iVysílání

stránky pořadu
Premiéra:
16. 10. 2015
21:25 na ČT1

1 2 3 4 5

55 hlasů
94185
zhlédnutí

Všechnopárty

Igor Timko — Eva Josefíková — Ondřej Kania

52 min | další Zábava »

upozorňovat

do playlistu

Přehrávač videa

Načítám přehrávač...
odkaz na video zhasnout pomoc zvukový popis

Všechnopárty

  • 00:00:35 Děkuju, dobrý večer.
  • 00:00:36 Dobrý večer přeju samozřejmě i vám,
    milí televizní diváci.
  • 00:00:41 Úspěšného mladého podnikatele
    dneska poznáte na ulici na dálku.
  • 00:00:46 Oni ti kluci
    vypadají víceméně stejně.
  • 00:00:48 Vždycky mají ten padnoucí oblek,
    teď buď kravatu, nebo bez,
  • 00:00:52 na hlavě posazený ty tmavý brejle,
    permanentně u ucha telefon.
  • 00:00:56 Mám čerstvej zážitek,
    hned se dovíte, proč vám to říkám.
  • 00:00:59 Jel jsem tuhle tramvají,
  • 00:01:00 dřív jsem tolik nejezdil MHD,
    jsem furt někam spěchal,
  • 00:01:04 teď už tolik nespěchám
    a navíc jezdím už zadarmo.
  • 00:01:09 Někdy jedu, nikam,
  • 00:01:11 stanici si tak projedu
    a zase zpátky, užívám si to.
  • 00:01:14 Ale zase máte čerstvý
    a pěkný zážitky.
  • 00:01:17 V tramvaji zažijete leccos.
    Zažil jsem, řeknu vám.
  • 00:01:20 Modelová situace.
  • 00:01:21 Jak jsou tam v těch tramvajích
    ty 2 sedačky proti sobě,
  • 00:01:24 na jedný seděl typickej
    úspěšnej mladej podnikatel.
  • 00:01:28 To poznáte hned. A teď ještě
  • 00:01:29 na klíně měl otevřenej
    takovej ten notebook,
  • 00:01:31 něco tam ťukal a proti němu
    na sedačce pankáč!
  • 00:01:34 2 naprosto rozdílné světy.
    Ale takovej ten typickej!
  • 00:01:37 S těma dredama,
    v džínách ty sichrhajcky
  • 00:01:41 a já nevím, v nose jehlu
    a cvočky na uších, typickej pankáč!
  • 00:01:47 Proti sobě seděli. Přišel revizor.
    A hned k tomu pankáči!
  • 00:01:50 Říkal, jízdenky, prosím.
  • 00:01:52 A ten pankáč jen tak
    líně zvedl hlavu a říkal,
  • 00:01:55 jdi do hajzlu, blbečku.
  • 00:01:58 A teď, to víte, revizor,
    aby, tramvaj to slyšela,
  • 00:02:00 aby neztratil glanc,
    tak vytáh tu placku,
  • 00:02:04 tomu podnikateli ukázal,
    řekl, jízdenky.
  • 00:02:07 A ten naopak
    vlídně se na něj podíval, usmál se
  • 00:02:09 a řekl, promiňte, vy jste neslyšel
    tady pana kolegu?
  • 00:02:23 Naším dnešním prvním hostem
    je úspěšný mladý podnikatel
  • 00:02:27 a vy se záhy dovíte,
    v čem tak úspěšně podniká!
  • 00:02:30 Ondřej Kania.
  • 00:02:42 Já hned řeknu, co je vaším oborem,
    aby nevzniklo podezření,
  • 00:02:45 že jste mně, jako takovýmu,
    jako podnikatel něčím prospěšnej.
  • 00:02:49 Ondřej Kania se zabývá tím,
    že vyjednává mladým studentům,
  • 00:02:55 tím z toho vypadávám,
    v Americe stipendium,
  • 00:02:59 aby tam mohli
    na střední škole studovat.
  • 00:03:01 -Je to tak?
    -Přesně tak.
  • 00:03:02 Jak vás naopadlo tenhle obor
    nějak rozjet?
  • 00:03:06 Já jsem si to sám zažil,
    protože v 16 letech,
  • 00:03:10 když jsem tady studoval
    v Česku střední školu,
  • 00:03:12 tak jsem za rok vystřídal
    asi 3 školy, tak nějak jako...
  • 00:03:17 -Nic moc.
    -Nic moc. Často jsem propadal atd.
  • 00:03:22 Já myslel, že byli slabí!
    Na to jak jste byl dobrej! Ne!
  • 00:03:25 Doma si mysleli, že jsem debil,
    ale bylo to spíš tím,
  • 00:03:30 že mě ta škola nějak nebavila.
  • 00:03:33 Já jsem si třeba často četl
    v zadní lavici,
  • 00:03:36 zabavovali mi knížky atd.,
    protože jsem nemohl pochopit,
  • 00:03:39 proč bych se měl nazpaměť učit
    40 lišejníků,
  • 00:03:42 když si to můžu najít na internetu.
  • 00:03:44 Takže v té době jsem se
    nějakým způsobem dostal
  • 00:03:47 k blogu jedné holky,
  • 00:03:49 která studovala v USA
    na střední škole
  • 00:03:52 a popisovala tamní
    vzdělávací systém a to mě zaujalo.
  • 00:03:56 Četl jsem si o tom a ona říkala,
    že internátní školy
  • 00:04:00 to je nějakej nejkvalitnější
    způsob zahraničního studia,
  • 00:04:03 který existuje,
    ale jsou příšerně drahé.
  • 00:04:06 Stojí třeba, já nevím,
    50000 dolarů,
  • 00:04:09 což je přes milión korun.
  • 00:04:10 Ta holka na to neměla peníze,
  • 00:04:11 ale zjistila, že tyhle školy
    mají stipendijní fondy.
  • 00:04:15 Protože ty školy jsou bohaté
  • 00:04:17 a vy si můžete zažádat
    o stipendium.
  • 00:04:19 Mě zajímá, co jste vy
    konkrétně udělal.
  • 00:04:20 Mě ta holka tak nezajímá.
  • 00:04:22 -Já jsem si našel 400 škol v USA.
    -A co jste jim říkal?
  • 00:04:27 Poslal jsem jim mail
  • 00:04:28 a vysvětloval jsem jim
    tu mou situaci...
  • 00:04:30 -Přiznal jste, že propadáte.
    -To jsem nepřiznával. To nemůžete!
  • 00:04:36 -Ne.
    -Takže jedničkář.
  • 00:04:39 Přesně. Já jsem měl nějaký výsledky
    třeba z jazykových testů atd.,
  • 00:04:43 tam jsem vycházel velmi dobře.
  • 00:04:45 -A co oni?
    -Hrál jsem v té době basket.
  • 00:04:47 Pojďme rovnou na to.
  • 00:04:49 398 ze 400 škol
    mě poslaly rovnou do háje.
  • 00:04:53 -Slušně nějak.
    -Některý neodpověděly.
  • 00:04:57 Takže to moc slušný nebylo.
    A vlastně...
  • 00:05:00 Vy jste chtěl stipendium,
    jestli tomu rozumím.
  • 00:05:02 Já jsem chtěl plný stipendium.
  • 00:05:03 -Protože jste z chudých poměrů.
    -Dá se říct.
  • 00:05:05 Takže já jsem jim vlastně říkal,
    že bych u nich rád studoval,
  • 00:05:09 ale nejsem schopen nic zaplatit,
    ale udělám cokoliv.
  • 00:05:13 -A co oni? 398...
    -To odmítlo.
  • 00:05:16 Jedna napsala, že OK,
    jdeme do toho,
  • 00:05:21 druhá napsala, že taky,
    ale to jsem ignoroval,
  • 00:05:24 protože se mi příliš
    ta škola nelíbila.
  • 00:05:26 -Kolik, že tam tak přijde to...
    -Milión Kč ročně.
  • 00:05:29 Milión ročně! A to oni řekli,
    že daj za vás!
  • 00:05:32 To mi řekli, že daj za mě,
  • 00:05:34 bylo to asi týden před koncem
    školního roku.
  • 00:05:36 Takže jsem se se všemi rozloučil
    vítězoslavně,
  • 00:05:40 přebral jsem si vysvědčení,
  • 00:05:42 šli jsme se spolužáky oslavit
    ten můj úspěch.
  • 00:05:45 Přišel jsem domů,
    otevřel jsem e-mail a tam stálo:
  • 00:05:49 Milý Ondřeji, moc se omlouváme,
    ale nevyjde to.
  • 00:05:55 Většina lidí by to asi
    v tý chvíli vzdala,
  • 00:05:58 ale já mám takovou vlastnost,
  • 00:06:00 že vždycky,
    když se něco takovýho stane,
  • 00:06:02 okamžitě se snažím hledat řešení.
  • 00:06:04 Takže jsem si pamatoval
    na tu 2. školu,
  • 00:06:06 která byla někde za New Yorkem,
    byla poměrně malá, církevní,
  • 00:06:10 což mi moc nevyhovovalo,
  • 00:06:12 ale chtěl jsem za každou cenu
    prostě vypadnout.
  • 00:06:15 Takže jsem jim
    ještě ten den zavolal.
  • 00:06:16 Počkejte, vy jste tam chtěl
    studovat cokoliv?
  • 00:06:19 Hlavně v tý Americe?
  • 00:06:21 Ty americký školy
    jsou všeobecně orientovaný.
  • 00:06:24 A vy si tam můžete, oni mají
    desítky předmětů s různým zaměřením
  • 00:06:27 a vy si můžete vybrat
    co chcete studovat.
  • 00:06:29 -A církevní vám nevadila?
    -Nevadila.
  • 00:06:31 -Co?
    -Ani ne.
