iVysílání

stránky pořadu
Premiéra:
22. 2. 2007
19:00 na ČT2

1 2 3 4 5

159 hlasů
27833
zhlédnutí

Kauza Uherské Hradiště

Alois Grebeníček - další smutná kapitola z novodobé historie české justice

57 min | další Dokumenty »

upozorňovat

do playlistu

Přehrávač videa

Načítám přehrávač...

Kauza Uherské Hradiště

  • 00:00:04 Do jisté míry,
    je to můj osobní názor,
  • 00:00:06 se stala tato kauza
  • 00:00:08 určitým synonymem
    neschopnosti české legislativy,
  • 00:00:11 to znamená českého parlamentu
    i české justice,
  • 00:00:13 účinně a včas postihnout
    zločiny minulosti.
  • 00:00:17 Vemte si, že je to absurdní.
  • 00:00:18 Jak můžu komunistické zločince
    soudit podle jejich práva,
  • 00:00:24 které si oni napsali
    a přijali za svého režimu?
  • 00:00:27 To je asi totéž,
  • 00:00:28 jako soudit nacisty
    podle Norimberských zákonů.
  • 00:00:32 To by nikoho nenapadlo.
  • 00:00:45 Další kapitola z novodobé historie
    české justice.
  • 00:00:55 To jest velice stará věznice,
    ta byla stavěná za Marie Terezie.
  • 00:01:01 Však jste možná slyšeli.
  • 00:01:03 Jsou tam metrové zdi,
  • 00:01:05 středověké vězení,
    tam kovali lidi do želez.
  • 00:01:13 Možná že jo, to půjde...
  • 00:01:17 Hoši, co stojí za zmínku...
  • 00:01:21 Nějakou palicu...
    Kdo je trošku delší?
  • 00:01:27 Tak...Je tady průvan veliký.
  • 00:01:32 No, takže tak už to 45 roků je.
  • 00:01:41 Tam se to spojuje nahoře
    s tou soudní budovou.
  • 00:01:46 Je to smutná vzpomínka...
  • 00:01:55 No tak, já se blížím k mojí cele
    číslo 15,
  • 00:02:00 kde jsem strávil tři měsíce
    svého věznění.
  • 00:02:20 Světlana byla první skupina,
    která byla souzena.
  • 00:02:27 Byl to první odboj
    proti komunistickému režimu.
  • 00:02:30 Nebylo jediné rodiny,
  • 00:02:32 vlastně jedné vesnice nebo města,
    kde by nebyl někdo vězněný,
  • 00:02:35 kde by nebyl někdo souzený.
  • 00:02:40 Všecky vesnice byly postižené,
    všecky vesnice...
  • 00:02:44 Já jsem seděl jedenáct let
    a čtyři měsíce.
  • 00:02:48 Dodneška STB neví,
    co vlastně jsem prováděl.
  • 00:02:55 Světlana u nás začala brzo
    po revoluci, po roce 1948.
  • 00:03:01 Víte o Valachoch sa říká,
  • 00:03:02 že sú dost tvrdí lidi,
    takoví nepoddajní.
  • 00:03:04 Zbytečně sa o nás neříká,
    že máme u nás chlebíček z kameňa.
  • 00:03:08 A proto my jsme
    strašně těžko nesli,
  • 00:03:11 že začala diktatura jedné strany.
  • 00:03:14 Vytvořila se tak odbojová skupina
    Světlana Makyta,
  • 00:03:19 ale bohužel se do ní dostalo
    pár udavačů a konfidentů,
  • 00:03:22 tak pak už byli pozavíraní.
  • 00:03:27 Dalo by se říct,
    že Světlana byla vyprovokovaná
  • 00:03:30 nebo přímo založená
    Státní bezpečností?
  • 00:03:34 Dalo by se toto říci,
  • 00:03:36 protože většina z jejích činností
    byla organizována.
  • 00:03:40 A sice, jak Světlana
    zde na Valašsku,
  • 00:03:43 tak Světlana na Vyškovsku.
  • 00:03:51 28. března na Den učitelů
    mě vzali ve škole
  • 00:03:59 a odvezli do Hradiště
    a tam jsem byl rok.
  • 00:04:09 Pomáhal jsem takovým šikovným
    klukům,
  • 00:04:12 studentům, kteří se chtěli dostat
    za kopečky, za hranice.
  • 00:04:19 Odsouzen jsem byl na 12 let
    pro velezradu.
  • 00:04:34 Byl jsem zaměstnaný v Kotvě
    ve Zlíně.
  • 00:04:40 Kolem poledne přepadlo STB
    z Uherského Hradiště Kotvu,
  • 00:04:47 obsadilo celý ten sál,
    kde jsem pracoval
  • 00:04:50 a přišli za mnou a řekli:
    Vy už nás čekáte, že?
  • 00:04:56 Druhý den mě odtáhli
    do Uherského Hradiště
  • 00:04:59 a tam jsem byl skoro celý rok.
  • 00:05:05 Našli u mě při domovní prohlídce
    hesla,
  • 00:05:11 která se povídala v roce 1948
    na Všesokolském sletu.
  • 00:05:18 Našli tam takový...to bylo psané
    rukou, takový letáček:
  • 00:05:21 "Beneš patří na sletiště,
    Gottwald patří na smetiště".
  • 00:05:39 Celý dům zezadu i zepředu
    byl obstoupený STB.
  • 00:05:44 Začli mlátit na dveře,
  • 00:05:45 samozřejmě jsme se domnívali,
    o co jde,
  • 00:05:49 tak jsme nahodili na sebe
    jen to nejnutnější
  • 00:05:55 a v posledním momentě,
  • 00:05:57 kdy už byla střelba
    přes dveře na nás,
  • 00:05:59 tak jsme se domluvili.
  • 00:06:01 Já jsem měl za úkol se dostat
    do sklepa
  • 00:06:03 a krýt předek domu.
  • 00:06:08 Kluci rozsvítíli špatný vypínač,
    rozsvítili mi do sklepa,
  • 00:06:12 takže STB mě okamžitě vidělo
    sklepníma okýnkama
  • 00:06:17 a spustilo po mně palbu.
  • 00:06:19 Byly rozstřílené dveře
    a STB vtrhlo dovnitř.
  • 00:06:44 Kde byla vaše postel?
  • 00:06:47 Jedna, druhá,
  • 00:06:51 tam byl ten kýbl,
  • 00:06:55 a třetí spal uprostřed.
  • 00:06:57 To se srazily ty postele
    a uprostřed spal ten třetí.
  • 00:07:02 To byli ti dva dobití,
  • 00:07:05 co jsem viděl
    a co jsem tady zažil.
  • 00:07:09 Já ne, mně říká manželka,
    že já mám vždycky štěstí.
  • 00:07:16 Ale ti, ti si to zkusili.
  • 00:07:20 Nejkrásnější věk mužskýho života
    34.- 40. rok
  • 00:07:28 jsem strávil v kriminále.
  • 00:07:30 Nejkrásnější věk,
    to říkám vám, pánové,
  • 00:07:33 to jsou nejkrásnější roky,
    od 34 do 40.
  • 00:07:39 Vyšetřovaný jsem byl pro tvoření
    protistátních organizací,
  • 00:07:44 samozřejmě vymyšlených,
  • 00:07:46 protože jistě,
    že jsme se nějak scházeli,
  • 00:07:49 mladí lidi se vždycky scházejí
  • 00:07:52 a ještě k tomu, když přišlo
    takové určité nebezpečí,
  • 00:07:57 tak se scházejí,
    aby se posilovali atd.
  • 00:08:00 Nás chytli úplně zezačátku,
  • 00:08:02 takže skutečně to byla smyšlenka
    jejich absolutní.
