iVysílání

stránky pořadu
Premiéra:
29. 9. 2008
21:00 na ČT2

1 2 3 4 5

49 hlasů
5381
zhlédnutí

Historie.cs

Malé státy mezi velmocemi 1938–1948

Československo a krize demokracie, příčiny vzniku totalitních systémů ve střední Evropě.

46 min | další Publicistika »

upozorňovat

do playlistu

Přehrávač videa

Načítám přehrávač...

Historie.cs

  • 00:00:18 Tady, v Kolowratském paláci
    na Malé Straně, v Zeleném salonku,
  • 00:00:23 se v roce 1938 československá
    vláda dozvěděla, že Hitler vyhrál.
  • 00:00:27 Svět mu ustoupil,
    Sudety budou patřit Německu.
  • 00:00:31 Francie sladká, hrdý Albion,
    povzdechl si básník.
  • 00:00:37 A lid prostý v hospodách řekl:
    "Velmoci nás zradily.?
  • 00:00:40 Což ostatně poznamenal
    ještě několikrát potom.
  • 00:00:43 Točte se, pardálové!
    Točte se pěkně dokola!
  • 00:00:50 Nech toho, Edo.
  • 00:00:54 Tatínku, to jsme na pohřbu,
    nebo co? Jak koukáte?
  • 00:01:00 -No co je?
    -Ti to nestačí? -Co mi nestačí?
  • 00:01:05 Že nás prodali v Mnichově.
  • 00:01:11 Tutku, jednou jsem ti řekl,
  • 00:01:14 abys o těchto vážných věcech
    nežertoval.
  • 00:01:17 Ztratil jsi rozum, Edo?
  • 00:01:19 -Co mě biješ? Co mě furt biješ?
    -Já už jsem ti to řekl jednou!
  • 00:01:24 Jste srabi! Všichni jste srabi!
    Si to poslechni, ty...!
  • 00:01:29 Tumáš, na, poslechni si to!
    Jenom kecáš a žvaníš.
  • 00:01:33 Ještě na mě sáhni, ještě jednou!
    Už tady v životě nebudu.
  • 00:01:38 Tutku, já jsem ti to řekl,
    nekecej.
  • 00:01:42 Nyní musíme do 10. října
    vykliditi území,
  • 00:01:47 která byla skorem 1 500 let
    součástí naší země.
  • 00:01:56 Kdybychom byli šli do boje sami,
    bez veškeré pomoci,
  • 00:02:01 byl by náš osud býval zpečetěn.
  • 00:02:06 Příští dějepisec nadepsal by
    knihu o našem osudu
  • 00:02:13 již ne slovy
    Konec samostatnosti české,
  • 00:02:21 nýbrž Konec československého
    národa.
  • 00:02:34 Jindřich Dejmek, dobrý den,
    Milan Hauner, Miroslav Tejchman.
  • 00:02:39 Dobrý den, pánové.
  • 00:02:42 Naše dnešní téma je malé státy
    a velmoci v letech 1938 až 1948.
  • 00:02:47 Když v roce 1918
    vznikaly nové státy,
  • 00:02:54 jedna velmoc se rozpadla,
    Rakousko-Uhersko,
  • 00:02:57 druhá byla výrazně oslabena,
    Německo,
  • 00:03:00 ve třetí, v Rusku,
    vznikl nevyzpytatelný režim,
  • 00:03:03 zaručily vítězné velmoci
    dostatečně
  • 00:03:06 bezpečnost a existenci statu quo
    těch malých nových zemí?
  • 00:03:10 Mírové smlouvy podepsané
    v Paříži v letech 1919 a 1920
  • 00:03:16 řešily pouze část problému,
    řešily problémy v západní Evropě,
  • 00:03:20 problémy ve střední Evropě.
  • 00:03:24 Některé další problémy
    ovšem zůstávaly otevřeny,
  • 00:03:27 a zčásti se završovaly
    řekněme silou, to je válkou,
  • 00:03:30 například polsko-
    -sovětskou válkou,
  • 00:03:34 která znamenala mimo jiné
    likvidaci nezávislé Ukrajiny,
  • 00:03:37 a tedy vznik ukrajinské otázky
  • 00:03:40 jako jednoho z důležitých
    problémů Evropy,
  • 00:03:44 který se bude vracet
    koncem 30. let,
  • 00:03:47 a vedle toho existovaly
    další otázky,
  • 00:03:50 na které se v té souvislosti
    vlastně zapomnělo
  • 00:03:53 a které se objevily znovu
    až v 90. letech.
  • 00:03:56 Možná stojí za připomenutí,
    že v letech 1918 až 1920
  • 00:03:59 existovaly poprvé
    po dlouhých staletích
  • 00:04:02 nezávislá Gruzie
    a nezávislá Arménie,
  • 00:04:05 a stala se první obětí
    sovětské agrese.
  • 00:04:09 Čili velmoci braly odpovědnost
    pouze za ty části Evropy,
  • 00:04:12 případně uspořádání
    na Blízkém východě,
  • 00:04:15 které byly zahrnuty
    do mírových smluv.
  • 00:04:18 Svět v roce 1914 je svět,
  • 00:04:21 ke kterému se dnes vracíme
    pod heslem globalizace.
  • 00:04:24 Byl daleko víc propojen
    než svět po první světové válce
  • 00:04:31 hospodářskými
    i mezinárodními vztahy,
  • 00:04:34 a vezmu třeba příklad Keynese,
    který byl na mírové konferenci
  • 00:04:39 a rezignoval, když viděl zoufalé
    tendence k nacionálnímu sobectví,
  • 00:04:46 k té katastrofě,
    která se před ním rýsovala.
  • 00:04:50 Ten svět, který se připravoval
    po první světové válce,
  • 00:04:54 nevyužil obrovské potenciály,
  • 00:04:58 které mohly zabránit
    v krizových obdobích
  • 00:05:03 návratu k diktátorským režimům
    a k obnově pangermanismu
  • 00:05:07 a pod vlajkou nacionálního
    socialismu v Německu.
  • 00:05:12 Byl konec války, jedna strana
    byla poražena, druhá byla vítězem,
  • 00:05:18 to znamená, že svoje podmínky
    si diktovali vítězové.
  • 00:05:21 A pak je to ten druhý proces,
    proces rozpadu velmocí,
  • 00:05:24 to znamená Německa, Rakouska,
    ale i Ruska samozřejmě.
  • 00:05:28 To znamená, že tady došlo
    v důsledku války
  • 00:05:33 k ohromnému nárůstu jednak
    nacionalistického,
  • 00:05:37 osvobozeneckého,
    ale taky sociálního hnutí.
