iVysílání

stránky pořadu
Premiéra:
15. 9. 2007
22:25 na ČT2

1 2 3 4 5

116 hlasů
6107
zhlédnutí

Psáno pro Pražské jaro opus III.

Poslední díl o zákulisí největšího hudebního festivalu u nás je tvořen dvěma paralelními příběhy realizace dvou skladeb, které byly napsány přímo pro tuto hudební příležitost

57 min | další Dokumenty »

upozorňovat

do playlistu

Přehrávač videa

Načítám přehrávač...

Psáno pro Pražské jaro opus III.

  • 00:00:29 Já nikdy nazačínám psát skladbu,
  • 00:00:30 aniž bych nevěděla téměř
    od začátku do konce,
  • 00:00:33 jak bude vypadat,
  • 00:00:37 protože já mám vždycky
    takový ten pocit,
  • 00:00:39 že ta skladba už vlastně existuje
  • 00:00:42 a vy ji musíte jenom objevit.
  • 00:00:51 Většinou se dopracuju
    k tomu jednomu tvaru,
  • 00:00:53 ale pak máte detail,
    který jde i tak i tak.
  • 00:00:56 A každá ta verze
    má nějakou přednost
  • 00:00:59 a teď vy se rozhodujete:
    Kterou mám zvolit?
  • 00:01:02 A teď si říkám:
    Kdyby mi tak někdo poradil!
  • 00:01:04 Ale on nikdo není, musím to
    rozhodnout neustále sama.
  • 00:01:08 Ale samozřejmě je v tom
    velký kus dobrodružství,
  • 00:01:12 i když to vypadá,
    že sedím a nic se neděje,
  • 00:01:14 tak já mám pocit,
    že prožívám obrovské věci.
  • 00:01:19 Je to oratorium Juda Makabejský
    pro sólisty, recitátory,
  • 00:01:25 dva sbory - dětský a smíšený
    a velký symfonický orchestr.
  • 00:01:31 Já jsem už vyloženě cítila,
  • 00:01:33 že začínám být zralá na to,
    udělat nějakou velkou formu.
  • 00:01:36 Už jsem po ní tak jako toužila.
  • 00:01:38 Takže když ta objednávka přišla,
    tak mě to potěšilo,
  • 00:01:41 protože jsem si říkala:
    Teď je ta správná doba!
  • 00:01:43 Já si myslím,
    že psát takové oratorium,
  • 00:01:45 to vyžaduje i sílu,
  • 00:01:47 takže když by potom ta objednávka
    přišla třeba za třicet let,
  • 00:01:50 tak už třeba člověk nemusí mít
  • 00:01:51 ani tu sílu to udržet,
    tu velkou plochu.
  • 00:01:55 Takže myslím si, že takové to
    jak říkají v Americe - timing,
  • 00:01:58 přijít s tou věcí
    v ten správný čas,
  • 00:02:00 že to je strašně důležitá věc.
  • 00:02:06 Je to trošku taková veselá muzika,
    aspoň zezačátku.
  • 00:02:10 Ty zpěvní vstupy jsou dva,
  • 00:02:11 jeden je na začátku
    a druhý je až před samým závěrem
  • 00:02:14 a kromě zpívání tam ještě
    dostanete tibetské mísy,
  • 00:02:21 na které vlastně budete hrát
    ten konec.
  • 00:02:25 Z toho mám větší strach,
    než ze zpívání!
  • 00:02:36 Samozřejmě, jsou tam vždy věci,
    které vás překvapí.
  • 00:02:40 Jedna z nich je nádherná
    katedrála sv. Víta,
  • 00:02:43 kde to bude mít premiéru,
  • 00:02:44 na druhou stranu to je akusticky
    velmi problematický prostor.
  • 00:02:49 Slyšela jsem od názoru
    že je to skvělé, až po varování.
  • 00:02:54 To jsou věci,
    které samozřejmě neodhadnete.
  • 00:02:56 S tím samozřejmě souvisí
    i vlastní hudební tkáň.
  • 00:02:59 Já se přiznám,
    že už vzhledem k tomu,
  • 00:03:00 že vím, že tam ta premiéra
    tam bude,
  • 00:03:02 tak jsem se snažila i při kompozici
    na to trošku myslet,
  • 00:03:06 takže jsem tam udělala
    takové stereo efekty.
  • 00:03:10 Na druhou stranu jsem se
    třeba snažila
  • 00:03:12 i v sazbě vyjít vstříc té prostoře,
    protože je mi jasné,
  • 00:03:14 že pokud tam uděláte
    strašně moc složité věci,
  • 00:03:17 tak ony se v tom
    dlouhém dozvuku rozplynou
  • 00:03:21 a vlastně se stanou
    nepochopitelnými.
  • 00:03:25 Z toho jsem nadšená, tady z toho.
  • 00:03:26 -Podívejte se támhle!
    -Já už jsem na to koukal.
  • 00:03:29 A tam!
  • 00:03:37 A teďka mi poraďte ty světla.
  • 00:03:42 Takže by se to nasvítilo
    takhle křížem,
  • 00:03:44 jednou, podruhý,
  • 00:03:46 a tady by se udělalo obvyklý
    svícení, co máme normálně.
  • 00:03:51 Pokud nemáte tu zkušenost
    v té jedné nádherné katedrále,
  • 00:03:55 kdybych psala další oratorium
    pro Svatovítskou katedrálu,
  • 00:03:57 asi bych už na tom byla
    zase o trochu líp,
  • 00:04:00 ale to by asi nebylo
    zase to napětí,
  • 00:04:03 protože ono to je taky krásný,
  • 00:04:04 když člověk neví stoprocentně,
    jak to bude.
  • 00:04:08 To jsou dvě trubky
    a jedny tom-tomy, jeden bicista.
  • 00:04:13 A to chcete celou dobu svítit,
    nebo jak to myslíte?
  • 00:04:16 Ne, já si spíš říkám,
  • 00:04:17 že oni absolutně na dirigenta
    neuviděj.
  • 00:04:19 Jo takhle! No to ne!
  • 00:04:22 O to budou nezávislejší.
  • 00:04:23 O to budou nezávislejší?
  • 00:04:24 Vám se to líbí,
    to independentemente!
  • 00:04:27 To je takový moje
    zaklínací slovo.
  • 00:04:33 -Čili pan dirigent bude stát kde?
    -Tady.
  • 00:04:36 V těchhle místech.
  • 00:04:39 -Tady?
    -Pane dirigente, můžete sem jít?
  • 00:04:41 Já si to zkusím...
  • 00:04:43 Máte nějaký den doprovod,
    prosím vás?
  • 00:04:45 Ano, pan doktor Kadlec
    nás teď opustil
  • 00:04:46 a nechal nás tu chvilku samotný.
  • 00:04:48 Ale já potřebuju od vás
    nějakej papír,
  • 00:04:50 nikdo tady o ničem neví,
    jestli je to domluvený.
  • 00:04:53 My už jdeme hnedka.
  • 00:04:56 Takže to lidi budou
    trošku hledat,
  • 00:04:58 protože budou překvapení.
  • 00:04:59 Adresu mají,
    ale sem půjdou zase takový lidi,
  • 00:05:04 který budou vědět
    kam jdou a na co jdou.
