iVysílání

stránky pořadu
Premiéra:
21. 6. 2019
21:40 na ČT1

1 2 3 4 5

42 hlasů
123545
zhlédnutí

Všechnopárty

Petr Nekoranec — Petr Vaněk — Nikola Ogrodníková

51 min | další Zábava »

upozorňovat

do playlistu

Přehrávač videa

Načítám přehrávač...
odkaz na video zhasnout pomoc zvukový popis

Všechnopárty

  • 00:00:33 Dobrý večer, vážení diváci tady,
    v hledišti Semaforu,
  • 00:00:35 samozřejmě vítám i vás,
    milí diváci televizní.
  • 00:00:39 Určitě jste si taky všimli,
    občas to tak probleskuje,
  • 00:00:42 takový ty nejrůznější průzkumy.
  • 00:00:44 A údajně zájem nejmladší generace
  • 00:00:47 o vážnou hudbu a operu např.,
    velmi klesá.
  • 00:00:51 A odborníci si lámou hlavu
    a nevědí, jak ten zájem oživit,
  • 00:00:54 jak v těch mladejch lidech
    to probudit.
  • 00:00:58 Opak je ovšem to, že zájem
    o tuto hudbu je z druhé strany.
  • 00:01:03 Myslím jako interpretovat.
  • 00:01:05 Máme velmi mnoho
    nadaných hudebníků,
  • 00:01:08 kteří provozují klasickou hudbu,
    vážnou, kteří provozují operu atd.
  • 00:01:12 Ale ty informace
    o případných úspěších,
  • 00:01:14 to u nás jsou takový
    zasutý zprávičky.
  • 00:01:19 Taky musím říct, že ty operní domy,
    ty jsou většinou vyprodaný.
  • 00:01:23 Tam asi ty mladý moc nechoděj.
  • 00:01:25 Taky prej snobi choděj na operu,
    aby se ukázali.
  • 00:01:28 Když jde někdo na operu,
  • 00:01:29 neznamená to, že nutně
    opeře musí rozumět.
  • 00:01:32 Já jsem dokonce slyšel
    takovej případ,
  • 00:01:34 nevím, jestli je pravdivej,
  • 00:01:36 ale že byla nějaká velká premiéra
    v opeře a hlavní roli zpíval
  • 00:01:40 nějakej mladej tenorista
  • 00:01:43 a při tý premiéře v hledišti
    seděl jeho tatínek,
  • 00:01:46 to víte, pyšnej,
    byl nadšenej jak kluk zpívá
  • 00:01:50 a v tý euforii se neudržel,
    otočil se na svýho souseda,
  • 00:01:53 cizí chlápek nějakej,
    otočil se na něj, říká mu:
  • 00:01:56 To je něco, co?
    Pane, co tomu říkáte?
  • 00:01:59 Ten kluk! Ten hlas!
    A to zdědil po mně!
  • 00:02:03 A ten mu říkal: No, já myslím,
    že jste si ho moh nechat.
  • 00:02:10 Ale tak, cynik nějakej to byl.
    Přátelé proč to celý říkám.
  • 00:02:14 Říkám to proto, že jsem velice rád,
    že naším dnešním prvním hostem
  • 00:02:20 je mladý muž, který odborníky
    je považován v současné době
  • 00:02:25 za jednoho z nejlepších tenoristů
    na světě!
  • 00:02:28 Petr Nekoranec!
  • 00:02:42 Jste si tady už připravil hodinky.
  • 00:02:44 Ne připravil. Zapomněl.
  • 00:02:47 Vy jste si zase zapomněl
    vzít ponožky, nebo co?
  • 00:02:51 -Jsem věděl, že si toho všimnete.
    -Kdo by si toho nevšim?
  • 00:02:56 Byla děravá ta poslední? Nebo proč?
    Nebo vy nenosíte?
  • 00:02:59 -To je móda, nenosit ponožky?
    -To je takový střih italský.
  • 00:03:02 -Čeho?
    -Těch kalhot. Toho obleku.
  • 00:03:07 -Že uplejší. To zkuste někdy.
    -Co mám zkusit? Bez ponožek?
  • 00:03:11 -No.
    -Petře, vy jste se zbláznil!
  • 00:03:16 Ne, tam jsou ponožky,
    ale jsou hodně nízké.
  • 00:03:18 K čemu vám jsou, když nejsou...
  • 00:03:21 Víte, kolik by vám to udělalo
    plyskýřů,
  • 00:03:22 kdybyste si tam dal tu nohu
    jen tak naboso?
  • 00:03:25 Jo? A to je móda teďka?
    Hodně jezdíte po světě.
  • 00:03:29 -No, hodně se to nosí.
    -Ne, nenosí, jste chtěl říct.
  • 00:03:34 -Hodně se ve světě nenosej ponožky.
    -Ano.
  • 00:03:36 Dobře.
  • 00:03:47 Petře, já jsem tady vás vychválil,
    že opravdu jste hodnocenej
  • 00:03:51 jako jeden z nejlepších tenoristů
    v současný době.
  • 00:03:56 Vy jste dokonce,
    to mně když tak řekněte,
  • 00:03:59 vyhrál v Barceloně, což mimochodem,
  • 00:04:02 žádnej českej fotbalista
    říct nemůže.
  • 00:04:06 Ale vy jste tam vyhrál.
    Co jste to tam vyhrál?
  • 00:04:09 Vyhrál jsem tam
    internacionální soutěž
  • 00:04:11 Franceska Viňase, což byl tenor
    minulého století,
  • 00:04:15 to byl velice věhlasný
    katalánský tenor
  • 00:04:17 a založil tu soutěž.
  • 00:04:19 -To byla soutěž mladých tenoristů?
    -Ne, zpěváků. I dam.
  • 00:04:24 -Bas, soprán, všechno.
    -Všechny rozsahy.
  • 00:04:27 Všechny rozsahy najednou.
  • 00:04:29 -Byl to nervák trošku?
    -Byl, obrovskej.
  • 00:04:31 Jak to probíhalo,
    vyhlašování vítězů v Barceloně?
  • 00:04:33 -Kde to bylo? Na stadionu?
    -Ne, v divadle. V divadle.
  • 00:04:36 V nějakým divadle barcelonským.
  • 00:04:37 Ale oni nám to předtím vyhlašovali
    neoficiálně,
  • 00:04:41 v divadle už byl
    jen ten ceremoniál.
  • 00:04:45 A tam se stala taková věc,
    že intendantka divadla v Barceloně,
  • 00:04:52 v momentě kdy říká
    všechny ty čísla,
  • 00:04:54 my jsme jako soutěžící měli čísla,
  • 00:04:56 ona říká 3. místo, 2. místo
    a speciální místo
  • 00:05:00 a to první si nechá až na konec.
  • 00:05:01 A teď mě nikde ještě neřekli,
    za celou tu dobu.
  • 00:05:03 Všichni už něco měli skoro
  • 00:05:05 a ona to poslední číslo
    řekla špatně.
  • 00:05:10 A teď mě úplně polilo,
  • 00:05:11 protože říkám,
    tak já jsem nic nedostal.
  • 00:05:13 -Vy jste měl, jaký jste měl číslo?
    -732.
  • 00:05:16 -732. A ona řekla nějaký jiný.
    -Ona řekla 702, nebo něco takového.
  • 00:05:21 -Do prkýnka.
    -To jste si řek!
  • 00:05:23 -Do prkýnka jste si řek.
    -Něco hošího. To tady nemůžu.
  • 00:05:29 Nicméně pak se hned opravila
    a řekla 732 ČR Petr Nekoranec.
  • 00:05:35 -Řekla nakonec vaše jméno.
    -Řekla.
  • 00:05:37 To jste si asi řek:
    Do prdele! To je radost!
  • 00:05:46 -Ne, ty emoce k tomu patřej!
    -To byly velký emoce.
  • 00:05:50 Udělejte si pohodlí.
    Já jsem se taky rozepnul.
  • 00:05:54 Jsme oblečený,
    jak kdybysme se domluvili.
  • 00:05:57 Košilky máme stejný.
    Akorát vy nejste tak vycpanej.
  • 00:06:02 Já to držím.
  • 00:06:05 No, vy zpíváte v operách.
    Je to tak, jo?
  • 00:06:08 Řekněte mi jednu věc.
  • 00:06:10 Člověk by si moh myslet,
    že když se řekne operní tenor,
  • 00:06:14 že to je, asi díky Pavarottimu,
  • 00:06:17 že to musí bejt
    rozložitý chlapisko,
  • 00:06:20 až takřka obézní,
    aby ten hlas měl o co opřít.
  • 00:06:24 To se tak jako říká mezi náma
    laikama, že je třeba.
  • 00:06:28 Vy jste taková souška.
    O co vy ten hlas opíráte?
  • 00:06:34 Já vám ani nevím.
  • 00:06:36 Ale snažím se na to přijít
    o co ten hlas opírám.
  • 00:06:40 -Ale snažím se o bránici.
    -Tak bych trošku začal jíst!
  • 00:06:44 Když ono to je takový,
    v dnešní době už,
  • 00:06:48 takový ten stereotyp
  • 00:06:49 toho velkého Luciana
    nemůže bejt.
