iVysílání

stránky pořadu
Premiéra:
11. 9. 2019
22:35 na ČT art

1 2 3 4 5

9 hlasů
2371
zhlédnutí

Artmix

Bauhaus slaví 100 let

52 minut o výtvarném umění

52 min | další Magazíny »

upozorňovat

do playlistu

Přehrávač videa

Načítám přehrávač...

Artmix

  • 00:00:34 Německý Bauhaus,
  • 00:00:36 jedna z nejvýznamnějších
    uměleckých škol,
  • 00:00:38 která přinesla revoluci v moderní
    architektuře,
  • 00:00:40 umění, designu i výuce,
  • 00:00:42 letos slaví 100 let
    od svého založení.
  • 00:00:46 Škola, na níž působily takové
    osobnosti,
  • 00:00:48 jakými byli architekti
    Walter Gropius, Hannes Meyer,
  • 00:00:51 Ludwig Mies van der Rohe,
    umělci Kandinskij,
  • 00:00:54 Klee, Mondrian, Feininger,
  • 00:00:56 Albers, László Moholy-Nagy
    či Oskar Schlemmer.
  • 00:01:00 Škola, která proslula
    tvůrčí liberálností a pokrokovostí
  • 00:01:03 a jejíž hlavní myšlenka -
    jednota umění
  • 00:01:06 pod vedením architektury
    a těsný vztah k řemeslu -
  • 00:01:09 ovlivňuje myšlení architektů
    a designérů dodnes.
  • 00:01:13 Mnohé předměty, které vzešly
    ze zdejších dílen
  • 00:01:16 patří k designovým ikonám
    a realizované stavby
  • 00:01:18 pak k tomu nejlepšímu,
    co přinesla moderní architektura.
  • 00:01:30 Oslavy tohoto výročí
    jsou v Německu velkolepé.
  • 00:01:33 Centrem všeho dění jsou pak
    nově otevřená muzea
  • 00:01:35 ve třech městech spojených
    s Bauhausem -
  • 00:01:37 Výmaru, Desavě a Berlíně,
    kam vás dnes chceme pozvat.
  • 00:01:44 Rodištěm Bauhausu
    je durynský Výmar.
  • 00:01:46 Tohle malé německé městečko
    má za sebou
  • 00:01:49 neobvykle složitou historii
    i velké kulturní dějiny.
  • 00:01:55 Ve Výmaru působili velcí němečtí
    umělci a filozofové,
  • 00:01:58 ale odtud se rozšířil i vliv NSDAP,
    v jejímž čele stál Hitler.
  • 00:02:09 V roce 1906
    zde založil belgický malíř,
  • 00:02:12 návrhář a architekt
    Henry van de Velde
  • 00:02:15 uměleckoprůmyslovou školu.
  • 00:02:17 V roce 1919 přichází do Výmaru
    jeho nástupce
  • 00:02:21 architekt Walter Gropius.
  • 00:02:23 Ten ji spojuje s výmarskou akademií
    výtvarných umění
  • 00:02:26 a nové škole dává jméno
    Bauhaus.
  • 00:02:33 Cesta této školy nebude ke slávě
    jednoduchá.
  • 00:02:36 Levicová orientovanost,
    odvážné nápady
  • 00:02:39 a blížící se druhá světová válka
    budou komplikovat její cestu,
  • 00:02:43 ale nepředbíhejme.
  • 00:02:45 Tady ve Výmaru Gropius formuluje
    právě základní principy moderny,
  • 00:02:48 propojuje umění s řemesly
    a vyhlašuje motto nové školy -
  • 00:02:52 "forma následuje funkci".
  • 00:02:55 Nastoluje principy a ideje
    Bauhausu,
  • 00:02:58 které ovlivní navždy naši
    kulturu a prostředí, v němž žijeme.
  • 00:03:16 -Tady ve Výmaru,
    v této nové části,
  • 00:03:19 můžete vidět různé druhy
    moderny -
  • 00:03:21 začnete v době před Bauhausem,
    kdy zde byl Henry van de Velde,
  • 00:03:24 který se zabýval myšlenkou
    spojení umění a řemesla
  • 00:03:27 a s ním tady byli Nietsche
    a Harry Graf Kessler -
  • 00:03:30 významní lidé, kteří do Výmaru
    přinesli moderní myšlení.
  • 00:03:33 A pak je tady Bauhaus,
    jehož vývoj můžete sledovat
  • 00:03:35 ve zdejším muzeu:
    racionalita, abstrakce,
  • 00:03:38 otázky týkající se toho,
    jak chceme společně žít
  • 00:03:41 a jak by měla vypadat
    nová města a jejich architektura.
  • 00:03:44 Ale můžete tu rovněž vidět
    a pocítit,
  • 00:03:46 jak krutě tady ve Výmaru nacisté
    modernu použili,
  • 00:03:50 když vybudovali Gaufórum,
    kde převzali od Bauhausu
  • 00:03:52 některé myšlenky v oblasti
    racionalismu
  • 00:03:54 a de facto je zneužili.
  • 00:04:15 -Autorkou nové budovy výmarského
    Bauhaus muzea,
  • 00:04:18 které bylo slavnostně otevřeno
    letos 9. dubna,
  • 00:04:21 je berlínská architektka
    Heike Hanada.
  • 00:04:24 Je to elegantní, jednoduchá,
    zajímavě prosvětlená
  • 00:04:27 pětipodlažní betonová budova,
    rozčleněná jen
  • 00:04:30 hlavním vchodem a několika okny.
  • 00:04:32 Má jasně definovanou geometrickou
    formu,
  • 00:04:34 kterou ozvláštňuje nenápadná
    grafická linka
  • 00:04:38 s názvem muzea umístěná na fasádě.
  • 00:04:48 Uvnitř se nabízí mnoho úhlů pohledů
    od země až po strop
  • 00:04:52 a na 2 000 metrech čtverečních
    výstavního prostoru
  • 00:04:55 se odehrává příběh Bauhausu.
  • 00:04:57 13 tisíc exponátů připomíná
    jeho ranou fázi
  • 00:05:01 a propojuje historii
    se současností.
  • 00:05:13 -Tady můžete vidět představy
    o novém člověku,
  • 00:05:16 protože po 1. světové válce
    byli lidé šokováni tím,
  • 00:05:19 jak stroje dokáží ničit život
    a ptali se sami sebe,
  • 00:05:22 zda by bylo dobré se
    se stroji více sblížit, či naopak,
  • 00:05:26 zda s nimi nemít nic společného
    a raději se obrátit k přírodě.
  • 00:05:30 Na samém začátku do Bauhausu
    přicházela
  • 00:05:32 spousta nejrůznějších lidí
  • 00:05:34 s nejrůznějšími myšlenkami
    a nápady,
  • 00:05:36 takže to byl skutečně jakýsi
    tavicí kotel,
  • 00:05:39 kde vznikaly zcela nové myšlenky.