  • 00:05:40 Tady důležitý komponent byl,
  • 00:05:43 že bylo třeba v poválečné Evropě
    nějakým způsobem zpacifikovat
  • 00:05:46 obrovský nárůst ultralevicového,
    krajně levicového hnutí.
  • 00:05:51 Řada nových států,
    která tu vznikla,
  • 00:05:54 musela bojovat
    o svou další existenci,
  • 00:05:58 o svůj další normální vývoj.
  • 00:06:02 Vždyť jako balkanista
    můžu připomenout
  • 00:06:05 obrovské tenze třeba v Rumunsku
    nebo v nové Jugoslávii,
  • 00:06:09 kde v Chorvatsku hrozila
  • 00:06:13 krajně levicová revoluce
    bolševického typu.
  • 00:06:17 V Maďarsku se to dostalo
    až k našim hranicím.
  • 00:06:22 Takže tyto státy sice dostaly
    posvěcení samostatnosti,
  • 00:06:27 ale zároveň od samého začátku
    musely bojovat o svou orientaci
  • 00:06:31 a vlastně mnohdy o své bytí.
  • 00:06:34 Versailleský systém vytvořil
    budoucí tenze z 20. a 30. let,
  • 00:06:40 že rozdělil tuto část Evropy
  • 00:06:43 na ponížené a poražené
    a na vítěze.
  • 00:06:47 A zcela logicky
    pak s nástupem fašismu
  • 00:06:51 se začíná vytvářet
    tábor revizní,
  • 00:06:55 který pak se stává poslušným
    a ochotným spojencem Německa,
  • 00:07:00 a tábor druhý,
    který hledá orientaci
  • 00:07:04 v kolektivní bezpečnosti.
    A zase se to moc nepovedlo.
  • 00:07:08 Možná bychom v té souvislosti
    měli připomenout,
  • 00:07:13 že součástí vzniku
    postversailleského systému
  • 00:07:16 byl také zrod první moderní
    internacionální instituce,
  • 00:07:20 která byla protipólem
    nového evropského nacionalismu.
  • 00:07:24 Mám na mysli zrod
    Společnosti národů,
  • 00:07:28 která už jen ve své teoretické
    podobě znamenala skutečně průlom
  • 00:07:33 z hlediska i mezinárodního práva
    a mezinárodních teorií,
  • 00:07:37 ale samozřejmě také
    mezinárodní politiky,
  • 00:07:40 protože to byla první instituce,
    ve které mohli,
  • 00:07:43 přinejmenším v jejím plénu,
    zasednout vedle sebe
  • 00:07:46 státníci velmocí
    a státníci malých států.
  • 00:07:50 Proto také ztělesněním
    této instituce se do značné míry,
  • 00:07:54 vedle diplomatů profesionálních
    z Británie a Francie,
  • 00:07:58 stávají profesionální diplomaté
    a státníci z menších států,
  • 00:08:03 jako byl Beneš z Československa,
    Skrziňski z Polska,
  • 00:08:07 Mejerovič z Lotyšska a tak dále.
  • 00:08:11 Oni skutečně ztělesňovali
    nový evropský řád,
  • 00:08:14 což samozřejmě neznamenalo,
    že ve fungování té instituce
  • 00:08:17 měly tak jako tak klíčovou roli
    tři západoevropské mocnosti,
  • 00:08:22 to znamená Velká Británie,
    Francie a Itálie,
  • 00:08:25 ale znamenalo to určité novum.
  • 00:08:28 Možná stojí za připomenutí
    ještě dva důležité faktory.
  • 00:08:32 Malí státníci v čele s Benešem,
    s Řekem Nicolasem Politisem,
  • 00:08:38 se snažili změnit
    Společnost národů
  • 00:08:42 v instrument
    kolektivní bezpečnosti.
  • 00:08:46 To se ukázalo už v letech
    1923 a 1924,
  • 00:08:49 že ta cesta je neprůchodná
  • 00:08:52 vzhledem k politickému směřování
    jednotlivých velmocí,
  • 00:08:55 mj. vzhledem k neochotě Británie
    nějakým způsobem zasahovat,
  • 00:08:59 ale Společnost národů ukázala
    už v 1. polovině 20. let,
  • 00:09:03 jaký význam
    mají podobné instituce
  • 00:09:07 z hlediska každodenního
    života lidí.
  • 00:09:10 Právě Společnost národů
    patronovala například
  • 00:09:13 rozsáhlou potravinovou
    a materiální pomoc do Ruska
  • 00:09:17 počátkem 20. let,
    kde přímo běsnil hladomor.
  • 00:09:21 Společnost národů
    zčásti patronovala
  • 00:09:25 výměny obyvatelstva
    mezi Řeckem a Tureckem.
  • 00:09:28 Čili ten prvek,
    ten projekt tady byl
  • 00:09:32 a myslím, že byl z hlediska
    dalšího vývoje velmi významný.
  • 00:09:35 Nicméně, pánové,
    byť vznikla Společnost národů,
  • 00:09:39 byť svět byl přesvědčen,
  • 00:09:42 že už nikdy nepůjde
    do nějaké tak strašné války,
  • 00:09:45 do takového dobrodružství,
    jako byla první světová,
  • 00:09:49 tak už vlastně koncem 20. let
    a na začátku 30. let
  • 00:09:52 se začíná to nadšení
    poněkud mírnit,
  • 00:09:55 samozřejmě také
    vlivem hospodářské krize,
  • 00:10:01 a v polovině 30. let
    už je zřetelné,
  • 00:10:05 že to nadšení bylo přehnané,
  • 00:10:08 že jsme si brali svět
    příliš zjednodušeně.
  • 00:10:12 Když máte v Německu
    6 milionů nezaměstnaných,
  • 00:10:18 v Československu přes 1 milion,
    to zatím tyto země nepotkalo,
  • 00:10:21 zejména šok po období
    krátké poválečné konjunktury,
  • 00:10:25 kdy byla prakticky zajištěna
    v roce 1928 plná zaměstnanost,
  • 00:10:30 relativně standard životní,
    zejména v Československu,
  • 00:10:35 přesáhl předválečnou úroveň.
  • 00:10:38 Tohle svět nečekal, na to nebyly
    recepty, jak to řešit rychle,
  • 00:10:43 a tady byla odpověď
    komunistického Ruska,
  • 00:10:47 které údajně proplulo otřesy
    hospodářskými bez rezonance
  • 00:10:53 a jelo si podle svých
    pětiletých plánů,
  • 00:10:58 protože krutá realita
    toho systému
  • 00:11:02 byla zamaskovaná
    před vnějším světem.
