iVysílání

stránky pořadu
Premiéra:
23. 10. 2002
20:35 na ČT1

1 2 3 4 5

24 hlasů
43718
zhlédnutí

Příběhy slavných

Bylo nám s ním dobře

Milan Chladil

52 min | další Dokumenty »

upozorňovat

do playlistu

Přehrávač videa

Načítám přehrávač...
odkaz na video zhasnout pomoc zvukový popis

Předčasná úmrtí - Bylo nám s ním dobře

  • 00:00:18 Mezi 5-6 hodinou ráno zvonil
    telefon.
  • 00:00:23 Volala policice, která mi sdělila,
    že pan Chladil je po smrti.
  • 00:00:34 Já jsem si myslela, že to jsou
    nejapné žerty.
  • 00:00:41 Když volali potřetí, tak jsem
    uvěřila té strašné zprávě.
  • 00:00:55 (ukázka - píseň My dva a čas)
  • 00:01:21 Když ráno vstával, tak mě
    nevzbudil slovy - vstávej!
  • 00:01:27 Začal si pobrukovat písně
    a pomalu mě vzbudil slovy:
  • 00:01:32 "Naproti je vynikající hospůdka,
    půjdeme tam a dáme si páreček
  • 00:01:39 s křenem. To bude žrádýlko,
    Karlíku, vstávej."
  • 00:01:48 On byl stále plný energie.
  • 00:01:54 Měl rád život, měl rád lidi,
    veselost.
  • 00:02:01 Do tohoto také lidi zatahoval,
    i když se jim to nelíbilo.
  • 00:02:08 S ním vydržet na zájezdech bylo
    kolikrát "drastické".
  • 00:02:15 Od rána se někde "šmejdilo"
    nebo se hrál fotbal.
  • 00:02:20 Já jsem byl kolikrát velice unavený,
    ale on snad nikdy.
  • 00:02:24 On vydržel jak kůň.
  • 00:02:28 Bylo to náročné - cestovali
    jsme autem,
  • 00:02:32 kolikrát se musel vracet
    s Yvettou do Prahy a zase zpět.
  • 00:02:39 Kolikrát přijeli na poslední chvíli
    na kšeft.
  • 00:02:44 Jak to mohl vydržet?
  • 00:02:55 Začínal jsem mezi nitěmi.
  • 00:02:59 Táta byl krejčí a také krejčího
    chtěl ze mne udělat.
  • 00:03:03 Tatínek byl jedináček,
    bydleli v Brně.
  • 00:03:07 Dědeček byl velmi přísný člověk,
    ale také velmi lidský.
  • 00:03:14 Pan chladil byl mistr krejčí
    a vedl Milana velice zkrátka.
  • 00:03:19 Trval na tom, že se Milan musí
    nejdříve vyučit řemeslu,
  • 00:03:23 pak že si může dělat, co chce.
  • 00:03:27 Starý pán byl ze školy,
    která viděla v kumštýři komedianta.
  • 00:03:36 Když se otec dozvěděl, že Milan
    zpívá v kavárně v Brně,
  • 00:03:41 tak mu dal pár facek se slovy:
    "Nejdříve musíš něco dokázat,
  • 00:03:46 mít řemeslo, pak si choď
    někam zpívat."
  • 00:03:50 V posledním ročníku brněnské
    konzervatoře jsem se rozhodl,
  • 00:03:54 že si založím orchestr.
  • 00:03:58 Zcela náhodou jsem se dozvěděl,
    že u Brna zpívá s amatérskou
  • 00:04:02 skupinou kluk s obrovským hlasem -
    ve stylu pana Cortese.
  • 00:04:11 Jel jsem se tam podívat,
    a skutečně, stál tam 17 letý Milan
  • 00:04:16 a zpíval.
  • 00:04:22 Milan byl lyrický baryton.
    Jeho hlas byl hezky zabarvený.
  • 00:04:29 On nikoho nekopíroval,
    měl svou specifickou barvu.
  • 00:04:39 Jeho hlas už tenkrát byl
    jakoby školený.
  • 00:04:46 Z laického hlediska už nepotřeboval
    školit, ale Milan přesto se zde
  • 00:04:49 nechal zapsat na brněnskou
    konzervatoř.
  • 00:04:54 Chtěl mít ke zpěvu profesionální
    vzdělání.
  • 00:05:11 Do Brna přišel v roce 1951
    a od té doby byl velmi oblíben.
  • 00:05:20 V roce 1954 seděl v publiku
    pražský kapelník Zdeněk Barták.
  • 00:05:34 V přestávce si vyhledal Milana
    a požádal ho o spolupráci v Praze.
  • 00:05:49 (ukázka)
  • 00:06:23 Se kterými kapelami jsi zpíval?
  • 00:06:25 V Brně to byl Erik Nirsch,
    v Praze Zdeněk Barták
  • 00:06:30 a od roku 1956 Karel Vlach.
  • 00:06:32 S tím jsem natočil hodně písní
    na gramofonové desky,
  • 00:06:36 spoustu snímků v televizi
    a rozhlase.
  • 00:06:42 - A už bychom si měli jít kopnout.
    - Ještě ne, Milane.
