Berlín – Německo až teď začíná naplno objevovat fenomén z doby NDR: „Tajně v zemi přátel“. Kvůli přísně omezeným možnostem cestování se východní Němci vydávali na ilegální a často dobrodružné výpravy po Sovětském svazu – díky drobné mezeře ve vízové politice východního bloku. Jeden z Němců se dokonce chystal přepádlovat na člunu z Kamčatky až na Aljašku. Alespoň částečnou svobodu v SSSR teď dává ochutnat výstava fotografií v Berlíně.
Tajně v zemi přátel: Jak východní Němci cestovali po SSSR
Tvrdý režim Ericha Honeckera povoloval většině občanů NDR opustit přísně střežené hranice de facto jen při cestách do několika spřátelených zemí: Maďarska, Polska, Rumunska, Bulharska a Československa. Jenže po srpnové invazi vojsk Varšavské smlouvy v roce 1968 se Československo načas uzavřelo, a aby se obyvatelé NDR mohli dostat do Bulharska nebo Rumunska, tak jim začal Sovětský svaz udělovat třídenní průjezdní víza – a s touto praxí nepřestal ani poté, co se hranice Československa znovu otevřely.
Právě to otevřelo stovkám mladých lidí dveře do SSSR: „Někteří si tyhle tři dny protáhli na celý rok. Neměli ale telefony, spolehlivé mapy, nemohli se obrátit na velvyslanectví, na policii, nemohli spát v hotelu. Bylo to velmi riskantní,“ vysvětluje kurátorka výstavy Cornelia Klaussová. Při návratu se ale pohraničníci většinou spokojili s několika rubly pokuty.
Ilegální a dobrodružné cesty východních Němců po SSSR (zdroj: ČT24)
Cestovatelé navštěvovali zbytky sovětských Gulagů nebo vozili knihy komunitám ruských Němců, které Stalin deportoval na Sibiř. Jeden se dokonce chystal přepádlovat na člunu z Kamčatky na Aljašku: „Naštěstí ho chytili ještě před vyplutím. Dnes je rád – nejspíš by to nepřežil,“ dodává kurátorka.
Také pro autora fotografií Ullricha Wanhoffa představoval Sovětský svaz relativní volnost oproti sešněrované NDR: „Samozřejmě jsme cestovali ilegálně. Ale když mě odhalil nějaký policista, měl jsem vždycky u sebe vodku nebo červené víno a případ byl rázem vyřešen.“