  • 00:05:09 Stavěli si krásný stavby...
  • 00:05:16 Prosím vás, jméno mi nahlašte,
    nemůžete sem takhle vtrhnout!
  • 00:05:20 My už jsme sice spolu mluvili,
    ale musím vás napsat do knihy!
  • 00:05:24 Dva, čtyři, šest, sedm lidí,
  • 00:05:29 aspoň jméno mi nahlašte!
  • 00:05:31 Pan Konopásek už je tam
    u výslechu.
  • 00:05:34 Vrátný se na vás vyčerpal
    a mě už nechal volně projít.
  • 00:05:37 Tak to byl prostor, který volá
    po netradičních přístupech.
  • 00:05:40 O tom se v padesátých letech
    snilo,
  • 00:05:42 aby orchestry hrály na závodech,
    že jo!
  • 00:05:48 Kdy můžou začít stavět pódium
    a navážet tu elektriku?
  • 00:05:51 Tady v tý zadní části to nevadí,
    to můžou ten pátek předtím.
  • 00:05:54 Tady nikdo nebude překážet
    z toho parkování.
  • 00:05:56 Dobře. Takže oni vlastně
    můžou autem najet...
  • 00:05:59 Tam by to bylo úplně ideální.
  • 00:06:01 Byla by to tovární katedrála.
  • 00:06:33 Říkal -
    aha, dobře a praštil s tím.
  • 00:06:36 Tak snad...
  • 00:06:39 Rozpisovač, pan Mandlík,
    kterej to psal,
  • 00:06:41 má na vás jenom takovouhle
    maličkost a sice -
  • 00:06:44 od písmene G vy máte psaný
    dva hoboje
  • 00:06:47 a on nevěděl,
  • 00:06:49 jestli tím myslíte,
    že ty party hrajou v unisonu,
  • 00:06:55 takže první a druhej hoboj
    hrají stejně.
  • 00:06:57 Tady je to stejný,
  • 00:07:00 vlastně rozdíl je potom
    až v tom závěru.
  • 00:07:04 To by bylo nejjednodušší,
    kdyby ten třetí a čtvrtý hobojista
  • 00:07:06 dostal k tomu svýmu partu
  • 00:07:07 taky ještě part prvního
    a druhýho hobojisty, jo?
  • 00:07:11 Ten program nemá češtinu,
    to znamená, že nedovedu pochopit-
  • 00:07:16 jak normálně je angličtina,
    to dovedu pochopit,
  • 00:07:19 tyhle věci nemaj,
    nebo jestli něco maj,
  • 00:07:21 ale když se začne psát
    v hebrejštině,
  • 00:07:24 tak to je zajímavý,
    že to š tam udělá,
  • 00:07:27 ale když tam udělám češtinu č,
    tak on vám tam udělá obdélník!
  • 00:07:33 No vidíte, je to počítač,
    kterej má rád hebrejštinu!
  • 00:07:35 Tak, tak. Dobře.
  • 00:07:42 Já ho tam nechám vyhrát s tím.
  • 00:07:49 No jo, ale hlavně tam...
  • 00:07:51 My jsme ty party nedostali.
  • 00:07:53 No jo, ale předtím jste hráli
    normální kvinteto.
  • 00:07:55 To jsou špatně klíče.
  • 00:07:57 Dis, v tom případě.
  • 00:08:03 Ty počítače...
  • 00:08:06 Už aby se zase zašalo psát
    normálně rukou!
  • 00:08:09 Já slyším poprvé,
    asi jsem ještě moc mladej,
  • 00:08:13 že by opisoval noty ten...
    jak se to jmenuje, ten blbec?
  • 00:08:17 Počítač!
  • 00:08:20 To si nedovedu představit
    a myslím, že až se to dozví děti,
  • 00:08:23 nebudou chodit do školy
    a pošlou tam počítač.
  • 00:08:29 Vy jste to dělal počítačem,
    to, co já dělám ručně?
  • 00:08:31 Já vám říkám, normálně,
    jsou určitý věci,
  • 00:08:34 který bych udělal normálně
    za pět hodin tužkou!
  • 00:08:38 Takže až do tohodle místa...
  • 00:08:40 Jak je vidět, lidi jsou furt
    chytřejší, než stroje.
  • 00:08:43 Ale hlavně programy nevymejšlej
    ty lidi, to co chcete vy!
  • 00:08:46 Teď jsem Jidáš, normálně,
    ale jestli chcete bejt svá...
  • 00:08:50 Jenomže od toho je člověk autor,
  • 00:08:52 aby nevymejšlel, co už napsali
    jiný, že jo!
  • 00:08:55 Dobře.
  • 00:08:56 Jak jste daleko s tou celou věcí?
  • 00:08:59 No, teď jsou rozepsaný noty,
  • 00:09:02 který jsem právě převzal
    v tom rozhlase.
  • 00:09:06 -Tam je nějaký problém, nebo..?
    -To se teprve uvidí.
  • 00:09:09 Ba ne, je to takovej zmatek,
    protože korektury -
  • 00:09:13 a teď už začíná přesně
    ta doba nejhoršího stresu,
  • 00:09:17 každej chce noty,
  • 00:09:20 hned, právě teď přesně,
    za pět minut!
  • 00:09:25 Potřebuju partituru
    pro dva dirigenty, to jsou dvě,
  • 00:09:30 pro sbormistra, to jsou tři,
  • 00:09:32 v podstatě pro ty opisovače,
    aby to měli kompletní,
  • 00:09:36 no a když jsou dva,
    tak to máte hned.
  • 00:09:39 Jo a ještě na korektury.
  • 00:09:42 Když jsi mluvil o víc činelech,
  • 00:09:43 myslíš třeba i nějakej
    vysloveně hlubší zvuk,
  • 00:09:46 nebo takovej ten malej
    operní gong,
  • 00:09:49 nebo takovýho něco?
  • 00:09:51 Měly by to být všecko
    vlastně činely exotický,
  • 00:09:53 prostě něco takového,
    co i zní blbě.
  • 00:09:56 Já vám budu říkat
    pane šéfdirigente?
  • 00:09:59 -Ne, proboha!
    -Tak jak vám mám říkat?
  • 00:10:01 A já vám budu říkat jak?
    Paní Sylvie?
  • 00:10:04 No, vy mi říkejte...
    klidně mi můžete...
  • 00:10:07 jsem Sylvie, teda.
  • 00:10:10 Co jste mi přinesla,
    chci vědět.
  • 00:10:13 Tak já jsem vám přinesla,
    je to tady.
  • 00:10:15 No to je senzace!
    Konečně! Zaplať pánbůh!
  • 00:10:19 Počkejte a je to ta velikost?
  • 00:10:21 -Prosím vás pěkně...
    -Není.
  • 00:10:23 Ne. Zítra dostanete
    tu velikost velikou.
  • 00:10:30 To už je moc takový-
    jako že v divadle gong.
  • 00:10:34 No, to je operní gong.
  • 00:10:36 Akorát, že z něj měli květináč,
    mi připadá.
  • 00:10:41 Já mám rád takový složitější
    projekty, víte?