  • 00:08:10 Celkově z té Světlany bylo
    dvanáct popravených,
  • 00:08:12 dvacet doživotí
  • 00:08:14 a ostatní byli odsouzeni
    na 3800 let do vězení.
  • 00:08:27 Teď je to zamčené,
  • 00:08:29 ale každý ten bachař
    měl velké klíče,
  • 00:08:32 vidíte, zámky už jsou pryč,
  • 00:08:35 a ten ty katry otvíral
    jeden po druhém.
  • 00:08:42 V těch letech od 48. do 60. roku
  • 00:08:45 tu bývalo ve věznici
    až dva tisíce vězňů.
  • 00:08:53 Mezi lidma se musela vyvolat
    atmosféra strachu.
  • 00:08:58 To byl hlavní důvod,
  • 00:08:59 proč takové masové akce
    jako třeba Světlana.
  • 00:09:05 "Ve velké porotní síni
    soudní budovy na Pankráci
  • 00:09:07 byla slavnostně zahájena
    činnost Státního soudu.
  • 00:09:11 Ministr spravedlnosti
    doktor Čepička
  • 00:09:12 promluvil o úkolech Státního soudu,
    který musí bdít nad tím,
  • 00:09:16 aby byla tvrdě potírána
  • 00:09:18 rozvratná činnost
    domácích i zahraničních škůdců,
  • 00:09:21 pramenící hlavně z řad statkářů,
    průmyslníků, velkoobchodníků
  • 00:09:25 a reakčního duchovenstva."
  • 00:09:29 Byl jsem zatčený,
    to mně bylo čtyřiadvacet let,
  • 00:09:33 a bylo to po takovém jakémsi
    atentátu na Státní bezpečnost,
  • 00:09:38 když Státní bezpečnost tady dělala
    nějaké ty různé věci.
  • 00:09:45 Výslechy v Hradišti byly,
    samozřejmě, celkem velmi kruté.
  • 00:09:50 Měl jsem vždycky zavázané oči
  • 00:09:54 a nebyl jsem vyslýchaný ve věznici,
  • 00:09:56 nedovedl jsem si nikdy
    vysvětlit proč,
  • 00:09:58 ale pod Okresním národním výborem.
  • 00:10:01 Mimo to jsem byl ještě
    v polovině února
  • 00:10:03 převezený na NKVD do Břeclavi.
  • 00:10:08 -NKVD nebo KGB?
    -Ne, NKVD.
  • 00:10:11 A protože oni spěchali,
  • 00:10:13 jak se později ukazovalo,
    měli už nachystané procesy,
  • 00:10:17 které byly potom
    s těma kněžíma.
  • 00:10:25 Z té cely z Uherského Hradiště
    mě tahali do toho -
  • 00:10:30 to byla nějaká umělecká škola
    na Kunovické ulici.
  • 00:10:36 A tam mě tahali.
  • 00:10:38 Táhli mě, samozřejmě, v železech,
    v těchto amerických poutech,
  • 00:10:43 což pro mne bylo dvojnásob
    trapné a smutné,
  • 00:10:46 protože v Uherském Hradišti
    jsem vyhrál přespolní běh
  • 00:10:50 a byl jsem tam slavený.
  • 00:10:52 A teď si představte
    tu hrůzu té duše,
  • 00:10:56 že tam, kde jste byli slavní,
    naráz jdete v železech.
  • 00:11:02 No, to bylo hrozné...
  • 00:11:08 Já jsem byl devítinásobný
    Mistr republiky,
  • 00:11:11 čili já jsem měl určitou slávu.
  • 00:11:15 Já jsem prožil v životě všecko:
  • 00:11:16 Hlad, bídu, mučení, žalář
  • 00:11:22 a slávu a porobu příšernou.
  • 00:11:38 Bylo to tady v této kapli,
  • 00:11:39 kde si ti STBáci navlékli
    ty komže
  • 00:11:44 a ty věci, které nosí kněží,
  • 00:11:46 a formou zpovědí
    z nich tahali věci.
  • 00:11:49 Protože Jožka Pospíšil byl
    ministrantem a já nevím čím,
  • 00:11:52 tak poznal hned,
    že ta komže je jiné barvy,
  • 00:11:58 než za normálních okolností
    v kostelích je.
  • 00:12:08 Přinesli takové dřevěné boty,
  • 00:12:12 asi tak 7 cm silné podrážky,
    byly vysoké asi 40 cm,
  • 00:12:20 ty jsem si musel obout
  • 00:12:22 a musel jsem tři dny a tři noci
    v těch botách chodit.
  • 00:12:28 Tam byla totiž dřevěná podlaha
    a tam to klapalo
  • 00:12:32 a ten dotyčný STBák,
    nebo co to tam bylo,
  • 00:12:36 když to přestalo klepat,
    když jsem přestal chodit,
  • 00:12:39 tak zatloukl na dveře
    anebo tam kopl.
  • 00:12:56 Čtrnáct dní přemýšlíte
    co bude, jak bude,
  • 00:13:02 za co vás obžalujou,
  • 00:13:03 jak to vyšetřování,
    už něco vyšetřovali...
  • 00:13:05 A naráz, místo aby se vám
    nějak ulevilo,
  • 00:13:09 něco, nějaký jas, nějaký světýlko,
  • 00:13:15 zaťukal na katr,
    na ty vězeňský dveře a povídá:
  • 00:13:20 Pane doktore, máte tu zavřenou
    manželku.
  • 00:13:23 Co to je za hrůzu!
  • 00:13:25 Co to je za hrůzu hrůzoucí,
  • 00:13:27 to si nedovedete představit,
    co to je.
  • 00:13:48 Já jsem přišel ke Státní
    bezpečnosti podle nějakýho rozkazu
  • 00:13:50 a nastoupil jsem, no byl jsem
    určen pro Státní bezpečnost
  • 00:13:55 tehdy v Uherském Hradišti.
  • 00:13:59 Zavadilík už tam byl.
  • 00:14:02 Byl určen jako předseda
    Komunistické strany
  • 00:14:08 a když jsem se tam hlásil,
    tak tehdy jsem ho poznal.
  • 00:14:13 Až osm let vězení hrozí
  • 00:14:14 bývalému vyšetřovateli
    Státní bezpečnosti
  • 00:14:16 Vladimíru Zavadilíkovi.
  • 00:14:18 Žaloba ho viní z týrání
    a bití politického vězně.
  • 00:14:21 Toho se měl dopustit
  • 00:14:22 při výslechu ve věznici
    v Uherském Hradišti v lednu 1949.
  • 00:14:26 Dalším obžalovaným je otec
    současného předsedy KSČM,
  • 00:14:29 Alois Grebeníček.
  • 00:14:30 Ten se ale k soudu
    ze zdravotních důvodů nedostavil.
  • 00:14:35 Již na začátku 90. let podali lidé,
  • 00:14:37 kteří strávili roky
    v komunistických věznicích,
  • 00:14:39 trestní oznámení na příslušníky STB
    z Uherského Hradiště.
  • 00:14:43 Dnes poprvé se skutečně
    konal soud.
  • 00:14:46 Od podání žaloby
    na Aloise Grebeníčka,
  • 00:14:48 Vladimíra Zavadilíka
    a Ludvíka Hlavačku
  • 00:14:50 bylo přelíčení již čtyřikrát
    odloženo.
  • 00:14:53 Hlavačka je kvůli stáří
    souzen samostatně od roku 1998
  • 00:14:57 a dnes soud oddělil
    i zbylá obvinění,
  • 00:14:59 protože jinak by se líčení
    nadále protahovalo.
  • 00:15:03 Tato trestní věc
    je velice rozsáhlá.
  • 00:15:06 Ten spis,
    když přišel na náš soud,
  • 00:15:08 tak měl kolem 1400 stran
    plus přílohy,
  • 00:15:10 kde byly spisy,
    ze kterých se vycházelo
  • 00:15:12 při zpracování toho tématu.