  • 00:06:54 Kam přišel, tam vynikal -
    ať to byl basketball, tenis,
  • 00:07:03 házená...
  • 00:07:06 Tenisová raketa, balón,
    peten-peták... to měl vždy s sebou.
  • 00:07:12 Když jsme byli v nějaké vesničce
    a měli jsme 15 minut času,
  • 00:07:19 museli jsme si jít s ním zahrát.
  • 00:07:22 Byl to šílenec - honil nás
    před představením po hřišti.
  • 00:07:28 Hrál fotbal a nakonec si vymkl
    kotník před představením.
  • 00:07:37 Pan Vlach neměl moc rád sportování
    v kapele, protože se bál,
  • 00:07:39 že se něco stane, a taky se
    vždy stalo.
  • 00:07:43 Jednou jel orchestr na týdenní
    zájezd na Moravu.
  • 00:07:46 Druhý den zde bylo utkání místní
    jedenáctky kuchařů a číšníků.
  • 00:07:53 Začalo utkání, první výkop
    a přihrávku dostal první
  • 00:07:56 saxofonista, který stoupl
    na míč, upadl a zlomil si ruku.
  • 00:08:00 Za chvíli se hrálo dál.
  • 00:08:02 Rána šla na bránu, ve které byl
    tehdejší bubeník Pavel Staněk,
  • 00:08:05 který skočil po balónu, ten chytil,
    ale jak upadl, tak si odřel obličej.
  • 00:08:16 Tak začal týdenní zájezd -
    saxofonista měl ruku v sádře
  • 00:08:19 a bubeník zalepenou tvář.
  • 00:08:35 Vždy se snažil najít nějakou
    činnost.
  • 00:08:37 Nebyl člověk, který by byl schopen
    si sednout.
  • 00:08:44 V restauraci, když se najedl,
    tak šel rovnou do kuchyně,
  • 00:08:48 kde se díval pod pokličky.
  • 00:08:52 Vešel do kuchyně a zdravil kuchařky,
    které neznal: "Nazdar, děvčata!",
  • 00:08:57 poplácal je po zadku a díval se
    jim pod pokličky -
  • 00:09:03 "Jé, gulášek! Tady je dršťková.
    Holky, trochu bych to přisolil!"
  • 00:09:09 Kuchařky se smály a byly v pohodě.
  • 00:09:16 Byl to živel. Neustále něco
    organizoval, měl rád lidi.
  • 00:09:21 Organizoval i večeře.
  • 00:09:25 Když je zvlášť dobré obecenstvo,
    přidávám taneček.
  • 00:09:28 Říkával nám: "Nejezte celý den!",
    tak jsme ho poslechli.
  • 00:09:30 Když jsme přišli, bylo všechno
    hotovo - obalený sýr, tatarka...
  • 00:09:35 Všichni byli hladoví, tak zasedli
    a pustili se do jídla...
  • 00:09:41 Žádného jídla jsme se ale nedobrali,
    protože to byl nastříhaný a obalený
  • 00:09:44 froté ručník.
  • 00:09:45 Milan si s tím dal takovou práci,
    že přemluvil lidi, aby mu těchto
  • 00:09:48 pár porcí udělali.
  • 00:09:50 Získal si kapelu na svou stranu,
    takže jsme se s ním stále bavili.
  • 00:10:01 Měli jsme se s Chladilem moc dobře.
  • 00:10:04 Ano, velmi dobře.
  • 00:10:06 Mám dojem, že se musel naprosto
    vyčerpat.
  • 00:10:10 Když byl unavený, tak byl spokojen.
  • 00:10:12 Žil tak, jak žít potřeboval -
    s plným nasazením.
  • 00:10:23 Z toho plného nasazení nakonec
    i bohužel umřel.
  • 00:10:33 (ukázka)
  • 00:11:17 S Milanem jsme se setkali v roce
    1958, kdy zpíval v orchestru
  • 00:11:22 Zdeňka Bartáka, což byl tehdy
    vynikající orchestr.
  • 00:11:28 Milan přecházel na lepší -
    ke Karlu Vlachovi.
  • 00:11:32 Já jsem přicházela ke Zdeňku
    Bartákovi.
  • 00:11:36 Ty dva hlasy se k sobě velice
    dobře hodily, lidé si zvykli,
  • 00:11:41 a byla po nich velká poptávka.
  • 00:11:44 Milan s Yvettou tvořili nádherný
    pár, byli jak z filmu.
  • 00:11:49 Ivetta byla krásná, ale ona je
    krásná stále.
  • 00:11:51 Milan byl urostlý, štíhlý -
    moc jim to spolu slušelo.
  • 00:11:57 Zpívali jsme každý sólo.
  • 00:11:58 Když potom dávali dohromady další
    programy, navrhl Vladimír Dvořák,
  • 00:12:05 aby zkusili duet.
  • 00:12:12 My jsme pořád nevěděli, ale Vlach
    nás přesvědčil, protože se to
  • 00:12:18 lidem líbilo.
    Odtud ty dueta pocházela.
  • 00:12:23 Opravdu se lidem líbila,
    takže jsme je zpívali asi 28 let.
  • 00:12:31 (ukázka)
  • 00:12:43 Začali zpívat v roce 1957,
    což je zajímavé.
  • 00:12:49 V tomto roce začala generace
    Semaforu.