  • 00:05:41 Takže tady se setkáváme
    se spoustou myšlenek a obrazů,
  • 00:05:44 které ilustrují různé představy
    o tom, jak bychom měli žít.
  • 00:05:55 Toto je taková docela legrační
    karikatura z Bauhausu,
  • 00:05:58 jmenuje se Bodláky.
  • 00:06:01 Tady napravo vidíte nahého
    člověka,
  • 00:06:03 jak drží v ruce bodlák,
    rostlinu, svítí na něho slunce,
  • 00:06:06 on stojí nahý v přírodě
    a nalevo je člověk-stroj
  • 00:06:09 znázorněný geometrickými útvary,
    který ty bodláky převálcuje.
  • 00:06:25 -Historie Bauhausu ve Výmaru
    je velmi rozporuplná.
  • 00:06:28 Máme sbírku, která vznikala
    v různých obdobích
  • 00:06:30 a v průběhu let se postupně
    rozrostla na 13 tisíc děl.
  • 00:06:34 Zde ve Výmaru máme nejdůležitější
    a nejstarší část sbírky.
  • 00:06:48 Za námi ve vitríně vidíme práce,
    které byly vybrány
  • 00:06:50 přímo Waltrem Gropiem.
  • 00:06:52 Lze říci, že se jedná
    o srdce sbírky.
  • 00:06:55 Odkazuje na Waltra Gropia,
    tehdejšího ředitele,
  • 00:06:57 který, když musel z politických
    důvodů Výmar opustit,
  • 00:07:00 vybral z jednotlivých dílen
    výsledky jejich práce,
  • 00:07:03 což představuje168 objektů.
  • 00:07:07 Vidíme tu nábytek, keramiku,
    kovové předměty, koberce...
  • 00:07:15 Tyto práce jsou obzvláště
    důležité,
  • 00:07:17 protože se zachovaly zabalené
    v krabicích
  • 00:07:19 a schované v západním křídle
    zámeckého muzea,
  • 00:07:22 kde je nikdo nenašel.
  • 00:07:24 Díky tomu nemohly být naštěstí
    nacisty zničeny.
  • 00:07:28 V roce 1959 pak byly krabice
    otevřeny
  • 00:07:31 a objekty následně inventarizovány.
    V novém Bauhaus muzeu
  • 00:07:35 jsou takto pohromadě k vidění
    vůbec poprvé.
  • 00:07:54 -Walter Gropius shromáždil
    nejen ty věci,
  • 00:07:56 jež považoval za dobré,
    ale rovněž takové,
  • 00:07:59 které byly podle něho legrační
    a zábavné.
  • 00:08:01 Když se podíváte sem na některé
    keramické kousky,
  • 00:08:04 uvidíte, že to jsou opravdu
    experimenty.
  • 00:08:08 Například tahle konvice
    má dvě ucha a taky dva otvory,
  • 00:08:11 kterými se dala lít voda.
  • 00:08:13 Ale nedalo se to používat
    jako něco užitečného
  • 00:08:15 v běžném životě, byl to jakýsi
    druh experimentu.
  • 00:08:27 Toto je dílo Petera Kelera,
    studenta Vasilije Kandinského
  • 00:08:33 a jedná se o kolébku pro děti.
  • 00:08:38 Vidíte myšlenky Kandinského,
    které se v tomto objektu odráží.
  • 00:08:43 Například ten trojúhelník je žlutý,
    pak je tady kruh,
  • 00:08:46 ten je modrý
    a obdélník na straně je červený.
  • 00:08:49 On se ptal studentů,
    kterou barvu by připsali
  • 00:08:52 tomu kterému tvaru, takže tady jde
    o spojení barvy a tvaru.
  • 00:08:59 A Peter Keler to realizoval
    v tomto objektu.
  • 00:09:02 Všimněte si zátěže dole,
    protože když je v kolébce dítě
  • 00:09:04 a naklonilo by se ven,
    tak by se mohla kolébka převrátit.
  • 00:09:08 Jenže když se podíváte
    na dobové fotografie,
  • 00:09:10 vždycky tady dole uvidíte
    malý dřevěný klínek.
  • 00:09:20 Takže design nebyl úplně dokonalý,
    spíše šlo o to,
  • 00:09:22 pokusit se teoretické představy
    Vasilije Kandinského
  • 00:09:26 uvést do života.
  • 00:09:47 -Hlavním zaměřením Josefa Ittena
    je Bauhauská pedagogika.
  • 00:09:50 Zde vidíme reprodukci
    neboli rekonstrukci věže,
  • 00:09:54 která byla vytvořena jedním z žáků
    Nikolajem Vasilijevem.
  • 00:09:57 Podíváme-li se na věž, vidíme,
    že pracoval
  • 00:10:00 s nejjednoduššími materiály
    tehdejší doby.
  • 00:10:03 Jsou tu plechovky, popruh,
    který se jako spirála
  • 00:10:05 vine kolem celé věže,
  • 00:10:07 dřevěné bloky,
    které znázorňují podstavec věže.
  • 00:10:10 Za tím vším samozřejmě stojí
    známé umělecké dílo,
  • 00:10:13 kterým se daný student inspiroval,
    a to nejspíše
  • 00:10:15 dle fotoreprodukcí věže pro třetí
    Internacionálu od Tatlina.
  • 00:10:20 Ale jedná se o velmi důležité dílo
    v tom smyslu,
  • 00:10:23 že poukazuje na skutečnost,
    že mohou být umělecká díla
  • 00:10:26 vytvořena i pomocí
    velmi jednoduchých materiálů.
  • 00:10:47 -Představa Bauhausu byla,
    že bude navrhovat všechno,
  • 00:10:50 co člověk potřebuje
    k dobrému pohodlnému životu.
  • 00:10:53 Takže to začínalo u drobných věcí,
    jako jsou hračky pro děti,
  • 00:10:57 věci potřebné k vaření,
    věci na spaní, na sezení,
  • 00:11:01 na práci, zkrátka všechno,
    co potřebujeme.
  • 00:11:04 A kde se to všechno spojuje
    dohromady? V domě.
  • 00:11:08 Takže ústřední myšlenkou Bauhausu
    byla vždycky budova a všechno,
  • 00:11:11 co k té budově patří,
  • 00:11:14 bylo do této ústřední myšlenky
    zakomponováno.
  • 00:11:24 -Tohle je práce jedné studentky
    Bauhausu.
  • 00:11:29 Jmenovala se Alma Siedhoff-Buscher
    a byla to excelentní designérka,
  • 00:11:32 která vytvořila dětský pokoj
    pro legendární Haus am Horn.
  • 00:11:38 Je to multifunkční nábytek,
    který lze otevírat -
  • 00:11:41 můžeme například otevřít
    tuto skříň
  • 00:11:43 a použít ji jako hrací koutek
    pro panenky.
  • 00:11:46 Lze sem poschovávat spoustu věcí,
    posadit se sem,
  • 00:11:49 tady je malý objekt na hraní,
    do kterého mohou děti vlézt.
