iVysílání

stránky pořadu
Premiéra:
23. 4. 2006
20:00 na ČT2

1 2 3 4 5

1 hlas
4936
zhlédnutí

Z historie české vědy

Utváření vědeckých institucí v českých zemích

27 min | další Dokumenty »

upozorňovat

do playlistu

Přehrávač videa

Načítám přehrávač...

Z historie české vědy

  • 00:00:05 Chceme-li se dozvědět
    něco z historie české vědy,
  • 00:00:08 je nejlepší navštívit
    jedno z pracovišť Akademie věd.
  • 00:00:12 Její archiv leží
    v této moderní, nenápadné budově
  • 00:00:16 a skrývá
    řadu unikátních exponátů.
  • 00:00:19 Od zakládajících listin,
    pečetidel
  • 00:00:21 až po třeba housle
    ministra Zdeňka Nejedlého.
  • 00:00:46 Existence
    vědeckých společností
  • 00:00:48 na půdě českých zemí
    má dlouhou tradici.
  • 00:00:51 V zemích předlitavské
    habsburské monarchie
  • 00:00:54 dokonce nejdelší.
  • 00:00:56 K prvním institucím
    nepochybně patřila
  • 00:00:58 Societas eruditorum incognitorum
    in terris austriacis,
  • 00:01:02 kterou založil baron Josef
    Petrasch v roce 1747 v Olomouci
  • 00:01:07 a byla podporována především
    lékařem císařovny Marie Terezie,
  • 00:01:11 Gerhardem van Swietenem.
  • 00:01:14 Vznik další vědecké společnosti
    s názvem
  • 00:01:17 Soukromá učená společnost nauk
    provázejí nejasnosti.
  • 00:01:21 Byla založena pravděpodobně
    kolem roku 1760.
  • 00:01:32 Dnes nazýváme tuto krásnou
    a vlastně
  • 00:01:34 nejstarší učenou společnost
    habsburské monarchie
  • 00:01:37 Královská česká společnost
    nauk.
  • 00:01:39 Znova si dovoluji podtrhnout
    ono slovo "česká"
  • 00:01:43 je to myšleno
    ve smyslu teritoriálním.
  • 00:01:46 Řekli bychom jinými slovy,
    byla jazykově utrakvistická.
  • 00:01:50 Scházeli se tam učenci
    bez ohledu na to,
  • 00:01:53 zda to byli čeští Němci
    nebo vlastně už Češi,
  • 00:02:00 kteří měli jako mateřský jazyk
    češtinu.
  • 00:02:05 Fakt je jeden -
    hovoříme o období,
  • 00:02:07 kdy se čeština teprve začíná
    probouzet k novému životu
  • 00:02:12 a věda se nám pěstuje
    právě v tomto období.
  • 00:02:16 Takže i Češi
    nám publikují německy.
  • 00:02:22 Stejně tak je nutné zmínit,
    že tato výlučná společnost
  • 00:02:26 si byla vědoma toho,
    že by neměla být
  • 00:02:29 národnostně omezována
    a zvala významné vědce,
  • 00:02:33 ovšem především jazyka německého,
    což bylo jednodušší pro porozumění.
  • 00:02:38 Žádné jiné důvody
    to nemělo.
  • 00:02:41 Ta společnost
    se postupně profilovala
  • 00:02:44 a ke svému přídomku "královská"
    se dostala de facto
  • 00:02:47 nějakým přepisem,
    omylem císařské kanceláře,
  • 00:02:55 kdy při výměně korespondence
    jednoho krásného dne
  • 00:03:01 přišel dopis
    a tam bylo napsáno:
  • 00:03:04 "Královská česká společnost
    nauk".
  • 00:03:08 Dnes by to
    jistě fungovalo podobně -
  • 00:03:13 toho se společnost rychle chytla
    a řekla si:
  • 00:03:17 "A od tohoto okamžiku
    jsme Královská společnost nauk."
  • 00:03:21 Změnit už se
    to žádným způsobem nedalo,
  • 00:03:24 takže tím jsme vlastně získali
    rozšíření onoho názvu,
  • 00:03:28 ačkoliv panovníci v této době
    se stále ještě vyjadřovali
  • 00:03:32 k ustanování podobných společností
    spíše skepticky.