  • 00:12:52 Tato generace se snažila nabourat
    staré "modely", které oni dva
  • 00:12:57 reprezentovali.
  • 00:13:00 Já mám pocit, že tito dva se vešli
    do jakéhosi modelu, který byl zde
  • 00:13:06 nutný a žádoucí.
  • 00:13:12 Pokud chtěl někdo něco bořit,
    tak oni to nedovolili.
  • 00:13:24 Měli zajištěno takové postavení,
    které jim vyhovovalo.
  • 00:13:30 Nebyli to bojovníci, ale v tu dobu
    to nebyl téměř nikdo.
  • 00:13:34 Nevadil mi jejich repertoár,
    moc se mi líbila práce s nimi.
  • 00:13:41 Dodnes na to vzpomínám jako
    na světlé roky mého života.
  • 00:13:51 Tehdy jsem si to ani neuvědomoval.
  • 00:13:55 Jejich popularita stála hodně
    na mimopražském, maloměstském,
  • 00:14:01 vesnickém publiku.
  • 00:14:04 Oni přesně věděli, do jakého vkusu
    se mají trefit, aby neurazili,
  • 00:14:08 neburcovali.
  • 00:14:13 Oni byli vždy hezcí, elegantní,
    zpívali o ničem, ale příjemně.
  • 00:14:19 Mně se jejich muzika líbila,
  • 00:14:24 i když tehdy jsem měl také jisté
    ideály o muzice a chtěl jsem dělat
  • 00:14:32 jazz-rock, ale ten nás v té době
    nemohl uživit.
  • 00:14:36 Časem si říkám, že ta muzika byla
    hrozná, ale když si ji znovu pustím,
  • 00:14:42 tak si říkám, že to nebylo
    tak špatné, byla to krásná melodie,
  • 00:14:46 vynikající orchestr...
    Snad to nebylo tak špatné.
  • 00:14:55 (ukázka)
  • 00:15:22 Brzy ráno zazvonil telefon
    a ozvala se ruština.
  • 00:15:27 Bylo mi sděleno, že budeme
    dělat 11 koncertů,
  • 00:15:37 a že za každý dostaneme 100 rublů.
  • 00:15:46 Viděl jsem před sebou ty peníze...
    a souhlasil jsem,
  • 00:15:51 požádal jsem o telefonní číslo.
  • 00:15:56 Najednou se česky ozvalo:
    "To by si žral ty Hradčany zpátky,
  • 00:16:00 to by jsi chtěl nějakou tu
    korunku! Tady Milan."
  • 00:16:10 Milan byl také trochu dětinský.
  • 00:16:12 Například nás strašil - schovával
    se za roh a vždy na nás vybafl.
  • 00:16:22 Čím více jsme se lekali,
    tím více byl šťastnější.
  • 00:16:25 Šprýmů bylo hodně - dělal legráci
    všeho druhu.
  • 00:16:31 Nikdy to nepřesáhlo mez nevkusu.
  • 00:16:35 Jednou jsem se chystal na první
    turné do Ruska.
  • 00:16:41 Milan mě pozval se svou budoucí
    ženou na večeři,
  • 00:16:48 aby mne seznámil, jak to tam
    chodí.
  • 00:16:50 Během večeře se najednou ozvaly
    hodiny - kukačky.
  • 00:16:53 Já jsem se otočil a najednou
    jsem zkoprněl, protože namísto
  • 00:16:58 kukačky z hodin vylézal Lenin.
  • 00:17:05 Já jsem to obdivoval a Milan
    mi řekl:
  • 00:17:07 "To je k dostání v ruském tuzexu."
  • 00:17:14 Já jsem celý zájezd ve všech městech
    chodil po těchto obchodech,
  • 00:17:18 ale nikde jsem to nenašel.
  • 00:17:23 Všude jsem žádal speciální hodiny,
    kde místo kukačky kuká Lenin.
  • 00:17:33 Prodavačky se vždy zarazily
    a jedna z nich mi řekla:
  • 00:17:38 "To není možné, Lenin nikdy
    nekukal."
  • 00:17:44 Když jsem se dostal do Prahy,
    tak jsem se dozvěděl,
  • 00:17:48 že Milan toto všechno nechal
    zinscenovat - kamarád řezbář
  • 00:17:52 mu kukačku upálil a na soustruhu
    nechal vyrobit Lenina.
  • 00:18:09 Milane, a co jiná zvířata?
    Umíš napodobit i jiná?
  • 00:18:12 Kozičku, kohouta.
  • 00:18:16 (mečí)
  • 00:18:19 (kokrhá)
  • 00:18:23 (předvání Vlastu Buriana)
  • 00:18:30 Uměl to s lidmi báječně.
  • 00:18:31 Když jsme přišli do cizího
    prostředí, uměl lidi ihned
  • 00:18:37 rozohnit, rozveselit.
    Každého si hned získal.
  • 00:18:43 Měl strašnou spoustu přátel,
    to jsem nikdy neviděl.
  • 00:18:47 Měl knihu, ve které měl poznamenáno,
    kdo má kdy svátek, narozeniny,
  • 00:18:52 a to nejen z našich známých,
    ale např. i ředitelé různých fabrik.
