iVysílání

stránky pořadu
Premiéra:
10. 3. 2017
20:55 na ČT1

1 2 3 4 5

59 hlasů
139522
zhlédnutí

Všechnopárty

Alena Doláková — Zdeněk Pohlreich — Pekař

52 min | další Zábava »

upozorňovat

do playlistu

Přehrávač videa

Načítám přehrávač...
odkaz na video zhasnout pomoc zvukový popis

Všechnopárty

  • 00:00:33 Dobrý večer, dobrý večer,
    vážení diváci,
  • 00:00:35 dobrý večer přeju i vám,
    milí televizní diváci.
  • 00:00:40 Bez nadsázky se dá říct,
    aspoň se to tak traduje,
  • 00:00:42 že vlastně nejjednodušší podnikání
    je dneska v tom pohostinství.
  • 00:00:47 Že otevřít si hospodu,
    že to není nic tak náročnýho.
  • 00:00:51 Oni to ty hospodský teďka budou mít
    trošičku obtížnější,
  • 00:00:54 díky těm pokladnám
    a další překážka se blíží,
  • 00:00:59 mám na mysli
    takové to skoro biblické
  • 00:01:02 vyhnání kuřáků z ráje.
  • 00:01:05 Pozor, dřív se pohostinství
    říkalo opravdu RaJ.
  • 00:01:08 To byla zkratka
    Restaurace a jídelny.
  • 00:01:12 To podnikaní po r. 89
    v tom pohostinství
  • 00:01:15 zkusil opravdu kdekdo.
  • 00:01:17 Jenom z mejch známejch a kamarádů,
    řada umělců to zkusila víceméně
  • 00:01:22 buď úspěšně více nebo méně,
    zpěváci,
  • 00:01:25 řekl bych, že nejdál
    se v tomto směru dostal zpěvák,
  • 00:01:30 rokenrolová hvězda 60. let
    Pavel Sedláček.
  • 00:01:34 Ten má, myslím, dnes v Praze
    asi 3 hospody.
  • 00:01:36 Ale pozor, on sbíral zkušenosti
    už před tou revolucí.
  • 00:01:38 On už pracoval v tom
    Restaurace a jídelny,
  • 00:01:41 takže nějaký zkušenosti měl.
  • 00:01:42 Jednu dobu byl, to vám musím říct,
    s tím má spojenej úžasnej zážitek,
  • 00:01:46 on byl provozním restaurace
    Černý kůň, v pasáži Lucerna,
  • 00:01:50 tady v Praze a já jsem tam jednou,
    věděl jsem, že tam je vedoucí,
  • 00:01:53 tak jsem tam zašel na nějakej oběd,
    on tam nebyl,
  • 00:01:56 ale mimořádnej zážitek.
  • 00:01:58 Tak jako v tý restauraci
    poloprázdno tam bylo
  • 00:02:00 a najednou, asi 2 stoly opodál
  • 00:02:02 se normálně z tý židle
    chlap sesunul na zem a bylo po něm.
  • 00:02:07 Prostě v tý hospodě opravdu umřel.
    Personál hned záchranku,
  • 00:02:10 přijeli pohřebáci, odvezli ho,
    takže za chvilku byl klid,
  • 00:02:13 Pavel Sedláček,
    jako provozní vedoucí dorazil,
  • 00:02:16 když už tam byl zase klid,
    asi po půlhodině.
  • 00:02:18 Tak mě vidí a říkal, člověče,
    oni mě volaj, ať rychle přijedu.
  • 00:02:21 Co se tady stalo?
  • 00:02:22 Jsem říkal, no co se tady stalo.
    Támhle u toho stolu umřel chlap!
  • 00:02:25 Pavel Sedláček říkal, no, tak asi
    si přečet náš jídelní lístek.
  • 00:02:38 Přátelé, naším dnešním
    prvním hostem je
  • 00:02:41 a bez nadsázky řeknu, nejhvězdnější
    český kuchař současnosti
  • 00:02:46 Zdeněk Pohlreich.
  • 00:02:59 Vy jste tak sportovně laděnej,
    ale víte co já jsem dlouho nevěděl?
  • 00:03:02 Že vy jste opravdu sportovec.
  • 00:03:04 Někde jsem se dočet,
    že jste hrál baseball?
  • 00:03:07 To už je dlouho. To už je let!
  • 00:03:11 -Ještě před tou revolucí?
    -No, no.
  • 00:03:14 Já bych neřek, že takovejhle
    americkej sport
  • 00:03:16 se tady tenkrát vůbec hrál!
  • 00:03:18 No hrál, ale ono se to hrálo
    asi od r. 68.
  • 00:03:22 Já jsem začal hrát v nějakým,
    kolikátým, v 72., v 73.
  • 00:03:27 Vy jste byl ten, co to odpaloval
    tou palicí?
  • 00:03:29 To je taková tradiční otázka,
    ono to,
  • 00:03:33 od lidí, který tomu nerozuměj.
  • 00:03:36 Ono se to vlastně střídá.
  • 00:03:38 Ono chvíli se bráníte,
    to máte tu rukavici
  • 00:03:42 a když útočíte, tak máte tu pálku.
  • 00:03:44 -A už jste toho nechal.
    -Už dávno.
  • 00:03:46 Už dávno, ano. A vy jste nějak,
    vy jste emigroval,
  • 00:03:51 abysme to vzali trošku od začátku,
    v r. 89, že jo?
  • 00:03:55 Ano, v 89. někdy v březnu.
  • 00:03:59 To vám můžu říct, já znám rodinu,
    která emigrovala 16. 11. 89.
  • 00:04:03 -Opravdu ale.
    -Když musíš, tak musíš.
  • 00:04:07 Ta předtucha tam asi nebyla.
  • 00:04:10 A vy jste se asi hned nevrátil,
    že ne?
  • 00:04:12 To jste asi neměl důvěru,
    že to tady k něčemu...
  • 00:04:14 -To ne, to ne.
    -Co jste tam dělal?
  • 00:04:16 -Vařil jste někde?
    -To je jako vtipný.
  • 00:04:18 Protože já jsem vlastně čekal,
  • 00:04:20 na politickej azyl
    jsem čekal v Holandsku
  • 00:04:23 a to je o tom, že oni vás tam
    nenechají nic dělat.
  • 00:04:26 -V Holandsku?
    -No.
  • 00:04:27 -To jste byl v lágru?
    -No taky.
  • 00:04:29 -V nějakým baseballovým?
    -Ne. Ne.
  • 00:04:32 My jsme byli v nějakým obyčejným
    na tu dobu.
  • 00:04:35 180 lidí, 2 bílí z toho.
    To jsem byl já a moje bejvalá žena.
  • 00:04:41 To bylo prima. To se asi nesmí říct
    možná dneska už ani. To je jedno.
  • 00:04:45 Ono je to furt stejný.
  • 00:04:48 Takže já jsem trčel njakou chvíli,
  • 00:04:49 pak nás přestěhovali
    do nějakýho městečka,
  • 00:04:52 tam jsme trčeli
    další rok a něco asi,
  • 00:04:54 když se konečně rozhodli,
    že nás tam teda nenechaj.
  • 00:04:57 A já jsem si požádal
  • 00:04:59 o vystěhovalecký vízum
    do Austrálie,
  • 00:05:01 protože jsem tak úplně nechtěl
    zpátky do Čech tak rychle,
  • 00:05:04 tak jsem odjel na skoro 3 roky
    do Austrálie.
  • 00:05:06 -Až do Austrálie?
    -No.
  • 00:05:08 -A tam už jste vařil.
    -Jo.
  • 00:05:09 -Od píky.
    -No, dá se to tak říct.
  • 00:05:13 -Černý nádobí?
    -To nebylo naštěstí.
  • 00:05:17 -V Austrálii není černý nádobí?
    -Tam je černý nádobí.
  • 00:05:19 Ale to dělali ještě větší blbci,
    než jsem byl já.
  • 00:05:22 Tam mě nechali zacházet s jídlem.
  • 00:05:25 Dobře, tak pak jste se
    nějakým způsobem vrátil,
  • 00:05:27 to už víme, ale řeknu vám,
    víte co já teda nevím?
  • 00:05:30 Aspoň jsem se to nikde nedověděl.
  • 00:05:32 Kdo vás jako kuchaře objevil
    pro tu televizi?
  • 00:05:37 To jste dělal casting nějakej?
    Nebo kamerový zkoušky?
  • 00:05:40 To byla docela zajímavá příhoda,
  • 00:05:44 protože najednou se objevili
    u nás v restauraci nějaký kluci
  • 00:05:47 a říkali, hele,
    my tady dělám zkoušky,
  • 00:05:50 chtěli bysme dělat, já nevím,
    Kitchen Nightmares,
  • 00:05:53 což je originál
    toho pořadu, kterej děláme.
  • 00:05:56 Říkali, nemoh bys nám
    tady na kameru říct pár věcí?
  • 00:05:59 A nemoh bys tady nadávat někomu?
    Tak to samozřejmě mi jde super.
  • 00:06:03 -To bylo zadání.
    -To bylo rychlý.
  • 00:06:06 Oni chtěli jen nadávat.
  • 00:06:07 Najednou telefon a říkali,
    tohle bysme chtěli zhruba dělat.
  • 00:06:11 Jdeš do toho s náma?
    Tak jo, jo, jo, domluvili jsme se.
  • 00:06:14 Čili oni si vás našli v hospodě,
    Ne, že vy byste se přihlásil.
  • 00:06:17 Já mám pocit, že jim poradil snad
    moje jméno někdo.
  • 00:06:21 Já vlastně nevím, kdo to byl.
  • 00:06:23 Někdo, kdo byl ve vaší hospodě
    a byl jste na něj sprostej, ne?
  • 00:06:27 Neděláme takový věci.
  • 00:06:30 Tak to už všichni víme
    a máme to rádi, že ten slovník
  • 00:06:34 nějak si moc necenzurujete.