  • 00:06:33 -To byla jediná možnost v té době.
    -Co byla jediná možnost?
  • 00:06:38 -Jít na tu církevní školu?
    -No jasně!
  • 00:06:40 Vy jste nechtěl!
  • 00:06:41 Radši na církevní,
    než být v Brně, ne?
  • 00:06:54 -Zdravím všechny do Brna.
    -Furt bydlíte v Brně, jo?
  • 00:06:58 -Už za Brnem, asi 2 minuty.
    -Tak to je dobrý.
  • 00:07:01 -Čili, ta druhá, ta církevní?
    -To vyšlo.
  • 00:07:05 To oni vás museli zkoušet
    z nějakejch náboženskejch věcí.
  • 00:07:08 Z náboženských věcí ne,
    ale zkoušeli mě,
  • 00:07:10 měl jsem asi 4 pohovory na Skypu
    z angličtiny,
  • 00:07:13 musel jsem napsat
    nějaký eseje atd.
  • 00:07:15 Církevní?
  • 00:07:17 Nebylo to moc církevně orientovný,
    ty eseje.
  • 00:07:21 Já jsem tam absolvoval
    poslední 2 roky.
  • 00:07:23 -A proč ne 2 první?
    -Už jsem byl starej na to.
  • 00:07:28 -Vás dali rovnou do posledních 2?
    -Na 3. a 4. ročník.
  • 00:07:32 -To vám platili.
    -Ano.
  • 00:07:33 Vy jste tam šel jako basketbalista?
  • 00:07:36 Já jsem, protože mám přes 190,
  • 00:07:38 tak to tak jako vypadalo,
    že to umím, trošku jsem...
  • 00:07:42 -Jsem jim říkal...
    -Vy jste napsal míry svoje.
  • 00:07:44 A oni si řekli,
    to bude dobrej basketbalista.
  • 00:07:46 Přesně tak.
  • 00:07:47 Bude za náš kostel hrát basketbal.
  • 00:07:49 -Že jo?
    -Ano.
  • 00:07:52 -Abych tomu přišel na kloub.
    -Přesně tak.
  • 00:07:56 Takže jste jel do Ameriky
    prvně v životě?
  • 00:07:57 Prvně v životě.
    Byla to šílená zkušenost.
  • 00:08:02 Já jsem hodně snil o New Yorku,
    tak jsem tam přiletěl
  • 00:08:05 a v podstatě první 4 měsíce
    jsem z něj neviděl vůbec nic.
  • 00:08:08 Nic. Vůbec. Takže to bylo zvláštní.
  • 00:08:11 Ale oni mě právě přijali
    s tou podmínkou ale,
  • 00:08:14 že si to budu muset odpracovat
    určitým způsobem.
  • 00:08:17 Že vám to nezaplatěj všecko,
    že taky musíte...
  • 00:08:19 Přesně tak.
  • 00:08:20 Tak jste někam šel pracovat.
    Co jste dělal?
  • 00:08:22 6 x týdně, vždycky po škole,
    až do večera,
  • 00:08:25 jsem klepal na cizí dveře
    s krabicí plnou sušenek a koláčů
  • 00:08:29 a musel jsem si týdně vydělat
    nějakej obnos, aby mě...
  • 00:08:32 -Čili podomní prodej?
    -Dá se říct, v podstatě.
  • 00:08:34 -Jo? Šlo to?
    -Ze začátku vůbec.
  • 00:08:38 -Jak to?
    -Moc jsem to neuměl.
  • 00:08:39 Jednak jsem neuměl moc anglicky,
    i když jsem si myslel, že umím.
  • 00:08:43 Ale po pár měsících to šlo...
  • 00:08:44 Čili jste zaklepal a řek jste
    Hello, this is koláčky.
  • 00:08:51 -Koláčky.
    -To čuměli Američani ale, co?
  • 00:09:03 Myslím, že teď jste to řek líp vy,
    než já tehdy.
  • 00:09:07 Ale nějakej fígl
    jste pak musel najít, ne?
  • 00:09:10 Naučili mě tam lidi, co to,
  • 00:09:12 nebo studenti, co to dělali
    třeba pár let,
  • 00:09:15 tak mě to naučili a vlastně,
  • 00:09:17 to je základ, řekl bych,
    toho, kde jsem teď.
  • 00:09:21 Protože tam se vlastně naučíte to,
  • 00:09:23 že s úplně cizíma lidma
    začnete komunikovat v cizí řeči,
  • 00:09:27 nabízíte nějakej produkt
  • 00:09:28 a musíte je přesvědčit,
    aby to koupili.
  • 00:09:30 -Čili, byl jste tam 2 roky.
    -2 roky.
  • 00:09:32 Vrátil jste se a tady nejspíš
    vznikla, se urodila,
  • 00:09:36 teď se dostáváme k tomu,
    jak jsem vás uved,
  • 00:09:39 že to je těžký tam sehnat
    to stipendium
  • 00:09:42 a vy už jste věděl jak na to.
  • 00:09:44 Takže teď pomáháte
    českejm studentům
  • 00:09:48 ke stipendiu v Americe.
  • 00:09:49 Přesně tak.
  • 00:09:50 Počkejte, ještě mi řekněte
    takovou věc!
  • 00:09:52 V čem je lepší dělat takovou školu
    v Americe, než tady?
  • 00:09:56 Tady jsou ty školy horší.
  • 00:09:57 Vy jste říkal něco o lišejníkách,
    nebo co.
  • 00:09:58 -To by bylo nadlouho.
    -To nechci. Nadlouho to nechci.
  • 00:10:03 Zkrátka vzdělávací systém v Česku
    má základy 200 let zpátky,
  • 00:10:09 kdežto ten americký
    se neustále přizpůsoboval.
  • 00:10:12 Severoamerický, skandinávský atd.
    Oni jsou velmi podobný.
  • 00:10:16 A potom vlastně, já jsem chtěl
    původně založit nadaci,
  • 00:10:21 já jsem nechtěl podnikat, s tím,
  • 00:10:23 že mně psalo během mých studií
    hodně lidí, jako jsem byl já tehdy.
  • 00:10:27 -Co se tam chtěli dostat.
    -Přesně tak.
  • 00:10:28 -A neměli na to.
    -Neměli na to peníze.
  • 00:10:30 Takže jsme se, ještě jsem vzal
    do toho společníka,
  • 00:10:33 Tomáše Jízdnýho, mýho kamaráda,
    jsme 2.
  • 00:10:36 A chodili jsme za bohatejma
    českejma lidma,
  • 00:10:38 jestli by nechtěli financovat
    talentovaný studenty...
  • 00:10:42 Čili vy jste klepal na dveře
    zase tady.
  • 00:10:44 -Zase v Česku.
    -Už ne s koláčkama.
  • 00:10:47 Ale bohajtejch nějakejch
    podnikatelů, aby vám dali peníze,
  • 00:10:51 nebo těm studentům,
    sociálně slabším.
  • 00:10:54 To je záslužná práce.
    Tu nadaci máte pořád?
  • 00:10:57 -Je to vůbec nezajímalo.
    -Koho?
  • 00:10:59 -Ty bohatý podnikatele.
    -A my jsme na to peníze neměli.
  • 00:11:02 Takže jsme přišli na to,
  • 00:11:03 že bude asi dobrý
    si na tom založit podnikání.
  • 00:11:06 A k těm penězům přijít sami.
    A jak to konkrétně teď děláte?
  • 00:11:12 Heleďte se, představte si,
    že mně je 17...
  • 00:11:16 Vy máte mladýho syna, ne?
  • 00:11:18 No ten ještě, to je daleko
    na střední školu.
  • 00:11:20 11, 12. Za pár let zavolejte.
    Zavolejte.
  • 00:11:28 Modelová situace.
    To takhle lidi pochopěj nejvíc.
  • 00:11:30 Představte si, že mně je
    těch 16, 17 a volám vaši agenturu.
  • 00:11:36 Já bych chtěl studovat v Americe.
  • 00:11:39 Vemte si ten mobil k uchu taky,
    když už já ho mám.
  • 00:11:42 Já bych chtěl studovat.
    Co pro mě můžete udělat?
  • 00:11:47 Můžete mně vyjednat tam
    nějaký stipendium?
  • 00:11:49 Já jsem chudej!
  • 00:11:51 -Tak já se zeptám: A umíte něco?
    -Neumím nic!
  • 00:11:55 Chci jenom do Ameriky,
    třeba i prodávat koláčky!
  • 00:12:07 Takovýho už jsme tady měli,
    prodával koláčky
  • 00:12:13 a potom, co odjel,
    ta pekárna zkrachovala.
  • 00:12:16 -Co pro mě můžete udělat teďka?
    -Musím pořád telefonovat?
  • 00:12:21 Já jsem to ještě nepoložil!
  • 00:12:24 My zjistíme, ten problém je v tom,
  • 00:12:29 že abyste tam nic neplatil,
    to v podstatě nejde.
  • 00:12:33 Vždycky musí být
    nějaká spoluúčast těch rodičů.
  • 00:12:36 Takže se vás zeptám, se vás zeptám,
    jakej máte prospěch,
  • 00:12:41 jakou školu studujete,
    co máte za zájmy,
  • 00:12:43 jestli máte nějaký úspěchy
    v nějaké oblasti atd.
  • 00:12:47 To český školství je mizerný,
    to jsou furt samý lišejníky,
  • 00:12:52 to si umím vygooglovat.
  • 00:12:54 V Americe to určitě dělají líp.
    Čili proto bych chtěl na nějakou.
  • 00:12:59 Jakou byste mi doporučil?
    Hraju dobře fotbal!
  • 00:13:03 Soccer, jak říkají Američani.
    Soccer, ne americkej fotbal.
  • 00:13:06 Jsem docela dobrej a kopu levou.
  • 00:13:08 Levou. To je hodně žádaný.