  • 00:11:08 A byla na to odpověď
    z fašistických států,
  • 00:11:12 že na to mají řešení,
  • 00:11:16 ale v Německu se voličstvo
    nevrhlo hned na Hitlera.
  • 00:11:21 Tam byla řada možností
    kombinovat politické strany
  • 00:11:27 a pořád ještě v roce 1928,
  • 00:11:31 když se nacionální socialisté
    dostali do Říšského sněmu,
  • 00:11:35 tak ještě zdaleka neměli většinu,
    byla tam ještě možnost.
  • 00:11:39 Ovšem všechny ty kombinace
    demokratického parlamentarismu
  • 00:11:44 nedokázaly čelit
    demagogické propagandě,
  • 00:11:48 nedokázaly předložit program,
  • 00:11:50 který by voliče strhl
    na svou stranu.
  • 00:11:55 Prakticky se otvírá možnost,
    šance jako poslední,
  • 00:11:59 že dávají Hitlerovi možnost,
    pravicové strany,
  • 00:12:03 aby se stal tím kancléřem,
  • 00:12:07 což ovšem on okamžitě využívá
    k nastolení své diktatury.
  • 00:12:13 Pane prezidente, Jeho Excelence
    vyslanec Francouzské republiky,
  • 00:12:17 pan Leopold Delacroix
    v naléhavé věci.
  • 00:12:20 Prosím, je vždy vítán.
  • 00:12:46 Pane prezidente, byl jsem pověřen
    ministrem Bonnetem,
  • 00:12:50 abych vám sdělil,
    že francouzská vláda
  • 00:12:53 byla velmi dojata
    vaším poselstvím.
  • 00:12:56 Vážila si vždycky věrnosti
    a přátelství Československa
  • 00:13:00 a činí vše, aby váš stát
    uchránila od těžké pohromy.
  • 00:13:06 Bohužel, je mi to nesmírně líto,
    víte, že jsem váš starý přítel.
  • 00:13:13 Musím vás však upozornit,
  • 00:13:16 doufám, že chápete,
    že to pro mě není nijak lehké,
  • 00:13:20 že Československo musí dělat
    takovou politiku,
  • 00:13:24 aby se přizpůsobilo
    novým poměrům v Evropě
  • 00:13:27 a zabránilo významnými ústupky
    vnitřním obtížím
  • 00:13:31 a zbytečným
    mezinárodním rozporům.
  • 00:13:34 Bylo to nutné.
  • 00:13:37 Generální štáb si prosadil
    částečnou mobilizaci,
  • 00:13:41 protože Němci tajně mobilizovali
    půldruhého milionu vojáků.
  • 00:13:44 A protože nám Henlein
    včera poslal ultimátum,
  • 00:13:47 zakázali jsme
    Sudetoněmeckou stranu
  • 00:13:51 a na Henleina
    jsme vydali zatykač.
  • 00:13:53 Takové kroky byste však neměl
    podnikat bez dohody s Francií.
  • 00:13:57 Vím, máte právo jednat
    podle svého uvážení,
  • 00:14:00 to já vždycky respektuji,
  • 00:14:03 ale v Paříži po zprávě z Berlína
    dostoupila nervozita vrcholu.
  • 00:14:08 A francouzská vláda
    vás upozorňuje,
  • 00:14:12 že kdybyste nepostupoval
    podle její rady,
  • 00:14:16 byla by nucena přezkoumat
    svou politiku vůči Československu.
  • 00:14:23 V roce 1938 jsme si prožili,
    Československo, jistý šok.
  • 00:14:28 Nebyla to opravdu nepředvídanost
    demokratických velmocí,
  • 00:14:34 že začaly opouštět malé státy,
  • 00:14:37 na jejichž vzniku se tolik
    podílely, demokratické velmoci?
  • 00:14:42 Najednou je tady nechaly
    opravdu napospas,
  • 00:14:45 byť si nepřipouštěly,
    že by Hitler vytvořil velmoc,
  • 00:14:48 ale bezesporu to velmoc byla.
  • 00:14:51 Tady je především potřeba
    se podívat na politiku Anglie,
  • 00:14:55 protože ať chceme či nechceme,
  • 00:14:57 ve 30. letech se Anglie stává
    rozhodující.
  • 00:15:00 Anglie byla oslabena politikou
    appeasementu, ustupování.
  • 00:15:04 Anglie se šíleně bála války,
  • 00:15:07 navíc, mluvíme-li o středo-
    a východoevropském prostoru,
  • 00:15:11 tak anglické zájmy
    tady byly daleko menší
  • 00:15:16 než třeba ve východním Středomoří
    nebo jiných oblastech světa.
  • 00:15:20 Anglie vedla celosvětovou
    imperiální politiku.
  • 00:15:23 A Francie,
    ať chceme či nechceme,
  • 00:15:27 podle mého názoru
    začala hrát druhé housle.
  • 00:15:31 A možné je také to,
    že v tom rozhodujícím období,
  • 00:15:35 třeba kolem Mnichova,
  • 00:15:38 Francie nakonec byla ráda,
    že se mohla za Anglii schovat,
  • 00:15:41 a výsledek byl,
    že můžeme vyčítat Francouzům,
  • 00:15:45 že nedodrželi spojeneckou
    smlouvu z poloviny 20. let,
  • 00:15:50 ale Angličanům
    nemůžeme vytýkat nic,
  • 00:15:53 protože oni s námi
    žádnou smlouvu neměli.
  • 00:16:04 Jak je zřejmé ze situace,
    Runciman v Praze neuspěje.
  • 00:16:09 Naše naděje v Henleinovu
    umírněnost se ukázaly liché.
  • 00:16:15 Je třeba hledat jinou cestu,
  • 00:16:17 jak vyřešit
    československý problém.
  • 00:16:20 Myslím, že je to možné,
    když se použije správná metoda.
  • 00:16:24 To, co až dosud dělala
    britská diplomacie, není k ničemu.
  • 00:16:27 Já to všechno změním.
  • 00:16:32 Kdybych tak mohl usednout
    s Hitlerem za jeden stůl
  • 00:16:36 a s tužkou v ruce projít
    všechny jeho stížnosti a nároky,
  • 00:16:40 věřím, že by nás to
    velmi přiblížilo k usmíření.
  • 00:16:44 Je otázka, jestli by Hitler
    k tomu byl ochoten.
  • 00:16:48 Hitler je citlivý
    na svou prestiž.
  • 00:16:51 Neodmítne, kdy za ním
    pojedete do Německa.
  • 00:16:54 Ale jak to přijme veřejné mínění?
