Praha - „Z globálního historického hlediska se neděje nic, co by Evropa nemohla zvládnout,“ zhodnotil současnou uprchlickou krizi projektový manažer Mezinárodní organizace pro migraci Jan Schroth, který rovněž poukázal na to, že v posledním roce již počty uprchlíků nerostou. „To, čím je situace výjimečná a dramatická, je počet mrtvých - to, že na hranicích Evropy umírá často zbytečně tolik lidí,“ dodal.
Odborník: Počty uprchlíků nerostou - Evropa nečelí nezvladatelné vlně
„Za první polovinu letošního roku jsou počty uprchlíků stabilizovány,“ řekl Schroth s tím, že za toto období přišlo do Evropy 100 000 lidí, přičemž za loňský rok jich bylo 200 000. „Nyní už tedy počty uprchlíků nerostou,“ dodal. „V každém případě to neznamená, že by Evropa čelila nezvladatelné bezprecedentní migrační vlně, které nedokáže čelit. Stále hovoříme o maximálně milionu imigrantů, kteří přicházejí postupně do půlmiliardové Evropy, tedy o dvou desetinách procenta evropské populace,“ vysvětlil Schroth.
Uprchlíci se v předloňském roce převážně rozptýlili mezi deset států. Nejvíc jich přijaly Spojené státy americké, Rusko, Německo, Saúdská Arábie, Spojené arabské emiráty, Velká Británie, Francie, Kanada, Rakousko a Španělsko.
- Největší číslo, tedy 46 milionů utečenců přijaly Spojené státy.
- Z evropských zemí putuje nejvíce imigrantů do Německa a Francie.
- Ve Spojených arabských emirátech tvoří běženci 84 procent populace.
- V roce 2014 proudilo nejvíce uprchlíků do Itálie. 170 000 utečenců se postaralo o největší příliv imigrantů v historii co se evropských zemí týče.
„Legální migraci se vyspělé státy nebrání,“ upozornil Schroth na to, že migrace má pro tyto země pozitivní vliv. Legálně přichází v posledních letech každý rok do Evropské unie 500 000 - 800 000 cizinců. Problémem je migrace nelegální i kriminalita, kterou s sebou přináší. „Je třeba bojovat proti migraci nelegální a především proti mezinárodnímu organizovanému zločinu, který na těchto lidech vydělává,“ řekl Schroth.
Ne každá země však sílí názor, že se jedná o pozitivní jev. Maďarská vláda chce na hranicích se Srbskem postavit čtyři metry vysoký plot, aby zastavila příliv nelegálních migrantů. Vyzvala proto ministerstvo vnitra, aby do příští středy připravilo příslušný projekt. „Mluvíme o úseku hranice v délce 175 kilometrů, který můžeme fyzicky uzavřít čtyři metry vysokým plotem,“ řekl maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó.
Počet a země původu uprchlíků do po moři v Řecku a v Itálii
„Za posledních 25 let se v podstatě nezvýšil počet mezinárodních migrantů,“ upozornil s tím, že největším migračním kanálem zůstává hranice USA s Mexikem. S velkým množstvím migrantů se ale potýkají i země jihovýchodní Asie, jako Barma, Indonésie, Malajsie. V Africe dochází k migraci jižním směrem do Jihoafrické republiky. Na světě jsou stále asi 3 % mezinárodních migrantů, z nichž většina žije v okolních zemích a regionech v Asii a Africe. Nejvíce migrantů zůstává v okolních státech a neputují na druhou stranu světa," upozornil Schroth.
Před pádem libyjského diktátora Kaddáfího číslo imigrantů dokonce klesalo. Na ropu bohatá Libye totiž nabízela pracovní příležitosti a Evropská unie hlavu státu přesvědčila, aby útěk ze země reguloval. Po jeho pádu v roce 2011 se však situace zhoršila a imigrační politika se vnořila do chaosu. Většina libyjských uprchlíků odešla do Itálie.
Občanská válka v Sýrii zase donutila utéct víc než čtyři miliony obyvatel do sousedních států. Právě ze Sýrie pochází nejvíce současných žadatelů o azyl.
Tvrdě proti nelegální migraci bojuje Austrálie. „Austrálie jim nedovolí vstoupit na své území,“ řekl Schroth. Uprchlíci tak zůstávají na pacifických ostrovech, kde žádají o mezinárodní ochranu a jen ti, kteří ji získají, mohou vstoupit na australskou půdu.
Australský model může být inspirací pro Evropu, otázkou ale je, jak Evropská unie naloží s ekonomickými migranty, tedy s těmi, kteří nezískají mezinárodní ochranu. „Jsou to lidé, kteří chtějí začít nový život a chtějí především pracovat. Pro část těchto lidí by měla být příležitost přijít do Evropy a žít tu,“ domnívá se Schroth. „Jistě, že se najdou lidé, kteří budou strašit tím, že z nich spíše vyrostou teroristé. Ale tyto excesy se dějí z velké části proto, že se v minulosti nevěnovala v některých zemích pozornost integraci, plnohodnotnému začlenění cizinců do společnosti,“ uzavřel Schroth.
Přísnější kontroly i v Česku
V Česku se zpřísní kontroly kvůli uprchlíkům, a to nejen na železnici, ale například i na dálnicích, kde čeští celníci často objeví nelegální uprchlíky. ČT to řekl ministr vnitra Milan Chovanec. „Počítám, že v řádu dní se zesílí kontrolní činnost, abychom byli schopni evidovat příchozí a navracet je zpátky.“
Počty lidí, kteří překračují nelegálně české hranice, eviduje cizinecká policie. Od začátku roku spolu se zahraničními kolegy zachytila 1368 takzvaných nelegálních migrantů, loni to bylo 730 lidí. Další stovky cizinců nemají v pořádku doklady nebo překročily povolenou dobu pobytu.
Do Česka se uprchlíci nejčastěji dostanou dvěma trasami: takzvanou Balkánskou cestou a trasou přes Itálii.
Balkánská cesta vede z Turecka přes Řecko, Makedonii nebo Bulharsko do Srbska - a nakonec do Maďarska. Dál uprchlíci pokračují přes Rakousko přímo do Německa. Menší část se tam dostává přes Slovensko a Česko.
Méně využívaná je trasa přes Itálii. Vede z Libye přes Středozemní moře do italských přístavů. Pokračuje v Rakousku, přes Česko směrem do Německa. Nejčastějším místem, kde české hranice uprchlíci překročí, je Jihomoravský kraj.
GALERIE
videogallery_541103