  • 00:19:01 Tam přinesl nějaký dárek,
    jinde zase něco dostal.
  • 00:19:05 Ráno mi telefonoval a ptal se,
    co dělám.
  • 00:19:08 Já mu řekl, že mě vzbudil,
    takže si dám kafe a cigaretu.
  • 00:19:13 On mi řekl, abych přijel k němu.
  • 00:19:14 Přijel jsem tedy k němu a byl
    zvědavý, co se bude dít.
  • 00:19:17 On řekl: "Jedeme."
  • 00:19:18 Jezdili jsme po Praze a zastavovali
    v různých prodejnách.
  • 00:19:21 Já jsem mu dělal taxikáře - pil jsem
    kávu a Milan si popíjel vínečko.
  • 00:19:43 Při jednom příjezdu do Prahu
    jsem mu řekl, že bych měl chuť
  • 00:19:47 na šunku od kosti.
  • 00:19:50 On mi řekl, že to je maličkost
    a šli jsme na Uhelný trh.
  • 00:19:57 Tam se slovy: "Kočičky, na mě
    se usmívat, na mě se dívat!",
  • 00:20:04 předběhl celou frontu a byl první
    u pultu.
  • 00:20:15 Všichni zapomněli, že předbíhá
    a jen pozorovali "Chladila".
  • 00:20:20 On to dělal bezvadně - když
    někoho neznal, tak vešel
  • 00:20:25 do vrátnice, kde ho všichni hned
    poznali, a ptal se:
  • 00:20:31 "Je tam Pepa Kudláček, ředitel?"
  • 00:20:35 Vrátný na to: "Tady není Kudláček
    ředitel, tady je Novák."
  • 00:20:38 Milan dělal Buriana: "No vždyť
    říkám, Novák.
  • 00:20:45 My jsme ho přijeli pozdravit..."
  • 00:20:47 I když neznal toho člověka,
    přečetl si jeho vizitku
  • 00:20:50 a hned mu začal tykat:
  • 00:20:52 "Ahoj, Franto, jak se máš?
    Co děláš?"
  • 00:20:54 Ten dotyčný tam stál jako sloup
    a nevěděl, co má dělat.
  • 00:20:59 On věděl, kdo je Chladil,
    ale že by si tykali,
  • 00:21:02 to si nevzpomínal."
  • 00:21:04 Hned ale šli do dílny a odnášel si
    zboží, které potřeboval.
  • 00:21:11 On sehnal všechno.
  • 00:21:17 On svoji popularitu nemusel
    zneužívat.
  • 00:21:19 Lidé ho měli tak rádi, že mu
    bez debaty dávali všechno, co chtěl.
  • 00:21:24 On vše ale hned rozdal - někdo měl
    svátek...
  • 00:21:31 Nenosil to vše pro sebe,
    ale obdarovával další.
  • 00:21:50 (ukázka)
  • 00:22:24 Protože jsme měli volný čas, tak
    jsme dali dohromady malou kapelu.
  • 00:22:38 První byla Metronom, další Šest
    stréců, poslední byl orchestr
  • 00:22:42 Ladislava Slunéčky.
  • 00:22:45 Milan mě požádal o to,
    abych mu udělal doprovodnou kapelu.
  • 00:22:50 To bylo v roce 1975.
  • 00:22:54 Dali jsme to dohromady, nazkoušeli,
    a od té doby jsme spolu jezdili.
  • 00:23:00 Tehdy existovalo Pražské kulturní
    středisko,
  • 00:23:07 ale Milan jako organizátor byl
    výborný.
  • 00:23:11 Oni museli psát smlouvy,
    ale Milan vše dojednával sám.
  • 00:23:15 Dělali jsme i 25 představení
    za měsíc,
  • 00:23:20 přitom jsme ještě točili desky,
    zpívali v rádiu.
  • 00:23:26 Pracovali jsme nadoraz.
  • 00:23:32 V noci jsme přijeli z vystoupení
    a restaurace už byla zavřená.
  • 00:23:36 Milan zařídil, aby na nás počkali.
  • 00:23:43 Vždy se staral, aby kapela měla
    pohodlí.
  • 00:23:49 Nedělal to proto, že musel,
    on chtěl stále něco zařizovat.
  • 00:24:01 Vrátil se ve tři hodiny ráno
    a v osm hodin už telefonoval,
  • 00:24:05 zařizoval, vyřizoval pro celý
    ansábl. Měl vše na starost.
  • 00:24:17 Já jsem říkala, že těch vystoupení
    je mnoho, že je to nadoraz.
  • 00:24:20 Milan nikdy neřekl, že by se mu
    nechtělo.
  • 00:24:25 Říkával, že mám celý den volno
    a jen večer pojedu s ním.
  • 00:24:28 On se na každé představení těšil.
  • 00:24:34 Svátku žen jsem se obávala už
    od vánoc.
  • 00:24:37 Před vánocemi bylo také větší
    vytížení a ještě se točil Silvestr.
  • 00:24:43 Bylo toho hodně, ale Milan byl
    ve svém živlu.
  • 00:24:49 Ranní ptáče, dál doskáče...
  • 00:24:54 Milan navštěvoval Vídeň nejméně
    pětkrát do roka.