  • 00:11:53 Jedná se tedy vskutku
    o multifunkční objekt na hraní,
  • 00:11:56 který tato mladá designérka navrhla
    již v roce 1923.
  • 00:12:09 -Mies van der Rohe byl třetím
    ředitelem Bauhausu
  • 00:12:14 a byl to on, kdo přišel s myšlenkou
    mezinárodního Bauhaus stylu.
  • 00:12:19 Tady je například opravdu krásný
    nábytek,
  • 00:12:22 který navrhnul pro vilu
    Tugendhat.
  • 00:12:24 Tam designoval nejen nábytek,
    ale i celý dům.
  • 00:12:28 On totiž navrhoval nejen objekt,
    ale skoro chtěl řešit to,
  • 00:12:31 jak by měl majitel v tom domě
    žít.
  • 00:12:35 Proto, když přišel na návštěvu,
    majitelé uklidili
  • 00:12:38 všechny látkové ubrousky či dečky,
    neboť mu chtěli ukázat dům
  • 00:12:41 i se zařízením v původním stavu.
  • 00:13:13 -Tyto žluté rohy mají speciální
    význam pro naši sbírku.
  • 00:13:17 Naše sbírka patří k těm prvním,
    které byly postiženy nacisty
  • 00:13:20 a jimi považovány
    za tzv. "zvrhlé" umění.
  • 00:13:23 Již v roce 1930 bylo ve Výmaru
    nařízeno, že současné,
  • 00:13:27 tehdy moderní avantgardní umění,
    musí být zabaveno a schováno.
  • 00:13:32 V roce 1939 zasedala říšská komise
    výtvarného umění,
  • 00:13:36 která v našich sbírkách zabavila
    díla současných,
  • 00:13:39 moderních umělců Bauhausu,
    ale i expresionistických umělců.
  • 00:13:49 A tyto rámy či rohy zde znázorňují
    obrazy,
  • 00:13:52 které byly mimo jiné ve Výmaru
    zabaveny.
  • 00:13:55 Například obrazy Vasilije
    Kandinského,
  • 00:13:57 které jsou nyní v Paříži nebo díla
    od Paula Kleea.
  • 00:14:01 Jedná se ve skutečnosti o prázdná
    místa či mezery v naší sbírce,
  • 00:14:05 které bezpochyby již nikdy
    nezaplníme.
  • 00:14:13 -Tragickou kapitolu naší historiie
    - včetně osudu Bauhausu -
  • 00:14:17 tu připomíná průhled z okna muzea
  • 00:14:20 na nedaleký koncentrační tábor
    Buchenwald.
  • 00:14:32 -Nedaleko centra Výmaru najdete
    ukázkový dům Am Horn,
  • 00:14:36 který byl postaven pro velkou
    výstavu Bauhausu v roce 1923
  • 00:14:39 jako prototyp moderního bydlení.
  • 00:14:42 Leží na pozemku, který byl využíván
    jako zeleninová zahrada
  • 00:14:46 k zásobování ovoce a zeleniny
    pro jídelnu školy
  • 00:14:48 a jeho autorem byl Georg Muche.
  • 00:14:51 Budova má čtvercový půdorys
    v jehož středu
  • 00:14:54 je velký obývací pokoj,
  • 00:14:56 a kolem dokola jej obklopují
    ostatní místnosti.
  • 00:15:08 Dům měl čtyři ložnice,
    které byly označeny
  • 00:15:10 jako dámský pokoj, pánský pokoj,
    pokoj pro hosty
  • 00:15:14 a dětský pokoj.
  • 00:15:30 Dále měl kuchyň, spíž,
    samostatnou jídelnu,
  • 00:15:33 toaletu a koupelnu
    a ústřední topení.
  • 00:15:36 Do projektu byly zapojeni
    také studenti Bauhausu.
  • 00:15:45 Veškerý nábytek a kování
    byly vyrobeny v dílnách školy.
  • 00:15:49 László Moholy-Nagy navrhl
    světla...
  • 00:15:56 Alma Siedhoff-Buscher
    je autorkou interiéru
  • 00:15:59 dětského pokoje a hraček.
  • 00:16:03 Po rozsáhlé rekonstrukci
    byl Am Horn
  • 00:16:05 otevřen pro veřejnost
    letos na jaře.
  • 00:16:14 Kvůli zemské vládě podporující
    nastupující nacismus
  • 00:16:17 musel levicově a pokrokově
    orientovaný Bauhaus
  • 00:16:20 po několika letech Výmar opustit,
  • 00:16:22 a tak se roku 1925 stěhuje
    do Desavy.
  • 00:16:25 Šestileté působení Bauhausu
    v Desavě je zlatým věkem,
  • 00:16:28 neboť mnoho nápadů a projektů
    zde bylo možné realizovat.
  • 00:16:38 Walter Gropius navrhuje
    novou budovu školy
  • 00:16:41 jako propojený komplex budov
    s prosklenými fasádami.
  • 00:16:44 Dodnes patří mezi nejslavnější
    budovy moderní architektury.
  • 00:16:47 Jak jinak, když je postavená
    v duchu jeho hesla:
  • 00:16:50 Stavět znamená vytvářet události.
  • 00:16:58 -Proč se tedy Bauhaus přestěhoval
    právě do Desavy?
  • 00:17:01 V zásadě to bylo ze dvou
    důvodů.
  • 00:17:03 Především tady vznikala
    nová průmyslová odvětví,
  • 00:17:06 jako například výroba letadel,
    ale byly tu i politické důvody.
  • 00:17:10 Desava měla v té době
    velmi liberálního starostu,
  • 00:17:13 který škole přislíbil
    finanční prostředky
  • 00:17:16 na stavbu nové školní budovy,
    ale rovněž na stavbu
  • 00:17:19 takzvaných mistrovských domů
    pro profesory.
  • 00:17:22 A k tomu skutečně došlo.
  • 00:17:27 To, že zde bylo velké množství
    průmyslových podniků a továren
  • 00:17:30 znamenalo, že se bude moci stavět
    spousta bytů a domků pro dělníky,
  • 00:17:35 což se nakonec stalo.
  • 00:17:37 Proto se tedy škola přesunula
    do Desavy
  • 00:17:40 a nikoli třeba do Kolína nad Rýnem
    či jiného většího města,
  • 00:17:43 které také projevily zájem.
  • 00:17:56 Nyní stojíme před velmi slavnou
    zavěšenou skleněnou fasádou.
  • 00:18:03 Základní myšlenka spočívá v tom,
    že máme uvnitř budovy
  • 00:18:07 hlavní konstrukci, která ji podpírá
    namísto vnějších stěn.
  • 00:18:12 A fasáda, její vnější plocha,
    se dá de facto zavěsit ze střechy,
  • 00:18:17 takže působí velmi světle
    a vzdušně,
  • 00:18:20 dovnitř proudí světlo
    a zevnitř je krásný výhled.
  • 00:18:24 Celkově působí transparentně.
  • 00:18:34 Toto je křídlo s dílnami,
    což byla velmi důležitá
  • 00:18:38 součást školy,
    kde studenti navštěvovali
  • 00:18:43 praktická cvičení
    s různými materiály, formami apod.