    Mohu jet za Hitlerem?
  • 00:17:00 Britský premiér si musí
    vždycky zachovat svou tvář.
  • 00:17:05 Já bych doporučoval letadlo.
  • 00:17:08 O vás je známo,
    že jste ještě neletěl.
  • 00:17:11 Musí to být šok
    pro veřejné mínění.
  • 00:17:14 Svět musí být přesvědčen,
    že jde o hodiny při záchraně míru.
  • 00:17:17 A že vy, starý pán,
    sednete do letadla jen proto,
  • 00:17:22 abyste neztratil čas
    a zachránil mír v poslední minutě.
  • 00:17:28 Anglie v té době řeší ještě
    dva veliké problémy,
  • 00:17:33 které jsou symbolizovány
    těmi druhými mocnostmi.
  • 00:17:37 To znamená problém Středozemí,
    o kterém jste se zmínil, Balkán,
  • 00:17:42 je to problém Itálie,
    expanze Itálie,
  • 00:17:46 a celá cesta do korunní
    anglické kolonie, Indie,
  • 00:17:51 vede přes Středozemní moře.
  • 00:17:54 To je ta hlavní spojnice mezi
    mateřskými ostrovy a impériem.
  • 00:17:57 Ta byla ohrožena Itálií,
    válkou v Etiopii,
  • 00:18:05 tato spojnice do Indického oceánu
    byla ohrožena,
  • 00:18:10 dále do Singapuru
    a do Hongkongu,
  • 00:18:13 tam na Dálném východě
    postupuje agresivní Japonsko,
  • 00:18:18 takže velká strategická porada
    v Anglii v polovině března 1938,
  • 00:18:26 kdy šéfové vojenských štábů,
  • 00:18:31 admirality pozemních sil
    a letectva,
  • 00:18:35 a ministerstva zahraničí
    se sešli, vyrobili memoranda,
  • 00:18:39 kde jasně stálo, že Anglie
    nemůže současně čelit
  • 00:18:46 těmto třem agresivním státům
    ve všech třech částech světa,
  • 00:18:52 to znamená v Evropě
    vůči Německu,
  • 00:18:55 ve Středozemním moři
    vůči Itálii
  • 00:18:57 a na Dálném východě
    vůči Japonsku,
  • 00:19:00 že je třeba appeasement,
  • 00:19:03 umírnit, usmířit
    aspoň dva rivaly,
  • 00:19:08 soustředit se na jednoho a pak
    postupně přejít na ty ostatní,
  • 00:19:13 protože nemůže Anglie čelit
    všem třem.
  • 00:19:16 Československo je v tom
    memorandu analyzováno,
  • 00:19:20 protože je to
    po anšlusu Rakouska,
  • 00:19:24 tak se očekává, že další na řadě
    je Československo,
  • 00:19:28 a je tam klíčová věta,
  • 00:19:31 která pak filtruje do všech
    prohlášení Chamberlainových
  • 00:19:35 a také do reakcí anglického
    vyslance v Praze Newtona,
  • 00:19:40 že nevidí možnost, kdyby Německo
    přepadlo vojensky Československo,
  • 00:19:46 jak by Anglie i ve spojenectví
    s Francií tomu mohla zabránit.
  • 00:19:55 Takže restaurace
    Československa
  • 00:19:58 bude možná jedině
    až po velké válce.
  • 00:20:01 Vy nevíte, co jsem
    v posledních dnech prožil.
  • 00:20:07 Jsme opuštěni a zrazeni.
  • 00:20:14 Jsou to zbabělci.
  • 00:20:17 A nejhnusnější je, že nám řekli,
    že můžeme mobilizovat,
  • 00:20:21 že se do toho půjde.
    Bojí se války.
  • 00:20:24 Myslí si, že Československo
    by mohlo být její příčinou.
  • 00:20:31 Bylo to těžké rozhodování.
  • 00:20:34 Přijmout podmínky,
    zachránit národ,
  • 00:20:37 nebo jít do boje
    a nechat se vyvraždit.
  • 00:20:41 Ale stav západních mocností
    je zoufalý
  • 00:20:45 a nedá se na ně spolehnout.
  • 00:20:48 Nesouhlasím s vámi,
    pane prezidente.
  • 00:20:52 Bosí a bezbranní Habešané
    se bránili! A my se podrobujeme.
  • 00:20:57 Máme skvělou armádu,
    národ je jednotný.
  • 00:21:01 Vždyť by nás ostatní svět
    nemohl nechat osamocené.
  • 00:21:05 Sovětský svaz projevuje ochotu
    nám pomoci.
  • 00:21:08 Já jsem se ve škole učil,
    že Sovětský svaz byl připraven
  • 00:21:13 jít pomoc nám,
    potažmo těm menším státům.
  • 00:21:17 Byla to tedy skutečně
    upřímná snaha pomoci,
  • 00:21:21 nebo pokus o expanzi na západ?
    Jak se to dá interpretovat?
  • 00:21:27 V podobě, jak se to tradičně
    učilo do poloviny 80. let,
  • 00:21:33 to samozřejmě byla
    jedna z komunistických fikcí.
  • 00:21:36 Pravda je, že Sovětský svaz
    několikrát změnil svou politiku
  • 00:21:40 k postversailleskému uspořádání.
  • 00:21:44 Do začátku 30. let
    byl postoj Moskvy
  • 00:21:48 vůči nové Evropě
    velmi nepřátelský,
  • 00:21:52 i když Rusko formálně
    od roku 1921 a 1924
  • 00:21:56 udržovalo diplomatické vztahy
    s většinou evropských států,
  • 00:22:00 Československo bylo
    jednou z nemnoha výjimek,
  • 00:22:04 tak Sovětský svaz už vzhledem
    k charakteru svého režimu
  • 00:22:08 měl zájem na podkopávání
    toho systému.
  • 00:22:11 A jeho nejbližším partnerem
    na evropské šachovnici
  • 00:22:14 bylo od roku 1922 Německo,
  • 00:22:17 konec konců německá
    Výmarská republika
  • 00:22:20 tajně zbrojila pomocí
    Sovětského svazu,
  • 00:22:24 a teprve když se změnil režim,
    nikoli až v roce 1933,
  • 00:22:28 k počáteční změně orientace
    dochází už v roce 1932,
  • 00:22:32 tak se Sovětský svaz zčásti
    začíná vracet k tradiční politice.
  • 00:22:36 Nejprve se podepisuje
    smlouva o neútočení s Francií
  • 00:22:40 a postupně vzniká koncept
    nějakého kolektivního zajištění,
  • 00:22:43 kde hlavní osu tvoří
    francouzsko-sovětská spolupráce
  • 00:22:48 a v jejím rámci také spojenectví
    s Československem.