  • 00:15:15 My jsme nařizovali hlavní líčení
    v průběhu roku 1997, 1998
  • 00:15:21 a k žádnému z těchto
    hlavních líčení
  • 00:15:23 se Ludvík Hlavačka nedostavil.
  • 00:15:26 Vždycky svou neúčast omluvil,
  • 00:15:27 omluvil ji nepříznivým
    zdravotním stavem.
  • 00:15:31 A k tomu nepříznivému
    zdravotnímu stavu,
  • 00:15:33 který my jsme, samozřejmě,
    ověřovali u ošetřující lékařky,
  • 00:15:36 nakonec byl doložen
  • 00:15:39 i znalecký posudek
    z oboru soudního lékařství,
  • 00:15:41 z něhož je zřejmé,
  • 00:15:43 že není schopen v současné době
    účasti u hlavního líčení.
  • 00:15:48 A obviněný pan Zavadilík..?
  • 00:15:52 Pan Grebeníček se omlouvá.
  • 00:15:54 Přestože se dnes kvůli nemoci
  • 00:15:55 opět nedostavil 77letý Grebeníček,
  • 00:15:58 svědci, kteří vyprávějí
    o jeho zvůli, do Hradiště dorazili.
  • 00:16:05 Já jsem byl svědkem,
  • 00:16:07 když domlátili bývalého
    mistra Evropy v lehké váze
  • 00:16:11 Vojtěcha Synka do bezvědomí,
  • 00:16:12 hodili mně ho na celu
  • 00:16:14 a myslel jsem, že do rána vydechne.
  • 00:16:17 Jestli mně chce říct
    pan Alois Grebeníček,
  • 00:16:19 že o tom neví,
    nebo že se toho nezúčastňoval,
  • 00:16:21 tak je ještě daleko větší darebák,
    než si myslím, že je.
  • 00:16:25 Při těch vyšetřováních opravdu
    byl nejhrubší, jak mohl být.
  • 00:16:29 Vždycky každý výslech končil-
    aspoň u mě končil- ztrátou vědomí.
  • 00:16:36 Vzhledem k tomu, že celá ta věc
    byla rozdělena,
  • 00:16:38 takže to řízení se proti
    všem těm účastníkům
  • 00:16:40 vedlo nakonec samostatně,
    proti všem třem,
  • 00:16:43 tak jsme zvažovali, zdali možná-
    vzhledem k jeho zdravotnímu stavu-
  • 00:16:46 by nebylo vhodné vést to řízení
    v místě jeho trvalého bydliště,
  • 00:16:50 což by pro něj bylo méně náročné.
  • 00:16:52 Znalec se ale vyjádřil
    v tom směru,
  • 00:16:53 že ani v té Praze by nebyl schopen
    se zúčastnit toho hlavního líčení.
  • 00:16:57 Nutno říct, že to hlavní líčení
    by nebylo záležitostí hodiny, dvou,
  • 00:17:01 že by to byla
    daleko rozsáhlejší záležitost.
  • 00:17:12 On přijde, řekne "dej ruky"
    a klapne vám železa.
  • 00:17:17 A to jsou americký pouta,
  • 00:17:19 který když pohnete rukou,
    tak to cvakne,
  • 00:17:23 tam jsou strašně silná
    ocelová péra,
  • 00:17:27 ono to cvakne
    a stiskne vám to ruku tak,
  • 00:17:30 že vy se můžete dostat
    až do té situace,
  • 00:17:33 že vám úplně ochromí
    kolování krve,
  • 00:17:36 čili ochromí vám úplně ruku.
  • 00:17:42 Někdy to vyšetřování končilo,
    samozřejmě, kdoví kdy.
  • 00:17:46 A oni chtěli jít spát,
    tak šli spát
  • 00:17:48 a udělali to tím způsobem,
  • 00:17:50 že jak jsem tam byl,
  • 00:17:52 tak prostě zase těmato želízkama
    mě přikovali k posteli
  • 00:17:56 a já jsem oblečený, v botech
    a jak jsem byl vyslýchaný,
  • 00:18:01 tak jsem tam ležel v poutech
    přes noc až do rána.
  • 00:18:11 Potom, když část úřadovny
    byla přestěhována
  • 00:18:16 do věznice v Hradišti,
    kde měli svoje místnosti,
  • 00:18:21 tak už ani k nám nešel.
  • 00:18:24 Šel přímo odkud přijel
    do té věznice,
  • 00:18:30 do těch několika místností,
    které tam měli
  • 00:18:33 a kde pracoval taky Grebeníček.
  • 00:18:38 On se chodil pan Grebeníček dívat.
  • 00:18:40 On se díval tou špehýrkou
  • 00:18:44 a v té špehýrce nevidíte nic,
    jen to oko.
  • 00:18:52 To byl druhý muž.
  • 00:18:54 První byl Hlavačka
    a druhý byl Grebeníček.
  • 00:18:58 Oba dva ze Starého Města.
  • 00:19:01 Vždyť to není pravda!
  • 00:19:04 Třeba ty elektrické šoky
    a takové podobné věci,
  • 00:19:07 vždyť to je lež na mě!
  • 00:19:08 To je vymyšlená lež!
  • 00:19:10 Já jsem kvůli tomu
    odešel od Bezpečnosti.
  • 00:19:16 Ty kruté vyšetřovací metody
    se používaly pouze na muže?
  • 00:19:19 Ne, i na ženy!
  • 00:19:22 Ale prostě, možná, že já jsem se
    dovedla podívat jim do očí,
  • 00:19:29 klidně jsem se jim dívala
    do očí:
  • 00:19:30 Přece nebudete vy,
  • 00:19:31 jako zástupci naší
    nové policie
  • 00:19:34 používat metody,
    které jsou zavržené!
  • 00:19:41 Anebo se držela mísa,
  • 00:19:42 tam byla voda
    a nesmělo se to rozlít.
  • 00:19:44 A když se to rozlilo,
    kopance, bití a znovu.
  • 00:19:47 Grebeníček měl taky v oblibě
    taky býkovec,
  • 00:19:51 tím býkovcem bil taky strašně moc.
  • 00:19:59 On byl vyučený řezník
    a to, co prováděl, je pravda.
  • 00:20:09 Prostě bohužel, je to tak,
    lidé jsou zlí
  • 00:20:17 a on, jak jsem ho znal,
    na to i povahu měl.
  • 00:20:23 Pan Grebeníček je člověk,
    který celý život poctivě pracoval
  • 00:20:25 a sloužil věrně
    Československé republice.
  • 00:20:28 Dnes je stíhán režimem lidí,
    kteří ji protiústavně rozbili.
  • 00:20:48 Prosím vás, nechte to tak,
  • 00:20:49 na co sa vracet k starejm věcem,
    na co?
  • 00:20:52 Kdo se vrtá v minulosti,
    z toho nic nevyvrtá.
  • 00:21:00 Slyšel jste někdy o tom mučení
    vězňů elektrickým proudem
  • 00:21:01 v Uherském Hradišti?
  • 00:21:02 Neslyšel.
  • 00:21:04 Jak vy se díváte na ten proces
    s Aloisem Grebeníčkem,
  • 00:21:06 jak se na to díváte?
  • 00:21:07 Vy chcete, abych něco řekl,
    že jo?
  • 00:21:10 Víte co, vy mně můžete...
  • 00:21:13 -Co si myslíte, máte názor?
    -Byla jste u toho?
  • 00:21:16 Já myslím, že se komunisté
    Grebeníčka snad zbavili, ne?
  • 00:21:20 Hlavní bylo to, že komunisti
    zradili v okamžiku,
  • 00:21:24 kdy byla volba prezidenta.