  • 00:06:36 Víte co já na tom obdivuju?
    Já mám takovou představivost.
  • 00:06:39 Já vidím toho vypípávače,
    kterej ten váš pořad sleduje
  • 00:06:44 a má připravenej ten palec.
  • 00:06:46 Někdy to je nepřetržitý pípání,
    ale víte co?
  • 00:06:50 On se kolikrát, všim jste si toho?
  • 00:06:52 -On se kolikrát nestrefí.
    -Myslím, že se nestrefuje schválně.
  • 00:06:56 Myslíte? Že on pípne
    a zbytek slova tam zůstane.
  • 00:07:00 Rázem to je kvíz,
  • 00:07:01 co on ten Pohlreich
    vlastně řek?
  • 00:07:04 Vy řeknete v nějakej kuchyni,
    vochutnáte, řeknete:
  • 00:07:07 Vy tady jíte pěkný píp ?ačky.
  • 00:07:15 Vlk se nažere, jako že děti
    nedojdou újmy,
  • 00:07:19 ale děti, to by se měl někdo projít
    po střední škole,
  • 00:07:23 aby věděli, jak se mluví.
  • 00:07:25 Ale ono už to k tomu patří.
  • 00:07:27 -Kolik jste takhle prošel hospod?
    -To je dobrá otázka.
  • 00:07:30 Já mám pocit, že máme už snad
    80 epizod, nebo kolik.
  • 00:07:35 Tak to je hezký. A máte povědomost
    o tom, z těch 80 hospod,
  • 00:07:40 který potom opravdu šly nahoru?
  • 00:07:43 Já myslím, že jsou zhruba
    asi 2 nebo 3.
  • 00:07:48 -Si děláte srandu.
    -Nedělám!
  • 00:07:51 2 nebo 3? Jinak všecko to bylo tak,
    jak to bylo před váma?
  • 00:07:55 No tak spousta z nich třeba
    už neexistuje vůbec.
  • 00:07:59 Jsou tam lidi, kterým jsme zkrátili
    trápení zásadním způsobem.
  • 00:08:03 Takže z těch, o kterých já můžu
    zodpovědně říct,
  • 00:08:07 že si vedou dobře, si vybavuju 3.
  • 00:08:12 Tak jako, vožralí kuchaři
    byli skoro všude.
  • 00:08:14 Ano.
  • 00:08:24 Ty, který neuměli vařit,
    těch byla většina.
  • 00:08:28 Ale něco, já si pamatuju,
  • 00:08:29 vy jste přived takřka k sebevraždě
    několik kuchařů.
  • 00:08:34 -Tak zlý to snad nebylo.
    -Ale jo, nějaký tam plakali.
  • 00:08:42 -To vy si nevybavujete?
    -Ne.
  • 00:08:49 Oni si od toho možná slibovali
    vždycky trošku reklammu tý hospody.
  • 00:08:53 No to jo.
  • 00:08:54 Pozveme Pohlreicha, ono se bude
    ve městě vědět, jaký jsme.
  • 00:08:57 -Pak to zavřeli do tejdne.
    -Ono se to vyvíjí v čase.
  • 00:09:01 Když jsme s tím formátem začali,
    tak vůbec nevěděli,
  • 00:09:03 co od toho mají čekat.
  • 00:09:05 Dneska všichni říkaj,
    to bude dobrá reklama,
  • 00:09:07 to bude dobrý.
  • 00:09:08 Pozvem toho vola,
  • 00:09:09 on to tady prosvítí trošku,
    bude to super, budeme chytrý.
  • 00:09:12 Takže se chytračí hodně.
  • 00:09:15 Spousta těch lidí
    z toho chce udělat nějakou reklamu.
  • 00:09:19 Pak jsou, bohužel jsou některý,
    který si paradoxně myslej,
  • 00:09:22 že se v tom nějak vyznám,
    že bych jim moh pomoct.
  • 00:09:26 To je taky blbý.
  • 00:09:28 Víte, první, co si člověk všimne,
    ten strašlivej,
  • 00:09:32 normálně, když přijdete
    do restaurace, sedíte v tom lokále
  • 00:09:34 a ten bordel v těch kuchyních!
  • 00:09:38 Ta špína! To je vidět,
    až když tam přijdete vy!
  • 00:09:41 Holt v tom dělají všelijaký lidi.
    V tom byznysu.
  • 00:09:44 Jak jste říkal tady,
    než jsem sem vlez,
  • 00:09:46 tak jsem zaslech,
    že říkáte, že to dělá každej,
  • 00:09:48 že je to snadný vydělávání peněz.
  • 00:09:50 Přijdou tam lidi, který do toho
    jdou s představou,
  • 00:09:53 že to je snadný vydělávání peněz
    a neuvědoměj si,
  • 00:09:56 že to je o celkem
    velkým množství práce,
  • 00:09:58 který musíte udělat před tím,
    než na vás nějaký ty peníze zbydou.
  • 00:10:02 Ale v podstatě co? Musí dneska,
    když někdo chce otevřít hospodu,
  • 00:10:05 musí ukázat někomu,
    že má hotelovku, nebo výuční list?
  • 00:10:10 -Že ne?
    -To byste moh dělat klidně i vy.
  • 00:10:12 Zejtra byste to moh dělat.
  • 00:10:14 Každej z vás, co tady sedíte,
    byste to mohli dělat.
  • 00:10:16 No právě. Proto to zkouší
    tolik lidí.
  • 00:10:18 Ono prej taky denně
    dost hospod zkrachuje.
  • 00:10:21 -No bodejť by ne.
    -Kolik tak asi?
  • 00:10:25 -Těch 80, kde vy jste byl, ne?
    -No taky. Ty máme jistý.
  • 00:10:29 Ale pak jsou tisíce,
    ve kterejch jsem nebyl.
  • 00:10:31 A říká se, že se jich položí
  • 00:10:34 během prvního roku od otevření
    takovejch 90%.
  • 00:10:37 90 %! Říkám,
    ono to vypadá jednoduše,
  • 00:10:41 zas tak jednoduchý to není.
  • 00:10:42 Když se koukám na televizi,
    jak někdo operuje žaludek,
  • 00:10:45 tak tam točí kolečkem,
    taky mi to přijde snadný.
  • 00:10:48 Taky si netroufnu se zejtra
    oblíknout do toho zelenýho hábitu
  • 00:10:51 a dělat to místo něj.
  • 00:10:53 Mělo by se to trošku...
  • 00:10:54 Ale takový zásady, co vy razíte,
    to já už taky vím.
  • 00:10:57 Máte pravdu. Já bych zejtra
    moh otevřít hospodu.
  • 00:11:00 -Tomu rozuměj úplně všichni.
    -Podle Pohlreicha bych tohleto.
  • 00:11:03 -Stručnej jídelní lístek.
    -Ano.
  • 00:11:05 -4, 5 jídel.
    -Ano.
  • 00:11:06 -Hodně zeleniny. Hodně čerstvý.
    -Bez obloh.
  • 00:11:09 -Bez obloh.
    -Malý porce.
  • 00:11:11 -No jasně.
    -Drahý.
  • 00:11:20 Ale ještě, musím vám říct
    jednu věc. Já jsem se chtěl
  • 00:11:23 někdy o svátcích takhle
    doma blejsknout,
  • 00:11:26 tak jako, že udělám svíčkovou.
  • 00:11:28 No, já neumím normálně
    samozřejmě vařit.
  • 00:11:30 Že udělám svíčkovou.
    Tak jdu na internet.
  • 00:11:32 Najednou vidím, svíčková
    podle Zdeňka Pohlreicha.
  • 00:11:35 Tak jsem si říkal to bude mňamka.
    Ale pak jsem si říkal,
  • 00:11:39 to tam přeci může na ten internet
    pověsit každej!
  • 00:11:42 A vy s tím nemusíte,
    máte to chráněný?
  • 00:11:45 Svoji ochranou známku?
    Že nemůže, že to je trestný?
  • 00:11:49 Tam napsat vaše jméno
    a volové podle toho vařej?
  • 00:11:53 Pak se to nedá jíst a říkaj,
  • 00:11:54 vidíš, ten Pohlreich,
    co tady za blafy dá na internet!
  • 00:11:59 Já sice moje jméno mám chráněný,
    ochranou známku, registrovanou,
  • 00:12:03 ale v podstatě právně je to
    úplně nepostižitelný.
  • 00:12:08 Recept, jako takovej,
    to nejde vůbec ochránit.
  • 00:12:11 Jídlo je veřejnej majetek
    a neexistuje jakýmkoliv způsobem,
  • 00:12:15 že byste to moh nějak chránit.
  • 00:12:16 To je dobře, to mi nevadí.
  • 00:12:18 To, že někdo zneužije
    vaše jméno na propagaci
  • 00:12:22 svýho výrobku mi vadí trošku víc,
    ale při stavu, v jakým to tady je,
  • 00:12:27 si myslím, že je úplně zbytečný
    se zabejvat představou,
  • 00:12:29 že byste na někom snad,
    nedej bože, něco vysoudil.
  • 00:12:33 Recept na svíčkovou myslíte,
    že je opravdu váš?
  • 00:12:35 Dával jste tam něco takovýho?
  • 00:12:37 Dyť tu svíčkovou dělá,
  • 00:12:39 se svíčkovou je to jako s dírou
    do zadku.
  • 00:12:43 Každej má tu svoji.
  • 00:12:53 Tak těch receptů je hodně.
  • 00:12:55 Když jsem tak koukal,
    v jinejch receptech
  • 00:12:59 nebyl ten výraz, zastříknout octem.
  • 00:13:02 To jsem si říkal,
    to by moh bejt Pohlreich.
  • 00:13:06 -Proč zrovna tohleto?
    -Já nevím.
  • 00:13:08 Takovej neobvyklej
    kuchařskej výraz.
  • 00:13:10 To víte, že jsem to zacákal
    tím octem!
