iVysílání

stránky pořadu
Premiéra:
31. 10. 2007
19:30 na ČT2

1 2 3 4 5

161 hlasů
11913
zhlédnutí

Schechtlové

Dokument o významných fotografech Šumavy

27 min | další Dokumenty »

upozorňovat

do playlistu

Přehrávač videa

Načítám přehrávač...

Šechtlové

  • 00:00:19 Ano, doslova posedlost fotografií,
    které podlehlo 5 generací Šechtlů.
  • 00:00:24 Zakladatelem této dynastie
    byl Ignác Šechtl,
  • 00:00:28 který se v 60. letech 19. století
    začal profesionálně
  • 00:00:32 věnovat fotografii.
  • 00:00:34 Po zastávce na Kladně, Plzni
    a Nepomuku si zvolil dráhu
  • 00:00:38 kočovného fotografa.
  • 00:00:40 Při svých toulkách Šumavou
    a jižními Čechami zavítal
  • 00:00:43 i do Tábora, kde se zamiloval,
    oženil a otevřel
  • 00:00:46 fotografickou dílnu.
  • 00:00:48 Načas spolupracoval s významným
    táborským fotografem A. Sejkem.
  • 00:00:53 Samozřejmě, že se věnoval
    portrétní fotografii,
  • 00:00:56 ale jeho naturel jej vždy táhl
    do terénu. Této vášni vděčíme
  • 00:01:01 za věrné zachycení tváře Tábora
    a jeho života na přelomu století.
  • 00:01:07 V 80. letech se seznámil
    s Janem Vosečkem,
  • 00:01:09 který se stal jeho společníkem.
  • 00:01:18 Když mi bylo patnáct,
    tak jsem se na gymnáziu seznámila
  • 00:01:20 se starším mládencem,
    kterému bylo osmnáct.
  • 00:01:25 Párkrát mě vyzval na nějakou
    schůzku, a protože byl z rodiny
  • 00:01:29 fotografů, tak fotografoval.
  • 00:01:31 A samozřejmě každá dívka,
    když jí její milej hned 2. den
  • 00:01:36 přinese hotové fotografie v albu,
    tak kdo by neodolal?
  • 00:01:43 Ještě ke všemu, když jsem tam
    byla vyfocena tak krásně.
  • 00:01:47 Prostě neodolala jsem
    a začala jsem taky fotit.
  • 00:01:50 Bohužel svůj fotoaparát
    jsem neměla.
  • 00:01:53 V pětačtyřicátém roce,
    když můj milý odjel na pomoc Praze,
  • 00:01:59 tak mi i s aparátem zmizel
    na krátkou dobu z očí.
  • 00:02:05 Já jsem se jednoho dne dívala
    z okna, přijel džíp,
  • 00:02:09 z něho vyskočil vojáček a vyhodil
    ven obrovský plátěný pytel.
  • 00:02:15 Kýval na lidi, ukazoval na hodinky
    a ukazoval, že jim za to dá aparát.
  • 00:02:23 Já jsem doma o to hrozně stála.
  • 00:02:27 Říkala jsem otci, já si tam dojdu
    za hodinky vyměnit ten aparát.
  • 00:02:32 Otec říkal, prosím tě, neblbni,
    hodinky máš nový a jdou,
  • 00:02:36 kdo ví, co ti dá za aparát?
  • 00:02:38 Přemlouvala jsem otce,
    až mi to dovolil,
  • 00:02:41 já jsem vyběhla ven,
    sundala jsem hodinky,
  • 00:02:45 on poslechl, jestli jdou,
    vhodil je do menšího pytle
  • 00:02:48 a mně dal aparát.
  • 00:02:51 Takže já jsem od té doby,
    od r. 1945, vlastnila
  • 00:02:54 svůj vlastní aparát.
  • 00:02:59 Pochopitelně, že jsem byla šťastná.