  • 00:21:31 My hledáme Miroslava Grebeníčka,
  • 00:21:32 protože spousta lidí
    nám tady říkala,
  • 00:21:34 že mu hrozně uškodilo,
  • 00:21:36 že ten jeho otec nikdy
    nešel k soudu,
  • 00:21:39 že ten Alois Grebeníček,
    když byl obžalovanej,
  • 00:21:41 že se nikdy nedostavil k soudu.
  • 00:21:44 Tak to bohužel já nejsem,
    já jsem nikoho...
  • 00:21:46 Vždyť to není pravda,
    byl u soudu!
  • 00:21:48 Děláte provokaci jenom!
  • 00:21:50 -Byl!
    -Tak to nám řekněte, a kdy teda?
  • 00:21:52 Provokace!
  • 00:21:54 Byl u soudu.
    Pak byl nemocnej.
  • 00:21:59 Prosím vás, pro koho to chtějí
    dělat, takové divadlo?
  • 00:22:03 Mají hromadu mrtvých
    a starých lidí,
  • 00:22:07 tak by chtěli Grebeníčka
    do toho vtáhnout,
  • 00:22:08 protože syn je předsedou
    Komunistické strany.
  • 00:22:11 Většina těchto procesů,
    které dnes probíhají,
  • 00:22:16 byla vlastně už Úřadem
    pro dokumentaci a vyšetřování
  • 00:22:20 podána v roce 1994.
  • 00:22:23 Například celý případ
    Uherské Hradiště
  • 00:22:26 byl doručen Státnímu zastupitelství
    v prosinci v roce 1994,
  • 00:22:33 tedy v době, kdy pan Grebeníček,
    pan Hlavačka
  • 00:22:36 a ostatní obžalovaní, tehdy
    obvinění, byli naprosto fit.
  • 00:22:43 Ti, kteří mě vyšetřovali přímo,
  • 00:22:46 to jistě nebyl Grebeníček, to vím.
  • 00:22:49 To byli...
  • 00:22:55 prostě, svalnatí lidé,
    kteří teda nešetřili.
  • 00:23:06 A myslím si, že Grebeníček
    byl šéfem celé té skupiny,
  • 00:23:08 která tam vyšetřovala.
  • 00:23:11 Já jsem byl na samotce,
    kde byl profesor Pavel Dědičík.
  • 00:23:16 Zřejmě dozorci mě tam dali
    proto, abych se o něho staral.
  • 00:23:22 On měl po těch elektrických
    šocích značně poškozenou páteř,
  • 00:23:28 on nemohl ani sedět, ani ležet.
  • 00:23:32 Měl stále bolesti.
  • 00:23:37 Měl jsem několik tablet,
  • 00:23:42 tak jsem ho s pomocí těch tablet
    aspoň trošku uklidnil
  • 00:23:44 a hlavně jsem byl s ním.
  • 00:23:47 Pak jsem mu dával tekutinu
    po lžičkách, nebo po troškách
  • 00:23:50 a pak jsem mu dával jablka.
  • 00:23:54 Tím jsem ho několik dní živil.
  • 00:23:57 Oni mě potom dali na obměkčování
    do kobky číslo 13,
  • 00:24:01 to byla nejstrašnější kobka.
  • 00:24:03 -V Pardubicích?
    -Ne, tady.
  • 00:24:07 To byla kobka dvou žen,
    které měly syfilis.
  • 00:24:11 To bylo pro mě nejhorší,
  • 00:24:12 protože já jsem přestala jíst
    z toho důvodu, že jsem se bála.
  • 00:24:16 Ony všecko po mně dojídaly
    z té misky
  • 00:24:17 a ta miska se umývala
    studenou vodou.
  • 00:24:23 No, oni mučili všelijak.
  • 00:24:29 Totiž z jejich hlediska
    to bylo obměkčování,
  • 00:24:32 zničení toho člověka nervově.
  • 00:24:34 A to se dělalo mnoha způsoby.
  • 00:24:37 Když nic nezjistily, ty děvčata,
  • 00:24:39 tak mě předali na trojku,
    kde byl výhled na šibenici.
  • 00:24:44 Takže já jsem viděla,
  • 00:24:45 jak v Hradišti
    maminky s malýma děckama,
  • 00:24:47 jak seděly
    a pod šibenicí kojily děti.
  • 00:24:51 To jsou hrozné věci.
  • 00:24:53 Ale to jste neměli ani točit,
  • 00:24:55 protože to je tak kruté,
    že si člověk řekne-
  • 00:24:59 není možné, aby v českém národu
    bylo tolik krutosti.
  • 00:25:06 Čili tady bylo totéž,
    co bylo na Pankráci?
  • 00:25:10 No...
  • 00:25:12 Děcko měla v krabici od botů.
  • 00:25:23 Tady není problém, podle mě,
    v tom lidském prvku,
  • 00:25:25 skutečně, tady je problém
    v tom zdravotním stavu,
  • 00:25:29 že ten zdravotní stav
    to jednání neumožňuje
  • 00:25:31 a je to ztěžováno tím,
    že ten spis je tak velice rozsáhlý.
  • 00:25:36 Dnešní zákony jsou takový,
    že nemusí nastoupit.
  • 00:25:39 Jinak, kdyby to byli komunisté,
    kdyby to bylo za komunistů,
  • 00:25:42 tak by ho tam dovezli,
    kdyby na káře.
  • 00:25:46 Ten proces nikdy neměl dosáhnout
    tak obrovského rozměru.
  • 00:25:50 Uvědomte si, že tam bylo
    vyslechnuto na sedmdesát svědků,
  • 00:25:51 než konečně někoho našli.
  • 00:25:54 Já jsem přesvědčený,
    že šlo o falešné svědky.
  • 00:25:57 Takhle vypadal ten dvůr,
    na kterém se popravovalo.
  • 00:26:02 Mladí chlapci,
    kteří tady byli uvěznění
  • 00:26:05 a kteří chodili s námi
    na vycházkách.
  • 00:26:14 Byl to nejhorší čas mého života,
  • 00:26:21 protože tady neexistovalo
    žádné hygienické zařízení.
  • 00:26:25 A pak ještě k tomu hrozná zima.
  • 00:26:29 Takže já jsem tu prožil vlastně
    nejsmutnější Vánoce mého života.
  • 00:26:40 Na Štědrý večer všichni vězni,
    nevím, v které kobce to začalo,
  • 00:26:47 jakoby na povel začali zpívat
    koledu Narodil se Kristus Pán.
  • 00:27:08 Pan Grebeníček se nedostavoval,
  • 00:27:12 nakonec nebyl ani před soudem
  • 00:27:13 po víc než jedenácti letech
    trestního řízení.
  • 00:27:17 Jednou byl pan Grebeníček starší
    nemocen, nemohl se zúčastnit,
  • 00:27:21 podruhé byl nemocen advokát,
  • 00:27:22 potom ho zase jeho syn převážel
    z nemocnice do nemocnice,
  • 00:27:25 tak jsem si říkala:
    To přeci soudkyně nemůže dopustit!
  • 00:27:30 Jsem přesvědčen, že v počátcích
    trestního stíhání,
  • 00:27:32 to jest v prvé polovině 90. let
    a kolem poloviny 90. let,
  • 00:27:36 byl jeho zdravotní stav takový,
    že se mohl k soudu dostavovat.
  • 00:27:41 V těch pozdějších letech už to,
    samozřejmě, bylo složitější,
  • 00:27:44 ale v tom počátku ten proces,
    podle mého soudu,
  • 00:27:46 proběhnout mohl a měl.
  • 00:27:51 Já to chápu, že strana,
    která je takto souzena,
  • 00:27:54 má právo si vymýšlet všechny
    možné kličky, jak sporu uniknout,
  • 00:28:01 ale ta soudkyně
    kdyby postupovala razantně,
  • 00:28:03 tak ho, prostě, musela
    k tomu soudu dostat.