  • 00:18:47 Ta vzdálenější budova představovala
    v té době
  • 00:18:52 úplně jinou školu,
    protože starosta,
  • 00:18:54 nebo spíš město,
    které věnovalo finanční prostředky,
  • 00:18:57 mělo jednu podmínku.
    A sice, že bude rovněž postavena
  • 00:19:01 tradiční učňovská škola
    pro potřeby města.
  • 00:19:05 A Gropius a jeho škola
    to opravdu udělali.
  • 00:19:15 -Obě budovy spojuje most,
    kde je umístěna
  • 00:19:18 v prvním patře administrativní část
    školy.
  • 00:19:21 Nejvýše, přesně uprostřed
    celého komplexu,
  • 00:19:24 sídlila katedra architektury,
    tedy výraz toho,
  • 00:19:27 čeho všichni společně chtěli
    dosáhnout.
  • 00:19:38 Na dílenské křídlo se známou
    zavěšenou fasádou
  • 00:19:41 navazuje takzvaná slavnostní část,
    kde se nachází vestibul,
  • 00:19:45 výstavní prostor, aula, jeviště
    a menza a dílny s ateliéry.
  • 00:19:50 Takže společně bydlet, pracovat,
    bavit se, experimentovat -
  • 00:19:53 to všechno bylo možné provozovat
    na jednom místě.
  • 00:20:08 -Právě jsme vešli hlavními dveřmi
    a dole člověk
  • 00:20:13 nemusel moc přemýšlet,
    kam se vydat,
  • 00:20:15 protože tady nahoře je spousta
    světla
  • 00:20:17 a okamžitě vás upoutá
    tato obrovská skleněná tabule.
  • 00:20:22 V 25. a v 26. roce
    byla takto velká tabule skla
  • 00:20:26 neuvěřitelně drahá
    a bylo velmi těžké ji vyrobit,
  • 00:20:30 takže je otázkou,
    proč se rozhodli ji použít
  • 00:20:33 a nezůstali u těch malých
    tabulek,
  • 00:20:35 které jsou použity na křídle
    s dílnami.
  • 00:20:42 Když tedy v roce 1925 přišel
    Gropius s Bauhausem do Desavy,
  • 00:20:47 škola měla nové motto:
    Umění a technika: nová jednota.
  • 00:20:52 Dříve to bylo
    Umění a řemesla: nová jednota.
  • 00:20:56 Takže místo toho, aby nabídl
    starou tradiční olejomalbu
  • 00:20:59 znázorňující hlavní téma
    vzdělávacího programu,
  • 00:21:03 předkládá vám obrovskou,
    velmi drahou skleněnou tabuli,
  • 00:21:07 přes kterou vidíte dílenské křídlo
    budovy
  • 00:21:09 a studenty při práci v dílnách.
  • 00:21:25 Teď se nacházíme v aule školy
    Bauhausu.
  • 00:21:28 Navrhli ji různí lidé.
  • 00:21:29 Například židle navrhl
    Marcel Breuer,
  • 00:21:32 barevnost celé budovy jiný
    profesor, Hynerk Scheper,
  • 00:21:38 osvětlení pak, stejně jako
    ve vestibulu,
  • 00:21:41 student kovodílny Max Krajewski.
  • 00:21:46 Pracovala na tom opravdu
    řada různých lidí,
  • 00:21:49 kterým se podařilo dát dohromady
    tuto báječnou budovu.
  • 00:21:53 Nebyla tedy pouze dílem
    Waltera Gropia
  • 00:21:57 a jeho soukromé kanceláře.
  • 00:21:59 Na tomto jevišti se odehrávaly
    slavné
  • 00:22:02 a na tu dobu snad poněkud bláznivé
    experimenty
  • 00:22:05 Oskara Schlemmera a jeho studentů.
  • 00:22:12 -Studenti měli za úkol
    poznávat a pociťovat prostor
  • 00:22:16 prostřednictvím vlastního těla.
  • 00:22:18 Divadlo bylo na svou dobu
    velmi radikální,
  • 00:22:20 stejně jako hudba - Bauhaus
    měl vlastní kapelu,
  • 00:22:22 na střešní terase se tancovalo.
  • 00:22:25 Z dostupných pramenů a vzpomínek
    je zřejmé,
  • 00:22:27 že ve 20. a na začátku 30. let
    tady bylo velmi živo.
  • 00:22:35 -Když se vrátíme k mottu školy
    "Umění a technika: nová jednota",
  • 00:22:40 nacházíme znovu a znovu
    různé mechanismy,
  • 00:22:43 pomocí kterých se otevírají
    a zavírají okna,
  • 00:22:46 a které se používaly
    u raných průmyslových budov.
  • 00:22:54 Anebo tam, kde bychom v tradiční
    školní budově
  • 00:22:57 našli na zadní stěně auly
    olejové plátno,
  • 00:23:00 vidíme v horní části pod stropem
    radiátor.
  • 00:23:04 Ono to nedává moc smysl,
  • 00:23:05 protože teplý vzduch stejně stoupá
    nahoru.
  • 00:23:08 Jde o to ukázat, že radiátory
    se ve 20. letech
  • 00:23:12 v Desavě vyráběly
    a byla to tehdy nová technologie.
  • 00:23:16 Takže místo olejomalby
    se vám nabízí
  • 00:23:18 technický prvek,
    což ale odpovídá mottu školy.
  • 00:23:29 Tohle bylo inspirováno japonským
    uměním a designem,
  • 00:23:32 konkrétně japonskými lakovanými
    pracemi, nábytkem...
  • 00:23:36 Takže tady máte ten úžasně hladký
    povrch,
  • 00:23:39 a když otevřete dveře...
  • 00:23:42 Tak tady jsou ty kulaté dveřní
    úchyty
  • 00:23:44 a uvnitř je kovová prohlubeň,
    miska
  • 00:23:46 a do ní zámek nádherně
    zaklapne.
  • 00:23:55 Myslím, že to byl Mies,
    kdo prohlásil,
  • 00:23:57 že bůh je v detailu.
    A přesně to se tady dá najít,
  • 00:24:02 takže se dívejte po detailech.
  • 00:24:18 Nyní se nacházíme v místnosti
    přípravného kurzu.
  • 00:24:22 Přípravný kurs byl podle osnov
    de facto prvním ročníkem školy.
  • 00:24:26 Musel jím projít každý student.
  • 00:24:29 Hlavní myšlenkou bylo to,
    že studenti už nemuseli
  • 00:24:32 kopírovat staré mistry,
    ale spíše se od nich požadovalo,
  • 00:24:35 aby experimentovali s různými
    materiály a s formou.
  • 00:24:40 To se dělalo
    na pracovních stolech.
  • 00:24:44 Toto jsou moderní nové stoly,
    ale původně byly
  • 00:24:46 pracovní lavice tady
    a na druhé straně.