  • 00:03:02 Protože bylo osvobození,
    říkala jsem si, teď nastane
  • 00:03:07 nový život, všechno bude krásné.
  • 00:03:11 Tak jsem pozvala děti z celého
    domu a všechny jsem je nafotila.
  • 00:03:18 Nafotila jsem malého Ruprechta,
    jak kouše krajíc chleba.
  • 00:03:24 Nafotila jsem náš dům,
    který byl ověšený girlandami
  • 00:03:28 a další a další děti.
  • 00:03:30 Jako svoji 1. reportáž jsem fotila
    krásný mír, který nás teď čeká.
  • 00:03:52 Roku 1877 se Ignácovi a Kateřině
    Šechtlovým narodil syn
  • 00:03:57 Josef Jindřich, který se stal
    zákonitě pokračovatelem
  • 00:04:00 rodinné tradice.
  • 00:04:03 Na fotografiích z přelomu století
    je proto velmi těžké určit
  • 00:04:08 autorství, protože většinou
    pracovali společně.
  • 00:04:11 Svými fotografiemi dokázali
    přesvědčivě zachytit atmosféru
  • 00:04:15 válečných let 1. světové války
    v Táboře, radost ze vzniku
  • 00:04:20 Československé republiky,
    včetně návratu prvního prezidenta
  • 00:04:26 T. G. Masaryka do vlasti
    a jeho vřelého přijetí v Táboře.
  • 00:04:31 Rovněž tak bohatý společenský
    život a stavební ruch
  • 00:04:34 v období mezi válkami.
  • 00:04:37 Josef Jindřich, dnešními
    generacemi nazýván starým pánem,
  • 00:04:41 stabilizoval firmu a vysoce
    pozvedl její prestiž.
  • 00:04:45 Vybudoval nový ateliér
    a se stejným zaujetím
  • 00:04:48 pro vše nové, jaké měl jeho otec,
    jej vybavil nejnovější technikou.
  • 00:04:52 V r. 1925 se J. Jindřichovi
    a A. Šechtlovým narodil syn
  • 00:04:58 Josef Ferdinand Ignác,
    budoucí fotograf 3. generace.
  • 00:05:04 Tohle je fotoaparát Leika,
    se kterou můj dědeček fotografoval.
  • 00:05:07 Koupil si ji až po 50. roce
    a neodložil ji celý život.
  • 00:05:11 Na to, že už fotografoval
    jako starý pán,
  • 00:05:15 tak se s tím opravdu naběhal.
    Bylo vidět, že má o všechno zájem.
  • 00:05:19 Vždycky byl na tom správném místě.
  • 00:05:21 Zatímco všichni ostatní fotografové
    se ještě vzpamatovávali, on už byl
  • 00:05:26 na druhé straně náměstí
    a fotografoval někde z výšky,
  • 00:05:29 ze střechy tramvaje,
    z kandelábru...
  • 00:05:44 Mě k fotografii přivedl děda,
    který mi jako malému klukovi
  • 00:05:47 ukazoval staré aparáty, vysvětloval
    mi, jak funguje fotografie.
  • 00:05:53 To se mi moc líbilo.
  • 00:05:54 Většinu aparátů jsem rozbil,
    ale jinak to dopadlo dobře.
  • 00:05:59 Teď dělám matematiku
    a programování,
  • 00:06:02 ale svým způsobem jsme se k tomu
    vrátili digitalizováním archivu.
  • 00:06:07 To je taková věc na pomezí, kdy
    člověk zpracovává staré fotografie
  • 00:06:12 novou digitální technikou,
    která mě docela zajímá.
  • 00:06:18 Mám strašně rád staré fotografie.
    Je spousta zajímavých věcí.
  • 00:06:22 Myslím si, že by se to mělo
    nějakým způsobem zpracovat
  • 00:06:25 a zpřístupnit, jinak to časem
    zmizí a byla by to škoda.