  • 00:10:44 Protože na Pražským jaru
    když se hraje Dvořák, Brahms,
  • 00:10:47 je to pořád dokola,
    jsou to pěkný věci,
  • 00:10:49 ale když přijde nějaká novinka,
    nebo nějaký vzrůšo,
  • 00:10:52 hlavně, že se něco děje.
  • 00:10:55 Já jsem se chtěla zeptat,
  • 00:10:56 kolik budete mít zkoušek
    s tím sborem?
  • 00:11:00 Protože on je v jedenácti částech.
    Tam je sbor.
  • 00:11:05 No tak, my to máme...
  • 00:11:07 už je to tam nějak rozplánováno,
    ale moc toho není.
  • 00:11:13 No, to je docela dobrý.
  • 00:11:15 Trošku chřaplavější ještě,
    nebylo by něco?
  • 00:11:18 Ještě chraplavější?
    Že bysme ho rozkřápli?
  • 00:11:20 -Já vás nechci strašit.
    -Ano?
  • 00:11:24 Všechno bude v pořádku,
  • 00:11:26 ale ten prostor v tom chrámu,
    to je zrádný. -Já vím.
  • 00:11:33 Já jsem si představoval
    nějaký ten tamburo-rulante,
  • 00:11:36 nebo prostě takový ten...
  • 00:11:37 Jo vlastně to jsi říkal,
    promiň, to jsem zapomněl.
  • 00:11:39 -To musíme vedle.
    -To by mohlo stačit.
  • 00:11:50 A ještě kdyby se třeba podladil...
  • 00:11:53 No, to ani není potřeba,
    to je docela dobrý.
  • 00:11:55 To je jak tympán, v podstatě.
  • 00:12:01 Protože my zahrajeme
    raz, dva, tři, čtyři, pět, šest,
  • 00:12:04 raz, dva, tři, čtyři, pět,
    já jim dám...
  • 00:12:08 já jim dám nástup
    dozadu nebo dopředu,
  • 00:12:10 a tam už to někdo musí převzít.
  • 00:12:13 -Tak, tak, tak.
    -Aby ty děti už tam byly.
  • 00:12:16 Tam bude dirigentů, jéjda!
  • 00:12:19 U těch bicích je opravdu nejlepší
    vždycky předvést zvuk,
  • 00:12:21 kterej máš na mysli,
    pokud existuje.
  • 00:12:26 -Takže, tady je někde nějaká..?
    -Támhle.
  • 00:12:46 Samozřejmě, ty věci dlouho potom
    taky zrají,
  • 00:12:48 čili - to jsem velice zvědavej,
  • 00:12:52 jestli se nám podaří najít
    nějakou společnou řeč,
  • 00:12:58 jak ti muzikanti k tomu budou
    přistupovat.
  • 00:13:01 V takovým tom běžným provozu
  • 00:13:02 převládá snaha dostat
    nějaký zadání,
  • 00:13:07 rychle si s ním poradit
    a jít pryč.
  • 00:13:10 Pokud se vyskytne cokoliv,
    co jakoby zdržuje,
  • 00:13:15 tak vlastně to je považovaný
    za ztrátu času.
  • 00:13:19 Čili toto je pro mě,
    samozřejmě, obtížný
  • 00:13:21 v takovéhle situaci
    nějak si poradit,
  • 00:13:24 protože tam jsou věci,
  • 00:13:25 který si budeme muset s některýma
    muzikantama vlastně probrat.
  • 00:13:31 Spíš asi by to chtělo širší...
  • 00:13:34 opravdu třeba tu zkumavku,
    nebo něco takovýho.
  • 00:13:36 To je pak lepší to vzít
    těma prstama.
  • 00:13:38 Tak nic. Já tady mám dárky
    pro nějaký ženský.
  • 00:13:44 Standa říkal, že se máme držet
    podle těch značek,
  • 00:13:46 že to není úplně nutný,
    ale možná teďka zezačátku jo.
  • 00:13:52 Podle jakých značek?
  • 00:13:53 Já tam mám napsaný
    značky akordový, víš?
  • 00:13:55 Opravdu? Tak to já tady
    nemám, v partituře.
  • 00:13:57 Tak to je zřejmě nějaká
    jeho dodatečná tvořivost.
  • 00:14:08 Slzy a pláč,
  • 00:14:13 slzy a pláč.
  • 00:14:18 Slzy a pláč,
  • 00:14:23 slzy a pláč.
  • 00:14:30 Hospodine, pane můj,
    nemohu vydržet, nemohu dál!
  • 00:14:37 Hospodine, pane můj,
    nemohu vydržet, nemohu dál!
  • 00:14:44 Hospodine, pane můj,
    nemohu vydržet, nemohu dál,
  • 00:14:49 nemohu dál, nemohu dál!
  • 00:14:56 Jinak, já se strašně těším
  • 00:14:59 až to, co jsem já tady
    tak strašně zpívala,
  • 00:15:02 až bude profesionálně provedeno
    paní Gabrielou Beňačkovou.
  • 00:15:07 A myslím si,
  • 00:15:08 že jsem si nemohla vybrat
    nikoho lepšího pro tento úkol
  • 00:15:12 a moc, moc se těším,
  • 00:15:14 že to konečně bude jak to chci,
  • 00:15:16 a ne, jak mi to jde.
  • 00:15:27 -(Zpěvák zpívá)
    -To je ďábel, tohle!
  • 00:15:32 Papapapa... a teď!
  • 00:15:34 -Alelujá!
    -To je ono!
  • 00:15:35 No tak to nám dá nástup,
    od toho je tam maestro!
  • 00:15:38 Že bude vláda!
    Přimluvte se za mě!
  • 00:15:40 Já myslím, že bude
    a pan šéf vládne rád.
  • 00:15:43 Pan šéf vládne rád
    a bude rád vládnout.
  • 00:15:50 Aleluja, aleluja, aleluja...
  • 00:16:02 Aleluja, aleluja, aleluja...
  • 00:16:20 Já toho pana dirigenta Válka
    lituju.
  • 00:16:23 Ten si dá!
  • 00:16:26 Vladimírku, jsem zvědavá,
    jak to máš našprtané.
  • 00:16:29 Já ho lituju,
    ale on to zvládne,
  • 00:16:30 protože on je mechanik.
  • 00:16:32 -Učitel náš, chemik!
    -Chemik!
  • 00:16:35 Chemik, mechanik!
    Káťu Kabanovou máme tady, víš?
  • 00:16:39 To je Janáček.
  • 00:16:41 -Alelujá, alelujá, alelujá...
    -Alelujá, alelujá, alelujá...
  • 00:16:51 -A jsme v pr...
    -Až sem to bylo dobrý!
  • 00:16:55 To je vono, tohle je ten takt,
    na kterej jsem se ptal,
  • 00:16:57 jestli tady se do toho
    nejsme schopný trefit,
  • 00:16:59 když se to tady nestopne.
  • 00:17:00 Ne, tam se to nesmí stopnout,
    až tady.
  • 00:17:02 Alelujá!
  • 00:17:09 Ten text je takovej jako
    hodně obecnej,
  • 00:17:13 já vám to asi teďka
    nedokážu úplně přesně přeložit,
  • 00:17:19 ale je to v tom smyslu,
  • 00:17:21 že když chceš,
    aby se ti všecko líbilo,
  • 00:17:23 tak vlastně se ti nesmí
    nic líbit,
  • 00:17:25 protože člověk musí udržovat
    ten odstup,
  • 00:17:31 stejnou vzdálenost od všeho.