    Levá noha a v basketu ruka.
  • 00:13:14 Takže bysme vás poslali na Floridu,
    k Orlandu,
  • 00:13:17 tam je pěkná škola fotbalová.
  • 00:13:18 Počkejte,
    napřed to musíte vyjednat!
  • 00:13:19 Mě už bolí ruka. A teď jsme u toho.
  • 00:13:22 Čili vy zaregistrujete mě,
    jako zájemce
  • 00:13:26 a voláte, obvoláváte Ameriku.
  • 00:13:28 My se s váma prvně potkáme,
    tohle všecko zjistíme,
  • 00:13:31 pokáme se i s rodiči.
  • 00:13:33 Probíhá to tak,
    že se potkáme několikrát.
  • 00:13:35 -I s rodiči. To je podmínka.
    -S rodiči. Ano.
  • 00:13:37 Na základě toho, co vy nám řeknete
    my vybereme vhodný školy.
  • 00:13:40 A my jsme schopný těm klientům
    garantovat to,
  • 00:13:43 že tu cenu té školy
    nejsme schopni dát na 0,
  • 00:13:46 ale třeba dát
    vysoký desítky procent dolů.
  • 00:13:49 Čili to vy umíte.
    Kontakty tam taky asi už máte.
  • 00:13:51 Máme. Shodou okolností teď,
    na konci října
  • 00:13:56 pořádáme největší veletrh
    těch škol ve střední Evropě.
  • 00:14:00 A to, že ty kontakty máme
    dokazuje to,
  • 00:14:03 že nám přijede 34 tady z těch
    velmi kvalitních škol.
  • 00:14:07 Takže ta síť těch kontaktů tam je
  • 00:14:10 a v podstatě už jsme hledali
    školy zaměřený na cokoliv.
  • 00:14:13 Od letectví po jezdectví, golf,
    umění atd.
  • 00:14:17 -Sportovci hodně frčej, že jo?
    -Sportovci hodně.
  • 00:14:19 To jsem slyšel už v minulosti,
  • 00:14:20 že kdo hraje tenis, hraje basket,
    tak to má jednodušší.
  • 00:14:24 -Hraje za tu školu.
    -Tam jde i ušetřit.
  • 00:14:28 Kolik už tam jste propasírovali
    českejch studentů?
  • 00:14:31 Teď aktuálně tam máme
    přes 30 studentů na těchto školách.
  • 00:14:35 -Který jsou roztroušený po Americe?
    -Přesně tak. Máme i něco v Kanadě.
  • 00:14:39 Příští rok počítáme s tím,
    každej rok se nám to zdvojnásobuje.
  • 00:14:43 Takže doufáme, že pošleme
    čím dál víc a tohle je,
  • 00:14:48 jak ten veletrh, tak tahle činnost,
  • 00:14:50 to je ten důvod, proč jsme teď
    založili nadační fond,
  • 00:14:53 takže vracíme se k tomu,
    kde to začalo.
  • 00:14:56 Čili teď už jste
    nějaký peníze nadělali
  • 00:14:59 a pomáháte těm sociálně slabším
    umístit se.
  • 00:15:02 Heleďte se a stát nemá zájem
  • 00:15:04 přispívat
    na takovouhle bohulibou činnost?
  • 00:15:06 -Zkoušeli jsme to taky.
    -Komu jste volali?
  • 00:15:10 -Ministrovi financí?
    -To v žádném případě.
  • 00:15:13 To ne?
  • 00:15:14 Ten má dost práce
    se zajištěním svých dotací,
  • 00:15:16 natož dotací našich.
  • 00:15:18 -Prostě má dost co se sebou.
    -Přesně tak.
  • 00:15:25 Kdo je kompetentní?
    Ministr školství? Já nevím!
  • 00:15:27 -Koho jste kontaktovali?
    -Ten minulej byl nekompetentní.
  • 00:15:30 Já jsem nechtěl vaše hodnocení
    českých vlád.
  • 00:15:33 To je strašně složitý,
    já jsem se párkrát...
  • 00:15:36 Neměli zájem?
  • 00:15:37 Já jsem se sešel
    s nějakými poslanci
  • 00:15:39 ze školskýho výboru a řekli mi,
    že je to strašně složitý.
  • 00:15:42 -Složitý pro ně!
    -Tam to skončilo.
  • 00:15:43 -To odhlasovat.
    -Přesně tak.
  • 00:15:45 Vaše agentura dělá to,
  • 00:15:46 že sprostředkovává
    studium v Americe,
  • 00:15:49 abysme to zjednodušili.
  • 00:15:50 Máte nějakou vizi,
    jak byste jednou chtěl fungovat?
  • 00:15:56 Mít tu agenturu větší?
  • 00:15:58 Že by se ti studenti,
    teď já nevím co? Jakou vizi?
  • 00:16:03 Vizi máme, v podstatě ta vize
    už se pomalu realizuje.
  • 00:16:07 Zhruba 2 týdny zpátky jsme byli
    v Madridu na jednání
  • 00:16:10 s velkou sítí agentur,
    která funguje v půlce Evropy,
  • 00:16:15 v nějakých 11 zemích.
  • 00:16:16 Že se zapojíte do nějaký
    už fungující sítě.
  • 00:16:19 Oni nabízeli jen ty státní školy,
    o kterých jsem mluvil na začátku
  • 00:16:21 a my budeme jakoby
  • 00:16:23 výhradní dodavatel
    internátních škol,
  • 00:16:25 čili nebudeme posílat od letoška
    desítky studentů,
  • 00:16:29 ale stovky pravděpodobně.
  • 00:16:31 A doufáme, že se to promítne
    i v tom fondu i ve všem ostatním.
  • 00:16:35 Ondřej Kania!
  • 00:16:47 Přátelé, naším dalším hostem
    je muzikant, je to,
  • 00:16:53 jak bych to řekl, frontman skupiny,
    slovenské skupiny,
  • 00:16:57 která je údajně,
    podle všech možných anket
  • 00:17:00 nejúspěšnější slovenskou skupinou
    v Česku.
  • 00:17:04 Kapela se jmenuje No Name
    a on Igor Timko!
  • 00:17:20 Musím říct, že jsme se
    dlouho neviděli,
  • 00:17:22 zrovna jsme si to
    před začátkem oživovali.
  • 00:17:24 Je to asi 6 let.
    Od tý doby se asi hodně změnilo.
  • 00:17:30 Co se tak změnilo nejvíc,
    v tý vaší kapele?
  • 00:17:32 Já jen, pokud to všichni nevědí,
    vy jste kapela,
  • 00:17:34 kterou jste založili
    se svými bratry, vy jste 4 bratři,
  • 00:17:39 ještě tam máte jednoho,
    kterej není příbuznej váš.
  • 00:17:41 To je klávesák a ešte tam je jeden,
    ktorý tiež nie je bráchom,
  • 00:17:45 ale po tých rokoch
    už to je všetko jedno.
  • 00:17:46 Jako jedna rodina.
  • 00:17:48 To už je ak bratia, keby boli 6.
    To už nikto nerozlišuje dnes.
  • 00:17:52 I ty ostatní považujou
    za vaše bratry.
  • 00:17:54 Lidi to nerozlišujou.
  • 00:17:55 Oni ešte tak tajne dúfajú,
    že si to niekto všimne,
  • 00:17:57 že tam nie je žiaden Timko.
  • 00:17:59 A se nám stáva, keď ideme
    na nejaké pódium, príde moderátor
  • 00:18:03 a teraz stojíme 6,
    po koncerte sa ideme klaňať
  • 00:18:06 a teraz moderátor povie,
    bratia Timkovci a teraz tý 2!
  • 00:18:11 Hovorí, a banda!
  • 00:18:14 Nemajú šancu, len tak mávnú rukou
    a je to jedno. Je to No Name, no.
  • 00:18:17 Co se za těch 6 let změnilo
    v tý vaší kapele?
  • 00:18:21 Když jste tam 4 bráchové,
  • 00:18:23 taková kapela
    se jen tak nerozpadne.
  • 00:18:25 Co by se muselo stát,
    abyste se rozpadli,
  • 00:18:27 jako jiná kapela?
  • 00:18:29 Neviem si to predstaviť
    a nechcem to malovať,
  • 00:18:31 ale kým naši žijú, rodičia,
  • 00:18:33 tak to ešte furt
    vedia dať do poriadku.
  • 00:18:36 Dokavaď vaši jsou v pohodě,
    tak kapela drží pohromadě.
  • 00:18:39 Podla mňa, kým naši budú spolu,
    tak tá kapela
  • 00:18:42 pod rúškou tej rodiny
    budú fungovať.
  • 00:18:44 Já si vzpomínám,
    že posledně jsme to probírali,
  • 00:18:46 že vy jste jako rodina početná,
  • 00:18:48 váš otec je z kolika,
    myslím ze 14?
  • 00:18:50 Otec je zo 14.
  • 00:18:52 A taky jste říkal,
  • 00:18:53 že když se na vaší svatbě
    sešli příbuzný,
  • 00:18:55 tak vás bylo dohromady
    příbuznejch kolik?
  • 00:18:57 -Cez 250.
    -Přes 250 příbuznejch.
  • 00:18:59 Ale to ešte 1/3 rodiny sa urazila,
    že sme ich nepozvali.
  • 00:19:10 Bola to ale krásna skúsenosť,
    lebo ďalší 2 bráchovia,
  • 00:19:14 teda jeden sa pre istotu
    ženil tajne,
  • 00:19:17 aby sa mu nezopakoval
    celý ten kolos s bratrancami,
  • 00:19:21 ďalší sa plánuje ženiť.
  • 00:19:23 On hovorí, že:
  • 00:19:24 Vidiel som fotky
    z tvojej svatby, brácho,
  • 00:19:26 prisahám Bohu, budem sa ženiť
    radšej vo štvrtok,
  • 00:19:29 aby nikto z rodiny nemal volno.
