iVysílání

stránky pořadu
Premiéra:
20. 5. 2008
09:00 na ČT1

1 2 3 4 5

31 hlasů
2077
zhlédnutí

Znáte je dobře?

Mikoláš Aleš

14 min | další Vzdělávání »

upozorňovat

do playlistu

Přehrávač videa

Načítám přehrávač...

Znáte je dobře? - Mikoláš Aleš

  • 00:00:10 To byla podivná figura.
  • 00:00:14 Mohu říci - vlastně živelná síla.
  • 00:00:19 Živelná síla,
    pro níž nemáme u nás obdoby...
  • 00:00:27 Mirotice.
  • 00:00:28 Městečko, malebně zasazené
    do jihočeské krajiny,
  • 00:00:31 mělo ke konci 19. století
    na 1400 obyvatel
  • 00:00:35 a čítalo 162 stavení.
  • 00:00:40 Pod kostelem sv. Jiljí,
  • 00:00:42 v domku č. 119,
    na svahu k říčce Lomnici,
  • 00:00:46 se 18. listopadu 1852
    Mikoláš Aleš narodil.
  • 00:00:53 Rod Alšů zde byl velmi vážený.
  • 00:00:55 Než zchudl, vlastnil pod náměstím
    měšťanský dům, zvaný Alšovna,
  • 00:01:01 který postavil Mikolášův praděd
    Kašpar.
  • 00:01:05 Tento barokní dům
    už v Miroticích nenajdete.
  • 00:01:08 Zničil ho jeden z posledních náletů
    2. světové války v dubnu 1945.
  • 00:01:15 Mikolášův otec František,
    jinak místní písař a tajemník,
  • 00:01:19 byl svědkem dohasínající slávy
    Alšova rodu.
  • 00:01:23 V roce 1856 se František s rodinou
    přestěhoval do Písku,
  • 00:01:26 kde studovali všichni jeho
    tři synové.
  • 00:01:30 Mikoláš byl nejmladší.
  • 00:01:33 Oba jeho bratři se nedožili
    ani dvaceti let.
  • 00:01:35 Literárně nadaný František
    umřel na tuberkulózu,
  • 00:01:38 Jan, velice talentovaný malíř
    a Mikolášův vzor, skonal tragicky.
  • 00:01:44 O Velikonocích 1867 si vyšel
    se zbraní na lov čápa.
  • 00:01:49 Byl nalezen s prostřeleným srdcem.
  • 00:01:52 Snad to bylo z nešťastné lásky,
    ale nikdy se to nevysvětlilo.
  • 00:01:58 To už Alšova rodina opět bydlela
    v Miroticích,
  • 00:02:00 kam se po krátkém pobytu v Písku
    a Praze vrátila.
  • 00:02:06 Mikoláš velmi miloval svou matku:
  • 00:02:10 "Maminka si ráda zazpívala.
  • 00:02:12 Dosud při národních písních
    si na ni vzpomínám.
  • 00:02:16 Naučila mne všímat si života
    selského a venkovského."
  • 00:02:19 A Mikoláš si všímal.
  • 00:02:21 Kreslil už od svých čtyř let.
  • 00:02:24 Později i na úkor školních známek.
  • 00:02:28 Před koncem 3. ročníku
    písecké reálky
  • 00:02:30 byl dokonce ze školy vyloučen
    pro hanbaté kresby,
  • 00:02:33 které věnoval svému spolužákovi.
  • 00:02:36 Paradoxem je, že tentýž rok
    ho přijali
  • 00:02:38 na pražskou Akademii výtvarných
    umění.
  • 00:02:41 Psal se rok 1869,
    když dvaadvacetiletý Aleš
  • 00:02:45 definitivně odešel z Mirotic
    do Prahy
  • 00:02:48 protloukat se životem sám.
  • 00:02:54 Doma ho už totiž nic nedrželo.
  • 00:02:56 Maminka Veronika zemřela
    a s novou macechou si nerozuměl.
  • 00:03:00 Při studiích kreslil
    do studentského časopisu.
  • 00:03:04 Přivydělával si drobnými
    ilustracemi a vyučováním kreslení.