  • 00:06:32 Desky skenujeme celé.
  • 00:06:34 I když tam není nějaká obrazová
    informace, tak abychom věděli,
  • 00:06:38 jestli je ta deska poškrábaná,
    loupe se želatina nebo už je
  • 00:06:42 nějakým způsobem zdegradovaná -
    uštípnutá.
  • 00:06:49 V digitálním archivu je důležité
    vědět o té desce všechno.
  • 00:06:56 Dám to skenovat a během toho
    už se dá minulá naskenovaná
  • 00:06:59 fotografie popsat a zařadit
    do archivu.
  • 00:07:02 A potom ještě Honzou udělaným
    softwarem automaticky vyvineme
  • 00:07:07 náhledy a ty se ještě tenhle
    týden objeví na internetu,
  • 00:07:11 kde je můžete vidět.
  • 00:07:13 Třeba je někdo pozná, datuje
    nebo použije k nějaké své práci.
  • 00:07:19 Bude z nich mít užitek
    nebo radost.
  • 00:07:25 Zájem o fotografii a samozřejmě
    láska k mladému fotografovi
  • 00:07:29 Josefovi, nazývanému Pupa,
    přivedla Marii do fotoateliéru
  • 00:07:33 Šechtl a Voseček.
  • 00:07:36 Po několika letech šťastné práce
    prožívané v neustálém objevování
  • 00:07:39 tajů fotografie a kompletování
    ateliéru, přišla doba
  • 00:07:44 združstevňování, a tak se Marie,
    nyní už Šechtlová, stala řádnou
  • 00:07:48 fotografkou družstva Fotografia
    v Táboře.
  • 00:07:52 Protože rutinní práce v ateliéru
    ji postupem času přestala
  • 00:07:57 uspokojovat a vše ji táhlo ven
    do terénu a ke skutečnému životu,
  • 00:08:01 tak se počátkem 60. let
    minulého století rozhodla odejít
  • 00:08:04 na tzv. volnou nohu a věnovat se
    umělecké fotografii.
  • 00:08:11 V té době mě fotografování dětí
    bavilo ze všeho nejvíc,
  • 00:08:13 protože děti byly bezprostřední,
    bylo jich všude spousta.
  • 00:08:17 Naše ulice byla vždycky plná dětí,
    hrály si tam s míčem,
  • 00:08:20 běhaly tady po Jordáně po sněhu,
    takže vznikly zajímavé snímky
  • 00:08:24 i skoro grafické.
  • 00:08:26 Zajímalo mě i udělat
    takový menší cyklus.
  • 00:08:29 Např. jsem si vymyslela,
    že vrabec, který ještě neumí lítat,
  • 00:08:34 se dívá seshora na děti,
    jak si dole vesele hrají.
  • 00:08:38 Ovšem vrabec byl zvědavý,
    chtěl to vidět zblízka,
  • 00:08:43 tak se jednoho dne, i když chudák
    ještě neuměl létat, sesunul dolů
  • 00:08:49 na hřiště těch dětí a viděl,
    že to je úplně jinak.
  • 00:08:55 Že on je malinký a ty děti
    jsou hrozně velké.
  • 00:08:58 A teď se k němu blíží ta velká
    ruka té holčičky
  • 00:09:01 a byl z toho celý vyděšený.
  • 00:09:06 Cyklus inspirovaný básní J. Nohy
    "Jeden druhému", vyjadřující
  • 00:09:10 vztahy mezi lidmi, nakonec
    předložila M. Šechtlová
  • 00:09:13 samotnému básníkovi.
  • 00:09:15 Fotografie Jana Nohu natolik
    zaujaly, že jí nabídl spolupráci.
  • 00:09:20 Sám o tom později napsal:
  • 00:09:22 "V každém snímku se snaží
    vyjádřit své myšlenky,
  • 00:09:25 estetický názor, cítění života
    a jeho problémů.