  • 00:19:32 Bolo to na niečo dobré,
  • 00:19:34 akorát my sme si to s manželkou
    odniesli,
  • 00:19:37 lebo sme to splácali asi 2 roky.
  • 00:19:39 Na 2. strane hotel,
    v ktorom ta svatba bola,
  • 00:19:42 to pochopil,
    po tej timkovskej svatbe
  • 00:19:45 na 2. deň to zavreli,
    zrekonštruovali celý hotel.
  • 00:19:48 Dneska je ten prosperujúci
    nádherny hotel uprostred Košic,
  • 00:19:51 tak si potichu dávame za to naše,
  • 00:19:54 že sme prispeli k rekonštrukcii
    tohto hotela.
  • 00:19:58 Když jste tady byl naposled,
    tak jste byl čerstvě ženatej.
  • 00:20:01 Tak teďka jste pořád ženatej,
    ale už ne čerstvě.
  • 00:20:06 -Ale tak, my sa velmi lúbime.
    -To já jsem nechtěl zpochybnit.
  • 00:20:09 Tak co se změnilo?
  • 00:20:11 Když jste byli svobodný kluci,
    tak co?
  • 00:20:13 Tak skončil koncert,
    tak s fanynkama na pohárik.
  • 00:20:16 -Už viem čo sa pýtate teraz.
    -Já jsem se zeptal poprvé!
  • 00:20:21 Ale dobře.
  • 00:20:22 My to máme tak s manželkou,
    sme sa dohodli,
  • 00:20:24 že ona je moja prvá
    a ja jej prvý a cez to neide vlak.
  • 00:20:28 A čo bolo pred tým,
    ako som sa ženil,
  • 00:20:30 som sa dohodol sám zo sebou,
    že si radšej nepamätám.
  • 00:20:34 -Toto je oficiálna verzia.
    -Tak něco se změnilo!
  • 00:20:36 Já se ptám, co se změnilo
    za tu dobu,
  • 00:20:38 co máte většina z vás ty rodiny?
  • 00:20:41 Na tom rytmu života tý kapely
    změnilo to něco?
  • 00:20:45 Už si nepamätám nič radšej.
  • 00:20:48 10 rokov v manželstve,
    to radšej zabudnem,
  • 00:20:51 ak to začlo fungovať.
  • 00:20:52 A nie. Samozrejme, máme malé deti.
    Ja mám teda už najstaršie.
  • 00:20:56 -Som to teda zapichol...
    -Jak zapichol?
  • 00:21:01 Na to jsem se ani neptal,
    jak jste přišel k dětem!
  • 00:21:05 To jsem se neptal!
  • 00:21:06 Začal som s tým prvý,
    tak som to, sa ospravedlňujem.
  • 00:21:09 Teda má Jakub 9 rokov,
    Ivanka má 7 rokov.
  • 00:21:12 Takže máte 2 zatím.
  • 00:21:13 Áno, myslím, že bysme mohli
    při tom skončiť.
  • 00:21:16 -Tak jako, Timkovci!
    -Joj!
  • 00:21:19 Tatínek ze 14!
  • 00:21:22 Teraz sme pochopili,
    aká to bola masakrálna vec,
  • 00:21:26 vychovávať 14 chlapcov.
  • 00:21:27 -My máme 2 a máme čo robiť. Fakt.
    -Takhle vy jste to myslel.
  • 00:21:32 Že jste to zapichol,
    to plození dětí.
  • 00:21:35 Ďakujem za pomoc.
  • 00:21:38 -2 že stačej.
    -Ano. Máme 2.
  • 00:21:41 A sú také, že tatínko,
    tiež nie úplný introvert,
  • 00:21:44 mamička tiež má zo 3, 4 práce,
  • 00:21:46 takže oni sú znásobenie na entú
    svojich rodičov.
  • 00:21:51 Keby manželka, bola melancholik,
    já sangvinik, ešte sa to dá.
  • 00:21:54 Keď sme obi dva sangvinici,
    to sú proste fakt mementa.
  • 00:21:58 Sme radi, keď zaspia a modlíme sa,
    aby nás nepočuli,
  • 00:22:02 lebo už aj také bolo,
    že teda prišli
  • 00:22:04 a mysleli sme si, že spia
    a nespali.
  • 00:22:09 Co je na tom, když dítě přijde
    za rodičema v noci? Co je na tom?
  • 00:22:13 Ja som robil to isté,
    takže ja to chápem!
  • 00:22:16 -Manželka je z toho trošku vedla.
    -Jo? Že přijde dítě...
  • 00:22:20 -A něco chce.
    -Je to moja chyba.
  • 00:22:22 Lebo ja som povedal,
  • 00:22:23 že u nás v byte
    sa nesmú zamykať dvere.
  • 00:22:26 Aby sa nestalo, že ten vzťah
  • 00:22:27 medzi rodičmi a deťmi
    sa nejako odcuzil.
  • 00:22:31 Tak manželka navrhla,
  • 00:22:32 že či tento princip výchovy
    neprehodnotíme
  • 00:22:35 aspoň od večera 10 do 6 ráno.
  • 00:22:40 -Zamykat jako!
    -Len čiastočne!
  • 00:22:42 Ten Schengen čiastočne uzavrieme
    medzi spálňou a detskou
  • 00:22:47 a rano, nazdár!
  • 00:22:50 Aby se nestaly
    nějaký překvapovačky.
  • 00:22:52 No dobře. Ale já jsem se vás
    ani ještě nezeptal,
  • 00:22:56 i když ta otázka je dost na místě.
  • 00:22:58 To vám dalo tenkrát,
  • 00:22:59 když jste s bráchama
    založili kapelu, hodně přemýšlení,
  • 00:23:03 než jste přišli na název No Name?
  • 00:23:06 To byla makačka, co?
  • 00:23:07 -My sme nemali názov.
    -To jsem pochopil, že jste neměli.
  • 00:23:12 Proste jednoho času
    sme išli na súťaž
  • 00:23:15 a zavolal pan riaditel vtedajší
    rozhlasu, že chlapci,
  • 00:23:18 meškáte s názvom, keď nemáte meno,
    nebudete na plakátoch.
  • 00:23:22 Tak sme hned niečo vymýšlali.
  • 00:23:24 A je to také, dnes už sa málokto
    na to pýta,
  • 00:23:26 lebo je to zavedená značka,
    chválu bohu.
  • 00:23:28 -Kolko sme na trhu, Ondřeji?
    -20 let?
  • 00:23:31 -My áno a vy?
    -4.
  • 00:23:34 Tak ako, keby ste sa chcel
    niečo naučiť poradím vám.
  • 00:23:40 Dám ti slovenské, české školy.
  • 00:23:44 A měli jste nějaký
    alternativní názvy tenkrát?
  • 00:23:47 -Nebo jste to všecko zavrhli?
    -Mali sme.
  • 00:23:49 Abel Brothers,
    akože Schopný bratia.
  • 00:23:51 -Jak?
    -Abel Brothers. Schopný Bratia.
  • 00:23:53 -Také to potom Varič.
    -Varič?
  • 00:23:56 No, akože vyvaríme niečo z toho.
    Že to zafunguje.
  • 00:24:00 I slovenskej název jste měli
  • 00:24:02 a pak jste se usnesli
    na tom anglickým, jo?
  • 00:24:05 Ono nebolo fakt času.
  • 00:24:06 A potom sme si povedali,
    prečo nie? Tak No Name.
  • 00:24:08 Napokon sa nam ozývaly kapely,
    ako keby zo sveta.
  • 00:24:12 Máme kolegovcov No Name v Japonsku,
  • 00:24:14 máme kolegovcov heavy metal,
  • 00:24:16 nejaký sa hrá ve Venezuele,
    No Name.
  • 00:24:18 Potom v Bosne Hercegovine,
    majú takých tych upršaných,
  • 00:24:22 krásnych vlasatých chlapcov,
    sme nemohli konkurovať.
  • 00:24:27 Neviem prečo teda, hej?
    Vo Finsku je tiež metal No name.
  • 00:24:32 -Takže je těch kapel s tímhletím...
    -Je, je.
  • 00:24:34 -Ale iba jedna je fantastická.
    -No jasně, jasně.
  • 00:24:44 Já jsem vlastně říkal,
    že jste pořád podle nějakých anket
  • 00:24:48 nejúspěšnější slovenská kapela
    tady v Česku.
  • 00:24:52 To je asi pravda, ne?
    To platí pořád!
  • 00:24:55 -Jak to máte na Slovensku?
    -Na Slovensku už Sláviky nie sú.
  • 00:24:58 Sa zrušila tá anketa.
  • 00:24:59 Takže v pravý čas sme prešli
    do ankety Zlatý Slavík v Čechách,
  • 00:25:03 v rámci kategórie "najoblúbenejší
    zahraničný interpret".
  • 00:25:06 Nie len slovenský.
  • 00:25:08 Máme to 7násobne po sebe,
    takže je to také velmi lichotivé.
  • 00:25:11 A tak ja som sa už pýtal
    pána organizátora,
  • 00:25:14 či niečo netreba zmeniť,
    že to už vyzerá, že sme si,
  • 00:25:18 ako Timkovci kúpili Slávika,
    ako rodina.
  • 00:25:21 A on hovoril: Hele, když Kája
    může pořád, tak No Name taky.
  • 00:25:33 No vy nějak fungujete,
    i když tak jako se říká někdy,
  • 00:25:37 že přece jenom ty naše jazyky
    se pomaličku vzdalujou.
  • 00:25:40 Já si to sice nemyslím,
    ale nemáte s tím problém,
  • 00:25:43 že by vám nerozuměli tady,
    o čem zpíváte?