  • 00:13:12 A? Jak to dopadlo?
    Zastřík jste to pořádně?
  • 00:13:16 -No bylo to kyselý.
    -To by tak mělo bejt.
  • 00:13:20 Ta svíčková v tom začátku
  • 00:13:21 by měla bejt hodně sladká
    a hodně kyselá, to se říká.
  • 00:13:24 -A pak doladit.
    -To jsem si chtěl ověřit.
  • 00:13:26 Já přesně vím,
    kde jsem ten recept našel.
  • 00:13:28 Takže nevěřit tomu,
    že to je od vás.
  • 00:13:30 -Nevěřte tomu.
    -Když, tak vám rovnou zavolat.
  • 00:13:33 Je, Zdeňku, nějakej special recept,
  • 00:13:36 kterej jste třeba ještě
    nikomu neřekl?
  • 00:13:38 A je vyloženě váš,
    kterým byste se pochlubil?
  • 00:13:42 A tak jako řek, jestli chcete něco
    udělat podle mě, co tak jako?
  • 00:13:48 Já si dám po obědě 3 piva
    a usnu. To je můj recept.
  • 00:13:54 Co jste vyšpekuloval,
    nebo obšleh v Austrálii.
  • 00:13:59 Já si myslím, že platí to,
  • 00:14:02 že kuchaři jsou nejkvalifikovanější
    zloději světa.
  • 00:14:06 Všichni kradou jeden od druhýho
    navzájem, ale naštěstí je to tak,
  • 00:14:10 že i kdyby ten recept dělalo
    10 lidí,
  • 00:14:14 tak těch výsledků
    bude 10 různejch.
  • 00:14:17 Takže já si myslím,
    že ty finální věci,
  • 00:14:21 který v tom receptu,
    nebo v tom jídle děláte,
  • 00:14:25 jsou vlastně asi nenapodobitelný
  • 00:14:27 a každej máme tu chuť
    nějakou jinou, takže já si myslím,
  • 00:14:31 že většinou každá ta věc
    je originál.
  • 00:14:34 Takže nám tady neřeknete žádnej.
  • 00:14:36 To víte, už jsem navnadil lidi,
    že řeknete...
  • 00:14:38 Ono to vaření není o receptech.
  • 00:14:41 Hromada lidí si myslí,
    že to je o receptech,
  • 00:14:42 já si myslím,
    že to není úplně o tom,
  • 00:14:44 já myslím, že je to
    daleko víc o tom,
  • 00:14:46 jak se vyznáte v těch surovinách,
    v těch potravinách,
  • 00:14:48 jak jste na to nějak
    technicky vybavenej,
  • 00:14:51 jak víte, jak ty věci
    fungujou dohromady.
  • 00:14:54 Ale že by jako ten recept
    byl jedinej správnej,
  • 00:15:00 to si myslím, zaplať pánbůh, ne.
  • 00:15:02 Já jsem nemyslel správnej.
    Všecky vaše jsou správný.
  • 00:15:06 Myslel jsem nějakej special,
  • 00:15:07 že byste řek, no ale,
    to jsem ještě nikde neříkal.
  • 00:15:10 Rozklepněte vajíčka a kuchařky doma
    už by se štymovaly.
  • 00:15:18 Nic takovýho nám tady neprozradíte.
  • 00:15:20 Jak vy jste náročnej,
    když přijímáte personál?
  • 00:15:23 Tak máte nějaký zařízení
    restaurační a co?
  • 00:15:27 To musí bejt,
    u vás dělat přijímačky,
  • 00:15:29 to musí bejt peklo!
  • 00:15:32 Copak ty přijímačky jsou z toho
    ještě ten menší problém.
  • 00:15:36 Jak se tam dostanete, tak pak je to
    trošku tvrdší někdy, malinko.
  • 00:15:40 Jste asi náročnej.
  • 00:15:42 Děláme to pro ty lidi,
    který tam seděj v restauraci
  • 00:15:46 a samozřejmě,
    nadáváme těm lidem rádi.
  • 00:15:48 -To je bez debaty. To nás baví.
    -Nadáváte tomu personálu.
  • 00:15:52 Jo. Jo, jo, jo. Ne. Kecám.
    Dělám si srandu. Je to náročný.
  • 00:15:57 V současný době lidi nejsou
    moc dobrý
  • 00:16:00 a zabere to nějakej čas
    se jim věnovat.
  • 00:16:04 Ale je strašně důležitý
    si poslechnout,
  • 00:16:05 co vám ty lidi chtějí o sobě říct,
  • 00:16:08 protože ono to má vždycky tady,
    v Čechách, takovej stejnej folklór.
  • 00:16:11 Zhruba v nějaký 4. minutě
    30. vteřině se dovíte,
  • 00:16:14 že předcházející zaměstnavatel
    byl totální hovado,
  • 00:16:18 takže víte, až půjdou příště někam,
    že to hovado budete vy!
  • 00:16:22 A samozřejmě 5. minuta, 15. vteřina
    je stížnost na vejplatu
  • 00:16:27 a potom se dovíte v 7. minutě,
  • 00:16:29 že snad nedoufáte,
    že by měl pracovat ten člověk.
  • 00:16:33 Tohle přeháním. Není to jednoduchý.
    Dobrejch profíků je málo.
  • 00:16:36 Ale není to jen ČR, myslím si,
    že to je celosvětovej stav.
  • 00:16:42 Vy jste tady žádnej recept neřek,
    mně to je trošičku líto.
  • 00:16:45 Já mám taky jeden
    svůj vlastní recept.
  • 00:16:47 A ten mi taky nepovíte,
    abych věděl.
  • 00:16:49 Ne, to já nejsem takovej.
  • 00:16:53 Ale ten jsem poradil spoustu,
    ten je známej. A nikdo to neznal.
  • 00:16:56 Tak já nevím. Já takový tajnosti
    nedělám. Chcete?
  • 00:17:00 -Jo, klidně, sem s ním.
    -Máte tužtičku u sebe?
  • 00:17:07 -Já si to zkusím zapamatovat.
    -To není sranda. Tak vám to řeknu.
  • 00:17:11 Řekněte mi. Jak vy vaříte brambory?
    Vařený brambory. Jak je vaříte?
  • 00:17:17 To mně řekněte,
    pak vám řeknu, jak já.
  • 00:17:19 -Jako myslíte...
    -Já to myslím vážně!
  • 00:17:21 Máte na jídelním lístku
    "vařený brambor". Jak je vaříte?
  • 00:17:25 Já je vařím, dokavad nejsou uvařený.
  • 00:17:27 Oškrábu je, pak je ve slaný vodě
    vařím, dokavad nejsou uvařený.
  • 00:17:31 Ano. Tak já vám řeknu,
    jak se vařej brambory.
  • 00:17:35 Voškrábete brambory,
  • 00:17:41 vodu vůbec nepoužijete,
    pište si to.
  • 00:17:47 To je nějakej Láďa Hruška, není?
  • 00:17:59 Dáte ty brambory do papiňáku,
  • 00:18:02 protože vy víte, že brambory
    obsahujou vodu.
  • 00:18:06 Dáte tam kus másla, posolíte to,
  • 00:18:10 fajnšmekři na to ještě
    vymačkaj trošku nějakej česnek,
  • 00:18:14 zavřete to, ten papiňák, nasucho,
    s kouskem másla, rozumíte?
  • 00:18:20 Brambory po šípovsku se to jmenuje.
  • 00:18:24 Kdybyste chtěl ve vaší restauraci,
    já vám dám souhlas.
  • 00:18:29 -A teď, zavřete papiňák.
    -Vytočíme 155. To jsou hasiči.
  • 00:18:36 A teď koukáte, až to začne dělat
    ts ts ts ts.
  • 00:18:40 Od tý chvíle jen 3 min.
    Oni se vydusej v tý vlastní vodě.
  • 00:18:45 To je taková lahůdka, Zdeňku!
    Dejte to na jídelní lístek!
  • 00:18:49 -Moc za to nechci. Opravdu ale.
    -Dobře.
  • 00:19:00 Schválně to někdy zkuste
    a já je k vám přijdu ochutnat.
  • 00:19:03 -Dobře.
    -Děkuju vám za návštěvu!
  • 00:19:05 Zdeněk Pohlreich!
  • 00:19:20 Přátelé, naším dalším
    dnešním hostem je mladý,
  • 00:19:23 dá se říct takřka začínající
    nadějný písničkář,
  • 00:19:27 který si říká jednoduše Pekař!
  • 00:19:40 Já nevím, jestli vám mám říkat
    tím pádem, Pekaři.
  • 00:19:42 -Ale přijde mně to takový blbý.
    -Já jsem na to zvyklej z domova.
  • 00:19:45 -I doma vám říkaji Pekaři?
    -I maminka.
  • 00:19:47 Ona to je taková přezdívka,
    která se uchytila i u nás.
  • 00:19:51 Je to pseudonym ale.
    Normálně se jmenujete jinak.
  • 00:19:54 -Já se jmenuju Petr.
    -Petr Pekař?
  • 00:19:58 Ne, Petr Štolba,
    to je moje příjmení.
  • 00:19:59 Pekař je přezdívka,
  • 00:20:03 kterou jsem dostal
    ve svých 14 letech od kamaráda.
  • 00:20:07 -Za co? Kvůli čemu?
    -Je to spíš za trest.
  • 00:20:10 Já jsem přišel na takovou párty
    a měl jsem prostě bílý oblečení.
  • 00:20:19 Bílý rifle, bílou čepici,
    bílou košili.
  • 00:20:23 Ono nebylo nic jinýho doma čistýho,
    takže jsem si vzal tohle
  • 00:20:27 a jsem přišel a on říkal,
    to je pekař, to jseš jasnej.
  • 00:20:31 A tak jsme trošku popíjeli
  • 00:20:33 a on sehnal potom mouku,
    spoustu mouky.