  • 00:03:39 Císařství rozhodně nehodlalo
    společnost finančně podporovat.
  • 00:03:43 Ta měla v začátcích příjmy
    především z vydávání
  • 00:03:46 jednoho atraktivního titulu -
    ze Schématismu království českého.
  • 00:03:50 Dnes bychom spíše řekli
    Encyklopedie.
  • 00:03:54 Na svoji dobu
    obsahovala řadu informací,
  • 00:03:56 a proto se stala vítanou příručkou
    úřadům i školám.
  • 00:04:04 Věda čím dál více ovlivňovala
    život celé společnosti.
  • 00:04:08 Začaly se budovat
    nové vědní obory.
  • 00:04:11 S nimi souvisí jméno
    Jana Evangelisty Purkyněho.
  • 00:04:16 Ten se vrací do Čech
    poté,
  • 00:04:19 co byl absolutně
    na vrcholu své kariéry
  • 00:04:22 více než šedesátiletý
    s tím,
  • 00:04:25 že opouští
    svoji velmi hvězdnou kariéru
  • 00:04:28 kvůli tomu, aby vytvářel
    české odborné názvosloví,
  • 00:04:33 aby psal,
    zjednodušeně řečeno,
  • 00:04:36 primitivní příručky
    v českém jazyce.
  • 00:04:40 To nás znova vrací
    k onomu uvědomění si
  • 00:04:42 v jakém stavu byl jazyk český,
    že bylo nutné začínat
  • 00:04:46 v mnoha oborech
    absolutně od nuly.
  • 00:04:49 Není to jenom onen
    Jungmannův slavný slovník,
  • 00:04:52 o kterém se vždycky hovoří,
    ale je to ono vytváření učebnic,
  • 00:04:57 kdy věhlasní učenci jsou tak
    nadšeni nějakou národní věcí
  • 00:05:05 a s tím ale souvisí i to
    šíření vědy a šíření osvěty,
  • 00:05:09 zpřístupnění nějakému
    širšímu spektru čtenářů,
  • 00:05:16 takže přicházejí a píší
    "primitivní učebnice".
  • 00:05:24 Něco, co je dnes pro velké učence
    často nepředstavitelné,
  • 00:05:29 že by šli
    a psali slabikář.
  • 00:05:34 Je nutné si uvědomit,
    že věda
  • 00:05:35 se po staletí vyvíjela v latině,
    posléze v němčině
  • 00:05:38 a teprve do poloviny 19. století
    nastupuje jazyk český.
  • 00:05:48 Já nerozlišuju v té době
    striktně Češi - Němci,
  • 00:05:54 maje na mysli třeba svého dědečka,
    který byl Čech jak poleno,
  • 00:05:57 ale mé babičce psal milostné básně
    před sňatkem německy,
  • 00:06:01 protože oba jazyky
    ovládal stejně dobře,
  • 00:06:05 což už dnes, bohužel,
    není obvyklé.
  • 00:06:09 Významným mezníkem v životě
    Královské české společnosti nauk
  • 00:06:12 se stal rok 1830,
    kdy byl jejím členem zvolen
  • 00:06:15 historik a přední český politik
    František Palacký.
  • 00:06:19 Záhy se stal tajemníkem
    a především v této funkci
  • 00:06:22 ovlivnil zaměření vědecké práce
    směrem k českému jazykozpytu,
  • 00:06:27 dějinám a studiu
    staré české literatury.
  • 00:06:30 Královská česká společnost nauk
    sice zůstávala i nadále
  • 00:06:34 jazykově utraktivistická,
    ale od poloviny 19. století
  • 00:06:38 i zde jednoznačně a nenávratně
    skončila absolutní
  • 00:06:41 jazyková hegemonie
    německého elementu.
  • 00:06:44 S postupem české kulturní
    i politické emancipace
  • 00:06:48 započalo období
    německo-české rivality,
  • 00:06:51 která leckdy přecházela
    i do velmi ostrých sporů.
