Brusel - Severoatlantická aliance nemůže dávat garance, že se v budoucnu nerozšíří o některou zemi, prohlásil generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. Reagoval na nedávný ruský požadavek, aby se Aliance zaručila, že se Ukrajina nestane její součástí. Třetí země mimo NATO podle něj nesmí mít právo vetovat případné alianční rozšíření. „Země by měly samy rozhodovat, zda se chtějí stát součástí vojenské aliance, jako je NATO, nebo ne,“ poznamenal Stoltenberg.
Stoltenberg: NATO nemůže garantovat, že se nerozšíří o Ukrajinu
Pokud nějaká země takový zájem projeví, začne podle něj normální vyjednávání, zda dotyčný stát plní alianční standardy a uznává její principy. „Ale to je výlučný vztah mezi NATO a zemí, která o vstup žádá,“ zdůraznil.
Dmitrij Peskov, mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina v listopadu oznámil, že Moskva chce stoprocentní záruku toho, že o členství Ukrajiny v NATO nikdo neuvažuje. Už tehdy mluvčí Aliance reagovala poznámkou, že taková garance není realistická.
Sama představa možnosti dát podobné záruky podle Stoltenberga odporuje základním principům, na nichž bezpečnost Aliance stojí. Součástí toho, že stát je nezávislý a suverénní, je totiž podle něj také možnost svobodně se rozhodnout, součástí jakých spojeneckých svazků chce daná země být.
"Rusko ano, NATO ne"
Stoltenberg připomněl, že NATO uznává rozhodnutí samotné Ukrajiny. „Ta před několika lety rozhodla, že v žádném bloku být nechce, my to respektujeme. Teď jsem viděl, že nová vláda oznamuje, že tento postoj změní. Pokud se tak stane, budeme to samozřejmě respektovat také,“ podotkl. Až poté, co Kyjev dá zájem o vstup jednoznačně najevo, nastane podle Stoltenberga situace, kdy bude možné se vůbec začít zabývat otázkou, zda Ukrajina plní vše, aby se členem Aliance mohla stát.
Přijetí Ukrajiny do NATO je podle USA otevřená věc, Evropa je zdrženlivější
Barack Obama už na zářijovém summitu NATO prohlásil, že Severoatlantická aliance je přijímání nových členů otevřená. Podobná slova zněla před šesti lety na summitu v Bukurešti. Tehdejší shromáždění nechalo otázku příprav Ukrajiny na vstup do NATO otevřenou. Podporu od Spojených států či Británie vyvažovala v době relativního klidu v regionu zdrženlivost Francie, Španělska nebo Německa. I nyní šéf NATO Rasmussen namítá, že Aliance už jednou vyjádřila ochotu Ukrajinu přijmout, Kyjev nicméně pak nastoupil jinou cestu.
NATO vyzvalo Rusko, aby se jeho letectvo chovalo odpovědněji
Severoatlantická aliance vyzvala Rusko k odpovědnějšímu chování jeho vojenských letadel ve vzdušném prostoru na hranicích NATO. V reakci na sílící ruské aktivity v Evropě i jinde Aliance už na počátku příštího roku uvede v život síly s velmi vysokým stupněm připravenosti, prozatím v provizorní podobě. „Ruské agresivní akce podkopaly euroatlantickou bezpečnost,“ prohlásil Stoltenberg.
Aliance podle něj dál sleduje ruské významné vojenské posilování okolo Ukrajiny i na jejím území. Podle generálního tajemníka NATO porušuje Rusko mírové dohody z Minsku a dál podporuje proruské separatisty na východě ukrajinského území. Aliance naopak uznává ukrajinskou územní celistvost, nezávislost a suverenitu.
Rusko výrazně zvýšilo své aktivity u vzdušných hranic NATO, připomněl Stoltenberg. Uvedl, že letos kvůli ruským letadlům musely alianční stíhačky do vzduchu ve více než 400 případech. „Je to o 50 procent víc než loni. A v Pobaltí to bylo ještě víc,“ řekl. Ruská letadla se podle Stoltenberga většinou pohybují v mezinárodním vzdušném prostoru, a neporušují tak mezinárodní pravidla. V některých případech ovšem vzdušný prostor zemí NATO narušila. „Chovají se způsobem, který je někdy velmi agresivní,“ podotkl generální tajemník Aliance.
Přehled zachycených ruských letadel v evropském vzdušném prostoru
Rusko by se podle Stoltenberga mělo chovat odpovědněji. Větší průhlednost by podle něj snížila riziko nehod či incidentů, které by pak mohlo být složité dostat pod kontrolu. V reakci na ruské chování se už v září Aliance na summitu ve Walesu dohodla na vzniku sil velmi vysoké připravenosti. Tyto „hrotové“ jednotky, schopné na území členského státu zasáhnout v řádu dní, by měly začít existovat v roce 2016.
Do té doby Aliance zvýší připravenost části už existujících sil rychlé reakce, řekl dnes Stoltenberg. „Je to most, dočasné řešení,“ poznamenal. Tři členské země - Německo, Nizozemsko a Norsko - se už přispět rozhodly, další o věci jednají. „Budeme tak lépe připraveni vypořádat se s každou krizí, ke které dojde na našich hranicích,“ poznamenal generální tajemník NATO.