Místo, kde jsou filmy doma

Události ze světa filmu, úspěchy a ocenění

Večerníček MADLA A ŤAP

12. 3. 2007

Slovo k pořadu ČT: Reakce a vyjádření ke vzniku a natáčení pořadu

Jak to bylo doopravdy: pár slov o pytlácích Večerníček Václava Chaloupka vyprávějící příběh rysího mláděte je – stejně jako ty předchozí – prostě nádherný. Inspirací byl Václavu Chaloupkovi případ, který se stal na Šumavě před třemi lety. Ve skutečnosti to ale dopadlo jinak V pátek 4. června 2004 byla u Lipky nalezena zastřelená rysice. Střela z kulovnice ji roztříštila loketní kloub a zpřetrhala hlavní cévy. Do pěti hodin od zásahu raněné zvíře vykrvácelo. Pitvou bylo později zjištěno, že šlo o rysí mámu, která tři týdny před tím porodila tři rysátka. Ta bez matky zemřela hlady. Neznámý chrabrý myslivec může být spokojen – jednou ranou zahubil hned „čtyři kusy škodné“. Vidíte sami, že skutečný příběh se do Večerníčku pro děti nehodí. Zastřelená rysice se jmenovala Milka. A nebylo to poprvé, co tuto samici zasáhla pytlákova kulka. Dva roky předtím ale měla ještě štěstí. Postřelenou ji včas nalezl pracovník správy národního parku pan Matějka. Po veterinárním ošetření a uzdravení v záchranné stanici v Kašperských Horách byla vypuštěna zpět do přírody. Dostala jméno a na krk obojek s vysílačkou. Od té doby pracovníci Správy Národního parku Šumava spolu s vědci Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR pomocí radiotelemetrie sledovali její život. Bohužel ne dlouho. Koncem května signál vysílačky ukázal, že zvíře delší dobu zůstává na stejném místě. Pomoc však tentokrát přišla pozdě, mrtvé tělo se již začalo rozkládat. Milka není zdaleka jediným rysem, jehož život ukončila puška pytlačícího myslivce. Nebýt vysílačky, byla jen dalším z desítek šumavských rysů, kteří beze stopy zmizeli, o jejichž smrti se nikdy nikdo nedozví. Ilegální lov je vážný problém, který ohrožuje přežití chráněných rysů ostrovidů. Početnost populace rysů na jihozápadě Čech byla v polovině devadesátých let odhadována na zhruba 120 kusů, nyní se odhady pohybují okolo sedmdesáti. Ze čtrnácti těchto kočkovitých šelem opatřených na Šumavě vysílačkou pytláci pravděpodobně zabili už osm. Pracovníkům Akademie věd, kteří pronikli do mysliveckého podsvětí, se podařilo od pytláků vypůjčit pro vědecké zkoumání již sedmdesát lebek nezákonně zastřelených rysů. S určitostí můžeme říci, že to je pouhý zlomek z celkového počtu upytlačených zvířat. Ani jinde v republice to není lepší. V osmdesátých letech byli vystříleni rysové na Javořické vrchovině. Ilegální lov zdecimoval malé populace v Českém Švýcarsku a v Jeseníkách – tam přežívají poslední 1-2 kusy. Pytláctví je problémem také v Beskydech, kam však přicházejí nová zvířata ze Slovenska a tak se početnost tamní populace již mnoho let nemění. Minimální odhad celkového počtu rysů upytlačených v republice za posledních dvacet let je 500 kusů. Skutečné číslo však může být i vyšší. Jaké hnutí mysli vede některé myslivce k tomu, že zabijí tak krásné zvíře, jakým rys ostrovid je? „Důvodů“ mají více: pro „lovecký zážitek“, pro získání trofeje, ale hlavně proto, že rysa vnímají jako konkurenta („škodnou“) při lovu srnčí zvěře. I to je znepokojující. Přemnožená srnčí zvěř okusuje