  • 00:28:07 Neznám, skutečně neznám soudce,
  • 00:28:11 který by měl plezír z toho,
    když tu věc neskončí,
  • 00:28:18 nebo když ji bude odročovat.
  • 00:28:19 Myslím, že ta soudkyně, ani ta
    nepatřila do té kategorie.
  • 00:28:25 Musím říct, že jsem byl
    u bývalého ministra spravedlnosti
  • 00:28:28 a prosil jsem ho,
    aby vzal tento proces té dámě,
  • 00:28:34 která ještě v roce 1990,
    mám dojem,
  • 00:28:35 byla členkou této vrcholné
    komunistické organizace.
  • 00:28:42 Když se uvažovalo o tom,
    že ten proces bude v nemocnici,
  • 00:28:45 tak mě přejel mráz po zádech,
  • 00:28:46 protože to už se opravdu ocitáme
    v tom systému jiné justice.
  • 00:28:53 Motejl...náš Motejl...
    Ale už odletěl!
  • 00:28:58 Motejl nám odletěl a do Brna!
  • 00:29:04 Nedávno zemřeli dva svědkové
    proti Grebeníčkovi,
  • 00:29:07 a to, dá se říct,
    hlavní, kteří jím byli mučeni,
  • 00:29:13 Laďa Smékal a Tonda Bušek.
  • 00:29:15 Takže zase je o dva svědky méně.
  • 00:29:22 U nás na úřadovně se vyslýchal
    nějaký člověk ze Zlína.
  • 00:29:27 V pamětech mám jeho jméno,
  • 00:29:30 možná, že si vzpomenu.
  • 00:29:34 A přišel za mnou do mé kanceláře,
    kde já jsem seděl,
  • 00:29:39 vedoucí toho pátého oddělení,
    František Jež, a říká mi:
  • 00:29:46 Z rozkazu Hlavačky
  • 00:29:48 máme se všichni zúčastnit
    výslechu nějakého člověka,
  • 00:29:55 kterého mají v podkrovní místnosti
    v budově, ve které jsme tehdy byli.
  • 00:30:02 To bylo na Kunovské ulici
    v Hradišti.
  • 00:30:06 Tak já jsem to,
    co se muselo schovat,
  • 00:30:08 tak jsem to dal do trezoru
  • 00:30:10 a šli jsme společně po schodech
    v té budově do té místnosti.
  • 00:30:18 Vidíme výstupek na střeše s okny,
  • 00:30:23 to je předsíňka výslechové
    místnosti,
  • 00:30:26 kde bylo vyslýcháno
    pomocí elektřiny.
  • 00:30:30 To byla místnost,
    kde přespávali kurýři.
  • 00:30:33 Když někdo přijel a už neměl
    vlak nebo autobus,
  • 00:30:36 tak tam mohl přespat.
  • 00:30:39 Byly tam dva vojenské kavalce,
    veliký slamník, kovový spodek,
  • 00:30:45 ten slamník, když se shodil,
    tak zůstala jen ta kostra.
  • 00:30:53 Když jsem tam přišel,
  • 00:30:55 tak z toho jednoho kavalce
    byl ten slamník shozený dolů
  • 00:31:01 a na té zelené kostře
    ležel člověk,
  • 00:31:05 který byl připoután za ruce
    a za nohy k tomu železnému kavalci.
  • 00:31:15 U hlavy toho člověka
    stál Ludvík Hlavačka
  • 00:31:21 a u nohou Alois Čáň,
  • 00:31:26 pracovník naší organizace,
    Státní bezpečnosti.
  • 00:31:32 A vyslýchali ho.
  • 00:31:35 A Hlavačka na něho křičel,
    na toho člověka: Mluv!
  • 00:31:40 No a když ten nechtěl mluvit,
    nebo nechtěl na to odpovídat,
  • 00:31:47 tak Čáň do jeho nohou pouštěl
    elektrický proud.
  • 00:31:58 Ten aparát byl vyrobený
    někde u nás,
  • 00:32:02 to nebylo prý nic těžkého.
  • 00:32:07 Byl to výrobek udělaný doma,
    jak bychom řekli, kutil to udělal.
  • 00:32:15 A já jsem toto nesnášel.
  • 00:32:19 Mě vyšetřoval Blecha,
  • 00:32:21 bylo vidět,
    že mě chce nějak dostat,
  • 00:32:24 že mě chce nějak usvědčit,
  • 00:32:26 ale když to nešlo,
    tak jsem viděl jeho rozpaky.
  • 00:32:31 Jeho rozpaky, co má dělat.
  • 00:32:34 Jestli má použít něco omamného,
  • 00:32:36 že by teda utlumil nějak
    moji paměť, nebo něco,
  • 00:32:39 on tam měl takovou skříňku
  • 00:32:42 a v té měl všelijaké lahvičky
    a všecko možné.
  • 00:32:47 A naráz to zavřel,
  • 00:32:48 takže se rozhodl,
    že bude normálně vyšetřovat.
  • 00:32:52 Tak vyšetřoval normálně.
  • 00:32:55 Když jsme jeli kolem Jalubí,
    tak jsem zvedla ruku
  • 00:32:58 a zdravila jsem jednoho
    starého bachaře,
  • 00:33:01 právě z toho Jalubí.
  • 00:33:04 Když jsem byla zavřená
  • 00:33:05 a přišla jsem k němu
    hladná a žíznivá,
  • 00:33:08 tak mi donesl deku,
    což neměl udělat,
  • 00:33:11 ale donesl ji a dal mi svůj
    krajíc chleba, namazaný sádlem,
  • 00:33:16 čímž mě zachránil od hladu,
    protože jsem jedla až druhý den.
  • 00:33:20 A kdo to tam je na tý fotce?
  • 00:33:22 Moment, já tam vlezu...
  • 00:33:26 Tady musí být všecky.
  • 00:33:32 Nejenom lidi, do kterých se
    pouštěl eletrický proud
  • 00:33:35 a mlátili se pendrekem,
  • 00:33:38 ale taky byli lidi,
    kteří tam věděli o co jde
  • 00:33:42 a chtěli odejít.
  • 00:33:49 Odešel jako první můj podřízený
    Miloš Zlámalík z Polešovic.
  • 00:33:56 Já jsem ho tehdy velice přemlouval.
  • 00:33:58 Já jsem počítal, že až já odejdu,
  • 00:34:00 tak on by mohl převzít
    to třetí oddělení.
  • 00:34:05 A on nechtěl ani slyšet.
    Pryč...
  • 00:34:11 Jak vypadaly ty elektrody?
    To, co vám dal ten pan Zavadilík.
  • 00:34:18 Tož, to byly normálně plíšky
  • 00:34:22 a na nich byly naletované
    elektrické dráty.
  • 00:34:25 A rovnou pokožka přišla
    na ty dráty?
  • 00:34:28 Ne na dráty, na ten plech.
  • 00:34:36 To je zajímavé, jak bylo možné,
  • 00:34:38 aby takový člověk se usmíval
    doma na manželku
  • 00:34:44 a jak ho na nás
    opustila ta lidskost,
  • 00:34:47 já nevím, jestli z toho
    měl radost, neměl radost,
  • 00:34:51 nebo jestli to bylo
    jenom profesionálně,
  • 00:34:54 že to teda musel vůči nám...
  • 00:34:57 To prosím je věc,
    kterou si vyřídí s Pánem Bohem,
  • 00:35:00 ale jinak oni byli nemilosrdní.
  • 00:35:08 Co to s člověkem udělalo,
    když dostal tu ránu?
  • 00:35:12 No tak, cukalo vám to svalstvo.
  • 00:35:18 Myslím těch padesát,
    jak je ta frekvence toho proudu,
  • 00:35:22 tož takovým způsobem
    kmitaly ty svaly.
  • 00:35:26 To se zdálo, že se to urve,
    ty nohy.
