15. 2. 2011
Režisér Vít Klusák, známý jako spoluautor snímků Český sen a Český mír, nazval svůj časosběrný dokument Vše pro dobro světa a Nošovic groteskou „o poli, na kterém rostou auta“. Koprodukční dokument České televize má v kinech premiéru ve čtvrtek 17. února 2011.
Nový celovečerní dokumentární film režiséra Víta Klusáka je prvním dílem tohoto typu, které se kriticky zamýšlí nad působením nadnárodních korporací v České republice. Zobrazuje malou moravskou vesnici, která zažívá konflikt mezi duší venkovana a podnikatelským intelektem, mezi tradičním venkovským pohledem na půdu jako jistým zdrojem obživy mnoha generací a novým pragmatickým „myšlením“, které ji naopak vidí jen jako prostředek výhodných kapitálových investic. Ty se často prosazují bez ohledu na mínění i prospěch místních obyvatel. Novému reklamně pojatému světu, který výstižně charakterizuje slogan firmy Hyundai hlásající Vše pro dobro světa, musí vše tradiční ustoupit. Pole přestává být srdcem vesnice a jeho místo nyní zaujímá kilometr dlouhá stříbrná továrna, která se stává novým středobodem Nošovic.
Pro místní je to „nějaké UFO“, které přistálo na zelené louce. Někteří si od něho slibují nové pracovní příležitosti. Jiní se obávají, že zatímco půda živila lidí po staletí, továrna bude jen krátkodobou záležitostí a právě jako UFO za čas stejně „odletí“. „Kéž by to vydrželo alespoň 15 let,“ přeje si jeden z prodejců pozemků. Továrna totálně proměňuje ráz ještě nedávno důvěrně známé krajiny. Před očima diváků pozvolna vyvstává hravý i mrazivý kaleidoskop složený z pestrých situací: vyprávění o nátlaku při výkupu pozemků, instalace protestní sochy „strašák-do-parkoviště“, rezavá Zelárna Nošovice, která stále ještě produkuje ve stínu svého mocného souseda slavné kysané zelí, rituály korejských manažerů při začátku stavby a sborový zpěv korejské lidovky, sedm lip jako němý pozůstatek původní scenérie vesnice s připomínkou božích muk a kdysi hluboce prožívané křesťanské víry předků, masožravé květiny mluvčího společnosti nebo vyhazov montéra, který kritizoval poměry v továrně…
Staří sedláci cítí novou křivdu. Podobně jako v padesátých letech, kdy jim pozemky vyvlastnili komunisté. Nyní sice dostali peníze, ale půdu by za ně stejně nevyměnili. Viděli v ní totiž skrytý smysl vlastního života i odkaz předků, který chtěli sami naplnit a předat dál. Nestalo se. Nátlak sousedů a anonymní dopis, který sedlákům vyhrožoval smrtí, vykonal své. Novodobý gigantický stroj na peníze zvítězil a továrna začala chrlit do světa levná auta. Někteří získali práci, jiní peníze a další to obrečeli. „Velké firmy a jejich představitelé často sami nevidí, co je na jejich fungování strašidelného. Dokonce zdobí své areály obřími nápisy typu ´Společně vytváříme budoucnost´, aniž jim dochází, že tenhle výkřik nic neříká o povaze a kvalitě té budoucnosti. Na celém příběhu mě zaujala bída samozřejmosti (jak to nazval Ivan Hoffman), se kterou se celý ten příběh odehrál. Samozřejmost, se kterou naši politici vítají nadnárodní koncern a za nesmírných ústupků ho zvou na zelenou louku. Samozřejmost, se kterou se násilí na společenství jedné vesnice ospravedlňuje tzv. veřejným zájmem. A konečně samozřejmost, že chrlit auta je dobrá věc,“ uzavírá Vít Klusák.
Scénář a režie Vít Klusák, producenti Vít Klusák a Filip Remunda, koproducenti Česká televize, Avion Film, kamera Jakub Halousek, střih Janka Vlčková, výtvarník Radim Peško, zvuk Václav Flegl, Michal Jílek, Michal Gábor a David Nagy, hudba DVA.
www.ceskatelevize.cz/filmy
Ladislav Šticha
Tiskový mluvčí ČT
11. 3. 2024
Česká filmová a televizní akademie předala ceny 31. ročníku Českých lvů. 19 udělených ocenění získaly projekty vznikající za podpory České televize.
Sošku za nejlepší celovečerní hraný film si odnesli Bratři, na jehož vzniku se podílela Česká televize. Z dalších distribučních koprodukcí akademici v nejvíce kategoriích ocenili sci-fi Bod obnovy (nejlepší kamera, nejlepší střih, nejlepší zvuk a nejlepší scénografie), 2 České lvy si odnesla hororová černá komedie Přišla v noci (nejlepší režie, nejlepší herečka v hlavní roli) a vztahové drama Němá tajemství (nejlepší herečka ve vedlejší roli, nejlepší scénář). jednu sošku lva si získaly filmy Tancuj Matyldo (nejlepší hudba), Všechno dobře dopadne (nejlepší dokumentární film), Tonda, Slávka a kouzelné světlo (nejlepší animovaný film) a Atestace (nejlepší krátký film). Seriál Volha má 5 Český lvů (nejlepší televizní seriál, nejlepší herec v hlavní roli, nejlepší herec ve vedlejší roli, nejlepší kostýmy, nejlepší masky).