  • 00:25:45 Vy máte, mimochodem,
    velmi pěkný a zajímavý texty.
  • 00:25:48 Byla by to škoda,
    kdyby vám nerozuměli.
  • 00:25:50 Ste laskavý, ďakujem.
    Rozumejú, samozrejme.
  • 00:25:53 Tý, čo chcú, rozumejú všetko,
  • 00:25:55 tý, čo chcú vysvetliť všetko,
    napr. lúbim ťa,
  • 00:25:58 tak tý sa to spýtajú 2 x, 3 x,
    až jim to ukážete, to je logické.
  • 00:26:02 A potom máme v kapele,
  • 00:26:05 my sme totiž prototyp
    europskej kapely,
  • 00:26:07 ktorá funguje v rámci Čech,
    Slovenska, máme 5 Slováci,
  • 00:26:10 máme klávesaka, ktorý je Slovák,
    ale maďarskej národnosti.
  • 00:26:15 Tak ten dokáže aj husitov vašich
    aj Praotca Čecha
  • 00:26:19 zmeniť na nepoznanie,
    lebo ten sa snáži rozumieť,
  • 00:26:22 ale niekedy vypadnú z neho
    také veci, ktoré podla mňa
  • 00:26:25 skutočne sa stanú
    takými legendami.
  • 00:26:28 Poslednikrát sme išli,
    hráli sme v obci Velké Heraltice,
  • 00:26:32 zavolali, 750 výročie obce.
  • 00:26:35 Tak, my sme Slováci,
    tuto je Maďar, sme v EU
  • 00:26:37 a sme úspešný aj v Čechách
    a na Morave,
  • 00:26:39 čo keby vám k tým 750 rokom
    náš Maďar zaspieval českú lidovku?
  • 00:26:44 To by bolo proste!
    No tak začal spievať, že:
  • 00:26:46 Co jste hasiči, co jste dělali?
    My, že super a hovorí refrén:
  • 00:26:54 Že jste nám ten pivo,
    pivo, pivopárek shořet nechali!
  • 00:27:00 A potom sme hráli,
    všetci odpadli,
  • 00:27:02 Velké Heráltice, my tiež teda,
  • 00:27:06 zastavil som, Zoli,
    prosím ťa, zopakuj mi ten text.
  • 00:27:09 A Zoli, nechaj tak. Už nechaj tak.
    Zafungovalo to.
  • 00:27:13 Sme hráli potom
    v plzeňskom pivovare.
  • 00:27:15 Ja som to, ako škodoradostný
    Slovačisko,
  • 00:27:18 hned vytiahol na kolegu.
  • 00:27:19 Abyste vedeli, drahá Plzeň,
    Zoli, to je pivovar,
  • 00:27:22 o tom sa spieva, tak nám Zoli
    to pretextoval na pivopárek.
  • 00:27:25 Všetci rehot. A Zoli prišiel
    po autogramoch,
  • 00:27:27 díky ti, Igor, všetko funguje.
  • 00:27:29 Prečo? Prišla malá holčina
    a hovorí za Zolim:
  • 00:27:32 Ujo Pivopárku, můžete dát podpis?
    Takže už je Pivopárek.
  • 00:27:42 Mimochodem, vy jste taky trošku
    v jednom případě tomu pomohli,
  • 00:27:47 že jste udělali takovej,
    řekl bych federální duet.
  • 00:27:49 S kapelou Chinaski jste udělali
    jednu společnou píseň.
  • 00:27:53 Oni zpívají samozřejmě česky.
    Víte, kterou myslím?
  • 00:27:56 -Ná ná ná.
    -Cože?
  • 00:27:57 Ná ná ná sa to volá.
  • 00:28:00 Ná ná ná,
    mnoho priatelských slov.
  • 00:28:02 To ani nevím,
    že se to jmenuje takhle.
  • 00:28:04 Nevadí.
  • 00:28:04 To taky dalo práci
    vymyslet takovejhle název.
  • 00:28:07 Ná ná ná, teda.
    A to jste na to byli 2, co?
  • 00:28:12 -Nie, nie, vymyslel som to ja.
    -Vy jste to vymyslel!
  • 00:28:15 A boli sme v aute, hovorím,
  • 00:28:16 chlapci, čo keby sa to menovalo
    Ná ná ná?
  • 00:28:18 A teď sme šli a brácho hovorí,
    ne, ne, ne! Dobre.
  • 00:28:22 Potom prešlo pol roka,
    mysleli sme,
  • 00:28:23 že sa to bude volať
    Košice ? Praha,
  • 00:28:25 Praha ? Košice,
    lebo Československá,
  • 00:28:27 lebo Nadčasová, lebo také tie
    velkopusové, velkohubé.
  • 00:28:31 A potom po pol roku prišla Ivanova,
    bráchova bubeníkova svokra
  • 00:28:34 a hovorí, Ivanko, pusť mi to
    Ná ná ná.
  • 00:28:36 A telefon, brácho,
    vieš čo sa stalo? Neviem, povedz.
  • 00:28:39 Ná ná ná. Že, ty si to vedel.
    Hovorím, zvykaj si, brácho.
  • 00:28:43 Volá sa to Ná ná ná,
    vyriešil to osud.
  • 00:28:46 To je takový, že ve vlaku
    jedete nějak,
  • 00:28:48 já už si to moc nepamatuju.
  • 00:28:50 Z tý písně možná vznikal
    takový dojem, že ty kapely
  • 00:28:53 na ty koncerty jezdí vlakem.
    Ale to asi ne.
  • 00:28:56 No dnes, v situácii, keď u vás
    sa staví D1,
  • 00:28:59 u nás sa robí vela dialnic,
  • 00:29:00 si myslím, že ten vlak ako je
    na fest vzostupe.
  • 00:29:03 -Jedete taky někdy vlakem?
    -Jasne.
  • 00:29:06 -Fakt, jo?
    -Jasne.
  • 00:29:07 -No tak jako...
    -Je to perfektné.
  • 00:29:09 -Dá sa tam spať, dá sa tam...
    -Co se tam dá?
  • 00:29:14 Dá sa tam teleportovať, napr.
  • 00:29:17 Dáte si pivečka, ráno v Prahe,
    á, aký je krásny deň.
  • 00:29:20 A nič si nepamätáte.
  • 00:29:21 Je to prvý teleport
    Košice ? Praha.
  • 00:29:25 Ptal jsem se, co se změnilo.
  • 00:29:26 A teď vám řeknu,
    co jsem zaregistroval.
  • 00:29:30 Vaši fandové možná vědí,
    že jste muzikant,
  • 00:29:34 že jste skladatel, že jste textár.
  • 00:29:37 Možná nevědí, že vy jste
    vystudovanej herec.
  • 00:29:40 A že jste dokonce,
  • 00:29:41 jestli to není pravda,
    tak mně to hned řekněte,
  • 00:29:43 vstoupil na prkna slovenského
    Národního divadla.
  • 00:29:47 Vy hrajete v ND na Slovensku.
    Jak se to stalo?
  • 00:29:51 -To tam někdo umřel, nebo...
    -Robili hru Fantomasa...
  • 00:30:03 Ja som sa po 15 rokoch vrátil
    do divadla do Košic,
  • 00:30:05 kde žijeme a kde som začínal
    v divadle a do SND do Bratislavy
  • 00:30:10 sme vycestovali s hrou
    Móric Beňovský, kde ja hrám
  • 00:30:14 jednu zo 4 hlávnych postav.
  • 00:30:15 Čili vy jste to nastudovali
    v Košicích.
  • 00:30:17 A to divadlo na pozvanie
    takých múdrych ludí
  • 00:30:20 išlo do Bratislavy, hovorí,
    super, tak nam to zahrajte.
  • 00:30:23 Zahrali sme, velká sláva,
    nazpäť sa to hráva v Košiciach.
  • 00:30:26 Cože to je za hru?
    Vy jste to tak zašumloval.
  • 00:30:28 -To je Móric Beňovský.
    -Já nevím, co je to Móric Beňovský.
  • 00:30:30 Móric Beňovský, to bol taký sveták,
  • 00:30:31 o ktorého sa bijú Slováci, Maďari,
    Poliaci, všetci, že...
  • 00:30:34 -To je historická postava.
    -Áno, áno.
  • 00:30:36 On fungoval, Madagaskar,
    všetky kmeny stmelil atd.
  • 00:30:41 A kýmže to bolo v case Uhorska,
  • 00:30:42 tak Maďari furt chodia
    na ten jeho pomník,
  • 00:30:44 namalujú maďarskú vlajku.
  • 00:30:45 Potom prídu Poliaci,
    lebo mal odtial ženu,
  • 00:30:48 namalujú polskú vlajku.
  • 00:30:49 Potom prídu Slováci na pomník,
    dáme slovenskú vlajku,
  • 00:30:52 ale je to v principe všetkých,
  • 00:30:54 ale hlavne je to človek,
    ktorý, dneska by sa to hodilo,
  • 00:30:57 lebo to je človek, ktorý tvrdil
    v rámci kolonizácie,
  • 00:30:59 Madagaskar Francúzmi, Britmi,
    dneska je to velmi aktuálna téma.
  • 00:31:03 -A koho tam hrajete?
    -Ja hrám človeka, ktorého zabije.
  • 00:31:08 Za 20 let jste těch písní
    vyprodukovali samozřejmě hodně.
  • 00:31:11 Vy teď budete nějak
    slavit to výročí. Nebudete?
  • 00:31:13 Budúci rok, 2016 chystáme turné
    aj k tomu albumu.
  • 00:31:17 20 let za No Name.
  • 00:31:19 Ale řekněte, to tak bejvá
    u těch kapel,
  • 00:31:22 že produkujete jistě nové písně,
  • 00:31:25 ale furt po vás chtěj
    Prerezal som si žily.
  • 00:31:28 Jasne.