mladé stromky do té míry, že brání odrůstat nové generaci lesa. Lesníci pak musí vynakládat velké úsilí a peníze na stavby oplocenek či individuální ochranu sazenic. Rys ostrovid jako vrcholový predátor má zásadní význam pro obnovu rovnováhy v přírodě. Plní tedy myslivost funkce, které plnit má? Šokující výsledky přinesl anonymní průzkum názorů, který mezi myslivci a studenty lesnických škol provedli odborníci Akademie věd Ing. Jaroslav Červený a dr. Petr Koubek, kteří se monitoringem rysů dlouhodobě zabývají: třetina dotázaných si myslí, že rys působí v přírodě jen škodu a 10 % myslivců uvedlo, že existence rysa v honitbách je pro ně nepřijatelná. Dvacet z 204 myslivců (tj. 10 %) se přiznalo, že již sami rysa zastřelili, tři z nich více než jednoho. Nerad bych, aby tato fakta poškodila poctivé myslivce. Někteří z nich se snaží rysy chránit. Za problém ale považuji, že většina těch myslivců, kteří sami nepytlačí, pytláctví tolerují. Zabránit pytlákům v ilegálním lovu rysů je proto téměř nemožné. Pytláctví je trestným činem, za který hrozí i dva roky vězení. I přes velký rozvoj ilegálního lovu se ale dosud nepodařilo žádného pachatele usvědčit a odsoudit. Pytlák nebyl vypátrán ani v případě Berta – telemetricky sledovaného rysího samce, který byl nalezen v honitbě Městských lesů Kašperské Hory. V jeho těle byly úlomky olověného jádra kulového náboje, který prostřelil ledvinu, natrhl játra a roztrhl slezinu, a také brok ze staršího zranění zarostlý ve stěně žaludku. Identifikovat zbraň a jejího majitele však policie z těchto zbytků nedokázala. Prakticky je téměř nemožné chytit pytlačícího myslivce při činu nebo krátce po něm, najít mrtvé tělo rysa a střelu, což jsou jediné další důkazy. Policie do lesa hlídat ohrožené šelmy nechodí. Strážce ochrany přírody spočítáme na prstech, zatímco myslivců je v republice 120 000, v lesích se tedy v noci pohybují sami. Dostáváme se do prazvláštní situace. Máme sice zákony, které ohroženého rysa chrání, ale rozhodne-li se část myslivců, že jej vystřílí, nikdo z těch, kdo mají dodržování zákonů hlídat, jim v tom nezabrání. Přesto se začínají podnikat kroky k ochraně rysů. Ministerstvo životního prostředí připravuje záchranný program pro velké šelmy. Hnutí DUHA organizuje již třetí rokem tzv. rysí hlídky. To jsou skupiny vyškolených dobrovolníků, které hledají stopy rysů a svým pohybem v terénu působí preventivně proti ilegálnímu lovu – pytlák si již nemůže být jist, zda je široko daleko sám. A zastřelení rysí mámy Milky vyprovokovalo další akci proti ilegálnímu lovu. Hnutí DUHA vypsalo odměnu 50 000 korun, která bude vyplacena tomu, kdo poskytne informace vedoucí k vypátrání a usvědčení pytláka, který kdekoli v republice zastřelí rysa, vlka či medvěda. Zároveň zřídilo transparentní účet u e-banky číslo 1694749001/2400, na který může přispět každý, kdo chce k ochraně šelem touto formou přispět. K akci se připojilo nyní i vedení Českomoravské myslivecké jednoty, které vyzvalo své členy, aby ve svých řadách netolerovali pytláky. Podrobné informace o odměně i sbírce jsou na www.hnutiduha.cz Další osud velkých šelem je přesto paradoxně i nadále v rukou pytláků. Musíme jen věřit, že poctivá část myslivců sama začne podnikat kroky k