  • 00:35:29 Pan Dohnalík nám včera vyprávěl
    velmi podrobně,
  • 00:35:31 že jste ho mučil elektrickým
    proudem a jakým způsobem.
  • 00:35:34 Nehovořte!
  • 00:35:36 To je věc soudu, prosím vás,
    to tady nebudeme probírat, jo?
  • 00:35:40 To musí zjistit soud.
  • 00:35:42 To bylo zasunuté v tom...
  • 00:35:47 a on jenom to přikládal,
  • 00:35:49 poněvadž to bylo pořád
    pod proudem.
  • 00:35:54 A proto tam měl nějaké
    to dřevěné držadlo,
  • 00:35:56 aby to nezasahovalo i toho,
    kdo to má v ruce.
  • 00:36:02 Tak jsem seděl,
  • 00:36:04 no a když mě to zkroutilo,
    tak jsem spadl až na zem.
  • 00:36:09 No a tam ještě na té zemi
    mi tam přidal, jako na dodatek.
  • 00:36:21 Kdyby v tom roce 1949 jsem při
    výslechu používal takovýchto metod,
  • 00:36:26 musel bych si na to
    určitě vzpomenout,
  • 00:36:28 na to se nedá do smrti
    zapomenout.
  • 00:36:32 Já, když to tady slyším,
  • 00:36:33 mám dojem, že je to příběh
    někoho jiného,
  • 00:36:37 kam bylo dosazeno moje jméno.
  • 00:36:40 Je možné, že by pan Zavadilík,
    že by nevěděl,
  • 00:36:43 že tam třeba dochází k tomu
    používání elektrického proudu
  • 00:36:48 a k tomu mlácení při výsleších?
  • 00:36:53 Já vám odpovím tak,
    jak si to myslím já,
  • 00:36:58 ale nemám pro to žádný důkaz.
  • 00:37:02 Když tam to věděli všichni,
    tak i Zavadilík to musel vědět.
  • 00:37:07 Vidět, jak se vyšetřuje.
  • 00:37:11 O to se opírám v té své obhajobě,
    že jsem do té party nepatřil.
  • 00:37:16 Ale parta tady byla!
  • 00:37:18 Jak to může můj klient vědět,
    pane redaktore?
  • 00:37:21 Teď to říkal!
  • 00:37:23 Znovu, tedy prosím vás,
    pochopte jednu věc.
  • 00:37:26 Já znovu cituju po prostudování
    toho spisu...
  • 00:37:38 Na vás pan Zavadilík působil,
  • 00:37:39 co to bylo za člověka,
    podle vás?
  • 00:37:42 Jízlivec. On mně povídal,
    mluvil tehdy v množném čísle:
  • 00:37:51 My vás nechceme zabít,
    jako gestapáci.
  • 00:37:56 My vám chceme jenom pomoct,
    abyste se přiznal
  • 00:38:02 a budete potom mít
    polehčující okolnost.
  • 00:38:13 Já jsem byl několikrát
    mučený elektrikou
  • 00:38:15 a vypadalo to tak:
  • 00:38:19 Oni nejdřív to dělali
    tím způsobem,
  • 00:38:23 že dali ty svody do bot.
  • 00:38:30 Zujte boty - a dali
    ty elektrické konce do bot,
  • 00:38:36 do jedné, do druhé,
  • 00:38:38 a samozřejmě potom mučili.
  • 00:38:41 Stiskli elektriku a samozřejmě,
    co jsem dělal?
  • 00:38:45 Vyhazoval, okamžitě jsem zouval
    boty a vyhodil ty kontakty
  • 00:38:50 a přestalo to.
  • 00:38:54 Ovšem to jsem jim udělal
    asi dvakrát,
  • 00:38:56 pak se začali smát a povídali:
  • 00:38:59 No, neboj se, neboj se,
    na to máme lék.
  • 00:39:03 No a šel do vedlejší místnosti
  • 00:39:04 a přinesl takové těžké boty,
    šněrovací
  • 00:39:09 a samozřejmě - a obuj je.
  • 00:39:14 Tak, samozřejmě,
    už měli ty kontakty,
  • 00:39:16 už měli ty káble zapojené,
  • 00:39:19 tak dopadlo to tím způsobem,
  • 00:39:21 jak jsem je zašněroval,
    nedaly se zout,
  • 00:39:24 čili tam jsem byl absolutně
    bezmocný.
  • 00:39:35 Je to možné,
    že ten přístroj vylepšili,
  • 00:39:37 že by byl nastálo, ty boty?
  • 00:39:40 Ano, protože to bylo vidět,
    že to je domácí výroba,
  • 00:39:43 že to dělali někteří
    odborníci-elektrikáři
  • 00:39:46 na objednávku buď Hlavačky
    nebo Grebeníčka, nevím.
  • 00:39:57 Ty šoky, který nám dávali,
    zesilovaly.
  • 00:40:00 Tak jsem si myslel zezačátku,
    že měli nějaký reostat
  • 00:40:06 a že dávali určitou dávku
    a aby vynutili, tak ji zvyšují.
  • 00:40:11 Ale ne, to oni dávali naprosto
    přímé, elektrické šoky.
  • 00:40:17 Drželi vás v tom proudu,
    drželi vás tak dlouho, jak chtěli.
  • 00:40:22 Ale i když byli spokojeni
    s tou odpovědí,
  • 00:40:25 ještě vám třeba stříkli
    tu dávku toho proudu.
  • 00:40:42 Ta skupina sama
    byla pod nějakou kontrolou,
  • 00:40:44 protože občas se najednou řeklo,
    že musí být pořádek,
  • 00:40:49 přijde kontrola.
  • 00:40:51 Tak my jsme si všichni mysleli,
    že to bude nějaká ruská kontrola,
  • 00:40:57 vlastně to byli
    asi naši páni z Brna.
  • 00:41:04 Potom to tady vyšetřovala
    komise z Brna,
  • 00:41:06 já si to pamatuji,
    že nás vyvolali ven
  • 00:41:08 a ptali se, jak s námi zacházeli.
  • 00:41:09 Hlas Ameriky hlásil, že tady se
    mučí elektrickým proudem.
  • 00:41:15 Jeden mukl, jak se říká,
  • 00:41:16 propašoval zprávu,
  • 00:41:19 že takový svinstva se tam dějí,
    v tom Uherském Hradišti,
  • 00:41:27 takže ten přednosta brněnského
    soudu tam poslal svoje lidi,
  • 00:41:33 jeden byl lékař
    a druhý byl nějaký právník,
  • 00:41:36 a ti to tam zjišťovali.
  • 00:41:41 Ovšem já jsem byl v takovým šoku,
  • 00:41:43 že jsem se žádným nechtěl
    komunikovat.
  • 00:41:47 Nevěřil jsem nikomu.
  • 00:41:49 A když nás tehdy najednou v noci,
    nebo večer nás volali,
  • 00:41:54 tak jsem si myslel,
    že se jde zase znova na výslech,
  • 00:41:57 takže já jsem byl úplně vyřízený.
  • 00:42:00 Zase se nás-
    nebo mě se vyptával,
  • 00:42:04 jak jsem potom zjistil,
    i těch ostatních,
  • 00:42:07 -kdo?
  • 00:42:08 ten lékař a ten zapisovatel.
  • 00:42:11 Já jsem jim nic neřekl.
  • 00:42:13 Tak on mi jenom prohlédli
    šlapky
  • 00:42:15 to zjistili,
    že to je tam celý obitý,
  • 00:42:18 a ještě se mně dívali na záda
    a tak,
  • 00:42:21 tam jsem nedostal žádný rány,
  • 00:42:23 no a hotovo.
  • 00:42:29 Komise byla vyslána 9. března 1949
    do Uherského Hradiště
  • 00:42:35 a měla právě vyvázat
    postižené vězně
  • 00:42:40 z pravomoci Státní bezpečnosti.
