Rangún – Americký prezident Barack Obama na společné tiskové konferenci s vůdkyní barmské opozice Do Aun Schan Su Ťij vyzval Barmu, aby volby v příštím roce byly spravedlivé a svobodné. Narážel tím na fakt, že Su Ťij podle ústavy z roku 2008 nebude moci ve volbách kandidovat, protože její děti mají cizí občanství. Oba politici na brífinku hovořili o reformách, které Barma ještě musí učinit.
Obama a Su Ťij kritizovali nedemokratickou barmskou ústavu
Su Ťij považuje za nepřijatelné, že ji ústava vyřazuje z prezidentských voleb, a označila ji za „nespravedlivou a nedemokratickou“. Jde o článek 59 D a F, podle nějž Su Ťij nemůže kandidovat, protože její synové jsou Britové. Britské občanství měl také její zemřelý manžel. K této pasáži ústavy, která zakazuje Barmáncům ucházet se o prezidentský úřad, pokud jejich příbuzní mají cizí občanství, se vyjádřil také Obama. „Nerozumím tomu, že někdo nemůže kandidovat na prezidenta kvůli tomu, kdo jsou jeho děti. To mi nedává smysl,“ řekl Obama na tiskové konferenci po schůzce se Su Ťij, která se uskutečnila v domě, kde byla nositelka Nobelovy ceny za mír léta vězněna někdejší vládnoucí vojenskou juntou.
Su Ťij: Barmská cesta k demokracii je hrbolatá (zdroj: ČT24)
Su Ťij prožila roky v domácím vězení, na svobodě je čtyři roky a nyní je členkou parlamentu. Ke zmíněnému ústavnímu článku prohlásila, že jí lichotí, že se ústavní změna dělala kvůli ní osobně, ale že takto si reformu nepředstavuje. „Ústava říká, že se má se všemi občany jednat stejně, a toto je diskriminace s ohledem na mé děti,“ prohlásila.
Své vystoupení na tiskové konferenci zahájila Su Ťij poznámkou o vztazích mezi USA a těmi, kdo usilují o demokratické reformy v Barmě. Panuje prý mezi nimi napětí, protože příležitostně se na věci dívají odlišně, avšak to, co je spojuje, je velmi silné. „Čas od času máme odlišný názor, ale to naše vztahy neovlivní. Až se Barma stane plně fungující demokracií v souladu s vůlí barmského lidu, budeme moci říct, že Spojené státy byly mezi prvními z našich přátel, kteří nám umožnili toho dosáhnout,“ řekla.
GALERIE
Barack Obama a Su Ťij na společném brífinku autor: Pablo Martinez Monsivais, zdroj: ČTK/AP
Obama vystoupil se Su Ťij na společné tiskové konferenci, zatímco s prezidentem Barmy Thein Seinem ve čtvrtek nikoli. Podle agentury AP bylo také patrné, že americký prezident a barmská opoziční vůdkyně mají přátelský vztah. Oba se k sobě chovali velmi vřele, po úvodních projevech před novináři se dlouze objali a během tiskové konference spolu vtipkovali.
Obama: Demokratické změny v Barmě by měly být rychlejší
Obama během návštěvy Barmy pochválil pokrok, který země udělala při přechodu od vojenské diktatury k civilní vládě, demokratické změny podle něj ale nepokračují dost rychle. Po volbách v listopadu 2010 se v Barmě po letech vojenské diktatury ujala moci civilní vláda, která propustila na svobodu téměř všechny politické vězně a podnikla řadu dalších demokratických kroků. Znepokojení ale vzbuzuje zpomalení procesu reforem v poslední době, včetně přetrvávajícího silného vlivu armády na politické dění v zemi. Kritici poukazují také na pokračující zatýkání novinářů či diskriminaci muslimského menšinového etnika Rohingů. „Diskriminace Rohingů či jakékoli jiné náboženské menšiny nepřísluší zemi, kterou se Barma chce v budoucnu stát. Destabilizuje to demokracii,“ řekl Obama.
V Barmě jsou Rohingové stále považováni za nelegální přistěhovalce ze sousedního Bangladéše, a většina z 1,1 milionu příslušníků tohoto etnika tak nemá žádné státní občanství, přestože mnozí Rohingové žijí na území Barmy již několik století. V roce 2012 téměř 140 000 Rohingů uprchlo ze svých domovů v barmském Arakanském státě po tamních krvavých střetech s buddhisty. Od té doby žijí v uprchlických táborech. I opoziční vůdkyně Su Ťij, která je považována za legendu v boji za lidská práva, byla v minulosti opakovaně kritizována, že téma Rohingů opomíjí.