  • 00:06:52 -Jak to?
    -Nikdo vás neangažuje potom.
  • 00:06:55 Když jste tlustej,
    tak vás nikdo neangažuje?
  • 00:06:58 -Hlavně v Evropě. Ne, fakt!
    -Kde ano?
  • 00:07:02 -V Americe to trošičku ještě jde.
    -V Japonsku třeba taky.
  • 00:07:06 Tam je sumo zavedený národní sport.
  • 00:07:09 Opravdu v dnešní době ten trend
    v tý opeře je,
  • 00:07:13 vzhledem ke všem těm technologiím,
    3D a 4D v kinech,
  • 00:07:17 tak ta opera se snaží
    tomu přibližovat
  • 00:07:19 a víc se propojuje
    technologie a kamery,
  • 00:07:23 přenosy z Metropolitní opery,
    z Covent Garden z Londýna,
  • 00:07:25 tam máte kameru,
    jak kdybyste byli ve filmu.
  • 00:07:28 A to publikum už si vyžaduje,
    aby ti lidi dobře vypadali.
  • 00:07:33 -Petře, kolik vám je?
    -27.
  • 00:07:36 Takže jste relativně mladej člověk.
  • 00:07:39 Tak na začátku.
  • 00:07:40 Já jsem se tady zmiňoval o tom,
    že ty mladý lidi moc jaksi,
  • 00:07:45 jak vy to vidíte z toho jeviště
    do hlediště věkově?
  • 00:07:48 -Nevidíte.
    -Co?
  • 00:07:49 -Nevidíte moc do toho hlediště.
    -Dobře, tak když rozsvítí.
  • 00:07:53 Když rozsvítí, tak jak v kterém
    městě a jak v které zemi.
  • 00:07:57 Jak je to u nás?
    Opravdu ten zájem není takovej?
  • 00:08:02 Podle mě u nás
    to je tak půl na půl.
  • 00:08:04 V Německu je to daleko lepší.
  • 00:08:05 Tam je hodně mladých lidí,
    kteří chodí do opery.
  • 00:08:07 Čím oni je tak přitáhnou?
  • 00:08:09 Oni je tam tahaj,
    už když jsou ve školce.
  • 00:08:12 Ale fakt! Edukace. Já jsem,
  • 00:08:15 když jsem byl v Operním studiu
    v Mnichově,
  • 00:08:17 nebo v Metropolitní opeře,
  • 00:08:19 tak se tam pořádají miniopery,
    nebo opery, jako Kouzelná flétna,
  • 00:08:23 opery, kde se nevraždí atd.,
    což je skoro většina.
  • 00:08:30 To malé procento, oni opravdu
  • 00:08:33 tam natlačí do toho divadla
    školy a školky, hrajete pro ně.
  • 00:08:38 -To jsem zažil. Výchovný koncerty.
    -Znásilňujete tu generaci.
  • 00:08:43 Ale oni potom si vzpomenou,
    když je jim 26, 7, 8 a jdou.
  • 00:08:47 -Jo?
    -No.
  • 00:08:48 Ale není to dobrý publikum,
    takhle mladý.
  • 00:08:51 Není. Nezpívá se pro to dobře.
  • 00:08:52 Ale aspoň máte pocit,
    že vychováváte novou generaci.
  • 00:08:57 Vy si říkáte, jsou to hovada,
  • 00:08:59 ale jednou z nich bude
    operní publikum.
  • 00:09:03 Jednou. Ono se to musí obměňovat.
  • 00:09:06 To mi řekněte. Vy hrajete v operách
  • 00:09:09 a vy si nemůžete vybrat partnerku,
    s kterou chcete hrát.
  • 00:09:13 Co když tam vaší protihráčkou
    je subreta přes 100 kg,
  • 00:09:18 ve věku třeba vaší matky.
  • 00:09:20 -Taky už se stalo.
    -Stalo se? A jak to řešíte?
  • 00:09:26 Pak jste herec. Prostě to hrajete.
  • 00:09:32 Tak vy jste taky herec.
    Tak to znáte.
  • 00:09:35 Todle se mi ještě nestalo teda!
  • 00:09:39 Tak hrajete s ní,
    jako se svojí partnerkou.
  • 00:09:42 Ona si vás přivine!
  • 00:09:43 To je právě to, že v dnešní době
    už se snaží ti intendanti,
  • 00:09:48 co obsazují ty role,
    aby se to nestalo.
  • 00:09:52 Abych tam právě nebyl já,
    s mým metrem 60
  • 00:09:56 a pak nějaká vyšší třeba...
  • 00:09:58 -Vy máte 160?
    -65, 4, 5.
  • 00:10:01 -Vy nevíte kolik měříte?
    -Ne.
  • 00:10:04 Kdy jsem se naposledy měřil
    já ani nevím.
  • 00:10:10 -Vy, my budem tak podobně.
    -Já se neměřím. Já už se scvrkávám.
  • 00:10:14 Mě to nezajímá, jak to jde dolů,
    ta váha. Rozumíte. Dobře.
  • 00:10:18 -Tak stalo se vám to.
    -Stalo se.
  • 00:10:21 -Nesmáli se lidi?
    -Ne, ale není vám úplně dobře.
  • 00:10:25 Protože víte, že tam je 30 let
    třeba rozdíl věkovej.
  • 00:10:28 -Vy jí vyznáváte lásku.
    -Právě.
  • 00:10:30 Většinou tenoři jsou buď klauni,
    nebo milovníci.
  • 00:10:35 Já jsem většinou milovník,
  • 00:10:37 když tam máte opravdu
    30 let rozdíl...
  • 00:10:40 -Tak jste i za klauna.
    -Ano. Tak nějak.
  • 00:10:51 Myslíte si,
    kromě výchovných koncertů,
  • 00:10:54 jak by bylo možný zájem oživit?
  • 00:10:58 Oni taky jsou nejrůznější
    experimentální,
  • 00:11:02 avantgardní inscenace.
  • 00:11:05 -To jste musel zažít.
    -Určitě, no. Ne vždy fungujou.
  • 00:11:09 Zažil jste něco takovýho?
    Utkvěla vám nějaká mimořádně?
  • 00:11:13 Že jste si ťukal na čelo,
    že to je hovadina?
  • 00:11:17 Hodněkrát si ťukám na čelo.
    Ale jedno si pamatuju v Mnichově.
  • 00:11:22 Mi to odpoustí
    tomu nebudou rozumět.
  • 00:11:24 -Mnichov na nás nekouká!
    -To nepřenášíte.
  • 00:11:29 -Nepřenášíte mimo hranice.
    -Ne.
  • 00:11:30 Nicméně, tam dělali
    Dona Giovanniho, Mozarta.
  • 00:11:33 A opera začala tak,
    že tam byly 4 kontejnery.
  • 00:11:36 Takové ty velké
    přepravní kontejnery na lodích.
  • 00:11:40 Asi všichni znáte Dona Giovanniho.
    Story.
  • 00:11:42 Naprosto všichni.
  • 00:11:46 Premiéra. Bylo to v Praze,
    ve Stavovským divadle.
  • 00:11:48 -Bylo to napsáno pro Prahu.
    -Mozart!
  • 00:11:50 Ano, Mozart. Ty kontejnery,
    to by bylo fajn,
  • 00:11:54 ale byl tam člověk, který měl
    pštrosí pera zapíchlý v hlavě,
  • 00:11:59 nahatý a chodil zprava doleva
    celou dobu.
  • 00:12:02 -Mezi těma kontejnerama?
    -Jo.
  • 00:12:04 -Co to mělo znamenat?
    -Celou operu.
  • 00:12:05 Ta má asi 3 a půl hodiny.
  • 00:12:08 Já jsem nevěděl
    až do poslední chvíle,
  • 00:12:10 to měl být duch Dona Giovanniho,
    který vlastně skončí v pekle
  • 00:12:14 a jakoby trpí.
  • 00:12:16 Nicméně to nebylo to, kvůli čemu
    jsem si ťukal na čelo.
  • 00:12:20 To, kvůli čemu jsem si
    ťukal na čelo, byla scéna,
  • 00:12:23 kdy tam je bál, renesanční bál,
    krásný.
  • 00:12:26 A v Mnichově to pojali tak,
    že to byl lyžařský zájezd
  • 00:12:28 a všichni byli oblečeni opravdu
    v lyžařských, no!
  • 00:12:34 Ale pozor, to není všechno!
  • 00:12:35 Tancovali s takhle velkýma
    plyšovýma tučňákama.
  • 00:12:42 A teď si vemte,
    že jdete do opery poprvé.
  • 00:12:48 Já už bych tam nikdy nepřišel.
  • 00:12:51 Možná, že jsou lidi,
  • 00:12:52 který právě proto
    začnou na operu chodit.
  • 00:12:53 Že je tam takováhle prča!
    Tučňáci a nahatej s pérem takhle!
  • 00:12:59 Myslím, že měl 3.
  • 00:13:01 Petře, říkal jste, že vám je 27.
    A v opeře zpíváte jak dlouho?
  • 00:13:05 Ale někde asi v zahraničí.