  • 00:09:29 Není to jen její koníček,
    ale doslova posedlost."
  • 00:09:33 A to byl začátek jejich
    vzájemné spolupráce.
  • 00:09:46 Připravili jsme knížku,
    která se nazývala "Všechny oči".
  • 00:09:49 Kniha měla tehdy velký úspěch,
    protože opravdu verše byly hezké
  • 00:09:52 a fotografie byly také zajímavé.
  • 00:09:55 Na některé jsem udělala fotografie
    já, na některé Jan udělal báseň.
  • 00:10:00 Tady je: "Když se dívka tiše zasní,
    je jak knížka plná básní...", atd.
  • 00:10:09 "Říčka: Řeko, já jsem chodil za tmy
    po tvé lásce, moře plné hvězd
  • 00:10:13 jsem v noci vodil k nám...", atd.
  • 00:10:32 My vlastně všechno, co naskenujeme
    z těchto desek,
  • 00:10:35 dáváme do týdne, 14 dnů,
    na internet.
  • 00:10:40 V současné době máme
    přes 17 000 fotografií
  • 00:10:42 na internetu v digitálním archivu.
  • 00:10:45 Máme je rozděleny do kategorií,
    takže se tam dá najít cokoliv,
  • 00:10:50 pokud to tam tedy je,
    i podle klíčových slov.
  • 00:10:55 Nahoře je malinké okénko,
    a když se zadá v našem archivu
  • 00:11:00 třeba "hlasy Vobožejovice",
    "Bežerovice", "dudy" nebo "krávu"
  • 00:11:06 nebo cokoliv jiného, tak všechny
    tyhle věci dají snadno
  • 00:11:09 v archivu najít.
    A mě to nesmírně těší.
  • 00:11:13 Každý večer, když se konečně
    dostanu k počítači, tak se jdu
  • 00:11:19 dívat, kdo nám napsal,
    kdo nám co určil,
  • 00:11:21 kdo poznal třeba svého pradědečka.
  • 00:11:25 Lidi nám píší a já se na to
    strašně těším, protože nám určují
  • 00:11:28 věci, které my bychom v životě
    nedokázali určit.
  • 00:11:32 Spolupracují s námi odborníci,
    sběratelé a takoví lidé,
  • 00:11:36 kteří mají nějaký velice úzký
    specializovaný zájem.
  • 00:11:39 Třeba stacionární motory,
    nebo dejme tomu SPZ do r. 1920,
  • 00:11:44 kdy se podle nich dal poznat
    i majitel, nejen typ auta a rok.
  • 00:11:50 A to nám zase třeba pomůže určit
    další fotografie,
  • 00:11:54 které jsou na tom samém kinofilmu,
    a dokáže nám to fotografie datovat.
  • 00:11:58 Je to opravdu milá spolupráce.
  • 00:12:01 Občas někdo pošle nějakou
    fotografii a lidí píše stále víc.
  • 00:12:10 Ale Honzíku, kolik už máme
    přístupů?
  • 00:12:12 Podle toho, jak se to počítá.
  • 00:12:14 Máme tak 10-20 000 různých adres
    za měsíc a odešle se
  • 00:12:18 tak 1 - 2 miliony stránek.
  • 00:12:21 A pořád nám to stoupá.
  • 00:12:24 Zatím ještě naskenování komplet
    všech materiálů je v nedohlednu,
  • 00:12:28 i když jsme právě doskenovali
    kinofilmy Josefa Jindřicha Šechtla.
  • 00:12:32 Ze skleněných negativů už máme
    asi tak třičtvrtě hotovo.
  • 00:12:37 Ale ten archiv pozitivů je
    vlastně ještě úplně nezpracovaný.
  • 00:12:49 Další kniha, kterou jsme společně
    s Janem Nohou udělali,
  • 00:12:52 byla "Praha na list růže".