  • 00:03:08 Vznikají první zárodky budoucího
    Špalíčku -
  • 00:03:10 kresba Po bitvě na Bílé Hoře
    a cyklus Smysly.
  • 00:03:17 V roce 1876 byl Aleš za účast
  • 00:03:20 při studentské demonstraci
    na Akademii
  • 00:03:22 proti profesoru Woltmannovi,
  • 00:03:24 který popřel existenci českého
    umění,
  • 00:03:27 potrestán čtyřdenním vězením.
  • 00:03:31 Prosím...
  • 00:03:35 Mikoláš svými karikaturami
    prokázal,
  • 00:03:38 že má smysl pro humor a satiru.
  • 00:03:41 Jeho kresbičky vycházely nejprve
    v časopisech Paleček a Šotek.
  • 00:03:46 Později přibyly Švanda dudák,
    Humorné listy, Květy, Zlatá Praha,
  • 00:03:52 Světozor a další.
  • 00:03:58 S přítelem Aloisem Jiráskem
  • 00:04:00 ho pojil velký zájem o historii,
    českou historii.
  • 00:04:04 Jejich celoživotní přátelství
  • 00:04:06 vyústilo i v dlouhodobou
    spolupráci.
  • 00:04:08 Kromě Jiráskových děl
  • 00:04:10 ilustroval Aleš i mnohá díla
    dalších slavných spisovatelů,
  • 00:04:14 jako byli například Jakub Arbes,
    František Ladislav Čelakovský,
  • 00:04:19 Jan Neruda,
    Karel Havlíček Borovský,
  • 00:04:21 Karel Václav Rais a další.
  • 00:04:29 V roce 1877 přijal Aleš pozvání
  • 00:04:33 statkáře a mecenáše umění
    Alexandra Brandeise
  • 00:04:36 na jeho statek v Suchdole.
  • 00:04:38 Tady pilně pracuje.
  • 00:04:40 Své lásce Marii Kailové píše:
  • 00:04:43 "Večer jdeme spolu vždycky
    do maštalí,
  • 00:04:45 já kreslím koně dle přírody."
  • 00:04:49 Ten rok dokončil Mikoláš
    olej Husitský tábor,
  • 00:04:52 který od něho Brandeisovi koupili
  • 00:04:54 a začal obraz
    Nad hrobem božího bojovníka.
  • 00:05:00 V roce 1878 vznikla i známá
    olejomalba
  • 00:05:03 Setkání Jiřího z Poděbrad
    s Matyášem Korvínem.
  • 00:05:09 Aleš se do mirotického kraje
    vracel rád i proto,
  • 00:05:11 že z nedalekého Budského dvora
    pocházela jeho dětská láska,
  • 00:05:16 kterou si také 29. dubna 1879
  • 00:05:19 přivedl v mirotickém kostelíku
    k oltáři.
  • 00:05:24 A teď mám pro vás, paní Alšová,
    ještě jedno překvapení.
  • 00:05:30 Ženda podepsal včera smlouvu
    na provádění našich návrhů.
  • 00:05:34 Tak přece budeš malovat v Národním!
  • 00:05:38 Jiráskovi bezprostředně napsal:
  • 00:05:40 "Jak se zdá, jsem vítězem
    v konkurenci pro divadlo.
  • 00:05:43 A tehdy přišla hodina má!"
  • 00:05:47 Aleš se pustil s chutí do práce.
  • 00:05:48 Vždyť téma českých bájí O vlasti
    nosil v hlavě už dlouho,
  • 00:05:53 ještě dřív, než s Ženíškem
    podal návrh do komise.
  • 00:05:58 První Alšovy náčrtky a studie
    vznikly už v roce 1876.
  • 00:06:05 Zítek si představoval foyer
    tak nějak ve smyslu
  • 00:06:08 vnitřku vily Farnezinni v Římě,
    kterou vyzdobili žáci Rafaelovi.
  • 00:06:16 Chtěl skvělost, nádheru,
  • 00:06:19 ale Aleš byl sukovitý, zemitý,
    cítil ty spodní proudy v naší zemi,
  • 00:06:28 ne tu parádu.
  • 00:06:31 Je tu ještě jedna maličkost,