  • 00:06:54 V roce 1847 je založena
    Rakouská Akademie věd,
  • 00:06:58 která měla sloužit
    potřebám celého mocnářství,
  • 00:07:01 ale rakouský vliv
    v ní převládal.
  • 00:07:05 Čechům
    o pár desetiletí později
  • 00:07:07 přichází na pomoc
    významný mecenáš - Josef Hlávka.
  • 00:07:13 V české historii neznáme
    žádného většího mecenáše vědy.
  • 00:07:16 On byl stavitel, architekt,
    ale ne ledajaký.
  • 00:07:20 On měl opravdu
    rysy geniality.
  • 00:07:24 A tenkrát
    byla doba taková -
  • 00:07:27 to neuniklo ústředí
    Rakousko-uherského mocnářství,
  • 00:07:32 a proto to byl on,
    kdo postavil vídeňskou Operu.
  • 00:07:37 Postavil toho mnoho
    tam i zde
  • 00:07:39 a k vědám měl
    úžasný, uchvacující vztah.
  • 00:07:45 On byl ten, který založil
    Českou akademii věd a umění.
  • 00:07:53 Vzal jednu z těch obrovitých,
    skutečně obrovitých částek
  • 00:07:57 a anonymně,
    sice všichni věděli, že je to on,
  • 00:08:00 ale původně to byl
    dar anonymního dárce
  • 00:08:04 na založení
    České akademie věd a umění
  • 00:08:08 císaře Františka Josefa.
  • 00:08:11 Takže nám tady roku 1890
    nastupuje instituce,
  • 00:08:17 která se nám profiluje
    národnostně.
  • 00:08:21 Tam jsou přijímáni
    významní Češi.
  • 00:08:26 Jistěže tam opět
    najdeme všechny ty,
  • 00:08:28 kteří byli mezi českými členy
    Královské české společnosti nauk,
  • 00:08:32 takže v této době
    je naprosto běžné dvojí členství.
  • 00:08:39 Se vznikem Československa
    se objevují
  • 00:08:41 i nové vědecké společnosti,
    z nichž největší význam
  • 00:08:44 má Masarykova akademie práce
    a Československá rada badatelská.
  • 00:08:49 V jejím čele stál známý český vědec
    Bohumil Němec.
  • 00:08:54 Obecně je známá
    jeho kandidatura
  • 00:08:57 ve 30. letech
    proti prezidentu Benešovi.
  • 00:09:01 Méně známý je jeho osud
    po roce 1948,
  • 00:09:04 kdy on postupoval na žebříčcích
    mezinárodních institucí
  • 00:09:09 i v té Mezinárodní radě
    vědeckých unií,
  • 00:09:13 kdy se někdy dějiny dovedou vysmát
    těm hemžícím se lidem,
  • 00:09:19 tak stanul na určitou dobu
    v čele organizace,
  • 00:09:23 přímo Komise
    pro volný pohyb vědců.
  • 00:09:27 Jeho činnost v Komisi
    pro volný pohyb vědců
  • 00:09:30 skončila tím,
    že se nesměl zúčastňovat
  • 00:09:32 příslušných schůzí
    v zahraničí
  • 00:09:36 a tím de facto skončila
    i činnost Československa
  • 00:09:40 na úrovni
    Mezinárodní rady vědeckých unií.
  • 00:09:46 Ve 20. letech je také založen
    Slovanský a Orientální ústav.
  • 00:09:49 Oba ústavy
    měly vedle výzkumu za úkol
  • 00:09:52 připravovat se
    na hospodářskou spolupráci
  • 00:09:54 se zeměmi
    slovanského světa a orientu.
  • 00:09:58 S Orientálním ústavem je spojeno
    jméno Bedřicha Hrozného,
  • 00:10:02 našeho nejproslulejšího
    orientalisty,
  • 00:10:04 který na základě
    klínopisných nápisů
  • 00:10:06 rozluštil chetitštinu a určil její
    indoevropský charakter.
  • 00:10:11 Ve 20. letech vedl
    dvě archeologické expedice
  • 00:10:14 do Sýrie a Turecka,
    kde objevil rozsáhlý archiv
  • 00:10:17 assyrských tabulek.