  • 00:24:51 A tady uprostřed, kde se dvě
    zavěšené fasády stýkají,
  • 00:24:56 vznikl otevřený prostor,
    v němž se studenti
  • 00:24:59 setkávali se svým učitelem
    nebo profesorem
  • 00:25:02 a kritizovali prováděné
    experimenty.
  • 00:25:05 A to bylo něco zcela nového,
    revolučního
  • 00:25:08 ve srovnání s tradiční výukou,
    kdy učitel stál před tabulí
  • 00:25:11 a všichni studenti se na něho
    dívali.
  • 00:25:25 -Toto byla původně tkalcovská
    dílna,
  • 00:25:27 jež byla doménou studentek,
    které se zde učily tkát.
  • 00:25:30 Experimentovaly s nejrůznějšími
    moderními materiály,
  • 00:25:33 například s kovovými nitěmi,
    barvami a podobně.
  • 00:25:37 V Bauhausu studovalo mnoho mladých
    žen,
  • 00:25:39 ale většina z nich byla odkázána
    na práci s textilem.
  • 00:25:42 Studium v jiných ateliérech
    nebo dílnách
  • 00:25:44 si vybojovala málokterá z nich,
    byly to spíše výjimky.
  • 00:26:01 Ředitelna je rekonstruována podle
    původní podoby z roku 1926,
  • 00:26:05 kdy stál v čele školy
    stále ještě Gropius.
  • 00:26:08 Za pozornost stojí jeho stůl,
  • 00:26:10 který s ním putoval
    z Výmaru až do Desavy.
  • 00:26:12 A když v roce 1928 Desavu
    opouštěl,
  • 00:26:15 odvezl si jej s sebou
    do Berlína.
  • 00:26:18 A když pak emigroval do Anglie
    a poté odjel do Spojených států,
  • 00:26:21 opět jej vzal s sebou.
  • 00:26:23 Originál je stále v jeho domě
    v Lincolnu v Massachussets.
  • 00:26:26 Tady je k vidění jeho replika.
  • 00:26:28 Ve vitrínách jsou pak umístěny
    předměty vyrobené
  • 00:26:31 v různých dílnách ještě výmarského
    Bauhausu.
  • 00:26:33 A jsou uspořádány -
    díky dobovým fotografiím -
  • 00:26:36 podle původní podoby.
  • 00:26:42 Součástí komplexu Bauhausu
    jsou i dvojdomy učitelů.
  • 00:26:45 Ty jsou dnes pečlivě
    zrekonstruovány
  • 00:26:47 a slouží jako studijní centra
    nebo sídla designérských institucí.
  • 00:26:51 Mistrovské domy zahrnovaly
  • 00:26:53 jeden rodinný dům
    pro Gropia
  • 00:26:56 a tři dvojdomy pro rodiny
    Kleea a Kandinského,
  • 00:26:59 Mucheho a Schlemmera
    a Moholy-Nagye s Feiningerem.
  • 00:27:03 Po uzavření Bauhausu roku 1932
    byly domy prodány
  • 00:27:06 a následně přestavěny
    k nepoznání.
  • 00:27:09 Na konci 90. let minulého století
    pak byly restaurovány
  • 00:27:12 do původní podoby,
    dům Gropiův byl spolu
  • 00:27:14 s polovinou sousedního dvojdomu
    za války zničen.
  • 00:27:18 Objekty jsou dnes zapsány
  • 00:27:20 na seznamu kulturních památek
    UNESCO.
  • 00:27:28 -Takhle to tady Gropius
    a architekti našli,
  • 00:27:30 byl to prostě pozemek se spoustou
    borovic.
  • 00:27:33 Nějaké vykáceli, ale v zásadě
    pozemek nechali tak, jak byl
  • 00:27:37 a tím byl víceméně vyřešen
    design zahrady.
  • 00:27:41 Oproti tmavým svislým borovicím
    vidíte vodorovně uspořádané
  • 00:27:44 bílé bloky historických
    mistrovských domů.
  • 00:27:51 Ředitelská vila však byla zničena
    bombou
  • 00:27:53 za druhé světové války
    v roce 1945
  • 00:27:56 stejně jako jeden z mistrovských
    domů.
  • 00:28:03 Co se ale zachovalo, je garáž.
  • 00:28:06 Toto je Gropiova garáž
    a je jediná tady
  • 00:28:08 u mistrovských domů,
    Gropius byl blázen do aut,
  • 00:28:12 sám jezdil v Adleru
    a naštěstí se garáž dochovala.
  • 00:28:22 V roce 2014 berlínská
    architektonická kancelář
  • 00:28:26 Bruno Fioretti Marquez
    provedla tuto rekonstrukci.
  • 00:28:32 Architekti chtěli dát jasně najevo,
    že tato část budovy
  • 00:28:35 byla zničena a originál neexistuje.
  • 00:28:39 Proto zvolili jiný materiál,
    takže tady máte beton
  • 00:28:42 a tady je bíle omítnutá cihlová zeď
    původní stavby.
  • 00:29:05 Všechny mistrovské domy
    jsou v podstatě stejné,
  • 00:29:08 když se podíváte na jejich půdorys.
  • 00:29:11 Co ale Gropius udělal,
    bylo to, že de facto
  • 00:29:13 zrcadlově vzal jeden půdorys
    a otočil jej o 90 stupňů,
  • 00:29:18 takže v tom domě nalevo
    vede schodiště vždy směrem do ulice
  • 00:29:23 a v tom druhém domě vede schodiště
    směrem k lesu, na západ.
  • 00:29:27 Jde o to, že se zamyslel
    nad různými funkcemi domu,
  • 00:29:31 pro tyto funkce navrhnul
    jednotlivé stavební bloky,
  • 00:29:34 sestavil je dohromady, aby vytvořil
    něco jako sochařskou kompozici.
  • 00:29:44 Jeho představa byla taková,
    že tyto domy by se stavěly sériově,
  • 00:29:49 podobně jako se vyráběla auta,
    například Fordova.
  • 00:29:56 Ovšem v té době,
    ve 20. letech to byla opravdu
  • 00:29:59 jen představa, protože stavební
    technologie
  • 00:30:02 ještě nebyla na takové úrovni,
    nedalo se toho ještě dosáhnout.
  • 00:30:33 -Nejdůležitější místností domu
    byl umělcův ateliér,
  • 00:30:36 měl nejvyšší strop
    a také největší okno,
  • 00:30:39 které je orientováno do ulice,
    navíc tak,
  • 00:30:41 aby sem šlo severní světlo,
    které je potřeba při malování.
  • 00:30:45 Například Paul Klee, který v tomto
    domě žil se svojí rodinou,
  • 00:30:48 tu namaloval a nakreslil
    zhruba dva tisíce obrazů a kreseb,
  • 00:30:51 takže značná část jeho tvorby
    vznikla právě zde.
  • 00:31:00 Za pozornost stojí také interiéry
    s restaurovanými barevnými nátěry.
  • 00:31:04 Nejvýraznější barevnost mají domy
    Kleea, Kandinského a Feiningera.