  • 00:20:37 A když jsem usnul,
    tak to na mě vysypal,
  • 00:20:39 vodou to zalil a čekali, že vykynu,
    že mě pak upečou.
  • 00:20:44 Do tý fáze jsme se nedostali.
  • 00:20:45 Pak po letech jsme se zase
    s tím kamarádem potkali
  • 00:20:47 a jsme zase nejlepší kamarádi.
  • 00:20:50 Tak takhle to vzniklo! Vidíte!
    Náhoda.
  • 00:20:53 Kdyby čirou náhodou jste měl doma
    čistý jen černý oblečení,
  • 00:20:56 tak vám dneska říkali Funebrák.
  • 00:21:00 -Moh jsem dopadnout hůř.
    -Ani vyučenej nejste.
  • 00:21:03 -Jen to vzniklo...
    -Já vůbec neumím vařit.
  • 00:21:05 Tady je předěl. Já neumím ani píct.
    Nic.
  • 00:21:09 Jestli to není trošku riskantní.
  • 00:21:11 Někde napíšou na plakát:
    Přijede Pekař.
  • 00:21:15 Lidi s nůšema čekaj,
    že budou rohlíky.
  • 00:21:17 Nemusej všichni vědět,
    že rozdáváte písničky.
  • 00:21:21 A přijede Pekař.
  • 00:21:23 Vy jste, tak trošku startujete
    a pokud to diváci všichni nevědí,
  • 00:21:30 v anketě Slavík jste byl
    objevem roku 2016.
  • 00:21:35 -Byl jsem objeven.
    -Byl jste objeven.
  • 00:21:38 -Už na mě přišli.
    -Objev roku 2016.
  • 00:21:44 -Vy si sám ty písničky píšete.
    -Já si dělám texty i muziku.
  • 00:21:47 Texty i muziku. Já jsem
    pár vašich písniček slyšel
  • 00:21:51 a musím říct,
    že mně to přijde zajímavý.
  • 00:21:54 To jste řek hezky kulantně.
    Děkuju.
  • 00:21:59 -A to jsem ještě neskončil.
    -A tak!
  • 00:22:01 Teď budu konkrétní.
  • 00:22:03 To píšete na základě autentickejch
    svejch prožitků, ty písničky?
  • 00:22:07 Něco se vám přihodí v životě
    a vy to vrazíte do písničky?
  • 00:22:10 -Jo? Je to takhle? Nebo i jinak?
    -Je to tak.
  • 00:22:13 Některý se samozřejmě dají napsat
    na objednávku,
  • 00:22:16 že si člověk řekne, bylo by dobrý
    teďka udělat písničku,
  • 00:22:18 která bude prostě veselá.
  • 00:22:20 Teď se udělá prostě
    veselá písnička,
  • 00:22:22 tak se udělá nějaká na dobrý téma.
  • 00:22:25 -Ale většinou je to...
    -Že to prožijete.
  • 00:22:28 Zaujala mě z vašich písniček jedna,
    kterou jste přímo věnoval
  • 00:22:32 a kterou v tý písničce opěvujete
    a sice,
  • 00:22:35 moderátorku Lucii Borhyovou.
  • 00:22:37 -Takhle.
    -To vy jste se do ní uvařil.
  • 00:22:39 Vy jste se koukal
    na takovýhle písničky.
  • 00:22:41 -Hodně starší.
    -Já na to narazil hned!
  • 00:22:44 -Dám si Pekař!
    -Ono na vás vykouklo.
  • 00:22:47 No jasně.
    Ale to je teda opravdu...
  • 00:22:49 A to vám řeknu, to jsem zrovna
    byl v nemocnici,
  • 00:22:51 to jsem byl na operaci slepáku
    a říkám, bylo by dobrý
  • 00:22:53 na Valentina udělat nějakou srandu,
  • 00:22:56 tak jsem se koukal na televizi,
    ona tam zrovna byla, samozřejmě.
  • 00:22:59 Takhle to bylo.
    Vy opuštěnej v nemocnici...
  • 00:23:02 Já tam sám chudák, břicho nařezaný,
  • 00:23:05 tak jsem říkal,
    Lucy, že bych ti něco napsal?
  • 00:23:08 -A takhle to vzniklo.
    -Už se ozvala?
  • 00:23:10 No, já jsem pak dal telefonní číslo
    na konec toho klipu.
  • 00:23:13 Já jsem si všim, na tom klipu.
    Tam je vaše telefonní číslo.
  • 00:23:15 To nebylo moje,
    to bylo mojí maminky.
  • 00:23:19 Já jí dělám takový naschvály občas,
    ona je nemocná na srdce,
  • 00:23:23 tak říkám, že ji trošku cvičím,
    aby to neměla tak jednoduchý.
  • 00:23:29 Jsem tam dal to číslo,
  • 00:23:31 ona si pak musela vyměnit
    sim kartu,
  • 00:23:32 protože samozřejmě každej druhej
    tam pak volal.
  • 00:23:36 -Jo? A Lucka nevolala.
    -Lucka ne.
  • 00:23:38 Koranteg zavolal.
    A ví ona to vůbec?
  • 00:23:44 Už to ví. My jsme se po 2 letech
    viděli právě...
  • 00:23:47 Po 2 letech?
  • 00:23:48 Já jsem říkal, stačilo
    napsat písničku, 2 roky počkat
  • 00:23:52 a už jsme se potkali.
  • 00:23:53 -No jenom potkali.
    -Mluvili jsme spolu.
  • 00:23:56 -Taková sympatická holka to je.
    -No dobře.
  • 00:23:59 Ale tak jako,
    ta píseň je zamilovaná.
  • 00:24:01 Počkejte, jak vy to tam máte
    doslova v tý písničce?
  • 00:24:04 Mně nevadí,
    že máš dítě se sporťákem.
  • 00:24:06 S hlasatelem sportu,
    se mnou počítej do Halportu.
  • 00:24:09 Jsi krásná i když máš bambína,
    já jsem pierot, ty kolombína.
  • 00:24:13 Vy tak v jedný písničce,
    to je takovej ten klip,
  • 00:24:16 vy tam stojíte po pás ve vodě.
  • 00:24:19 -To je nějak těsně po slepáku?
    -To ne.
  • 00:24:22 To je těsně před záchvatem.
  • 00:24:25 Ale tam byly 3 stupně zrovna venku,
    to bylo takový hezký počasí.
  • 00:24:29 A já jsem se dohod s kamarádem,
    že dneska jdeme točit ten klip,
  • 00:24:32 ačkoliv jsme neměli žádnej scénář.
  • 00:24:34 A jediný, co jsem věděl,
    že tam budem chodit opačně,
  • 00:24:38 že budu couvat, že to bude
    nějak zajímavě udělaný a tohle
  • 00:24:42 a on pak právě na mý chatě
    viděl ten rybníček,
  • 00:24:44 takovej ten žabinec to byl
    a říkal, tak tam si vlez
  • 00:24:46 a budeš tam po pás.
  • 00:24:48 Já říkám, ale ono tam je vody
    jen po kolena. Tak si klekni.
  • 00:24:51 Tak jsem si tam kleknul,
    tak jsem tam zpíval tu písničku.
  • 00:24:53 On říkal, hele,
  • 00:24:54 ještě by bylo dobrý,
    kdyby nebylo vidět, že se klepeš.
  • 00:24:56 Hrozně se klepeš.
  • 00:24:57 Říkám, jasně, že se klepu,
    dyť je tady zima.
  • 00:24:59 Tak se neklepej chvilku.
  • 00:25:00 Tak jsem počkal, jsem se nadech,
    odzpíval jsem to.
  • 00:25:03 Pak říkal, dobrý vylez.
  • 00:25:04 Já říkám, já klečím,
    já už nemůžu vstát.
  • 00:25:06 Jsem zapad do toho bahna,
  • 00:25:07 v tý zimě jsem byl
    třeba půl hodiny, možná dýl,
  • 00:25:10 já už jako nevylezu.
  • 00:25:11 Jestli bys mě přišel vytáhnout.
    Říkal, si hraješ na hvězdu, vylez!
  • 00:25:15 Tak jsem pak vylez,
    odřídil jsem si ještě auto domů.
  • 00:25:18 Tak to jsou hezký zážitky.
  • 00:25:20 Ale musím říct, že v tý písničce
    vy kladete otázku,
  • 00:25:23 jestli existuje Bůh,
    nebo tak něco.
  • 00:25:26 -Už vám na to někdo odpověděl?
    -Ne.
  • 00:25:29 Já si na to jednou odpovím sám asi.
    Třeba.
  • 00:25:32 -Už tušíte jak?
    -Nevím.
  • 00:25:35 Já se ještě nechystám
    úplně to tady skončit.
  • 00:25:38 -Vy se možná...
    -Proč na mě zrovna?
  • 00:25:42 Jestli nemáte
    nějaký bližší informace.
  • 00:25:45 No ne! Vaše písnička to je!
    Přesně, jak to je, ten refrén?
  • 00:25:49 Jestli tady existuje Bůh
    a vesmír je nekonečný,
  • 00:25:51 nerozplynu se jak vzduch
    a najdu lásku u správné slečny.
  • 00:25:55 Protože já jsem furt sám,
  • 00:25:56 tak jsem tam tu holku
    musel vrazit.
  • 00:25:58 -Jo takhle! Vy jste dlouho sám?
    -Jo, no.
  • 00:26:00 Co se stalo?
  • 00:26:03 Já jsem totiž jakoby dřív
    ještě závodně tancoval
  • 00:26:07 a s tou přítelkyní jsem tancoval
    a pak jsem se musel rozhodnout,
  • 00:26:11 jestli muzika, nebo ten tanec,
    tak jsem si řek, že muzika.
  • 00:26:14 Tak jsem to ukončil jak tanečně,
    tak partnersky.
  • 00:26:17 Všechno jsme to jako ukončili,
  • 00:26:18 rozhod jsem se, že to tý muzice
    obětuju,
  • 00:26:22 protože holka mě musí podporovat
    v tom, co mě baví.