  • 00:12:54 Fotografování pro mě mělo
    velký význam, protože jsem Prahu
  • 00:12:58 poznala opravdu křížem krážem,
    každý její kout.
  • 00:13:01 A kromě takových běžných snímků
    jsem se snažila udělat
  • 00:13:04 spoustu neobvyklých snímků.
    Byly to různé obrazy.
  • 00:13:09 A kolikrát se mi podařilo udělat
    obrazy tak zvláštní,
  • 00:13:12 že nikdo nevěří,
    že je to jeden jediný snímek.
  • 00:13:23 Po této Praze jsme připravovali
    ještě další knížku - "Cirkus".
  • 00:13:27 Telefonovala mi přítelkyně z Brna,
    že se proti nim usídlil cirkus,
  • 00:13:32 abych se přijela podívat.
    To, že se bude fotit samo.
  • 00:13:36 A měla pravdu - těch záběrů
    vznikla spousta.
  • 00:13:39 Obdivovala jsem ty artisty,
    protože kolikrát stačilo
  • 00:13:42 maličké zaváhání a pro artistu
    by to znamenalo smrt.
  • 00:13:47 Ale opravdu oni byli
    velice odvážní,
  • 00:13:49 dělali zajímavé věci.
  • 00:13:52 Fotografovala jsem spoustu dětí,
    které se na to připravovaly,
  • 00:13:55 venku - cvičily na popeláku,
    každou volnou chvíli
  • 00:13:59 se připravovaly pro svou
    budoucí práci.
  • 00:14:09 Bohužel Jan Noha už k tomu
    verše nenapsal.
  • 00:14:12 Takže z toho zbylo jen torzo
    fotografií a výstavy,
  • 00:14:15 pro které jsme je použili.
  • 00:14:21 V 1. polovině 60. let patřila
    Marie Šechtlová k nejúspěšnějším
  • 00:14:24 fotografům tak zvané
    poezie všedního dne.
  • 00:14:38 Samozřejmě, že na mě rodinná
    tradice působila.
  • 00:14:41 Člověk odmalinka slyšel o světle -
    že je tvrdé, měkké, že je to
  • 00:14:45 fotografická tma a jiná zaklínadla.
  • 00:14:49 Učila jsem se dívat na svět
    kolem sebe fotografickýma očima.
  • 00:14:54 Ale měla jsem trochu hrůzu z toho,
    pokračovat. Jednak proto,
  • 00:14:58 že to dělali všichni špičkově
    a byl by problém to dělat líp.
  • 00:15:02 A také proto, že by si stejně
    všichni mysleli,
  • 00:15:05 že to za mě dělá maminka.
    A to je příšerná perspektiva.
  • 00:15:08 Nehledě k tomu,
    že já jsem kreslila.
  • 00:15:11 Kreslila jsem si,
    kudy jsem chodila.
  • 00:15:13 Ono to fotografování docela dlouho
    trvá, takže než to naši vyfotili,
  • 00:15:17 tak už jsem to měla
    většinou nakreslené.
  • 00:15:20 Vždycky ze všech problémů
    jsem se vylhala tím,
  • 00:15:23 že jsem nakreslila obrázek.
  • 00:15:25 Měla jsem krásný sešit
    z hudební výchovy,
  • 00:15:28 protože jsem neuměla zpívat.
  • 00:15:30 Kreslila jsem, protože jsem tím
    řešila své problémy.
  • 00:15:34 Tak se mi podařilo se trochu
    vysmeknout a uhnout.
  • 00:15:39 I když zase ne tolik, protože mně
    se ty figurky z fotografií
  • 00:15:43 stejně do těch mých grafik
    dostaly. Stejně se mi tam objevily
  • 00:15:49 všechny ty věci, co jsem slyšela
    a co jsem měla nakoukané:
  • 00:15:54 o fotografických technikách,
    o světle, o kompozici - stejně to
  • 00:15:58 v těch grafikách všude je.