  • 00:42:44 Zjištěné okolnosti byly otřesné.
  • 00:42:47 Celkem tehdy tato komise odvezla
  • 00:42:51 dvě plné sanitky vězňů do Brna
    do nemocnice a byli ošetřováni.
  • 00:42:57 Mezi náma se povídalo,
  • 00:42:59 že přijde k nám nějaká kontrola
    z ministerstva.
  • 00:43:03 Přišel za mnou do mé kanceláře
    Hlavačka
  • 00:43:08 a přinesl balík.
  • 00:43:13 Pravděpodobně to byl balík
    jako od bot,
  • 00:43:17 od pánských bot, taková velikost.
  • 00:43:21 Byl zabalený, zapečetěný
  • 00:43:24 a že si to u mě nechá,
    tu krabici,
  • 00:43:30 že prý jsou to spisy.
  • 00:43:32 A když by ta kontrola přišla,
    tak že nemusí všecko vědět.
  • 00:43:40 Asi za hodinu přišel za mnou
    do mé kanceláře ten Franta Jež,
  • 00:43:47 zapnul rádio, jsem tam měl
    takový nějaký zabavený,
  • 00:43:53 ono to jednou hrálo, jednou ne,
  • 00:43:56 trochu to zesílil
    a říká mi potichu:
  • 00:44:01 To nejsou spisy,
    to je ten přístroj!
  • 00:44:08 Dokonce by prý byl Hlavačka rád,
    kdyby to u mě našli.
  • 00:44:13 Tak mu říkám: Počkej...
  • 00:44:15 vzal jsem si rukavice,
    krabici jsem vzal v podpaží,
  • 00:44:20 a vynesl jsem ji po schodech
    na půdu,
  • 00:44:24 tam jsem si přistavil stůl
  • 00:44:27 a za trám jsem tu krabici hodil.
  • 00:44:36 Hlavačka to řešil
    takovýmhle způsobem.
  • 00:44:41 On byl v r.1951 povýšen na generála
    a dostal se do Prahy.
  • 00:44:48 A stal se náčelníkem celé
    Federální pohraniční stráže.
  • 00:44:56 On to byl, který nechal zaminovat
    naše zátarasy na hranicích.
  • 00:45:02 On to byl, který opět zavelel,
    aby byly elektrické zátarasy,
  • 00:45:08 na kterých skončily desítky lidí.
  • 00:45:16 Hlavačka zavedl na tehdejší
    západní hranici
  • 00:45:17 i důmyslný systém minových polí
    z nášlapných min.
  • 00:45:21 Ani v případě plotů
    s vysokým napětím,
  • 00:45:22 ani v případě minových polí,
  • 00:45:24 neexistovaly nikde
    žádné varovné tabulky.
  • 00:45:28 Z hlediska lidskosti
    je to nepochybně zločin,
  • 00:45:33 který může být právě jako takový
    jedině morálně odsouzen.
  • 00:45:38 U Ludvíka Hlavačky už bylo
    trestní řízení
  • 00:45:39 pro velmi špatný zdravotní stav
    přerušeno.
  • 00:45:41 Podle nejnovější lékařské zprávy
  • 00:45:42 není schopen se zúčastnit
    soudního řízení
  • 00:45:44 ani Alois Grebeníček.
  • 00:45:46 Mně bylo jasné skutečně
    už od samého počátku,
  • 00:45:51 že ten Grebeníček dobře nedopadne.
  • 00:45:52 Jednak, že tam bude skutečně
    ta důkazní nouze
  • 00:45:54 a jestliže tady nevyhlásíme
    mimořádnou formu procesu,
  • 00:46:00 že to bude jinej proces,
    než normální proces,
  • 00:46:03 tak to dopadne, jak to dopadne,
  • 00:46:05 že jednoduše ten zdravotní stav
    toho člověka,
  • 00:46:08 což je, kdybychom si vzali
    statistky,
  • 00:46:11 jak dlouho trvají některé
    ty procesy, zejména v okamžiku,
  • 00:46:15 kdy tam nastoupí ten fenomén věku
    a zdravotního stavu,
  • 00:46:20 tak se ten proces jednoduše zahubí.
  • 00:46:25 Dneska dostanete potvrzení
    když budete chtít, za peníze,
  • 00:46:28 a navíc ten svědek
    má tady známosti
  • 00:46:33 ještě po té staré éře.
  • 00:46:38 Já sám osobně se divím,
  • 00:46:40 kdo mu to všecko platí,
    ty advokáty,
  • 00:46:42 že při každé příležitosti
    ti jeho obhájci tvrdí,
  • 00:46:47 že nemůže být vyslechnut,
    protože je tak nebo onak nemocný.
  • 00:46:52 To já bych mohl říct tisíckrát.
  • 00:46:54 Já nemůžu zas chodit!
  • 00:46:58 Podle mého soudu to je především
    věc obětí a jejich pozůstalých,
  • 00:47:03 s tím žít i nadále
  • 00:47:07 a nesnažit se o nějakou vendetu.
  • 00:47:10 V podstatě všechny země,
  • 00:47:11 které mají za sebou období
    totality,
  • 00:47:13 jsou vlastně neúspěšné.
  • 00:47:15 Když se podíváme na Německo,
  • 00:47:17 které mělo od prvního dne
    sjednocení
  • 00:47:23 fungující policejní i soudní aparát
  • 00:47:25 a nakonec odsoudili několik
    pohraničníků,
  • 00:47:27 že stříleli u Berlínské zdi.
  • 00:47:33 Okresní soud v Uherském Hradišti
  • 00:47:34 osvobodil bývalého vyšetřovatele
    Státní bezpečnosti
  • 00:47:36 devětasedmdesátiletého
    Vladimíra Zavadilíka.
  • 00:47:41 Jménem republiky.
  • 00:47:44 Obžalovaný Vladimír Zavadilík
    se podle paragrafu 226
  • 00:47:46 písmene c) Trestního řádu
    zprošťuje obžaloby,
  • 00:47:48 dle níž byl viněn trestným činem
    ublížení na zdraví
  • 00:47:51 podle paragrafu 222 odstavec 1.
  • 00:47:55 Je pravdou, že jsem na tento
    okamžik čekal
  • 00:47:59 od sdělení obvinění už pět roků,
    tři měsíce a osmnáct dní.
  • 00:48:03 Zastavím se u pomníku,
  • 00:48:08 který jsme postavili
    obětem komunistické zvůle
  • 00:48:09 a těm chlapcům, těm 29 chlapcům,
    se omluvím a řeknu,
  • 00:48:15 že bylo znovu plivnuto
    na jejich hroby.
  • 00:48:21 Z podjatosti bylo jasné,
    že ta Veselá,
  • 00:48:23 protože byla komunistka,
  • 00:48:25 ještě až do 91. roku
    byla v Komunistické straně,
  • 00:48:30 tak že ho nebude utápět.
  • 00:48:33 Vždyť vlastně byla podjatá
  • 00:48:37 a v každém případě, kdybych
    takovou věc dostala já
  • 00:48:39 a byla jsem členkou jedné strany
    a znala jsem více toho dotyčného,
  • 00:48:45 tak bych podnikla kroky k tomu,
    abych to nemusela rozhodovat.
  • 00:48:51 Tady bych to vytýkala tehdejší
    politické reprezentaci.
  • 00:48:53 Tehdejší vláda a tehdejší
    Česká národní rada
  • 00:48:56 dopustila to, aby se soudci,
    jmenovanými na doživotí,
  • 00:49:00 stali lidé, bývalí komunisté,
    kteří pochopitelně -
  • 00:49:05 oni se nemusí cítit podjatí,
  • 00:49:08 ale myslím, že samo o sobě
    to podjatost, prostě, znamená.
  • 00:49:24 A vidíte, kde jsem skončil.
