První pokusný jaderný reaktor stále slouží výzkumným účelům

Praha - Jaderná energetika dnes slaví. Přesně před 50 lety uvedli vědci ve výzkumném ústavu v Řeži do provozu první pokusný jaderný reaktor VVR-S, který v Řeži slouží dodnes. Z původního reaktoru však zbylo skutečně málo, o čemž svědčí i změna označení na LVR-15. "Zbyla pouze budova a stínění reaktoru, tzn. hala a válec, kde je ten reaktor umístěn. Jinak reaktor byl dvakrát rekonstruován, takže veškeré zařízení je zhruba 12 až 15 let staré," přiblížil ve studiu Dobrého rána dnešní podobu reaktoru ředitel divize reaktorových služeb v Ústavu jaderného výzkumu v Řeži Jan Kysela.

Šlo o první řetězovou štěpnou reakci v tehdejším Československu, které se díky tomu dostalo do první desítky zemí provozujících podobné zařízení. Československo bylo tehdy devátou zemí, která zprovoznila reaktor. Jednalo se o malé experimentální zařízení, které bylo určené pro výrobu izotopů, ozařování materiálů a vědecký výzkum v oblasti reaktorové fyziky. Pro srovnání, tehdejší reaktor byl provozován na výkonu jen dvou tepelných megawatt, dnešní jeden blok jaderné elektrárny Dukovany má zhruba 1300 tepelných megawatt. Reaktor sloužil pro řadu výzkumných prací. Například zde byly testovány materiály, které se používaly při pozdější výstavbě jaderných elektráren, mimo jiné i v Jaslovských Bohunicích na Slovensku.

Výstavba a spuštění reaktoru měly kromě technologické a vědecké i politickou dimenzi. V roce 1953 americký prezident Dwight Eisenhower na půdě OSN vyzval k celosvětové podpoře mírového využití atomové energie. Sovětský svaz na výzvu známou jako „Atomy pro mír“ zareagoval tím, že svým spojencům nabídl možnost získat pokusné jaderné technologie.

V dubnu 1955 byla s Ruskem uzavřena mezistátní smlouva, na jejímž základě měl být do Československa dodán pokusný reaktor. Kvůli tomu byl nařízením vlády založen Ústav jaderné fyziky, později přejmenovaný na Ústav jaderného výzkumu. Jeho základem byla Laboratoř nukleární fyziky Československé akademie věd.

Během své padesátileté historie byl řežský reaktor průběžně modernizován, s čímž rostl i jeho výkon. V roce 1989 došlo k zásadní rekonstrukci, kdy byla vyměněna všechna technologická zařízení včetně nádoby reaktoru. V 90. letech byl výkon zvýšen až na současných deset megawatt a přibylo několika experimentálních smyček. Řežský reaktor je používán zejména pro výzkum změn vlastností materiálů vystavených působení záření, vysokého tlaku a tepla. Další využití má například v lékařství, pro které produkuje radiofarmaka a je zdrojem pro neutronovou záchytovou terapii.