  • 00:26:26 Že vy jste se z toho rozchodu
    možná taky nějak vyzpíval?
  • 00:26:29 Teď si vybavuju, jak já už skoro
    znám celej váš repertoár.
  • 00:26:33 -Teda jako...
    -To koukáte, co?
  • 00:26:36 Já svůj vlastní set
    na koncerty neznám.
  • 00:26:40 Jste připravenej líp, než já.
  • 00:26:41 -Jakej set?
    -Jako na koncert. Co hraju.
  • 00:26:44 Ty písničky, playlist.
  • 00:26:46 Tam je taková písnička rozchodová,
    že jo?
  • 00:26:48 -Já nevím, kterou myslíte.
    -To já vám řeknu.
  • 00:26:50 -Nikolu?
    -Jméno to má nějaký.
  • 00:26:51 -Nikola.
    -Nikola.
  • 00:26:53 Jo, ale to je o tý první Nikole!
  • 00:26:57 Já ještě nevím,
    že jsme mluvili o dvou!
  • 00:26:59 -Já měl 2.
    -2 Nikoly jste měl?
  • 00:27:01 Protože to se pamatuje dobře
    to jméno.
  • 00:27:03 Když už jakoby, aby se pak člověk
    podruhý nesplet.
  • 00:27:06 Tak jsem měl první Nikolu,
    s tou jsem se rozešel
  • 00:27:08 a pak druhou Nikolu
    a teď čekám na tu třetí.
  • 00:27:12 -Říkám, do třetice a...
    -Vy furt prostě...
  • 00:27:16 3 x a dost.
    Jak to mají na Slovensku.
  • 00:27:18 Ale tam máte autentický věci.
  • 00:27:20 Nemyslete si, já poslouchám texty
    u písniček v první řadě!
  • 00:27:23 Ale to jste si tam něco vymyslel,
    jako, že hořelo...
  • 00:27:26 Ne, ne, to nám tam hořelo topení.
    Já jsem bydlel v Ústí...
  • 00:27:30 Já jsem bydlel v Ústí a my jsme se
    jako rozešli tu poslední noc
  • 00:27:33 a já jsem tam samozřejmě
    musel přespat,
  • 00:27:35 jsem neměl kde spát
    a to elektrický topení...
  • 00:27:37 -Po požáru vy jste u ní...
    -To bylo před požárem.
  • 00:27:40 A v noci to elektrický topení
    vzplálo, tak jsme to uhasili
  • 00:27:44 a pak jsme si řekli ráno,
    že to bylo asi jako znamení,
  • 00:27:47 že jsme to přežili, že bysme spolu
    možná měli ještě bejt.
  • 00:27:50 -Jako požár, že vás dal dohromady?
    -No, no.
  • 00:27:53 A ona pak šla koupit snídani,
  • 00:27:55 já jsem si říkal,
    že to byla asi blbost,
  • 00:27:56 že bysme spolu měli bejt.
  • 00:27:58 Topení vzplálo kvůli tomu,
    že tam byl zkrat a ne proto,
  • 00:28:00 že bysme spolu měli bejt.
  • 00:28:02 -Znamení nějaký.
    -Tak jsem odjel z toho města.
  • 00:28:05 Už jako jsme se...
  • 00:28:06 Kvůli tomu jsem ani nedokončil
    vysokou školu.
  • 00:28:09 -Vy jste dělal nějakou vysokou?
    -6 asi.
  • 00:28:11 6 vysokejch?
  • 00:28:14 -Vy jste dělal 6 vysokejch?
    -Já myslím, že asi 6. Možná, nevím.
  • 00:28:17 -A kolik jste jich dodělal?
    -Žádnou.
  • 00:28:21 Mě to hrozně nebavilo.
  • 00:28:23 Proč jste chodil na vysoký?
    Abyste nešel na vojnu?
  • 00:28:25 Vojna mi zase nehrozila.
    Ale spíš, abych nemusel na pracák.
  • 00:28:29 A nemusel nic v podstatě dělat.
    Byl to pohodovej život.
  • 00:28:32 Studentskej život je vždycky
    pohodovej.
  • 00:28:33 Takže jste se nechal živit
    maminkou, která je na srdce. Jo?
  • 00:28:39 Já jsem si nějaký peníze vydělával.
    Já jsem chodil pracovat.
  • 00:28:42 Ale mě bavilo jakoby
    ta svoboda na tý škole.
  • 00:28:45 A pak jsem právě přišel,
    to bylo v Praze, myslím,
  • 00:28:49 na nějaký vejšce a tam přišla
    paní rektorka a říkala,
  • 00:28:52 prosím vás, jestli vás to nebaví,
    nebuďte tady pro ten diplom.
  • 00:28:55 Někdo z vás by byl třeba
    lepší číšník, nebo stavař,
  • 00:28:59 běžte dělat tu práci.
  • 00:29:01 Tak jsem říkal,
    to je docela dobrá rada,
  • 00:29:03 tak já bych chtěl dělat
    asi něco jinýho
  • 00:29:05 a šel jsem učit teda do školky.
  • 00:29:08 Vy jste po šesti vysokejch
    šel učit do školky
  • 00:29:13 a tam jste doteďka?
  • 00:29:15 Ne, před měsícem asi a půl
    jsem skončil.
  • 00:29:17 Po 3 letech jsem skončil.
  • 00:29:20 Po 3 letech jsem si řek,
    že jsem pracoval dost dlouho
  • 00:29:23 a že si chci dát teďka,
  • 00:29:32 že si chci dát teďka
    půl roku dovolený.
  • 00:29:36 Tak jsem odjel na měsíc
    na Srí Lanku.
  • 00:29:39 -Na měsíc na Srí Lanku.
    -No.
  • 00:29:40 -Co jste si vydělal ve školce, jo?
    -Tak jsem tam probendil.
  • 00:29:43 Vrazil do Srí Lanky.
    To je život, vopravdu!
  • 00:29:46 Teď měsíc jedu turné,
    to, co tam vydělám,
  • 00:29:49 tak až to turné skončí,
    to bude myslím, že 18. března,
  • 00:29:53 tak 19. odlítám zase na Srí Lanku,
    zase na měsíc.
  • 00:29:56 Zase na měsíc. No jo.
    Odpočinout si!
  • 00:30:00 Trošku natáhnout nohy.
  • 00:30:02 A ty děti jako, já žiju v tom,
    že v té školce...
  • 00:30:07 Já jsem byl fakt vyčerpanej
    po tý práci.
  • 00:30:10 Na to se neptám. Nechte mně
    položit otázku. Peky.
  • 00:30:15 To už jsme v takovým slangu tady.
  • 00:30:18 No tak nevím, mně je blbý
    vám říkat Pekaři.
  • 00:30:22 A už si zase nepamatuju,
    jak se jmenujete.
  • 00:30:25 To je v pohodě. Důležitý je,
    jestli víte tu otázku.
  • 00:30:28 -Tu otázku jestli...
    -Teď už zase ne.
  • 00:30:37 Musím říct, že podle mě
    v těch mateřskejch školkách,
  • 00:30:40 tam jsou snad jen ty vychovatelky
    ženský!
  • 00:30:43 Já jsem tam chlapa
    snad nikdy neviděl.
  • 00:30:45 Já kdybych přišel
    a měl dítě ve školce,
  • 00:30:47 tak si myslím, že vás včera
    pustili z kriminálu,
  • 00:30:50 že tam jste jen na záskok.
  • 00:30:53 -Chlapi tam nejsou v těch školkách!
    -Je jich dost.
  • 00:30:55 Já myslím, že tak 20, 30
    určitě jich bude po republice.
  • 00:30:59 -To je dost vysoký číslo.
    -20, 30 po republice!
  • 00:31:04 To máte zjištěný! Jako učitelů.
    A vy jste děti učil něco taky?
  • 00:31:09 -Nebo jste jen hlídal?
    -Ne, učil. Já jsem byl učitel.
  • 00:31:12 -V mateřský školce?
    -Ano.
  • 00:31:15 Já mám střední pedagogickou školu.
    Já jsem opravdu učitel.
  • 00:31:18 Já vůbec nevím, co se děti
    ve školce učej.
  • 00:31:21 -Psát a číst ne ještě!
    -Nějaký základní věci.
  • 00:31:24 -A zpívat?
    -Taky, taky.
  • 00:31:25 -Učil jste je zpívat?
    -Jo. Já jsem si vybral třídu.
  • 00:31:27 Abych měl ty nejstarší děti,
    prostě předškoláky.
  • 00:31:29 Aby tam byl klavír,
    abych si tam moh dotáhnout kytaru,
  • 00:31:32 abysme tam mohli dělat blbosti.
  • 00:31:34 Ten chlap stejně v tý školce
    podle mě je takový zpestření.
  • 00:31:38 Ty ženský jsou takový pedantky,
    nic nedovolej
  • 00:31:41 a ten kluk si dovolí všechno.
  • 00:31:42 V podstatě. Tomu to je jedno.
    Jestli to dítě upadne a brečí,
  • 00:31:44 řekne, tak se zvedni,
    bude to dobrý.
  • 00:31:49 Ty ženský to víc hrotěj.
  • 00:31:51 To rodiče skákali radostí,
    že zrovna vy je tam...
  • 00:31:55 Rodiče byli nadšený!
    To bylo docela...
  • 00:31:57 -Jo?
    -No.
  • 00:31:58 -A vy nejste z Prahy.
    -Já jsem z Kutné Hory.
  • 00:32:00 Z Kutný Hory. Čili tenhle zážitek
    ty děti s váma měly v Kutný Hoře.
  • 00:32:05 Vy jste závodně tancoval?
    Společenský tance?
  • 00:32:09 -10 tanců.
    -10 tanců.
  • 00:32:11 Jako je, prostě 5 standardních,
    5 latinskejch.