  • 00:17:34 Čili asi v takovýmhle smyslu,
  • 00:17:36 taková jakoby moudrost,
    ke které ten světec došel,
  • 00:17:39 ale vy to prozpěvujete
    s takovou lehkostí,
  • 00:17:42 jako mladý holky,
    který si něco chytrýho přečtou
  • 00:17:45 a teď to berou jako vesele.
  • 00:17:48 Čili je tam to tralala tralala,
  • 00:17:50 jako v tom, že mladej člověk
    může něco říkat,
  • 00:17:53 ale ještě neví, o čem to je.
  • 00:17:56 Hlavně, že jste s nima takhle
    v této podobě spokojený.
  • 00:17:58 To je ono, to je ideální.
  • 00:17:59 To jsou velký, pěkný noty,
    to se dobře čte.
  • 00:18:01 Ale ve středu vám večer zavolám,
    že to dělat nebudeme,
  • 00:18:03 protože to je nad naše síly.
  • 00:18:14 A teďka, na Je-ru-za-lém
    jenom ha-ha-ha-ha
  • 00:18:18 Todleto, takový více méně štěkání.
    Ne (vázaně) na Jeruzalém.
  • 00:18:22 Ono vám to technicky, samozřejmě,
    líp pomůže,
  • 00:18:25 ale ten výsledek
    je takovej vlažnější, jo?
  • 00:18:28 Ale když uděláme
    na Je-ru-za-lém,
  • 00:18:30 takový polo grido, quasi grido,
    jo, abyste se s tím moc nepárali.
  • 00:18:35 (sbor zpívá dle pokynů dirigenta)
  • 00:18:52 Tak.
  • 00:18:55 (Paní Sylvie zpívá hebrejsky)
    Teda pardon za ten můj hlas.
  • 00:19:05 No, povídejte dál...
    nebo zpívejte dál.
  • 00:19:08 (Pokračuje ve zpěvu)
  • 00:19:11 No, kdybych vás dirigoval,
    tak řeknu, že tady jste špatně,
  • 00:19:14 tady jste blbě, v tomhletom.
  • 00:19:15 Ale dobrý, dobrý.
  • 00:19:19 (Sbor zpívá hebrejsky).
  • 00:19:26 Ten charakterovej rozdíl -
    (předvádí hebrejsky)
  • 00:19:33 proto je to napsaný jinak rytmicky,
    vy zpíváte pořád ty šestnáctky.
  • 00:19:36 Tudíž šestnáctky vás nutěj,
    aby to bylo skočný,
  • 00:19:39 ale ono je to (předvádí).
  • 00:19:43 Až -haolam- je potom
    napruženej rytmicky.
  • 00:19:45 Totéž.
  • 00:19:47 Proto je ten zápis
    takhle dvojznačnej.
  • 00:19:49 A raz a dva...
    (Sbor)
  • 00:20:05 Když se dostanem sem,
    tak už je všechno za námi,
  • 00:20:07 tak už je všechno v pořádku.
  • 00:20:29 To je trošku jak...pobřeží
    a rackové, když tam lítaj.
  • 00:20:33 (Předvádí hekání)
    Aby to neevokovalo něco jinýho!
  • 00:20:41 Ani ne do zvuku,
  • 00:20:42 ale musí tam bejt
    to vzdychání slyšet.
  • 00:20:43 Ale bolestný vzdychání!
  • 00:20:46 (sboristé vzdychají)
  • 00:20:52 Já si představuju,
    jako když se naříká,
  • 00:20:54 takovýho něco jako...
  • 00:20:56 Takový nějaký nářek,
  • 00:20:57 spíš to je lepší,
    než takovej konkrétní zvuk.
  • 00:21:02 A možná víc jednotlivě.
  • 00:21:04 -Aby to byly jednotlivý...že?
    -Jo, jo.
  • 00:21:07 -Jé pardon, že se...
    -V pořádku, v pořádku.
  • 00:21:11 Tak jedem, trumpety...
    Pam, pam...druhý po G.
  • 00:21:15 To jsou trumpety.
  • 00:21:17 Teďka jsou smyčce a -
    (vzdychání)
  • 00:21:23 Jste moc veselí na to zas...
  • 00:21:25 To oni nebudou veselí,
  • 00:21:26 ale ty zvuky vypadají,
    že to je jiná scéna úplně,
  • 00:21:31 že ty vítězové se zmocňujou
    těch žen.
  • 00:21:37 (Zkouška zpěvu)
  • 00:21:56 Nehledat v tom nějaký
    moc velký mouchy,
  • 00:21:59 spíš to převalit tadyto
    tím nadšením.
  • 00:22:07 Jo, Španělsko, to tam musí jít
    tak jako lehce úplně.
  • 00:22:14 Jo, jenom se tam mihne cosi.
  • 00:22:31 Pan dirigent Válek
    a pan dirigent Bogunia.
  • 00:22:40 Dobrý den, slyším,
    že zpíváte vesele, je to výborný.
  • 00:22:44 Dobrý den,
    jsme se dlouho neviděli.
  • 00:22:47 Nazdar!
  • 00:22:50 My toho moc nechceme,
    nebojte se.
  • 00:22:55 Pan kolega Bogunia.
  • 00:22:58 Na dvou místech mu předávám žezlo,
  • 00:23:00 on s váma bude pokračovat,
    bude vás dirigovat
  • 00:23:03 a já diriguju něco jinýho.
  • 00:23:06 To jsou věci!
  • 00:23:08 To je to místo, kde právě tam bude
    víc dirigentů, než vás.
  • 00:23:12 Čili v tom L písmeni
  • 00:23:13 potom vy budete koukat
    na tohoto pána
  • 00:23:16 a Lenka bude koukat na tohoto pána.
  • 00:23:19 V osmém taktu to převezme
    kolega Bogunia
  • 00:23:22 a vy už vůbec nás, orchestr,
    nesmíte vnímat.
  • 00:23:27 To je jiné rytmické pásmo
    do sebe.
  • 00:23:32 Takže trubky...
  • 00:23:35 Alelujá, alelujá, alelujá...
  • 00:23:42 Já jsem v sobotu přemýšlel
    (smích)
  • 00:23:45 a v neděli jsem dospěl k závěru,
    že by bylo lepší,
  • 00:23:48 bez ohledu na to,
    co umíme nebo neumíme,
  • 00:23:50 hlavně slyšet,
    co se kolem nás děje.
  • 00:23:53 Hlavně já pořád slyším
    ten kostel.
  • 00:23:55 Všechno zkracovat,
    každá legatura zakázána,
  • 00:23:59 všechno zkracovat.
  • 00:24:00 Všechno akcentovat
    a dodržovat pauzy.
  • 00:24:04 Já straším paní autorku,
    že dojdeme domů, dáme si pivo
  • 00:24:07 a ono to tam ještě pořád zní,
    v tom kostele, že jo.
  • 00:24:13 A nebojte se!
  • 00:24:15 Proto se bát nebudeme,
  • 00:24:20 když se převrátila země
  • 00:24:25 -rytmus a...
    -a základy hor
  • 00:24:29 -čekej a...