ochraně těchto vzácných a krásných šelem. Více informací o rysech, vlcích, medvědech, i o rysích a vlčích hlídkách naleznete na www.selmy.cz MVDr. Jaromír Bláha Vedoucí programu Lesy Hnutí DUHA ___________________________________ Českomoravská myslivecká jednota ing, Luděk Králíček, ing. Jaroslav Kostečka, Ph.D ludek.kralicek@cmmj.cz, jaroslav.kostecka@cmmj.cz Vážení pánové, se zděšením jsem si přečetl Vaši "TZ k Večerníčku Madla a Ťap" www.cmmj.cz/tiskoveZpravy/detail.asp?id_clanek=34 a Vaše vyjádření ve sdělovacích prostředcích, která považuji za neobyčejně hloupá a nebezpečná. Je-li Vaše organizace neschopná zabránit nezodpovědnému chování vlastních členů, kteří mnohdy ohrožují nejen sebe, ale i své okolí, je to velice smutnou vizitkou Vaší organizace: Jste-li ale ochotni žádat Českou televizi o cenzorský zásah do pohádek pro děti jménem svých nejvyšších představitelů jen proto, že údajně ukázal myslivce v nepěkném světle, pak by se Vaše organizace měla vážně zamyslet nad právem na svou vlastní existenci. Na rozdíl od Vás by mne ani nenapadlo z pohádky pro děti vyvozovat, že jsou myslivci špatní lidé. Ale z Vaši reakce na krásny večerníček pana Chaloupka mám pocit, že zastřešující organizaci myslivců patrně vedou lidí hloupí a arogantní, kteří pozbyli soudnosti. Pokud by se totiž tak pitomě jako myslivci chovali třeba hostinští, museli by si České televizi stěžovat na vysílání pohádek Obušku z pytle ven nebo Princ a večernice. Kdyby stejnou míru arogance jako myslivci projevili ševci, musela by být Česká televize zaplavena stížnostmi na vysílání Pyšné princezny ... Kdyby vojáci projevili podobnou míru arogance jako Vy, nesměla by se patrně vysílat pohádka S čerty nejsou žerty ... Kdyby podobou ztrátu soudnosti jako myslivci projevili čeští zemědělci, museli by Českou televizi bombardovat stížnostmi na vysálání pohádky Honza málem králem ... Kuchaři by mohli žádat zákaz vysílání Princezny se zlatou hvězdou na čele ... a zahrádkáři se zahradníky by žádali Českou televizi o cenzurovaní Krtečka, kterého se v jednou z dílů pokouší otrávit jejich kolega. Věřím, že i tento krátký výčet je pro Vás dostatečnou ilustrací naprosté absurdnosti Vašeho počínání. Věřím také, že místo dalších pokusů zavádět ve společnosti cenzuru, budete věnovat více úsilí tomu, aby Vaši členové nestříleli sami po sobě, po lidech v jejich okolí a po jejich psech. Uvítal bych, kdybyste místo stížností na krásný večerníček byli nápomocni při hledání bezohledných pytláků, kteří vraždí šumavské rysy. Kdyby Vaše organizace místo volání po cenzuře v pohádkách pro děti pomohla vypátrat gaunery, kteří neobyčejně krutým a zákeřným způsobem otravují nádherné a vzácné dravé ptáky velmi nebezpečným pesticidem. Věřte, že tak byste kreditu myslivců v české společnosti pomohli více než pokusy cenzurovat večerníček. S pozdravem MUDr. Miroslav Šuta Na vědomí: Česká televize, platforma nevládní ekologicchých organizací, média MUDr. Miroslav Šuta odborný konzultant v oblasti ekologických a zdravotních rizik consultant for environmental and health risk assessment e-mail: miroslav.suta@centrum.cz mobil: + 420 608 775 754

Další zprávy:

 [ 501 - 510 ]  [ 511 - 520 ]  [ 521 - 530 ]  [ 531 - 540 ]  [ 541 - 550 ]