  • 00:22:53 Pravda ovšem je, že Sovětský svaz
    sledoval primárně vlastní zájem.
  • 00:22:58 Určitě jedním z hlavních
    imperialistických zájmů Moskvy,
  • 00:23:03 když to řeknu
    ještě velmi eufemisticky,
  • 00:23:07 bylo zatlačení Polska
    do etnických hranic,
  • 00:23:11 to je terminus technicus,
  • 00:23:14 který používali němečtí a sovětští
    diplomaté už ve 20. letech,
  • 00:23:18 když si vyměňovali názory na to,
    co bude s Polskem.
  • 00:23:21 Etnická hranice
    je docela ošklivý termín.
  • 00:23:24 Takže v roce 1938
    je velmi pravděpodobné,
  • 00:23:28 že Stalin byl ochoten jít
    za určitých okolností do války.
  • 00:23:31 Můžeme připomenout
    několik parciálních faktů.
  • 00:23:35 Je zajímavé, že od jara 1938
  • 00:23:38 se Sovětský svaz
    snažil přimět Finy,
  • 00:23:42 aby se změnila hranice
    na Karelské šíji,
  • 00:23:45 čili podnikal krok,
    který vyprovokoval
  • 00:23:49 sovětsko-finskou válku
    o víc než rok později.
  • 00:23:52 Samozřejmě Sovětský svaz
    nehraničil s Německem,
  • 00:23:56 ale když kulminovala
    československá krize po 20. září,
  • 00:24:01 Rusko provedlo určitá vojenská
    opatření na hranicích s Polskem,
  • 00:24:06 a Fierlinger tehdy psal
    v šifrované zprávě Benešovi,
  • 00:24:11 aby se s Poláky příliš nejednalo,
    protože není vyloučeno,
  • 00:24:15 že se Sověti pokusí dosáhnout
    s námi společnou hranici.
  • 00:24:19 Když to přeložíte
    do jiného jazyka,
  • 00:24:23 pokusí se zabrat východní části
    Polska, hlavně východní Halič.
  • 00:24:27 Je zajímavé, že i v českých
    diplomatických dokumentech
  • 00:24:30 jsou zmínky o tom,
    že koncem září 1938
  • 00:24:33 Rusko mobilizovalo
    baltickou flotilu
  • 00:24:36 a soustřeďuje vojska proti
    Estonsku, Finsku a Lotyšsku,
  • 00:24:40 které se o rok později stanou
    předmětem sovětské agrese.
  • 00:24:44 Čili myslím, že tohle je
    pravděpodobná alternativa,
  • 00:24:47 pokud by v Evropě byla válka,
  • 00:24:50 Sovětský svaz by sledoval
    přesně ty cíle,
  • 00:24:53 které v jiné podobě žádal, aby mu
    garantovaly západní demokracie,
  • 00:24:57 když se na jaře 1939 jednalo
    o velké schéma proti Německu,
  • 00:25:01 a které získal v září téhož roku
    onou "nesvatou? aliancí,
  • 00:25:06 když použiji
    historiografický termín.
  • 00:25:10 Ano, tam se dostal přes Polsko,
    tu půlku si získal...
  • 00:25:13 Polovinu Polska, baltické státy,
    část Finska a část Rumunska.
  • 00:25:19 Podstata sovětské politiky
    byla dvojaká.
  • 00:25:23 Na jedné straně to byla politika
    dalo by se říci obranná,
  • 00:25:26 která sledovala vlastní cíle
    vlastního státu,
  • 00:25:29 a pak tam byla stránka
    ideologická.
  • 00:25:33 Jestliže v čele tohoto státu
    stáli komunisté,
  • 00:25:36 tak jejich povinností bylo
    usilovat o rozšíření svého vlivu,
  • 00:25:40 a z toho myslím v průběhu války
    vzniká teorie vnějšího impéria,
  • 00:25:44 to znamená, že Sověti
    hodlají vytvořit pás,
  • 00:25:49 cordon sanitary naruby, který by
    bránil hranice v západní Evropě.
  • 00:25:55 Kolega se dotkl problematiky
    Finska nebo Pobaltí.
  • 00:26:01 Já si myslím, že se to dá
    taky vykládat tak,
  • 00:26:05 že Sověti tím pro případné
    budoucí střetnutí s Německem
  • 00:26:10 prodlužovali své hranice
  • 00:26:13 o několik set kilometrů
    dál na západ.
  • 00:26:17 Já vím, že to zní jako spekulace,
    ale dovedu si představit,
  • 00:26:21 že těch pár set kilometrů
    posunutých hranic na Balkáně,
  • 00:26:25 tedy obsazení Besarábie,
    Bukoviny a nahoře Polska,
  • 00:26:29 mohlo prodloužit nástup Německa
    a jeho spojenců v roce 1941.
  • 00:26:36 Model španělské občanské války
    posloužil řadě historiků k tomu,
  • 00:26:45 že vidí začátek
    druhé světové války
  • 00:26:48 jako odlišnou paralelu,
    než jak nastala,
  • 00:26:51 totiž že by se Evropa
    skutečně rozdělila na státy,
  • 00:26:54 kde by probíhala
    intenzivní občanská válka
  • 00:26:58 mezi světem fašismu
    a antifašismu,
  • 00:27:01 a tudíž Anglie a Francie
    by stály před rozhodnutím,
  • 00:27:05 jestli dovolí touto cestou
    expanzi bolševismu do Evropy
  • 00:27:08 nebo se přidají na stranu
    nacistického Německa
  • 00:27:12 jako nejagresivnějšího
    a nejschopnějšího moderního státu,
  • 00:27:16 který je ochoten bojovat
    proti Sovětskému svazu
  • 00:27:19 na celé evropské frontě.
  • 00:27:22 Tato alternativa
    nebyla vyloučena,
  • 00:27:26 uvažoval o ní i Beneš,
    a proto Beneš v roce 1938,
  • 00:27:30 můžete to číst v podkapitole jeho
    Pamětí, kde píše o svém plánu,
  • 00:27:34 je neobyčejně opatrný, do jaké
    míry má Sověty zvát do Evropy,
  • 00:27:39 i když víme a úplně souhlasím
    s kolegou Dejmkem,
  • 00:27:45 že sovětský plán,
    jejich verbální propaganda
  • 00:27:49 směrem k Československu,
    že je ochoten pomoci,
  • 00:27:53 měla za úmysl naprosto egoisticky
    využít mezinárodní krize
  • 00:27:57 a urvat polské území,
    urvat pobaltské území.