  • 00:16:13 60. léta, to byl pro mě
    takový velký přínos,
  • 00:16:16 protože pomalinku byla možnost
    cestovat.
  • 00:16:19 A já jsem zrovna byla přijatá
    do Svazu výtvarníků,
  • 00:16:22 který pořádal zajímavé zájezdy.
  • 00:16:25 První zájezd byl do Sovětského
    svazu: samozřejmě Kyjev,
  • 00:16:28 Leningrad, Moskva.
  • 00:16:31 Fotila jsem všude, co jsem mohla.
  • 00:16:34 Přiznám se, že mě tam bavilo
    hlavně fotografovat lidi
  • 00:16:37 na tržnicích, vojáčky.
  • 00:16:40 Všelijaké zajímavé věci
    i v těch ermitážích.
  • 00:16:44 Člověk tam viděl dívky,
    které jsou úplně znavené.
  • 00:16:48 Taky se mi podařilo vyfotografovat
    mladíka, který chudák čekal
  • 00:16:53 na svou milou - a nedočkal se.
    Je vidět, jak je smutný.
  • 00:17:00 Zatímco druhý se dočkal,
    nese růže, které může
  • 00:17:04 té své Nataše předat.
  • 00:17:08 Takových všelijakých věcí
    jsem tam fotografovala.
  • 00:17:11 Pak se mi tam podařilo navštívit
    jejich "daču",
  • 00:17:14 kde jsem vyfotografovala řadu
    spisovatelů: K. Fedina,
  • 00:17:18 L. Leonova, Faustovského...
  • 00:17:22 Ale pozval mě také Ščipačev
    do svého bytu,
  • 00:17:24 kterého jsem mohla nafotit.
  • 00:17:27 A prosím, to je Ščipačev se mnou!
  • 00:17:31 Když už člověk fotí, tak jsem
    pochopitelně fotila v dešti
  • 00:17:34 i na sluníčku.
  • 00:17:36 Zvláště v dešti mi vznikla
    celá řada zajímavých snímků.
  • 00:17:40 Ty jsem pokládala za zajímavé,
    protože většinou,
  • 00:17:43 když jde fotograf někam fotit,
    tak čeká na sluníčko,
  • 00:17:47 ale mně se právě líbily
    ty fotky v dešti.
  • 00:18:12 V krátkém čase pak následovaly
    zájezdy do USA a Paříže.
  • 00:18:15 V New Yorku nafotila J. Voskovce
    i s manželkou.
  • 00:18:19 A protože když už člověk fotí
    a fotí, tak se mu nakonec podaří
  • 00:18:24 přesvědčivě zachytit pulzující
    život newyorských ulic
  • 00:18:28 a - jak sama říká - i ten velkolepý
    noční lunapark, jehož působivost
  • 00:18:33 navíc umocnila i pohyby
    fotoaparátu.
  • 00:18:36 V Paříži navštívila malíře
    Josefa Šímu a s citem sobě vlastním
  • 00:18:40 zachytila atmosféru Paříže,
    kterou vyjádřila i ve svých
  • 00:18:44 barevných fotomontážích.
  • 00:18:51 Do jejího uměleckého vývoje
    tragicky zasáhla chyba
  • 00:18:54 zdravotnického zařízení,
    kde ji rentgenovými paprsky
  • 00:18:58 popálili konečky prstů.
  • 00:19:00 Po částečném uzdravení nese
    následky úrazu dodnes.
  • 00:19:04 V tomto období začala trvale
    spolupracovat se svým manželem.
  • 00:19:10 Jako každý Šechtl, tak i můj muž
    chtěl mít všechny novinky první.
  • 00:19:14 A tak, když začala v Čechách
    barevná fotografie,
  • 00:19:17 tak jako jeden z prvních
    se hned toho ujal.