  • 00:10:26 Na poli technickém
    sestrojil
  • 00:10:28 Jaroslav Heyrovský s Japoncem
    Shikatou první polarograf.
  • 00:10:34 Roku 1937
    existovalo v Československu
  • 00:10:37 146 státních a soukromých
    průmyslových výzkumných
  • 00:10:42 a zkušebních ústavů.
  • 00:10:44 Byla to
    rozsáhlá nepřehledná síť,
  • 00:10:47 jejíž práci
    nikdo nekoordinoval.
  • 00:10:59 Druhá světová válka
    zcela zastavila práci
  • 00:11:01 české vědecké komunity.
  • 00:11:04 Vědecké ústavy a společnosti
    formálně dál existovaly,
  • 00:11:07 ale nevyvíjely
    žádnou činnost.
  • 00:11:10 Sporadicky se udržoval
    výzkum a vyučování
  • 00:11:12 na některých náhradních
    pracovištích.
  • 00:11:15 Například ve výzkumném centru
    Baťových závodů ve Zlíně
  • 00:11:19 zahájil docent českého
    vysokého učení technického
  • 00:11:21 Otto Wichterle
    výzkum polymerů.
  • 00:11:25 Roku 1940 zde vyvinul
    polymerní vlákno - silon
  • 00:11:30 a zároveň spolu s profesorem
    Vysokého učení technického v Brně
  • 00:11:34 Karlem Čuprem
    a s dalšími pracovníky
  • 00:11:36 organizoval pro posluchače
    studium chemie.
  • 00:11:39 Okupace tak pouze
    nedůstojně přispěla
  • 00:11:42 ke splnění dávného požadavku
    Německé společnosti věd a nauk
  • 00:11:45 na vytvoření Německé akademie věd
    v Praze.
  • 00:11:56 Poválečný osud
    československé vědy
  • 00:11:58 kopíruje známý
    celospolečenský vývoj.
  • 00:12:00 A tak v roce 1952 zaniká
    Česká akademie věd a umění,
  • 00:12:05 zaniká i
    Česká královská společnost nauk
  • 00:12:09 a na jejich tradici navazuje
    nová Československá akademie věd
  • 00:12:13 založená samozřejmě
    podle sovětského vzoru.
  • 00:12:16 Dne 17. listopadu 1952
    se v Národním divadle v Praze
  • 00:12:20 konalo slavnostní shromáždění
    k zahájení činnosti akademie.
  • 00:12:25 Jejím prvním prezidentem
    se stal Zdeněk Nejedlý.
  • 00:12:30 Kladem byla
    nová organizace ústavu.
  • 00:12:35 Do této nové Akademie věd,
    kterou vlastně tvoří
  • 00:12:38 struktura ústavu
    plus onen sbor moudrých, učenců,
  • 00:12:43 už neměli přístup
    vědci ze společenských věd,
  • 00:12:46 kteří nebyli marxisté.
  • 00:12:49 Jednoznačně byli vyškrtnuti,
    s nima už se nediskutovalo,
  • 00:12:54 ztráceli práci.
  • 00:12:55 Byli postiženi jak na univerzitách,
    tak v rámci akademie.
  • 00:13:00 Pravdou ovšem je, že v rámci
    akademie méně než na univerzitách.
  • 00:13:05 Režim se přeci jenom
    mnohem více zaměřoval
  • 00:13:10 ve své perzekuci
    na pedagogické působení.
  • 00:13:15 Takže mnohem rychleji a razantněji
    se vyhazovalo na vysokých školách,
  • 00:13:19 a to hned v roce 48.
  • 00:13:22 Akademie tím,
    že nám vzniká až 52,
  • 00:13:25 tak zde dokonce
    najdete i pracoviště,
  • 00:13:28 kam ti vyhození z univerzit
    se na nějaká podřadnější místa
  • 00:13:32 dostávají
    k odborné práci.
  • 00:13:37 To je kromě jiného i příklad
    profesora Wichterleho,
  • 00:13:40 který byl donucen opustit VŠUT,
    nesměl dále učit
  • 00:13:46 a dostává se do akademie,
    kde dostává příležitost.
  • 00:13:50 Nebo je to
    řada brněnských profesorů.