  • 00:28:01 Čili ke vstupu do Polska,
    ne na pomoc Československu,
  • 00:28:04 to, k čemu došlo v roce 1939
    prakticky potom.
  • 00:28:07 Takže z hlediska perspektivy
    roku 1938
  • 00:28:11 tyhle alternativy se diskutovaly,
    ty existovaly.
  • 00:28:14 Francie například, když tam
    nastupuje levicová vláda
  • 00:28:18 na jaře roku 1938,
    po anšlusu Rakouska,
  • 00:28:22 tak je to diskuse,
    jak pomoci Československu,
  • 00:28:26 ale zároveň se diskutuje
    v hlavním výboru obrany Francie,
  • 00:28:31 co dělat se Španělskem.
  • 00:28:34 Máme tam nechat vyhrát fašisty,
    nebo máme do toho zasáhnout?
  • 00:28:38 Takže Francie je rozpolcená,
    neví, co má dělat.
  • 00:28:49 Na rozdíl od jiných konferencí,
    které byly pořádány výlučně
  • 00:28:52 k roku 1938
    a k mnichovské dohodě,
  • 00:28:58 jsme svolali konferenci, která
    shrnuje vývoj ve 30. a 40. letech,
  • 00:29:02 protože Mnichov nebyl
    jen to nešťastné 29. září 1938
  • 00:29:07 a podpis mnichovské dohody.
  • 00:29:10 Ono tomu něco předcházelo
    a také něco následovalo.
  • 00:29:13 Byly nějaké předpoklady toho,
  • 00:29:16 že mnichovská dohoda
    byla podepsána,
  • 00:29:20 a samozřejmě potom následoval
    dlouhý a nelehký proces
  • 00:29:23 od uznání mnichovské dohody
    a její likvidace
  • 00:29:26 a proces obnovy
    československého státu
  • 00:29:30 v původní,
    předmnichovské podobě.
  • 00:29:32 Pane profesore, myslíte si,
  • 00:29:35 že velké demokracie,
    velké státy, velmoci
  • 00:29:39 mohly zabránit osudu malých států
    v letech 1938 až 1948?
  • 00:29:43 Bohužel si myslím,
    že to nebylo možné,
  • 00:29:46 že ty velké demokracie
    neměly už síly,
  • 00:29:53 a kvůli první světové válce,
    kdy byly tak velké ztráty,
  • 00:29:57 že myslím, že veřejnosti
    nebyly schopny jít do války.
  • 00:30:07 To je první věc a za druhé myslím,
    že lidé v demokracii byli slabí,
  • 00:30:16 částečně proto, že hodně mužů
    zemřelo za války,
  • 00:30:22 a také proto, že velká generace
    demokratů zemřela v 30. letech.
  • 00:30:30 To jsou kořeny tohoto problému.
  • 00:30:39 Jestli byly velmoci zodpovědné,
    tak na to rozhodně odpovídám ano,
  • 00:30:45 protože teď si připomínáme
    70 let od mnichovské dohody,
  • 00:30:51 ale dá se říci, že ani po 70 letech
    ty věci nejsou pouze historií.
  • 00:31:00 Podívejme se třeba na současnou
    geopolitickou situaci na Kavkaze
  • 00:31:04 a na problémy,
    které se týkají Gruzie,
  • 00:31:08 a to jsou otázky,
    na které musí společenství
  • 00:31:12 demokratických států v Evropě
    i Spojené státy reagovat.
  • 00:31:17 Řekl bych, že otázka odpovědnosti
    velkých států za osudy těch malých
  • 00:31:22 je stále otevřeným problémem,
    který je stále aktuální.
  • 00:31:27 Myslím, že velmoci dokáží
    využívat malé státy k tomu,
  • 00:31:35 aby prosadily své zájmy,
  • 00:31:38 a to se týká současného světa
    i světa historie.
  • 00:31:41 Čili osud malých zemí, například
    Československa, byl nevyhnutelný?
  • 00:31:46 Spíš jo, spíš ano,
  • 00:31:49 protože ta rovnováha evropská
    byla taková,
  • 00:31:56 že západní demokracie
    nemohly internovat,
  • 00:32:01 ale naštěstí dnes v nové Evropě
    máme jinou situaci,
  • 00:32:09 kde i malé státy, malé národy,
  • 00:32:16 i když nemám rád výraz
    "malý národ?,
  • 00:32:20 tak mají své místo, a to je velký
    rozdíl ve srovnání s 30. lety.
  • 00:32:31 Pane profesore, má Francie
    problém s Mnichovem dodnes?
  • 00:32:35 Mají s Mnichovem problém, určitě.
  • 00:32:40 Ten koncept, slovo Mnichov,
    je všudypřítomné,
  • 00:32:45 i ve vnitřní politice ve Francii.
  • 00:32:52 To je věc, která se nezapomíná
    z francouzské strany.
  • 00:33:00 Jsme pevností obleženou silami
    daleko většími, než je naše.
  • 00:33:09 Musím vím říct otevřeně,
  • 00:33:12 jak mi velí svědomí
    odpovědného armádního velitele,
  • 00:33:17 že se nemůžeme postavit
    proti takové přesile.
  • 00:33:22 Jsme všichni opuštěni,
    jsme úplně sami.
  • 00:33:28 Jsme jak ptáček v hrsti obra.
  • 00:33:32 Občané, vojáci, žádáme vás,
    abyste zachovali klid a rozvahu.
  • 00:33:40 -Zradili nás, lumpové mizerní!
    Prolhaní! -Nedáme se!
  • 00:33:49 Vy jste, pánové, v podstatě
    objasnili, že evropské velmoci,
  • 00:33:53 hlavně relevantní Velká Británie
    se v roce 1938 vlastně rozhodla,
  • 00:33:59 že musí pustit Československo,
    jestli jsem vám dobře rozuměl,
  • 00:34:03 z hlediska své pozice,
    která také nebyla jednoduchá,
  • 00:34:08 jak se nám z Prahy zdá.
  • 00:34:11 Ano, demagogický požadavek
    sebeurčení národů
  • 00:34:15 Hitler ukradl Wilsonovi
    v roce 1938
  • 00:34:18 a uplatnil ho na požadavku
    sebeurčení sudetských Němců.
  • 00:34:23 Měly se snad velmoci poučit,
    že mezi sebou neumějí pracovat,
  • 00:34:28 protože o 10 let později dochází
    opět ke zvláštní situaci v Evropě.