  • 00:19:20 Tady je zrovna na snímku,
    jak si míchá vývojku.
  • 00:19:24 Tehdy bohužel nebyly vývojky
    hotové, koncentrované v sáčcích,
  • 00:19:28 jako to máme dnes.
  • 00:19:30 Tohle je jedna
    z prvních fotografií.
  • 00:19:33 Bohužel byly focené na Fomě,
    takže trochu ta barevnost
  • 00:19:36 za ta léta utekla.
  • 00:19:39 Můj muž rád dělal různé
    fotografické techniky.
  • 00:19:46 Solirazaci - negativ, pozitiv,
    kompozice atd.
  • 00:19:51 Tohle je velice zajímavé.
  • 00:19:54 To jsou agfakontury.
    To byl materiál,
  • 00:19:58 který v celých Čechách dostal
    do ruky jen můj muž.
  • 00:20:02 A to z toho důvodu, že ředitel
    Fischer, kterému jsme připravovali
  • 00:20:06 pro Interkameru stánek,
    nám věnoval materiál.
  • 00:20:10 Byly to negativy, ze kterých
    se dalo udělat několik výtažků,
  • 00:20:15 od světle šedých, kterých šlo
    udělat jakékoli velké množství,
  • 00:20:20 a pak se tyto výtažky vkopírovaly
    přes barevné filtry
  • 00:20:25 na jeden barevný snímek.
  • 00:20:32 Ještě případně montáží se tam dal
    vložit další motiv.
  • 00:20:39 Těžko se dá říct, čí to byl snímek,
    jestli mého muže, nebo můj.
  • 00:20:44 Např. barevnou růži fotografoval
    můj muž. Já jsem fotografovala
  • 00:20:48 stromořadí, muž dělal agfakonturu
    a já to sestavovala dohromady.
  • 00:20:53 Je to společná práce.
  • 00:20:56 Nikdy jsme se nehádali o to,
    kdo je autorem.
  • 00:21:03 Společně se věnovali
    i reklamní fotografii.
  • 00:21:06 Především pak jablonecké bižuterii
    a českému sklu.
  • 00:21:12 Vydali také celou řadu
    fotografických publikací.
  • 00:21:21 V 70. letech musel ustoupit ateliér
    výstavbě hotelu Palcát
  • 00:21:24 a tím byla definitivně ukončena
    éra fotografů Šechtlů živnostníků.
  • 00:21:35 Já si fotografuji hlavně věci,
    které potřebuji pro grafiku.
  • 00:21:38 Když nemám čas si to třeba
    nakreslit, tak si ty věci projdu,
  • 00:21:41 obhlédnu, rozmyslím a místo
    kreslení si je nafotografuji.
  • 00:21:45 Tahle grafika je inspirovaná
    fotografií mého dědečka z r. 1905,
  • 00:21:49 na které jsou bratři Křížkové
    na náměstí.
  • 00:21:55 A co mě na té fotografii zaujalo,
    proč jsem tu grafiku udělala?
  • 00:21:59 Jednak to vachrlaté postavení
    těch provazolezců.
  • 00:22:04 Představte si, že oni ten špagát
    neměli zakotvený
  • 00:22:08 a dole ho lidi drželi.
    Ani síť tam nebyla.
  • 00:22:14 Všechno záviselo na těch pánech,
    kteří dole drželi napnuté lano.
  • 00:22:19 I když to je fotografie nádherná,
    ale tohle člověk neobjeví
  • 00:22:25 při letmém pohledu,
    tak jsem dělala na to téma
  • 00:22:28 tuhle grafiku.
  • 00:22:45 Život s fotografií je nevšední,
    zajímavý, za ta dlouhá léta
  • 00:22:48 jsem si už na všechno zvykl.
  • 00:23:01 Oni Šechtlové asi k Táboru patří.
  • 00:23:03 Vždycky všichni z nás fotili,
    co se tady dělo,
  • 00:23:06 jak se město měnilo.