  • 00:13:08 Já jsem vlastně, když mi bylo 21,
  • 00:13:09 tak jsem předzpíval
    do Operního studia v Mnichově,
  • 00:13:12 ve Státní opeře.
  • 00:13:13 A hned jsem vlastně 21,
    po škole hned,
  • 00:13:16 vlastně ještě před školou.
  • 00:13:17 Já jsem dokončoval konzervatoř
    na dálku.
  • 00:13:19 -V 21? Co jste tam moh hrát?
    -To byste se divil.
  • 00:13:23 To se budu divit.
  • 00:13:26 Moje první role byl Comte Ory,
    v Rossiniho opeře Le comte Ory.
  • 00:13:31 -Kontori se to jmenuje?
    -Le comte Ory.
  • 00:13:33 -Ve francouzštině to bylo.
    -Se to jmenuje, ta opera?
  • 00:13:36 -Českej název to nemá?
    -Comte Ory.
  • 00:13:39 Děkuju vám, ano!
    Děkuju vám za překlad, Petře!
  • 00:13:44 -Comte Ory.
    -Zlatý Ory. Teda Zlatý comte.
  • 00:13:49 -Zlatý hrabě. Pardon!
    -Nějakej seriál, ne?
  • 00:13:55 Na pokračování. Já teda, upřímně,
    musím říct, než jsem sem přišel,
  • 00:14:00 můj život se odehrává
    v cizích jazycích
  • 00:14:02 a já jsem se musel opravdu 2 dny
  • 00:14:04 velice intenzivně rozmlouvat
    v češtině,
  • 00:14:06 abych tady neřekl nějaké,
    abych nepřekládal...
  • 00:14:10 Vy jste se učil česky,
    než jste sem šel?
  • 00:14:12 Rozmlouvat! Já jsem se neučil.
    Jen rozmlouvat!
  • 00:14:15 -Rozmlouvat? Jako mluvidla?
    -Protože já žiju celý,
  • 00:14:19 vlastně už skoro 6 let
    v angličtině.
  • 00:14:23 -Říkal jste v Mnichově.
    -No. Ale hlavně v angličtině.
  • 00:14:27 Vy v Mnichově žijete v angličtině?
  • 00:14:30 Taky. I v němčině samozřejmě.
  • 00:14:31 Ale angličtina je takovej
    dominantní jazyk teď.
  • 00:14:35 -Rozmluvil jste se hezky.
    -Doufám, že dobře.
  • 00:14:38 Akorát s tím názvem,
    jak jste to říkal? Zlatý hory?
  • 00:14:40 Zlatý hory. Comte Ory.
  • 00:14:47 Já bych na to rád šel,
    furt nevím na co!
  • 00:14:59 -Le comte Ory.
    -Le comte Ory. Takže do Paříže.
  • 00:15:03 -Bych si měl zajet. Tam to hrajou.
    -No taky.
  • 00:15:06 -Petře, ale vy děláte jen operu.
    -Mhm. Ne.
  • 00:15:09 Vy děláte koncerty? Když třeba
    zpíváte ten svůj sólovej koncert,
  • 00:15:13 snažíte se to prošpikovat něčím?
  • 00:15:16 Oživit? Víte co myslím?
    Aby se uvolnila trošku náladička.
  • 00:15:21 -Vždycky.
    -Děláte to?
  • 00:15:22 -Určitě.
    -Máte nějakej figl na to?
  • 00:15:24 Já se to vždycky snažím odlehčit
    nějakou trošičku filmovou hudbou.
  • 00:15:28 -Filmovou, jo?
    -Takové ty staré filmy americké.
  • 00:15:31 -Snídaně u Tiffanyho a tak.
    -Zanotujte jenom.
  • 00:15:35 My jsme ten film viděli všichni.
    Ale...
  • 00:15:39 (Petr Nekoranec zanotoval melodii)
  • 00:15:43 -To tam zpívá tam černoch, ne?
    -Ne.
  • 00:15:46 Nezpívá to tam černoch.
  • 00:15:48 Já myslím, že Snídaně u Tiffanyho
    je černoch.
  • 00:15:51 Ne.
  • 00:15:52 To si pletu asi Bosé nohy v trávě.
    Pardon.
  • 00:16:00 Né, aspoň máme co střihat,
    rozumíte.
  • 00:16:02 Nemyslete si, že nechám vyjít ven,
    že jsem blbej. To já nenechám!
  • 00:16:08 -Mažeme!
    -To byste byl blbej.
  • 00:16:14 A zpíváte taky bez ponožek?
    Když jdete v Rudolfinu? Opravdu?
  • 00:16:18 Jednou jsem zpíval.
    Ale teda měl jsem kritiku.
  • 00:16:21 Kritiku jste měl?
    A co o vás napsali kritici?
  • 00:16:25 -Ne, lidé potom.
    -Co se jim nelíbilo?
  • 00:16:28 -Podívejte, já už to nosím.
    -Ještě druhou byste si měl...
  • 00:16:32 -Cože?
    -Ještě druhou byste si měl...
  • 00:16:34 -Měl bych druhou? Petře, jestli...
    -Vidíte?
  • 00:16:40 Ale já nechci
    celý ty křečovky ukazovat.
  • 00:16:45 Já to nechám na půl žerdi.
    Nevadí vám to?
  • 00:16:49 -Ne, ale opravdu...
    -Je to blbý!
  • 00:16:52 Zima vám je! Táhne na vás!
  • 00:16:54 Zima od nohou mně je mnoho let,
    Petře. Ale já to vytáhnu.
  • 00:16:58 Vy si to noste jak chcete.
  • 00:17:01 Je pravda, že já jsem si
    taky na to musel zvykat.
  • 00:17:04 A lidi vám řekli,
    že máte nosit ponožky?
  • 00:17:07 No, že mám nosit ponožky.
    Že to není hezký.
  • 00:17:09 Ono, jak jste na tom jevišti
    v úrovni hlav těch lidí,
  • 00:17:13 tak jediný, co vidí,
    jsou většinou boty.
  • 00:17:17 A pak až vás. Takže většinou boty.
    On nemá ponožky!
  • 00:17:21 Ale zase si odnesou
    nějakej zážitek.
  • 00:17:24 Nezapomenutelnej.
  • 00:17:26 Petře, co teď tak? Bude léto,
    vy určitě studujete nějakou roli.
  • 00:17:33 Co teďka? Jak myslíte, to já se
    vždycky ptám.
  • 00:17:36 Jak myslíte na české publikum?
  • 00:17:38 Jste prakticky jen venku,
    nebo máte tady koncerty?
  • 00:17:43 V opeře v Národním?
  • 00:17:45 Ne, na české publikum vždycky
    nezapomínám, myslím
  • 00:17:50 a vždycky myslet budu,
  • 00:17:51 protože přece jenom
    i když jsem odletěl
  • 00:17:53 ve 21 do zahraničí,
    tak jsem tady začínal.
  • 00:17:57 A bylo by to asi nefér
    zanevřít na českou kotlinu.
  • 00:18:00 Jasně.
  • 00:18:01 Je pravda,
    že v českých divadlech...
  • 00:18:02 -Kotlinu?
    -Českou kotlinu.
  • 00:18:04 To jste se hodně rozmluvil včera.
    Sám bych to neřek líp!
  • 00:18:10 Českou kotlinu!
    Vás čeká Metropolitní?
  • 00:18:14 -Ještě ne. Ještě ne.
    -Už jste tam zpíval?
  • 00:18:16 -Zpíval.
    -V Metropolitní už jste zpíval?
  • 00:18:19 -Zážitek?
    -Velkej. Velkej.
  • 00:18:22 Byla to menší role v Masseneho
    Popelce. Krásná opera.
  • 00:18:27 Nádherná opera. Doufám, že se mi
    brzo podaří tady někoho přesvědčit,
  • 00:18:31 aby byla udělaná tady třeba.
  • 00:18:32 V Masného Popelce?
    Kdo to je Masný?
  • 00:18:35 Massenet je francouzský skladatel.
    Romantický.
  • 00:18:43 Já už myslel, že to je zase nějaká
    Babišova firma!
  • 00:18:53 Tak já jsem si
    po kosteleckých uzeninách...
  • 00:18:59 -Masného Popelka, že by přišla.
    -Masného Popelka.
  • 00:19:02 Teď přes léto, hrajete?
    Nebo máte prázdniny?
  • 00:19:04 Přes léto nehraji,
    ale vyhradili jsme si,
  • 00:19:08 já budu nahrávat své první CD.
  • 00:19:10 První CD. A vyjde to třeba
    v Německu, nebo v Evropě někde?
  • 00:19:14 Asi. V cizí řeči to děláte, ne?
  • 00:19:18 Repertoár jsem vybral
    francouzské árie.
  • 00:19:24 A vyjde to u nás třeba
    před Vánocema, nebo na podzim?
  • 00:19:26 -Mělo by.
    -Před Vánocema!
  • 00:19:29 A jmenuje se to jak?
    Petr Nekoranec v opeře?
  • 00:19:32 -To ještě nevím. Máte nápad?
    -Cože?
  • 00:19:34 To ještě nevím,
    jak se to bude jmenovat.
  • 00:19:35 -Máte nápad?