  • 00:31:09 Všechny tyto mistrovské domy
    představovaly
  • 00:31:11 ve 20. letech patrně
  • 00:31:13 nejslavnější uměleckou kolonii
    Výmarské republiky.
  • 00:31:24 -A když se podíváme na fasády
    z jihu, jsme docela překvapeni,
  • 00:31:30 protože na severní straně
    je ve fasádě
  • 00:31:32 jen jedno velké okno
    a tady je najednou
  • 00:31:34 spousta oken, balkón, terasa,
    střešní terasa -
  • 00:31:38 každý dům měl střešní terasu -
    čili ty domy
  • 00:31:41 se skutečně otevírají
    okolnímu prostředí a přírodě.
  • 00:31:49 Jsou téměř její součástí,
    protože v létě se dalo dojít
  • 00:31:53 do ateliéru i přímo z ložnice
    přes balkón.
  • 00:31:57 Takže to skutečně byla součást
    prostředí, okolní přírody.
  • 00:32:04 A vezmeme-li si 19. století
    s hustě zastavěnými městy
  • 00:32:08 s tmavými byty, pak tohle je svého
    druhu odpověď 20. století
  • 00:32:12 a modernosti - světlo, vzdušnost,
    slunce.
  • 00:32:32 -V září 1932 zvítězila
    v komunálních volbách v Desavě
  • 00:32:36 NSDAP a Bauhaus skončil.
  • 00:32:39 Mies van de Rohe
    ho ještě stěhuje do Berlína,
  • 00:32:42 ale jeho pokus školu vzkřísit,
    byl marný.
  • 00:32:44 O rok později je nacisty obsazen
    a definitivně uzavřen.
  • 00:32:48 Někteří studenti byli zatčeni,
    mnozí včetně profesorů emigrovali.
  • 00:32:52 Principy a ideje Bauhausu
    se tak rozšířily do celého světa.
  • 00:33:00 V Berlíně sídlí archiv Bauhausu,
  • 00:33:03 který v současné době najdete
    v prozatímních prostorách,
  • 00:33:05 neboť původní budova,
    kterou navrhl Walter Gropius
  • 00:33:08 v 60. letech, se rekonstruuje
    a k ní přibude nový objekt,
  • 00:33:11 který je právě ve výstavbě.
  • 00:33:19 Otevření celého komplexu
    se předpokládá v roce 2022.
  • 00:33:25 Stávající budova bude tedy sanována
    způsobem
  • 00:33:28 odpovídajícím památkově chráněnému
    objektu
  • 00:33:30 a rozšířena o podzemní část
    s touto vysokou skleněnou věží,
  • 00:33:34 která bude ve skutečnosti
    představovat
  • 00:33:36 další výrazný symbol doplňující
    šikmé střechy od Waltra Gropia.
  • 00:34:05 -Velmi se těšíme na to,
    že budeme mít poprvé
  • 00:34:07 možnost představit rozsáhlou část
    archivu.
  • 00:34:11 Máme světově největší sbírku
    Bauhausu
  • 00:34:13 se stovkami tisíc exponátů
    všech různých technik.
  • 00:34:17 Máme stovky tisíc exponátů,
    ale i sbírku fotografií,
  • 00:34:20 desítky tisíc kusů designu,
    nábytku, sbírku textilu.
  • 00:34:24 Lze říci, že sbírka obsahuje
    celé materiálové dědictví Bauhausu
  • 00:34:28 a jsou zde zastoupeny všechny
    žánry.
  • 00:34:31 Stará sbírková budova nabízí
    výstavní plochu přibližně 700 m2,
  • 00:34:35 která bude nyní zvětšena
    na přibližně 2000 m2,
  • 00:34:40 což nám a samozřejmě návštěvníkům
    zajistí absolutní zážitek,
  • 00:34:43 jelikož budeme moci představit
    sbírku ve velkém rozsahu.
  • 00:34:55 -Přestože Bauhaus existoval
    jen krátce - pouhých 14 let -
  • 00:34:59 zanechal nesmazatelnou stopu
    v historii.
  • 00:35:02 Mnoho galerií a institucí
    se v rámci letošního výročí
  • 00:35:04 pochopitelně Bauhausu
    intezivně věnuje.
  • 00:35:09 Program výstav a přednášek
    je velmi bohatý
  • 00:35:11 a potrvá až do konce roku.
  • 00:35:14 Nové muzeum ve Výmaru
    určitě stojí za návštěvu,
  • 00:35:16 stejně jako další
    muzeum Bauhausu v Desavě,
  • 00:35:19 které svůj provoz zahájilo
    právě před několika dny - 8. září.
  • 00:35:34 U nás stoletý Bauhaus
    připomněla v dubnu výstava
  • 00:35:37 známého fotografa architektury
    Filipa Šlapala,
  • 00:35:42 kterou uspořádala
    Galerie Jaroslava Fragnera.
  • 00:35:44 Autor se v ní zaměřil
    nejen na budovy školy v Desavě,
  • 00:35:46 ale současně i na nejslavnější
    stavby moderní architektury.
  • 00:35:50 Výstavu právě v těchto dnech
    uvádí České centrum v Paříži
  • 00:35:53 u příležitosti dalšího ročníku
    Paris Design Week.
  • 00:35:59 Zajímavou akci pak připravila
    galerie Plato v Ostravě.
  • 00:36:03 Instalace BauhausTWINS
    recykluje dochované prvky
  • 00:36:06 z fasády budovy školy v Desavě
  • 00:36:09 a přetváří je do podoby
    monumentální prostorové struktury.
  • 00:36:13 Výstava včetně doprovodných
    programů
  • 00:36:15 je tady k vidění až do konce
    roku.
  • 00:36:21 Publikací na téma Bauhaus najdete
    mnoho,
  • 00:36:24 jednou z nich je i tato
    obsáhlá kniha,
  • 00:36:27 kterou u nás v anglické verzi
    vydalo nakladatelství Taschen.
  • 00:36:30 V ní se dozvíte úplně všechno.
  • 00:37:03 Pod názvem
    FRIEND OF A FRIEND PRAGUE 2019
  • 00:37:06 se poslední srpnový víkend
    uskutečnila v Praze
  • 00:37:09 první společná mezinárodní
    přehlídka umění,
  • 00:37:12 projekt, který je založen
    na přátelství
  • 00:37:14 a galerijní spolupráci.
  • 00:37:19 Devět hostících pražských galerií,
    mezi něž patří
  • 00:37:21 Drdova Gallery, dále Lítost,
    Hunt Kastner, Svit a další,
  • 00:37:26 pozvalo do svých prostor
    své zahraniční kolegy -
  • 00:37:29 galeristy působící v evropských,
    amerických i asijských městech,
  • 00:37:33 aby zde představili umělce,
    které zastupují.
  • 00:37:47 Během podzimu je tak v Praze
    k vidění
  • 00:37:49 zajímavá mezinárodní scéna
    čítající díla
  • 00:37:52 od 34 zahraničních i českých
    umělců.