  • 00:23:08 Babička s dědečkem mají k Táboru
    velký vztah, a i když kolikrát měli
  • 00:23:12 různé nápady, jak by mohli fotit
    v cizině a jinde, emigrovat,
  • 00:23:16 tak stejně nakonec zůstali
    v Táboře, protože sem patří.
  • 00:23:21 Mají to město rádi. A my taky.
  • 00:23:27 O tom, že jim Tábor přirostl
    k srdci, vypovídá i skutečnost,
  • 00:23:30 že doslova všichni členové rodiny
    zaznamenávají jeho změny
  • 00:23:34 a pestré události.
  • 00:23:47 Náš archiv fotografií a negativů
    Šechtl - Voseček,
  • 00:23:50 tak vlastně původně to byly
    statisíce fotografií,
  • 00:23:53 které byly uložené v ateliéru
    na hlavní třídě v Táboře,
  • 00:23:58 v takové dlouhé chodbě.
    A dnes jich už jen malý zlomek.
  • 00:24:03 Už v 50. letech prošly cenzurou,
    některé byly zabavené,
  • 00:24:07 jiné byly zničené při požáru atd.
  • 00:24:14 Když jsme začali skenovat,
    tak jsme si mysleli,
  • 00:24:17 že jich je asi 10 000.
  • 00:24:19 Dneska už jich máme naskenovaných
    skoro 20 000.
  • 00:24:22 Krásná věc je ta, že se pořád
    další fotografie nacházejí.
  • 00:24:25 Ať už kinofilmy, které se našly
    v kredenci, nebo nám je přinesou
  • 00:24:29 lidé, ať už pozitivy
    nebo kolorované diáčky,
  • 00:24:32 co mají lidé u sebe.
  • 00:24:34 Přinesou nám je, my je můžeme
    naskenovat a doplnit archiv
  • 00:24:37 o další spoustu snímků.
  • 00:24:43 "Marie vnesla do fotografického
    společenství mužů Šechtlů
  • 00:24:48 silný ženský emotivní prvek.
  • 00:24:51 Jejich smysl pro preciznost
    a technický experiment obohatila
  • 00:24:54 svou senzibilitou, temperamentem
    a v neposlední řadě
  • 00:24:57 i organizačními schopnostmi,"
    uvádí historik P. Scheufler.
  • 00:25:04 "Její kreativita se nejvíce odráží
    v cyklu hudba, kterým,
  • 00:25:08 jak sama říká, chtěla vzdát
    svůj hold hudbě."
  • 00:25:18 Mami hrozně stála o to,
    aby v Táboře byla stálá výstava
  • 00:25:22 fotografií Šechtl - Voseček.
    A dost dlouho o to usilovala.
  • 00:25:26 Povedlo se nám to až v r. 2004,
    a to díky rodině Škrlových.
  • 00:25:31 Dali nám pro muzeum svoje prostory,
    ale nejen to, oni ji také provozují
  • 00:25:36 a o ty výstavy se celoročně
    starají.
  • 00:25:42 V poslední době se zamýšlím
    nejen nad svou tvorbou,
  • 00:25:45 ale i nad tvorbou, která vznikla
    ve spolupráci s mým mužem.
  • 00:25:49 A kromě toho uvažuji, jak hluboko
    se dotkla spolupráce a kontinuita
  • 00:25:53 všech našich minulých generací.
  • 00:25:56 Každá z minulých generací přinesla
    něco nového té další generaci,
  • 00:26:00 která z toho čerpala
    pro svou práci.
  • 00:26:03 Tak vznikla víceméně bohatá
    fotografie a bohatý archiv
  • 00:26:07 rodiny Šechtlů.
  • 00:26:13 Zaujmout pozici, pozor, a sýr!
  • 00:26:19 Skryté titulky: Simona Sedmihorská
    Česká televize, 2007

Související