  • 00:13:53 V 50. letech
    jim zavřeli právnickou fakultu
  • 00:13:56 za reakčnost
    a politickou nespolehlivost.
  • 00:14:01 Část těchto profesorů
    se uchytí v rámci Akademie věd.
  • 00:14:07 Nikoliv
    ve vedoucích funkcích,
  • 00:14:10 ale aspoň k minimu odborné práce
    se dostanou.
  • 00:14:17 Únor 48. roku -
    krutá rána.
  • 00:14:20 A vždycky odchází
    kus nejkvalifikovanějších,
  • 00:14:23 kus nejzdatnějších.
    Lidé velice pracovití.
  • 00:14:30 Takový otřesný příběh
    je třeba vyhození
  • 00:14:32 rektora Univerzity Karlovy,
    profesora Engliše,
  • 00:14:34 významného národohospodáře,
    který skončil tak,
  • 00:14:36 že byl odsouzen
    k tomu,
  • 00:14:39 aby žil v nějaké pastoušce
    v pohraničí.
  • 00:14:42 A takových příběhů
    je pochopitelně mnoho.
  • 00:14:45 Také mnoho lidí se ocitlo
    v gulazích a pracovních táborech.
  • 00:14:49 Mezi nimi třeba i někteří
    současní nebo nedávní
  • 00:14:52 členové Učené společnosti
    České republiky.
  • 00:14:55 Čili to byla
    krutá doba.
  • 00:14:57 A ve vědě to bylo absolutně šílené,
    zejména v těch oborech,
  • 00:15:00 které měly
    ideologický dopad,
  • 00:15:02 což kupodivu například v té době
    byla biologie.
  • 00:15:05 Genetika
    se vlastně nesměla učit
  • 00:15:08 a i třeba to, co udělali v Brně,
    a já jsem v Brně studoval,
  • 00:15:11 že Řehoř Mendel objevil své slavné
    Mendelovy zákony dědičnosti,
  • 00:15:16 tak to bylo považování
    za buržoazní pavědu.
  • 00:15:19 A dokonce staroslavná
    Masarykova universita
  • 00:15:21 konala v roce 1955
    celostátní konferenci,
  • 00:15:24 která měla kouzelný název,
    to si pamatuji dodnes -
  • 00:15:27 "Proti reakčnímu Mendelismu,
    Morganismu ve vědě".
  • 00:15:31 A této prostituce se zúčastnili
    nejenom čeští biologové,
  • 00:15:34 ale také pracovníci
    mnoha jiných oborů.
  • 00:15:37 Do akademie samozřejmě přichází
    i Jaroslav Heyrovský.
  • 00:15:43 Tatínek byl už dlouho navrhován
    na Nobelovu cenu.
  • 00:15:49 Různí kolegové domácí i zahraniční
    ho navrhovali,
  • 00:15:52 ale těch návrhů se vždycky
    sejde celá řada,
  • 00:15:54 takže trvalo delší dobu,
    než nakonec
  • 00:15:57 bylo ve Stockholmu rozhodnuto,
    že tatínek tu cenu dostane.
  • 00:16:01 A bylo to v 59. roce
    a to byl zrovna rok po tom,
  • 00:16:06 co v Sovětském svazu básník
    Pasternak dostal Nobelovu cenu,
  • 00:16:12 ale musel ji odmítnout
    z politických důvodů.
  • 00:16:17 Takže tatínek byl také
    napřed oficiálně dotázán
  • 00:16:19 z Ústředního výboru Komunistické
    strany, jestli tu cenu přijme.
  • 00:16:25 Možná, kdyby byl správný komunista,
    že by tu cenu taky odmítl,
  • 00:16:30 ale tatínek nikdy komunista nebyl
    a zeptal se,
  • 00:16:33 proč by ji neměl přijmout.
  • 00:16:36 Pak se chystalo,
    že se pojede do Stockholmu,
  • 00:16:40 protože tam ti laureáti
    vždycky berou s sebou celé rodiny,
  • 00:16:44 vzdálené příbuzné a tak.