    -No jó, takhle z fleku?
  • 00:19:41 Co vás první napadne.
  • 00:19:42 Petr Nekoranec, nakonec.
    Vy už na něco přijdete!
  • 00:19:49 Petr Nekoranec!
  • 00:20:02 Přátelé, naším dalším
    dnešním hostem je herec
  • 00:20:04 Petr Vaněk!
  • 00:20:16 Vy jste si je sundal
    v zákulisí, ne?
  • 00:20:20 Ne, tak to se prostě
    takhle nosí. A proč ne?
  • 00:20:26 -I když máte zimní obuv?
    -To není zimní obuv.
  • 00:20:28 To jsou boty a kalhoty,
  • 00:20:30 který jsem si koupil na Bali
    v Ubudu a...
  • 00:20:33 -V čem?
    -Ubud. To je vesnička taková.
  • 00:20:36 Ale je taková evropská,
    nebo takovej přídech Berlína to má.
  • 00:20:39 A tam je návrhář a prodává
    tyhlety věci.
  • 00:20:42 A tak jsem si u něho koupil
    tyhle boty a tyhle kalhoty.
  • 00:20:45 Tady je taková gumička,
    tu si tady takhle dáte,
  • 00:20:49 oni můžou být na volný,
    tak venku je teplo,
  • 00:20:51 tak proč to mám tahat.
  • 00:20:53 Já jsem si říkal,
    že jste přijel odněkud.
  • 00:20:55 Chcete zkusit gumičku?
    Odkaď?
  • 00:20:58 Zlaté Hory, tady říkal Petr.
  • 00:21:00 Petře, já myslel, že jste umazanej
    a ono to je tetování?
  • 00:21:09 -Ne, to je obrázek.
    -A to není totéž?
  • 00:21:12 Tetování a obrázek?
    Ukažte to!
  • 00:21:16 -A to je nalepený?
    -To není nalepený.
  • 00:21:18 To je vytetovaný.
  • 00:21:19 -Jak to tam je?
    -To je barvičkama udělaný.
  • 00:21:21 Vy jste si namaloval nohu,
    než jste sem šel?
  • 00:21:24 No, ale před 6 lety. Před 6 lety
    jsem přišel za Peterem Bobkem
  • 00:21:31 a řek jsme mu, že bych tam chtěl
  • 00:21:33 tady ten obrázek, měsíc a slunce,
    ta jednota.
  • 00:21:36 -A to se dá umejt.
    -No dá, ale zůstane to tam furt.
  • 00:21:40 Samozřejmě, že to meju!
    Tak nejsem čuně!
  • 00:21:44 -Tady mám obrázek, to mejt nebudu!
    -Tomu se vyhnu!
  • 00:21:48 To bych pak nemyl víc částí těla.
  • 00:21:51 Petře, vy jste,
  • 00:21:54 co já jsem tak pochopil
    z těch médií,
  • 00:21:56 že jste velice všestrannej.
  • 00:21:58 -Máte DAMU. Takovou tu loutkovou.
    -Takovou tu loutkovou.
  • 00:22:04 Nemyslím, že loutková
    je o něco níž.
  • 00:22:06 Mám DAMU, jasně, alternativní
    a loutkové herectví.
  • 00:22:09 -Alternativní a loutkové herectví.
    -Se to jmenovalo nějak tak.
  • 00:22:12 -To by ještě nebylo nic divnýho.
    -To ne.
  • 00:22:14 Ale víte na co jsem ještě narazil
    a to mě překvapilo,
  • 00:22:21 že vy to herectví jste dostudoval
    někde v Holandsku.
  • 00:22:25 V Holandsku jsou nějaký
    lepší školy, než je DAMU.
  • 00:22:27 No tak já jsem tam odjel na školu
    do Utrechtu a bylo to v rámci
  • 00:22:30 výměnnýho studijního pobytu,
    jak se to jmenovalo?
  • 00:22:35 -Erasmus?
    -Jo.
  • 00:22:37 -Co?
    -Erasmus.
  • 00:22:39 -To je další cizí slovo.
    -Jak vy to víte?
  • 00:22:42 Je mladej kluk, tak to ví.
  • 00:22:45 To je možný takhle
    vycestovat potom,
  • 00:22:47 a můžete třeba půl roku
    studovat na tý škole.
  • 00:22:50 A já jsem si vybral Utrecht,
    kde byla kombinace Lecoqa,
  • 00:22:56 směru Lecoqa
    a pohybovýho divadla,
  • 00:23:00 protože jak jsem vysokej,
  • 00:23:02 já jsem měl velkej problém
    s tím tělem
  • 00:23:06 a tam mně nějak vlastně ukázali...
  • 00:23:08 -Co dělat s tělem?
    -No, no.
  • 00:23:10 Fakt, jo?
  • 00:23:11 Myslím, že mi to pomohlo hodně
    k tomu herectví.
  • 00:23:14 A jak jste měl dlouho ten Erasmus,
    nebo jak se to jmenuje?
  • 00:23:16 Půl roku jsem tu nemoc,
    tu chřipku Erasmus,
  • 00:23:21 holandskou chřipku
    jsem měl půl roku.
  • 00:23:24 Jak jste se tam domluvil?
    Holandsky?
  • 00:23:26 To je právě, umím jedno slovo,
    ale to se ne...
  • 00:23:29 -Holandsky?
    -"Chotprdome".
  • 00:23:33 -Jako, jdi domů.
    -No, tak trošku je to...
  • 00:23:36 Vidíte, že umím taky holandsky!
    Chotprdom!
  • 00:23:38 Chotprdome, ale to není
    moc dobrý prej.
  • 00:23:42 -Co to je?
    -To je právě, to nebudeme říkat.
  • 00:23:44 A tam je výhoda, že všichni
    v tom Holandsku umí anglicky.
  • 00:23:48 Tím jsem se vás taky chtěl zeptat
    a to tak panuje o vás,
  • 00:23:52 že vy hodně dostáváte
    role svůdníků.
  • 00:23:57 Svůdníků.
  • 00:23:58 Abych vám pravdu řek,
    na první pohled bych to neřek.
  • 00:24:05 Děkuju.
  • 00:24:06 Než svůdník, bych řek
    iráckej terorista.
  • 00:24:09 -Nebo něco takovýho.
    -Tenorista, terorista.
  • 00:24:18 Ono je to v těch Čechách tak,
  • 00:24:19 že tady ty teroristi se zatím
    do toho filmu nedostali,
  • 00:24:22 takže jsou to vlastně ty,
    jak jste říkal svůdníci.
  • 00:24:26 A nějakým úhlem,
    z nějakýho úhlu pohledu
  • 00:24:29 nejspíš vypadám jako svůdník,
    takže...
  • 00:24:31 -Tak jste si jich pár zahrál.
    -Už jsem si jich pár zahrál.
  • 00:24:35 -To se hraje hezky asi, ne?
    -Jo. Tak, jo.
  • 00:24:41 -Tak už získáte určitou rutinu.
    -Tak jako, no, no...
  • 00:24:46 -Tak jo, nebo ne?
    -Tak jako, co se ptáte?
  • 00:24:49 -Jestli jsem si to...
    -Jak na to jdete se ptám.
  • 00:24:51 -Jak na to jdu? Přijdu a jdu tam.
    -Na tu roli.
  • 00:24:57 Na ten úkol.
  • 00:24:58 Na ten úkol. No to je...
    Určitě na to nejdu jak terorista.
  • 00:25:03 Se na to připravím,
    přečtu si nějakou...
  • 00:25:07 Hele, normálně si prostě,
    no jdu na to, jak na to jdu.
  • 00:25:11 Jdu na to, prostě na to jdu.
  • 00:25:13 Já nevím. Tady třeba,
    kdybych se podíval na paní...
  • 00:25:17 -Dobrý večer.
    -To už hrajete teďka, jo?
  • 00:25:22 Nevím.
  • 00:25:25 Nezlobte se, Petře, na mě,
    ale já bych vám nedala!
  • 00:25:27 S tímhletím jako...
  • 00:25:37 Tak vy jste neříkal na chlapy!
    To bych to hodil jinak!
  • 00:25:43 To by bylo něco jinýho.
  • 00:25:49 Dokonce jsem někde
    a to jsem si říkal, že je pěkný,
  • 00:25:52 že snad jste hrál,
    já taky nestačím všecko sledovat,
  • 00:25:54 ale že v tomto stylu,
    jako ten svůdník,
  • 00:25:57 že jste snad si dokonce zahrál
    se siamskýma dvojčatama.
  • 00:26:01 -Je to možný?
    -No vidíte. Je to možný.
  • 00:26:04 -Jedno tělo a dva ksichty.
    -To není fake news. No.
  • 00:26:08 -To jste si zahrál?
    -No.
  • 00:26:09 Přímo jako...
  • 00:26:11 Podařilo a byla u toho
    Chantal Poullaine...
  • 00:26:13 Počkejte! Přímo jako?
  • 00:26:20 Dokonce to byla jedna,
  • 00:26:21 to byla první role,
    taková svůdnická.
  • 00:26:26 Vy jste sved rovnou
    siamský dvojčata?
  • 00:26:29 Jednu vlastně nešlo!