  • 00:32:14 Waltz, tango, valčík, quickstep,
    slowfox, passo doble,
  • 00:32:17 samba, cha-cha, rumba, jive.
  • 00:32:19 -A dosáh jste nějakej i...
    -Já jsem nebyl dobrej.
  • 00:32:22 Já jsem byl spíš urputnej.
    Mě to hrozně bavilo.
  • 00:32:25 To se mi vyplácí i v tý muzice.
    Já nejsem dobrej.
  • 00:32:27 Já jsem jen urputnej.
  • 00:32:28 Vy jste nic nevyhrál,
    jako tanečník?
  • 00:32:30 Jo, tak nějaký soutěže,
    se postupuje v určitejch třídach.
  • 00:32:33 V nějaký třídě jsem byl,
  • 00:32:35 ale že bych byl nějakej
    mistr světa, to ne.
  • 00:32:38 -To ne. Ani republiky?
    -Ani republiky.
  • 00:32:40 -Ani Kutný Hory?
    -Vůbec. Ani objev.
  • 00:32:43 Ani taneční objev jsem nebyl.
  • 00:32:46 -Jak dlouho jste tancoval?
    -20 let.
  • 00:32:48 20 let jste tancoval.
    Bez jedinýho úspěchu, jo?
  • 00:32:54 Já si myslím, že člověk musí
    hlavně vydržet.
  • 00:32:57 -Ale bavit, tak jako...
    -Mě to bavilo.
  • 00:32:58 -Tam jsou holky a teď...
    -A jo, vlastně.
  • 00:33:02 Proč myslíte, že jsem šel
    na pedagogickou školu?
  • 00:33:04 -No to nevím!
    -Ženský.
  • 00:33:06 Já tam byl jedinej kluk ve třídě.
  • 00:33:08 Teď začínám přemejšlet,
    proč jste šel do tý školky teda.
  • 00:33:20 Čili ta motivace byla
    až druhotná.
  • 00:33:23 Copak tancování,
    ale jsou tam holky, jo?
  • 00:33:26 -Já o tom mám i písničku právě.
    -O tom tancování?
  • 00:33:29 -Na tu jsem nenarazil.
    -Tak to je chyba.
  • 00:33:31 -Tam je to právě všecko řečeno.
    -Jak se jmenuje?
  • 00:33:33 -Tančím.
    -Tančím? Jednoduchý.
  • 00:33:36 A o školce už máte
    nějakou písničku?
  • 00:33:38 Ne, ale mám spoustu písniček
    pro děti.
  • 00:33:39 Protože mě pak nebavilo
    hrát písničky jakoby,
  • 00:33:44 jediný, co mě bavilo, byl Uhlíř
    a Svěrák, to mě bavilo.
  • 00:33:46 -Fakt?
    -To mě bavilo.
  • 00:33:49 -To je laťka vysoko ale.
    -To mě bavilo.
  • 00:33:53 Pak takový ty známý,
    který by měly děti umět
  • 00:33:57 a pak jsem si dělal svoje.
  • 00:33:58 Máte nějakou vizi,
    kde sám sebe vidíte,
  • 00:34:01 já nevím, sám sebe někde
    v Carnegie Hall v New Yorku?
  • 00:34:05 Nebo něco, duet s někým,
    že si zazpíváte?
  • 00:34:09 Máte nějakej takovej vzor?
    Nemyslím ty dva, to je jasný.
  • 00:34:13 Asi ne jako pěveckej úplně,
    ale chtěl bych,
  • 00:34:16 protože skládám se svým kamarádem
    Kubou Rybou a tvoříme takovou
  • 00:34:21 skladatelskou dvojici
    a teď se nám daří, že to jde,
  • 00:34:24 že ty písničky sypem z rukávu,
  • 00:34:26 tak bych jednou chtěl být,
    jako Hapka ?Horáček.
  • 00:34:28 Že jednou budem my dva,
    že se to jako...
  • 00:34:31 Jako tihle dva v jednom.
  • 00:34:32 My si tak vždycky říkáme,
    když se složí nějaká písnička,
  • 00:34:35 říkáme, Hapka ? Horáček nový objev.
  • 00:34:38 Fandíme si hodně, my to víme.
    Bavilo by mě to bejt...
  • 00:34:44 Ale oni psali je šansony.
    Vy jste písničkář.
  • 00:34:46 -My jsme písničkáři oba.
    -Vy jste folkař.
  • 00:34:48 Já jsem folkař, on je rocker.
  • 00:34:50 To se taky říkalo, že ti folkaři
    po tý revoluci, že nemají téma.
  • 00:34:54 -Pamatujete si, že se to říkalo?
    -To nevím, jako. Téma je furt, ne?
  • 00:34:58 -Kdy vy jste se narodil?
    -87.
  • 00:35:01 To se tady říkalo,
  • 00:35:02 všichni ti písničkáři,
    že měli společnýho nepřítele,
  • 00:35:04 teď najednou, že ne,
    ale to už vás se netýká.
  • 00:35:06 Vy prostě píšete o čem vás napadne.
  • 00:35:08 -Dá se psát o všem. Úplný blbosti.
    -Tenkrát hodně byli frustrovaný.
  • 00:35:14 Já myslím, že dneska jsou taky
    lidi frustrovaný.
  • 00:35:16 No lidi, ale nevím,
    jestli písničkáři.
  • 00:35:18 Já nevím. Spíše se podle mě
    bojej o tom psát.
  • 00:35:22 -O čem?
    -O všem. Co takhle. O politice.
  • 00:35:25 -Ono je to takový ožehavý.
    -A vy?
  • 00:35:28 No, já jsem takovej, že mě to baví
    o tom psát,
  • 00:35:31 ale oni to ti lidi na koncertě
    ani nechtěj slyšet.
  • 00:35:34 Oni se nechtěj trápit.
    Oni už toho mají dost.
  • 00:35:36 Oni už to viděli v televizi,
    oni už se chtějí jen bavit.
  • 00:35:38 Pekař!
  • 00:35:52 Přátelé, naším dalším
    dnešním hostem je mladá,
  • 00:35:56 půvabná, řekl bych,
    podobně jako Pekař,
  • 00:35:59 tak trošku začínající
    česká herečka Alena Doláková!
  • 00:36:15 Alena, Pekař!
  • 00:36:17 -Jsem uvolnil židli!
    -Samozřejmě!
  • 00:36:21 Ještě je teplá od Pekaře.
  • 00:36:25 A kde jsou ty rohlíky teda?
  • 00:36:27 -Alenko. Můžu vám říkat Alenko?
    -Můžete.
  • 00:36:30 Alenko, vy jste herečka.
    Když, tak mě opravte.
  • 00:36:36 A vy se od ostatních mladých
    českých hereček lišíte tím,
  • 00:36:41 že vy jste se prostě sama
    vypravila do Ameriky,
  • 00:36:44 přímo do Hollywoodu,
    nebo do Los Angeles.
  • 00:36:47 A tam jaksi číháte
    na tu příležitost,
  • 00:36:52 aby si vás někdo všimnul,
  • 00:36:54 abyste si zahrála rovnou
    v hollywoodským filmu.
  • 00:36:57 -Jak dlouho už tam takhle číháte?
    -No, tak asi rok a půl.
  • 00:37:04 Rok a půl tam jste
    přímo v Hollywoodu někde?
  • 00:37:07 No takhle, já přímo číhám asi
    5 měsíců čistýho času.
  • 00:37:11 Protože mně trvalo rok,
    než jsem dostala vízum.
  • 00:37:16 To byla taková, taková hra
    o mou veškerou trpělivost,
  • 00:37:22 že jsem si myslela, že dostanu
    to vízum třeba za 4 měsíce
  • 00:37:25 a dostala jsem ho za rok.
  • 00:37:27 Takže já jsem tam tak čekala
  • 00:37:28 a vlastně jsem ještě
    nemohla pracovat.
  • 00:37:30 -A to jako konkrétně v Hollywoodu?
    -Konkrétně ve West Hollywoodu.
  • 00:37:34 Ve West Hollywoodu.
  • 00:37:35 Tam jste si sehnala
    nějaký bydleníčko?
  • 00:37:37 No, v takový gay čtvrti.
  • 00:37:40 Tam všichni chodí
    v síťovanejch tričkách.
  • 00:37:44 Tam vlastně, když jste oblečený,
    tak jste divnej.
  • 00:37:49 -A to jinde nebyl byteček?
    -Já jsem se tam cejtila bezpečně.
  • 00:37:55 Bezpečně?
  • 00:37:56 Jsem si říkala, že mě tam nemůže
    nikdo obtěžovat.
  • 00:38:00 -V týhle čtvrti.
    -No.
  • 00:38:02 -Aha. A stalo se něco takovýho?
    -No jenom, ne, ne.
  • 00:38:05 Počkejte.
  • 00:38:10 Jen občas holky mě tak jako
    třeba oslověj.
  • 00:38:13 A já jim řeknu, jsem sice
    v týhle čtvrti,
  • 00:38:15 ale jakoby nejsem jedna z vás.
  • 00:38:18 Jste mimochodem, velmi odvážná věc.
    Samotná holka.
  • 00:38:22 -Samotná jste tam odjela, že jo?
    -No.
  • 00:38:25 To se o vás doma trošku museli bát.
  • 00:38:28 Když jste řekla, jedu do Ameriky,
    až se tam prosadím, tak se vrátím.
  • 00:38:32 -Nebo taky vůbec.
    -Ne, já to tak neberu.
  • 00:38:34 Já to beru tak,
    že mě to tam prostě táhlo.
  • 00:38:38 Já nevím, jestli tam uspěju,
    nebo ne.
  • 00:38:40 To prostě nikdy nemůžete vědět.
  • 00:38:42 A vlastně nechci bejt tak umíněná,
    že bych si říkala,
  • 00:38:45 dokud se tam neprosadím,
    se nevrátím zpátky.