  • 00:34:36 To už se Evropa dělí definitivně,
    nejen na krátký čas,
  • 00:34:41 a nepřišla žádná velká válka,
  • 00:34:44 čili řada malých států zůstala
    v sovětském pásmu vlivu,
  • 00:34:49 a běžný názor
    běžného občana u nás je,
  • 00:34:53 že stejně jako Mnichov nás
    bez nás určil k sežrání Hitlerem,
  • 00:34:58 tak později Jalta,
    Teherán, Postupim,
  • 00:35:02 tam se opět velmoci dohodly
    a řekly si,
  • 00:35:05 co s takovým mrňavým státečkem,
    nějakým Československem,
  • 00:35:09 Stalin ho chce, dáme mu ho.
    Bylo to tak?
  • 00:35:13 Já si myslím, že realita
    byla mnohem složitější.
  • 00:35:16 Chci připomenout
    zdánlivě banální skutečnost.
  • 00:35:24 Československo mezi velmocemi
    protihitlerovské koalice
  • 00:35:26 nepředstavovalo problém.
    Nemělo, na rozdíl od Poláků,
  • 00:35:30 konflikt se Sovětským svazem,
    ani hraniční, ani politický,
  • 00:35:34 naopak Beneš se snažil
    spolupracovat s Moskvou,
  • 00:35:37 dokonce i před rokem 1941,
  • 00:35:40 čili z hlediska vztahu
    mezi Churchillem a Stalinem,
  • 00:35:44 potažmo Rooseveltem
    a východem,
  • 00:35:47 Československo
    problémem nebylo.
  • 00:35:51 Pro západní státy,
    zvlášť po roce 1943,
  • 00:35:54 nejzásadnější konfliktní otázkou
    ve vztahu k Rusku bylo Polsko,
  • 00:35:58 jeho příští geografická poloha
    a politické zřízení.
  • 00:36:02 Proto se také o Polsku
    vedle dalších,
  • 00:36:05 ze začátku ryze
    vojenských problémů
  • 00:36:08 diskutovalo na velkých
    konferencích. Poprvé v Teheránu.
  • 00:36:11 A poprvé v Teheránu Roosevelt
    s Churchillem přistoupili
  • 00:36:16 na velmi drastickou proměnu
    střední Evropy,
  • 00:36:21 když akceptovali jeho návrh,
  • 00:36:24 tam demonstrovaný
    formou hry se zápalkami,
  • 00:36:28 že se Polsko posune o několik set
    kilometrů dál na západ,
  • 00:36:32 čili že Sovětskému svazu zůstanou
    až na výjimky hranice z roku 1941,
  • 00:36:37 což ovšem znamenalo rezignaci
    na víc než polovinu území Polska,
  • 00:36:42 že Polsko bude posunuto
    tímto směrem na západ,
  • 00:36:46 získá velkou část východního
    Pruska, Slezsko a Pomoří.
  • 00:36:50 To byl vlastně začátek podobných
    dohadů, který pak pokračoval.
  • 00:36:55 Možná stojí za připomenutí,
  • 00:36:59 že při poslední cestě Churchilla
    do Moskvy začátkem října 1944
  • 00:37:03 skutečně došlo
    mezi Churchillem a Stalinem
  • 00:37:06 k parciálnímu rozdělení
    zájmových sfér na Balkáně,
  • 00:37:10 kdy Churchill,
    který měl zájem na tom,
  • 00:37:14 aby Británie udržela
    dominantní vliv v Řecku,
  • 00:37:17 kde ovšem byla levicová guerilla,
  • 00:37:20 odsouhlasil Stalinovi
    dominantní vliv v Rumunsku,
  • 00:37:23 kde naopak komunisté
    téměř nebyli,
  • 00:37:26 a podobným způsobem jednak
    v diskusích těchto dvou státníků,
  • 00:37:30 jednak v jednáních
    mezi Eatonem a Molotovem,
  • 00:37:33 došlo k velmi přesnému vymezení
    percentuálního vlivu
  • 00:37:36 prakticky ve všech státech
    jihovýchodní Evropy.
  • 00:37:40 Československa
    se podobné dohody netýkaly.
  • 00:37:43 Kupodivu o Československu
    nebylo jednáno ani v Jaltě.
  • 00:37:47 V Jaltě z hlediska středoevropských
    problémů byly dvě zásadní otázky.
  • 00:37:52 Tou první byla otázka
    budoucnosti Německa,
  • 00:37:55 čili zda se bude realizovat
    původní Rooseveltův záměr
  • 00:37:59 a Německo bude rozbito
    na pět dílčích celků,
  • 00:38:03 a tou druhou byla otázka Polska.
  • 00:38:06 V podstatě v Jaltě
    velmoci přistoupily na to,
  • 00:38:09 že základem polského uspořádání
    vnitřního řádu se stala vláda,
  • 00:38:14 kterou předtím Stalin
    vytvořil v Lublinu
  • 00:38:17 a kterou nakonec Sověti
    akceptovali i fakt,
  • 00:38:21 že bude nepatrně rozšířena
    o část ministrů
  • 00:38:24 do té doby mezinárodně
    nezpochybňované vlády v Londýně.
  • 00:38:28 Čili z hlediska polského
    jak územně, tak politicky
  • 00:38:31 Jalta má velmi negativní
    konotaci.
  • 00:38:34 Ale ani v Jaltě, ani v Teheránu
    se o Československu nejednalo.
  • 00:38:37 Jak to, že jsme se tedy dostali
    tam, kam jsme se dostali?
  • 00:38:41 Myslím, že to souvisí s průběhem
    fronty a válečných událostí.
  • 00:38:48 Je zajímavé, kdy Churchill
    odletěl do Moskvy,
  • 00:38:51 to znamená začátek října,
    když proběhla kišiněvská operace,
  • 00:38:55 Rumunsko spadlo Sovětům do hrsti,
    následovalo Bulharsko,
  • 00:38:59 a najednou Churchill
    zděšeně viděl,
  • 00:39:03 že sovětští vojáci stojí
    na hranicích Řecka.
  • 00:39:06 Oni také šli dál, na Jugoslávii,
    podíleli se na osvobození Srbska,
  • 00:39:11 a vedlejší směr
    šel dál do Rakouska.
  • 00:39:14 Ale pro Churchilla
    byla hrozná představa
  • 00:39:17 ohrožení východního Středomoří,
  • 00:39:20 protože Řecko,
    to bylo také poslední místo,
  • 00:39:24 Churchill rád tím argumentoval,
  • 00:39:27 odkud poslední britští vojáci
    odešli z Evropy,
  • 00:39:31 když pomáhali Řekům
    po přepadení Itálie Německem,
  • 00:39:34 tak on argumentoval tím,
    my jsme tam obětovali
  • 00:39:38 pár desítek tisíc vojáků,
    tak musíme Řekům pomoct,
  • 00:39:41 ale ve skutečnosti to tam bylo
    dost problematické,
  • 00:39:45 protože 90 % území
    ovládala levice v Řecku.
