Lavrov: Budapešťské memorandum nás nezavazuje uznat puč

Basilej - Ruská federace se podpisem budapešťského memoranda o poskytnutí bezpečnostních záruk Ukrajině nezavázala, že bude uznávat výsledek ozbrojeného státního převratu. V Basileji to dnes prohlásil ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov na otázku ukrajinského novináře, který připomněl, že od podpisu memoranda garantujícího mimo jiné ukrajinskou územní celistvost v tehdejších hranicích právě dnes uplynulo dvacet let.

Smlouvu o poskytnutí záruk Ukrajině podepsali 5. prosince 1994 v Budapešti tehdejší prezidenti Ruska a USA Boris Jelcin a Bill Clinton a britský premiér John Major. Stalo se tak v rámci summitu Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě (KBSE). Lavrov dnes s novináři hovořil na basilejském jednání ministerské rady Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), ve kterou se KBSE v roce 1995 transformovala. Většina zemí OBSE nyní Rusko za jeho postup v ukrajinské krizi ostře kritizuje.

Podle budapešťského memoranda se Ukrajina zřekla statusu jaderného státu. Signatáři se mimo jiné zavázali respektovat ukrajinskou nezávislost a suverenitu v rozmezí tehdy platných státních hranic, zdržet se hrozby silou nebo použití síly proti této zemi nebo se zdržet použití ekonomického nátlaku na Ukrajinu ve snaze ovlivnit její politické směřování.

„Garance předpokládají závazek podepisujících zemí nepoužít jaderné zbraně proti zemi, které tyto garance dávají,“ poznamenal dnes Lavrov. Poté vypočítal některé z politických závazků signatářů smlouvy, včetně těch, které se týkají uznávání ukrajinské suverenity, územní celistvosti a její politické nezávislosti. „Není tam závazek uznávat výsledek ozbrojeného státního převratu. Děkuji,“ dodal v souvislosti se svržením bývalého ukrajinského prezidenta Viktora Janukovyče a ruskou anexí Krymu.

Úterní „den klidu“ má podle Kyjeva prověřit šance na mír

Zástupci ukrajinské armády se dohodli s luhanskými povstalci na podmínkách nového příměří, které má podle Kyjeva platit příští úterý. S doněckými vzbouřenci bude armáda jednat v sobotu, podpis příslušné dohody o zastavení palby by se prý mohl uskutečnit příští týden v běloruském Minsku. Jiné příměří, dojednané v Minsku už počátkem září, na rozbouřeném Donbasu fakticky selhalo. Takzvaný „den klidu“ vyhlásil na úterý ukrajinský prezident Petro Porošenko. Podle Kyjeva bude klid zbraní zkouškou, která má ukázat, zda boje ukrajinské armády s oddíly separatistů je vůbec možné zastavit.

Jednání OBSE v Basileji
Zdroj: Laurent Gillieron/ČTK/AP

Podle OBSE je příměří na Ukrajině první krok, řešení přinese jen dialog

Příměří, které by na východě Ukrajiny mohlo začít platit příští týden, bude dobrým začátkem pro další plnění mírových dohod z Minsku. Novinářům v Basileji to řekl švýcarský ministr zahraničí Didier Burkhalter poté, co ukončil široké jednání OBSE, které letos jeho země předsedala. Ve střednědobém horizontu ale podle něj může k řešení složité situace na Ukrajině přispět jen politický dialog. Jasný plán odpoutání sil obou stran příští týden, který by ukrajinské jednotky i jejich protivníci skutečně dodržovali, by podle Burkhaltera umožnil například odsun dělostřelectva z oblasti bojů.

Ukrajina byla výrazným tématem dvoudenní schůzky OBSE, jíž se účastnili zástupci všech 57 členských zemí organizace, dalších zemí a některých partnerských mezinárodních organizací. Rusko ani v Basileji své názory na příčiny ukrajinské krize nezměnilo, Lavrov si od naprosté většiny účastníků vyslechl odsouzení ruského chování. Označil to za projev „blokového myšlení“ Západu a ruská delegace jako jediná zablokovala text politické deklarace k Ukrajině připravený švýcarským předsednictvím.