  • 00:24:59 Ptal jsem se ho, proč se neučí
    německy - jako Karel Gott,
  • 00:25:06 protože by mohl mít stejné šance,
    protože je koncertní zpěvák.
  • 00:25:12 I jeho paní mu domlouvala,
    ale on nikdy nechtěl.
  • 00:25:16 (ukázka)
  • 00:25:44 To byla tehdejší doba,
    s tím se nedalo nic dělat.
  • 00:25:48 Tehdejší generaci zpěváků
    říkali "prkenné na pódium".
  • 00:25:54 Ale Milan nebo Yvetta,
    ti to dělali od začátku.
  • 00:26:05 Musíme si uvědomit, že období,
    které jsem s nimi prožil,
  • 00:26:09 patří do těch pozdnějších.
  • 00:26:16 Oni už tehdy spolu zpívali 25 let.
  • 00:26:19 Kulturní politika, která zde
    panovala, nepřála tomu,
  • 00:26:22 aby se vyvinulo něco,
    co by se vymykalo.
  • 00:26:27 Lidé se proto přiklonili k tomu
    nejhlubšímu korytu středního proudu.
  • 00:26:31 Tři čtvrtě repertoáru muselo být
    českého nebo z východní strany,
  • 00:26:37 jenom trochu jazzu.
  • 00:26:40 To si ale Vlachovci nechávali
    pro sebe - pro orchestrálky,
  • 00:26:45 aby si mohli zahrát něco jiného.
  • 00:26:48 V té době sloužil režimu snad
    úplně každý, kromě Plastic People.
  • 00:26:54 Samozřejmě že sloužili režimu -
    aby lidé neprotestovali proti němu.
  • 00:27:03 Režim potřeboval dát něco lidem -
    chléb a hry.
  • 00:27:10 Komunista - nekomunista,
    on žil ve svém světě.
  • 00:27:15 O politiku se nezajímal.
  • 00:27:19 Když to byl obchod - MDŽ,
    Rudý prapor, tak jsme hrát museli,
  • 00:27:22 ale vydělali jsme si peníze.
  • 00:27:24 Občas nám řekl věci, že člověk
    zíral.
  • 00:27:35 Kolikrát byl velice ostrý
    na komunisty.
  • 00:27:44 Na druhou stranu s komunisty
    vycházel dobře, protože měl z toho
  • 00:27:49 prospěch on i jeho kamarádi.
  • 00:27:56 Dovedl se se všemi řediteli
    komunisty vždy dohodnout.
  • 00:28:08 Dohodl se s nimi, ale vždy si
    zachoval svoji tvář.
  • 00:28:12 Nikdy jim neřekl: "Ano, já s vámi
    souhlasím. Socialismus je bezvadný."
  • 00:28:17 Vždy jim dal najevo, že oni jsou
    na jedné straně, on na druhé,
  • 00:28:24 ale přesto že se domluví.
  • 00:28:28 (ukázka)
  • 00:28:37 Na zájezdu do Nového Jičína
    mě ráno v 8 hodin vzbudil,
  • 00:28:41 že musíme jít do fabriky
    na kloubouky, že prý je tam
  • 00:28:46 musíme pozdravit.
  • 00:28:50 Šli jsme tam, pozdravili jsme
    je, každý jsme dostali 5 klobouků,
  • 00:28:54 které se nám na nic nehodily,
  • 00:28:58 a pokračovali jsme do Paluk,
    kde vyráběli svíčky.
  • 00:29:01 Já jsem neměl motorku ani auto,
    ale za dvě hodiny jsem měl
  • 00:29:04 zpětné zrcátko, svíčky...
  • 00:29:08 Párkrát jsem se s ním zúčastnila
    jeho návštěv.
  • 00:29:12 Brzy jsem ale přestala, protože
    bych brzy byla nepoužitelná
  • 00:29:17 večer na představení.
  • 00:29:19 Doporučuji pohyb...
    hlavně na zdravém vzduchu.
  • 00:29:23 Měl shromažďovací vášeň,
    což asi podědil po své mamince,
  • 00:29:27 která nám také na chalupu vozila
    vše možné, což by se někdy
  • 00:29:33 eventuelně mohlo hodit.
  • 00:29:36 Kdyby mu dali koště ozdobené
    mašličkami, tak by byl za něj
  • 00:29:40 šťastný jako za dar.
  • 00:29:43 Byl vděčný za každý dar.
  • 00:29:49 Tyto relikvie shromažďoval
    v garáži - jako v Hrabalových
  • 00:29:57 Slavnostech sněženek -
    "Nekup to, když je to tak levný."
  • 00:30:06 Jeho garáž byl trezor,
    kde jste našel všechno možné -
  • 00:30:14 od jehly po televize.
  • 00:30:22 Dvě prkna na windsurfing,
    hoblovka, tři nautily
  • 00:30:28 a tisíce dalších blbostí.
  • 00:30:31 Když někdo něco potřeboval, tak mu
    to Milan dal, on měl všechno.
  • 00:30:35 To byl jeho sport -
    nejen, že se rád bavil,
  • 00:30:41 protože miloval lidi, společnost.
  • 00:30:48 Toto sbírání věcí - mangelení -
    mu dělalo radost proto,
  • 00:30:54 že to dokázal z lidí vymámit,
    ať to bylo cokoliv.
