osvobozeného a svobodného
  • 00:35:31 a sebe sama spravujícího, druhdy
    spojeneckého Československa.
  • 00:35:36 Bylo to vlastně velké štěstí,
  • 00:35:39 ale možná štěstí s otazníkem,
  • 00:35:42 že díky tomu,
    že Edvard Beneš si přál,
  • 00:35:46 aby stažení vojsk proběhlo
  • 00:35:49 dohromady se sovětskou armádou,
  • 00:35:52 tak se podařilo i Rudou armádu
    stáhnout z Československa.
  • 00:36:09 Nutno si ještě uvědomit,
    že vlastně skončila válka v Evropě,
  • 00:36:13 a obnovená československá armáda
    naopak vyhlásila mobilizaci
  • 00:36:19 a začíná se znovu obnovování
    předválečných struktur
  • 00:36:22 a vlastně branná
    pohotovost státu
  • 00:36:25 skončila až poslední den
    roku 1945.
  • 00:36:28 A potom teprve nastává
    demobilizace
  • 00:36:31 a návrat k mírovému životu.
  • 00:36:34 Pokud jde o povstalecké
    jednotky,
  • 00:36:37 první vlna demobilizace byla
    10. a 11. května,
  • 00:36:40 víceméně pouze část mužstva,
    mladí muži, aby vytvářeli oddíly,
  • 00:36:44 které jely obsazovat
    odstoupené pohraničí,
  • 00:36:48 a jejich éra končí
    někdy v červnu,
  • 00:36:51 kdy se transformují
    do regulérních jednotek
  • 00:36:54 buď v rámci Sboru národní
    bezpečnosti,
  • 00:36:57 nebo zase vznikající armády.
  • 00:37:00 A naši vojáci ze západní a východní
    fronty, kdy se vraceli domů?
  • 00:37:03 Pokud jde
    o československé vojáky,
  • 00:37:09 to víceméně souviselo
    s demarkační linií,
  • 00:37:12 vojáci ze Západu přijeli mnohem
    později než vojáci z Východu.
  • 00:37:15 Tyto jednotky
    zase představovaly
  • 00:37:19 jedinou pevně organizovanou
    brannou součást státu,
  • 00:37:22 to znamená, že kontinuálně
    přecházely do pohraničí,
  • 00:37:26 kde dál plnily bojové úkoly
  • 00:37:29 a současně se z nich potom
    formovala regulérní armáda.
  • 00:37:32 Z obou front.
  • 00:38:05 Takže pánové,
    kdy byl ten konec války?
  • 00:38:08 Kdybyste to každý shrnul.
  • 00:38:11 Válka oficiálně skončila o půlnoci
    z 8. na 9. května 1945,
  • 00:38:14 válka na evropském válčišti.
  • 00:38:17 Druhá světová válka jako celek
    2. září 1945.
  • 00:38:21 12. května 1945 Winston Churchill
    posílá dopis Harrymu Trumanovi,
  • 00:38:29 ve kterém upozorňuje na to,
    že v pásu od Lübecku po Terst,
  • 00:38:32 nikoli tentokrát od Štětína
    po Terst,
  • 00:38:35 se nad evropským kontinentem
    spustila železná opona.
  • 00:38:39 To, co poté říká veřejně ještě
    v House of Commons v srpnu,
  • 00:38:44 naprosté neporozumění
    a negativní reakce,
  • 00:38:48 a potom v březnu 1946
    ve slavném projevu ve Fultonu,
  • 00:38:51 kdy už posluchačů, kteří mu dávají
    zapravdu, je přece jen víc,
  • 00:38:56 i když proces rozdělování
    Evropy a světa
  • 00:38:59 ještě nějakou dobu trval.
  • 00:39:02 Čili vlastně s tím, že jedna válka
    skončila a začala ta politická.
  • 00:39:07 Já vám, pánové, děkuji,
  • 00:39:10 že jste si se mnou a s diváky
    povídali o tom,
  • 00:39:13 kdy vlastně skončila
    světová ošklivá válka,
  • 00:39:17 a vám, divákům, děkuji,
    že jste se na nás dívali.
  • 00:39:20 Na shledanou.
  • 00:39:55 Skryté titulky Blažena Stráníková
    Česká televize 2012

Související