  • 00:38:49 Já jsem prostě jen cejtila,
    že tam mám něco zažít.
  • 00:38:52 A taky, že jsem tam zažila
    spoustu věcí.
  • 00:38:55 A to mě právě vedlo k tomu,
    že jsem začala o tom psát blog.
  • 00:38:59 Píšete takový jako sloupky,
    to jsou velice,
  • 00:39:01 já jsem si některý přečet.
  • 00:39:02 Máte i literární talent.
    To je třeba říct.
  • 00:39:05 Tak jako, co se už povedlo
    za ten rok?
  • 00:39:09 -Co se povedlo.
    -Kde jste se šmrncla?
  • 00:39:11 Šmrncla jsem se
    v pár short filmech.
  • 00:39:14 Co to je short film?
  • 00:39:15 Short film, to je film,
    kterej je krátkej.
  • 00:39:18 -Jako šortky.
    -Jako šortky.
  • 00:39:21 -Má to třeba 5, 10 minut.
    -Takhle?
  • 00:39:25 No. Je to pár scén.
  • 00:39:27 A jeden ten short film režíroval
    režisér,
  • 00:39:29 kterej je v herecký asociaci.
  • 00:39:32 To je taky můj první úspěch,
    že mě vzali do herecký asociace
  • 00:39:35 a teď se můžu ucházet o role,
    který jsou třeba dobře zaplacený,
  • 00:39:41 nebo který jsou jakoby
    na tý vyšší úrovni.
  • 00:39:44 Když jako přijedete a nejste
    v herecký asociaci,
  • 00:39:46 tak jsou to takový menší projekty,
    takový in die, nezávislý.
  • 00:39:52 A teď už se můžu ucházet
    o ty velký bijáky a o ty seriály.
  • 00:39:58 Takže to je úspěch,
    že jste prošla short...
  • 00:40:00 Že vůbec jsem toho fyzicky
    a na papíru schopná.
  • 00:40:04 Vlastně to trvalo ten rok a půl.
  • 00:40:07 Co to obnáší? Tzn., furt tam chodit
    na ty castingy?
  • 00:40:11 -Jo.
    -Jo?
  • 00:40:13 Je to takovej můj denní chleba.
    To by taky moh Pekař.
  • 00:40:18 Vy ráno prostě vstanete,
    oblíknete se...
  • 00:40:22 Namaluju se, co po mně chcou.
  • 00:40:25 Oni třeba někdy řeknou,
    přijďte oblečený v tomhle a tomhle.
  • 00:40:29 -To oni řeknou dopředu.
    -No.
  • 00:40:30 A potom přijdete a tam je třeba
    60 holek,
  • 00:40:33 který jsou oblečený
    v úplně tom samým.
  • 00:40:36 -A jsou taky zrzavý.
    -Jo takhle.
  • 00:40:38 Vy chodíte na konkurzy
    jen zrzavejch?
  • 00:40:42 Často jo. Když je to třeba
    na reklamy, tak je to pro zrzavý.
  • 00:40:46 Čili každej den na nějakej konkurz?
  • 00:40:48 Když je dobře. Potom se stane,
    že třeba 14 dní vůbec nic
  • 00:40:52 a já se tam, já tam prostě nevím,
    co mám dělat.
  • 00:40:54 Tak to právě píšu.
  • 00:40:56 V Americe to je určitě tak,
  • 00:40:58 že kolem filmu se pohybujou
    různý existence.
  • 00:41:02 Holka musí bejt taky
    trošku opatrná, že jo?
  • 00:41:04 Jo, jo.
  • 00:41:05 Máte nějakej fígl,
    jak tohleto rozpoznat?
  • 00:41:08 Nějakej řekne, že je agent,
    nebo asistent režie, co?
  • 00:41:11 Nějakej vobšourník.
  • 00:41:15 No, musíte si dát ten sraz
    buďto dopoledne nebo na oběd.
  • 00:41:21 Když vás nějakej producent
    zve na večeři, tak utíkejte prostě.
  • 00:41:24 -To je jako špatně.
    -To může dopadnout špatně?
  • 00:41:26 No. Na večeře nechodit.
    A na drink už vůbec ne.
  • 00:41:30 Nepít alkohol. Vůbec. Nikdy.
  • 00:41:34 -Když, tak sama doma.
    -No.
  • 00:41:36 No tak jdete na oběd.
    To vy už víte.
  • 00:41:39 Tak jste asi už na drinku
    i na večeři byla.
  • 00:41:41 Jinak byste to nevěděla.
  • 00:41:43 No, já tam mám naštěstí
    takovýho mentora,
  • 00:41:46 takovýho učitele herectví,
  • 00:41:47 kterej mně vysvětlil všechny
    tyhle pravidla
  • 00:41:50 a ochránil mě právě před těma
    blbejma zkušenostma.
  • 00:41:54 -Kolik mu je, mentorovi?
    -To nevím.
  • 00:41:59 V Hollywoodu se neříká věk.
  • 00:42:01 Čili vy už jste
    nasbírala zkušenosti.
  • 00:42:03 A už to bylo někdy vošajstlich?
  • 00:42:06 Že jste si řekla, no to jsem teda,
    teďka je to horký.
  • 00:42:11 -Stalo se to.
    -Stalo se. Povídejte.
  • 00:42:14 Jak k tomu došlo?
    A jak jste tomu zabránila?
  • 00:42:18 No ale, my vysíláme do těch 10,
    že jo?
  • 00:42:21 -Cože?
    -Že to je do těch 10.
  • 00:42:22 Teď už jsme hluboce po.
  • 00:42:26 Teď už jsme skoro druhej den
    dopoledne. Nevadí, řekněte.
  • 00:42:31 Jsme tady mezi dospělejma.
  • 00:42:34 Já jsem takhle jednou,
  • 00:42:36 v rámci svejch textů
    právě o tom psala,
  • 00:42:40 protože to je
    taková největší pověra,
  • 00:42:42 že v Hollywoodu
    je všecko přes postel,
  • 00:42:44 že ti producenti jsou nějací
    takoví oslizlí.
  • 00:42:52 A mně se to stalo jen jednou
    u takovýho
  • 00:42:55 vlastně docela vtipnýho režiséra,
  • 00:42:57 kterej jako předstíral,
    že má nějakej projekt.
  • 00:42:59 A on ho třeba i má!
  • 00:43:01 Ale on mi nějak posílal
    nějaký smsky,
  • 00:43:05 kde posílal hodně srdíček.
  • 00:43:07 Tak jsem mu napsala,
    že bych ocenila,
  • 00:43:09 kdyby byl profesionální
    a nepsal mi ty srdíčka.
  • 00:43:13 A no, to je všechno.
    To jsem potom dala do toho textu.
  • 00:43:17 A potom z toho vyšla taková
    fajn titulka: Čekám na fajn lesbu,
  • 00:43:22 která po mně nebude chtít
    mít sex
  • 00:43:23 a i tak mi dá roli ve filmu.
  • 00:43:25 To vyšlo jako titulka.
  • 00:43:27 A to jste nechtěla říkat
    před desátou hodinou?
  • 00:43:29 To jsem nechtěla říkat
    před desátou hodinou.
  • 00:43:32 To jste mohla přitlačit.
    Jsme čekali s Pekařem bůh ví co!
  • 00:43:39 Ozvalo se mu slepý střevo,
    jak čekal pikanterii nějakou.
  • 00:43:45 Já totiž jako věřím,
    že čistému vše čisté.
  • 00:43:47 Že když tam opravdu člověk jde
    s tím, že ho baví herectví,
  • 00:43:53 že ho baví studovat herectví,
  • 00:43:55 já jsem tam byla na takovejch
    úžasnejch hodinách,
  • 00:43:58 kde to berou úplně jinak!
  • 00:44:00 Kde to berou pozitivně a přes vás!
  • 00:44:04 Na JAMU nás učili,
    teď mluvte takhle.
  • 00:44:08 To je správnej hlas,
    to je špatnej hlas.
  • 00:44:10 Takhle se vyslovuje,
    takhle se nevyslovuje.
  • 00:44:12 V tý Americe, oni tam tak jako
    jsou takový víc free.
  • 00:44:18 Jsou free?
  • 00:44:19 Takoví, vás to vede
    k takový svobodě.
  • 00:44:22 Za tím jsem tam šla.
    Ne, za takovejma.
  • 00:44:25 Jasně. Máte tam třeba
    nějaký místečko?
  • 00:44:27 Ten Hollywood není zas tak velkej.
    Taky jsem tam byl, jako turista.
  • 00:44:30 Nějakou třeba kavárničku, kde víte,
    že když půjdete na kafíčko,
  • 00:44:33 tady bude sedět Tarantino
    a tady Leonardo di Caprio.
  • 00:44:37 Tak jako budete jedna partička?
  • 00:44:39 No, můj kamarád dělá
    v jednom klubu,
  • 00:44:41 kde víme, že ve středu chodí Leo,
  • 00:44:44 protože on bydlí
    asi 7 minut odamtaď.
  • 00:44:46 Tam chodí vždycky s tou svou
    bandičkou těch 10, 15 modelek.
  • 00:44:52 -Jo?
    -No.
  • 00:44:53 Takhle až?
  • 00:44:55 V kšiltovce vždycky přijde,
    aby ho nepoznali.
  • 00:45:00 -A už jste s ním prohovořila?
    -Řekli jsme si ahoj.
  • 00:45:08 To je po roce v Hollywoodu,
    to je teda bomba!
  • 00:45:11 A se Stevenem Spielbergem
    jsme si taky řekli ahoj.
  • 00:45:14 Se Stevenem Spielbergem?
    To je taky slušný tělíčko.
  • 00:45:17 A s Michaelem Cainem
    a to bylo pro mě úplně nejvíc.
  • 00:45:20 Michael Caine?
    To zase nevím, co on hrál?
  • 00:45:23 My jsme byli na promítání
    filmu Mládí.
  • 00:45:27 -To natočil italský...