  • 00:31:29 Čím to je, že kritik
    nenapíše píseň.
  • 00:31:32 -Že to furt chtěj po vás?
    -To máte zmáknutý.
  • 00:31:34 -Cože?
    -Že to máte zmámknutý.
  • 00:31:35 Ty dvě mám zmáknutý, ano.
  • 00:31:40 -Chtěj to po vás pořád?
    -Chvála Bohu.
  • 00:31:42 -Bolo by zlé, keby to nechceli.
    -Já vím.
  • 00:31:44 Ale že ty nový se těžko prosazujou.
  • 00:31:46 Já to vím od různých kamarádů
    z kapel jinejch a zpěváků.
  • 00:31:49 Jak to je u vás?
    Daří se vám prosazovat ty nový?
  • 00:31:52 Máte třeba nějakou kolekci
    novejch písní?
  • 00:31:54 Máme nový album, mesiac,
    týždeň starý, volá sa S láskou
  • 00:31:59 a už je tam pieseň S láskou,
    je tam pieseň Povedz mi,
  • 00:32:01 takže darí sa to, ale tie piesničky
  • 00:32:03 musia byť do istej miery,
    samozrejme, kvalitne napísané.
  • 00:32:06 Je to tak ako samochvála,
    ale dobre sa chváli samo,
  • 00:32:08 takže s tým problém nemáme.
  • 00:32:12 A 2. vec je tá,
    že tie prvé piesničky,
  • 00:32:16 ako je Get Satisfaction Brownstone,
    to sú neprekonatelné veci.
  • 00:32:21 -To je tzv. otvírák.
    -To vy hrajete.
  • 00:32:24 Nie. Hráli sme niekedy na svatbách.
    keď sme začínali.
  • 00:32:27 Co tím chcete teda říct?
  • 00:32:29 Že proste piesnička žije,
    čím to je.
  • 00:32:31 To sú tie na úvode kariéry.
  • 00:32:32 Alebo, ja neviem, proste
    New York, New York, Frank Sinatra.
  • 00:32:35 Nikdy nebude už žiadná taká,
    ktorá bude ako tá prvá.
  • 00:32:38 Lebo to sú tie prvé piesne,
    všetci ju spoznajú, kapelu.
  • 00:32:41 A potom, ak ste šikovný,
    dokážete dať ďalšie pekné věci,
  • 00:32:44 ale ten boom toho otvorenia už ne.
  • 00:32:47 Řekli jste si s bráchama,
    jak vidíte tu budoucnost?
  • 00:32:51 Dobře, 20 let ta kapela existuje.
    Máte nějakej limit?
  • 00:32:54 Kdy jste si říkali, kluci,
    až to bude 30 let,
  • 00:32:57 tak to zapíchneme?
  • 00:32:58 Nebo máte nějakou takovouhle?
    Jak dlouho chcete hrát?
  • 00:33:00 Máme velký vzor,
  • 00:33:02 nášho spoločného priatela
    Petra Jandu, ktorý teda...
  • 00:33:07 Jakože 42 km maraton je nič,
    podla mňa, pre neho. Fantastický.
  • 00:33:12 Sme sa o tom bavili,
    hovorí Peter...
  • 00:33:14 Co říkal?
  • 00:33:15 O tých 20 rokoch,
    sme hrali spolu v Humpolci.
  • 00:33:18 A povídali. Jó, 20 let být slavnej,
    jako to jo.
  • 00:33:22 Ale být slavnej 50 let,
    to můžu říct jen já.
  • 00:33:32 Toto je naša méta.
    Toto je naša méta.
  • 00:33:35 Čili ten výhled, pořád choděj
    žádosti, objednávky?
  • 00:33:40 Ak sa možem pochváliť,
    chválim celý čas.
  • 00:33:44 Týždeň dozadu nám prišiel koncert
    nas 5. augusta, srpna 2017.
  • 00:33:51 A už vieme, že hráme
    v Žiari nad Hronom
  • 00:33:53 ako hlavné hviezdy City Fest.
  • 00:33:55 Už treba len dožiť.
  • 00:33:58 Ať vám to dlouho vydrží!
    Igor Timko!
  • 00:34:14 Naším dalším hostem je mladá,
  • 00:34:16 nebojím se říct,
    půvabná česká herečka
  • 00:34:19 Eva Josefíková!
  • 00:34:33 To je mladý Kania, starý Timko.
  • 00:34:37 -Já vás tady vítám, Evo.
    -Děkuju.
  • 00:34:40 Já nevím, to jsem se možná moh
    zeptat před začátkem,
  • 00:34:43 jestli víte, že jme si spolu
    zahráli ve filmu.
  • 00:34:46 Víte to?
  • 00:34:47 Ano. My jsme si spolu zahráli
    ve filmu Probudím se včera.
  • 00:34:50 Ne, že bysme se
    v tom filmu potkali.
  • 00:34:52 To jsme se, bohužel nepotkali
    na place.
  • 00:34:53 -Ale byli jsme oba v jednom filmu.
    -Ano, ano. To máte pravdu.
  • 00:34:57 Tak si to pamatujete přesto,
    že jsme se tam nepotkali?
  • 00:35:00 Já si to pamatuju potom
    z té televize.
  • 00:35:02 Když jste na sebe koukala
    a najednou koukáte...
  • 00:35:05 Ne, já jsem samozřejmě
    koukala na vás.
  • 00:35:07 Jo! To jste musela bejt
    hodně pozorná.
  • 00:35:13 Jsem tam byl asi minutu!
    Prodavače drogerie jsem tam hrál.
  • 00:35:17 Pamatujete si?
  • 00:35:18 Prodavače drogerie
    jsem hrál ve filmu!
  • 00:35:21 To je tak jako na okraj,
    jestli vůbec to víte,
  • 00:35:23 že jsme spolu tvořili.
  • 00:35:26 Vy jste ovšem vplula
    do světa divadla, by se dalo říct,
  • 00:35:30 rolí Barunky
    z Babičky Boženy Němcový.
  • 00:35:33 Ano, to je pravda.
  • 00:35:34 Do pražského světa divadla
    jsem vplula Barunkou.
  • 00:35:39 Musím říct, že asi ten nápad,
  • 00:35:40 jak na vás teď poprvé
    zblízka koukám,
  • 00:35:44 trošku tý Libušce Šafránkový
    z tý doby podobná jste!
  • 00:35:47 To možná někoho napadlo,
    když vás viděl.
  • 00:35:50 Ano, to je právě napadlo,
  • 00:35:52 když jsem byla na přijímačkách
    na DAMU.
  • 00:35:55 -Vy jste tam deklamovala Babičku?
    -Ne, ne, to ne!
  • 00:35:59 Ale zrovna jim v ND
    otěhotněla herečka Magda Borová.
  • 00:36:03 -A ta hrála Barunku?
    -A ta hrála Barunku.
  • 00:36:05 Takže Barunku hrát v 7. měsíci
    asi nešlo.
  • 00:36:08 -To by nebylo úplně...
    -To by se Němcová teda...
  • 00:36:15 Moderní pojetí Babičky by to bylo.
  • 00:36:18 Oni si mě tam právě všimli,
  • 00:36:20 že jsem typově svým způsobem
    adekvátní,
  • 00:36:24 takže mě tam do toho angažovali
  • 00:36:27 a já jsem do toho vplula
    tak rovnou po hlavě.
  • 00:36:29 Na Národní. A vy jste odněkad
    z toho Slovácka.
  • 00:36:33 Z Uherského Hradiště.
  • 00:36:35 Dokonce jsem někde zaregistroval
    takovej titulek,
  • 00:36:38 to víte, když člověk se prochází
    po tom internetu,
  • 00:36:41 chce študovat v Americe,
    tak jako kouká,
  • 00:36:45 já ty články, se vám přiznám,
    já jsem obětí těch titulků.
  • 00:36:48 A tam jsem třeba viděl titulek
    u vašeho jména:
  • 00:36:52 Nejkrásnější česká herečka.
    To jste sama o sobě někde řekla?
  • 00:36:58 Nebo to vám prostě dali
    takovou nálepku?
  • 00:37:00 Já nevím, jestli je dobrý
    nosit takovou nálepku.
  • 00:37:03 Zase je to zavádějící,
    hrát jen ty kladný naivky, ne?
  • 00:37:06 No, je to zavádějící.
  • 00:37:08 Já bych to ze sebe
    tak ráda sloupla.
  • 00:37:09 Pro někoho jsem, pro někoho nejsem,
    já s tím nic neudělám.
  • 00:37:12 Ale je pravda,
    že i v současné době,
  • 00:37:15 kdy je mi vlastně 25, tak hraju
    víceméně jenom,
  • 00:37:21 ale zase širokou škálu naivek
  • 00:37:24 a různých takových
    koketních postav.
  • 00:37:27 Koketních postav.
  • 00:37:30 Když si vybavím 1. film,
    ve kterým jste hrála,
  • 00:37:33 tam jste nehrála žádnou
    koketní naivku, že ne?
  • 00:37:37 Tam jste hrála, to řekněte sama.
    Co jste hrála ve svým 1. filmu?
  • 00:37:40 Úplně 1. film, který jsem natáčela,
    to bylo Piko s Tomášem Řehořkem
  • 00:37:44 a tam jsem hrála feťačku.
  • 00:37:45 No, to jsem si myslel, právě.
    To už je pro herečku sousto.
  • 00:37:49 To už je dobrý.
  • 00:37:50 Teď taky hraju feťačku na divadle,
    to je taky super.
  • 00:37:54 To se pořádně vyřádím.
  • 00:37:56 A to jste čerpala někde,
    chodila jste,
  • 00:37:59 tak jak to někdy dělaj
    americký herci, do toho prostředí?
  • 00:38:03 Já vím, že Dustin Hoffman,
    když hrál,
  • 00:38:06 chodil pozorovat ty autisty.