    týkající se Žalova.
  • 00:06:35 Žalova?
  • 00:06:38 Pánové, na tom mi nejvíc záleží,
  • 00:06:42 je to dějové vyústění cyklu,
    dějové, víte!
  • 00:06:45 Myšlenkové je jinde.
  • 00:06:47 To jde za pohřebiště.
  • 00:06:50 Pánové žádají, aby bohatýr místo
    po cestě k pohřebištím
  • 00:06:54 sjížděl do jakéhosi prostoru
    bez horizontu,
  • 00:06:59 jakoby v prázdno nicoty.
  • 00:07:06 Tak tohle pánové nepůjde!
  • 00:07:09 Svého bohatýra v prázdno nicoty
    nepošlu.
  • 00:07:14 Ale poslal bych tam nejraději vás
    a celou slavnou porotu!
  • 00:07:20 Poroučím se!
  • 00:07:22 Návrhy doznaly ještě značných
    úprav a změn.
  • 00:07:25 Utrpělo tím také Alšovo přátelství
    s Františkem Ženíškem.
  • 00:07:34 František Ženíšek,
    dá se říct tenkrát módní malíř,
  • 00:07:38 vyhověl určitým požadavkům
    na poněmčení těch lunet,
  • 00:07:45 vzpomínám třeba tady na Rudohoří,
  • 00:07:47 kdy je přemalovával na takové
    německé trpaslíky,
  • 00:07:53 a s tím teda v zásadě Aleš
    nesouhlasil
  • 00:07:56 a právě v tomto období vznikal
    mezi nimi určitý nesoulad.
  • 00:08:01 Stejně další bolesti neunikl,
  • 00:08:02 protože nebylo mu svěřeno
    barevné zpracování lunet,
  • 00:08:06 i když on jako mistr
    toho schopen byl.
  • 00:08:12 Nebyl jsem nikdy velký optimista,
  • 00:08:15 ale že z celé Vlasti zůstane
    v Národním jenom můj podpis,
  • 00:08:21 to jsem věru nečekal.
  • 00:08:23 I když lunety přečkaly
    i požár Národního divadla,
  • 00:08:26 u Alše se po roce 1884 dostavila
    nechuť dál malovat oleje.
  • 00:08:31 Sám se tenkrát vyjádřil:
  • 00:08:33 "Národní divadlo mi vyrazilo
    štětec z ruky."
  • 00:08:36 Kreslil dál uhlem, tužkou, perem
  • 00:08:38 hlavně pro časopisy, noviny
    a také ilustroval.
  • 00:08:48 V roce 1880 se Alšům narodila
    Veronika, která brzy umřela.
  • 00:08:54 Potom, vždy po roce, přišli
    na svět: Tomáš, Maryna a Eliška.
  • 00:09:00 Tomáš měl sice malířské nadání,
    ale malířkou se stala dcera Maryna.
  • 00:09:09 Alšova rodina se v Praze
    často stěhovala.
  • 00:09:11 Celkem dvanáctkrát.
  • 00:09:14 Náš významný historik umění
    20. století, Václav Vilém Štech,
  • 00:09:19 ještě Alše zažil
    a mohl s ním mluvit.
  • 00:09:23 A on všelicos a ochotně povídal,
  • 00:09:26 snad trochu pro moji příbuzenskou
    souvislost
  • 00:09:32 s architektem Rudolfem Štechem,
  • 00:09:36 který požádal Alše, aby v Plzni
    vyzdobil několik domů.
  • 00:09:40 Nakonec jich bylo celkem
    devatenáct.
  • 00:09:51 Alšův rukopis můžeme vidět
  • 00:09:53 i v kostele Panny Marie
    ve Vodňanech,
  • 00:09:55 nebo na Dvořáčkově hotelu v Písku.
  • 00:10:05 Při procházce pražskými ulicemi
    je občas dobré zvednout hlavu.
  • 00:10:09 V hlavním městě je totiž
    takových domů dvaačtyřicet!
  • 00:10:14 V letech 1880 - 1913 vyzdobil
    celkem 87 budov.
  • 00:10:26 Zajímavá je Alšova figurální
    a ornamentální výzdoba