  • 00:16:47 Tak pro nás
    přišla taková bomba,
  • 00:16:51 že mi přišel do laboratoře
    vysvětlovat akademik Šorm,
  • 00:16:55 že bohužel to pokušení
    pro mladý lidi,
  • 00:16:59 speciálně na západě,
    kde mají k dispozici finance,
  • 00:17:03 tak je tak silné,
    abych se tedy nezlobil,
  • 00:17:07 že mi nemohou důvěřovat.
  • 00:17:11 Tak já i sestra
    jsme museli zůstat doma.
  • 00:17:14 Směl tam odjet jenom otec
    se svou manželkou, s maminkou.
  • 00:17:19 Po té Nobelově ceně
    se najednou začalo oficiálně říkat,
  • 00:17:23 že to je vlastně cena
    celé socialistické vědě,
  • 00:17:28 a že je to díky tomu,
    že je ta věda tak organizovaná
  • 00:17:32 v tom socialistickém státě.
  • 00:17:34 Takže výsledkem toho
    je ta Nobelova cena.
  • 00:17:39 Polovinu finanční odměny
    za Nobelovu cenu musel
  • 00:17:42 profesor Heyrovský vyměnit
    za bezcenné tuzexové poukázky
  • 00:17:45 a zbytek čerpal
    pod dohledem státních orgánů.
  • 00:17:52 V druhé polovině 50. let
    už přece jenom
  • 00:17:55 po ženevských jednáních,
    po kritice kultu osobnosti,
  • 00:17:58 dochází k určitému uvolnění
    především
  • 00:18:00 na mezinárodním poli ve vědě
    a československá věda
  • 00:18:06 se znovu začíná prosazovat.
    Je to poměrně velký nástup
  • 00:18:10 československé vědy
    i z mezinárodního hlediska,
  • 00:18:15 který nám postupně jede
    až do 60. let.
  • 00:18:18 To je proces.
  • 00:18:24 Po smrti Zdeňka Nejedného
    v roce 1962
  • 00:18:27 se předsedou Akademie věd stal
    významný chemik František Šorm,
  • 00:18:31 pod jehož vedením
    se výrazně zlepšilo pracovní klima
  • 00:18:34 v akademických ústavech.
  • 00:18:40 V 60. letech,
    to je už obecně známo,
  • 00:18:43 vyjíždění za hranice je běžné,
    Češi slaví všeobecně úspěchy
  • 00:18:49 především v přírodních vědách
    všeho druhu.
  • 00:18:54 Samozřejmě se začíná diskutovat
    o společenských vědách,
  • 00:18:58 vznikají tady
    různé nové koncepce.
  • 00:19:01 Opět ovšem do značné míry
    propojené s politikou.
  • 00:19:07 V noci z 20. na 21. srpna
    vstoupila na území Československa
  • 00:19:12 vojska pěti států Varšavské smlouvy
    s jednoznačným úkolem:
  • 00:19:17 zlikvidovat proces
    demokratických reforem.
  • 00:19:21 Vedení akademie
    rozesílalo do celého světa
  • 00:19:24 řadu protestních
    prohlášení.
  • 00:19:26 Známý je osobní dopis
    akademika Šorma
  • 00:19:29 prezidentu sovětské akademie
    Koldyšovi.
  • 00:19:32 Pracovníci historického ústavu
    v rekordním čase
  • 00:19:34 zdokumentovali
    okupaci Československa
  • 00:19:37 v publikaci nazvané
    Sedm pražských dnů.
  • 00:19:47 Nastupující celospolečenská
    destrukce období let 70.
  • 00:19:51 zasáhla samozřejmě plnou silou
    i českou vědu.
  • 00:19:57 Následky těch 70. let,
    odmyslíme-li
  • 00:20:01 lidské oběti let padesátých,
    tak mají pro vědu
  • 00:20:09 nejenom srovnatelný,
    ale mnohem horší dopad.
  • 00:20:16 Postihují všechny vědy.
  • 00:20:19 50. léta, pokud se nebudeme bavit
    o genetice nebo kybernetice,
  • 00:20:25 nám postihují
    především společenské vědy,
  • 00:20:29 kdežto 70. léta
    všechny vědy.
  • 00:20:34 Další velká rána.