    Oni vždycky přijdou obě!
  • 00:26:37 Vám to jede teda, opravdu.
    Jste rozjetej. Jste hodně rozjetej.
  • 00:26:41 Vy jste to nezažil, tady to,
    jak koukám.
  • 00:26:44 No siamský dvojčata
    jsem nezažil teda!
  • 00:26:46 -Ani snad na ulici ne!
    -Vidíte, já jo! A v posteli.
  • 00:26:52 No, na to jsem se ptal.
    To opravdu byly dvojčata?
  • 00:26:58 Byly to dvojčata a naštěstí
    měly kolem sebe gázu omotanou.
  • 00:27:02 Jak to?
  • 00:27:03 Takhle zádama
    byly přidělaný k sobě.
  • 00:27:05 -A jo, vlastně.
    -Gázou.
  • 00:27:09 Ale to jako nevadilo,
    protože tam prostě byly dvě.
  • 00:27:13 -V podstatě oboustranný byly.
    -Pojďme dál. Pojďme dál!
  • 00:27:18 Normálně na to pojďme,
    nadechněme se...
  • 00:27:20 O mě nejde, ale vím, že lidi
    tyhle věci zajímaj.
  • 00:27:22 To byl nějakej háklivější film?
  • 00:27:24 Ne, já jsem dostal,
  • 00:27:26 od svý první agentky
    jsem dostal příkazem:
  • 00:27:31 Don't shoot any porno, Peter!
    No porno!
  • 00:27:35 A toho se držím doteď.
    A funguje to.
  • 00:27:38 A tohle, co to bylo za film?
    To se dá ještě dohledat.
  • 00:27:40 To je Blízko nebe a natočil to
    Dan Svátek.
  • 00:27:42 -Blízko nebe se to jmenuje.
    -Close to Heaven.
  • 00:27:45 A bylo to celý v angličtině
    a natočil to v Karlovejch Varech,
  • 00:27:49 kde jsme hráli v jednom
    obrovským domě, což byl hotel,
  • 00:27:54 tak bydlelo různej počet nájemců,
    nájemníků
  • 00:27:59 a jedním z nich byl
    Ernesto Madiphen,
  • 00:28:03 což byla moje postava, kouzelník.
  • 00:28:05 Petře, vy prej jste velice,
    vidíte že základní informace...
  • 00:28:10 To máte, no.
  • 00:28:12 Že jste velmi vyhledávaným hercem
    těma zahraničníma produkcema.
  • 00:28:19 Že hrajete dost často,
  • 00:28:21 nebo možná nejvíc z českejch herců
    v těch cizích filmech.
  • 00:28:26 To je asi pravda, ne?
  • 00:28:27 To jsou takový, to už bych nazval
    fake news, tohle.
  • 00:28:31 Protože si nemyslím, že jsem sám,
    kdo v Čechách hraje často
  • 00:28:35 v cizích produkcích,
    nebo v americkejch produkcích.
  • 00:28:38 Je pravda, že po škole jsem měl
    v tomhletom směru velký štěstí
  • 00:28:43 a mohl jsem s nima pracovat
    na zajímavejch projektech.
  • 00:28:47 Neustále se mi to vrací
  • 00:28:48 a ta angličtina mě v práci provází,
    řekl bych každoročně.
  • 00:28:52 Tak ale to se potkáváte
  • 00:28:54 s těma opravdu
    hollywoodskejma hvězdama.
  • 00:28:56 -Jo. Můžu se s nima potkat.
    -Ne, že můžete. Potkal jste se!
  • 00:29:00 -Jo, potkal.
    -S kterejma např.?
  • 00:29:03 Ať to nevypadá, že si něco...
  • 00:29:04 S Depardieuem, s Queen Latifah...
  • 00:29:06 S Depardieuem, s tím jste točil
    v Moskvě, ne?
  • 00:29:08 Ne, to on ještě nevěděl.
  • 00:29:10 To bylo období, kdy on jezdil
    po Evropě, on nerad lítá,
  • 00:29:14 tak jezdil po Evropě dvouma autama
    a furt řešil, kde se ukotví.
  • 00:29:18 A zrovna ho nejspíš chytli
    a řekli mu:
  • 00:29:20 Depardieu, pojď s náma točit!
  • 00:29:22 On říkal:
    Dobře, ale mám jen 2 tejdny!
  • 00:29:25 Tak řekli dobře,
    tak přijel do Karlovejch Varů,
  • 00:29:27 tam přijel, on řekl, akce,
    četl jsi scénář?
  • 00:29:30 Nečet! Co budem dělat? Nevím!
    Máte 2 tejdny!
  • 00:29:34 Tak to jsme natočili.
  • 00:29:36 Tam byla Queen Latifah,
    pak Mark Strong,
  • 00:29:40 tam jsme dělali část Forty Four,
    kde byl,
  • 00:29:43 teď si v rychlosti nevzpomenu
    na ty jména.
  • 00:29:44 -To nemá český názvy?
    -Dítě 44. Většinou maj, ale...
  • 00:29:50 Maj, no maj.
  • 00:29:51 Taky s Tomem Hardym
    jste myslím točil.
  • 00:29:53 S Tomem Hardym jsem se taky potkal.
  • 00:29:54 -To je můj oblíbenej.
    -Skvělej byl.
  • 00:29:57 -To je sekáč!
    -Je, je. A je otevřenej
  • 00:29:59 velmi mladejm hercům,
    když to řeknu takhle.
  • 00:30:03 Nebo novejm hercům.
  • 00:30:04 To je blbě řečeno,
    otevřenej mladejm hercům.
  • 00:30:06 Není to blbě řečeno.
  • 00:30:07 Protože na tom place
    někteří z nich jsou takoví,
  • 00:30:09 že vás tak jako odsunou.
  • 00:30:11 -Jo. A Tom Hardy ne.
    -Ne, ne.
  • 00:30:13 Tom Hardy je velmi otevřenej
    v tomhlectom,
  • 00:30:16 že s váma partneří na tý scéně
  • 00:30:18 a je jedno,
    že jste třeba no name.
  • 00:30:20 To je úplně jedno.
  • 00:30:22 Vás odsunout je asi problém,
    protože měříte kolik? 2 m, ne?
  • 00:30:25 Necelý 2 metry, ale i tak
    oni uměj odsouvat.
  • 00:30:29 -On se s váma bavil Hardy?
    -Jo, jo.
  • 00:30:31 Víte, kterej je Hardy?
    S DiCapriem hrál na tý Aljašce.
  • 00:30:36 Jak se to jmenuje? Revenant,
    Zmrtvýchvstání.
  • 00:30:39 -Taky jste to neřek česky.
    -Cože?
  • 00:30:41 -Zmrtvýchvstání. Řek jste to.
    -Já jsem řek.
  • 00:30:44 -Vy jste Řek?
    -Cože?
  • 00:30:47 To jsem teda, pane Šíp, nevěděl,
    že jste Řek!
  • 00:30:50 -Řek jsem to správně?
    -Řek jste to správně.
  • 00:30:53 Tak to vidíte!
    A to neumím anglicky.
  • 00:30:55 Zmrtvýchvstání je český slovo.
  • 00:30:57 Ale to před tím
    jste řekl taky dobře.
  • 00:30:59 -Jo?
    -Už bych to nechal.
  • 00:31:02 Klidně vám to můžu říct
    ještě jednou. Revenant.
  • 00:31:08 Zmrtvýchvstání. A ten Hardy,
    pokecali jste?
  • 00:31:11 -Jó, pokecali!
    -Přiveďte ho někdy.
  • 00:31:13 Dobře, dobře. Když přijede, tak jo.
  • 00:31:16 Když tady bude,
    tak já se ho zeptám,
  • 00:31:18 jestli nechce jít za Karlem Šípem.
  • 00:31:22 A pak mi předvedete, jak čuměl
    Tom Hardy.
  • 00:31:24 Jo, jo, jo. To už můžu teďka.
  • 00:31:32 Musíte říct Charlie Arrow.
    To je anglicky moje...
  • 00:31:40 To bylo dobrý.
  • 00:31:42 No jo, když takhle točíte
    s těma zahraničníma,
  • 00:31:44 taky musíte mít dobrýho agenta.
  • 00:31:45 To je podle mě základ.
  • 00:31:47 Jo, tak k tomu venku
    potřebujete jinýho agenta.
  • 00:31:51 Tam musíte mít agenta
    v Anglii nejlépe a ve Státech.
  • 00:31:55 A to tak vypadá, že se mi podařilo
    sehnat teďka.
  • 00:31:58 -A tady máte taky agenta.
    -Tady mám. Mám českou...
  • 00:32:01 -Dobrýho?
    -Mám dobrýho.
  • 00:32:03 -Jo? Dobrýho agenta.
    -Myslím, že nejlepšího.
  • 00:32:06 -Nejlepší agent co existuje?
    -No. Jinak bych u něho nebyl.
  • 00:32:12 -Nebudeme ho jmenovat.
    -Nebudeme.
  • 00:32:14 -Je to chlap?
    -Ne.
  • 00:32:19 Vy umíte hodně zkoumat
    v tom internetu.
  • 00:32:23 -Kdo vám dělá?