  • 00:10:28 vestibulu Staroměstské radnice
    v Praze z let 1904 - 1909.
  • 00:10:34 Kartony a malbu na zdi temperou
    provedl Karel Špillar.
  • 00:10:41 V souvislosti s Alšem
    nelze opomenout
  • 00:10:43 jeho vztah k loutkám a loutkovému
    divadlu.
  • 00:10:47 V Miroticích totiž ještě před Alšem
    žil 22 let Matěj Kopecký.
  • 00:10:52 A navíc známý mirotický řezbář
    Sichrovský byl Alšův kmotr.
  • 00:10:57 Ten seznámil Mikoláše se syny
    Matěje Kopeckého,
  • 00:11:00 pro něž vyřezával loutky.
  • 00:11:02 A podle Alšových návrhů
  • 00:11:04 se pak od roku 1895 vyráběly
    loutky sériově.
  • 00:11:11 V rodné Alšově chaloupce,
  • 00:11:13 která byla po požáru roku 1901
    znovu postavena až v roce 1934,
  • 00:11:18 jsou právě dvě expozice:
  • 00:11:21 Loutkářského rodu Kopeckých
    a Mikoláše Alše.
  • 00:11:25 Kromě obrázků a fotografií
  • 00:11:27 je tu i křeslo a pověstný
    pracovní stolek, zvaný Šimlíček,
  • 00:11:31 na němž Aleš tvořil.
  • 00:11:34 Pražané dodneška diskutují o tom,
    kde postavit pomník Mikoláše Alše,
  • 00:11:38 ale nikde nestojí.
  • 00:11:40 Mirotičtí rodáci tak již učinili
    v 50. letech 20. století.
  • 00:11:44 Doufám, že zde bude stát i nadále
  • 00:11:46 a nebude nahrazen kupříkladu
    Anetou Langerovou,
  • 00:11:50 která se v anketě
    o Největšího Čecha
  • 00:11:52 umístila na místě sedmdesátém
    a Aleš až na místě 89.
  • 00:12:01 Aleš vycházel ve své tvorbě
    z odkazu Josefa Mánesa
  • 00:12:04 a jeho obrozeneckých souputníků.
  • 00:12:08 Je představitelem typicky českého
    národního umění -
  • 00:12:10 českého výtvarného projevu.
  • 00:12:14 Má také velké zásluhy na rozvoji
    naší knižní grafiky.
  • 00:12:19 Pod perem a tužkou Alšovou
    vyrostly vlastně celé dějiny.
  • 00:12:27 Málokterý národ má je představeny
    tak životně, tak vroucně
  • 00:12:33 a tak názorně, jako je udělal
    geniální Mikoláš Aleš.
  • 00:12:42 V srpnu 1912 podnikl malíř
    i s chotí cestu po jižních Čechách,
  • 00:12:46 jakési rozloučení se svým krajem.
  • 00:12:49 Ještě projevil přání
  • 00:12:50 vyfotografovat se na spáleništi
    svého rodného domku.
  • 00:12:55 11. října stál před cyklem
    Vlast v Národním divadle
  • 00:12:59 a dlouze se díval na lunetu Otavy.
  • 00:13:02 Kolik to času uplynulo?
    Za měsíc a týden oslaví šedesátiny.
  • 00:13:09 Asi v polovině roku 1913
    přišla nabídka od přítele Jiráska,
  • 00:13:13 aby připravil kresbičky
    pro jeho povídku Rabi Löw a smrt.
  • 00:13:19 Ještě 3. července nakreslil
    Mistr Aleš malou růži,
  • 00:13:22 do které ukryl symbol smrti.
  • 00:13:25 Že by tušil?
  • 00:13:26 Z 9. na 10. července sloupkové
    hodiny odbily půlnoc.
  • 00:13:32 V tu chvíli se Alšovo srdce
    zastavilo navždy.
  • 00:13:36 Za čtyři měsíce a týden
    by mu bylo 61 let.
  • 00:13:40 Pohřben je na pražském Vyšehradě.
  • 00:13:44 Skryté titulky: Vlasta Malíková
    Česká televize 2008

Související