  • 00:49:27 Jako náčelník obvodního oddělení.
  • 00:49:29 Už bych chtěl mět konečně
    jednou klid.
  • 00:49:32 Domnívám se, že soud rozhodne
    spravedlivě
  • 00:49:34 a že já už po těch sedmi letech
  • 00:49:36 takového neplnohodnotného
    života
  • 00:49:39 budu moct žít normálně.
  • 00:49:42 Jménem republiky.
  • 00:49:43 Obžalovaný Vladimír Zavadilík
    se uznává vinným
  • 00:49:46 a odsuzuje se podle paragrafu 222
    odstavec 1 Trestního zákona
  • 00:49:50 k trestu odnětí svobody
    v trvání dvou let,
  • 00:49:52 přičemž se mu výkon trestu
    podmíněně odkládá
  • 00:49:55 na zkušební dobu pěti let.
  • 00:50:04 Obžalovaný měl být zařazen
    do věznice s dozorem.
  • 00:50:06 Potom dále tam vlastně probíhalo
    ještě dovolací řízení
  • 00:50:11 z titulu podaného dovolání
    ze strany obhájkyně odsouzeného,
  • 00:50:13 poté si tam odsouzený podal žádost
  • 00:50:15 o odklad výkonu trestu
    ze zdravotních důvodů,
  • 00:50:19 opět tam poukazoval na svůj
    trvale nepříznivý zdravotní stav
  • 00:50:26 a soud, Okresní soud
    v Uherském Hradišti,
  • 00:50:28 na základě této žádosti pak rozhodl
    o upuštění od výkonu trestu.
  • 00:50:37 Provinil se, trest má být.
  • 00:50:40 Dalo se to čekat.
  • 00:50:46 Největší křivda,
  • 00:50:47 to je ztráta na lidské důstojnosti
    v životě té společnosti.
  • 00:50:53 A druhou oblastí vypořádání se
    s minulostí je potrestání viníků.
  • 00:51:00 Tady bych také chtěl
    trochu poukázat
  • 00:51:03 na zkušenosti ostatních zemí.
  • 00:51:06 Některé se o to
    vůbec ani nepokusily,
  • 00:51:09 například Španělsko, Chile.
  • 00:51:12 Jsou země, které to udělaly
    a nepřiznaly si to, jako Itálie.
  • 00:51:17 Jsou země, které se o to
    téměř nesnažily, jako Rakousko.
  • 00:51:23 Slibujeme, že půjdeme cestu,
  • 00:51:26 kterou nám ukazuje Ústřední výbor
    naší rodné Komunistické strany
  • 00:51:33 a budeme se řídit moudrými radami
    našeho předsedy,
  • 00:51:38 prezidenta soudruha
    Klementa Gottwalda!
  • 00:51:46 To je další taková
    nepochopitelná věc,
  • 00:51:52 že už teda asi to právo
    natolik dozrálo,
  • 00:51:57 a ta krutost tak dozrála,
  • 00:52:02 že prostě nám neprokázali nic.
  • 00:52:05 -A který to byl rok?
    -To byl 51. rok.
  • 00:52:10 Pak jsem táhl na Jáchymov.
  • 00:52:15 Když výslechy na STB skončily,
    následoval soud.
  • 00:52:19 Vinní i nevinní byli odsouzeni
    k vysokým trestům
  • 00:52:22 a odvlečeni do pevných věznic
    a uranových dolů.
  • 00:52:32 Hlásili, že umírá v Jáchymově
    doktor Haluza.
  • 00:52:36 Ale já jsem dostala echo
    právě z té druhé strany,
  • 00:52:39 protože tam byly spoje,
  • 00:52:42 takže jsem dostala echo
    z té druhé strany,
  • 00:52:43 že ještě žije, že není mrtvý,
    že žije.
  • 00:52:47 A mně vytýkali lidé,
  • 00:52:49 že nenosím černé šaty,
    když mám mrtvého manžela.
  • 00:53:00 To by člověk nevěřil,
  • 00:53:01 že může někdo něco takového
    udělat, fakt.
  • 00:53:06 A ještě nechtěli podepsat
    ty blbiny, co si navymýšleli,
  • 00:53:10 tak tomu Součkovi dali manželku
    a dospívající dcery
  • 00:53:17 do vedlejší cely a řekli mu,
  • 00:53:20 když to nepodepíše, tak jich tu
    nechají zavřené.
  • 00:53:24 Tak to už ho zlomilo.
  • 00:53:33 Proč zločiny proti lidskosti
    jsou u nás pouze žalovány
  • 00:53:36 jako ublížení na zdraví
  • 00:53:37 nebo zneužití pravomoci
    veřejného činitele?
  • 00:53:42 V našem trestním zákoně
    je paragraf,
  • 00:53:44 který umožňuje stíhat mučení,
  • 00:53:46 a mučení v 50. letech byl podroben
    každý politický vězeň.
  • 00:53:51 Proč nebyl tento paragraf
  • 00:53:52 ani v jediném případě
    zatím použitý?
  • 00:53:56 My jsme na toto téma v průběhu
    posledních dvou let
  • 00:54:02 se zabývali velice podrobně
    tady touto problematikou.
  • 00:54:04 Nakonec to vyústilo
    ve svolání semináře,
  • 00:54:09 kterého se zúčastnili
    odborníci na trestní právo
  • 00:54:11 z právnické fakulty
    zdejší Masarykovy univerzity.
  • 00:54:18 Byl tam znalec mezinárodního práva
  • 00:54:20 z pražské Právnické fakulty
    Univerzity Karlovy,
  • 00:54:24 byli tam i státní zástupci.
  • 00:54:30 A na tomto fóru,
    nebo na tomto grémiu,
  • 00:54:32 tato otázka byla diskutována s tím,
  • 00:54:35 že to je nesmírně komplikovaný
    problém
  • 00:54:38 a že v těchto případech
    by se nám asi nepodařilo dovodit,
  • 00:54:43 že jsou splněny všechny požadavky,
  • 00:54:46 aby se o zločin proti lidskosti
    jednalo.
  • 00:54:58 Dneska už vůbec nejde o to
  • 00:55:00 ty osmdesáti nebo víceleté starce
    dohnat k tomu,
  • 00:55:04 aby byli zamčeni za katrem,
  • 00:55:06 ale aby skutečně byla
    vyslovena vina
  • 00:55:10 a aby oni neodcházeli s pocitem
    beztrestnosti z tohoto světa.
  • 00:55:21 Slyšela jste někdy jméno
    Alois Grebeníček?
  • 00:55:23 No ano, vždyť to je Hradišťan.
  • 00:55:27 Nějaký ty zavřený týral, víte,
    no tak oni ho obvinili,
  • 00:55:31 ale on to udělal tak,
    že marodoval furt,
  • 00:55:34 vždycky ho zavezli, odvezli,
  • 00:55:36 a teď už umřel a je to hotovo.
  • 00:55:47 A já vždycky,
    když je mně strašně zle
  • 00:55:49 a když v životě mě má potkat
    něco zlého,
  • 00:55:51 je to zajímavé,
    že to je asi intuice,
  • 00:55:55 nevím, já si to neumím vysvětlit,
  • 00:55:57 tak vidím to jeho oko.
  • 00:56:02 Ještě dodnes,
    když na mě něco jde,
  • 00:56:05 tak vidím to grebeníčkovské oko
    v té špehýrce.
  • 00:56:20 "A dokud Slunce z nebe neservali,
  • 00:56:22 my na bojišti
    s prvním jarním vanem
  • 00:56:24 jak podupaná tráva
    znovu vstanem."
  • 00:56:32 Vyškrábáno do omítky
    na cele smrti
  • 00:56:35 neznámým politickým vězněm.
  • 00:56:40 Padesátá léta.
  • 00:56:44 Skryté titulky:
    Vlasta Malíková

Související