  • 00:20:38 Ten vpád, tedy to,
    co předcházelo normalizaci,
  • 00:20:41 byl spojen s odchodem velice mnoha
    velice kvalitních lidí.
  • 00:20:44 Neodcházeli ve své většině,
    žádný výrok není platný bezezbytku,
  • 00:20:51 ve své většině
    lidé průměrní.
  • 00:20:53 Odcházeli lidé
    vzdělaní a pracovití.
  • 00:20:57 (projev ve slovenštině)
    Soudruzi a soudruhové.
  • 00:21:00 Období od XIII. sjezdu
    naší strany...
  • 00:21:03 Statistiky kádrového odboru
    Československé Akademie věd
  • 00:21:06 uvádějí, že do roku 1970
    byl pracovní poměr rozvázán
  • 00:21:11 s 1 510 pracovníky.
    322 zaměstnanců emigrovalo.
  • 00:21:18 Perzekuce pokračovaly
    i v roce 1971,
  • 00:21:21 kdy z akademie odešlo
    dalších 1 634 pracovníků,
  • 00:21:25 z toho 661 s vědeckou hodností
    doktora nebo kandidáta věd.
  • 00:21:30 A 1 536 odborných pracovníků
    s vysokoškolskou kvalifikací.
  • 00:21:36 Ředitelům a vedoucím se ukládalo,
    aby neustále snižovali počet těch,
  • 00:21:41 kteří v roce 1968, 69
    působili destruktivně.
  • 00:21:45 V praxi to znamenalo
    uzavírat s nepohodlnými lidmi
  • 00:21:48 pracovní smlouvy
    maximálně na jeden rok,
  • 00:21:51 nechávat je v nejistotě
    a otravovat jim život.
  • 00:21:54 Konečným verdiktem normalizačního
    procesu bylo usnesení ÚV KSČ,
  • 00:21:58 že veškeré vydávané
    společensko-vědní publikace
  • 00:22:01 musí schvalovat
    Ústav marxismu-leninismu.
  • 00:22:13 Normalizace byla odlišná
    ústav od ústavu.
  • 00:22:19 U nás se to konkrétně
    projevovalo tak,
  • 00:22:21 že jsme měli jakoby relativní
    svobodu, poměrně dobrý kolektiv,
  • 00:22:24 ale vědecký tajemník
    našeho ústavu říkal:
  • 00:22:26 "Vědecké úkoly budu stanovovat
    podle Rudého práva."
  • 00:22:29 A tam se jednalo o to, že geologie
    byla o tom dobývání surovin.
  • 00:22:33 Takže když Rudé právo napsalo,
    že je málo uhlí,
  • 00:22:35 tak jsme se snažili
    vytvořit takový vědecký program,
  • 00:22:38 který by nějakým způsobem
    jakoby mohl zajistit víc uhlí,
  • 00:22:42 i když to bylo pofiderní.
  • 00:22:46 Naše věda
    tehdy velice utrpěla.
  • 00:22:49 Jednak tím
    obecným puštění žilou,
  • 00:22:51 protože to, co jsem v malém
    viděl v astronomii,
  • 00:22:53 to bylo ve velkém v těch významných
    oborech přírodních věd
  • 00:22:56 a pochopitelně také
    společenských.
  • 00:22:58 Mnohá pracoviště společenských věd
    byla přímo rozprášena
  • 00:23:00 a ti lidé se už vůbec
    nemohli ve vědě uplatnit.
  • 00:23:02 Museli nabírat taková zaměstnání,
    jako třeba nedávný předseda
  • 00:23:05 Učené společnosti České republiky
    profesor Šmahel
  • 00:23:08 tehdy řídil tramvaj v Praze.
    To byla jeho práce.
  • 00:23:12 Byly dva možné přístupy.
  • 00:23:15 Já na oba koukám
    s velikou vážností.
  • 00:23:17 Na jedné straně
    to bylo otevřené odmítnutí.
  • 00:23:20 To byla ta cesta
    disidentská.
  • 00:23:22 Já jsem ty lidi, ty kolegy
    jsem měl za velmi statečné,
  • 00:23:27 vesměs tam byli lidé intelektuálně
    velice, velice zdatní.