3. 2. 2024
Z celkově sedmi oceněných snímků se stala hlavním vítězem hororově laděná komedie PŘIŠLA V NOCI, která si odnáší tři ceny - za nejlepší film, nejlepší režii a nejlepší herečku v hlavní roli, kterou se stala Simona Peková. Rodinný animovaný snímek TONDA, SLÁVKA a KOUZELNÉ SVĚTLO získal dvě sošky. Jeho režisér Filip Pošivač je díky výtvarnému řešení letošním držitelem ceny za audiovizuální počin a stal se i objevem roku. Nejlepší scénář měla podle filmových kritiků NĚMÁ TAJEMSTVÍ. Karel Roden získal cenu za nejlepší mužský herecký výkon ve filmu TANCUJ MATYLDO. SVĚTLOPLACHOST režisérů Ivana Ostrochovského a Pavola Pekarčíka je nejlepším dokumentem.
22. 1. 2024
Osmičlenná porota ocenila Agnieszku Holland za režii filmu Hranice. Podle poroty "s hlubokou empatií nahlíží jedno z nejvážnějších témat dnešní Evropy, téma zákeřně řízené, politicky zneužívané migrace". Za námět, scénář a režii dokumentu Případ Modrý si odnesl cenu Roman Vávra, který v něm na propracovaném pozadí obrazu doby, vytříbeným filmovým jazykem, se silnou vnitřní přesvědčivostí zpracoval osud hokejového brankáře 40. let Bohumila Modrého. Za ztvárnění role Valérie ve filmu Přišla v noci má cenu Trilobit Barrandien 2024 herečka Simona Peková. Porota se shodla, že "její Valérie promyšleným střídáním teatrální exprese s okamžiky ztišení a citu pro tragikomický detail, dokáže v divácích vzbudit nejen odpor a smích, ale i pochopení a soucit se stárnoucí ženou neschopnou reflexe vlastního života a vztahů".
16. 1. 2024
Nejvíce nominací obdržely filmy, na kterých se jako koproducent podílela Česká televize: BRATŘI (15), ÚSVIT (12), BOD OBNOVY, PŘIŠLA V NOCI (8), NĚMÁ TAJEMSTVÍ, TANCUJ, MATYLDO (7), CITLIVÝ ČLOVĚK (5), TONDA, SLÁVKA A KOUZELNÉ SVĚTLO (2). Po jedné nominaci získaly JEJÍ TĚLO, NÁVŠTĚVNÍCI, OSMÝ DEN, SLUŽKA, VELKÉ NIC, VŠECHNO DOBŘE DOPADNE a krátký film ATESTACE. Z českotelevizních projektů si odnáší 6 nominací minisérie VOLHA a po jedné nominaci seriály DOCENT, DOBRÉ RÁNO, BRNO! a kriminální thriller CESTA DO TMY.
4. 1. 2024
Filmy, na kterých se podílela České televize, získaly celkem 23 nominací z celkových 30. Nejvíc jich obdržela hororově laděná komedie Přišla v noci. Následují ji rodinný animovaný snímek Tonda, Slávka a kouzelné světlo a výpravné historické drama Úsvit. Všechny tři snímky, které vznikaly v koprodukci s Českou televizí, se utkají o hlavní cenu pro nejlepší film.
13. 11. 2023
Porota 10. ročníku 3Kino FilmFestu 2023 udělila ocenění Nejlepší film snímku HRANICE režisérky Agnieszky Holland. Zvláštní cenu poroty získalo výpravné, akční, historické drama BRATŘI režiséra Tomáše Mašína.
Oba filmy koprodukovala také Česká televize a jsou stále k vidění v našich kinech.
8. 11. 2023
Film HRANICE režisérky Agnieszky Holland získal 3 nominace Evropské filmové akademie – nejlepší film, nejlepší režie a nejlepší scénář.
Výjimečně podaný příběh ze současnosti je odrazem skutečných událostí, které se děly a dějí na polsko – běloruské hranici. Prolínají se v něm tři perspektivy – pohledy utečenců, polských aktivistů a pohraničníků. Snímek je neuvěřitelně silným a emotivním příběhem o lidech prožívajících hraniční situace.
Českou producentkou filmu je Marlene Film Production, koproducentem je Česká televize (kreativní producent Jaroslav Sedláček), podpořil ho Státní fond kinematografie.
30. 10. 2023
Film SVĚTLOPLACHOST, který zobrazuje, jak v útrobách charkovského metra na jaře 2022 vyrůstají děti jako skleníkové květiny, získal hlavní cenu v kategorii Česká radost. Dokument MOJE NOVÁ TVÁŘ si odvezl Cenu publika. Snímek je ojedinělou osobní výpovědí Martiny, která se po brutálním útoku bývalého partnera snaží najít sílu znovu žít. Film CHYBĚNÍ věnovaný konceptuálnímu vizuálnímu umělci Jánu Mančuškovi získal v mezinárodní sekci Opus Bonum Cenu za nejlepší debut.
17. 10. 2023
Film Světloplachost získal cenu za nejlepší dokument na Warsaw Film Festival s následujícím odůvodněním poroty: „Za statečné filmaře pro sugestivní, filmový, vizuálně poetický filmový jazyk a něžný lidský pohled na životy civilistů, zejména dětí během války. "
9. 9. 2023
Film Hranice režisérky Agnieszky Holland uvedený v hlavní soutěži Venezia 80 získal Zvláštní cenu poroty a hned několik nestatutárních cen. Snímek Světloplachost režisérů a scenáristů Ivana Ostrochovského a Pavola Pekarčíka, který byl uveden v sekci Giornate degli Autori (Zvláštní uvedení), si odváží cenu Europa Cinemas Label.
