Měření teplot zavádí i Heathrow, pracovník OSN v Lipsku zemřel

Berlín/Monrovia – Londýnské letiště Heathrow, jeden z největších leteckých uzlů světa, nasadilo speciální skenery pro měření teploty. Opatření má za cíl odchytit jedince s příznaky eboly a bude se týkat letů ze západní Afriky. K podobnému kroku už před několika dny sáhla velká letiště v USA. O speciálním opatření uvažuje i Praha. Ebola ale přesto dál šíří smrt – aktuálně jí podlehl súdánský pracovník OSN, který ležel na klinice v německém Lipsku. Světová zdravotnická organizace (WHO) se obává, že bez výrazné globální reakce by v budoucnu mohlo přibývat až 10 tisíc nových případů nákazy týdně.

Šestapadesátiletého muže převezli z Libérie do Německa speciálním letounem už ve čtvrtek. Po příletu lékaři označili jeho stav za „velmi kritický, i když stabilní“. Podle listu Bild lékaři nasadili i nejmenovaný experimentální lék - bez výsledku. V pondělí večer upadl Mohammed do kómatu a nad ránem zemřel na selhání orgánů.

Muž byl již třetím pacientem se zákeřnou krvácivou horečkou, kterého německé úřady nechaly do země převézt. První nakažený, senegalský pracovník WHO, se v Hamburku po pěti týdnech vyléčil. Další lékař, tentokrát z Ugandy, s nemocí dál bojuje na klinice ve Frankfurtu nad Mohanem. 

  • Náklady na jednoho pacienta s ebolou činí v přepočtu přes čtvrt milionu korun každý den. Je třeba dokonalá izolace a zhruba sto ochranných oděvů a několik set rukavic denně, které je nutné složitě likvidovat.

Podezření na nákazu ebolou se stále častěji objevují také v Evropě. Kromě španělské zdravotní sestry, která se nakazila od duchovního převezeného do Madridu ze západní Afriky, se však podezření nikdy nepotvrdila. První test dnes vyloučil ebolu také u polského pacienta z Lodži. Naopak další případ dnes potvrdili Američané - jde o televizního kameramana, který v Libérii natáčel.

Již o víkendu testy potvrdily, že ebolou onemocněla ošetřovatelka, která pečovala o zesnulého Thomase Duncana. Odborníci z amerického Střediska pro kontrolu a prevenci nemocí se prý nyní snaží zjistit, jak je možné, že se šestadvacetiletá Nina Phamová nakazila, když při kontaktu s pacientem používala veškeré ochranné pomůcky.

V Česku jsou zdravotníci kvůli ebole v pohotovosti. Lékaři z nemocnic, ambulancí i soukromých praxí už dostali krizový scénář. V řadě ordinací ale chybí speciální protiinfekční výbava - mnohdy i proto, že kvůli vysoké poptávce teď jednoduše není k sehnání.

Na boj se smrtícím virem se rozhodl přispět i šéf internetové sociální sítě Facebook Mark Zuckerberg. Jak uvedl, společně se svou ženou darují 25 milionů dolarů (544 milionů korun) americkému Středisku pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC).

Zatímco ve Spojených státech už přísná bezpečnostní opatření na pěti letištích fungují naplno, Británie k nim sáhla až ode dneška. Speciální teplotní „screening“ začal fungovat v příletovém terminálu 1 a postupně se zavede i na dalších. S podobným scénářem se počítá také na letišti Gatwick. 

Ze západní Afriky odcestovalo do Anglie jen za září zhruba tisíc lidí. Na Heathrow ale přímé spoje z těchto zemí nelétají, součástí kontrol proto budou i osobní dotazníky cestujících se záznamem cesty. V Libérii, Guineji a Sieře Leone už zemřelo kvůli viru už přes 4 000 nakažených. Také na tamních letištích jsou lidé podrobeni rychlému měření teplot.

  • WHO se obává, že během dvou měsíců by mohlo týdně přibývat až 10 tisíc nových případů nákazy ebolou. Míra úmrtnosti na tuto chorobu se přitom nyní zvýšila na 70 procent. Podle agentury AP to dnes řekl zástupce generální ředitelky této organizace Bruce Aylward.

EBOLA (též krvácivá horečka) je jednou z nejobávanějších chorob na světě; Světová zdravotnická organizace zahrnuje její virus do čtvrté (tedy nejvyšší) rizikové skupiny patogenů. Infekce z této skupiny představují pro člověka extrémní nebezpečí a jsou lehce přenosné. Pro většinu zástupců této skupiny také platí, že zatím není k dispozici efektivní léčba nebo bezpečná prevence.

Jedním z léků, jenž vzbuzuje větší naději, je ZMapp, po jehož podání se několik lidí z eboly uzdravilo, není ale potvrzeno, zda to bylo díky němu. Úmrtnost na ebolu dosahuje až 90 %, u současné epidemie činí zatím průměrná úmrtnost asi 50 %. Mezi patogeny čtvrté rizikové skupiny patří také:

  • filovirus Marburg (podobné projevy i úmrtnost jako v případě eboly)
  • horečka Lassa (taktéž patří mezi krvácivé horečky. Je zákeřná tím, že ve většině případů má velmi nenápadný průběh)
  • Pravé neštovice (v současnosti prakticky vymýcené)

Dobrovolně se dnes do karantény přihlásila liberijská ministryně dopravy Angeline Cassellová-Bushová. Učinila tak poté, co o víkendu zemřel na ebolu její řidič. Podle prohlášení ministerstva neměl zemřelý s ministryní kontakt, nicméně členka vlády se rozhodla pro dobrovolnou izolaci v zájmu boje s nemocí.