  • 00:37:58 Cílem je posílit povědomí
    o úspěších našich tvůrců
  • 00:38:01 na mezinárodní scéně a naopak -
  • 00:38:03 seznámit naši veřejnost
    se současným uměním ve světě.
  • 00:38:28 -Já si myslím, že vždycky je
    spolupráce důležitá.
  • 00:38:30 To je první věc.
  • 00:38:32 A tady je taková spolupráce,
    projekt
  • 00:38:34 mezi pražskou galerií
    a zahraničními galeriemi.
  • 00:38:39 Pozvali jsme jednu galerii
    ze zahraničí
  • 00:38:41 a u nás hostuje jeden umělec,
    v našich prostorách.
  • 00:38:48 My tady máme takový sólo projekt,
    Jan Vargo,
  • 00:38:52 který je udělaný speciálně
    pro tento prostor.
  • 00:38:56 A to je ve spolupráci
    s galerií z Bukurešti.
  • 00:39:00 Druhá výstava je
    Zdeněk Baladrán.
  • 00:39:03 Se Zdeňkem Baladránem
    spolupracujeme už od začátku.
  • 00:39:06 Je to myslím 13 let,
    odkdy existujeme.
  • 00:39:09 Ale taky přišel sem do Prahy
    zástupce jeho galerie v Paříži.
  • 00:39:14 A myslím, že to je také
    důležité,
  • 00:39:18 že oni podporují sólovou výstavu
    Zdeňka Baladrána tady v Praze.
  • 00:39:28 Jan Varga má takový specifický
    projekt,
  • 00:39:30 který se týká
    životního prostředí,
  • 00:39:33 který je teď jakoby
    velmi aktuální projekt.
  • 00:39:36 Jaro napsal nějaký podstatný
    manifest
  • 00:39:42 o problémech životním prostředí
    v dnešní době.
  • 00:39:47 A on to prezentuje
    jako nějakou knihu.
  • 00:39:50 A tu knihu může člověk jenom číst
    nebo vidět,
  • 00:39:53 jestli bude interaktivní,
    tak to tisknout.
  • 00:40:02 Zdeněk Baladrán má velký zájem
    o historii
  • 00:40:05 a má taky zájem paradoxně
    o prostředí,
  • 00:40:10 ve kterém žije 25 let,
    kdy transformace
  • 00:40:13 má nám přinese víc svobody
    a víc demokracie.
  • 00:40:18 Taky nám svým způsobem
    přinesly nějaké problémy,
  • 00:40:22 které se týkají kapitalismu.
  • 00:40:25 Například jako problémy
    s životním prostředím.
  • 00:40:28 A on se to snaží pochopit,
    jak můžeme lepším způsobem
  • 00:40:31 dělat transformaci
    v naší společnosti.
  • 00:40:58 -V pražské galerii Millenium
    právě zahájila
  • 00:41:00 svoji novou výstavu
    sochařka Veronika Richterová,
  • 00:41:03 známá svými objekty vytvořenými
    z PET lahví
  • 00:41:06 a různých druhů použitých
    materiálů.
  • 00:41:08 Pod názvem Nakoupeno v Japonsku
    tu vystavuje
  • 00:41:11 širokou škálu prací inspirovaných
  • 00:41:13 japonskou přírodou, kulturou
    a tradicí.
  • 00:41:17 Představuje v nich své zážitky
    a inspirace z cesty po Japonsku,
  • 00:41:20 při které samozřejmě neopomněla
    monitorovat
  • 00:41:23 zdejší recyklační kontejnery.
  • 00:41:32 -Já jsem si z toho Japonska
    přivezla různé materiály.
  • 00:41:36 Tady třeba tihle ti kapři,
    tak to jsou plachty,
  • 00:41:42 které si Japonci kupují na svátek
    hanami,
  • 00:41:45 obdivování sakur,
    kdy se všichni valí do parku,
  • 00:41:49 tam si posedají na zem
    a piknikují.
  • 00:41:52 A když ten piknik skončí,
    tak takhle zabalí zbytky
  • 00:41:55 a všechno do té plachty
  • 00:41:58 a hodí ji do takových vaků
    na odpadky.
  • 00:42:01 Tak jsem si řekla,
    že tam ty plachty nemůžu nechat,
  • 00:42:04 vytáhla jsem si je
    a přivezla si je.
  • 00:42:17 V tom Japonsku neexistují
    odpadkové koše na ulici.
  • 00:42:21 Japonci jsou vycepovaní
    a nosí si odpadky s sebou domů,
  • 00:42:24 kde je vyhazují do nějakých
  • 00:42:26 připravených separačních nádob
    a tak.
  • 00:42:29 A já jsem objevila náhodou
    takový kontejner na tácky,
  • 00:42:33 jak se prodává u nás maso
    na polystyrénových táccích,
  • 00:42:37 tak tam se prodává všechno
    nádherně zabalený.
  • 00:42:41 Ty tácky jsou potištěný,
    všelijak zajímavě vytvarovaný.
  • 00:42:45 Když jsem to přivezla,
  • 00:42:47 tak jsem začala do toho vymýšlet
    vlastní jídla.
  • 00:43:01 Původ těch plastů je všelijaký.
    Základem jsou teda ty
  • 00:43:04 japonské tácky,
    ale pak jsou tam materiály,
  • 00:43:09 které jsem si dovezla, já nevím -
    řasy z Normandie,
  • 00:43:14 tady to,
    to asi lidi poznají,
  • 00:43:17 to je takové to vonítko do záchodu
    z Buštěhradu.
  • 00:43:22 Tady to jsou trubky, které se
    dávají do země.
  • 00:43:26 Tohle to jsou pytle od brambor,
    nějaká plachta stínící.
  • 00:43:34 Ten salátek,
    tak to jsou igeliťáky...
  • 00:43:38 Prostě co mi přijde pod ruku.
  • 00:43:40 Já jsem se hlavně dostala
    s těmi jídly
  • 00:43:42 do takového zvláštního rozpoložení,
    že už jsem ve všem viděla to jídlo.
  • 00:43:47 Mně to i změnilo pohled na jídlo,
    že se třeba snažím,
  • 00:43:51 aby to jídlo vypadalo hezky.
  • 00:44:15 V tom Japonsku je příroda úžasná
    a ještě příroda
  • 00:44:18 ve spojení s tou prastarou
    kulturou,
  • 00:44:21 to jsou zážitky z těch zahrad
    a chrámů.
  • 00:44:25 Tady například tohle to je taková
    moje vzpomínka na Kamakuru,
  • 00:44:30 kde je slavný obrovský bronzový
    Buddha,
  • 00:44:34 vedle je taková fontánka
    s Buddhovýma nohama.
  • 00:44:45 To byl vlastně můj největší
    a asi nejsilnější zážitek
  • 00:44:48 z Japonska, kdy jsme navštívili
    Inai,
  • 00:44:51 to je u Kjóta taková liščí hora.
  • 00:44:55 Jsou to takový ty oranžový brány
    známé z filmů a tak.