    -se dmuly v srdci moří...
  • 00:24:33 Tak zkoušek nebylo moc,
  • 00:24:35 hlavně se s tím tak
    pomalu seznamuji,
  • 00:24:40 ale tak celkem-
  • 00:24:41 co jsme dělali,
    tak si myslím, že docela šlo,
  • 00:24:43 že to i vycházelo
    podle těch představ.
  • 00:24:48 Tak je spíš otázka,
    jak se to podaří dát dohromady
  • 00:24:50 a jestli budou mít všichni čas.
  • 00:24:58 To je vždycky dost jako
    nejsložitější ze všeho
  • 00:25:02 vůbec sehnat nějaký lidi
    dohromady.
  • 00:25:07 Dneska by měla být provedena
    kompletní zkouška.
  • 00:25:11 Zatím chybí pouze klavír jeden,
  • 00:25:14 ostatní zjistíme asi až na místě.
  • 00:25:25 Samozřejmě, vždycky je to
    takové napětí,
  • 00:25:29 co z těch představ vlastně-
  • 00:25:33 co lidi pochopí hned,
    co vyjde,
  • 00:25:35 co se nepochopí hned
    a chvilku to trvá.
  • 00:25:41 No a někdy se ukáže,
    že je to prostě blbý
  • 00:25:44 a musí se to předělat.
  • 00:25:48 I třeba někde použít
    neobvyklý hmaty,
  • 00:25:57 klesnout...
    takový kamkoliv.
  • 00:26:00 Normálně vlastně
    takový úplně pravidelný doby.
  • 00:26:03 (předvádí)
    A tak dále, jo?
  • 00:26:10 My jsme řešily, kdy se nadechnout,
  • 00:26:11 ale holky, pojďme to zkusit
    úplně na jeden dech,
  • 00:26:14 protože když to půjde lehce,
    tak to bude i lepší.
  • 00:26:17 Když to zazpívám já,
    tak vy musíte dvakrát.
  • 00:26:31 Vždycky jenom lehce akcentovat
    tu první z každé té skupinky,
  • 00:26:34 ale potom to lalala
    moc jako nevyslovovat,
  • 00:26:37 jak jste zvyklý třeba ze sboru
    nebo ze všeho,
  • 00:26:39 tak jako lehce opravdu...
  • 00:26:42 Přesně, protože jinak ono
    to působí strašně těžkopádně
  • 00:26:46 a tak jako příliš z toho lezou
  • 00:26:48 nějaký moravský učitelky,
    nebo tak,
  • 00:26:51 to by zas nemělo, jo?
  • 00:26:53 Pražský, pražský...
  • 00:27:06 To není moc šikovný, tohle.
  • 00:27:09 A myslíte si, že by ty trumpety
    nebyly schopný tohle zahrát samy?
  • 00:27:12 To je tak těžký,
    když uslyšej trumpetu?
  • 00:27:14 Prosím vás, je.
    To nezahrajou sami, to ne.
  • 00:27:17 To my bysme byli už doma
  • 00:27:18 a oni by ještě hráli třeba,
    už opravdu.
  • 00:27:20 Ale víte v čem je to nádherný?
    V tom je ten fór!
  • 00:27:23 Protože když budou
    na jednom místě, tak to...
  • 00:27:25 To nepochopí, prosím vás...
  • 00:27:27 My tam máme na to dvě hodiny,
    na celej ten blázinec!
  • 00:27:31 Já vím, ale tento mladý muž
    to zvládne.
  • 00:27:33 Ono u stolu to vždycky vypadá
    všechno strašně jednoduše,
  • 00:27:35 ale já čtyřicet let v tom dělám
    v tom showbyznysu, takže...
  • 00:27:39 Vy jste takhle
    a takhle jsou ty...
  • 00:27:42 a oni na vás krásně viděj,
    vy ten nástup můžete dát,
  • 00:27:44 to je nápad!
  • 00:27:46 Opět jednička, skvělý!
    skvělý.
  • 00:27:50 Prosím vás, zachytnete tou kamerou,
    jak se mi dělá svatozář?
  • 00:28:01 Když to budete dělat
    s touto lehkostí,
  • 00:28:03 tady opravdu i ten posluchač
    to přijme,
  • 00:28:06 že nejde o tu perfektnost
    těch tonů,
  • 00:28:10 ale že jde o určitou atmosféru,
  • 00:28:12 o určitý význam,
    který se tím přenáší,
  • 00:28:15 o určitý výraz,
  • 00:28:17 a to všechno ostatní brát
    tak jako opravdu lehkomyslně.
  • 00:28:36 Pořád jeden z vás přetahuje
    a všichni hrají krátce
  • 00:28:39 a pořád jeden trombón
    hraje delší.
  • 00:28:42 Udělejte...
    teď s tím nebudu zdržovat,
  • 00:28:44 ale abyste hráli spolu
    ty fráze, jo?
  • 00:28:48 Ten vršek, ta C trumpeta,
    to ještě jde od Fis skupin.
  • 00:28:53 A kde on začíná?
  • 00:28:54 On začíná až na straně osm.
  • 00:28:56 Oni mají všichni poznačeno červeně,
    kdy má hrát která.
  • 00:29:00 Já vám nebudu dělat
    na tohle nástupy.
  • 00:29:28 Ne, oni mají hrát jinej tón,
  • 00:29:32 jo, víte to?
  • 00:29:40 Praxe mě přivedla k tomu,
    že se snažím dát volnost,
  • 00:29:43 uvolnit,
    to je přesně to, co říkám,
  • 00:29:44 tu vrstvu, ale zároveň ji
    perfektně vypracovat.
  • 00:29:48 Protože když dáte muzikantům
    příliš velkou libovůli,
  • 00:29:51 no tak pak můžete shledat obraz,
    který jste vůbec nechtěl.
  • 00:29:54 Čili, mít volnost,
    ale pod kontrolou,
  • 00:29:56 takhle bych to řekla.
  • 00:29:57 K tomu jsem se já praxí
    dopracovala,
  • 00:30:00 protože já chci mít vždycky
    vliv na to,
  • 00:30:02 co vytvořím za obraz.
  • 00:30:04 Nechci, aby mi ho někdo vytvářel
    bez mého vědomí.
  • 00:30:11 Zpomalení, ne?
  • 00:30:13 To víte že jo, ale my spěcháme!
  • 00:30:17 To víte, jak říkal...
    Šejna to říkal?
  • 00:30:20 Šejna říkal: Raz, dva,
  • 00:30:22 tady bude zpomalení,
    teď nemám čas.
  • 00:30:27 To je známá věta.
  • 00:30:43 Do tý paličky něco vostřejšího?
  • 00:30:46 Tohle je takový moc měkký,
  • 00:30:47 hodně výrazně,
    jste sólista, buďte si toho vědom!
  • 00:30:52 Pět, šest...
  • 00:30:57 Forte, forte, forte!
    A já si to tady napíšu.
  • 00:31:02 To máš z Ikey?
  • 00:31:04 No tak vidíš to,
    to tam dávaj zadarmo.
  • 00:31:22 Slzy a pláč,
    slzy a pláč,
  • 00:31:30 slzy a pláč,
    slzy a pláč.
  • 00:31:40 Jsem vedle...