    -Já vím! Ty dva starý!
  • 00:45:31 A jmenuje se to Mládí.
    2 dědkové nad hrobem! Že jo?
  • 00:45:36 -Je to krásnej film.
    -Někde v lázních.
  • 00:45:37 Krásnej film! Já jsem čekal,
    že tak Caprio,
  • 00:45:40 že zůstanete v tý věkový kategorii.
  • 00:45:42 Ne, já mám ráda
    toho Michaela Caina.
  • 00:45:45 Michael Caine, no jasně.
    S tím druhým.
  • 00:45:47 -Harvey Kitl. (Keitel)
    -Já myslel, že se to čte Kajtl.
  • 00:45:53 Jo, já jsem to taky vyslovovala
    nějak úplně blbě.
  • 00:45:55 Ale já vyslovuju
    všechny jména blbě.
  • 00:45:57 Ale vy snad jste
    dobrá angličtinářka.
  • 00:45:58 Jo, to jo.
  • 00:46:00 Ještě s tím Cainem jste taky
    něco prohovořila?
  • 00:46:03 No, hi jsme si řekli.
    Já jsem úplně zčervenala.
  • 00:46:09 Ale je to hezký, 2 x si říct hi
    s hollywoodskou hvězdou.
  • 00:46:13 Já myslím, že jsem tam
    vlastně uspěla. Už.
  • 00:46:20 -Mise se povedla.
    -Můžu jet domů.
  • 00:46:23 -Hi, hi.
    -Hi, hi.
  • 00:46:25 Ale je třeba říct, že vy jste tady
    leccos odehrála.
  • 00:46:29 Jak ono se to říká?
    Mít takový "sívíčko!?
  • 00:46:34 Pozor! Vy jste hrála ve filmu
    např. Tři bratři.
  • 00:46:39 -To jsou písničky...
    -Já jsem to neviděl.
  • 00:46:42 Vy jste to neviděl?
    To na to jděte!
  • 00:46:45 -To je pohádka.
    -Pohádka.
  • 00:46:47 Já jsem alergickej
    už z tý školky na pohádky.
  • 00:46:49 Pozor! Ale Svěrák, Uhlíř,
    mimochodem! A Alenka tam hraje.
  • 00:46:54 Ano, ano.
  • 00:46:55 Akorát tam je problém,
  • 00:46:56 že vy hrajete tu zlou sestru
    tý hodný, tu co jí posílá
  • 00:47:01 furt v zimě ven na jahody.
  • 00:47:03 To byste ji stejně nepoznal.
  • 00:47:07 Já tam jsem líp trochu
    prostorově vybavená.
  • 00:47:12 A mám tam kontaktní čočky.
  • 00:47:14 On mě tam vlastně Honza
    vůbec nechtěl obsadit.
  • 00:47:15 -Mluvíte o Svěrákovi.
    -No, no.
  • 00:47:18 On mi řekl že super,
    na tom castingu,
  • 00:47:21 ale že mám špatnou barvu očí.
  • 00:47:23 Takže nashle.
  • 00:47:24 Ona ta zlá musela mít special
    barvu očí?
  • 00:47:26 Tam se zpívá
    "má černý oči, jako uhle."
  • 00:47:29 -Se zpívá o vás jako.
    -O tý postavě.
  • 00:47:32 Takže já jsem se s ním rozloučila,
    řekla jsem si se Svěrákem hi, hi.
  • 00:47:38 Mise splněná a nakonec mě zavolali.
  • 00:47:40 To kdybyste pustila v Hollywoodu
    nějakýmu producentovi...
  • 00:47:44 -Pouštěla jsem.
    -To jsem já, tady ta.
  • 00:47:46 My jsme, on tam za mnou přijel
    Zdeněk Piškula,
  • 00:47:49 kterej v tom taky hrál.
  • 00:47:50 Takže my jsme si udělali
  • 00:47:51 takový soukromý hollywoodský
    promítání.
  • 00:47:53 Bez červenýho koberce.
  • 00:47:55 A pár lidem jsme to tam ukazovali
    a strašně se to tam líbilo.
  • 00:48:00 A jako, nestejská se vám?
    Občas vás někdo navštíví.
  • 00:48:03 Teď říkáte, mladý herec
    Zdeněk Piškula vás navštívil.
  • 00:48:06 Taky myslím Adam Mišík
    se tam někde pohybuje.
  • 00:48:08 S Adamem už jsme si dali
    párkrát kafe. Ten tam teďka je.
  • 00:48:12 -S Adamem?
    -No.
  • 00:48:14 A teď je hlavně u mě v bytě
    Hanka Vagnerová
  • 00:48:16 a já jsem zase u ní v bytě,
    tady v Praze.
  • 00:48:19 My jsme se tak, my jsme se
    chtěly navštívit,
  • 00:48:21 ale ona mě navštívila v době,
    kdy já jsem navštívila ji.
  • 00:48:27 Říká se tomu výměnný zájezd.
  • 00:48:32 Kdy teda se tam chystáte zpátky?
    Nebo máte tady, točíte tady něco?
  • 00:48:38 Hrajete v divadle.
    Co vaše aktivity tady?
  • 00:48:41 To vy sem jezdíte tak na blind,
    třeba jen za rodinou,
  • 00:48:44 nebo i pracovně se sem vracíte
    z Hollywoodu?
  • 00:48:47 Já se právě snažím vždycky
  • 00:48:49 pospojovat co nejvíc
    práce dohromady,
  • 00:48:52 abych mohla jet za tou rodinou,
    abysme se mohli vidět,
  • 00:48:57 protože se mi tam stýská šíleně.
  • 00:48:59 A hlavně se mi stýská,
    no, po Česku, po Praze.
  • 00:49:04 Je to tady nejlepší.
  • 00:49:06 -Ale vy jste z Moravy, ne?
    -No.
  • 00:49:08 Podle jednoho slova, co jste řekla,
    jsem to poznal.
  • 00:49:10 -Podle jakýho?
    -Co to řekla?
  • 00:49:12 -Něco tam bylo moravskýho.
    -Něco já su.
  • 00:49:14 -Já su z Brna?
    -Ne, tak zlý to nebylo.
  • 00:49:20 Tak zlý to nebylo.
  • 00:49:23 -Jste z Moravy prostě.
    -Jsem.
  • 00:49:25 -A stejská se vám po Praze?
    -No stejská se mi po P...
  • 00:49:27 To je hezký.
  • 00:49:29 Já jsem vlastně po JAMU šla hned
    do divadla, nebo do spolku Kašpar,
  • 00:49:35 do Divadla v Celetné
    a bydlela jsem hned v Praze.
  • 00:49:38 Nebo taky trochu v Angli
    a v Německu, ale hlavně v Praze.
  • 00:49:42 -Vy jste dost jazykově dobrá, ne?
    -No, já...
  • 00:49:46 Co, kromě angličtiny?
  • 00:49:47 Odmaturovala jsem z angličtiny,
    francouzštiny, musela jsem se učit
  • 00:49:51 7 let latinu a 2 roky starořečtinu.
  • 00:49:55 Máte v plánu tam bejt nějakou dobu,
  • 00:49:56 kdy to pak už zabalíte,
    když se nepovede?
  • 00:49:59 Když se nepovede hlavní role
    s Leonardem, že se prostě vrátíte?
  • 00:50:04 Jo. Nebo já to spíš...
    Tak jako nechávám plynout.
  • 00:50:08 Protože zároveň s tím,
  • 00:50:12 že jsem na castingovkách
    tady, v Česku
  • 00:50:14 a oni mě můžou zavolat,
    abych třeba dělala v Praze.
  • 00:50:19 Tak jsem zároveň v nějakejch
    agenturách třeba v Londýně.
  • 00:50:22 Takže se může stát, že pojedu
    pracovat do Londýna,
  • 00:50:24 nebo do Finska, nebo, já nevím,
    do Gruzie.
  • 00:50:27 Mě vlastně hrozně baví cestování,
    takže já se nebráním tomu...
  • 00:50:30 Nebo do New Yorku. Teď jsem dělala
    nějaký castingy
  • 00:50:32 na nějaký role v New Yorku.
  • 00:50:34 Já vlastně se nebráním práci
    kdekoliv na světě.
  • 00:50:38 A vlastně i tím, jak jsem tam byla
    tak dlouho bez tý práce,
  • 00:50:43 tak já opravdu považuju každej den,
    kdy můžu pracovat, za svátek.
  • 00:50:48 Že vlastně, jak jsou ti čeští
    divadelníci někdy takoví,
  • 00:50:50 zase musím do toho divadla hrát,
  • 00:50:52 v Americe milióny herců čeká na to,
    aby si mohli jednou zahrát divadlo.
  • 00:50:59 My máme v tomhletom
    obrovský štěstí.
  • 00:51:02 Jakou tady máme vlastně
    divadelní síť,
  • 00:51:06 že tady máme příležitosti,
    že si spoustu herců zahraje.
  • 00:51:09 Tam je to opravdu,
    že čekáte v tý frontě
  • 00:51:11 klidně několik let,
    než se vám to povede.
  • 00:51:14 Ale tady to oceníte,
    až když to vidíte z dálky,
  • 00:51:16 třeba z toho Hollywoodu,
    kde si tý práce opravdu ceněj.
  • 00:51:20 Alenko, já vám přeju,
    abyste se tam jednou dočkala
  • 00:51:22 a to velký hollywoodský štěstí,
    aby vás potkalo.
  • 00:51:25 Alena Doláková!
  • 00:51:40 Přátelé, pro dnešek je to
    samozřejmě všechno,
  • 00:51:42 já vám děkuju za vaši pozornost
    a především děkuji dnešním hostům,
  • 00:51:46 kterými byli: Zdeněk Pohlreich,
    Pekař, Alena Doláková!
  • 00:51:59 Děkujem na shledanou!
  • 00:52:01 Skryté titulky
    Eva Svobodová

Související