    -Je to moje žena.
  • 00:32:25 -To jsem chtěl slyšet.
    -Moje žena mi dělá agenta.
  • 00:32:30 -Proč to skrejvat!
    -Umím celou větu dát do kupy.
  • 00:32:32 -Proč to skrejvat?
    -Já to neskrejvám.
  • 00:32:34 Vaše žena je agentka?
  • 00:32:36 Zastupuje herce,
    je castingová režisérka
  • 00:32:39 a do toho ještě zastupuje herce.
  • 00:32:41 Tak to vidíte. Tak to máte doma
    vlastně agenturu.
  • 00:32:44 Těžko ji platíte, že jo?
  • 00:32:45 -Platím jí, platím jí.
    -Platíte jí?
  • 00:32:47 -Normálně za tu agendáž?
    -No.
  • 00:32:49 -Kolik si říká?
    -Tak na pohodu, no.
  • 00:32:57 Říká si stejně,
    jak ke každýmu jinýmu.
  • 00:33:00 Fakt, jo? Nějaký procentíčka chce.
  • 00:33:02 Prostě procento. Má s tím práci.
    A taky se snaží.
  • 00:33:08 Petře, vy jste ale všestrannej
    v tom smyslu,
  • 00:33:11 nebudu říkat, že jste sportovec,
    to byste se asi hodně rozpovídal.
  • 00:33:14 No, to mě baví. Sport mám moc rád.
  • 00:33:16 -Užijete to někdy? Využijou vás?
    -Snažím se.
  • 00:33:19 Třeba, když jsme točili Borgii,
  • 00:33:21 nebo já považuju i jízdu na koni
    za sport.
  • 00:33:24 Když jsme točili Borgii,
    což bylo 2 roky,
  • 00:33:27 2 a půl roku jsem to točil,
    tak jsem jezdil hodně na koni.
  • 00:33:32 To použiju.
    Pak jsem se naučil šermovat.
  • 00:33:36 Různý ty sporty se dají použít.
  • 00:33:38 Když jste sportovně nadán,
    to není každej herec.
  • 00:33:41 Sportovně nadanej. Co to je Borgia?
  • 00:33:44 Borgia byl seriál,
    který jsme točili v r. 2003 nebo 4.
  • 00:33:49 -Tuzemskej?
    -Ne, ne, ne!
  • 00:33:51 To jsme dělali s Američanama,
    točili jsme v Čechách a v Itálii.
  • 00:33:56 To byly krásný 2 roky,
    kdy jsem cestoval do Itálie,
  • 00:34:00 bydleli jsme v Římě
  • 00:34:01 a jezdil jsem tam
    tak jednou, dvakrát za měsíc.
  • 00:34:05 -To byla hezká práce.
    -To bylo moc pěkný, no.
  • 00:34:07 Krásná práce.
  • 00:34:08 Taky jste muzikant.
  • 00:34:09 Abych to shrnul,
    tu vaši všestrannost.
  • 00:34:10 Víte co, to zas jako oproti
    tady Petrovi, opeře a všemu...
  • 00:34:13 -Petr není muzikant, jenom zpěvák!
    -Ne, ne, ne.
  • 00:34:18 -Tak to já nejsem vůbec muzikant.
    -Hrajete prej na ukulele.
  • 00:34:22 Ale kdo nehraje?
    Kdo tady hraje na ukulele?
  • 00:34:25 Na ukulele každej nehraje.
  • 00:34:27 Fakt nikdo jste nedržel v ruce
    ukulele?
  • 00:34:29 V ruce ho možná drželi,
    ale nehráli na ně.
  • 00:34:31 Slečna držela ukulele. A brnkla.
    Taky jste držel ukulele?
  • 00:34:38 -Kde se dá držet ukulele.
    -Normálně na krku a takhle...
  • 00:34:41 -Já vím! Ale myslím...
    -Kdekoliv!
  • 00:34:43 Můžete si příště vzít sem
    a držíte ukulele.
  • 00:34:47 Já myslím, kam se dá zajít
    podržet ukulele!
  • 00:34:49 -Takhle jsem to myslel!
    -Kamkoliv!
  • 00:34:52 Kam přijdete, všude je ukulele.
  • 00:34:53 Já si to vozím s sebou
    vlastně na cesty.
  • 00:34:56 Protože mě nebaví třeba
    na natáčení drbat,
  • 00:35:00 tak si, nebo mluvit,
    když jsou prostoje,
  • 00:35:02 na zkoušení si to beru
    a hraju si na ukulele.
  • 00:35:07 Taky ještě na něco jinýho hrajete,
    než na ukulele.
  • 00:35:09 Na akordeon jsem hrál nějakou dobu.
    Dovedu se naučit na akordeon.
  • 00:35:13 Čili na držky.
  • 00:35:15 A měl jsem psa, kterej se mnou
    zpíval doma. To bylo skvělý.
  • 00:35:20 -To bylo úžasný.
    -Když jste hrál doma.
  • 00:35:22 Když jsem trénoval doma,
    tak ona začala:
  • 00:35:25 (Petr Vaněk napodobil zvuky,
    které vydával jeho pes.)
  • 00:35:30 Bylo to skvělý vlastně.
  • 00:35:31 Nechci vás poučovat,
    ale když takhle vyje pes při hudbě,
  • 00:35:33 to není, že by se mu to líbilo.
  • 00:35:36 Ona u toho vrtěla ocasem
    a byla spokojená.
  • 00:35:39 Pak si lehla, přišla,
    oblízala mě a: (vytí)
  • 00:35:46 -Tohle dělala?
    -Byla úžasná.
  • 00:35:49 Tak to všecko byste moh využít.
  • 00:35:51 Jo, tak my to používáme třeba
    ve Zkoleduj se, právě v projektu
  • 00:35:54 takovým pěveckým, co jsme udělali,
    když jsme předělali vánoční koledy,
  • 00:35:57 tak tam třeba psi
    můžou zpívat s náma.
  • 00:36:01 -Můžou a nemusej.
    -Zpívají?
  • 00:36:04 Když přijdou, tak jo.
  • 00:36:06 Když přijdou psi, tak zpívaj?
  • 00:36:08 Když přijdou psi na koncert,
    tak zpívaj.
  • 00:36:10 To já musím doporučit v Mnichově.
    Třeba udělají nějakej psí sbor!
  • 00:36:14 Vy tam máte tučňáky,
    to je v pohodě.
  • 00:36:17 Ti by je zakousli!
  • 00:36:17 To dopadlo, jak to dopadlo.
    To já bych....
  • 00:36:20 -Že byste sám tam založil?
    -Já jim to předestřu.
  • 00:36:24 -Das Hundband.
    -Das Hundband.
  • 00:36:30 Petře, řekněte mně,
    ptám se každýho.
  • 00:36:33 Teď léto je na krku.
    Nebo je před náma.
  • 00:36:38 -Opravdu?
    -Chystáte se něco točit?
  • 00:36:40 Tuším, že moje prázdniny tenhle rok
  • 00:36:42 se budou odvíjet hodně
    od času s rodinou.
  • 00:36:45 A na to se moc těším,
  • 00:36:46 protože jsem to minulej rok
    promeškal.
  • 00:36:49 A zároveň v srpnu
    budeme natáčet desku.
  • 00:36:53 -Ne s Petrem.
    -Se psem.
  • 00:36:55 Ne, ani se psem, ale Zkoleduj se,
    což jsou upravený vánoční koledy.
  • 00:36:59 Jo Zkoleduj se!
  • 00:37:00 Protože já si myslím,
    že zpívat a hrát si může každej.
  • 00:37:03 A pomáhat. Tak jsme udělali
    projekt Zkoleduj se
  • 00:37:06 a předělali jsme český
    vánoční koledy na takový
  • 00:37:09 zábavnější český vánoční koledy
    ve stylu Bobby McFerrina.
  • 00:37:14 -Třeba ukážu, že, kdyby...
    -Ukažte nám.
  • 00:37:18 Pojďte se mnou do toho
    a vy se taky, prosím, přidejte.
  • 00:37:22 Čim, čim, čim, čim, čim čim,
    musíte se přidat.
  • 00:37:27 Čim, čim, čim, čim, čim čim,
    čim, čim, čim, čim, čim čim,
  • 00:37:33 pim, pim, pim, pim, pim, pim
    pim, pim, pim, pim, pim, pim
  • 00:37:38 pim, pim, pim, pim, pim, pim
    pim, pim, pim, pim, pim, pim...
  • 00:37:41 -To je hluboko.
    -Čim, čim, čim.
  • 00:37:44 Čim, čim, čim, čim, čim čim,
  • 00:37:49 pim, pim, pim, pim, pim, pim
    pim, pim, pim, pim, pim, pim
  • 00:37:54 A teď půjdeme nahoru všichní, á...
  • 00:38:02 -To je takovej jako základ.
    -To je vánoční?
  • 00:38:04 A my do toho máme vánoční koledu,
    kterou zpíváme.
  • 00:38:07 Ježíšku, panáčku,
    do toho zpíváte, jo?
  • 00:38:09 Nebo máme druhou...
  • 00:38:10 A celej barák dělá:
    čim, čim, čim... To je hezký!