  • 00:31:03 Měl jednu špatnou vlastnost -
    hrozně rád kdekoliv z hotelu
  • 00:31:07 něco odnesl - třeba vázičku
    na stole.
  • 00:31:12 Z toho měl hroznou radost.
  • 00:31:15 Naše maminka se ale zlobila,
    kárala ho, že se to nedělá.
  • 00:31:22 Byl to pro něj jako "adrenalinový
    sport".
  • 00:31:44 Milan byl nejen hvězda pěvecká,
    ale i střelecká - ve fotbale.
  • 00:31:51 My jsme měli zvláštní systém hry -
    když byl Milan před branou,
  • 00:31:56 tak jsme všichni museli nahrávat
    jemu, aby on dával góly.
  • 00:32:01 Každý takový zpěvák chtěl při
    kolektivních hrách vynikat.
  • 00:32:11 Ti, co jsme to nepotřebovali,
    tak jsme jim ty balóny přihrávali
  • 00:32:15 a oni měli obrovskou radost,
    že mohli něco vytvořit při té hře.
  • 00:32:22 Když dal Milan gól, tak lítal
    po hřišti jako blázen.
  • 00:32:28 Hrozně rád se prosazoval
    a neuměl prohrávat.
  • 00:32:31 To je u sportovců dobré.
  • 00:32:34 Když jsme hráli tenis a balón
    byl na lajně, tak teniskou udělal
  • 00:32:43 rýhu a řekl, že to byl aut.
  • 00:32:45 Když mu nevěřili, tak zamázl rýhu
    na antuce a prosadil svou pravdu.
  • 00:32:53 "No vidíš, alespoň něco znáš!"
  • 00:32:55 Milan navrhl, že bychom mohli jít
    na Albatros - na parník na Vltavě.
  • 00:33:00 Šli jsme pěšky přes Letenskou pláň.
  • 00:33:04 Sázeli jsme se, jak je ta loď
    dlouhá. Milan vyhrál.
  • 00:33:09 V průběhu večeře přišel strojník
    a prozradil na Milana,
  • 00:33:15 že prý tam byl před třemi dny
    a ptal se na loď.
  • 00:33:23 On strašně rád vyhrával,
    nesmyslně se sázel -
  • 00:33:32 kolikrát hodí papír do odpadkového
    koše v rohu.
  • 00:33:38 Vsázeli jsme se, kdo dál doplivne,
    kdo dál dočůrá...
  • 00:33:45 Sázeli jsme se o 5, 10 korun.
  • 00:33:47 Sázeli jsem se o přestávce v šatně
    a hráli jsme krabičky.
  • 00:33:58 Sázky byly naprosto v každém jeho
    nápadu.
  • 00:34:08 Tři, čtyři, pět, šest, sedm...
    vyhrál jsem.
  • 00:34:15 (ukázka)
  • 00:34:52 Spousta lidí si myslela, že Milan
    s Yvettou měli "techtle mechtle".
  • 00:34:56 Byly situace, kdy by to prozradil,
    ale skutečně spolu nic neměli.
  • 00:35:10 Byli jsme skutečně přátelé,
    kolegové, kamarádi - nic víc.
  • 00:35:15 Zpívali jsme ale lyrické texty,
    a když se zpívá o lásce,
  • 00:35:20 nešlo, abychom se dívali na sebe
    naštvaně, nebo každý jinam.
  • 00:35:30 Já když jsem se na něj nedívala,
    tak mi maminka říkala, že to není
  • 00:35:32 ke koukání, že je to ošklivé.
  • 00:35:38 Můj partner mi zase vyčítal,
    že se na Chladila dívám...
  • 00:35:42 Já můžu říci, že nebyly
    "techtle ani mechtle".
  • 00:35:49 Na Milana žárlil i Karel Vlach,
    ale úplně zbytečně.
  • 00:35:54 Děkuji, mám ránu.
  • 00:35:57 Byly ženy, které by rády s Milanem
    něco měly, to je jasné.
  • 00:36:08 Byly to kolikrát pěkné ženské.
  • 00:36:10 Milan svou ženu ale miloval.
  • 00:36:12 Ať to všechno bylo jak bylo,
    on vždy říkával:
  • 00:36:17 "Moje Anina, ta má nejhezčí nohy.
  • 00:36:19 Moje Anina, tak má nejhezčí prsa."
  • 00:36:20 On svou ženu velice obdivoval.
  • 00:36:23 (ukázka)
  • 00:36:51 Byl to opravdu fantastický vinař,
    nevím, kde ho Milan objevil.
  • 00:36:55 Přijeli jsme k panu Sýkorovi,
    a ten nás vzal do sklepa.
  • 00:37:02 Pod sudy měl udělaný archiv,
    jehož ročník měl nadepsaný křídou.
  • 00:37:18 Milan to viděl a podruhé,
    když jsme přijeli, tak se ho ptal,
  • 00:37:24 zda nemá něco lepšího,
    něco archivního.
  • 00:37:31 Pan Sýkora odešel dozadu a přinesl
    lahev - otevřel ji a nalil.
  • 00:37:38 Milan ochutnal a řekl,
    že to je Neuburg.
  • 00:37:47 Sýkora se rozzářil a řekl,
    že má pravdu.