  • 00:38:08 Chodila jste někam
    ty feťačky pozorovat?
  • 00:38:11 Sama určitě
    tyhle zkušenosti nemáte.
  • 00:38:14 Ne, tak, já jsem,
    to bylo v prváku na DAMU
  • 00:38:16 a to jsem ještě hodně často
    jezdila domů
  • 00:38:18 a jezdila jsem vlakem.
  • 00:38:20 Takže vlastně 1 x tejdně
    jsem procházela tím Sherwoodem,
  • 00:38:24 tím parkem a tam vlastně
    jsem to pozorovala,
  • 00:38:27 tam jsem se na to připravovala,
    bez nějakého extrémního záměru.
  • 00:38:32 Čili, že jste si
    k někomu sedla na lavičku, co?
  • 00:38:36 To taky!
    To jsem jednou udělala taky!
  • 00:38:38 Protože to jsme v prváku na DAMU
    dělali klauzury,
  • 00:38:41 kde jsme inscenovali
    rozhovory s bezdomovcema.
  • 00:38:46 A já jsem právě takhle jednou
    čekala na vlak, který se mi zpozdil
  • 00:38:51 a přišla za mnou
    paní bezdomovkyně...
  • 00:38:53 -Paní bezdomovkyně!
    -Paní bezdomovkyně.
  • 00:39:04 -Paní bezdomovkyně Renata!
    -Renata?
  • 00:39:07 Ano, ano. Přišla mě požádat
    o cigaretu
  • 00:39:09 a já jsem jí dala cigaretu.
  • 00:39:12 A zároveň mi říkala, slečno,
    tady ale, už je 10 hod. večer,
  • 00:39:15 už je moc pozdě večer,
    já vás poprosím,
  • 00:39:17 já tady s váma budu,
    než to dokouříte a potom,
  • 00:39:21 kdybych vás mohla poprosit,
    běžte dovnitř.
  • 00:39:23 Já se tady o vás bojím.
    Já jsem tady viděla takových věcí!
  • 00:39:27 A my jsme zrovna připravovali
    ty klauzury.
  • 00:39:28 Takže já jsem vycítila příležitost
    a zapředla jsem se s ní do hovoru.
  • 00:39:34 A nakonec to zpoždění toho vlaku
    bylo přes hodinu
  • 00:39:38 a já jsem tady s tou paní
    strávila přes hodinu,
  • 00:39:40 ona mně mezitím povyprávěla
    celý svůj příběh.
  • 00:39:42 A když už já jsem musela
    běžet na vlak,
  • 00:39:45 tak mě pozvala k sobě domů!
  • 00:39:48 -Bezdomovkyně měla domov!
    -Ano. Pozvala mě k sobě domů.
  • 00:39:52 Říkala, slečno, ať se nebojíte,
  • 00:39:54 my vám to rádi s přítelem
    všecko povykládáme.
  • 00:39:57 Jsme tady za 7. nástupištěm,
    tam, jak jsou ty staré baráky,
  • 00:40:02 tak my tam z levé strany,
    my tam bydlíme.
  • 00:40:04 Tak přijďte za náma, vezměte si
    nějakého kamaráda, ať se nebojíte
  • 00:40:08 a ať jste jako krytá
    a my vám to rádi povykládáme.
  • 00:40:11 Takže my jsme se pak domluvili,
    třeba o týden později,
  • 00:40:15 já jsem si vzala s sebou
    svého spolužáka, šli jsme tam,
  • 00:40:19 přinesli jsme jim nějaké dárky,
    jídlo a tak...
  • 00:40:28 -Taky pití nějaký, ne?
    -A přišli jsme na návštěvu.
  • 00:40:32 A oni na nás zapomněli.
    Ale byli doma.
  • 00:40:34 A potom nás hrozně hezky uvítali
    a zase jsme tam s nima strávili...
  • 00:40:37 -Oni vás nečekali.
    -Nečekali nás.
  • 00:40:38 -Měli práci nějakou.
    -Ne. Neměli úplně naklizeno.
  • 00:40:42 Jo, neměli naklizeno!
  • 00:40:52 Se omlouvali,
    že nemaj vyluxováno.
  • 00:40:55 A opět jsme tam s nimi strávili
    2 krásné hodiny.
  • 00:40:58 -A oni vám řekli příběh.
    -A oni nám řekli svůj příběh.
  • 00:41:00 A úplná pointa všeho toho,
    co já tady říkám, tak je ta,
  • 00:41:05 že my jsme přišli
    s tím spolužákem do třídy,
  • 00:41:07 za těma našima režisérama
    a dramaturgama,
  • 00:41:09 kteří to s námi měli připravovat
    a přišli jsme tam, říkali jsme:
  • 00:41:14 Máme skvělý příběh!
  • 00:41:15 Máme tady tu Renatu
    a toho jejího přítele,
  • 00:41:18 tohle všechno se tam stalo.
  • 00:41:20 A jeden z těch našich režisérů
    říká,
  • 00:41:25 Renata, z Hlaváku, jasně.
  • 00:41:28 A takhle před nás položil
    asi 60tistránkový záznam
  • 00:41:34 vlastně toho rozhovoru s ní,
  • 00:41:36 už jako přepsaný
    do té konečné hry,
  • 00:41:39 kterou my jsme měli hrát.
  • 00:41:40 -Jakto?
    -Protože my, náhoda!
  • 00:41:43 On se setkal s tady tou paní
    zajímavou,
  • 00:41:46 my jsme se setkali taky.
  • 00:41:48 A já jsem vlastně potom
    tu Renatu hrála.
  • 00:41:51 Jak jsem říkal, já jsem obětí
    těch titulků
  • 00:41:53 a možná nejsem jedinej,
    který, když vidí vás,
  • 00:41:57 nebo slyší vaše jméno,
    asi 8 různejch titulků:
  • 00:42:02 Josefíková odstěhovala se od Mádla!
  • 00:42:05 To je takový, není to zásadní
    ve vašem životě,
  • 00:42:09 je to spíš soukromý.
  • 00:42:10 Oni radši to soukromí,
    než ta práce! Tak to necháme bejt.
  • 00:42:13 A kam jste se stěhovala?
  • 00:42:18 -Jenom to spláchneme!
    -Na Vinohradech jsem!
  • 00:42:21 Na Vinohradech.
  • 00:42:23 Objevuju krásy Vinohrad a Grébovky
    a toho vinného altánku tam.
  • 00:42:26 Možná vám to nebylo ani moc,
    neříkám příjemný,
  • 00:42:29 ale když herečka s hercem,
    lepší je být sama, jako Josefíková.
  • 00:42:35 Sám za sebe. Lepší je, když člověka
    znají lidi skrz jeho práci,
  • 00:42:40 než skrz jeho osobní život.
  • 00:42:42 To je důležitá věc!
  • 00:42:43 A jak jsem oběť těch titulků,
    tak mně utkvěl ještě jeden
  • 00:42:47 a sice: Josefíková...
  • 00:42:52 Počkejte, jak ono to bylo?
    Jméno tam bylo určitě.
  • 00:42:56 Josefíková nemá problém
    se před kamerou obnažit.
  • 00:43:00 -Já si na to velmi dobře pamatuju.
    -No to jsem rád.
  • 00:43:03 Protože to byl 1, titulek
    v bulváru, který o mně kdy vyšel.
  • 00:43:09 A přesné znění bylo. Josefíková:
    Pro roli se klidně svléknu.
  • 00:43:17 A celý tento titulek,
    nebo tento článek vzniknul tak,
  • 00:43:20 že my jsme měli tiskovou konferenci
    k filmu Signál,
  • 00:43:23 já jsem si odskočila na toaletu,
    vracela jsem se z toalety,
  • 00:43:27 sbíhala jsem v MATu z těch schodů
    a teď mě tam odchytla paní,
  • 00:43:33 která se mi nijak nepředstavila,
    vypadala jako fanynka filmů
  • 00:43:37 a říkala, a co vy, co tam hrajte
    a jak se máte?
  • 00:43:40 Neměla ani mikrofon, nebo něco,
  • 00:43:42 tak já si tam s ní chvilku povídám,
    protože za chvilku mě tam zavolají.
  • 00:43:46 A říkala, co vy tam hrajete?
    Aha, jé, to je hezké.
  • 00:43:50 To tam máte nějaké odhalené scény?
  • 00:43:52 Já říkám, ne, nemám tam
    žádné odhalené scény.
  • 00:43:54 Říká, a kdybyste v nějakém scénáři
    byla odhalená scéna,
  • 00:43:58 tak byste se svlíkla?
  • 00:44:00 Já říkám, tak velmi nerada bych,
    ale kdyby to ten scénář vyžadoval
  • 00:44:04 a kdyby to tam nebylo prvoplánově,
    tak asi by se to stalo.
  • 00:44:11 Tak jsem potom odešla na to pódium,
    dělali jsme tam ty medvědy,
  • 00:44:15 takhle jsme tam povídali...
  • 00:44:17 Jak, medvědy?
  • 00:44:18 To je takové to,
  • 00:44:19 jak přijde ta delegace
    před to plátno.
  • 00:44:22 Všichni tam přijdou, ukloní se
    a odejdou. To jsou takoví medvědi.
  • 00:44:27 A 2. den v novinách?
  • 00:44:28 A 2. den v novinách, Josefíková:
    Pro roli se klidně svléknu.
  • 00:44:33 A volali mi to moji rodiče.
  • 00:44:37 A já jsem z toho byla špatná
    asi týden.
  • 00:44:41 -Naši z toho byli špatní.
    -Rodiče rok, ne?