  • 00:38:15 Už vlastně 3. rok to takhle dělaj
    a jsou spokojený.
  • 00:38:18 Kdo?
  • 00:38:19 No dělaj to, my to děláme
    každej rok... Lidi!
  • 00:38:24 Dělaj to s náma studenti
    různejch škol, který oslovíme
  • 00:38:27 a potom veškerej výtěžek
    z toho jednoho koncertu
  • 00:38:30 jde na organizaci,
    kterou si vyberou ty děti
  • 00:38:33 a zároveň to s náma zpívaj lidi,
    který přijdou na koncert.
  • 00:38:37 Třeba v Praze to bude v La Fabrice,
    tyhle Vánoce a jinak to vypadá,
  • 00:38:41 že to bude v Brně tenhle rok.
  • 00:38:43 Čili, to jsou moje prázdniny.
  • 00:38:44 Ještě ke všemu
    je to záslužná činnost.
  • 00:38:47 Je to skvělá činnost,
    protože učíme lidi zpívat
  • 00:38:49 a přestat se bát i.
  • 00:38:51 To je krásný. Petr Vaněk!
  • 00:39:08 Přátelé, s naším dalším,
    tedy třetím hostem
  • 00:39:11 zabrousíme do světa sportu,
    protože tím hostem je veleúspěšná
  • 00:39:15 česká atletka, je to oštěpařka
  • 00:39:19 a je to shodou okolností
    atletka roku, roku minulého, 2018.
  • 00:39:23 Nikola Ogrodníková!
  • 00:39:37 Já myslel,
    že jste se potkali vzádu.
  • 00:39:39 Potkali, ale ještě jednou.
  • 00:39:42 -Vy se jmenujete Nikola.
    -Ano, Nikola.
  • 00:39:45 Ale protože,
    jak už jsem tady říkal,
  • 00:39:46 jsem takovej sběratel
    těch fake news,
  • 00:39:48 tak jsem se někde dověděl
    a to mně musíte vysvětlit.
  • 00:39:52 Vám prej všíchni říkají Boženka.
    Proč?
  • 00:39:57 To je taková přezdívka,
    kterou mám ještě z dalekých let.
  • 00:40:04 -Z dalekých, myslíte z mladších?
    -Z mladších.
  • 00:40:08 Úplně bych to nerozváděla,
    ale ani nevím, jak to vzniklo.
  • 00:40:14 Kdybyste se jmenovala Božetěcha,
  • 00:40:16 tak bych to chápal,
    že vám říkají Boženka.
  • 00:40:18 Ale Nikola, dyť to je krásný jméno.
    To nemohli odvodit z Nikoly.
  • 00:40:22 Mně se moc nelíbilo,
    když mi říkali Ogro.
  • 00:40:26 -Tak mi říká hodně atletů.
    -Ogro?
  • 00:40:28 Ogro. Jako, že jsem Ogrodníková,
    tak mi říkali: Hele, Ogro!
  • 00:40:32 -Pojď tady.
    -Tak to je lepší Boženka.
  • 00:40:34 Opravdu, než Ogro.
  • 00:40:37 Ale neříkají Boženka,
    říkají Božka.
  • 00:40:39 Božka? Měla byste to
    dát do pořádku, tohleto.
  • 00:40:45 A taky, já když jsem vás viděl
    prvně házet oštěpem,
  • 00:40:50 tak vy jste byla rozpoznatelná tím,
    že jste měla takový copánky.
  • 00:40:54 To jste rozpletla?
    Nebo to jste udělala pro dnešek?
  • 00:40:58 Že jste to rozpletla?
    Víte co myslím?
  • 00:41:00 Vím, co myslíte. To je takový,
    já to většinou dělám,
  • 00:41:04 abych ten den strávila tím,
  • 00:41:07 že nepřemýšlím nad tím,
    že mám závod a jsem nervózní,
  • 00:41:09 takže člověk řeší šminky,
    jak bude u toho vypadat.
  • 00:41:14 Taky jste rozpoznatelná
    nejen těma copánkama,
  • 00:41:17 jako Petr má na noze obrázek,
    vy taky jste nějaká...
  • 00:41:24 -Polepená.
    -Co?
  • 00:41:25 -Polepená.
    -Ne, že polepená.
  • 00:41:27 Pod krkem máte,
    pod klíčníma kostma máte.
  • 00:41:34 -To bude tetováníčko asi, že jo?
    -To je ze žvýkačky.
  • 00:41:40 To je přilepený z nějaký žvejkačky?
    To si teď ze mě děláte legraci.
  • 00:41:46 Víte, jak mají děti?
  • 00:41:47 Si kupujou žvýkačky
    a je tam tetovačka,
  • 00:41:50 pak si to přejedete teplou vodou
    a udělá se vám obrázek.
  • 00:41:55 Ale to je tetovačka.
  • 00:41:56 Já teda nevím přesně, co to je,
    protože vidím od každýho půlku.
  • 00:42:02 Vypadá to jako motýl,
    ale nemusí to bejt.
  • 00:42:05 To mi říká hodně lidí,
    ale motýl to opravdu není.
  • 00:42:09 Motýl to bude možná později,
    po dětech. Ale motýl to není.
  • 00:42:21 Lidi pak budou říkat,
    on se jí bál zeptat
  • 00:42:23 co to má vytetovanýho.
  • 00:42:25 -Je to mašle.
    -Cože?
  • 00:42:26 -Mašle.
    -Mašličky jsou to.
  • 00:42:28 Má to nějakej hlubší význam?
    Něco vám to připomíná?
  • 00:42:32 -Nějakej dáreček.
    -Dáreček?
  • 00:42:33 Vánoční dáreček?
  • 00:42:36 Já se nechávám ráda balit,
    tak jsem takhle už připravená.
  • 00:42:43 To je slovo! Ano! Rovnou.
  • 00:42:47 Nikolo, já vám nebudu říkat
    Boženko. Co?
  • 00:42:50 -Tak třeba Božka.
    -Ani ne Božka. Nikol.
  • 00:42:53 Ano, dobře.
  • 00:42:55 Chtěl jsem říct, co mě napadlo,
    že my, Češi, jak je to možný,
  • 00:43:00 že my jsme velmoc oštěpařská?
  • 00:43:03 Když to tak vemete.
    Chlapi, ženský dohromady.
  • 00:43:05 Když to vemete od Dany Zátopkový,
    přes všecky ty Železný a já nevím,
  • 00:43:10 Špotáková, teď ty 2 kluci oštěpaři,
    to všecko jsou rekordmani.
  • 00:43:17 Máme něco takovýho v povaze?
    Že hážeme za hlavu všecko?
  • 00:43:21 Nebo já nevím.
  • 00:43:23 Napadá vás to, proč my jsme
    oštěpařská velmoc?
  • 00:43:25 Chtěla bych říct něco vtipnýho,
  • 00:43:27 ale zrovna mě
    nic vtipnýho nenapadá.
  • 00:43:28 Pravdu!
    Přemejšlela jste o tom někdy?
  • 00:43:32 Bavila jste se o tom s někým?
  • 00:43:33 Je to otázka,
    co si pokládá víc lidí.
  • 00:43:37 Nebo ptá se mě na to víc lidí.
    A já na to nedokážu odpovědět.
  • 00:43:41 Nevím. Možná je to i proto,
  • 00:43:45 že vlastně všichni svěřenci
    pana Železného,
  • 00:43:48 který je náš světový rekordman,
    co si budeme povídat, je nejlepší.
  • 00:43:53 A trénoval i Báru, takže všichni
    navázali na jeho styl tréninku.
  • 00:44:00 Sbírali ty zkušenosti u něj,
    tak se potom nějak stalo, že...
  • 00:44:06 Někdo musel taky trénovat
    toho Železnýho.
  • 00:44:08 On trénoval sám.
    On na to přišel sám.
  • 00:44:11 On na to všecko, jak běžet rovně,
    on na to přišel sám?
  • 00:44:14 On ten oštěp, to je takový,
    já vám to musím vysvětlit.
  • 00:44:17 To mně vysvětlete.
  • 00:44:20 To je prostě disciplína,
    i když vám pan Železný,
  • 00:44:23 teď, kdyby tady přišel,
    řekl by vám jak házet,
  • 00:44:27 jak držet pravou, levou ruku,
    jak udělat levou, pravou nohou,
  • 00:44:30 tak stejně si to musíte najít
    vy sám.
  • 00:44:33 Vnímat ten pocit toho, co on říká
    musíte procítit v tom těle.
  • 00:44:40 Každý si to hledá nějak sám.
  • 00:44:43 Proto každej oštěpař je jinej,
    má jinačí techniku,
  • 00:44:46 někomu svědčí, když se rozběhne
    víc napravo, někdo víc rovně.
  • 00:44:50 Třeba Číňanka, ta vůbec nedrží
    oštěp tady a má ho tady u těla,
  • 00:44:54 běží s ním takhle
    a pak si ho tam nějak dá.
  • 00:44:56 -Ona běží...
    -Takhle ho má! Tak jak tašku.
  • 00:45:00 -Fakt? A háže daleko?
    -Daleko háže.
  • 00:45:03 Číňanka? Prosím vás!