  • 00:37:50 Milan odhadl, že to je ročník
    1970.
  • 00:37:56 Sýkora se roztavil a obdivoval
    Milana, jaký je odborník.
  • 00:38:06 A sklep byl Milana!
  • 00:38:13 Jednou jsme přišli do restaurace
    na jídlo.
  • 00:38:17 Nějaký "štamgast" oslovil Milana,
    zda si pamatuje, jak s ním
  • 00:38:24 před pěti lety pil,
    i když to nebyla pravda.
  • 00:38:34 Stále ho zval, aby se sním šel
    napít.
  • 00:38:38 Milan se sebral a šel se s ním
    k pultu napít.
  • 00:38:44 Ten dotyčný ale pak nevykládal
    o tom, že si s Milanem dal
  • 00:38:48 malého panáka, ale říkal,
    že chlastal s Chladilem.
  • 00:38:51 Z toho se vytvořil mýtus,
    že byl Milan alkoholik.
  • 00:38:58 On moc nepil, protože by nikdy
    s Karlem nedal dohromady
  • 00:39:04 takové texty.
  • 00:39:09 Nikdy jsem je opilé neviděla.
  • 00:39:24 Milan byl bez nálady málokdy,
    snad jen, když prohrála Slávie.
  • 00:39:29 To se dovedl tak rozčílit,
    že křičel.
  • 00:39:33 Měl zřídka špatnou náladu.
  • 00:39:36 Občas se s Yvettou pohádali
    kvůli repertoárovým věcem,
  • 00:39:44 nebo vynadal kapele.
  • 00:39:52 Někdy jsme si vyměnili názory,
    ale vždy to končilo tím,
  • 00:40:02 že jsem musel sklonit hlavu,
    protože on měl vždy pravdu.
  • 00:40:35 Jeli jsme z představení a Milanovi
    pod auto vběhla 17letá dívka.
  • 00:40:41 Ta dívka zemřela.
  • 00:40:43 Toto se rozkřiklo a lidé to
    dávali Milanovi za vinu.
  • 00:40:52 Milan za to ale opravdu nemohl,
    já jsem u toho byla.
  • 00:40:56 Ta dívka měla babičku,
    která se se smrtí vnučky nesmířila.
  • 00:41:02 Jednou Milan řekl,
    že ho ta babička proklela.
  • 00:41:13 Dříve zpíval s Rudolfem Cortésem.
  • 00:41:17 Ten už na tom nebyl zdravotně
    nejlépe a měl sklerózu.
  • 00:41:22 Táta ho ale bral jako svého
    kamaráda a nechtěl ho
  • 00:41:28 jen tak odstavit.
  • 00:41:32 Bral ho tedy s sebou do poslední
    chvíle na koncerty,
  • 00:41:38 což by málokdo udělal.
  • 00:41:45 Byli jsme dva kohouti na jednom
    smetišti, protože jsme oba
  • 00:41:49 dělali stejný styl muziky.
  • 00:41:53 Nezáviděli jsme si - když on zpíval,
    tak jsem mu fandil, a naopak.
  • 00:42:02 Když jsem dozpíval, tak mě honil
    zpět na jeviště,
  • 00:42:05 dokud lidé tleskali.
  • 00:42:09 To bylo zajímavé, protože to jsem
    ve své branži nikdy předtím
  • 00:42:15 ani nikdy potom nezažil.
  • 00:42:23 Po vstupu sovětských vojsk jsem
    nesměla ani na jeviště,
  • 00:42:26 ani do rozhlasu.
  • 00:42:27 Nesměla jsem vůbec nic.
  • 00:42:29 V té době jsem Milana potkala
    na Jungmanově náměstí.
  • 00:42:33 On mě spontánně popadl a zeptal se,
    jak se mi daří.
  • 00:42:37 Já jsem mu to odvyprávěla.
  • 00:42:39 On řekl, že je mu to líto
    a nabídl mi, abych jezdila s ním,
  • 00:42:44 že to zkusíme.
  • 00:42:48 (ukázka)
  • 00:43:25 V roce 1983 jsem se podruhé vdávala
    a pozvala jsem celý ansámbl,
  • 00:43:31 a také Aninu Chladilovou.
  • 00:43:34 Ona se omlouvala, že prý nemůže
    přijet, protože odjíždí do Rakouska.
  • 00:43:38 Byla svatba, my jsme vyšli z budovy
    a na schodech čekala Anina,
  • 00:43:44 která mi přišla popřát.
  • 00:43:46 Milan ji objal kolem ramen
    a někdo stiskl fotoaparát.
  • 00:43:54 Milan jí dal pusu, Anička nastoupila
    do auta, a to bylo naposledy,
  • 00:44:01 kdy se Anina viděla s Milanem.
  • 00:44:04 Po posledním koncertu v Kašperských
    horách,
  • 00:44:07 dělali jsme zrovna Plzeňskou
    šňůru, jsme měli mít dovolenou.
  • 00:44:12 Chyběly nám jen 4 představení.
  • 00:44:14 Přijeli jsme tam už odpoledne,
    bylo zrovna hezky.
  • 00:44:16 Milan se chtěl jít projít.
  • 00:44:20 Šli jsme na houby, ale do lesa
    jsme nedošli.