  • 00:31:43 Výborně!
  • 00:31:46 Paní Beňačkový to půjde
    určitě lepší!
  • 00:32:35 Ne, ne!
  • 00:32:43 Gratuluju vám k postřehu,
  • 00:32:45 některý bych nechtěl potkat
    na silnici, teda.
  • 00:32:49 Jak vy reagujete!
  • 00:32:52 Už nikdo netleská,
    nikdo...bábovičku.
  • 00:33:09 Když si člověk vymýšlí
    nové zvukové efekty,
  • 00:33:11 tak to vždy je taková
    trošku sázka do loterie,
  • 00:33:15 aby se našla ta správná kombinace,
  • 00:33:17 a hlavně v tom akustickém
    prostoru
  • 00:33:19 aby to potom vyznělo.
  • 00:33:20 Takže vyžaduje to i třeba
  • 00:33:22 nějaké hledání prostorových
    možností,
  • 00:33:24 třeba v případě té katedrály.
  • 00:33:27 A já jsem přesvědčená,
  • 00:33:29 že ty lidi,
    s kterými to budeme dělat,
  • 00:33:31 takže zkrátka budeme tým
    a že to zvládnem.
  • 00:33:37 Jo, zatím to, co jsme dělali,
  • 00:33:39 třeba s těma - horny a trombóny,
    tak...
  • 00:33:44 to jako docela šlo.
  • 00:33:49 Tady to použití,
  • 00:33:51 já tam mám něco-oni foukají
    na plastikový láhve
  • 00:33:55 a tak- sice se tvářili na to
    trošku kysele,
  • 00:33:58 když jsem jim to přinesl,
  • 00:34:00 ale ten zvuk byl docela
    únosnej.
  • 00:34:05 -Ježíšmarjá Josefe!
    -Ještě na druhou stranu něco...
  • 00:34:08 To je šťáva, ne? Děkuju!
  • 00:34:29 Alelujá, alelujá...
  • 00:34:34 Alelujá, alelujá...
  • 00:34:38 Alelujá, alelujá...
  • 00:35:03 Trošku žensky se snažím
    vždycky po dobrým
  • 00:35:06 a zatím se mi nikdy nestalo,
    že by to nevyšlo.
  • 00:35:08 Samozřejmě je výjimka nějaká,
  • 00:35:10 ale ještě se mi nestalo,
    že bych narazila tak daleko,
  • 00:35:13 že bysme se nedomluvili.
  • 00:35:17 Alelujá, alelujá!
  • 00:35:24 Hurá, orgie v chrámu,
    to je naše!
  • 00:35:26 Tak, prosím vás,
    mám to říkat já, tu změnu?
  • 00:35:29 -Asi já.
    -Souhlas.
  • 00:35:31 Nebude to v pití,
    bude to v chlastu!
  • 00:35:34 -Kde je náš Bůh?
    -V chlastu!
  • 00:35:38 -Bůh je v chlastu!
    -V chlastu!
  • 00:35:41 Tady o to jde!
  • 00:35:43 My se musíme sejít tady!
  • 00:35:44 Proto já musím tady dirigovat,
    proto mám druhýho dirigenta,
  • 00:35:47 to už je to improvizando,
    že oni úplně hrají něco jinýho.
  • 00:35:53 Tak já jsem měla na mysli...
  • 00:35:55 To vzniklo jenom proto,
  • 00:35:56 že pan kolega nespočítal
    pět not, to je celý.
  • 00:35:59 To nejdůležitější na té
    spolupráci je,
  • 00:36:01 že když instrumentalista
    a muzikanti obecně cítí,
  • 00:36:04 že to z mé strany není podvod
  • 00:36:06 a že já taky jsem tam
    vydala to nejlepší
  • 00:36:09 a s tím nejlepším úmyslem,
  • 00:36:11 tak málokdy se člověku stane,
  • 00:36:13 že by na takové to otevřené
    srdce
  • 00:36:15 narazil vyloženě u muzikantů
    s nějakým tvrdým postojem.
  • 00:36:20 Tady je důležitější umět
    matematiku, než hrát na cello.
  • 00:36:23 V těchhle věcech jo.
  • 00:36:25 Takže ani jednou jsem to
    neměl komplet
  • 00:36:27 a taky to napíšu Pražskýmu jaru.
  • 00:36:30 Protože opravdu takhle se nedá-
    takhle nepracujou profesionálové.
  • 00:36:33 Vy chcete po mně opravdu
    zázraky, opravdu.
  • 00:36:37 Ten nerozdělí hovno na dvě půlky,
    tam v tom chlastu,
  • 00:36:41 vždyť kvůli němu jsme to měnili!
  • 00:36:43 A proč jsme to měnili?
    Co jsem vám říkal...
  • 00:36:47 -To třetí je pryč.
    -To už říká sbor.
  • 00:36:50 Ano. A to jsem právě chtěl-
  • 00:36:52 půjč mi tužku, já to proškrtám
    a bude po prdeli.
  • 00:36:58 Není to zvukový, náhodou?
  • 00:37:01 Užij si svátek
    a zítra se sejdeme.
  • 00:37:02 No, já budu užívat teda!
  • 00:37:04 -A sbor nebudeme stěhovat?
    -Udělejte si to jak chcete!
  • 00:37:06 Ne, jak je to pro vás lepší,
  • 00:37:07 teď mi to řekněte ale,
    teď to ještě můžeme..
  • 00:37:09 Vždyť to jsme včera říkali!
  • 00:37:10 Pro mě je nejlepší,
    když stojí tak, jak stojí,
  • 00:37:13 protože už jsou tak zvyklí
    na sebe
  • 00:37:14 zejtra najednou se neuslyší
    první tenor,
  • 00:37:17 potom s druhým prvním tenorem,
  • 00:37:19 já nevím, já bych se toho bál.
  • 00:37:21 Čili, nebudem to dělat?
  • 00:37:23 A vy mi řeknete,
    že jsem vám pokazil koncert.
  • 00:37:25 Ne, to vám neřeknu.
    Ne, vážně ne.
  • 00:37:29 Je to nebezpečný,
  • 00:37:30 protože kdyby tam aspoň
    byla včera
  • 00:37:32 celý odpoledne zkouška všech,
  • 00:37:35 tak jsme si mohli v klidu
    všechno vyzkoušet.
  • 00:37:37 Dobře, takže to zrušíme.
    Zrušíme to.
  • 00:37:39 V pět je koncert,
    v půl páté začnou chodit lidi.
  • 00:37:41 -Bude nervozita.
    -Ne nervozita, nebude čas!
  • 00:37:52 Nikdy není dost času,
  • 00:37:53 aby ta věc byla vlastně
    úplně dokonale předvedená.
  • 00:37:57 Musí být aspoň naznačená tak,
    aby posluchač pochopil,
  • 00:38:01 co třeba to chce být.
  • 00:38:05 Což se u soudobé hudby
    nedaří zrovna často
  • 00:38:08 a myslím si, že hodně rozpaků
    vzniká právě z toho,
  • 00:38:11 že interpreti třeba nejsou
    s tou hudbou dostatečně sžití,
  • 00:38:18 takže sice hrají, předvádějí,
    že je to všecko v pořádku,
  • 00:38:23 a i v případě, že je tak zvaně
    korektní interpretace zápisu,
  • 00:38:35 tak to ještě neznamená,
  • 00:38:37 že ta hudba vyzní tak,
    jak by vyznít měla.