  • 00:23:33 Ale byla to ohromná odvaha,
    protože každý za sebou vedl
  • 00:23:40 životního partnera,
    rodinné příslušníky
  • 00:23:45 a ne všichni na to
    měli udatnosti.
  • 00:23:49 Připadají mi nestydatí ti,
    kteří se teď dokážou
  • 00:23:52 tak nebo onak
    o disidenty otřít.
  • 00:23:57 Pak existoval odpor
    Wichterlovského typu.
  • 00:24:01 Ten spočíval v tom,
    že člověk zůstal tím, čím byl.
  • 00:24:05 Přestal být vedoucím oddělení,
    nesměl přednášet na univerzitě,
  • 00:24:09 nesměl publikovat v zahraničí,
    nesměl být členem vědeckých rad,
  • 00:24:15 dostával nejmenší
    nebo žádné prémie. A co?
  • 00:24:22 Můj manžel
    vždycky z legrace říkal:
  • 00:24:25 "To 20. století
    bylo strašně zábavný."
  • 00:24:29 Protože jsme si užili tolik
    všelijakých převratů a obratů,
  • 00:24:35 že se to v málokterém století
    přihodilo.
  • 00:24:39 Profesor Wichterle
    byl komunistickému režimu
  • 00:24:41 po celou dobu jeho existence
    svým talentem,
  • 00:24:44 mezinárodním věhlasem
    a především
  • 00:24:46 pevným morálním postojem
    trnem v oku.
  • 00:24:49 Kvůli jeho patentům
    na výrobu kontaktních čoček
  • 00:24:52 komunistický parlament
    dokonce měnil zákony.
  • 00:24:56 Bylo nemyslitelné mít
    v socialistickém Československu
  • 00:24:58 dolarového milionáře.
    Podle odhadu by jeho patenty
  • 00:25:02 v demokratickém světě
    vynesly asi 100 miliónů dolarů.
  • 00:25:07 Československo, které na něm
    vydělávalo v 70. letech
  • 00:25:10 vůbec nejvíc deviz
    v roce 1977 prodalo jeho patenty
  • 00:25:15 za směšných
    3,5 miliónu dolarů.
  • 00:25:21 Dosazený ředitel
    makromolekulárního ústavu
  • 00:25:24 mu dával smlouvu
    jenom na jeden rok.
  • 00:25:27 Proto si nemohl
    plánovat své problémy
  • 00:25:31 na delší dobu
    než na jeden rok.
  • 00:25:34 A on byl takový,
    řekněme, sadista,
  • 00:25:37 že mu prodloužení té smlouvy
    vždycky oznámil
  • 00:25:40 dva dny před uplynutím
    té lhůty.
  • 00:25:43 Takže ta práce
    byla do jisté míry omezená.
  • 00:25:49 Je komický pohled zpět
    na charakterové dobrodruhy,
  • 00:25:52 kteří se dali zlákat
    vidinou nějakých pozic
  • 00:25:56 a sloužili servilně
    vrchnosti.
  • 00:25:59 V tomhle ústavu, to byl velikánský
    ústav - Ústav fyzikální chemie.
  • 00:26:04 Tenkrát se ještě
    jmenoval
  • 00:26:06 "a elektrochemie
    Jaroslava Heyrovského".
  • 00:26:10 Objevili se třeba takoví -
    Štrébři jsme jim říkali.
  • 00:26:12 Tři maladí Štrébři - každý z nich
    se viděl ředitelem ústavu.
  • 00:26:17 A je velice půvabné
    sledovat jejich další osud.
  • 00:26:21 Jeden zvlášť ničemný
    někdejší kolega
  • 00:26:26 se dodatečně vydával
    za oběť bolševizmu.
  • 00:26:30 Šel z něj strach.
    Byl to odporný, slídivý člověk.
  • 00:26:35 Zmizel v dálce.
  • 00:26:39 A škody,
    které nám vznikají v 70. letech
  • 00:26:43 jsou od 80. let,
    zhruba od Gorbačovovy éry,
  • 00:26:48 se dohánějí velice těžko.
  • 00:27:12 Skryté titulky
    Alena Fenclová

Související