Mnichov - Zahájení 51. ročníku bezpečnostní konference v Mnichově poznamenal skandál, když jednání opustil turecký ministr zahraničí Mevlüt Cavusoglu. Protestoval tak proti tomu, že na zasedání byl pozván Izrael. Tématem třídenního jednání v bavorské metropoli jsou zejména boje na Ukrajině, konference se účastní na 20 hlav států a premiérů a kolem šesti desítek ministrů. O jejich bezpečí se stará 3600 policistů. Hlavním dnem konference je tradičně sobota.
Mnichov hostí tradiční bezpečnostní konferenci, Turecko uraženě odešlo
„Měl jsem v plánu zúčastnit se konference, ale kvůli pozvání izraelských představitelů ke kulatému stolu o Blízkém východě jsme se rozhodli neúčastnit,“ řekl Cavusoglu podle agentury Anadolu. Turecký ministr přitom měl na akci přednést příspěvek. Izraelsko-turecké vztahy jsou na bodu mrazu od roku 2010, kdy Izraelci při zásahu proti humanitární flotile mířící do Gazy zabili deset tureckých aktivistů.
Hlavním tématem letošní konference je Ukrajina
Mnichovská bezpečnostní konference se označuje za nejdůležitější akci svého druhu na světě. Právě tady Vladimir Putin před osmi lety varoval před návratem studené války. Konference obvykle slouží spíš k diskusi než k oficiálním jednáním, uzavíráním příměří a podepisování mírových smluv. Letos je ale situace pro nezávazné diskuse příliš vážná. Jednání se účastní několik set politiků, ředitelů významných firem i zástupců nevládních organizací.
Začala bezpečnostní konference v Mnichově (zdroj: ČT24)
Konferenci odpoledne otevřely projevy německé ministryně obrany Ursuly von der Leyenové a generálního tajemníka NATO Jense Stoltenberga. Stoltenberg už při příchodu zdůraznil, že chce konflikt mezi proruskými separatisty a ukrajinskou armádou řešit politicky. Podporuje současné úsilí německé kancléřky Angely Merkelové a francouzského prezidenta Françoise Hollandea o nalezení řešení. K možným dodávkám zbraní Ukrajincům se nevyjádřil. Německá ministryně obrany Ursula von der Leyenová je ale v úvodním projevu na konferenci jednoznačně odmítla.
Proti dodávkám zbraní na Ukrajinu a pro diplomatické řešení tamního konfliktu se von der Leyenová předtím vyslovila i v rozhovoru pro televizní stanici ARD. „Obávám se, že to je špatná cesta. V té oblasti už je zbraní příliš mnoho. Obyvatelstvo strašně trpí a všichni víme, že separatisté mají potenciálně neomezený přísun. Proto si před posláním zbraní na Ukrajinu musíme položit otázku, zda to přispěje k ukončení konfliktu a zda se tím zlepší situace obyvatelstva. Obávám se, že v tomto případě nikoliv,“ uvedla.
V podobném duchu se nesl i její úvodní projev. Západ podle ní není proti Rusku bezmocný. „Rusko je izolované víc než kdy jindy. Jeho hospodářství se dramaticky propadá,“ řekla. Hospodářské oslabení Moskvy přitom podle ní není jen důsledkem sankcí, ale i odlivem kapitálu. Investoři podle ministryně z Ruska odcházejí, protože se v důsledku událostí na Ukrajině bojí, že Moskva nebude dodržovat ani vnitrostátní právo.
NATO o konfrontaci s Ruskem nestojí
Stoltenberg v projevu zdůraznil, že NATO nestojí o konfrontaci s Ruskem. „V minulosti jsme spolupracovali a pomáhalo to nám oběma. Spolupráce je ale možná jen tehdy, kdy je mezi partnery důvěra,“ řekl. „Rusko se svými činy a rozhodnutími samo izolovalo. Nikdo Rusko nenutil anektovat Krym a destabilizovat Ukrajinu. Samo nese odpovědnost za situaci, v níž se ocitlo,“ uvedl Stoltenberg.
V sobotu vystoupí Merkelová, Biden, Lavrov či Porošenko
Hlavním dnem konference bude tradičně sobota, kdy se očekává vystoupení německé kancléřky Angely Merkelové, amerického viceprezidenta Joea Bidena, ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova či ukrajinského prezidenta Petra Porošenka. V neděli se účastníci konference zaměří na situaci na Blízkém východě a na dopady občanské války v Sýrii.
Stoltenberg chce na okraj mnichovské bezpečnostní konference na bilaterálních schůzkách hovořit o situaci na východě Ukrajiny právě s Porošenkem a Lavrovem.