  • 00:45:05 Začínám přemýšlet, jestli nezkusím
    její taktiku.
  • 00:45:09 Teďka zprudka odbočím.
    Vy jste z Ostravy, myslím.
  • 00:45:13 -To neslyšíte?
    -No samozřejmě! Chci se ujistit.
  • 00:45:17 -Jste z Ostravy?
    -Ano. Jsem z Ostravy.
  • 00:45:19 Počkejte, vy jste tam
    začala sportovat, ne?
  • 00:45:22 Na tom stadionu vítkovickým.
    Že jo?
  • 00:45:24 Tam jsem začínala. Nebo v podstatě
    jsem začínala v Ostravě Porubě,
  • 00:45:28 to je, tam je taky oddíl
  • 00:45:30 a z toho oddílu jsem potom
    přešla do Vítkovic.
  • 00:45:35 Mám pocit, že jste trénovala
    i nějakou dobu v cizině.
  • 00:45:37 Někde v Itálii?
    Že jste procestovala dost. Že jo?
  • 00:45:40 Abysme to uzavřeli celý.
  • 00:45:42 -Právě s bývalým přítelem...
    -Cože?
  • 00:45:46 Ano, byla jsem v zahraničí,
  • 00:45:48 bydlela jsem v Itálii
    a pár let ve Francii.
  • 00:45:51 A co s bývalým přítelem?
  • 00:45:53 On tam hrál hokej
    a já jsem ho doprovázela.
  • 00:45:56 Jako žena jeho.
    Kuchařka a pečovatelka.
  • 00:46:03 Vy jste chodila s hokejkou?
    Abysme tomu dobře rozuměli.
  • 00:46:09 Jako, hrál hokej.
    Nechodila jsem s hokejkou.
  • 00:46:12 Ne, to se říká. My říkáme všichni,
    ten hokejista, neříkáme...
  • 00:46:15 Ano, chodila jsem s hokejkou.
    Proč vás to překvapuje?
  • 00:46:18 Cože? Ne, že mě to překvapuje.
    Jenom se ptám.
  • 00:46:23 -A to je známej hokejista?
    -Ne. Nehraje NHL, to ne.
  • 00:46:27 -Ve Vítkovicích hrál?
    -Ano.
  • 00:46:29 Já znám z Vítkovic
    všecky hokejisty.
  • 00:46:33 (Nikola Ogrodníková
    si významně odkašlala.)
  • 00:46:37 -Svozil, Vůjtek.
    -To jsou starší ročníky ale.
  • 00:46:40 To už jsou důchodci, ano!
  • 00:46:51 Vy jste nějakej čas probendila tím,
  • 00:46:54 že jste jezdila
    jako doprovod hokejisty.
  • 00:46:58 Ne, pro mě byl i ten osobní vztah
    docela důležitý.
  • 00:47:01 A pak jsem se rozhodla,
    že mě to docela trápí,
  • 00:47:05 když jsme každej jinde,
  • 00:47:07 tak jsem se rozhodla,
    že trénovat můžu i tam.
  • 00:47:11 Trošku jsem se toho bála,
  • 00:47:12 protože jsem nevěděla,
    jestli to zvládnu bez trenéra,
  • 00:47:14 ale nakonec na to vzpomínám,
  • 00:47:16 že to byly ty nejlepší léta,
    co jsem prožila.
  • 00:47:19 Protože jsem se tam opravdu
    seznámila se spoustou,
  • 00:47:22 se skvělýma lidma a hlavně
  • 00:47:23 i ty podmínky na trénování
    jsem měla, když třeba tady u nás,
  • 00:47:27 v Česku byla zima,
    my jsme měli krásný počasí.
  • 00:47:30 Fakt jako, bylo to hezký.
  • 00:47:32 Ale Nikolo, teď je to jiný. Že jo?
    Teď už to není hokej.
  • 00:47:39 Pokud nemám nějaký
    starý informace.
  • 00:47:42 -No, není to hokej.
    -Teď je to něco jinýho!
  • 00:47:50 -Oštěp.
    -Oštěp je to!
  • 00:47:53 Nevím, proč se na vás obracím!
    Rozlít jsem se prostě!
  • 00:47:58 -Asi jste čekal nějakou fanfáru.
    -Ne, prostě tak.
  • 00:48:01 -Není to žádná tajná informace.
    -Není.
  • 00:48:04 -Vaším přítelem je oštěpař.
    -Ano.
  • 00:48:06 -To je jiný kafe, že jo?
    -No jo, to jo!
  • 00:48:11 Je dobrej. Oni jsou 2 dobrý naši.
    Jeden tady dokonce byl.
  • 00:48:16 A já teďka nevím, který je ten váš.
    Jeden se jmenuje Vadlejch.
  • 00:48:20 -To je asi třetí právě.
    -Vadlejch, oštěpař dobrej.
  • 00:48:25 -A teďka druhej je?
    -Vítězslav Veselý.
  • 00:48:28 Veselý! A to jako je, nechci říct
    lepší než hokejista!
  • 00:48:34 Ale máte se o čem spolu doma bavit.
  • 00:48:37 No, v podstatě se bavíme
    jen o oštěpu.
  • 00:48:43 Takže to zas není taková radost!
  • 00:48:46 Já jsem většinou takovej člověk,
    že bych ráda měla klid,
  • 00:48:50 když přijdu domů a byla tam
    s tím partnerem, ono je to těžký.
  • 00:48:54 Protože Víťa mě i trénuje
    a o to je to horší.
  • 00:48:57 V tomhle směru.
  • 00:48:59 On je i můj partner
    i můj trenér.
  • 00:49:03 -Zároveň v jedný osobě?
    -Tam se tomu moc nevyhnete.
  • 00:49:06 Přijdu domů a ještě nějaký věci
    řešíme z tréninku,
  • 00:49:10 co mu zůstanou v hlavě, nebo mně.
  • 00:49:13 Pořád se to motá o atletice.
  • 00:49:15 Takže vy přijdete domů,
  • 00:49:16 každej dáte svoje oštěpy
    do jinýho kouta.
  • 00:49:20 Spíš se zavřeme každý
    do svýho kouta.
  • 00:49:23 Ženský oštěpy jsou myslím
    kratší, než mužský.
  • 00:49:26 -A lehčí.
    -Cože?
  • 00:49:28 Jsou kratší i lehčí.
  • 00:49:29 -A kratší jsou, ne?
    -Ano, taky jsou kratší.
  • 00:49:33 Takže si je nemůžete míchat,
    Nikolo.
  • 00:49:35 -Popadnete chlapskej oštěp a co?
    -To bych si nějak poradila.
  • 00:49:42 -Když spěcháte na tramvaj.
    -To jsem ještě nezažila,
  • 00:49:45 že bych spěchala na tramvaj
    s oštěpem.
  • 00:49:51 Jsem jenom vyfabuloval.
  • 00:49:54 Nikolo, sportovců vašeho kalibru
    se vždycky ptám,
  • 00:49:57 olympiáda už je za rohem, za rok!
  • 00:50:01 Myslíte, nebo bavíte se doma
    s vaším partnerem,
  • 00:50:06 že byste mohli jet spolu?
  • 00:50:08 Je třeba něco hodit,
    aby vás vzali do Tokia.
  • 00:50:11 -Já už limit mám.
    -Splněnej? To je těch 67?
  • 00:50:16 Ten limit byl 65 m.
  • 00:50:18 Takže já jsem se tam
    už kvalifikovala.
  • 00:50:19 Takže já už vím, že za rok pojedu.
  • 00:50:22 To už víte. To už s tím počítáte.
    A Víťa?
  • 00:50:25 Víťa s tím taky počítá, že pojedu.
  • 00:50:37 Nějak ho to asi motivuje, ne?
    Musím hodit limit!
  • 00:50:40 Přeci tam holku nepustím samotnou.
  • 00:50:42 No právě! Tolik sportovců.
    První olympiáda.
  • 00:50:47 Vy jste vlastně ještě nebyla nikdy.
  • 00:50:49 -To je moje první.
    -Vaše premiéra.
  • 00:50:52 To je lepší jet sama.
    Abyste se rozkoukala.
  • 00:50:57 A pak doma měla co vyprávět.
  • 00:50:59 Já jsem jen chtěl vědět,
    jestli ta olympiáda,
  • 00:51:01 to Tokio už vám tam někde...
  • 00:51:03 Já to mám v hlavě
    a myslím, že Víťa taky.
  • 00:51:05 Musím říct za nás,
    sportovní fanoušky,
  • 00:51:08 že by bylo krásný,
    kdyby v tom Tokiu
  • 00:51:11 na oštěpařský bedně
    stály 2 Češky.
  • 00:51:14 Budeme vám držet palce.
    Nikola Ogrodníková!
  • 00:51:29 Přátelé, pro dnešek je to všechno,
    já vám všem děkuju za pozornost
  • 00:51:32 a samozřejmě děkuji dnešním hostům,
    kterými postupně byli:
  • 00:51:36 Petr Nekoranec, Petr Vaněk,
    Nikola Ogrodníková!
  • 00:51:49 Děkujeme a na shledanou!
  • 00:51:52 Skryté titulky
    Eva Svobodová

Související