  • 00:38:47 Ta muzika se velmi málo vztahuje
    k nějaké běžné evropské tradici,
  • 00:38:53 k běžným zvyklostem tak,
  • 00:38:57 jako se hraje v symfonických
    orchestrech,
  • 00:39:02 ale jsou tam hodně takové
    návaznosti na výraz,
  • 00:39:10 který je třeba
    z mimoevropských kultur.
  • 00:39:15 Jakýkoliv chřestidlo,
  • 00:39:16 i třeba jestli máte
    nějaký takový ozdoby...
  • 00:39:18 Pro děti?
  • 00:39:19 My máme jenom chrastítka.
  • 00:39:21 Tak jako vyloženě dětský ne,
  • 00:39:23 ale nějaký takový ten
    rolničkový zvuk.
  • 00:39:41 Katedrála je tak výjimečný
    prostor,
  • 00:39:44 že neočekávám, že by tam člověk
    zkoušel týden,
  • 00:39:47 ale aspoň ta jedna zkouška
    v klidu den předtím,
  • 00:39:50 kdy ještě má cenu něco říkat,
    by byla strašně prospěšná,
  • 00:39:54 protože před tím výkonem,
    samozřejmě,
  • 00:39:56 všichni jsou už tak nervózní,
  • 00:39:59 že tam nemůžete čekat,
    že můžete něco měnit.
  • 00:40:02 Ty lidi už jsou jakoby...
  • 00:40:05 oni už dýchají dopředu,
  • 00:40:06 oni už žijou trochu
    tím koncertem,
  • 00:40:08 takže to má
    úplně jinej charakter.
  • 00:40:13 Tak já jsem je rovnal ráno.
  • 00:40:15 Aby byli rychlejší,
    to jsem ráda!
  • 00:40:17 Ale to není žádný zpívání!
  • 00:40:19 Já říkám: Děti, vy máte mít radost,
    že svítí slunce a všechno.
  • 00:40:22 Tak se začly smát.
  • 00:40:25 Honzo, a ty nástupy nezávisle
    na mně teď.
  • 00:40:28 To jenom jako aby...
  • 00:40:33 Já si připadám důležitej
    s tím mikrofonem.
  • 00:40:40 Když máte dlouhej dozvuk,
    tak zkrátka volíte jiný tempa.
  • 00:40:44 Některý věci musí doznít,
    než když máte suchou akustiku.
  • 00:40:47 V suchý akustice všechno
    musí bejt rychlejc,
  • 00:40:50 kdežto tam se to všechno
    začne mazat.
  • 00:40:53 To bohužel...
    jenže co s tím máme dělat?
  • 00:40:55 Máme zkoušku tři hodiny
    před začátkem koncertu,
  • 00:40:59 první a jedinou.
  • 00:41:00 Tak musíme jako profesionálové
    se s tím nějak vypořádat
  • 00:41:04 a musíme zkrátka masírovat
    svou fantazii natolik,
  • 00:41:07 abysme si to nějak představili.
  • 00:41:09 No a vzhledem k tomu,
  • 00:41:10 že to jsou všechno
    zkušení dirigenti,
  • 00:41:11 no tak já pevně věřím,
  • 00:41:13 že ten výsledek dokážeme vytvořit
    takovej, aby byl přesvědčivej.
  • 00:41:19 Uvidíme, ale já věřím,
    že to zvládnem.
  • 00:41:21 Co mi taky zbejvá?
  • 00:41:24 Vy tady hrajete zvony kdo?
    Karle, ty jo?
  • 00:41:28 Mohl bys vždycky vynechat
    ten patnáctiosminový? Jo?
  • 00:41:33 Poněvadž ty synkopy tam...
  • 00:41:35 i kdybys to zahrál sebepřesněji...
  • 00:41:37 zkusíme to zahrát bez toho zvonu
    a budeme se držet tebe všichni.
  • 00:41:42 Dámy, ten krásnej bubeníček
    před váma,
  • 00:41:45 podle něho pořád musíte,
    podle něho.
  • 00:41:49 Oni neví, který to je,
    a dívají se po všech!
  • 00:41:53 Ten uprostřed tady!
  • 00:41:55 Ten, co má ten rytmus tam.
  • 00:41:57 Pojďte, Marie, ještě si zahrajem.
    Pojďte...
  • 00:42:01 Je to zapeklitý.
  • 00:42:03 Čili, Karle, nezapomeň,
  • 00:42:04 vždycky tam ten patnáctiosminový
    vynech.
  • 00:42:07 Zkusíme. A raz, dva, tři...
  • 00:42:45 Jinak, prosím vás,
    my tam problém nemáme.
  • 00:42:48 Já vám děkuju
    a budeme si držet palce.
  • 00:42:52 Ne všechny, abysme mohli hrát!
  • 00:42:54 Pam pam, takový ten tep srdce.
  • 00:42:58 Prosím vás, moment,
    ještě chvíli klidu.
  • 00:42:59 Prosím vás, zítra v jedenáct
    je generálka v té Thámově ulici,
  • 00:43:03 stanice metra Křižíkova.
  • 00:43:05 A je to taková krátká ulice,
  • 00:43:07 já myslím, že se musí
    člověk trošku vrátit,
  • 00:43:09 ale podívejte se radši do mapy.
  • 00:43:11 A jinak slušnej civil,
    hrajeme ve slušným civilu.
  • 00:43:14 A je to prosklený,
    čili tam bude asi vedro.
  • 00:43:19 -V jedenáct, jo, máme nástup?
    -V jedenáct hodin.
  • 00:43:22 A začínáme Grahamem.
    Začínáme tímhletím.
  • 00:43:26 Hudebníci, kteří mají širší
    základnu,
  • 00:43:30 to znamená, že jsou schopni hrát
    v různých stylech,
  • 00:43:34 tak si myslím,
    že ta jejich hudba potom,
  • 00:43:37 ať dělají cokoliv z těchto stylů,
    tak tím získává.
  • 00:43:43 Takže bych prosil láhve -
  • 00:43:47 písmeno R
  • 00:43:56 Nechoďte po pódiu,
  • 00:43:57 ale dokola tím prostorem
    vlastně, jo?
  • 00:43:59 Až tam, až tam, no...
  • 00:44:01 Musíš počkat,
    až přijdeme sem dolů.
  • 00:44:03 Nebo vlastně vy hrajete
    dál ještě, nebo ne? Ne.
  • 00:44:38 Ono by bylo lepší, ty věci,
    které vykládám na zkouškách,
  • 00:44:42 tak už napsat přímo
    do těch partů,
  • 00:44:45 nebo alespoň do partitury.
  • 00:44:47 To jsou vzkazy vlastně,
    které se týkají...
  • 00:44:49 toto je speciálně třeba
    pro hobojisty,
  • 00:44:52 že ten způsob hry musí být
    hodně nestandardní,
  • 00:44:56 zase takový jako-
    příliš surovej tón, že to má být,
  • 00:45:00 zase je to inspirovaný
    třeba těma tibetskýma hobojema.
  • 00:45:04 Moc velký echo se tam dostalo
    na ně.