  • 00:44:44 Vzhledem k tomu, že frekvence
    těch článků velmi podobně laděných
  • 00:44:49 se začala zhušťovat,
  • 00:44:51 takže já jsem naučila naše
    i ve Vlčnově, na malé vesnici,
  • 00:44:57 že by se tomu měli spíš jen smát
    a já už se tomu směju taky,
  • 00:45:01 protože to bych se asi zbláznila,
  • 00:45:03 kdybych si měla dělat starosti
    z toho, co si kdo myslí.
  • 00:45:08 A víte, co je zajímavý?
  • 00:45:09 Že já, když jsem si to tam zadal
    na ten internet,
  • 00:45:12 tak mně vám tam vyjel
    nějakej dánskej seriál.
  • 00:45:14 Ale to je asi nějaká blbost, že jo?
  • 00:45:15 Ne, to není blbost!
  • 00:45:17 Vy jste v tom dánským seriálu
    hrála nějakým?
  • 00:45:20 Ano, já jsem hrála
    v dánským seriálu...
  • 00:45:22 Tak asi ne oblečená!
  • 00:45:23 Protože mně vyjelo to obnažování
    v souvislosti s dánským seriálem.
  • 00:45:28 -Tam jste asi něco ukázala.
    -Ano, ano.
  • 00:45:30 To zase byl titulek ve znění:
  • 00:45:32 Josefíková ukázala něco
    i pro dolňáky.
  • 00:45:37 To je taková vrcholná scéna
    strašně dramatická,
  • 00:45:41 já tam takhle brečím.
  • 00:45:42 Co jste tam hrála?
  • 00:45:44 Hrála jsem tam cikánskou
    němou dívku,
  • 00:45:48 přítelkyni hlavní postavy.
  • 00:45:51 -Němou.
    -Němou.
  • 00:45:52 A já ji tam vlastně provázím
    celým tím příběhem,
  • 00:45:55 je to 8midílný dánský seriál,
    jmenuje 1864,
  • 00:45:58 doufám, že to bude brzo
    k vidění i tady.
  • 00:46:01 -Tady ještě neběžel?
    -Tady neběžel. Doufám, že poběží.
  • 00:46:05 A byl to pro mě velký zážitek
  • 00:46:08 a asi největší filmová zkušenost
    pro mě, nejzásadnější.
  • 00:46:13 -A němá.
    -Němá.
  • 00:46:15 Nemusela jste se učit dánsky,
    když němá role.
  • 00:46:18 Ale vlastně taky trochu ano.
  • 00:46:19 Protože, když kolem vás se děje
    nějaký dialog,
  • 00:46:25 ono pořád nestačí dělat jen
    ping- pong,
  • 00:46:28 ale člověk musí taky vědět,
    o čem oni se baví,
  • 00:46:30 že třeba toto slovo,
    na který oni dávají důraz,
  • 00:46:33 znamená vražda.
  • 00:46:35 Takže vlastně celé
    to ureagovat nějak
  • 00:46:39 po smyslu toho dialogu,
    který se tam děje.
  • 00:46:43 Takže vlastně některá
    ta dánská slova...
  • 00:46:45 Kdy se to točilo?
  • 00:46:47 Točili jsme to, tuším,
    2 nebo 3 roky zpátky.
  • 00:46:52 Když už, jak mně to jde řetězově,
    mluvím o těch titulcích z novin,
  • 00:46:57 v souvislosti s vaším jménem,
    tak nevím,
  • 00:47:00 ale opravdu moje paměť,
    na to nemůžete spoléhat:
  • 00:47:03 Josefíková hledá mladého
    bohatého podnikatele.
  • 00:47:08 To jste byla nějaká,
    trauma po rozchodu. Co?
  • 00:47:14 A rovnou mladýho!
    Mně to nedošlo!
  • 00:47:22 -Já vám děkuju za pozvání!
    -Co?
  • 00:47:25 Já vám děkuju za pozvání.
    Ne, to vzniklo tak...
  • 00:47:29 To já jsem z legrace plácla
    do jednoho rozhovoru,
  • 00:47:35 protože jsme to právě řešily
    s kamarádkama, někdy v období daní,
  • 00:47:41 že jsme si tak stýskaly
    nad těma daněma.
  • 00:47:43 -Že je musíte platit.
    -Že je prostě musíme platit.
  • 00:47:47 A tak jsme říkaly,
  • 00:47:49 že práce není a co budeme dělat,
    že vlastně nic neumíme.
  • 00:47:53 Že nás hrozně baví práce s lidma,
  • 00:47:56 že bysme klidně obsluhovaly
    i v kavárně,
  • 00:47:58 ale ono je to vlastně trapný,
    takže jsme z legrace prosím,
  • 00:48:03 z legrace, jsme vymyslely plán,
    že si najdeme nějakého mecenáše,
  • 00:48:07 který otevře kavárnu,
  • 00:48:09 kde budou obsluhovat herci,
    kteří zrovna nemají práci.
  • 00:48:13 Což bude fungovat
    jako supercastingová agentura,
  • 00:48:15 že tam budou chodit režiséři
    na kafíčka, že tam tak přijdete...
  • 00:48:23 A tohle jsem plácla
    v jednom rozhovoru z legrace
  • 00:48:26 a ono se to šíří, jak lavina.
  • 00:48:30 Já vůbec nechápu proč,
    takovou hloupost, s prominutím,
  • 00:48:33 takhle si to přebírají ty média,
    tak se na to všichni ptaj.
  • 00:48:38 A víte, že to není
    tak blbej nápad?
  • 00:48:40 -Není!
    -Že to není blbej nápad!
  • 00:48:41 -Do toho půjdem.
    -Vidíte, chudej a...
  • 00:48:50 Že to je dobrej
    podnikatelskej záměr?
  • 00:48:52 Rozjel bych to v Košicích ještě.
    Aby sehnaly mecenáše.
  • 00:48:56 -Tam podnikáme my.
    -Pánská je volná?
  • 00:49:01 Já nevím, jestli je to,
  • 00:49:02 to by byla úplně první kavárna
    toho typu, že by jen herci...
  • 00:49:06 Že by to byl koncept,
    to by bylo první.
  • 00:49:08 Já vím, že dnes to mají herci tak,
  • 00:49:09 že by někdo byl v angažmá
    v jednom divadle,
  • 00:49:12 co tak tady slyším,
    to máte tak jako rozprášený,
  • 00:49:16 že hrajou herci třeba
    ve 4, 5 divadlech najednou.
  • 00:49:19 Máte to taky tak?
  • 00:49:20 Já to mám rozprášené tak,
    že já hraju v 6 divadlech najednou.
  • 00:49:23 V 6 divadlech dokonce!
  • 00:49:24 A ještě k tomu postaru
    a mám to tak ráda,
  • 00:49:27 jsem teď v angažmá čerstvě.
  • 00:49:30 -Ve Švandově divadle.
    -Ve Švandově divadle jste nastálo.
  • 00:49:33 A kromě toho ještě
    v 5 dalších scénách.
  • 00:49:36 -V pražskejch?
    -4 pražské a 1 kladenská ještě.
  • 00:49:40 -Takže na Kladno ještě jezdíte.
    -Ano, ještě na Kladno.
  • 00:49:43 Takže ta škála těch rolí je určitě
    tím pádem o to pestřejší.
  • 00:49:46 Je to, říkám, široká škála,
    pestrá široká škála naivek.
  • 00:49:52 A zároveň máte na ten nájem
    v tom novým...
  • 00:49:56 -To se dá, to se dá.
    -Kde bydíte teďka.
  • 00:49:58 Ano, dá se to zvládnout.
  • 00:50:00 -Sama zatím.
    -No.
  • 00:50:03 On by se tam asi
    ani nikdo jiný nevešel.
  • 00:50:06 -Ne?
    -Ne.
  • 00:50:07 Já mám ráda takové útlé prostory,
    abych je zvládla uklidit.
  • 00:50:12 Já nemůžu bydlet ve velkém bytě,
    protože já to pak nezvládám
  • 00:50:15 a pak za mnou nemůžou
    chodit návštěvy
  • 00:50:17 a já má ráda návštěvy.
  • 00:50:19 Takže jsem se nastěhovala
    do takového bytu,
  • 00:50:21 který je tak akorát,
  • 00:50:22 abych to tam stihla většinou,
    no, tak jako...
  • 00:50:27 -Rychle upratovat.
    -Nerada uklízíte!
  • 00:50:31 No vidíte, co už všecko
    o vás víme! Herečka, bordelářka!
  • 00:50:38 -Mamka bude mít hroznou radost.
    -Mamka bude mít...
  • 00:50:50 Tak abysme to měli komplet.
    To je divadelní činnost.
  • 00:50:54 A teď, kdy vás diváci televizní,
    případně v kinech uvidí?
  • 00:50:59 Pracujete? Je nějaká nabídka?
    Máte už něco hotovýho, natočenýho?
  • 00:51:02 -Já teď hodně spolupracuju s ČT.
    -To je výborný!
  • 00:51:08 Teď jsem čerstvě dotočila
    takový komediální seriál.
  • 00:51:14 -Televizní?
    -Televizní, 5tidílný.
  • 00:51:16 -S pracovním názvem Kosmo.
    -Kosmo?
  • 00:51:19 Kosmo. A na to se těším moc.
  • 00:51:21 Protože už když jsem pročítala
    ty scénáře,
  • 00:51:24 tak jsem se smála nahlas a velmi.
  • 00:51:26 Budeme se těšit.
    Eva Josefíková!
  • 00:51:37 Přátelé, pro dnešek je to
    samozřejmě všechno,
  • 00:51:42 já vám děkuju za vaši pozornost
  • 00:51:44 a samozřejmě děkuji
    našim dnešním hostům.
  • 00:51:46 Kterými byli: Eva Josefíková,
    Igor Timko, Ondřej Kania!
  • 00:51:55 Na shledanou! Medvědy děláme.
    Medvědy děláme.
  • 00:52:03 Skryté titulky
    Eva Svobodová

Související