  • 00:44:25 Svítilo sluníčko, tak jsme si
    lehli.
  • 00:44:28 Se závanem větru jsem uslyšel
    muziku.
  • 00:44:34 Netušil jsem, že je v dáli hřbitov,
    kde byl zrovna pohřeb.
  • 00:44:47 Také na toto téma padlo pár slov.
  • 00:44:53 Když jsem si to uvědomil potom,
    říkal jsem si, že to byla mystika.
  • 00:45:12 Na závěr jsem jel s Yvettou.
  • 00:45:17 On řídil sám, protože já jsem
    jela se svým autem.
  • 00:45:22 Několikrát jsme Milana předjížděli
    ten večer.
  • 00:45:26 Někde u Příbramy jsem podle
    světel poznal Milanovo auto.
  • 00:45:33 Jeho světla se v zrcátku ztrácela.
  • 00:45:40 Bylo mi divné, že jede tak pomalu.
  • 00:45:42 To byly poslední chvíle,
    kdy jsem viděl jeho světla
  • 00:45:46 ve zpětném zrcátku.
  • 00:45:59 Asi v 7 hodin mi telefonoval
    kapelník, že je Milan mrtev.
  • 00:46:07 Já jsem ho poslal do prčic,
    aby si nedělal legraci.
  • 00:46:13 Já jsem si myslel, že se opili,
    tak jsem je chtěl odvézt.
  • 00:46:17 Kapelník mi ale řekl,
    že je opravdu mrtev.
  • 00:46:21 Hrál jsem zrovna tenis s jeho
    trumpetistou.
  • 00:46:26 On odběhl k telefonu.
  • 00:46:30 Když přišel, řekl, že se stal malér,
    že Milan je po smrti.
  • 00:46:37 Já jsem si myslel, že si to
    vymyslel, protože jsem vyhrával
  • 00:46:41 a hráli jsme o peníze.
  • 00:46:43 On ale tvrdil, že je to pravda,
    abych se jel přesvědčit.
  • 00:46:48 Jel jsem na místo, kde se to mělo
    stát, a byla to opravdu pravda.
  • 00:46:55 Byl to šok.
  • 00:46:58 Já jsem ten den ztratila hlasivky.
  • 00:47:01 Okamžitě jsem jela na Bulovku,
    ale nemohla jsem promluvit,
  • 00:47:04 hlasivky mi nepracovaly.
  • 00:47:11 Sotva jsem dojel do Prahy,
    tak mi volali z televize,
  • 00:47:17 že potřebují něco přetočit.
    Nevěděl jsem co.
  • 00:47:23 Když mi režisér řekl, že potřebují
    přetočit jeden duet s Yvettou.
  • 00:47:30 Já jsem to odmítl, protože jsem
    ze sebe nic nedostal.
  • 00:47:43 Člověka, který s ním přišel
    do styku, to nemohlo ani napadnout.
  • 00:47:54 Tak starý nebyl - byl to kluk,
    s těmi svými kousky, se sportem...
  • 00:48:03 V tom nebylo nic jiného
    než akutní vteřinová smrt,
  • 00:48:10 která neměla žádné signály.
    Byl naprosto zdravý.
  • 00:48:22 Milan Pána Boha zkoušel,
    kolik času ještě má.
  • 00:48:30 Milan žil skutečně naplno.
  • 00:48:34 Pan doktor při pitvě řekl,
    že jeho srdce bylo na kusy,
  • 00:48:39 zdevastované, takže je div,
    že tak dlouho žil.
  • 00:49:09 Lidé, kteří se přišli rozloučit
    s Milanem, se ani nevešli
  • 00:49:14 do krematoria.
  • 00:49:19 Já jsem měl jít mluvit,
    protože jsem s ním byl nejdéle.
  • 00:49:22 Já jsem ale nemohl ani zpívat,
    protože jsem měl stažený krk.
  • 00:49:28 Nemohl jsem nic.
  • 00:49:30 To už je tak dávno.
  • 00:49:33 Tam byli lidé ze všech koutů -
    přijeli všichni jeho známí z Vídně,
  • 00:49:42 z Německa...
  • 00:49:44 Bylo to, jako když zemřel prezident.
  • 00:49:47 Milan neschází jenom mně.
  • 00:49:49 Po Milanovi tu zůstala mezera,
    kterou dodnes nikdo nezaplnil -
  • 00:49:54 ani jako zpěvák, ani jako člověk,
    kolega.
  • 00:49:59 Protože se nehlídal, tak si svůj
    život užil a vypil ho
  • 00:50:04 do poslední kapky.
  • 00:50:09 Jak říká moje žena:
  • 00:50:11 "Být tady Milan, tak na zadku
    určitě nesedíš!
  • 00:50:14 Ten by vás honil jak financ kozu!
  • 00:50:17 Tahle doba měla přijít v 70. letech
    a byli jste všichni za vodou."
  • 00:50:23 Milan se měl dožít této doby,
    byla by to nádhera.
  • 00:50:26 Ten by ji uměl vzít za správný
    konec.
  • 00:50:30 Je to 18 let a já tomu pořád
    nemůžu uvěřit.
  • 00:50:33 (ukázka)
  • 00:50:45 Skryté titulky:
    Marie Marek a Josef Batěk

Související