  • 00:44:59 Ale co je na týhle hoře
    pozoruhodný je,
  • 00:45:02 že tam jsou tisíce a tisíce
    lištiček kamenných,
  • 00:45:06 některý jsou i porcelánový,
    které jsou na počest bohyně Inai,
  • 00:45:11 to je bohyně rýže, úrody,
    plodnosti.
  • 00:45:15 A ta hora, jak stoupáte výš a výš
    je čím dál tím vlhčí a vlhčí
  • 00:45:20 a nahoře už jsou ty lišky
    úplně obrostlý mechem
  • 00:45:24 a takhle jim visí
    ty zelený mechový licousy.
  • 00:45:27 Je to něco nepředstavitelnýho.
  • 00:45:32 To je japonská tuš
    a tchajvanská tuš.
  • 00:45:36 Tu červenou jsem si dovezla
    z Tchaj-wanu.
  • 00:45:39 Jsou to takový zvláštní barvy,
    které vlastně nejdou koupit tady.
  • 00:45:44 Je to prostě nějaký jiný.
  • 00:45:48 Já jsem se právě s tou červenou
    snažila dřív strašně šetřit,
  • 00:45:53 protože jsem si říkala,
  • 00:45:55 že na Tchaj-wan už se nikdy
    nepodívám.
  • 00:45:59 A teď mě čeká cesta do Koreje.
  • 00:46:02 Takže se můžu rozjet
    a můžu tu lahvičku dovypotřebovat.
  • 00:46:10 Pořád ještě hledám,
    jak to uchopit, tohle to téma,
  • 00:46:15 takže to jsou takový
    štětcový kresby těch lišek.
  • 00:46:34 -I když se zdá, že do 1. prosince
    je ještě hodně času,
  • 00:46:39 nenechte si prohlídku
    nejdůležitější výstavu
  • 00:46:41 letošního roku až na poslední
    chvíli.
  • 00:46:43 Retrospektivní výstava
    jednoho z nejslavnějších
  • 00:46:46 světových sochařů a malířů
    20. století Alberta Giacomettiho,
  • 00:46:50 kterou uvádí ve Veletržním paláci,
    se koná u nás historicky poprvé.
  • 00:46:55 Výstavu připravila Národní galerie
    ve spolupráci
  • 00:46:58 s nadací Fondation Giacometti
    sídlící v Paříži,
  • 00:47:01 a společně připravily
    pro české publikum
  • 00:47:04 exkluzivní výběr exponátů.
  • 00:47:07 Ten zahrnuje přes sto plastik,
  • 00:47:09 včetně vzácných sádrových
    originálů,
  • 00:47:11 malby a kresby ze všech
    Giacomettiho tvůrčích období
  • 00:47:13 od 20. do 60. let.
  • 00:47:22 Giacomettiho proslavily především
    existenciálně naléhavé
  • 00:47:25 protáhlé figury vznikající
    po druhé světové válce,
  • 00:47:28 neméně závažná jsou však i jeho
    díla z meziválečného období,
  • 00:47:32 kdy patřil k jádru pařížské
    avantgardy.
  • 00:47:46 Vystaveno je také 50 maleb,
  • 00:47:48 které se málokde vidí v takové
    kolekci.
  • 00:48:02 -Tady jsem pro vás vybrala malbu,
    na které je znázorněn
  • 00:48:05 sběratel Sir Robert Sainsbury,
    který byl velkým přítelem malíře.
  • 00:48:09 Obraz, na kterém pózuje pro umělce,
    je z roku 1958.
  • 00:48:14 Giacomettiho obrazy se vyznačují
    velmi tmavou paletou barev,
  • 00:48:17 na které převažují tóny
    šedivé, okrové a bílé.
  • 00:48:20 I s málo barvami dokázal umělec
    vytvořit význačné malby.
  • 00:48:24 Zde Sir Sainsbury pózuje
    v sedě s pažemi na klíně
  • 00:48:27 a jeho pohled je pevně upřen
    před sebe na umělce.
  • 00:48:30 Díky superpozici několika tahů
  • 00:48:32 umělec vytváří obličej
    svého modelu.
  • 00:48:41 Pohled je pro Giacomettiho
    velmi důležitý.
  • 00:48:43 Sám říkal, že jakmile jsou
    namalované oči,
  • 00:48:46 tak je zbytek obličeje hotový.
  • 00:49:03 Figuríny za mnou nazýval
    umělec figurínami z bláta.
  • 00:49:07 Jsou to vyobrazení anonymních žen,
  • 00:49:09 které staticky pózují na velkých
    podstavcích.
  • 00:49:17 Giacomettiho figury jsou velmi
    známé,
  • 00:49:19 tenké jako provázek
    s přímým pohledem před sebe.
  • 00:49:26 Ženy mají položené ruce na stehnech
  • 00:49:28 a jsou ve vzpřímené pozici
    s nohami u sebe.
  • 00:49:36 Podstavce jsou inspirované
    egyptským uměním.
  • 00:49:39 Jejich pozice tak připomíná
    antické bohyně.
  • 00:49:46 Na tuto velmi křehkou sádru
    Giacometti maluje
  • 00:49:48 obrysy postavy nebo detaily
    obličeje,
  • 00:49:51 jako například zde vidíte
    sošku z kovové tyčky,
  • 00:49:53 na kterou je nanesená
    sádra s barvou.
  • 00:50:11 V roce 1935 se Giacometti rozešel
    se surrealistkou skupinou,
  • 00:50:14 aby se vrátil k lidské figuře
    a figurativnosti.
  • 00:50:18 Začal pracovat na miniaturních
    soškách,
  • 00:50:20 jako ta, kterou vidíme zde.
    Ta má pouze několik centimetrů.
  • 00:50:24 Giacometti v té době začínal
    pracovat s reálnými modely.
  • 00:50:27 Nejdřív žádal o pózování
    své blízké,
  • 00:50:30 jako svého bratra Diega
    nebo přítelkyni Isabelu.
  • 00:50:32 Vrací se tedy k lidské figuře.
    Postupně se jeho sochy zmenšovaly.
  • 00:50:41 Podstavec hraje stále velkou roli
    v Giacommettiho tvorbě.
  • 00:50:44 Některé podstavce jsou jednoduché,
    jako ten co vidíme zde,
  • 00:50:47 jindy mohou být zdvojené.
  • 00:50:50 Díky podstavci získává malá figurka
    rozměr monumentálnosti,
  • 00:50:53 jak je zde patrné.
  • 00:50:58 Rozhodli jsme se jí vystavit vedle
    Paní s vozíkem,
  • 00:51:00 která je jedinou velkou sochou,
  • 00:51:02 kterou Giacommetti vytvořil
    za války.
  • 00:51:05 Vše ostatní, co v té době tvořil,
    bylo velmi malinké.
  • 00:51:14 Našich 52 minut je dnes u konce,
    přejeme vám hezký večer
  • 00:51:17 a těšíme se na vás opět za měsíc.
  • 00:51:29 Skryté titulky: Alena Fenclová
    2019

Související