  • 00:39:49 Je to paradox dalších dějin,
  • 00:39:52 že v Rumunsku, kde bylo v srpnu
    tisíc komunistů, v celém státě,
  • 00:39:56 zvítězil levicový režim,
  • 00:39:59 a v Řecku, kde naopak 3 miliony
    z devíti milionů obyvatel
  • 00:40:03 byly členy některých
    z levicových organizací.
  • 00:40:07 A ještě abych se vrátil k tomu,
    na co jste se ptal.
  • 00:40:11 Myslím, že právě rozhodující
    tady je rok 1944,
  • 00:40:15 kdy jednak začíná
    na jaře a v létě 1944
  • 00:40:19 hlavní sovětský úder
    přes Polsko směrem na Berlín,
  • 00:40:25 a druhý směr je vytváření
    strategického prostoru na Balkáně,
  • 00:40:31 a nejen na Balkáně,
  • 00:40:34 protože část Sovětů šla
    na Maďarsko a dál na Rakousko,
  • 00:40:38 a v tom momentu se podle mne
    začínají tyhle věci rozdělovat.
  • 00:40:44 A pokud jde o Československo,
    kolega má naprostou pravdu.
  • 00:40:48 O něm se skutečně
    nikde nejednalo,
  • 00:40:51 aspoň ne v oficiálních dokumentech,
  • 00:40:54 ale myslím si, že začaly být tady
    určité náznaky v momentu,
  • 00:40:58 kdy se začali vojáci dohadovat,
  • 00:41:02 kdo osvobodí
    jakou část Československa.
  • 00:41:08 Rok 1948 de facto
    už byl výsledkem něčeho.
  • 00:41:11 Byl výsledkem konce
    druhé světové války,
  • 00:41:14 a pokud se podíváme na stanovisko
    západních velmocí k únoru 1948,
  • 00:41:18 je zcela jasné, že na nich
    už bylo jen monitorování situace,
  • 00:41:22 jak se v Československu vyvíjí,
  • 00:41:25 nikoli, že by chtěli zásadním
    způsobem situaci změnit.
  • 00:41:33 Já si myslím, že v té době,
    kdy měl západ ještě možnost
  • 00:41:37 nějakým způsobem zproblematizovat
    sovětskou expanzi směrem na západ
  • 00:41:42 obsazením východní
    a střední Evropy,
  • 00:41:46 mohl zasáhnout, nezasáhl,
  • 00:41:50 ale to je v otázce
    morální intervence
  • 00:41:53 v případu Katyň a v případu
    varšavského povstání,
  • 00:41:57 kdy západ katastrofálně selhal
    z hlediska pragmatického,
  • 00:42:01 protože si přál, aby Rudá armáda
    byla oslabena zničením Německa.
  • 00:42:08 A čekala válka s Japonskem...
  • 00:42:11 My jsme se tak přímo i nepřímo
    stali součástí tohoto,
  • 00:42:14 protože Československo,
    jak správně tvrdí mí kolegové,
  • 00:42:18 nefiguruje v těch jednáních
    velké trojky,
  • 00:42:22 protože z jejich hlediska,
    z Churchillova hlediska,
  • 00:42:26 on to taky říká Benešovi,
    je s ním spokojen a říká,
  • 00:42:30 vy a královna Vilemína
    jste mými nejlepšími spojenci,
  • 00:42:33 protože máte podporu
    svého obyvatelstva
  • 00:42:37 a neděláte mi žádné problémy.
    S Poláky to bylo horší.
  • 00:42:42 Takže v korespondenci
    Churchilla s Rooseveltem
  • 00:42:46 figuruje Beneš
    jenom jako někdo,
  • 00:42:48 kdo může pomoci vyřešit problém
    Polska, což byl obrovský problém,
  • 00:42:53 a jde to za tu cenu,
    že západ de facto zradí,
  • 00:42:59 to je termín, který používá
    většina polských historiků,
  • 00:43:03 že zradí původní polskou vládu,
    kterou mají v Londýně,
  • 00:43:06 že přijímají Stalinův diktát,
    který odmítá s nimi jednat,
  • 00:43:12 a fakticky vytvoří
    konkurenční vládu v Lublinu,
  • 00:43:16 která je potom i Benešem
    po dlouhém váhání uznána,
  • 00:43:20 začátkem roku 1945,
    pod velkým tlakem,
  • 00:43:24 protože Sověti mu šikovně
    před očima manévrují s Těšínskem.
  • 00:43:31 Jestliže Beneš neuzná
    lublinský výbor
  • 00:43:35 jako legitimní vládu Polska,
  • 00:43:39 tak je možné, že Sověti ji budou
    nutit, aby se Těšínsko vrátilo.
  • 00:43:46 A je v tom i problém
    Podkarpatské Rusi,
  • 00:43:53 kterou Sověti naprosto bezohledně
    si přivlastňují.
  • 00:44:02 A bohužel i Beneš se dopustil
    v začátku svého jednání se Sověty
  • 00:44:10 té chyby,
    že nabídl Podkarpatskou Rus
  • 00:44:15 s ukrajinsky mluvícím
    obyvatelstvem
  • 00:44:20 jako obraz příští expanze Ruska.
  • 00:44:24 Když totiž prodloužíte hranici
    od Užhorodu nahoru na sever,
  • 00:44:29 tak vám splývá
    s Curzonovou linií,
  • 00:44:32 což byla hranice, kterou vlády
    londýnská i polská odmítaly
  • 00:44:38 a která byla Stalinovou podmínkou
    na konferenci v Teheránu.
  • 00:44:44 Pánové, vidím, že bychom si
    mohli povídat ještě déle.
  • 00:44:48 Doufám, že se ještě na toto téma
    jednou někdy potkáme,
  • 00:44:52 protože jsme zdaleka nevyčerpali
  • 00:44:55 všechny osudy malých zemí
    v objetí velmocí
  • 00:44:58 a naopak jako bolavých zubů
    v ústech velmocí.
  • 00:45:02 Já vám děkuji, že jste si přišli
    o tom povídat, na shledanou.
  • 00:45:08 Loučím se také s diváky, děkuji,
    že jste se dívali na Historii.cs,
  • 00:45:12 a příště na shledanou.
  • 00:45:46 Skryté titulky Blažena Stráníková
    Česká televize 2008

Související