  • 00:45:06 To musí být...
  • 00:45:09 A když to dáme bez něj?
    Když tam dáme malinko úplně...
  • 00:45:13 Aby ten zvuk byl hodně
    jakoby zblízka, jo?
  • 00:45:15 Můžeme to klidně
    ještě víc zhnusit.
  • 00:45:17 My si to ještě trochu
    rozfalešníme, aby to bylo...
  • 00:45:20 Nezapomenout noty,
    každej si je bere sám, jo?
  • 00:45:24 Nikdo to nebude za vás nosit.
  • 00:45:41 Teď už zbývá jenom opustit
    Smetanovu síň a Rudolfinum
  • 00:45:44 a definitivně se přestěhovat
    do Karlína.
  • 00:45:48 Teď bude ten koncert.
  • 00:45:50 -A vy jste to ještě neslyšel?
    -Ještě ne.
  • 00:45:52 Vcelku ještě ne,
  • 00:45:53 jenom nějaký detaily,
    co se udělaly.
  • 00:45:55 Když se mě někdo zeptá,
    jaká ta skladba bude,
  • 00:45:57 tak můžu odpovědět,
    že by mě to taky zajímalo!
  • 00:47:30 Celý to dílo, ta báseň se jmenuje
    Výstup na horu Carmell
  • 00:47:34 ve španělštině je to
    Subida de la Monte Carmello.
  • 00:47:38 To subida je jako výstup -
    to znamená doslova,
  • 00:47:41 a tady vlastně v případě
    této skladby
  • 00:47:45 je to i jakási alegorie
    nějakého výstupu někam,
  • 00:47:51 že vlastně je to i jakoby
    ten horolezeckej výstup,
  • 00:47:54 že člověk musí něco překonávat.
  • 00:47:58 V závěru by mělo dojít
    právě k takovému tomu vyrovnání
  • 00:48:00 a k tomu i jakoby přesublimování
    té původní energie,
  • 00:48:06 která do toho byla vložena,
  • 00:48:12 tak asi jako i v tom smyslu,
  • 00:48:15 že vlastně člověk se dostává
    odněkud někam, jakoby jinam.
  • 00:48:58 Vždycky při každé premiéře
    je samozřejmě hrozný napětí v tom,
  • 00:49:02 že člověk má tu skladbu
    ve svých rukou.
  • 00:49:04 Já když ji píšu,
    tak o ní rozhoduju.
  • 00:49:06 Jak bude vypadat a tak.
  • 00:49:07 Potom přijde okamžik,
    kdy to dám těm druhejm,
  • 00:49:10 počíná to tím opisovačem
    a končí to interpretama
  • 00:49:14 a máte neustále menší
    a menší vliv na to,
  • 00:49:17 jak ten konečnej výsledek
    bude vypadat
  • 00:49:20 a samozřejmě jsou takový
    překvapení,
  • 00:49:22 který život přinese,
  • 00:49:24 ne vždycky se všechno povede
  • 00:49:25 naopak, někdy se to povede
    moc dobře.
  • 00:49:28 Nejstrašnější je, že potom už
    sedíte v tom publiku
  • 00:49:30 už jako naprosto pasivní
  • 00:49:32 a celý to prožíváte velmi
    aktivně,
  • 00:49:35 ale nemůžete s tím nic změnit,
  • 00:49:37 takže to není úplně
    příjemnej pocit,
  • 00:49:40 zvlášť u takhle velkýho díla.
  • 00:50:24 Se svou hudbou nemám pocit,
    že by byla nějaká krize,
  • 00:50:27 že by mi posluchač nerozuměl.
  • 00:50:29 Přiznám se,
    že já o to velmi stojím
  • 00:50:30 a ten kontakt s tím posluchačem
    cítím.
  • 00:50:57 Můj názor a mé vyznání je,
  • 00:50:59 že pokud ta soudobá hudba
    si nedokáže najít cestu
  • 00:51:03 ve chvíli kdy vzniká k nikomu,
  • 00:51:06 tak věřím, že taková hudba
    má těžko šanci
  • 00:51:10 najít si cestu i v budoucnu.
  • 00:51:30 Ten závěr, tam se zpívá o tom,
  • 00:51:33 že vlastně člověk dojde
    k nějakýmu tomu usmíření,
  • 00:51:37 jaksi skrze tu pokoru.
  • 00:52:46 Jde o to, aby ti lidi
    tu hudbu přijali.
  • 00:52:52 Aby vlastně se dokázali
    s ní ztotožnit
  • 00:52:54 a pak už by nebyl problém
    přesvědčit toho posluchače.
  • 00:52:58 Ale pokud posluchač přijde
    a vidí něco,
  • 00:53:00 že lidi dělají něco,
    protože to musí dělat,
  • 00:53:06 tak vlastně - lidi to poznají,
  • 00:53:13 i ten sebevětší laik pozná,
    že ten vztah není v pořádku
  • 00:53:16 a pak ho to většinou nezajímá,
  • 00:53:17 proto to nějaký široký vrstvy
    nevyhledávají.
  • 00:53:40 Myslím si, že kumšt má vždycky
    nést nějaké poselství,
  • 00:53:44 že by to nemělo být samoúčelné,
  • 00:53:46 jak se vypořádat
    s tím malým v nás,
  • 00:53:50 to znamená se zbabělostí
    a naopak se statečností,
  • 00:53:55 a jak se to v člověku sváří.
  • 00:54:01 A jak zlo, když je malé,
    se dá zničit
  • 00:54:03 a jak když se nezničí, jak potom
    je nebezepečné pro lidi.
  • 00:54:07 To je trošku taková myšlenka,
    kterou si nosím v sobě.
  • 00:54:11 Takže se přiznám,
  • 00:54:13 že i toto oratorium
    je trošku o tom.
  • 00:54:15 Ty nebezpečí, které na nás vlastně
    číhají dnes,
  • 00:54:19 tak na nás číhaly
    před dvěma tisíci let stejně.
  • 00:54:24 Tak člověk si jen uvědomuje,
    že to naše životní putování,
  • 00:54:27 byť vypadá naprosto odlišně,
    něčím je podobné pořád.
  • 00:54:42 Nejtěžší bylo udržet koncentraci
    a klid po celou tu dobu,
  • 00:54:46 protože tam je spousta takových
    míst zdánlivě hluchých,
  • 00:54:50 které ale mají být svým způsobem
    magické.
  • 00:54:53 Když se to dělá s takhle
    velkým ansámblem,
  • 00:54:55 tak je trošku obtížné
    je přimět k té koncentraci.
  • 00:55:33 Ty zvuky strašný,
    jak jste to dělali?
  • 00:55:36 -Který zvuky?
    -Takový to -tuuuuuuuuu...
  • 00:55:41 Na elektrický kytary, víš?
  • 00:55:43 Tam ti jak začal hrát
    ten klarinet, jo,
  • 00:55:46 tak mi šla úplně husí kůže.
  • 00:55:48 Úplně mi vyhrkly slzy, člověče.
    Opravdu, moc pěkný.
  • 00:55:52 To je dobře, že to říkáš.
  • 00:56:15 Alelujá, alelujá, alelujá!
  • 00:56:27 Skryté titulky: Vlasta Malíková
    Česká televize 2007

Související